Investice do národního hospodářství (§ 18):

Rychlý rozvoj výrobních sil v období třetí pětiletky a v prvních letech čtvrté pětiletky vyžaduje veliké investice do národního hospodářství. Předpokládá se investiční výstavba v úhrnné hodnotě 322, mld Kčs, tj. výstavba o 59 % větší než v období druhé pětiletky a o 5 mld Kčs větší než v celém desetiletí 1951 až 1960.

Investiční výstavba ve třetí pětiletce je zaměřena na splnění těchto významných úkolů v rozvoji národního hospodářství:

1. na zvýšení dodávek výkonných strojů pro zajištění technické rekonstrukce národního hospodářství a tím na vytvoření předpokladů pro zvýšení produktivity práce,

2. na vybudování kapacit potřebných ke zvýšení výroby, zvláště na rozvoj průmyslu a v něm zejména na zajištění rozvoje odvětví vyrábějících suroviny,

3. na zajištění melioračních prací v zemědělství.

Má-li investiční výstavba v období třetího pětiletého plánu tyto své úkoly splnit, musí být zajištěna vyšší efektivnost investic, spočívající zejména v nižších investičních nákladech na jednotku produkce a ve zkracování průměrné doby výstavby.

O celkovém zaměření investiční výstavby a jejím větším soustředění do průmyslu svědčí srovnání podílu investic do jednotlivých odvětví v pětiletých obdobích:

				Index
	1951-	1956-	1961-	3. 5LP
	1955	1960	1965	2.5LP
Národní hospodářství celkem
z toho:	100,0	100,0	100,0
průmysl	42,2	40,0	45,6	188
stavebnicoví	2,2	2,8	2,2	132
zemědělství a lesnictví	11,6	15,9	15,4	160
doprava a spoje	13,0	9,8	10,5	177
bytové hospodářství	16,0	17,7	13,9	129
zdravotnictví asociální zabezpečení	1,8	1,4	1,7	203
školství a kultura	3,0	3,8	3,8	168

Vzestup podílu investic do průmyslu je v souladu s postavením průmyslu v národním hospodářství. Investiční výstavba na tomto úseku se soustřeďuje do surovinových odvětví, zejména do odvětví paliv, energetiky, metalurgie a chemie, jejichž podíl na celkovém objemu průmyslových investic dosáhne ve třetí pětiletce 70,3 % (v druhé pětiletce 69,2 %)

Vysoký podíl zemědělských investic odpovídá úkolu dobudovat v podstatě ve třetí pětiletce materiální základnu pro socialistickou zemědělskou velkovýrobu. Objem investic na tomto úseku se má zvýšit o 16 mld Kčs ve srovnání s druhou pětiletkou a téměř na čtyřnásobek investic v pětiletí 1951 až 1955.

Rozvoj národního hospodářství vyžaduje, podobně jako ve druhé pětiletce, významné soustředění investiční činnosti do Středočeského, Severočeského a Severomoravského kraje. K těmto oblastem přistoupí též Východoslovenský kraj, a to zejména v důsledku rozsáhlé výstavby Východoslovenských železáren v Košicích.

V decentralizované výstavbě bude proinvestováno 160,3 mld Kčs, takže její podíl na celkovém rozděleném objemu investiční výstavby se rovná 51,5 %. Z tohoto objemu je téměř polovina určena na zajištění výstavby prováděné národními výbory.

Podíl strojů se zvýší z 36,6 % v druhé pětiletce na 41 % ve třetí pětiletce. Při současném úsilí o zvýšení technické úrovně dodávaných strojů a zařízení se tak vytvářejí všechny předpoklady pro další zvyšování produktivity společenské práce.

Již v prvních letech třetí pětiletky se má dosáhnout významného zkrácení průměrné doby výstavby centralizovaných staveb, která se má postupně snížit až na 4,7 roku v roce 1965 proti 7,8 roku v roce 1959.

Téměř ve všech odvětvích se sníží měrné investiční náklady a zlepší i ostatní kvalitativní ukazatele na jednotku budované kapacity. Toho se dosáhne zlepšením projekčních řešení. Při porovnání srovnatelných kapacit budovaných ve druhé a třetí pětiletce snižují se například investiční náklady na výstavbu 1 kJ instalovaného výkonu a výrobní náklady na 1 kWh v tepelných elektrárnách téměř o polovinu, potřeba pracovníků klesne téměř na ¹/₄. Rovněž při výstavbě cementáren dosáhneme proti stavbám uvedeným do provozu v první a druhé pětiletce snížení investičních nákladů o 25 až 40 % a snížení nákladů na výrobu 1 tuny cementu o 25 až 30 %. Investiční náklady na 1 km elektrifikace železničních tratí klesnou zhruba o 25 %, náklady na ustájení skotu téměř o polovinu a náklady na uskladnění obilí o více než 30 %.

