Národní shromáždění Československé socialistické republiky 1960

III. volební období

27

Vládní návrh,

Kterým se předkládá Národnímu shromáždění Československé socialistické

republiky k projevu souhlasu Úmluva mezi Československou socialistickou

republikou a Maďarskou lidovou republikou o úpravě některých otázek

státního občanství, podepsaná v Praze dne 4. listopadu 1960

Návrh schvalovacího usnesení:

Národní shromáždění Československé socialistické republiky souhlasí s Úmluvou mezi Českou slovenskou socialistickou republikou a Maďarskou lidovou republikou o úpravě některých otázek státního občanství, podepsanou v Praze dne 4. Listopadu 1960.

Důvodová zpráva

Na území Československé socialistické republiky a Maďarské lidové republiky a případně i na území třetích států žije určitý počet osob, které mají současně československé i maďarské státní občanstva.

Tyto případy dvojího státního občanství vznikají v důsledku odlišné úpravy nabývání a pozbývání státního občanství v obou státech.

Nejčastěji docházelo k dvojímu státnímu občanství v případech, kdy československým občanům žijícím v Maďarsku bylo uděleno maďarské státní občanství, aniž by byli propuštěni z československého státního občanství, dále při sňatku mezi občany obou států, pokud manželka nabývala státní příslušnosti svého manžela a současně nepozbývala svého státního občanství, a konečně v některých případech u dětí, jejichž rodiče v době narození dítěte měli různé státní občanství.

Ve snaze usnadnit komplikované postavení osob majících současně státní občanství obou států a odstranit v zárodku příčiny možných nedorozumění, dohodly se oba sbity vyřešit otázky dvojího státního občanství na smluvním základě.

Po předcházejících jednáních byla proto v Praze dne 4. listopadu 1960 podepsána Úmluva mezi Československou socialistickou republikou a Maďarskou lidovou republikou o úpravě některých otázek státního občanství.

Úmluva vychází ze zásady, aby případy dvojího státního občanství byly odstraněny tím způsobem, že si dotčené osoby zvolí státní občanství jedné z obou smluvních stran na základě dobrovolnosti (preambule a článek 1 Úmluvy). Pro podání prohlášení o zvolení státního občanství je stanovena lhůta jednoho roku ode dne, kdy Úmluva vstoupí v platnost (článek 2 Úmluvy).

Za nezletilé děti podávají prohlášení jejich rodiče, pokud však rodiče zemřeli nebo jsou neznámého pobytu, podrží si nezletilé děti státní občanství té smluvní strany, na jejímž území budou žít v den skončení lhůty pro podání prohlášení (článek 4 Úmluvy).

Úmluva pamatuje na případy, kdy dotčené osoby prohlášení ve lhůtě nepodají, a stanoví, že takové osoby budou považovány výhradně za občany smluvní strany, na jejímž území žijí, případně za občany smluvní strany, na jejímž území před odjezdem do třetího státu měly trvalé bydliště (článek 6 Úmluvy).

Úmluva rovněž řeší případy, kdy dvojí státní občanství vznikne u dětí po uplynutí jednoho roku ode dne nabytí platnosti Úmluvy (článek 8 Úmluvy).

Úmluva bude po nabytí platnosti uveřejněna oběma smluvními stranami v denním tisku pro informaci dotčených osob (odstavec 1 článku 10 Úmluvy).

Obdobným způsobem a na týchž zásadách byly řešeny otázky dvojího státního občanství ve vztahu ke Svazu sovětských socialistických republik Úmluvou o úpravě státního občanství osob s dvojím státním občanstvím, podepsanou v Praze dne 5. října 1957.

Úmluvou mezi Československou socialistickou republikou a Maďarskou lidovou republikou o úpravě některých otázek státního občanství se mění některá ustanovení zákona ze dne 13. července 1949 o nabývání a pozbývání československého státního občanství (zákon č. 19/1949 Sb.) a zákona ze dne 17. října 1958, kterým se mění a doplňují předpisy o nabývání a pozbývání československého státního občanství (zákon č. 72/1958 Sb.). Proto Úmluva ve smyslu článku 42 Ústavy vyžaduje souhlasu Národního shromáždění.

Úmluva je dokladem vzájemného porozumění při řešení všech otázek společného zájmu a přispěje k dalšímu rozvíjení přátelských vztahů mezi oběma bratrskými socialistickými státy.

V Praze dne 19. listopadu 1960

Předseda vlády:

V. Široký

Ministr zahraničních věcí:

V. David

ÚMLUVA

mezi

ČESKOSLOVENSKOU SOCIALISTICKOU REPUBLIKOU

A MAĎARSKOU LIDOVOU REPUBLIKOU

O ÚPRAVĚ NĚKTERÝCH OTÁZEK STÁTNÍHO OBČANSTVÍ

President Československé socialistické republiky a Presidiální rada Maďarské lidové republiky,

majíce na zřeteli, že se vyskytuje určitý počet osob, které obě Smluvní strany podle svého zákonodárství považují za své občany,

vedeni přáním, aby případy dvojího státního občanství byly odstraněny tím způsobem, že si dotčené osoby zvolí státní občanství jedné z obou smluvních stran na základě dobrovolnosti,

rozhodli se uzavřít tuto úmluvu a jmenovali svými zmocněnci:

president Československé socialistické republiky

Václava Davida,

ministra zahraničních věcí Československé socialistické republiky,

Presidiální rada Maďarské lidové republiky

Józsefa Marjai,

mimořádného a zplnomocněného velvyslance Maďarské lidové republiky v Československé socialistické republice,

kteří po výměně svých plných mocí, jež byly shledány v dobré a náležité formě, se dohodli takto:

Článek 1

Osoby, které obě Smluvní strany považují na základě svého právního řádu za své občany, mohou se podle této Úmluvy rozhodnout, které státní občanství si hodlají podržet.

