§ 29
(1) Orgány pověřené okresními národními výbory nebo vyhláškou ministra vnitra, vydanou v dohodě s příslušnými ústředními úřady, mohou za přestupek ukládat a vybírat pokuty do 100 Kčs bez dalšího projednání, je-li přestupek spolehlivě zjištěn a nestačí-li domluva (blokové řízení).
(2) Odepře-li občan pokutu zaplatit, projedná přestupek příslušný orgán národního výboru nebo orgán příslušný podle § 31.
(3) Proti uložení pokuty v blokovém řízení se nelze odvolat.
§ 30
Pokud z předchozích ustanovení nevyplývá jinak, platí pro projednáváni přestupků obecné předpisy o správním řízení, zejména též o přezkoumávání rozhodnutí mimo odvolací řízení.
Projednávání přestupků jinými státními orgány
§ 31
(1) Přestupky, jimiž se porušují pravidla silničního provozu, projednávají oddělení Veřejné bezpečnosti.
(2) Přestupky v oboru celním projednávají celnice.
(3) Vláda může nařízením stanovit, které další orgány státní správy projednávají přestupky ve svém oboru působnosti.
§ 32
Pro projednávání přestupky jinými státními orgány platí obdobně ustanovení o projednávání přestupků národními výbory s těmito odchylkami:
a) přestupky projednávají orgány nejnižšího stupně, o odvolání proti jejich opatření rozhodují orgány nejblíže vyššího stupně,
b) k projednání přestupků v oboru celním je místně příslušná celnice nejbližší místu bydliště (pobytu) osoby, která se přestupku dopustila. O odvolání proti rozhodnutí celnice rozhodují orgány celní správy určené ministerstvem zahraničního obchodu,
c) při blokovém řízení před orgány celní správy je možno vyslovit i propadnutí věci, která byla přestupkem získána, nebo které bylo použito ke spáchání přestupku. Odepře-li občan takovému opatření se podrobit, projedná přestupek příslušná celnice.
Část druhá
Projednávání provinění národními výbory
§ 33
(1) Tam, kde nejsou ustaveny místní lidové soudy, projednávají národní výbory vedle přestupků i provinění. Národní výbory při projednávání provinění uplatňují především prostředky výchovného působení a dbají, aby si občan uvědomil nesprávnost svého jednání a napravil jeho škodlivé následky.
(2) Národní výbory působí k tomu, aby na pracovištích, kde nejsou zřízeny místní lidové soudy, byly uplatňovány předpisy o kárném (disciplinárním) stíhání rozkrádání a poškozováni majetku v socialistickém vlastnictví.
§ 34
Proviněním je zaviněné jednání uvedené v tomto zákoně (§ 35 až 40), kterým byl porušen socialistický právní řád v takové míře, že to ohrožuje nebo poškozuje zájmy společnosti nebo práva a oprávněné zájmy jednotlivce, jestliže vzhledem k okolnostem případu, k osobě provinilého občana a následkům jeho jednání nedosahuje stupně společenské nebezpečnosti trestného činu.
§ 35
(1) Provinění proti majetku v socialistickém vlastnictví se dopustí, kdo takový majetek poškodí, zejména krádeží, zpronevěrou, podvodem nebo tím,
že jej neoprávněně a svévolně užívá nebo ničí, pokud škoda příliš nepřevyšuje částku 500 Kčs.
Tato jednání nelze stíhat jako provinění, dopustí-li se provinilý občan činů proti majetku opětovně nebo je-li jeho čin z jiných důvodů zvlášť zavržitelný.
Proviněni proti majetku v socialistickém vlastnictví se také dopustí, kdo z nedbalosti, svědčící o neodpovědném postoji k socialistickému vlastnictví, na takovém majetku způsobí škodu nepřevyšující částku 5000 Kčs.
§ 36
Provinění proti zájmům socialistického hospodářství se dopustí, kdo v menším rozsahu:
a) neoprávněně provozuje soukromou výrobní nebo jinou výdělečnou činnost za tím účelem, aby získával trvalejší zdroj příjmů,
b) poškozuje spotřebitele zejména tím, že předražuje zboží nebo služby, anebo je šidí na jakosti, množství nebil váze zboží.
§ 37
(1) Provinění proti majetku v osobním vlastnictví se dopustí, kdo takový majetek poškodí, zejména krádeži, zpronevěrou, podvodem nebo tím, že jej neoprávněně a svévolně užívá anebo ničí, pokud škoda příliš nepřevyšuje částku 500 Kčs.
