Ustanovení tohoto oddílu zabezpečují, aby v souladu se zásadou nedílná jednoty plnění výrobních úkolu a plnění povinností na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci bylo k hlediskům bezpečnosti a ochrany zdraví při práci přihlíženo také při odměňování práce a hodnocení jejich výsledků. Znalost předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci se podle navrhovaného zákona stává nedílnou a trvalou součástí kvalifikačních požadavků. Možností změn platů v rámci platového rozpětí, jakož i přiznávání prémií a jiných odměn je třeba využívat jak pro zvýhodnění pracovníků, kteří soustavně a cílevědomě vytvářejí podmínky pro trvalé zlepšování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, tak i pro postižení těch, kteří tyto úkoly neplní.

Z hlediska hmotných pobídek ke zvyšování péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci je významná i kolektivní hmotná zainteresovanost na stálém zlepšování pracovních podmínek a pracovního prostředí. K tomu cíli se v navrhovaném zákoně zakotvuje, že při hodnocení výsledků socialistického soutěžení, při přiznávání odměn vítězům socialistického soutěžení a při stanovení výše podílu do podnikových fondů pracujících se musí vycházet ze zásady jednoty výrobně ekonomických výsledků a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v závodě.

Kromě krácení odměn za práci u pracovníků, kteří porušili předpisy sloužící k zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, nestanoví zákon žádné sankce na porušeni zásad bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Klade naopak důraz na soustavnou výchovu pracujících (odd. 2) a povinnost pracujících se jí podrobit (odd. 3).

Porušení povinnosti z hlediska předpisů a zásad bezpečnosti a ochrany zdraví při práci však je možno postihnout na základě zvláštních předpisů. Jsou to především předpisy upravující otázky pracovní kázně, pracovní řády a zvláštní předpisy o kárném řízení u státních zaměstnanců, dále předpisy upravující hmotnou odpovědnost zaměstnanců (zákon č. 71/1958 Sb., o závazcích k náhradě škody způsobené zaměstnancem porušením povinností z pracovního poměru), předpisy o odškodňování pracovních úrazů (zákon č. 58/1956 Sb., o náhradě škody za pracovní úrazy atd.), jakož i zákon o místních lidových soudech a obecné trestní předpisy (trestní zákon a trestní zákon správní). Návrh na uplatnění této odpovědnosti podávají orgány dozoru Revolučního odborového hnutí (odd. 5) a podnět k němu může dát kterýkoliv pracovník.

Komplexní zajišťování úkolů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je společným zájmem celé socialistické společnosti i každého pracujícího. Je proto věcí všech pracujících účinně se podílet na vytváření podmínek pro bezpečnou a zdravotně nezávadnou práci a pro zlepšování pracovního prostředí, jakož i na jejich kontrole. Významnou formou k tomu je rozvíjení socialistického soutěžení, zlepšovatelského a novátorského hnuti i jiných forem tvůrčí aktivity. Příkladem jsou zkušenosti brigád socialistické práce, které při plnění a překračování výrobních úkolů a zlepšování kvalitativních ukazatelů docilují současně i podstatného zvýšení úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Revoluční odborové hnutí jako nejmasovější organizace dělnické třídy je povoláno tuto aktivní účast pracujících na řešení otázek souvisících s prováděním a kontrolou péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci organizovat, soustavně se zabývat stavem péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci a spolupracovat se všemi zúčastněnými orgány při jejím zajišťování a při výchově pracujících k bezpečné a zdravé práci, aby řešení těchto otázek uplatňovali při všech formách účasti, přípravě, prováděni, řízení a kontrolování práce.

Nedílnou součástí toho na druhé straně je, aby všichni pracující v souladu s požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při prácí byli také zavázáni plnit konkrétní povinnosti. Dosud byly nejen oprávnění, nýbrž i povinnosti pracujících v otázkách bezpečnosti a ochrany zdraví při práci stanoveny jen zcela všeobecně. Proto jsou v navrhovaném zákoně oprávnění i povinnosti podrobněji vymezeny.

