ČÁST ZVLÁŠTNÍ
Geologický průzkum (§ 2):
Hlavním a nejdůležitějším přírodním zdrojem ČSSR je koksovatelné uhlí, jehož rozvoj a využití ovlivňuje rozvoj a strukturu průmyslové výroby.
Zásoby železných rud v ČSSR, pokud se vyskytují ve větším množství, jsou kyselé a chudé rudy, středně bohaté rudy naproti tomu jsou roztroušeny v celé řadě drobných lokalit s malými zásobami a neumožňují kryt z vnitřních zdrojů potřeby metalurgického průmyslu.
V zásobách rud neželezných kovů nemá Československo předpoklady pro výrazný růst metalurgie neželezných kovů. Přesto je však možno krýt menší část potřeb z vnitřních zdrojů za předpokladu, že bude lépe využíváno zásob stávajících i nově prozkoumaných ložisek těchto rud.
V celku příznivá je situace v nerudných surovinách, kde jsou již zajištěny nebo jsou předpoklady pro ověření zásob cementářských surovin, žáruvzdorných jílů a jílovců, kaolinu, pórovinových jílů, magnezitu atd., podle potřeb národního hospodářství.
Geologický průzkum ve třetí pětiletce je zamřen na zajištění největšího možného množství rud neželezných kovů, vzácných kovů a středně bohatých železných dud. Průzkum bude prováděn ve všech oblastech nadějných na jejich výskyt. Hlavní pozornost bude soustředěna na Jeseníky, Českomoravskou vysočinu, Spišsko-gemerské rudohoří, Kremnicko-štiavnické rudohoří, Krušné hory, Orlické hory a Podkrkonoší. V letech 1962 až 1965 bude ověřeno 50 mil. tun nových zásob středně bohatých železných rud (sideritů, magnetitů a rud typu Lahn Dill), 14,3 mil. tun měděných rud, 5,4 mil. tun olověnozinkových rud, 3,1 mil. tun cíno-wolframových rud. Ve všech těchto surovinách, kromě železných rud, se podařilo rozvinutím vyhledávacího průzkumu zvýšit uvažované přírůstky těchto surovin proti směrnicím.
V průzkumu pevných paliv bude během třetí pětiletky ukončen průzkum na dosud známých uhelných ložiskách. V černém uhlí bude v Ostravsko-karvinské pánvi předáno projekci a výstavbě 9 nových dolových polí s celkovými zásobami cca 850 mil. tun. V hnědém uhlí bude v roce 1961 ukončen předběžný průzkum Severočeské hnědouhelné pánve. Na Slovensku bude pokračovat průzkum v jižní části Handlovské pánve a v západní části modrokamenské oblasti. V ostatních kamenouhelných pánvích bude průzkum pokračovat na rozpracovaných úkolech a bude započato se sledováním pokračování středočeského karbonu pod křídovou tabulí.
Pokud jde o nerudné suroviny, budou zajišťovány průzkumnými pracemi surovinové základny stavebních hmot (kámen, štěrkopísky, cihlářské hlíny) v nedostatkových krajích tak, aby se doprava těchto surovin na velké vzdálenosti podstatně omezila. Dále budou ověřována nová ložiska cementářských surovin, magnezitů a jiných nerudných surovin v souladu s potřebami národního hospodářství.
Průmysl (§ 3):
Rozvoj průmyslu v období třetího pětiletého plánu dále posílí jeho úlohu v československém národním hospodářství a zvětší jeho význam při shromažďování a vytváření nových materiálních zdrojů pro postupný přechod ke komunismu. Průmyslová výroba se bude rozvíjet tak, že její podíl na tvorbě národního důchodu vzroste do roku 1965 zhruba na 70 %.
Hrubá průmyslová výroba poroste průměrným ročním tempem 9,4 %, tj. tempem rychlejším než s jakým počítal druhý pětiletý plán (9 %) a než předpokládaly směrnice pro vypracování třetího pětiletého plánu (8,6 %). Přibližuje se tempu, jehož bude v letech druhé pětiletky dosaženo ve skutečnosti (10,5 %).
V souladu s potřebami růstu společenské produktivity práce, se zvyšováním technické úrovně národního hospodářství a s úkoly ČSSR v mezinárodní dělbě práce bude rozvíjena výroba výrobních prostředků rychleji než výroba spotřebních předmětů.