Také v nevýrobní sféře se dosáhne podstatných úspor při výstavbě srovnatelných kapacit. Investiční náklady na výstavbu 1 bytu se sníží na 58 000 Kčs, tj. asi o 17 %, náklady na výstavbu ubytovacích kapacit v hotelích více než o polovinu, při výstavbě škol se uvažuje průměrný náklad 4700 Kčs na 1 žákovské místo, tj. náklad o 35 % nižší než ve druhé pětiletce.

Za předpokladu, že se s investičními prostředky bude hospodárně nakládat, možno konstatovat, že třetí pětiletý plán investiční výstavby kryje kvantitativně nezbytné potřeby plánovaného rozvoje národního hospodářství a zvyšování životní úrovně obyvatelstva.

Růst produktivity práce a zaměstnanosti (§ 19):

Pro splnění úkolů třetího pětiletého plánu bude mít rozhodující význam růst produktivity práce. Celkový přírůstek společenského produktu v letech 1961 až 1965 bude krýt z 97 % růstem produktivity práce (při zkrácené pracovní době).

V průmyslu vzroste produktivita práce na jednoho pracovníka nejméně o 43 %, ve stavebnictví téměř o 54 %, v zemědělství (státní sektor, JZD a IHR) nejméně o 53 %, v železniční dopravě nejméně o 26 % a v automobilové dopravě (ČSAD) téměř o 31 %.

Tyto úkoly jsou stanoveny bez promítnutí vlivu zkrácení pracovní doby. K úspěšnému provedení tohoto významného opatření bude nutno hledat další zdroje růstu produktivity práce a v zásadě zvýšit hodinovou produktivitu práce ve většině závodů o dalších 9,5 %. S částečnou úhradou zkrácení pracovní doby zvýšením počtu pracovníků je možno počítat jen zcela výjimečně, a to při práci v podzemí, v nepřetržitých provozech a na pásech, kruzích a linkách. I na těchto pracovištích je však nutno v co nejvyšší míře nahradit odpadlou pracovní dobu mobilizací rezerv růstu produktivity práce.

Růst produktivity práce bude zajišťován růstem technické úrovně výroby a investiční výstavbou v průmyslu zhruba ze 65 %, ve stavebnictví ze 69 % a v zemědělství ze 70 %. K tomu účelu budou uskutečněna opatření k technické rekonstrukci a modernizaci výroby, bude zvyšována úroveň mechanizace a automatizace a zlepšována technologie výroby. Významně přispěje k růstu produktivity práce i plné využití dvousměnného provozu všude tam, kde je to účelné.

Vybavenost dělníku hlavní směny strojními základními fondy v průmyslu poroste ročně o 10,5 % a spotřeba elektrické energie na 1 odpracovanou hodinu o 10,9 %. Tento růst vybavenosti plně zajišťuje roční tempo růstu produktivity práce na jednoho dělníka (po zkrácení pracovní doby) o 7 % a hodinové produktivity práce o 9 %.

Vysokým růstem technické vybavenosti se úloha pracujících v zajišťování růstu produktivity práce nesnižuje, ale naopak roste. Jedině plný rozvoj iniciativy pracujících je zárukou toho, že bude všech prostředků využito s maximální efektivností.

Velký význam pro splnění úkolů rozvoje národního hospodářství a pro růst kulturní, zdravotní a sociální úrovně má i růst zaměstnanosti. Ve třetí pětiletce vzroste zaměstnanost zhruba o 440 000 pracujících. Též ve školách se zvýší počet žáků a studentů starších 14 let, a to o 295 000.

Ke splnění těchto rozsáhlých úkolů bude plně využito všech zdrojů pracovních sil. Zejména bude zvýšena zaměstnanost žen o 260 000. Podíl zaměstnaných žen na celkovém počtu pracujících vzroste z 38,7 % na více než 40 %.

Proces zproduktivnění zemědělské výroby umožní snížit počet pracujících v zemědělství o 300 000 osob. Z těchto uvolněných pracovníků bude však možno jen část získat pro zaměstnání v ostatních odvětvích (zejména vzhledem k jejich vysokému věku).

Na Slovensku vzroste zaměstnanost zhruba o 177 000 pracovníků, tedy podstatně rychleji než ve druhé pětiletce. Kromě toho bude nutno získat ze Slovenska asi 30 000 pracovníků pro krytí potřeby v českých krajích. Přesto však se do roku 1965 nepodaří plně vyrovnat pracovní aktivitu obyvatelstva na Slovensku a v českých krajích.