Navrhovaný zákon vyjadřuje dále na rozdíl od dosavadní zákonné úpravy zvýšenou úlohu a práva volených odborových orgánů při zajišťování bezpečné a zdravé práce a posiluje jejich postavení při řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a soudružské spolupráci s hospodářskými a státními orgány, jak na úrovni podniků a závodů, tak i s vyššími orgány.

Ústřední radě odborů se mimoto přiznávají oprávnění vyplývající z potřeb koordinace výzkumu a vývojových úkolů na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, vytvářeni propagačních prostředků širšího významu na tomto úseku a koordinace jejich využívání.

Dozor nad bezpečností a ochranou zdraví při práci bude Revoluční odborové hnutí podle navrhovaného zákona vykonávat ve všech podnicích a závodech včetně výrobních družstev.

Rozsah oprávněni orgánů dozoru Revolučního odborového hnutí při výkonu dozoru ve výrobních družstvech je stejný jako při výkonu dozoru v podnicích. Spolupráce s komisí pečující o bezpečnost a ochranu zdraví při práci ve výrobním družstvu přispěje ke zkvalitnění výkonu dozoru ze strany orgánů ROH.

Organizaci dozoru Revolučního odborového hnutí nad bezpečností a ochranou zdraví při práci upravuje Ústřední rada odborů.

Ke zvýšení účinnosti dozoru vykonávaného odborovými orgány se stanoví jejich oprávnění nařídit okamžité vyřazení strojů nebo zařízení, anebo zastavení práce ve všech nutných případech, nikoli tedy jen v případech bezprostředního ohrožení, jak stanovila úprava dosavadní.

K témuž cíli směřuje též oprávnění orgánů dozoru Revolučního odborového hnutí k odstranění zjištěných závad na úseku bezpečnosti při práci.

V podnicích a zařízeních, v nichž jsou stroje, strojní zařízení nebo výrobní postupy utajované v zájmu obrany státu, budou orgány dozoru Revolučního odborového hnutí při výkonu dozoru postupovat podle dohody ústředních výborů odborových svazů s příslušnými ústředními orgány. Na pracovištích ozbrojených sil a ostatních pracovištích kontrolovaných ministerstvem národní obrany nebo ministerstvem vnitra budou orgány Revolučního odborového hnutí vykonávat dozor v dohodě s orgány ozbrojených sil a bezpečnostních sborů, pokud na nich působí také občanští zaměstnanci.

V zájmu zvládnutí náročných úkolů, které mají okresní národní výbory na tomto úseku, bude dozor v jednotných zemědělských družstvech uplatňován okresními národními výbory za pomoci orgánů Revolučního odborového hnutí, takže bude při něm využito bohatých politických a odborných zkušeností Revolučního odborového hnutí.

Pomoc orgánů Revolučního odborového hnutí při provádění dozoru v jednotných zemědělských družstvech bude uskutečňována především na základě pracovního plánu okresního národního výboru a okresní odborové rady.

Zároveň bude umožněno účinně řešit otázky školení patřičného počtu pracovníků o problematice bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v jednotných zemědělských družstvech a další otázky, zejména pokud souvisí s odstraňováním zjištěných závad a s realizací neodkladných opatření nařízených orgány dozoru Revolučního odborového hnutí.

Návrh zákonné úpravy úkolů národních výborů na úseku péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci vychází z toho, že nová organizace národních výborů a rozšíření jejich pravomoci a odpovědnosti vytvářejí předpoklady, aby národní výbory účinněji než dosud spolupůsobily při komplexním řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a aby prostřednictvím svých komisí, poslanců a aktivů občanů i jiných orgánů účinně kontrolovaly stav bezpečnosti a ochrany zdraví ve všech závodech ve svých obvodech. Při rozvíjení této péče budou národní výbory jako orgány státní moci oprávněny vyžadovat od hospodářských orgánů provedení opatření ke zlepšení péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci v podnicích a závodech a žádat provedení opatření vůči odpovědným pracovníkům, kteří porušili své povinnosti, budou také oprávněny požadovat od orgánů dozoru stanovisko ke stavu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v jednotlivých závodech, popř. provedení prohlídek.

Při doporučování pracovníků na volná pracovní místa postupují národní výbory podle zákona č. 70/1958 Sb., o úkolech podniků a národních výborů na úseku péče o pracovní síly, a podle prováděcích předpisů k němu vydaných.