Za hlavní článek rozvoje průmyslu se i nadále považuje strojírenská výroba, která se bude rozvíjet rychleji než předpokládaly Směrnice. To umožňuje v období třetího pětiletého plánu uskutečnit rozsáhlou investiční výstavbu, vybavit národní hospodářství novou technikou, splnit úkoly pro mezinárodní hospodářskou spolupráci a plně uspokojit potřeby zahraničního obchodu. Rychlejší rozvoj strojírenství zároveň umožňuje rychlejší růst surovinových zdrojů, včetně zdrojů v novém surovinovém odvětví, v chemické výrobě. Z rychlejšího tempa růstu (i ve srovnání se Směrnicemi) energetiky, paliv, chemie, metalurgie a strojírenství vyplývá, že návrh třetí pětiletky je cílevědomě zaměřen na další rozvinutí surovinové základny.
Průmysl paliv (§ 4):
Plánovaný rozvoj palivové základny a dovoz energetického uhlí z Polské lidové republiky a ze Sovětského svazu, jakož i hnědouhelných briket z Německé demokratické republiky, kryjí v období třetího pětiletého plánu potřeby rozvoje československého národního hospodářství i naše závazky vůči ostatním státům socialistického tábora:
Plánovaná odbytová těžba kamenného uhlí znamená, že v roce 1965 se vyrobí o 19 % kamenného uhlí více než v roce 1960. Přitom budou přednostně rozvíjeny těžba a úprava uhlí vhodného pro koksování, v roce 1965 se tohoto uhlí vyrobí o plných 40 % více než v roce 1960 a jeho podíl na celkové těžbě kamenného uhlí dosáhne 60,6 %. Rozvojem těžby koksovatelného uhlí a rozšířením jeho úpravy je nutno krýt potřebu koksu pro metalurgický průmysl jak v Československu, tak i v některých státech socialistického tábora.
Splnění úkolů těžby kamenného uhlí bude ve třetím pětiletém plánu umožněno rozvojem techniky, mechanizace a automatizace. Soustavně se bude rozšiřovat dobývání uhlí kombajny, pluhy a škrabáky, těžba pomocí těchto zařízení bude činit u roce 1965 v dolech ostravsko-karvinského revíru 13 mil. tun a bude představovat asi 46 % celkové těžby z rubání. Zvýší se počet komplexně mechanizovaných porubů, v roce 1965 bude v ostravsko-karvinském revíru komplexně mechanizováno 42 % porubů s těžbou asi 13 mil. tun. Bude prováděna koncentrace těžby umožňující snížení nákladů, v roce 1965 se zvýší průměrná délka porubů proti roku 1960 o 21,5 % a dosáhne 130 m. Průměrný postup porubní fronty se zvýší na 1,57 m/den a těžba z jednoho porubu se zvýší proti roku 1960 o 35 % a dosáhne 300 tun za den.
K uspokojení velkých požadavků na koksovatelné uhlí budou v letech třetí pětiletky rekonstruovány a vybudovány úpravny kamenného uhlí, což umožní upravovat veškerou těžbu koksovatelného uhlí.
Rozvoj těžby kamenného uhlí v třetí pětiletce odpovídá zejména zvýšené potřebě koksu. Nutnost uspokojení potřeb výroby elektrické energie a páry klade zvýšené požadavky na těžbu hnědého uhlí a lignitu. Proto plán předpokládá, že se jejich těžba zvýší o 31,6 %. Plánovaného přírůstku těžby bude dosaženo lepším využitím těžebních kapacit a dalším rozšiřováním těžby velkostroji v lomech, jakož i rekonstrukcí a výstavbou dolů. Podíl elektrické trakce v dopravním systému hnědouhelných dolů vzroste do roku 1965 při dopravě uhlí na 52 % a při dopravě skrývky na 67 %. Podíl pásové dopravy se zvýší na 31,7 % při dopravě uhlí a na 15,1 % při dopravě skrývky. V hlubinných hnědouhelných a lignitových dolech se těžba uhlí rozpojeného a naloženého stroji ze stěnových porubů zvýší 4,8krát. Úprava hnědého uhlí se zlepší výstavbou prádel Herkules a Ledvice a úpraven Vřesová a Březno, tím a výstavbou briketárny ve Vřesové se dosáhne toho, že pro potřeby obyvatelstva bude dodáváno uhlí o výhřevnosti 4000 až 4200 kcal.