Z celkového počtu nových pracovníků přejde převážná část do výrobních odvětví. V socialistickém sektoru výrobní sféry (bez JZD) vzroste počet pracovníků o 331 000, z toho v průmyslu o 259 000 a ve stavebnictví o 34 000 osob. Z nevýrobních odvětví bude pracovními silami zajištěn především rozvoj školství, kultury, zdravotnictví a sociálního zabezpečení.

Ve třetí pětiletce bude učiněn rozhodný krok ke stabilizaci pracovníků v klíčových odvětvích, zejména rozsáhlou bytovou výstavbou.

Bude též dosaženo podstatného zlepšení pracovních podmínek. Namáhavé a zdraví škodlivé práce budou v podstatě odstraněny mechanizací. Za aktivní účasti všech pracujících bude zvýšena bezpečnost a hygiena práce a rozšiřována a zlepšována sociální zařízení v závodech. Pracovní doba bude zkrácena v hlubinných dolech na 40 hodin a v ostatních odvětvích na 42 hodin týdně, převážně bude zaveden pětidenní pracovní týden.

Významným úkolem bude příprava kvalifikovaných kádrů. Rychlé zvyšování technické úrovně a pronikání vědy do výroby, jakož i všestranné zlepšování kulturních, sociálních a zdravotnických služeb si vyžádá vysoký růst počtu kvalifikovaných pracovníků.

Ve třetí pětiletce ukonči studium na odborných školách 158 000 osob a na vysokých školách téměř 46 000 studujících. Ani tyto vysoké počty však nepokrývají úplně potřebu kvalifikovaných pracovníků a proto bude nutno věnovat velkou pozornost zvyšování kvalifikace všech pracovníků v národním hospodářství.

Počet odborníků s vysokoškolským vzděláním na tisíc dělníků v průmyslu vzroste ve třetí pětiletce z 20 na 25. Počet odborníků se středoškolským vzděláním na 1000 dělníků vzroste ze 70 na 88.

Snižování vlastních nákladů (§ 20):

V období třetího pětiletého plánu se dosáhne rozsáhlých úspor všech rozhodujících surovin, materiálů, paliva a energie cestou snižování jejich měrné spotřeby a koncepčními změnami a záměnami ve struktuře výroby i spotřeby. Kromě toho se předpokládá dosažení úspor mzdových nákladů na základě rychlejšího růstu produktivity práce.

Plán stanoví, že vlastní náklady v průmyslových podnicích se sníží o 12,48 %, tj. v průměru a 2,63 % ročně a ve stavebních organizacích o 14,34 %, tj. v průměru o 3,05 % ročně.

Snížení materiálových nákladů v průmyslových podnicích v průměru o 1,7 % ročně je úkol zcela reálný. Je také mimořádně důležitý, neboť úspory materiálových hodnot umožňují zvýšit výrobu z vnitřních zdrojů o více než 20 mld Kčs a jsou i jedním ze základních předpokladů pro rozšířenou socialistickou reprodukci a pro plánované zvýšení životní úrovně.

Plánovaný úkol snížení materiálových nákladů, kterým má být zajišťováno celkové snížení vlastních nákladů v průmyslových podnicích, předpokládá, že dojde ke kvalitativní změně v oblasti hospodárnosti výroby. Příznivého vývoje nákladů od roku 1958 bylo v podstatě dosahováno úsporami na mzdových nákladech, plynoucími z rychlejšího růstu produktivity práce ve srovnání s růstem průměrných výdělků, jakož i úsporami na fixních nákladech při překračování výrobcích úkolů.

Splnění plánovaného úkolu vyžaduje nejen plné dodržování disciplíny technologie výroby, ale také plánovitou příprava řady organizačních a zejména technických opatřeni na všech stupních řízení, která budou umožňovat co nejracionálnější a co nejefektivnější využití materiálových prostředků. Ke splnění tohoto úkolu jsou vytvářeny podstatně příznivější předpoklady, a to ve výši vynakládaných prostředku v oblasti investiční výstavby a technického rozvoje, v oblasti mezinárodní dělby práce a specializace výroby a v růstu kvalifikace všech pracujících.

Snížení materiálových nákladů průmyslové výroby ročně v průměru o 1,7 % vyžaduje provést účinná opatření, zejména v oblasti konstrukcí strojů a v oblasti nové technologie a organizace práce, všestranně a široce rozvíjet typizaci, normalizaci a unifikaci, daleko rychleji a účinněji uplatňovat nejnovější poznatky vědy a techniky v průmyslové výrobě a přiblížit se tak co nejvíce světové úrovni techniky.