Pokud se týká podniků a závodů, které národní výbory přímo řídí, jsou národní výbory odpovědny i za plnění úkolů, které mají ve všech odvětvích národního hospodářství orgány nadřízené podnikům a závodům.

V tomto oddílu je podrobněji rozveden způsob zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v jednotných zemědělských družstvech. Navrhovaná úprava vychází ze zvláštního postavení jednotných zemědělských družstev a ze zvýšených nároků na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, které v jednotných zemědělských družstvech vyvolává růst materiálně technické nákladný, zejména růst mechanizace. Odpovědnost za zvyšování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v jednotných zemědělských družstvech se v návrhu zákona ukládá představenstvu a vedle něho na úsecích jeho činnosti též i všem osobám pověřeným organizací, řízením a kontrolou práce. Péče o zvyšování bezpečnosti při práci musí být ovšem věci členského kolektivu, který volí ze svých členů komisi pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Mimoto může představenstvo družstva pověřovat úkoly k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jednotlivé členy.

Ke stálému zlepšování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci musí významnou měrou přispět soustavným rozvíjením péče o bezpečnou a zdravou práci v jednotných zemědělských družstvech národní výbory, a to především jejich zemědělské komise. Okresní národní výbory ustanovují odborné referenty pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, kteří se zúčastňují jednání zemědělských komisí o otázkách bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v jednotných zemědělských družstvech, spolu s funkcionáři jednotných zemědělských družstev a s orgány dozoru Revolučního odborového hnutí. Při řešení těchto otázek mají zvlášť významnou úlohu zemědělské komise místních národních výborů jako orgány, které nejlépe znají místní situaci a konkrétní potřeby jednotných zemědělských družstev v jejich obvodech.

Důležité poslání, které mají národní výbory při rozvíjení péče o bezpečnost a ochranu zdraví v jednotných zemědělských družstvech, zdůrazňuje navrhovaná úprava dále tím, že dozor nad bezpečností a ochranou zdraví při práci v JZD svěřuje okresním národním výborům.

Důležitá úloha při zvyšování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v jednotných zemědělských družstvech připadá strojním a traktorovým stanicím, jimž se proto v navrhovaném zákoně ukládá provádět technicko-poradenskou službu pro jednotná zemědělská družstva a pravidelně kontrolovat mechanizační a strojový park JZD.

Navrhovaný zákon nestanoví nové obory státního odborného dozoru, ani nemění dosavadní organizaci a působnost státního odborného technického dozoru, hygienické a protiepidemické služby, státního odborného báňského dozoru, státní požární ochrany a dozoru ministerstva dopravy a spojů nad vlastními technickými zařízeními. Všechny tyto složky v sobě zahrnuje pojem "státní odborný dozor".

Státní odborný dozor se týká - na rozdíl od dozoru vykonávaného orgány Revolučního odborového hnutí - nikoliv obecně závodů a podniků, nýbrž pouze některých zařízení nebo některých druhů činnosti a je upraven zvláštními předpisy. Jsou to zejména tyto předpisy:

a) státní odborný technický dozor prováděný Ústavem technického dozoru vlád. nařízeni č. 53/1952 Sb., o zajištění bezpečnosti a hospodárnosti některých technických zařízení,

b) odborný technický dozor nad bezpečností při práci v závodech podléhajících hornímu zákonu: zákon č. 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství (horní zákon), vyhláška č. 259/1957 Ú. l., kterou se vyhlašuje statut státní báňské správy, a vyhláška č. 262/1957 Ú. l., o výkonu odborného technického dozoru nad bezpečností při práci v závodech podléhajících hornímu zákonu,

c) dozor na dodržování hygienických a protiepidemických předpisů vykonávaný orgány hygienické a protiepidemické služby: zákon č. 4/1952 Sb., o hygienické a protiepidemické péči ve znění vyhlášky č. 20/1957 Sb., nařízení ministra zdravotnictví č. 24/1954 Sb., o hygienické a protiepidemické ochraně vzduchu, č. 25/1954 Sb., o hygienické a protiepidemické ochraně půdy, a č. 42/1956 Sb., o hygienické ochraně práce.

d) dozor vykonávaný výkonnými orgány národních výborů a jednotkami požární ochrany: zákon č. 18/1958 Sb., o požární ochraně,

e) státní dozor vykonávaný dopravním správním úřadem nad stavem provozních zařízení: zákon č. 97/1950 Sb., o drahách, a dozor vykonávaný leteckou dispečerskou službou k zajištění bezpečnosti civilního leteckého provozu: zákon č. 47/1956 Sb., o civilním letectví.