Vlastní zdroje energetického uhlí však nestačí plně krýt potřeby národního hospodářství a proto se počítá s dovozem energetického uhlí z Polské lidové republiky a ze Sovětského svazu, jakož i s dovozem hnědouhelných briket z Německé demokratické republiky.
Plánovaného zvýšení výroby plynu se dosáhne výstavbou tlakových plynáren ve Vřesové, Užíně a Kadani, výstavbou krakovacích stanic a rozšířením tlakové plynárny ve Stalinových závodech. Rozsáhlou výstavbou dálkových plynovodů budou dosavadní plynovody propojeny a místní sít bude rozšířena o dalších více než 3700 km plynovodů.
K dosažení plánovaného růstu těžby ropy budou urychleny a zkvalitněny geologicko-průzkumné práce, zlepšena technika hlubinného vrtání, zvětšena rychlost vrtání a podstatně rozšířeno vrtání turbinové.
Průmysl energetický (§ 5):
Plánovaný rozvoj výroby elektřiny spolu s dovozem z Rumunska vytváří předpoklady pro plné uspokojení potřeb průmyslu, zemědělství a dopravy, vyplývajících z jejich úkolů stanovených třetím pětiletým plánem pro uskutečnění plánované mechanizace a automatizace v národním hospodářství, jakož i pro značné zvýšení spotřeby elektřiny v domácnostech v souvislosti s dalším růstem životní úrovně obyvatelstva.
Výroba elektřiny vzroste proti raku 1960 o 60,7 % a v roce 1965 dosáhne 39 mld kWh.
K zajištění plánovaného rozvoje výroby elektřiny budou uvedeny do provozu nové kapacity jak v parních elektrárnách a teplárnách (3740 MW), tak i elektrárnách vodních (660 MW).
Přitom rozhodující elektrárenské výkony budou vybudovány ve velkých kondenzačních elektrárnách v severočeském hnědouhelném revíru, z nichž bude energie přenášena nově vybudovanou magistrálou o napětí 400 kV na Moravu a na Slovensko. Výstavbou tohoto vedení, jakož i propojením československé soustavy se soustavami sousedních zemí budou zlepšeny i předpoklady hospodářské spolupráce v energetice.
Nové parní elektrárny i řada dosavadních elektráren budou vybaveny účinnými zařízeními na odlučování popílku z kouřových plynů, takže prašnost ovzduší se nebude zvětšovat.
Do provozu bude uvedeno první soustrojí o výkonu 200 MW s kotlem 640 t/hod. páry. Jinak bude v převážné části nových parních elektráren použito turbosoustrojí o výkonu 110 MW a kotlů s výkonem 350 t/hod. páry. Tím bude umožněno snížit měrné hodnoty zastavěné plochy a obestavěného prostoru, což spolu s další racionalizací stavebních a montážních prací zkrátí dobu výstavby velkých parních elektráren a sníží měrné náklady na instalovaný kilowatt.
Těžba rud a průmysl hutní (§ 6).
Plánovaný mohutný rozvoj hutního průmyslu má základní význam pro rozvoj celého národního hospodářství a umožňuje výrazný vzestup strojírenské výroby, který je nezbytný pro provádění technické rekonstrukce všech národohospodářských odvětví.
Rozvoj hutního průmyslu je založen na intenzívním využívání zdrojů koksovatelného uhlí a domácí rudné základny, jakož i na dovozu základních surovin ze zemí socialistického tábora.
Výroba surového železa se do roku 1965 zvýší o 63 %, výroba oceli o 57 % a výroba válcovaného materiálu o 62 %.
Splnění hlavních výrobních úkolů v metalurgickém průmyslu bude dosaženo jak rozsáhlou intenzifikací hutních provozů v celém metalurgickém cyklu na základě rekonstrukce a modernizace hutních závodů, tak i výstavbou nových závodů, zejména Východoslovenských železáren.
