Národní shromáždění Československé socialistické republiky 1961
III. volební období
63
Vládní návrh
Zákon
ze dne.......1961
o kárné odpovědnosti soudců z povolání
Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
§ 1
Úvodní ustanovení
Soudy Československé socialistické republiky plni významné úkoly při upevňování socialistické zákonnosti a prosazování zásad socialistického soužití v naší společností. Odpovědné úkoly soudu vyžadují, aby každý soudce byl spoluobčanům vzorem svou oddaností socialistickému zřízení, socialistickým vztahem k plnění soudcovských povinností, občanskou bezúhonností i svým osobním životem. Porušování soudcovských povinnosti nebo chování nedůstojné soudce narušuje vážnost soudů u občanů a poškozuje zájmy státu i společnosti. Proti soudcům, kteří se takto proviní, lze proto použit kárných opatření jako výchovných prostředků.
§ 2
Kárné provinění
(1) Soudce může být kárně stíhán
a) vyskytnou-li se v jeho soudcovské práci vážné závady,
b) chová-li se způsobem soudce nedůstojným a narušujícím vážnost jeho soudcovské funkce.
(2) Pro drobné závady v práci nebo jiné drobné poklesky se kárné řízení nezavede. Takové závady nebo poklesky vytkne soudci ten, kdo vykonává služební dohled.
§ 3
Kárné senáty
(1) Kárné řízení konají kárné senáty krajských soudů a Nejvyššího soudu.
(2) Kárné senáty se skládají ze tří soudců z povolání.
(3) Předsedu kárného senátu, jeho zástupce a potřebný počet dalších členů kárného senátu ustanoví vždy na rok předem předseda soudu, u něhož je kárný senát ustaven, a to ze soudců tohoto soudu.
§ 4
Nezávislost členů kárného senátu
Členové kárného senátu jsou při výkonu své funkce nezávislí a jsou vázáni jediné právním řádem Československé socialistické republiky.
§ 5
Příslušnost
(1) Kárné řízení proti soudcům okresního soudu provádí kárný senát krajského soudu.
(2) Kárné řízení proti soudcům krajského soudu a Nejvyššího soudu provádí kárný senát Nejvyššího soudu.
§ 6
Zahájení kárného řízení
(1) Kárné řízení se zahajuje na návrh
a) ministra spravedlnosti proti kterémukoli soudci,
b) předsedy Nejvyššího soudu proti kterémukoli soudci Nejvyššího soudu,
c) předsedy krajského soudu proti kterémukoli soudci krajského soudu anebo okresního soudu v jeho obvodu,
d) předsedy okresního soudu proti kterémukoli soudci okresního soudu.
(2) Dojde-li orgán uvedený v odstavci 1 k názoru, že soudce se vzhledem k povaze svého jednání k výkonu soudcovské funkce nadále nehodí, dá příslušným orgánům podnět k posouzení, nemá-li být podán návrh na odvolání soudce z funkce.
(3) Orgán, který podává návrh na zahájení kárného řízení proti soudci (odst. 1) anebo který dává podnět k odvolání soudce z funkce (odst. 2), projedná před podáním tohoto návrhu nebo podnětu věc se závodním výborem základní organizace Revolučního odborového hnutí pracoviště soudce a připojí k návrhu nebo podnětu jeho vyjádření.
(4) Soudce, proti němuž byl podán návrh na zahájení kárného řízení, musí být seznámen s obsahem návrhu, musí mu být dána možnost vyjádřit se k návrhu, podat vysvětlení potřebné k objasnění věci a navrhnout provedení důkazů, kterými prokazuje svá tvrzení.
§ 7
Lhůta k podání návrhu
Návrh na zahájení kárného řízení musí být podán do dvou měsíců ode dne, kdy se orgán oprávněný podat návrh dověděl o kárném provinění, nejpozději však do jednoho roku ode dne spáchání kárného provinění.
§ 8
Předběžné projednání návrhu
(1) Předseda kárného senátu prověří vhodným způsobem tvrzené skutečnosti, stanoví dobu projednání věci před kárným senátem a zařídí předvolání soudce, proti němuž se vede kárně řízení. Doba projednaní věci před kárným senátem se také sdělí orgánu, který podal návrh na zahájení kárného řízení.
(2) Občané povolaní kárným senátem za svědky jsou povinni se dostavit a jako svědci vypovídat.