Rovněž ve stavebních organizacích jsou pro snížení nákladů rozhodující úspory mzdových nákladů a materiálových nákladů.

Rozvoj vědy a techniky (§ 21):

Rozvoj vědy a techniky je zaměřen na vytvoření předpokladů a podmínek pro podstatné zvýšení efektivnosti národního hospodářství. Technický rozvoj se bude podstatně více než v minulosti podílet na zajištění plnění plánovaného tempa růstu společenské produktivity práce. Současně se vytvářejí předpoklady k podstatnému zvýšení kultury práce a k tomu, aby byly v největší míře zmechanizovány práce nejnamáhavější a práce v prostředí zdraví škodlivém.

Další efektivní rozvoj průmyslu bude zajišťován technickou rekonstrukcí a modernizací základních fondů, nahrazováním zastaralých zařízení moderními, produktivnějšími pracovními prostředky, rozvojem mechanizace a automatizace na základě nejpokrokovější technologie výrobních procesů a pokrokových změn v organizaci výroby.

Základním směrem zvyšování technické a ekonomické úrovně průmyslu zůstává i nadále rozvoj mechanizace hlavních výrobních procesů, přičemž novým směrem se stává přechod ke komplexní mechanizaci a další rozvíjení automatizace technologických procesů, jakož i vytvoření podmínek pro postupný přechod k automatizaci celých dílen a provozů.

Hlavní úsilí se soustředí na rozvoj mechanizace pomocných prací, hlavně vnitrozávodové dopravy a manipulace s materiálem.

Předpokládaná mechanizace pomocných a vedlejších prací, jakož i nakládky a vykládky spolu s transportními operacemi vytvoří podmínky pro intenzivní rozvoj komplexní mechanizace i mechanizace hlavních výrobních procesů především v těch odvětvích, kde dosud je značný podíl ruční práce.

V odvětvích s vysokým stupněm mechanizace a plynulým způsobem výroby, tj. zejména v elektrárnách, plynárnách a koksochemických provozech, v provozech vysokých pecí, v ocelárnách a v chemickém průmyslu bude započato se zaváděním automatizace komplexní. Rovněž ve strojírenství bude podstatně zvýšen rozsah automatizace zavedením poloautomatických a automatických univerzálních obráběcích strojů, jejichž podíl na celkovém počtu obráběcích strojit vzroste více než dvojnásobně. Značně se zvýší i podíl jednoúčelových obráběcích strojů a podíl automatických tvářecích a svařovacích strojit. Současně bude uvedena do provozu řada automatických výrobních linek.

Ekonomické podmínky ve stavebnictví, zejména prudký rozvoj výroby cementu a na něm závislé výroby stavebních dílců a panelů, prefabrikovaných prostorových prvků, zvláště bytových jader, a o 50 % větší vybavenost dělníků stavebními stroji a dopravními zařízeními vytvářejí materiálně technickou základnu dalšího zprůmyslnění stavebnictví.

Dokončení kolektivizace zemědělství a materiální podmínky zajišťované třetím pětiletým plánem vytvářejí předpoklady pro další zvýšení technické a ekonomické úrovně zemědělské výroby. Podstatně se zvýší úroveň mechanizace, na jejíž rozvoj se počítá o 88 % více strojních investic než ve druhé pětiletce při současné změně struktury mechanizačních prostředků ve prospěch moderních, vysoce produktivních strojů. Spotřeba elektrické energie na jednoho pracovníka v zemědělství vzroste 2,4 násobně.

V dopravě se výrazně zvýší podíl progresivních trakčních systémů (viz zprávu k § 12) a hlavní dopravní tepna východ-západ bude vybavena nejmodernějším zabezpečovacím zařízením.

Aby se co nejrychleji mohla uplatnit nejmodernější technika započne se s budováním více než 80 vzorových a pokusných provozu ve všech hlavních průmyslových odvětvích i v zemědělství. V těchto provazech se bude ověřovat nejpokrokovější technologie a organizace práce.

Ve skladbě vyráběného sortimentu strojů a zařízení bude asi polovina výrobku nahrazena novými, vysoce produktivními stroji a zařízeními. Podíl výroby nových výrobků dosáhne v roce 1965 20 % celkové výroby strojírenských výrobků.

Vysoká technická úroveň nově vyráběných strojů a zařízení umožní především rozvoj součástkové základny elektroniky, soustavy měřících a regulačních přístrojů a kompletačních silnoproudých zařízení.