Tato jednání nelze stíhat jako provinění, dopustí-li se provinilý občan činů proti majetku opětovně nebo je-li jeho čin z jiných důvodů zvlášť zavržitelný.
(2) provinění proti majetku v osobním vlastnictví se také dopustí, kdo z nedbalosti, svědčící o bezohledném postoji k osobnímu vlastnictví, způsobí škodu na majetku spoluobčanů.
§ 38
Provinění proti socialistickému soužiti se dopustí
a) kdo nepřístojným chováním, zejména výhrůžkami; urážlivými výroky nebo skutky, pomlouváním, rvačkou, schválnostmi nebo jiným hrubým jednáním naruší soudružské soužiti občanů nebo se dotkne jejich důstojnosti a cti,
b) kdo požije alkoholické nápoje, ačkoliv ví, že bude vykonávat zaměstnáni nebo jinou činnost, při kterých by mohl ohrozit zdraví spoluobčanů nebo bezpečnost majetku nebo kdo někomu za takových okolností alkoholické nápoje poskytne,
c) kdo se živí způsobem; étery je v hrubém rozporu s občanskými povinnostmi.
§ 39
Provinění proti rodinným vztahům a zájmům zdravého vývoje mládeže se dopustí:
a) kdo se náležitě nestará o hmotné zabezpečení svých rodinných příslušníků, o které je povinen podle zákona pečovat, anebo kdo zanedbává svou povinnost pečovat o řádný vývoj a výchovu nezletilých osob svěřených jeho péči,
b) kdo nezletilým osobám umožňuje požívat alkoholické nápoje a tím ohrožuje jejich tělesný nebo mravní vývoj.
§ 40
Provinění proti pracovní kázni se dopustí:
a) kdo porušením předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci ohrozí někoho na zdraví nebo někomu způsobí ublížení na zdraví mající za následek kratší pracovní neschopnost,
b) kdo soustavně bez závažného důvodu vynechává pracovní směny anebo předstírá pracovní neschopnost,
c) kdo soustavně nebo závažně porušuje technologickou kázeň nebo jinak porušuje důležité povinnosti z pracovního poměru, pokud škoda takovým jednáním způsobená nepřevyšuje 5000 Kčs.
§ 41
(1) Při projednáváni provinění postupují národní výbory podle ustanovení tohoto zákona, která platí o projednáváni přestupků. provinění projednávají zásadně v ústním a veřejném jednání. provinění nelze projednat v blokovém řízení.
Provinění projednává místní národní výbor; kde podle rozhodnutí okresního národního výboru nejsou podmínky pro to, aby provinění projednávaly místní národní výbory, projednává je okresní národní výbor.
(2) Provinění projednává komise národního výboru, zpravidla komise pro ochranu veřejného pořádku, u okresních, městských a obvodních národních výborů užší komise, pokud ji v odůvodněných případech národní výbor zřídí.
Část třetí
Ustanovení přechodná a závěrečná
§ 42
Podle tohoto zákona se projednávají i přestupky, k nimž došlo přede dnem účinnosti zákona. Řízení zahájené o takovém přestupku u národního výboru nebo soudu a pravomocně neskončené se dokonči podle dosavadních předpisů. Lze však uložit; jen opatření podle tohoto zákona.
§ 43
(1) Zrušují se:
1. trestní zákon správní č. 88/1950 Sb.,
2. zákon č. 89/1950 Sb. (trestní řád správní),
3. nařízení ministra financí č. 119/1950 Sb., o podrobovacím řízení,
4. §§ 12 až 15 vládního nařízení č. 54/1953 Sb., o provozu na silnicích, ve znění zákonného opatření předsednictva Národního shromáždění č. 13/1956 Sb. a § 54 vyhlášky ministerstva vnitra č. 141/1960 Sb., kterou se vydávají pravidla silničního provozu,
5. zákon č. 102/1953 Sb., kterým se mění a doplňují některá ustanoveni trestního práva správního,
6. § 6 zákonného opatření č. 57/1955 Sb., kterým se upravuje urychlené vymáhání pohledávek na úhradu osobních potřeb nezletilých dětí,
7. zákon č. 14/1957 Sb., kterým se mění a doplňuje trestní zákon správní č. 88/1950 Sb.,
8. vládní nařízení č. 65/1957 Sb., o trestní pravomoci místních národních výborů,
9. vyhláška ministerstva vnitra č. 198/1954 Ú. l., o organizaci trestních komisí rad národních výborů, a
10. vyhláška ministerstva vnitra č. 273/1956 Ú. l., o blokovém řízení.
(2) Nedotčeny zůstávají předpisy o pravomoci státních inspekci.
§ 44
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1961.
