§ 25

Vyloučení nároku

Přídavky se neposkytují na děti,

a) na které náloží sirotčí důchod nebo výchovné podle tohoto zákona nebo podle jiných předpisů o důchodovém zabezpečení (pojištění, zaopatření) nebo podle předpisů o materiálním zabezpečení příslušníků ozbrojených sil;

b) které mají bezplatné plné internátní zaopatření z prostředků rozpočtových, hospodářských nebo jiných organizací;

c) které jsou již déle než 6 měsíců v bezplatném plném zaopatření léčebného nebo podobného ústavu.

Výše přídavků na děti

§ 26

(1) Přídavky na děti členů družstev s vyšší úrovní hospodaření a družstevníků činných v ostatních družstvech, která plní státní plán nákupu zemědělských výrobků, se poskytují v plném rozsahu ze státních prostředků a činí měsíčně:

při měsíční pracovní odměně družstevníka, z jehož zabezpečení se přídavky na děti poskytují	na 1 dítě Kčs	na 2 děti Kčs	na 3 děti Kčs	na 4 děti Kčs	na 5 dětí Kčs
do 1400	70	170	430	690	950
nad 1400 do 2200	70	170	400	640	880
nad 2200 do 3000	70	170	370	590	830
nad 3000 do 3800 neposkytují se		100	330	530	750
nad 3800 neposkytují se			310	490	710

Při více dětech se zvyšuje částka přídavků na děti; která náleží družstevníku na 5 dětí, na každé další dítě:

o 260 Kčs měsíčně při měsíční pracovní odměně družstevníka do 1400 Kčs,

o 240 Kčs měsíčně při měsíční pracovní odměně družstevníka nad 1400 Kčs do 3000 Kčs,

o 220 Kčs měsíčně při měsíční pracovní odměně družstevníka nad 3000 Kčs.

(2) Splní-li se během kalendářního měsíce podmínky pro změnu výše přídavků na děti, náležejí za celý měsíc vyšší přídavky na děti.

§ 27

(1) Přídavky na děti družstevníků činných v ostatních družstvech, která vlastním zaviněním neplní státní plán nákupu, poskytují se ze státních prostředků měsíčně v těchto částkách:

při měsíční pracovní odměně družstevníka, z jehož zabezpečení se přídavky na děti poskytují	na 1 dítě Kčs	na 2 děti Kčs	na 3 děti Kčs	na 4 děti Kčs	na 5 dětí Kčs
do 3000	38	86	144	212	290
nad 3000 do 3800 neposkytují se		48	144	212	290
nad 3800 neposkytují se			144	212	290

Přídavky na 6 dětí činí 378 Kčs měsíčně, na 7 dětí 476 Kčs měsíčně a zvyšují se na každé další dítě o 108 Kčs měsíčně.

(2) Družstvo doplácí ze sociálního fondu podle svých ekonomických možností přídavky uvedené v odstavci 1 na výměru stanovenou v § 26.

§ 28

Výplata přídavků na děti

(1) Přídavky na děti náležejí za každý kalendářní měsíc, ve kterém byly splněny stanovené podmínky; vyplácejí se vždy za celý měsíc, a to měsíčně pozadu.

(2) Přídavky na děti družstevníků činných v družstvu s vyšší úrovní hospodaření se vyplácejí v plné výměře stanovené v § 26. Přídavky na děti družstevníků činných v ostatních družstvech se vyplácejí ze státních prostředků ve výměře stanovené v § 27, splní-li však tato družstva státní plán nákupu zemědělských výrobků, uhradí se dodatečně ze státních prostředků též rozdíl mezi těmito výměrami.

(3) Přídavky na děti se vyplácejí tomu, z jehož zabezpečení byly přiznány. Má-li však dítě v přímém zaopatření někdo jiný, vyplácejí se jemu.

§ 29

Poměr k výživnému

Určuje-li soud výživné na děti, přihlíží i k tomu, do jaké míry jsou potřeby dítěte uhrazovány přídavky na děti, které se na ně poskytují. Do určeného výživného se přídavky na děti nezapočítávají.