Plán vědeckovýzkumných prací se zaměřuje na komplexní řešení úkolů odpovídajících budoucím společenským potřebám a současně na získání předstihu vědeckých poznatků před potřebami praxe.

Přírodní a technické vědy budou řešit široký komplex problémů, zejména v oblasti výzkumu nových matematických metod a fyzikálních zákonitostí a v oblasti výzkumu rozvoje a využití surovinové a energetické základny, problémy nových organických hmot a materiálů, jakož i materiálů kovových, výzkumné úkoly v oblasti nových hutnických a strojírenských technologií, základních problémů stavby strojů a výzkumné úkoly komplexní automatizace a přenosu informací.

Rozsáhlá problematika rozvoje výrobních sil, výrobních vztahů a nových forem života je obsažena zejména v úkolech v oblasti biologických věd, v úkolech vlastního zemědělského výzkumu, ochrany a přetváření krajiny, v úkolech v oboru zdravotnictví a v oblasti společenských věd. Ekonomické vědy se zaměří především na výzkum rozhodujících otázek přestavby naší společnosti v přechodu od socialismu ke komunismu.

K zabezpečení úkolů vědy a výzkumu se bude dále rozvíjet vědeckovýzkumná základna, počet pracovníků vědeckovýzkumných pracovišť vzroste o 29 %.

Úkoly technické normalizace se zaměřují na vytváření předpokladů pro účelné soustřeďování a pro specializaci výroby, pro dosažení úspory hmot, materiálů a energie, zvyšování kvality výrobků, pro zkrácení předvýrobních etap, zhospodárnění dopravy, skladování a distribuce, zvýšení bezpečnosti pracujících i pro sjednocování mezinárodních norem.

Plán typizace ve výstavbě je zaměřen na použiti hromadně opakovaných projektů a na snížení počtu železobetonových a betonových prvků až na pětinu vyráběného množství, což umožní zvýšit sériovost jejich výroby a snížit pracnost na stavbách.

Růst životní úrovně (§ 22):

Dosažená úroveň rozvoje výrobních sil a plánované tempo dalšího rozvoje národního hospodářství ve třetí pětiletce vytvářejí předpoklady pro další rozvoj životní úrovně obyvatelstva. Skutečnost, že třetí pětiletý plán je plánem budování a rozvoje vyspělé socialistické společnosti, povede i k některým změnám ve způsobech zajišťování růstu životní úrovně obyvatelstva. V dalším rozvoji životní úrovně bude pozornost soustředěna nejen na stránku kvantitativní, ale zejména též na otázky kvalitativní.

Stále lepší uspokojování potřeb lidu se soustřeďuje nejen na zvyšování hmotné spotřeby, nýbrž i na bytovou výstavbu, zdravotní péči, výchovu a zvyšováni kvalifikace, rozvoj všech druhů služeb a na zkracování pracovní doby.

Hlavním činitelem růstu životní úrovně obyvatelstva bude další růst pracovních příjmů obyvatelstva. Mimořádný význam růstu produktivity práce vyžaduje vytvářet přímou zainteresovanost na rozvoji výrobních sil dalším posilováním funkce odměny za množství, kvalitu a společenský význam práce. Předpokládá se lepší krytí růstu produktivity práce přírůstkem průměrných mezd, než jakého bylo docíleno v průběhu druhé pětiletky. Splněním velkých úkolů v růstu zemědělské výroby snižováním nákladů bude zajišťován vzrůst důchodů družstevníků. V souvislosti s rozvíjením zemědělské výroby a zdokonalováním způsobů odměňování v jednotných zemědělských družstvech bude zlepšováno zabezpečení družstevních rolníků ve stáří a při pracovní neschopnosti.

Řešení těchto úkolů bude zajišťovno jak v oblasti osobní, tak i v oblasti společenské spotřeby. Reálný důchod jednoho obyvatele, charakterizující úroveň hmotné spotřeby, užití placených služeb a péči poskytovanou obyvatelstvu ve školství, zdravotnictví apod. se zvýší nejméně o ¹/₄.

Kvalitativní změnu a další zvýšení životní úrovně vedle toho přinese zkracování pracovní doby, které bude prováděno postupně v jednotlivých odvětvích podle jejich společenského významu a obtížnosti pracovních podmínek. Zkrácení pracovní doby na 42 hodiny týdně a v hlubinných dolech na 40 hodin týdně bude znamenat při zavedení pětidenního pracovního týdne další zvýšení předpokladů pro všestranný rozvoj kultury života.

