Přistoupíme k projednání desátého
bodu pořadu, kterým je
10. Zpráva výboru zahraničního
k vládnímu návrhu - (tisk 169), kterým
se předkládá Národnímu shromáždění
Československé socialistické republiky k
vyslovení souhlasu Dohoda o mnohostranném zúčtování
v převoditelných rublech a o zřízení
Mezinárodní banky hospodářské
spolupráce, podepsaná v Moskvě dne 22. října
1963.
Zpravodajkou je posl. Karlovská, dávám
jí slovo.
Zpravodajka posl. Karlovská: Soudruzi a soudružky
poslanci!
Dne 22. října 1963 podepsali v Moskvě zmocněnci
vlád členských zemí Rady vzájemné
hospodářské pomoci - vlády Bulharské
lidové republiky, Maďarské lidové republiky,
Německé demokratické republiky, Mongolské
lidové republiky, Polské lidové republiky,
Rumunské lidové republiky, Svazu sovětských
socialistických republik a Československé
socialistické republiky Dohodu o mnohostranném zúčtování
v převoditelných rublech a o zřízení
Mezinárodní banky hospodářské
spolupráce. Součástí této Dohody
je Statut Mezinárodny banky. Oba projednávané
dokumenty mají mimořádný význam
pro další rozvoj mezinárodních vztahů
v oblasti devizové a finanční. Znamenají
další významný krok k rozvíjení
a prohlubování mezinárodní socialistické
dělby práce, rozšiřování
a upevňováni hospodářských
styků mezi členskými státy Rady vzájemné
hospodářské pomoci.
Svými kořeny oba dokumenty sahají k závěrům
porady představitelů komunistických a dělnických
stran z června 1962, kde byly schváleny "Základní
principy mezinárodní socialistické dělby
práce". Tento programový dokument formuloval
objektivní požadavky, které je nutno respektovat
v rozvoji ekonomiky jednotlivých zemí při
využívání výhod specializace
a kooperace výroby mezi socialistickými zeměmi
a doslovně uvádí: "Mnohostranná
koordinace plánů a doporučení ke specializaci
a kooperaci výroby, jež se o ni opírají,
mají zajišťovat vyrovnávání
platebních vztahů každého socialistického
státu, zejména na základě stále
širšího uplatňování forem
mnohostranného platebního styku." Dále
ve známé stati pak N. S. Ghruščov mimo
jiné řekl: "Jedním z hlavních
úkolů RVHP je podle našeho názoru nalézt
ekonomické páky, které zvyšují
zainteresovanost socialistických zemí na rozvoji
kooperace a specializace a na rozvíjení vzájemně
výhodného obchodu. Je třeba usilovat o vytvoření
takových podmínek, kdy podnětem pro mezinárodní
socialistickou dělbu práce a pro sbližování
hospodářství jednotlivých zemí
budou samy hospodářské potřeby, hospodářské
výhody a zainteresovanost každé socialistické
země.
Těmto cílům může sloužit
například politika stimulujících cen
specializovaných výrobků a také kolektivní
úvěry socialistických zemí pro stavbu
nebo rekonstrukci podniků a objektů na základě
mezinárodní specializace a kooperace. Dospíváme
k tomu, že v budoucnu bude zřejmě účelné
vytvořit kolektivní banku socialistických
zemí k poskytování úvěrů
pro taková opatření."
Zřízení Mezinárodní banky a
přechod na mnohostranné zúčtování
v převoditelných rublech, který se uskutečnil
k 1. lednu t. r. přináší podstatné
zdokonalení dosavadního systému platebních
vztahů v zahraničním obchodě zúčastněných
zemí. Opouštíme-li nyní dosavadní
systém dvoustranných clearingových účtů,
kterého jsme používali dlouho řadu let
pro platební styk mezi socialistickými zeměmi,
je to proto, že tento systém již nevyhovuje současnému
stupni rozvoje hospodářské spolupráce.
To však nikterak neznamená, že bychom popírali
kladnou úlohu, kterou dvoustranný systém
sehrál při rozvoji vzájemného obchodu
mezi našimi zeměmi v dřívějších
etapách. Základním principem mnohostranného
zúčtování je, že devizové
prostředky v převoditelných rublech pramenící
z dvoustranných obchodních vztahů mohou být
použity k zaplacení dodávek kterékoliv
jiné ze zúčastněných zemí.