Důvodová zpráva
Základním článkem dalšího rozvíjeni socialistické demokracie jsou národní výbory. V jejich činnosti se stár více uplatňuje výchovná a organizátorská funkce, získávání občanů k řešení společných úkolů. Národní výbory všestranně pečují o to, aby občané překonávali přežitky minulosti ve svém jednání a myšlení a rozvíjeli socialistické vztahy mezi lidmi. Neustále zvyšují účast pracujících na upevňování socialistické zákonnosti s cílem dosáhnout toho, aby socialisticky pořádek byl občany nejen dobrovolně dodržován ale i aktivně prosazován.
V souvislosti s rozšířením pravomoci a odpovědnosti národních výborů; se zvýšením jejich úlohy v hospodářské a kulturní výstavbě a s rozvíjením Jejich organizátorské a výchovné činnosti, bylo nutno přezkoumat též otázku jejich trestní pravomoci. Bylo to nutné též V souvislosti se zřizováním místních lidových soudů a s připravovanými změnami v trestních zákonech.
Dosavadní trestní zákon správní z r. 1950 umožňoval, aby vedle tvrdého postihování trestných činů k ochraně lidově demokratického zřízení soudy mohly i národní výbory za přestupky používat účinných represivních opatření. To mělo své odůvodnění v údobí upevňování lidově demokratické moci.
V pozdějších letech došlou důsledku postupného zužování ekonomické základny vykořisťovatelských živlů k podstatnému omezení sankcí ukládaných národními výbory za přestupky, přičemž rozhodování o závažnějších přestupcích bylo přeneseno na soudy.
V současné době národní výbory projednávají jako přestupky jednání, která ztěžují plnění úkolů státní správy, ruší veřejný pořádek nebo socialistické soužití občanů. Používají přitom však dosavadního trestního zákona správního a trestního řádu správního, které již nejsou v souladu s potřebami vyspělé socialistické společnosti. Řada ustanovení o přestupcích upravených v trestním zákoně správním totiž již zastarala a není používána, řada jiných přestupků vyžaduje nových forem společenského působení. Řízení o přestupcích odpovídalo obsahu trestního zákona správního v jeho podobě z r. 1950, ale nevyhovuje již novému obsahu společenského působení.
Proto jako součást opatření, která se provádějí podle usnesení ÚV KSČ ze dne 8. prosince 1960 k upevnění socialistické zákonnosti a zlidovění soudnictví, byla vypracována osnova zákona o úkolech národních výboru při zajišťování socialistického pořádku. Osnova zákona vychází z těchto hlavních zásad:
1. Dosažený stupeň vývoje naši společnosti umožňuje podstatně rozšířit výchovný vliv na ty občany, kteří porušují socialistický pořádek a omezit používání opatření represivního charakteru. Přesto je však nutné národním výborům ponechat v nezbytné míře možnost použít proti neukázněným občanům, na něž morální působeni nemá účinky, i nadále také donucovacích opatření.
2. Základní metodou práce národních výborů i ostatních státních orgánů při zajišťování socialistického pořádku je organizátorská; výchovná a preventivní činnost. Národní výbory budou všestranně využívat všech svých orgánů (rad, komisí, odborů] a svých aktivů (zejména občanských výborů a domovních komisí) a úzce spolupracovat s dobrovolnými společenskými organizacemi, dále s vedením závodů a podniků, škol, představenstev JZD a jiných lidových družstev apod. Budou jim postupovat projednáni přestupků, lze-li očekávat, že se tím zvýší výchovné působení na občana, který se přestupku dopustil, i na ostatní občany. K uloženi donucovacích opatření přikročí až tehdy, když se výchovné působení minulo účinkem.
3. Základním úkolem národních výborů i ostatních státních orgánů budu, aby svou výchovnou a organizátorskou činnosti odstraňovaly příčiny, které vedou k porušování socialistického pořádku.
4. Pro řízení o přestupcích budou uplatněny zásady vládního nařízení č. 91/1960 Sb., o správním řízení. Projednávání přestupků nebude mít proto již charakter trestního řízení. Přestupky budou zásadně projednávat ty orgány národních výborů, které spravuji úsek, který byl jednáním dotčen. To znamená, že nebude u národních výborů jediná tzv. trestní komise; ale že se projednáváním přestupků budou zabývat podle své působnosti jednotlivé komise a odbory národních výborů ve spojitosti se zajišťováním svých úkolů.