§ 9
Oznámení o zahájení kárného řízení
Zahájení kárného řízení a době projednání věci před kárným senátem vyrozumí předseda soudu, u něhož se kárné řízení provádí, ministerstvo spravedlnosti.
§ 10
Odmítnutí členů kárného senátu
Soudce, proti němuž se vede kárné řízení, může, mé-li pro to závažné důvody, odmítnout kteréhokoli člena kárného senátu. O důvodnosti odmítnutí rozhodne předseda soudu, u něhož je kárný senát ustaven. Uzná-li odmítnutí členů kárného senátu za důvodné, učiní opatření k doplnění kárného senátu.
§ 11
Řízení před kárným senátem
(1) Projednání věci před kárným senátem se má zásadně konat v přítomnosti soudce, proti němuž se kárné řízení vede. V jeho nepřítomnosti se věc projedná pouze tehdy, odmítne-li se před kárný senát dostavit nebo jestliže se bez odůvodněné omluvy nedostaví. Soudce, proti němuž se vede kárně řízení, si může zvolit obhájce z řad pracovníků soudů.
(2) Na počátku jednání přednese předseda kárného senátu nebo jím určený člen kárného senátu návrh na zahájení kárného řízení a podá zprávu o výsledcích předběžného prověření návrhu. Pak se vyslechne soudce, proti němuž se kárné řízení vede, a provedou se podle potřeby důkazy. Soudce, proti němuž se kárné řízení vede, a orgán, který zahájení kárného řízení navrhl, mohou se k provedeným důkazům vyjádřit, navrhnout provedení dalších důkazů, kterými prokazují svá tvrzení, a podávat vysvětlení potřebná k objasněni věci. Poslední slovo se udělí soudci, proti němuž se kárné řízení vede, a jeho obhájci.
(3) Po závěrečné poradě vyhlásí předseda rozhodnutí kárného senátu s podstatnými důvody. K jeho přijetí stačí většina hlasů členů kárného senátu.
(4) O průběhu jednání se pořizuje zápis.
Rozhodnutí kárného senátu
§ 12
(1) Dojde-li kárný senát po projednání věcí k závěru, že se soudce dopustil kárného provinění, uloží mu některé z těchto kárných opatření
a) důtku,
b) veřejnou důtku,
c) snížení funkčního platu až o 10% na dobu nejvýše tři měsíců.
(2) Dojde-li kárný senát po projednání věci k závěru, že se soudce kárného proviněni nedopustil nebo že mu nelze kárné provinění prokázat, vynese zprošťující rozhodnutí.
§ 13
Kárný senát řízení zastaví
a) byl-li návrh na zahájení kárného řízení podán opožděně nebo vzat zpět,
b) byl-li soudce, proti němuž se kárné řízení vedu, před skončením kárného řízení ze soudcovské funkce odvolán, soudcovské funkce zproštěn nebo pozbyl-li své funkce proto, že byl odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, anebo
c) je-li dán jiný důvod pro zastavení kárného řízení.
§ 14
Doručení rozhodnutí
Rozhodnutí kárného senátu se doručí soudci, proti němuž se kárné řízení vede, orgánu, který zahájení kárného řízení navrhl, a ministerstvu spravedlnosti.
§ 15
Opravný prostředek
(1) Proti rozhodnutí kárného senátu krajského soudu lze podat odvolání do 15 dnů ode dne, kdy rozhodnutí bylo doručeno. O odvolání, které má odkladný účinek, rozhoduje kárný senát Nejvyššího soudu. Odvolání se podává u krajského soudu
(2) Odvolání mohou podat
a) soudce, proti němuž se kárné řízení vede,
b) orgán, který zahájení kárného řízení navrhl.
(3) V řízení o odvolání se užije přiměřeně ustanovení §§ 10 až 14.
(4) Proti rozhodnutí kárného senátu Nejvyššího soudu nelze podat opravný prostředek.
§ 18
Zahlazeni kárného opatření
Po uplynutí jednoho roku od právní moci rozhodnutí o uloženi kárného opatření se hledí na soudce, jako by nebyl pro ťtoto kárné provinění stíhán.
Ustanovení přechodná a závěrečná
§ 17
Kárné řízení se neprovádí, jestliže soudci pro týž čin
a) byl uložen trest v trestním řízení, nebo
b) bylo uloženo opatření v řízení před místním lidovým soudem, před národním výborem nebo jiným státním orgánem proto, že se dopustil provinění nebo přestupku.