Z toho jasně vyplývá nikoliv dvoustranná,
ale mnohostranná vyrovnanost obchodních a platebních
bilancí zúčastněných zemí.
Mnohostranné zúčtování se zakládá
na převoditelném rublu, jehož zlatý
obsah 0,987412 gramů čistého zlata se rovná
zlatému obsahu vnitřního sovětského
rublu. Mnohostranné zúčtování
v převoditelných rublech bude účelně
spojeno s poskytováním bankovních, zejména
krátkodobých úvěrů. Jejich
prostřednictvím se má působit na včasné
a kvalitní plnění plánů vzájemné
výměny zboží a zároveň
se má umožnit její rozvoj na stále vyšší
úrovni.
Prováděním mnohostranného zúčtování
v převoditelných rublech a poskytováním
úvěru je pověřena Mezinárodní
banka hospodářské spolupráce, která
zahájila svou činnost 1. ledna t. r. a jejímž
sídlem je Moskva. O zřízení Mezinárodní
banky hospodářské spolupráce se dohodly
členské státy, které podepsaly Dohodu
a nedílnou součást této Dohody, Statut
Mezinárodní banky hospodářské
spolupráce.
Dohoda i Statut předpokládají, že kromě
provádění mnohostranného zúčtování
v převoditelných rublech a poskytování
bankovních úvěrů bude banka provádět
i jiné operace:
shromažďování a úschovu volných
prostředků v převoditelných rublech
na vkladových účtech;
shromažďování a úschovu zlata,
volně směnitelných a jiných měn
podle přání bank členských
států, jakož i bank jiných zemí
a provádění operací s těmito
prostředky do výše nashromážděných
částek;
financování a úvěrování
společné výstavby, rekonstrukce provozu průmyslových
podniků a jiných objektů z prostředků
poskytnutých zainteresovanými státy. Z toho
vyplývá, že banka nebude a nesmí být
jen orgánem evidence, ale především
orgánem ekonomického působení. Nepochybně
se stane významným činitelem přispívajícím
k rozvoji světového obchodu a v důsledku
toho i činitelem podporujícím leninskou politiku
mírového soužití a soutěžení.
Mezinárodní banka hospodářské
spolupráce není uzavřenou mezinárodní
institucí. K dohodě k mnohostrannému zúčtování
v převoditelným rublech a o zřízení
banky se mohou se souhlasem všech smluvních stran
připojit i jiné země, které se ztotožňují
s cíli a zásadami Dohody a které na sebe
převezmou závazky vyplývající
z Dohody a ze Statutu banky. Přistoupení dalších
zemí za členy banky a připojení se
k mnohostrannému zúčtování
v převoditelných rublech skýtá vzájemné
výhody jak pro dosavadní členské státy
Mezinárodní banky hospodářské
spolupráce, tak i pro nové členské
země. Jde o to, že mnohostranné zúčtování
umožňuje lépe a efektivněji vyhledávat
a realizovat potřebné dovozy a vývozy na
mnohostranném základě.
Mezinárodní banka hospodářské
spolupráce má základní kapitál
ve výši 300 miliónů převoditelných
rublů. Podíly jednotlivých členských
států banky byly stanoveny na základě
objemu vývozu v jejich vzájemné dohodě;
podíl Československé socialistické
republiky činí 45 miliónů převoditelných
rublů, tj. 360 miliónů korun čsl.
obchodní parity. Každý stát v letošním
roce zaplatí 20 % svého podílu.
Mezinárodní banka hospodářské
spolupráce provádí svou činnost na
základě plné rovnoprávnosti a uznávání
svrchovanosti členských států banky.
Při projednávání a řešení
otázek spojených s činností banky
mají členové banky rovná práva.
Nejvyšším řídícím
orgánem banky je bankovní rada, kterou tvoří
představitelé všech členských
států banky, při čemž každý
členský stát banky má jeden hlas bez
ohledu na výši podílu, který vložil
do kapitálu banky. Členy bankovní rady jmenují
vlády členských států banky
v počtu tří zástupců z každého
státu.
Bankovní rada zasedá podle potřeby, nejméně
však jednou za čtvrt roku.