Třetí pětiletka bude znamenat podstatný krok v řešení bytového problému. Bude postaveno 482 000 bytů, přičemž na území hlavního města Prahy, na Ostravsku, Ústecku a Karlovarsku, kde bude vystavěno téměř 133 000 bytů, bude v podstatě vyřešen bytový problém. Přitom se zvýší i bytový standard, neboť obytná plocha bude postupně zvětšována zvyšováním podílu bytů tří a vícepokojových. Prakticky každý byt bude vybaven koupelnou a 80 % bytů ve státní, družstevní a podnikové výstavbě ústředním topením. Státní bytovou výstavbou, která se bude podílet na celkové výstavbě bytů 40,4 %, se zajistí přednostní ubytování pracovníku odvětví a závodů, jichž provoz je podmíněn přesídlením stálých pracovních sil do blízkosti pracovišť, a pracovníků nezbytných služeb. Touto výstavbou bude zajištěno i ubytování rodin nižších příjmových kategorií, zejména početných rodin. V družstevní a podnikové výstavbě se vystaví 30,9 % bytů, v soukromé výstavbě 22,8 % a ve výstavbě pro jednotná zemědělská družstva 5,9 %.

Rozhodující úlohu ve zvyšování životní úrovně obyvatelstva bude mít i nadále růst osobní spotřeby obyvatelstva, která se zvýší nejméně o 30 %. Přitom vzroste rychleji osobní spotřeba rodin s menším příjmem na hlavu, především rodin s více dětmi.

Vzestup reálných příjmů bude zajišťován jak růstem nominálních příjmů, tak i snižováním maloobchodních cen, které bude zaměřeno zejména na ceny základních potravin a zboží široké spotřeby, a rozvíjením nových prvků v uspokojování hmotných a kulturních potřeb, zejména v péči o děti.

V oblasti důchodového zabezpečení bude vyřešen problém starodůchodců. S upevňováním a rozvíjením socialistické zemědělské výroby a zdokonalováním forem odměňování v zemědělských družstvech bude dále zdokonalováno zabezpečení družstevních rolníků ve stáří a při pracovní neschopnosti.

Ke zlepšení výživy obyvatelstva se zvýší prodej živočišných produktů, ovoce a zeleniny a zmenši se spotřeba mouky a moučných výrobků. Správná výživa bude zajišťována také zlepšováním kvality a sortimentu jídel podávaných v závodech veřejného stravování.

V prodeji průmyslového zboží se předpokládá rychlejší růst prodeje potřeb pro domácnost, kulturních potřeb a dopravních prostředků, aby byla neustále zvyšována kulturní úroveň života pracujících a zvyšována mechanizace a elektrifikace domácích prací. V roce 1965 se počet domácností na jeden výrobek v provozu změní takto:

	1955	1960	1965
pračky	6,3	2,4	1,5
chladničky	40,0	8,8	3,0
televizní přijímače	95,6	5,0	1,8

Z dopravních prostředků bude za třetí pětiletku prodáno zhruba 220 000 automobilů a 1,2 mil. motocyklů, skútrů a motokol.

V prodeji oděvního zboží nejrychleji poroste prodej hotových výrobků a zpomalí se tempo vzestupu prodeje metrového zboží. Prodej na jednoho obyvatele se bude vyvíjet takto:

		1955	1960	1965
pletené prádlo	ks	-	2,4	3,1
pletené svrchní ošacení	ks	-	2,9	3,4
svrchní oděvy	ks	1,2	1,8	2,2
prádlo z tkanin	ks	-	2,6	3,0
tkaniny bavlněné	m	4,3	3,9	4,3
tkaniny vlněné	m	0,8	0,7	0,6

Obchod bude dále rozšiřovat všechny nové formy prodeje. Přitom podíl prodeje potravin v samoobsluhách dosáhne 60 % a v prodeji průmyslového zboží se rozvine vedle prodeje se samoobsluhou též volný výběr zboží.

Objem placených služeb vzroste nejméně o 40 %. Přitom pozornost národních výborů se soustředí na zvyšování jejich úrovně, aby služby uspokojovaly rostoucí nároky obyvatelstva. Budou zaváděny nové formy a druhy služeb a oprav, rozšiřována síť opraven, odstraňovány územní rozdíly a zabezpečováno pohotové provádění služeb. Objem placených komunálních služeb (včetně městské dopravy) se zvýší nejméně o 48 %. Objem opravářských a údržbářských služeb pro obyvatelstvo vzroste v provozovnách místní výroby a služeb o 60 až 70 % a ve výrobních družstvech 2,2krát. Objem služeb placených obyvatelstvem v místním stavebnictví vzroste o 60 % a ve výrobních družstvech na dvojnásobek. Dále bude rozšiřována rekreace pracujících, a to zejména ve spojení se zkracováním pracovní doby.