Z tohoto hlediska se uskutečnění plánované investiční výstavby v hutním průmyslu stává jedním z prvořadých úkolů v rozvoji celého národního hospodářství. Kromě výstavby nové hutní základny na východním Slovensku budou v nejbližších letech rekonstruovány a rozšířeny závody VŽKG v Ostravě, NHKG v Kunčicích, TŽ v Třinci a VTŽ v Chomutově. To klade zejména v prvních letech třetí pětiletky náročné úkoly na projekční přípravu a na komplexní zajišťování dodávek strojů a zařízení z těžkého strojírenství.
Ve výrobě surového železa se podstatně zlepší ukazatele využití užitečného objemu vysokých pecí a sníží se měrná spotřeba koksu. Za tím účelem budou provedena taková opatření v úpravě a obohacování rud, aby všechny těžené rudy mohly být spotřebovány jako koncentráty. Kvalita vsázky do vysokých pecí se zlepší zejména výstavbou 11 aglomeračních pásů. To umožní zvýšit spotřebu aglomerátu z 906 kg v roce 1960 na 1 694 kg na tunu surového železa v roce 1965.
Ve výrobě oceli se zvýší především rekonstrukcemi některých martinských pecí, intenzifikací výroby a rozsáhlejším používáním topných olejů a kyslíku, využití nístěje martinských pecí z 6,38 t/m2/24 hod. na 8,45 t/m2/24 hod. Zavede se výroba oceli v kyslíkových konvertorech a výroba nových druhů oceli, zejména ocelí pro vysoké teploty a tlaky, pro elektrotechnický a jaderný průmysl, jakož i výroba legovaných ocelí nových značek, šetřící deficitní legovací přísady. Zvýší se výroba nízkolegovaných ocelí, ocelí úsporných profilů, plechů, pásky, ocelového drátu a tažené oceli. Podíl výroby ušlechtilých ocelí v roce 1965 dosáhne téměř 19 %.
Podstatně se zvýší výroba svařovaných trubek a tenkostěnných profilů. Rozšíří se výroba svařenců, jimiž budou ve spotřebě nahrazovány zejména ocelové odlitky. Podíl plechu na celkové výrobě válcovaného materiálu vzroste téměř na 30 %.
Zavedením nových druhů válcovaného materiálu a trub, zejména úsporných profilu a kvalitnějším sortimentem výroby budou vytvářeny podmínky pro hospodárnější využívání kovů.
Dosavadní válcovací trati budou modernizovány a jejich kapacity lépe využity. Specializace válcoven a prohloubení mezinárodní hospodářské spolupráce přispěje k lepšímu krytí potřeb jednotlivých sortimentů válcovaného materiálu v národním hospodářství.
Rozvoj výroby žáruvzdorných materiálů se urychlí a kvalita magnezitových výrobků se zlepší. V roce 1965 bude vyrobeno 565 000 tun páleného magnezitu a 245 000 tun bazických kamenů.
Výroba odlitků ze šedé litiny dosáhne v roce 1965 1 317 000 tun a odlitků z oceli 414 000 tun. Při výrobě odlitků bude uplatněna komplexní mechanizace technologického procesu a zvýšena technická úroveň výrobků.
K maximálnímu využití domácí surovinové základny pro výrobu mědi, olova a zinku budou vynaloženy značné prostředky na rozšíření kapacity dosavadních dolů a úpraven. Rozšířením vlastní surovinové základny, zvýšením sběru, lepším hospodařením s odpadem a větším dovozem surovin bude v roce 1965 zvýšena výroba mědi o 55 %, hliníku o 51 %, olova o 14 % a zinku o 111 %. Přes tato opatření zůstane vzhledem k nedostatečné vlastní surovinové základně uspokojení potřeby neželezných kovů závislé na značném dovozu. Proto bude stále jedním z předních úkolů péče o vysokou hospodárnost, uskutečňování záměn a náhrad ve spotřebě neželezných kovů a úsilí o další rozvoj hospodářské spolupráce se Sovětským svazem a s ostatními socialistickými státy v této oblasti.
Průmysl strojírensky (§ 7):
Návrh třetího pětiletého plánu dále zvyšuje váhu strojírenství v československém národním hospodářství. Na celkovém objemu průmyslové výroby se budou v roce 1965 strojírenská ministerstva podílet 32,3 % (v roce 1960 27,7 %). Klíčový význam strojírenství, zejména těžkého, je dán nutnosti vybavit všechna průmyslová odvětví národního hospodářství vysoce výkonnými stroji a zařízeními, zajistit technickou rekonstrukci dopravy a vybavit stavebnictví a zemědělství mechanizačními prostředky, které se mají stát rozhodujícím činitelem efektivního rozvoje celého národního hospodářství a rychlého růstu produktivity práce. Proto se také soustředí pozornost na to, aby dodávané stroje a zařízení odpovídaly svými parametry světové úrovni, a podstatně vzroste význam vývoje a výroby strojů, zařízení a přístrojů pro automatizaci výroby.