Účast států v Mezinárodní
bance hospodářské spolupráce a činnost
této banky nemůže být na překážku
rozvoji bezprostředních finančních
a jiných vztahů smluvních stran, jak mezi
sebou navzájem, tak i s jinými státy.
Dohoda o mnohostranném zúčtování
v převoditelných rublech a o zřízení
Mezinárodní banky hospodářské
spolupráce je hospodářskou smlouvou obecné
povahy a smlouvou pravotvornou. Vyžaduje souhlas Národního
shromáždění ve smyslu článku
42 Ústavy a podléhá ratifikaci presidentem
republiky. Vstoupí v platnost dnem, kdy poslední
ze smluvních stran odevzdá svou ratifikační
listinu depozitáři této Dohody.
Dohoda je předběžně prováděna
počínaje dnem 1. ledna 1964. Může být
změněna jen se souhlasem všech smluvních
stran. Každá smluvní strana může
vypovědět tuto Dohodu s tím, že to oznámí
nejméně šest měsíců předem
sekretariátu RVHP a vyrovná během této
doby své závazky vyplývající
z této Dohody.
Dohoda pozbývá platnosti, jestliže ji prohlásí
za zrušenou nejméně dvě třetiny
smluvních stran.
Dohoda bude uložena v sekretariátě Rady vzájemné
hospodářské pomoci, který bude plnit
funkce depozitáře této Dohody. Důsledná
realizace ekonomických zásad mnohostranného
zúčtování spolu s důsledným
plněním ekonomických funkcí Mezinárodní
banky hospodářské spolupráce povedou
ve svých důsledcích k posílení
chozrasčotu v mezinárodním zúčtování.
Tyto skutečnosti budou znamenat vyšší
nároky na hospodářské orgány
všech členských států banky.
Především půjde o zlepšení
práce výrobních podniků a podniků
zahraničního obchodu, zejména při
plnění exportních dodávek a neméně
i o zlepšení práce ministerstev a státních
bank. Zlepšení práce všech orgánů
nutno spatřovat především ve včasném
plnění obchodních dohod, v dobré kvalitě,
vyvážených výrobků, v aktivnějším
vyhledávání dalších vývozních
fondů a v daleko pružnější spolupráci
mezi výrobou a zahraničním obchodem.
Zahraniční výbor na své schůzi
projednal obsah Dohody a navrhuje, aby Národní shromáždění
vyslovilo s uvedenou Dohodou souhlas. (Potlesk.)
Předseda NS Fierlinger:
Hlásí se někdo do rozpravy? (Nikdo.)
Do rozpravy se nikdo nehlásí, můžeme
přistoupit k hlasování.
Kdo tedy souhlasí, aby Národní shromáždění
Československé socialistické republiky vyslovilo
podle článku 42 ústavy souhlas s touto Dohodou,
nechť zvedne ruku! (Děje se.)
Je někdo proti? (Nikdo.)
Zdržel se někdo hlasování. (Nikdo.)
Děkuji. Tím Národní shromáždění
vyslovilo souhlas s touto Dohodou. Tím jsme projednali
desátý bod pořadu.
Přistoupíme k projednání jedenáctého
bodu pořadu, kterým je
11. Zpráva předsedy Národního shromáždění
podle článku 60 odst. 2 ústavy o vydání
zákonného opatření předsednictva
Národního shromáždění
o změně a doplnění zákona o
volbách do Národního shromáždění
a zákona o volbách do národních výborů.
Vážené soudružky a soudruzi poslanci!
Předkládám vám podle článku
60 odst. 2 ústavy k dodatečnému schválení
zákonné opatření předsednictva
Národního shromáždění
ze dne 16. ledna 1964 č. 4 Sbírky, o změně
a doplnění zákona o volbách do Národního
shromáždění a zákona o volbách
do národních výborů
Předsednictvo Národního shromáždění
ve své schůzi dne 8. ledna 1964 se zabývalo
vypsáním doplňovacích voleb za zemřelého
poslance Josefa Jurana. Vzhledem k tomu, že volby
by měly být provedeny v polovině měsíce
března, tj. v době, kdy již budou vypsány
všeobecné volby do Národního shromáždění,
které mají být stanoveny 1. března
1964, bylo by neúčelným tyto doplňovací
volby provádět, neboť občané
by těžko chápali, proč se doplňovací
volby konají několik týdnů před
všeobecnými volbami. Stanovení a provedení
doplňovací volby by v takovém případě
mohlo mít za následek i snížení
významu volebního práva a tím i snížení
významu samé poslanecké funkce.