5. I nadále se umožňuje vyřizovat přestupky v blokovém řízení, které se v praxi osvědčilo jako rychlý a jednoduchý způsob vyřizování drobnějších přestupků. Blokové pokuty mohou být ukládány jen tehdy, nestačí-li domluva a je-li občan ochoten jí zaplatit. Na rozdíl od dosavadního stavu nebude podmínkou bezprostřední přistižení při spáchaném přestupku.
6. Zákon uplatňuje zásadu, aby přestupky z úseků, které nespravuji národní výbory, projednávaly ty státní orgány, které jsou k tomu příslušné. Výslovně v tom směru upravuje působnost Veřejné bezpečnosti a orgánů celní správy a zmocňuje dále vládu, aby podle okolností pověřila projednáváním přestupků další orgány státní správy.
7. Vedle přestupků budou národní výbory projednávat též provinění, a to tam, kde nebudou působit místní lidové soudy. Na rozdíl od místních lidových soudů nebudou však národní výbory projednávat trestné činy menší nebezpečnosti nebo majetkové spory mezi občany; tyto případy budou projednávat příslušné okresní soudy.
8. Nedotčena zůstane působnost ministerstva státní kontroly, různých státních inspekcí i národních výborů (na úseku ochrany čistoty vod a ovzduší) a disciplinární, kárná a kázeňská pravomoc, upravená zvláštními předpisy.
K jednotlivým ustanovením osnovy
K základním ustanovením
1. V ustanoveních §§ 1-5 jsou uvedeny základní metody národních výborů při zajišťováni socialistického pořádku. Vytyčuje se požadavek zvýšeni výchovného vlivu národních výborů, dobrovolných společenských organizací, vedení závodů a podniků, představenstev JZD a jiných lidových družstev, škol apod. na projednáváni jednotlivých případů přestupků. Toto výchovné působení je základní metodou, přičemž ukládání donucovacích opatření ustupuje do pozadí.
K části první (§§ 6-32)
2. V § 6 se uvádí, že přestupkem je jednak zaviněné jednání uvedené v dalších ustanoveních (§§ 7-13), jednak zaviněné porušení jiné povinnosti za těch předpokladů; že jde o povinnost uloženou právním předpisem, že jejím porušením se ztěžuje plnění úkolů státní správy nebo ruší veřejný pořádek nebo socialistické soužiti a že nejde o provinění nebo o trestný čin. Tím se jednak definuje pojem přestupku, jednala se umožňuje; aby jako přestupek byla postihována i jiná jednáni; pokud ovšem odpovídají uvedeným předpokladům. Zaviněním se rozumí úmysl noho nedbalost.
3. V §§ 7-19 jsou uvedeny přestupky, které jsou typickým porušováním povinností v jednotlivých úsecích státní správy.
4. Ustanovení § 19 zahrnuje přestupky, které svým charakterem se blíží proviněním, avšak liší se od nich menší mírou společenské nebezpečnosti. Nebylo by účelné, aby vyřizováním takových drobných, ale častých případů, byly zatěžovány především místní lidové soudy.
5. Ustanovení § 20-30 upravují příslušnost a způsob projednávání přestupků před národními výbory. Řízení se proti dosavadnímu stavu podstatně zjednodušuje. Je oproštěno od formálností a přizpůsobeno tomu, že přestupky budou převážně projednávat místní národní výbory.
6. Místní příslušnost národního výboru je dána místem činnosti, tj. místem, v němž k přestupku došlo. Umožňuje se však postoupit projednání přestupku národnímu výboru, v jehož obvodu má občan pobyt nebo kde je zaměstnán, jestliže to povede k usnadnění projednání a zejména k zvýšení výchovného působení. Přestupky budou projednávat ty orgány národního výboru (komise, popřípadě odbory), v jejichž oboru působnosti k přestupku došlo. Zákon v § 20 odst. 4 připouští, aby u okresních, městských a obvodních národních výborů, pokud tam projednávání přestupků přichází v úvahu častěji, byly zřízeny užší komise, přičemž o odvoláních proti jejich rozpadnutím mají rozhodovat komise, při nichž je užší komise zřízena. Tím se také umožňuje, aby o odvoláních na okresních, městských a obvodních národních výborech nemusely rozhodovat rady.
7. Základním požadavkem při projednávání přestupků je zjištění materiální pravdy. K tomu cíli směřuje činnost národního výboru, který přestupek projednává, i povinnost jiných státních orgánů pomáhat při spolehlivém zjištění i právo občana vyjadřovat se k věci a ke způsobu zjištění a podávat návrhy na jeho doplnění. V zájmu zjištěni materiální pravdy, se také stanoví povinnost vydat věc, která může být prostředkem k jejímu zjištění a možnost takovou věc popřípadě odebrat; nebude-li taková věc po projednání přestupku prohlášena za propadlou nebo zabranou, bude vrácena.