§ 18
Ustanovení tohoto zákona se nevztahují na soudce vojenských soudů a vojenského kolegia Nejvyššího soudu. Výkon kázeňské pravomoci nad těmito soudci se řídí vojenskými předpisy.
§ 19
Ustanovení tohoto zákona platí i pro řízení ve věcech dosud neskončených.
§ 20
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se zákon č. 37/1957 Sb., o kárné odpovědnosti soudců lidových a krajských soudů.
§ 21
Tento zákon nabývá účinností dnem vyhlášení.
Důvodová zpráva
Zákon č. 62/1961 Sb., o organizaci soudů, stanoví, že soudce z povolání může být kárně stíhán, poruší-li své soudcovské povinnosti anebo chová-li se způsobem soudce nedůstojným a narušujícím vážnost jeho soudcovské funkce. V podrobnostech odkazuje na zvláštní zákon o kárné odpovědnosti soudců z povolání. Pro soudce z povolání okresních a krajských soudíc je tímto zvláštním zákonem zákon č. 37/1957 Sb., o kárné odpovědnosti soudců lidových a krajských soudů. Kárná odpovědnost soudců z povolání Nejvyššího soudu naproti tomu upravena není. Zákon č. 67/1950 Sb., o pracovních a platových poměrech soudců z povolání, prokurátorů a soudcovských čekatelů, který upravoval i kárnou odpovědnost soudců z povolání Nejvyššího soudu, byl zrušen zákonem č. 62/1961 Sb. (pokud se vztahuje na soudce), neboť jeho zásady se ocitly v rozporu se zásadou volitelnosti soudců Nejvyššího soudu a jejich odvolatelnosti Národním shromážděním.
Osnova nového zákona o kárné odpovědnosti soudců z povolání odstraňuje mezeru, pokud jde o kárnou odpovědnost soudců z povolání Nejvyššího soudu, a současně upravuje nově i kárnou odpovědnost soudců z povolání okresních a krajských soudů. Nová úprava je ve shodě se současným vývojem našeho lidového soudnictví a s novým pojetím otázek vyplývajících z prohlubování výchovné funkce státních orgánů a dobrovolných společenských organizací.
Kárné řízení upravené osnovou vychází ze zásady, že soudce našeho socialistického státu má být spoluobčanům vzorem svou oddaností socialistickému zřízení, socialistickým vztahem k plnění soudcovských povinností, občanskou bezúhonností i svým osobním životem. Proviní-li se tím, že poruší uvedené povinnosti, použije se proti němu jako výchovných prostředků kárných opatření.
Kárné řízení sleduje především výchovný cíl. Soudce si má v jeho průběhu uvědomit, jakých závad nebo poklesků se ve své soudcovské práci nebo ve svém chování dopustil a v další své práci i ve svém osobním životě se vystříhat těch závad a nedostatků, které narušují vážnost soudů u našich pracujících.
Výchovnému účelu kárného řízení odpovídá i jeho jednoduchá úprava a v osnově navrhovaná soustava kárných opatření.
Osnova stanoví tuto soustavu kárných opatření: důtku, veřejnou důtku a snížení funkčního platu až o 10% na dobu nejvýše tří měsíců. Toto poslední kárné opatření se uloží pouze ve zvlášť závažných případech kárného provinění. Soustava těchto opatření se tím přizpůsobuje soustavě opatření v kárném řízení proti státním zaměstnancům (vládní nařízení č. 12/1961 Sb.). Odpovídá rovněž zásadě zákona o organizaci soudů, která stanoví, že právní poměry soudců mají být podle možnosti upravovány ve shodě s předpisy o právech a povinnostech zaměstnanců státního aparátu (§ 54 odst. 2 zákona č. 62/1961 Sb.) při výkonu kárného opatření veřejné důtky bude třeba přihlížet k tomu, aby jejím zveřejněním neutrpěla vážnost soudcovské funkce u občanů. Zpravidla se proto takové kárné opatření zveřejní pouze tím, že se vyhlásí na shromáždění pracovníků soudu, například na členské schůzi ROH.
Kárné řízení se zavádí na návrh ministra spravedlnosti nebo předsedy soudu. Osnova přitom zdůrazňuje, že k návrhu se má vyjádřit odborová organizace a že návrh musí být podán v době nepříliš vzdálené od spáchání kárného provinění, aby kárné řízení splnilo svůj výchovný fičel. Osnova proto stanoví, že návrh musí být podán do dvou měsíců ode dne, kdy se orgán podávající návrh o kárném provinění dověděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne spáchání kárného provinění.