Vzhledem k tomu, že příslušné zákonné
předpisy stanoví, že volby je třeba
provést nejpozději 90 dnů poté, co
se místo poslance uprázdnilo, bylo nutno tyto stávající
právní předpisy pozměnit, aby nebylo
zapotřebí doplňovací volby konat.
Proto uvedené zákonné opatření
předsednictva Národního shromáždění
umožňuje předsednictvu NS, případně
vládě nebo radě vyššího
národního výboru nevyhlásit nebo neprovést
již vyhlášenou doplňovací volbu
na uprázdněné místo poslance Národního
shromáždění, resp. národního
výboru v případě, že by mělo
dojít k provedení doplňovací volby
v době, kdy již byly vyhlášeny všeobecné
volby do Národního shromáždění
nebo do národních výborů.
Soudružky a soudruzi poslanci, vylíčil jsem
vám ve stručnosti smysl a obsah zákonného
opatření předsednictva Národního
shromáždění, na kterém se dne
16. ledna 1964 usneslo a které vám dnes, podle článku
60 odst. 2 ústavy předkládám z pověření
předsednictva Národního shromáždění
ke schválení.
Má někdo nějaké návrhy, připomínky,
nebo dotazy k přednesené zprávě? (Nikdo.)
Nemá.
Můžeme tedy přistoupit k hlasování.
Kdo souhlasí s tímto zákonným opatřením
předsednictva NS, nechť zvedne ruku. (Děje
se.)
Je někdo proti? (Nikdo.)
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Děkuji. Tím Národní shromáždění
schválilo toto zákonné opatření.
Tím jsme projednali jedenáctý bod pořadu.
Přistoupíme k projednání dvanáctého
bodu pořadu, kterým je
12. Doplňovací volba členů výborů
Národního shromáždění.
Předsednictvo Národního shromáždění
vycházejíc ze zásady, aby bylo co nejlépe
využito pracovních a odborných zkušeností
poslanců ve výborech, navrhuje, aby posl. Kahuda
byl zvolen.do výboru zahraničního, posl.
Vaculík do výboru pro plán a rozpočet
a poslankyně Turečková do výboru
kulturního.
Má někdo nějaké připomínky
k přednesenému návrhu, nebo jiný návrh?
(Nikdo.)
Nemá.
Můžeme přistoupit k hlasování.
Kdo souhlasí s tímto návrhem předsednictva
Národního shromáždění,
nechť zvedne ruku! (Děje se.)
Je někdo proti? (Nikdo.)
Zdržel se někdo hlasování. (Nikdo.)
Děkuji. Tím Národní shromáždění
zvolilo členy výborů NS podle předloženého
návrhu
Tím jsme projednali dvanáctý bod pořadu.
Přistoupíme k projednání posledního
bodu pořadu, kterým je
13. Doplňovací volba soudců Nejvyššího
soudu.
Podle paragrafu 38 zákona číslo 62/1961 Sb.,
o organizaci soudů, předložil ústřední
výbor Národní fronty Národnímu
shromáždění návrh na doplňovací
volbu soudců Nejvyššího soudu. Do funkce
soudce z povolání a náměstka předsedy
Nejvyššího soudu je navrhován s. Jindřich
Musil a do funkce soudců z povolání
Nejvyššího soudu jsou navrhováni dr. Josef
Zarda a dr. František Paldus.
Současně se navrhuje ve smyslu paragrafů
49 a 50 téhož zákona zprostit z funkce soudce
z povolání Nejvyššího soudu dr.
Jiřího Štellu, dr. Jiřího Kepáka,
dr. Františka Stýblo a dr. Štěpána
Flajzara, náměstka předsedy Nejvyššího
soudu, kteří na své funkce rezignovali.
Má někdo nějaké připomínky
k předneseným návrhům? (Nikdo.)
Nemá.
Můžeme tedy přistoupit k hlasování.
Kdo souhlasí s předneseným návrhem,
nechť zvedne rukuj (Děje se.)
Je někdo proti? (Nikdo.)