Významný podíl strojírenství na realizaci investiční výstavby vyplývá z těchto údajů:
|
2. 5LP |
3. 5LP |
|
|
Podíl strojů a zařízení na celkové investiční výstavbě (bez generálních oprav) |
36,6 |
41,0 |
|
Podíl strojů a zařízení na investiční výstavbě průmyslových resortů |
51,2 |
56,8 |
Rovněž v zahraničním obchodě úloha strojírenství významně vzroste, což přispěje k dalšímu rychlému rozvoji výrobních sil v ostatních zemích socialistického tábora.
Vývoj strojírenské výroby se opírá plně o zaměření investiční výstavby, o výsledky vzájemných jednání o dodávkách strojů a zařízení a o dohody v dělbě výrobních programů, ve specializaci a kooperaci socialistických zemí. Realizací přijatých doporučení o specializaci výroby bude v ČSSR v průběhu třetí pětiletky dosaženo určitého snížení sortimentu a zvýšení sériovosti výroby. Výroba válcovacích zařízení, chemických zařízení a valivých ložisek podstatně vzroste, přitom však se nebude v těchto výrobních oborech vyrábět řada dosud vyráběných druhů a typů zařízení. Ve výrobě ložisek bude zároveň s osvojováním dalších nových typorozměrů a prohlubující se mezinárodní dělbou práce zmenšen současný počet o 296 vyráběných, typorozměrů. K obdobnému zefektivnění strojírenské výroby dojde též ve výrobě zařízení pro hlubinnou těžbu uhlí, zařízení pro jatky a masný průmysl, konzervárenského zařízení, mlékárenského zařízení, některých strojů a přístrojů zdravotnické techniky, optickomechanických a optických přístrojů a podobně. Naproti tomu bude nově zavedena sériová výroba strojů vysoké technické úrovně, zejména speciálních obráběcích strojů pro valivá ložiska, aparatur mezinárodního poloautomatického spojení apod.
Ke splnění úkolů třetího pětiletého plánu bude podstatně zvýšena technická úroveň vlastní strojírenské výroby, a to především dokonalejším vybavením závodů progresivní technikou a zaváděním pokrokových forem organizace výroby a moderní technologie. Zejména se počítá se zavedením nových automatických a poloautomatických obráběcích strojů a strojů programově řízených. Ve velkosériové výrobě budou zaváděny jednoúčelové stroje, automatické linky i automatické tvářecí stroje a automatická a poloautomatická svařovací zařízení.
Ve slévárnách a kovárnách se rozšíří mechanizace a pokrokové výrobní způsoby. Zvětší se podíl zápustkových výkovků, bude rozvíjeno tváření za studena a ve vhodných případech se bude přecházet od výkovků a odlitků ke svařovaným dílcům.
Toto zvýšení technické úrovně vlastní strojírenské výroby vyžaduje, aby strojírenské podniky využily vlastních prostředků zejména na rozsáhlou a účelnou modernizaci strojů a zařízení a jen v nezbytných případech na další rozšiřování výrobních ploch.
Podstatně se sníží měrná spotřeba základních materiálů, zejména neželezných kovů. Dosažení úspor se musí stát záležitostí všech pracovníků strojírenského průmyslu, zvláště konstruktérů a technologů, kteří musí systematicky usilovat o další snížení spotřeby jak v konstrukci a technologických postupech, tak ve vlastním výrobním procesu. Pracovníci vývojových ústavů a konstruktéři musí přistupovat k řešení konstrukcí strojů a zařízení tak, aby byly plně využity vlastnosti jednotlivých materiálů, zejména legovaných ocelí a nových hmot. Používání nových hmot bude řešeno v úzké spolupráci s chemiky.