Článek 2

1. Osoby, na něž se tato Úmluva vztahuje, které žijí na území jedné ze Smluvních stran a chtějí si zvolit státní občanství druhé Smluvní strany, podají o tom písemné prohlášení zastupitelskému úřadu této druhé Smluvní strany.

2. Osoby, na něž se tato Úmluva vztahuje, které žijí na území třetího státu, podají prohlášení o zvolení státního občanství zastupitelskému úřadu státu, jehož státní občanství si chtějí svolit.

3. Pro podání prohlášení o zvolení státního občanství se stanoví lhůta jednoho roku ode dne, kdy tato Úmluva vstoupí v platnost.

Článek 3

1. K podání prohlášení podle článku 2 jsou oprávněny zletilé osoby.

2. Za zletilé osoby podle léto Úmluvy se považují osoby, které dovršily 18. rok veku nebo i osoby mladší, pokud vstoupily v manželství.

Článek 4

1. Nezletilé děti následují ve státním občanství rodiče, mají-li oba rodiče podle této Úmluvy totéž státní občanství nebo žije-li pouze jeden z rodičů.

2. Má-li nebo zvolí-li si jeden z rodičů státní občanství jedné Smluvní strany a druhý má nebo si zvolí státní občanství druhé Smluvní strany, státní občanství jejich nezletilých dětí, majících dvojí státní občanství, určuje se dohodou rodičů, vyjádřenou jejich společným prohlášením učiněným ve lhůtě stanovené v článku 2. Nedojde-li k takové dohodě, děti podrží státní občanství Smluvní strany, na jejímž území mají trvalé bydliště v den uplynutí uvedené lhůty.

3. Nezletilé děti, mající dvojí státní občanství, jejichž jeden z rodičů žije na území jedné a druhý na území druhé Smluvní strany nebo na území třetího státu, podrží státní občanství toho z rodičů, u něhož jsou ve výchově, jestliže mezi rodiči nedošlo k jiné dohodě.

4. Nezletilé děti, mající dvojí statní občanství a žijící na území třetího státu, v případě, že o jejich státním občanství nedojde mezi rodiči k dohodě, podrží státní občanství Smluvní strany, na jejímž území měly trvalé bydliště před odjezdem za hranice. Narodilo-li se dítě na území třetího státu, rozhoduje trvalé bydliště rodičů před jejich odjezdem za hranice.

5. Nezletilé děti, jejichž rodiče zemřeli nebo jsou neznámého pobytu, podrží státní občanství Smluvní strany, na jejímž území žijí v den skončení lhůty uvedené v článku 2.

Článek 5

Smluvní strany si navzájem vymění nejpozději do šesti měsíců po uplynutí lhůty uvedené v článku 2 seznamy osob, jež si podle této Úmluvy zvolily jejich státní občanství.

Článek 6

1. Osoby, na něž se vztahuje tato Úmluva, budou považovány výhradně za státní občany té Smluvní strany, jejíž státní občanství si zvolily.

2. Zjistí-li Smluvní strana, které bylo prohlášení o volbě státního občanství podáno, že prohlašující není podle jejího právního řádu jejím státním občanem, je třeba míti za to, jakoby prohlášení neučinil.

3. Osoby, které mají dvojí státní občanství a během lhůty stanovené v článku 2 prohlášení o zvolení státního občanství nepodají, budou považovány výhradně za občany Smluvní strany, na jejímž území žijí.

4. Osoby s dvojím státním občanství, žijící na území třetího státu, které nepodají prohlášení o zvolení státního občanství podle článku 2, budou považovány za občany Smluvní strany, na jejímž území měly před odjezdem za hranice trvalé bydliště.

Článek 7

Osoby, které budou žít na území jedné Smluvní Strany poté, kdy si zvolily podle této Úmluvy státní občanství druhé Smluvní strany, budou v postavení cizinců.

Článek 8

1. V případech, kdy po uplynutí lhůty stanovené v článku 2 vznikne dvojí státní občanství u dětí, rozhoduje o volbě státního občanství jedné ze Smluvních stran dohoda rodičů, oznámená příslušnému matrikáři (na území třetího státu zastupitelskému úřadu) jejich společným prohlášením do jednoho roku po narození dítěte.

2. Nedojde-li k takové dohodě, bude dítě státním občanem Smluvní strany, na jejímž území bude mít trvalé bydliště v den narození. Dítě, narozené na území třetího státu, bude mít státní občanství Smluvní strany, na jejímž území měli jeho rodiče před odjezdem za hranice trvalé bydliště.

3. Smluvní strany vyhotoví každoročně seznamy dětí, které budou státními občany druhé Smluvní strany podle odstavců 1 a 2. Seznamy za uplynulý rok si vymění vždy do konce prvního čtvrtletí roku následujícího.

Článek 9

Prohlášení o zvolení státního občanství podle této Úmluvy nepodléhá žádným poplatkům.

Článek 10

1. Smluvní strany se dohodly, že pro informaci dotčených osob bude tato Úmluva po nabytí platnosti uveřejněna v denním tisku.

2. Tato Úmluva bude ratifikována. Vstoupí v platnost třicátého dne po výměně ratifikačních listin. Výměna ratifikačních listin bude provedena v Budapešti.

Tato Úmluva byla sepsána ve dvou vyhotoveních, každé v jazyce českém a maďarském. Obě znění mají stejnou platnost.

Na důkaz toho zmocněnci Úmluvu podepsali a opatřili pečetí.

V Praze dne 4. listopadu 1960

Za	Za
Československou socialistickou republiku:	Maďarskou lidovou republiku:
V. David v. r.	J. Marjai v. r.