Kárné řízení se nemá zavádět pro drobné závady v práci nebo drobné poklesky soudce. Takové nedostatky vytkne soudci vhodným způsobem předseda soudu nebo-jiný orgán vykonávající služební dohled, například předseda senátu. Návrh na zahájení kárného řízení se také nepodává tehdy, jestliže příslušný orgán dojde k závěru, že soudce porušuje své povinnosti tak závažným způsobem, že se pro funkci soudce nadále nehodí. V takovém případě má být dán příslušným orgánům podnět k tomu, aby uvažovaly o odvolání soudce z funkce.
Osnova stanoví, že kárné řízení provádějí kárné senáty krajských soudci na kárný senát Nejvyššího soudu. U krajských soudů se provádí kárné řízení proti soudcům okresních soudů, u Nejvyššího soudu proti soudcům krajských soudů a Nejvyššího soudu kárné senáty se skládají, ze tři soudců z povolání. Tato úprava vychází ze zásad obsažených již v zákoně č. 37/1957 Sb. Ústavní zásada, že soudní sbory se skládají ze soudců z povolání a ze soudců vykonávajících svou..funkci vedle svého zaměstnání není tím narušena, neboť kárné řízení je v podstatě zvláštním druhem řízení správního.
Průběh kárného řízení upravuje osnova pouze v hlavních rysech. Nezachází do podrobností, neboť v kárném řízení je možno v případě potřeby použít analogicky ustanovení trestního řádu. Kárné řízení má probíhat bez zbytečných formalit, v jeho průběhu má být zjištěn skutečný stav věci a soudci, proti němuž se kárné řízení vede, má být poskytnuta možnost obhajoby. Na podporu své obhajoby si soudce může ustanovit obhájce. Obhájcem může být kterýkoliv pracovník soudu.
Odborová organizace se podílí na kárném řízení tím, že se vyjadřuje k návrhu na zavedení kárného řízení.
Po řádném objasnění věci vynese kárný senát své rozhodnutí. Může přitom
a) dospět k závěru, že soudce se dopustil kárného provinění, a uložit mu některé z kárných opatření uvedených v § 12 odst. 1 osnovy,
b) dospět k závěru, že soudce se kárného provinění nedopustil nebo že mu nelze kárné provinění prokázat, a vynést zprošťující rozhodnutí.
Kárný senát zastaví kárné řízení, vyskytne-li se v jeho průběhu některý z důvodů uvedených v § 13 osnovy. Jiným důvodem (§ 13 písm. c)) je například smrt soudce, proti němuž se kárné řízení vede, anebo některý z případů uvedených v § 17.
Výkon pravomocně uloženého kárného opatření zařídí předseda soudu, u něhož soudce, kterému bylo kárné opatření uloženo, působí.
Odvolání lze podat pouze proti rozhodnutí kárného senátu krajského soudu. Odvolání se podává u krajského soudu a rozhoduje o něm kárný senát Nejvyššího soudu ve složení tří soudců z povolání. Kárný senát Nejvyššího soudu postupuje v odvolacím řízení přiměřeně podle ustanovení § 10-14 osnovy, upravujících řízení před kárným senátem prvního stupně. Může přitom podle výsledků odvolacího řízení
a) potvrdit rozhodnutí kárného senátu krajského soudu a odvolaní zamítnout,
b) vyhovět odvoláni, zrušit rozhodnutí kárného senátu krajského soudu a vrátit mu věc k novému projednání, nebo
c) vyhovět odvolání, zrušit rozhodnutí kárného senátu krajského soudu a sám ve věci rozhodnout.
Uložené kárné opatření se zahladí po uplynutí jednoho roku od právní moci rozhodnutí o něm. Osnova neupravuje kárné řízení proti soudcům vojenských soudí a vojenského kolegia Nejvyššího soudu. Výkon kázeňské pravomoci nad těmito soudci se řídí vojenskými předpisy.
Provedení zákona o kárné odpovědnosti soudců z povolání nepovede ke zvýšení výdajů státního rozpočtu.
V Praze dne 15. září 1961
Předseda vlády:
V. Široký v. r.
Ministr spravedlnosti:
dr. Neuman v. r.