Průmysl chemický (§ 8):
Ve třetím pětiletém plánu vzroste významně úloha chemického průmyslu v rozvoji národního hospodářství ČSSR. Bude nastoupena rozhodná cesta k odstranění dosavadního zaostávání výroby chemického průmyslu za potřebami národního hospodářství. Chemická výroba poroste ve třetí pětiletce nejrychleji ze všech průmyslových odvětví v roce 1965 bude o 97,3 % větší než v roce 1960. Pro zajištění předpokládaného rozvoje chemického průmyslu se uskuteční výstavba 2,4krát větší než v letech 1956 až 1960. V roce 1965 dosáhne podíl investic ministerstva chemického průmyslu na celkových investicích do průmyslu 19,6 % proti 12,3 % v roce 1960.
Rychle vzrůstající objem investiční výstavby v chemickém průmyslu a náročnost této výstavby si vyžádají soustředění pozornosti na včasné řešení výstavby poloprovozů, na projekční přípravu a na zajišťování výroby a dodávek základních technologických zařízení v těžkém strojírenství.
V investiční výstavbě nových a při rozšiřování dosavadních závodů a zařízení budou prostředky soustředěný zejména na výstavbu Slovnaftu v Bratislavě, Stalinových závodů v Záluží u Mostu, Dusíkárny v Šale na Slovensku, Kaučuku v Kralupech, Chemického kombinátu ve Strážském, Papírenského kombinátu ve Štúrovu, DEZA ve Valašském Meziříčí, Spolany v Neratovicích, Severočeských papíren ve Štětí, jakož i na výstavbu ropovodu. Stavby budou vybaveny nejnovější technikou, v chemické výrobě budou zaváděny katalytické a kontinuální procesy, komplexně využívány suroviny a vhodně kombinovány na sebe navazující výroby. Přitom bode nutno co nejlépe hospodařit s energií, zejména využívat reakčního tepla a zajišťovat vyčištění a zneškodňování odpadních vod. Ve většině nových závodů budou technologické procesy komplexně automatizovány.
Surovinovou základnu rozvoje chemického průmyslu bude tvořit hlavně sovětská ropa určená zejména pro rozvoj petrochemických výrob a chemické využití koksárenského plynu (v Chemku na východním Slovensku) a zemního plyna (v Dusíkárně v Šale). Mnohem intenzivněji se bude k chemickému zpracování využívat vysokotepelného dehtu a benzolu.
Značné zvýšení dovozu ropy ze Sovětského svazu umožní zvýšení výroby pohonných látek, zejména pro dopravu a mechanizaci zemědělství a zvýšení výroby topných olejů pro zlepšení energetické bilance.
Rychlý rozvoj chemické výroby významně rozšíří materiální základnu národního hospodářství. Zavedení průmyslové výroby syntetického kaučuku významně přispěje k dalšímu upevnění hospodářské nezávislosti na kapitalistických státech. Téměř čtyřnásobným zvýšením výroby plastických hmot dosáhneme v roce 1965 úrovně výroby 13,7 kg na 1 obyvatele. Tím překročíme současnou úroveň výroby v průmyslově nejvyspělejších kapitalistických státech. Plastické hmoty přinesou nejen úspory deficitních tradičních materiálů (barevných kovů, usní, kaučuku), nýbrž stanou se i novým konstrukčním materiálem nezbytným pro zvýšení technické úrovně strojírenských výrobků, pro zprůmyslnění stavebnictví, pro zvýšení hygieny i vzhledových vlastností spotřebních výrobků apod.
Rozvoj výroby chemických vláken umožní zvýšit do roku 1965 jejich podíl na zpracovávaných textilních surovinách na 42,7 %. Přitom bude základním úkolem podstatné zvýšení kvality vláken, a to jak syntetických, tak i viskózových. Výroba syntetických vláken vzroste do roku 1965 téměř 6,5krát, její podíl na celkovém objemu vyrobených chemických vláken dosáhne asi 22 %.
Zvýšení výroby dusíkatých hnojiv o 120 % a fosforečných hnojiv o 90 % umožní větší dodávky strojených hnojiv potřebné pro zajištění růstu hektarových výnosů.
Rozšíří se sortiment a zlepší kvalita chemických výrobků, zejména dehtových barviv, nátěrových hmot, syntetických pracích prostředků, textilních pomocných přípravků a čistých chemikálií.