Ve zdravotnické péči se prohloubí hygienická a protiepidemická péče, jakož i preventivní a léčebná péče. Vytvoří se předpoklady zejména pro zlepšení ambulantní péče v obvodech a počet obyvatel na jednoho obvodního lékaře se sníží v průměru na 3 750. V obvodech budou dále doplňovány odborné lékařské služby, bude zaváděn systém poliklinik a sjednocených nemocnic.

V boji proti chorobám ohrožujícím zdraví obyvatelstva budou uskutečněna opatření zejména proti tuberkulóze a proti přenosným nemocem a preventivní opatření proti chorobám srdečním, cévním a proti novotvarům. Mimořádná pozornost bude věnována péči o matky, děti a dorost. Bude se usilovat o další zlepšení péče o školní mládež, o snižováni kojenecké úmrtnosti a o všestranné vytváření předpokladu pro zvyšování porodnosti.

Síť zdravotnických zařízení se rozšíří tak, aby na 1000 obyvatel připadlo 13,7 lůžek, z toho v nemocnicích a porodnicích 8,1 lůžek. Počet lékařských míst, včetně dentistických, se zvýší tak, že v roce 1965 připadne na 10 000 obyvatel 19,1 lékařských míst. Do roku 1965 bude zahájena nebo dokončena výstavba velkých nemocnic v Praze-Motole, Mostě, Znojmě, Porubě, Havířově, Bratislavě, Košicích atd.

V zařízeních sociální péče se zvýší počet míst o více než 45 %, takže dosáhnu více než 62 000. Nejvíce se zvýší počet míst v ústavech pro děti a mládež s trvalými vadami. Tohoto vzrůstu bude dosaženo jak adaptacemi, tak novou výstavbou. Budou také vybudována tři nová výcviková střediska pro osoby se změněnou pracovní schopností.

Péče o děti zaměstnaných matek bude zajišťována dalším zvyšováním počtu míst v jeslích a mateřských školách. V jeslích vzroste počet míst o 48 % a dosáhne více než 63 000 míst. To znamená, že na 1000 dětí ve věku do 3 let připadne 91,1 místa. Přitom se vybudují zejména jesle závodní. V mateřských školách bude v roce 1965 pečováno zhruba ve 12 300 třídách o 345 000 dětí a ve 2 350 zemědělských útulcích o dalších 46 000 dětí. Nové mateřské školy budou zřizovány zejména při závodech a jednotných zemědělských družstvech.

Uskuteční se základní přestavba školského systému, znamenající organické sepětí vyučování a výchovy s výrobní prací. Bude dokončen přechod na povinnou devítiletou školní docházku. Do odborných škol budou přednostně přijímáni uchazeči s praxí ve výrobě.

Prakticky veškerá mládež končící povinnou školní docházku bude moci v roce 1965 získat další kvalifikaci na vyšších typech škol, neboť pouze 3,9 % mládeže nastoupí přímo na pracovní místa (v roce 1955 26 %). Do učebních míst bude v letech 1961 až 1965 zařazeno celkem 850 000 mladistvých, přičemž se zvýší zejména podíl dívek. Na odborné školy bude v letech 1961 až 1965 přijato 246 000 žáků, na střední všeobecně vzdělávací školy 148 000 žáků.

Bude dokončena též přestavba vysokého školství. Doje k podstatnému zvýšení počtu studujících při zaměstnání. Na vysoké školy bude přijato přes 73 000 posluchačů, počet posluchačů se zvýší zejména v technických oborech. Vysokou školu absolvuje v letech 1961 až 1965 45 000 posluchačů v denním studiu a 24 000 studujících při zaměstnání. Odborné školy absolvuje 26 000 studujících při zaměstnání a 158 000 ostatních studujících.

Splnění úkolů v oblasti školní výchovy bude zajišťováno odstraňováním střídavého vyučování a zajišťováním učebních prostor, zejména na všeobecně vzdělávacích školách. Tak bude vystavěno za pětiletku 707 000 žákovských míst, a to bodle typových projektů a rozsáhlou svépomocí.

V oblasti výstavby vysokých škol bude zajištěna kapacita pro 11 435 posluchačů, přičemž bude zahájena výstavba nových budov vysoké školy technické v Praze a Bratislavě, fakulty jaderné fyziky v Praze, hutnické fakulty a dokončena stavba vysokých škol zemědělských atd.