Díl třetí

Společná ustanovení pro dávky zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte

§ 30

Rodinní příslušníci

(1) Za rodinné příslušníky družstevníka se pro nárok na peněžité a věcné dávky zabezpečení v nemoci a na dávky zabezpečení matky a dítěte považují:

a) manželka (manžel),

b) děti do skončení povinné školní docházky,

c) děti od skončení povinné školní docházky do dosažení věku 25 let, pokud se soustavně připravují předepsaným výcvikem nebo studiem na budoucí povolání nebojsou pro nemoc nebo tělesnou či duševní vadu trvale neschopny k práci,

d) družka (druh), pokud žije s družstevníkem ve společné domácnosti aspoň tři měsíce.

(2) Za rodinné příslušníky se dále považují, pokud jsou výživou převážně odkázáni na družstevníka:

a) schovanci, vnuci a sourozenci do skončení povinné školní docházky,

b)schovanci, vnuci a sourozenci od skončení povinné školní docházky do dosažení věku 25 let, pokud se soustavná připravují předepsaným výcvikem nebo studiem na budoucí povolání nebo jsou pro nemoc nebo tělesnou či duševní vadu trvale neschopni k práci,

c) rodiče, prarodiče, tchán a tchýně,

d) sestra nebo dcera, která vede ovdovělému nebo rozvedenému družstevníku jeho domácnost, pokud v ní pečuje o jeho dítě ve věku do skončení povinné školní docházky.

(3) Za rodinného příslušníka se považuje také bývalá manželka (manžel) družstevníka, pokud družstevník má vůči ní vyživovací povinnost.

(4) Pokud osoby uvedené v odstavcích 1 až 3 jsou samy zabezpečeny v nemoci nebo mateřství podle tohoto zákona nebo jsou pojištěny či zabezpečeny (zaopatřeny) podle jiných předpisů, nepovažují se za rodinné příslušníky družstevníka.

§ 31

Ochranná lhůta

(1) Dávky zabezpečení v nemoci a dávky zabezpečení matky a dítěte náležejí též, jestliže se podmínky rozhodne pro jejich přiznání splnily v zlobě, po letorou se poskytuje nemocenské nebo peněžitá pomoc v mateřství, anebo v ochranné lhůtě.

(2) Ochranná lhůta činí 42 dnů od zániku sociálního zabezpečení, popřípadě od vynětí z něho; jestliže však družstevník byl účasten sociálního zabezpečení po kratší dobu, činí ochranná lhůta jer tuto kratší dobu. U žen, jejichž sociální zabezpečení zaniklo v době těhotenství, činí ochranná lhůta vždy 8 měsíců.

(3) Vznikne-li v ochranné lhůtě sociální zabezpečení podle tohoto zákona znovu, připočítává se ochranná lhůta získaná novým zabezpečením k nevyčerpanému zbytku dřívější ochranné lhůty až do nejvyšší výměry 42 dnů. Vznikem nemocenského pojištění, popřípadě sociálního zabezpečení podle jiných předpisů, ochranná lhůta zaniká.

Díl čtvrtý

Důchodové zabezpečení

§ 32

Doba důchodového zabezpečení

Náhradní doby

(1) Pokud tento zákon požaduje pro vznik nebo výši nároků na dávky určitou dobu důchodového zabezpečení, rozumí se jí

1. od 1. dubna 1962 doba důchodového zabezpečení podle tohoto zákona,

2. před tímto dnem doba započitatelná podle dosavadních předpisů o důchodovém pojištění členil jednotných zemědělských družstev.