Při výrobě buničiny se bude přecházet na dokonalejší technologické postupy, umožňující lepší využití dřevní hmoty a použití méněhodnotných dřevin. Podíl vysokovýtěžkové buničiny se do roku 1965 zvětší na 25 %. Zpracování listnaté vlákniny vzroste asi 2,5krát. Podstatně se zlepší jakost viskózové buničiny. Do roku 1965 se zvýší výroba papíru a lepenky nejméně o 36 %. Vytvoří se podmínky pro rozsáhlejší zpracování starého papíru a za tím účelem se zlepší jeho sběr a třídění. Pro úspory papíru a lepenky jako obalového materiálu se bude zajišťovat větší návratnost obalů, zavádět používání trvalých vratných obalů a rozšiřovat přeprava zboží volně loženého.
Průmysl spotřební (§ 9):
Rozvoj spotřebního průmyslu v období třetího pětiletého plánu bude v souladu s předpokládaným růstem osobní spotřeby obyvatelstva. Změna struktury výroby spotřebního průmyslu je charakterizována rychlým tempem růstu výroby sklářské a keramické v poměru k tempu růstu ostatních odvětví spotřebního průmyslu.
Při celkovém vzrůstu výroby spotřebního průmyslu o 26 % se zvětší výroba ve sklářském a keramickém průmyslu o 54 %, v textilním průmyslu o 24 % a v kožedělném a obuvnickém průmyslu zhruba o 14 %. Menší tempo růstu textilního a zejména obuvnického průmyslu vyplývá z toho, že se nepředpokládá podstatnější zvyšování vývozu.
Pro plán textilního průmyslu je charakteristická výrazná změna struktury zpracovávaných surovin. Budou zpracovávána nová syntetická vlákna, což obohatí sortiment textilního zboží. To je v souladu se světovým vývojem a zmenšují se tím nároky na dovoz zámořských surovin. V souladu s možnostmi širokého uplatňování nových umělých vláken a se vzrůstající poptávkou bude v textilním průmyslu nejrychleji rozvíjena výroba pleteného zboží.
Převážná část nových kapacit v textilním průmyslu bude získána rekonstrukcemi a výměnou strojního zařízení. Zvýší se podíl automatických stavů v tkalcovnách a podíl kroužkových dopřádacích strojů v přádelnách. Kromě toho bude na Slovensku zahájena výstavba velkého bavlnářského kombinátu se 120 000 vřeten a 3 000 stavů.
Výstavba a rekonstrukce ve spotřebním průmyslu si ve třetí pětiletce vyžádá 10,8 mld Kčs, což je o 49 % více než ve druhé pětiletce.
V oděvním průmyslu jsou plánovaným zvýšením výroby konfekce a zvýšením výroby prádla z tkanin vytvořeny předpoklady pro zásobení vnitřního trhu dostatečným množstvím a širokým sortimentem oděvního zboží.
Plánovaný vzestup výroby v kožedělném a obuvnickém průmyslu vytvoří předpoklady, aby spotřeba obuvi na jednoho obyvatele dosáhla nejvyšší současné úrovně spotřeby ze všech průmyslově vyspělých států světa. Podstatné rozšiřování nové technologie výroby se projeví v tom, že prakticky všechna lehká vycházková obuv bude lepená, což povede nejen k úspoře ve spotřebě materiálu a větší možnosti využití nových materiálů, ale také k výraznému zvýšení produktivity práce. Kromě toho bude zaváděna výroba stříkané obuvi z PVC.
Také v brašnářském průmyslu bude více používáno plastických hmot, jejich podíl na spotřebě kožedělných surovin vzroste ze 7 % nejméně na 11 %.
Rychlý rozvoj sklářského a keramického průmyslu umožní vyvážet více než dosud tradiční československé výrobky s vysokým podílem živé práce a domácích surovin. Současně plánovaná úroveň výroby umožní růst domácí spotřeby, zejména spotřeby technického a stavebního skla a zdravotní keramiky a plné uspokojení potřeb bytové výstavby. Kromě toho zavádění a rozšiřování výroby skelných laminátů, skleněných rour a jiných druhů technického skla umožní dosáhnout významných úspor některých deficitních materiálů.
Zvýšení výroby skleněných rour bude zajištěno výstavbou závodu na Slovensku. Kromě toho bude rekonstruována a vybudována řada dalších sklářských a keramických závodů, jako výrobna lahví v Ústi nad Labem, porcelánka v Klášterci nad Ohří, závod na výrobu bižuterie v Jablonci apod.