Síť kulturních a osvětových zařízení je jednou z nejhustších na světě. Proto těžiště rozvoje nebude v podstatném zvyšování počtu kin, divadel apod. Bude dokončena stavba divadla v Brně a zahájena stavba divadla v Ostravě a v decentralizované krajské výstavbě stavba několika dalších divadel. Kromě toho bude zahájena adaptace Národní galerie v Praze, výstavba televizních středisek v Praze a Bratislavě a Národního sportovního stadiónu v Praze na Martinách.

Rozvoj hospodářství na Slovensku (§ 23):

Růst výroby na Slovensku bude zajišťovat významným a mnohdy i rozhodujícím podílem celkový růst výroby v celém státě a stává se stále více podmínkou docilování vysokých temp rozvoje celého národního hospodářství. V roce 1965 se bude na Slovensku těžit 60 % železné rudy, vyrábět 57 % tekutých pohonných látek, 47 % plastických hmot, 39 % syntetických vláken, téměř 18 % strojírenských výrobků a 39 % cementu z celkové výroby v Československu.

Objem průmyslové výroby na Slovensku vzroste v období třetího pětiletého plánu o 84 %, kdežto celostátní přírůstek bude činit 56 %. V roce 1965 dosáhne průmyslová výroba na Slovensku zhruba stejného objemu, jaký měla v roce 1948 v celé republice.

Pokud jde o strukturu průmyslové výroby na Slovensku, dojde k výraznému posílení surovinových odvětví. Jejich podíl na celostátní průmyslové výrobě vzroste z 18,5 % v roce 1960 na 25 % v roce 1965.

Přednostně se bude na Slovensku rozvíjet především metalurgie a chemický průmysl, v nichž bude uskutečněna rozsáhlá investiční výstavba. Z celostátního objemu prostředků určených na rozvoj těchto odvětví bude proinvestováno o Slovensku zhruba 40 %.

Nová hutní základna vznikne na východním Slovensku, čímž se zcela změní tvářnost této oblasti. Počítá se i se značným rozvojem metalurgie neželezných kovů na Slovensku, zejména výroby hliníku a niklu, hutní druhovýroby, magnezitového průmyslu a těžby neželezných rud. V oblasti východního Slovenska bude budován i chemický průmysl, jehož celková výroba se v letech 1961 až 1965 zvýší o 165 %.

Těžiště rozvoje zpracovatelského průmyslu na Slovensku zůstane i nadále ve strojírenství, jehož výroba vzroste více než dvojnásobně. Strojírenství bude svým objemem výroby nejsilnějším průmyslovým odvětvím na Slovensku a bude zde mít důležitou úlohu v posilování dělnické třídy. Výroba v podnicích obou strojírenských ministerstev na Slovensku dosáhne v roce 1965 objemu 14,7 mld Kčs.

Hrubá zemědělská výroba se zvýší v roce 1965 o 27 až 28 % ve srovnání s rokem 1960. Tím se zvýší podíl Slovenska na celostátní zemědělské výrobě v roce 1965 na 33,6 % a hrubá výroba na l ha redukované půdy v obdobných podmínkách dosáhne 98 % intenzity výroby v českých krajích (proti 87,9 % v roce 1957). Rychlejším tempem se bude rozvíjet produkce pro státní fondy, která v období třetí pětiletky vzroste o 39,1 % a jejíž podíl na celkovém objemu hrubé zemědělské výroby se zvýší z 37 % v roce 1960 na 40,3 % v roce 1965.

Plánovaná investiční výstavba na Slovensku v rozsahu více než 100 mld Kčs se zhruba rovná objemu investic v celé ČSSR v první pětiletce. Skoro polovina celkového objemu investic na Slovensku je určena na rozvoj průmyslu. V oblasti školství se na Slovensku uskuteční výstavba všeobecně vzdělávacích škol s 9 500 učebnami, což je více než dvojnásobek výstavby uskutečněno: v období druhého pětiletého plánu. Dále bude ukončena výstavba Vysoké školy ekonomické a fakult farmaceutické a strojnické v Bratislavě, jakož i Vysoké školy zemědělské v Nitře. Zahájena bude výstavba hutnické fakulty v Košicích.

Předpokládaný rozvoj hospodářství Slovenska vytváří příznivé podmínky pro růst životní a kulturní úrovně jeho obyvatelstva. Celková zaměstnanost na Slovensku vzroste o 177 000 pracovníků. Sociálně ekonomická struktura Slovenska se změní zejména zvýšením počtu pracovníku v materiální výrobě. Tím se dále podstatně posílí dělnická třída na Slovensku.