Jestliže nebude skutečny stav věci spolehlivé zjištěn; bude od dalšího projednání upuštěno a nebude tedy možno uložit opatření.
8. V § 26 jsou uvedena opatření, která mohou být za přestupek ukládána. Proti opatřením uvedeným v zákoně o místních lidových soudech nebude národní výbor moci ukládat nápravné opatření a nařizovat, aby provinilý občan byl přeložen na nižší funkci nebo jiný pracovní úsek, a to ani tehdy, když budou projednávat provinění (tam kde nebude působit místní lidový soud). Ukládání tahových opatření národními výbory by bylo nepřiměřené a nevhodné; přitom ovšem bude možné aby národní výbor v některých případech doporučil příslušné organizaci přeložení občana na jiné pracoviště, zvláště např. je-li obava, že by se na svém pracovišti dopouštěl dalších přestupků. Pokud jde o propadnutí věci, stanoví se v odstavci 4, že je vyloučeno v případě, že hodnota věci je v nápadném nepoměru k povaze přestupku; to má zabránit tvrdostem.
9. Účelem ustanovení § 27 o náhradě škody je umožnit rychlé a jednoduché vyřízení případných nároků na náhradu škody způsobené přestupkem. Národní výbor má působit především k dobrovolnému nahrazení škody, tj. ke smíru v této věci. Výše škody v tomto případě není omezena. Pouze v případě, kdy k dohodě nedojde, národní výbor o výši škody rozhodne, a to jestliže půjde o jednoduchý případ a výše škody je nepochybně zjištěna.
10. Pro odvolání platí obecné předpisy o správním řízení. Odvolání bude tedy vyřizovat vyšší orgán téhož národního výboru. V § 28 se však stanoví dvě odchylky proti obecným předpisům správního řízení: jednak že o odvolání proti rozhodnutí užší komise rozhoduje komise, jednak že nelze vyloučit v žádném případě odkladný účinek odvolání.
11. V §§ 31 a 32 se upravuje projednávání přestupků jinými státními orgány. Přímo se upravuje pravomoc orgánů Veřejné bezpečnosti a celních orgánů, přičemž se stanoví nezbytné odchylky pro` projednávání přestupků; vláda se pak zmocňuje, aby nařízením stanovila, které další orgány státní správy budou moci projednávat přestupky ve svém oboru působnosti.
K části druhé (§§ 33-41)
12. Národním výborům se svěřuje také projednávání provinění a to tam, kde nebudou působit místní lidové soudy.
Případy drobného rozkrádání a poškozováni majetku v socialistickém vlastnictví, dopustí-li se jich družstevníci a zaměstnanci, budou vyřizovat' kárné orgány JZD a podniků, pokud jsou zřízeny. Národní, výbory budou působit, aby zákon č. 24/1957 Sb. byl plně uplatňován tam, kde nebudou působit místní lidové soudy.
Národní výbory budou při projednávání provinění postupovat podle zásad platných pro projednávání přestupků. Budou přitom uplatňovat především prostředky morálního působeni. Provinění budou projednávána zásadně v ústním a veřejném jednání. Projednávání provinění je nutno co nejvíce přiblížit místu, kde byla spáchána. Proto bude jejich projednávánu svěřeno místním národním výborům a jen výjimečně; kde pro to nejsou podmínky, okresním národním výborům.
Ustanovení § 34-40 jsou doslovně převzata ze zákona o místních lidových soudech. I když je to duplicita, je účelné, aby tato ustanovení byla i v tomto zákoně. jde zvláště o to, že národní výbory se budou i při projednávání provinění řídit zásadami platnými o projednávání přestupků. Projednává-li okresní národní výbor podle § 41 odst. 2 sám provinění, může je projednat i v místě bydliště nebo pracoviště provinilého občana.
Provinění budou projednávat zásadně komise národních výborů. Z povahy provinění vyplývá, že k projednání provinění budou zpravidla příslušné komise pro ochranu veřejného pořádku. Ustanovení § 41 odst. 3 umožňuje, aby u komisí okresních, městských a obvodních národních výborů byly pro projednávání provinění zřizovány užší komise.
K části třetí (§ 42-44).
13. Ustanovení § 42 má zabránit, aby po nabyti účinnosti zákona nebyly ukládány přísnější tresty podle dřívější úpravy.
Provedení zákona nepovede ke zvýšení výdajů státního rozpočtu.
V Praze dne 2. června 1961
Předseda vlády:
V. Široký, v. r.
Ministr vnitra:
R. Barák v. r.