Velké úkoly sklářského a keramického průmyslu si vyžádají poměrně vysoké investiční náklady. Bude dokončena výstavba závodu na výrobu plochého taženého skla v Oloví a provedena rekonstrukce závodu v Řetenicích, na Slovensku bude zahájena výstavba největšího sklářského závodu v ČSSR s kapacitou 22 milióny m2 plochého taženého skla.
Průmysl potravinářský (§ 10):
Výroba v potravinářském průmyslu vzroste a 28,5 %. Bude zaměřena na zlepšení kvalitativní skladby sortimentu vyráběných potravin a na výrobu v oborech zpracovávajících živočišné produkty, jejichž podíl na celkovém objemu potravinářské výroby vzroste z 47 % na 49,5 %, přitom výroba jatečná a masná vzroste na 132 %, mlékárenská na 142 % a drůbežářská na 141 %. Tím se dosáhne ve spotřebě potravin zvýšení podílu živočišných bílkovin a vápníku.
Výroba mlýnská a pekárenská vzroste na 102 %, lihovarsko-konzervárenská na 138 %, tabáková na 112 %, cukrovarská na 130 %, pivovarská a sladovnická na 128 %.
Převážná část potravinářského zboží bude vzhledem k rozšiřování, samoobsluhy v obchodě dodávána ve vhodném balení.
Dodávky masa a masných výrobků do tržních fondů se zvětší o 32,8 %. V souvislosti s rozšiřováním samoobsluhy a se zlepšováním kultury prodeje se výroba porcovaného a balíčkového masa zvětší na 50 % z celkové výroby opracovaného masa.
Podstatně se zvětší dodávky drůbeže na trh. Drůbežářská malovýroba bude přebudována na výrobu průmyslového charakteru.
V mlékárenském průmyslu se docílí biologického a nutričního zkvalitnění výrobků. V roce 1965 bude nejméně 65 % másla dodáno spotřebitelům bezprostředně po výrobě a podíl dodávek mléka v lahvích dosáhne 86 %. Mléko s větším obsahem tuku se stane převažujícím druhem konzumního mléka, množství tuku, o které bude tučnost mléka zvýšena, představuje asi 50 000 tun másla za celou pětiletku.
Plánovaný rozvoj cukrovarské výroby vyplývá z plánovaného zvýšení hektarových výnosů a z rozšíření osevních ploch cukrovky, zejména na Slovensku. Cukrovary budou rekonstruovány ve větším rozsahu než ve druhé pětiletce, zejména budou instalovány další kontinuální difuse a odstředivky, v nichž se v roce 1965 zpracuje asi 50 % cukrovky.
Výroba piva vzroste o 16,2 %, přičemž se zvýší podíl výroby piva vícestupňového. Podíl lahvového piva se zvýší ze 41,6 % na 55,6 %.
V lihovarské výrobě se bude postupně zmenšovat spotřeba zemědělských surovin. Potřeba lihu bude kryta především rozvojem výroby syntetického lihu. V roce 1965 bude vyrobeno pro zemědělskou živočišnou výrobu 35 000 tun sušeného krmného droždí.
Ze zdravotních důvodů bude ve výrobě rostlinných jedlých tuků zvýšen podíl jedlých olejů na 25,1 %.
Objem výstavby, obnovy a rekonstrukce závodů potravinářského průmyslu bude téměř o polovinu větší než ve druhé pětiletce. Do provozu bude uvedeno 6 masokombinátů a mrazírenské prostory o obsahu téměř 63 000 m3. Budou vybudovány 2 nové cukrovary a rekonstruováno 6 cukrovarů, uskutečněna výstavba 2 nových pivovarů, 5 sladoven, 15 skladů na obilí atd.
Hlavní obory potravinářského průmyslu budou dále modernizovány zaváděním mechanizovaných výrobních linek a kontinuálně pracujících zařízení. Nové výrobní technologie v pekárnách, mlékárnách a drůbežárnách prodlouží uchovatelnost výrobků a zhospodární výrobu. Po roku 1965 budou vybudovány automatizovaná mlékárna, automatizovaná pekárna a automatizovaný mlýn, jako vzorové závody pro zvýšení technické úrovně těchto výrobních oborů.