Vedle uvedeného státního odborného dozoru existuje ovšem ještě také dozor vykonávaný nad určitými zařízeními vojenské správy, Československého rozhlasu a Československého státního filmu. Tento dozor však není vhodné vzhledem k jeho speciální povaze a zaměření zahrnout pod označení "státní odborný dozor". jeho působnost se rovněž nemění.

Působnost orgánů státního odborného dozoru stanovená zvláštními předpisy zůstává nedotčena. Oprávnění orgánů státního odborného technického dozoru se v zájmu zvýšené péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci podstatně rozšiřují, neboť se jim ukládá dávat závodům závazné pokyny k odstranění závad zjištěných při provádění dozoru, a je-li ohrožen život nebo zdraví pracujících, nařizovat vyřazení strojů a zařízení podléhajících podle zvláštních předpisů jejich odbornému technickému dozoru. K sériové výrobě strojů a zařízení podléhajících podle zvláštních předpisů státnímu odbornému technickému dozoru smí být přikročeno jen se souhlasem jeho orgánů. Další ustanovení týkající se činnosti státního odborného technického dozoru jsou zaměřena na zkvalitnění metod a účinnosti tohoto dozoru.

Zkvalitnění účinnosti dozoru je sledováno i tím, že se orgánům státního odborného technického dozoru ukládá vykonávat dozor plánovitě a soustavně. Soustavným výkonem dozoru je míněno systematické provádění kontrol podle potřeb provozů a pracovišť.

Tento oddíl obsahuje vedle zrušovacích ustanovení především ustanovení o vydávání předpisů bezpečnostně technické povahy. Půjde-li o předpisy vztahující se na pracovní obory, které spadají do působnosti několika ústředních orgánů, nebo o obecné předpisy bezpečnostně technické povahy, budou je příslušné ústřední orgány vydávat v dohodě s Ústřední radou odborů, jinak budou vydávány v dohodě s ústředními výbory odborových svazů je také zabezpečeno, aby podáním závazného návrhu Ústřední radou odborů byly vydány přednostně ty předpisy, jichž vydání bude nejnaléhavější.

Ustanoveními tohoto oddílu není dotčeno oprávnění Ústředního báňského úřadu podle 57 zákona č. 41/1957 Sb. (horní zákon) vydávat v dohodě s ústředními hospodářskými orgány předpisy o bezpečnosti provozu organizací v horním zákoně vyjmenovaných.

Podrobná ustanovení bezpečnostně technické povahy pro konstrukci strojů a zařízení, pro práci s nimi, pro zavádění technologických postupů a jejich užívání obsahují, popř. budou obsahovat vedle výrobních a jiných technických údajů - čs. státní normy (ČSN). Zásad bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je ovšem nutno dbát i při tvorbě ostatních technických norem, tj. úsekových a podnikových norem i tzv. technických podmínek.

K provedení zákona vydá Ústřední rada odborů prováděcí předpisy, jež budou obsahovat ustanovení o výkonu dozoru nad bezpečností při práci, a to i v podnicích řízených národními výbory, o výkonu dozoru ve výrobních družstvech a pomoci orgánů dozoru Revolučního odborového hnutí při uplatňování dozoru prováděného v jednotných zemědělských družstvech okresními národními výbory.

Vzhledem k novému pojetí zásad bezpečnosti a ochrany zdraví se zruší také prováděcí předpisy k zákonu č. 67/1951 Sb., o bezpečnosti při práci (vyhláška č. 105/59 Ú. l., o úkolech orgánů dozoru Revolučního odborového hnutí při výkonu dozoru nad bezpečností při práci, a vyhl. č. 241/53 Ú. l., o provozně bezpečnostní službě v závodech podléhajících dozoru veřejné báňské správy).

V Praze dne 3. června 1961