(2) Byl-li družstevník důchodově zabezpečen (pojištěn) aspoň rok, započítávají se do doby důchodového zabezpečení tyto náhradní doby:

1. v období do 30. září 1948 v rozsahu stanoveném předpisy platnými pro pracovníky v pracovním poměru:

a) doba vojenské služby,

b) doby odbojové činnosti a věznění z politických nebo rasových důvodů v době nesvobody;

2. v období od 1. října 1948 též:

a) doba přípravy na povolání po skončení povinné školní docházky studiem na výběrových a vysokých školách, doba vědecké a umělecké aspirantury, jakož i doba odborného nebo politického školení,

b) doba vojenské služby v československých ozbrojených silách a ve spojeneckých armádách,

c) doba výcviku nebo školení osob se změněnou pracovní schopnosti pro nové povolání prováděných se souhlasem orgánů sociálního zabezpečení,

d) pro vznik nároku též doba, po kterou žena pečovala o dítě (§ 47) mladší než 8 let nebo o nezletilce, který pro svůj trvale nepříznivý zdravotní stav potřeboval stálé péče;

3. v období od 1. dubna 1962

též doba, po kterou měl družstevník nárok na nemocenské, podporu při ošetřování člena rodiny a peněžitou pomoc v mateřství, poskytované místo pracovní odměny.

(3) Kryje-li se doba důchodového zabezpečení s náhradní dobou, započítá se jen jedna z nich, a to ta, jejíž zápočet je pro družstevníka výhodnější; to platí též, kryje-li se doba důchodového zabezpečení s dobou započitatelnou podle předpisů o důchodovém zabezpečení (pojištění) zaměstnanců nebo kryjí-li se náhradní doby navzájem.

(4) Kalendářní roky, v nichž družstevník neodpracoval bez závažného důvodu aspoň počet pracovních dnů nebo nesplnil aspoň počet výkonových norem, které je člen družstva povinen odpracovat nebo splnit podle usnesení členské schůze družstva, se nezapočítávají pro vznik nároku na dávky důchodového zabezpečení ani pro jeho výši. Za závažný důvod se považuje zejména výkon veřejné funkce, účast na odborném nebo politickém školení a uznaná neschopnost k práci pro nemoc nebo pro úraz.

§ 33

Zhodnocení rázných druhů důchodového zabezpečení (pojištění, zaopatření)

(1) Doby, které družstevník získal v důchodovém zabezpečení (zaopatření) jako pracovník v pracovním poměru, člen výrobního družstva nebo jako příslušník ozbrojených sil, účastný sociálního zaopatření těchto příslušníků, se hodnotí pro důchodové zabezpečení podle tohoto zákona, jako by byly získány v tomto důchodovém zabezpečení; pokud se doby kryjí, započítávají se jen jednou, a to podle předpisů pro družstevníka výhodnějších.

(2) Prováděcí předpisy stanoví,

a) jak se zhodnotí doba důchodového zabezpečení (pojištění, zaopatření) získaná podle jiných předpisů,

b) kdy se budou nároky pracovníka v pracovním poměru (člena výrobního družstva, příslušníka ozbrojených sil účastného důchodového zaopatření těchto příslušníků) na důchodové dávky posuzovat podle předpisů o důchodovém zabezpečení zaměstnanců 1 poté, kdy se stal družstevníkem.

§ 34

Přerušení pracovní činnosti

Zachování nároků

(1) Bylo-li důchodové zabezpečení družstevníka přerušeno na dobu nepřesahující pět let, započítává se též doba před přerušením důchodového zabezpečení; trvalo-li však přerušeni důchodového zabezpečení déle než pět let, započítává se doba důchodového zabezpečení před přerušením, jen jestliže družstevník byl znovu důchodově zabezpečen aspoň tři roky.

(2) Bylo-li důchodové zabezpečení družstevníka přerušeno po dobu, po kterou je mu poskytován invalidní noto částečný invalidní důchod, posuzují se nároky z důchodového zabezpečení tak, jako kdyby družstevník nepřerušil důchodové zabezpečení, doba přerušení se však nezapočítává do doby důchodového zabezpečení. To platí též, tylo-li důchodové zabezpečení přerušeno na dobu delší než dva roky z jiných vážných důvodů. O tom, bylo-li důchodové zabezpečení přerušeno z vážných důvodů, rozhoduje na žádost družstevníka okresní národní výbor.

§ 35

Průměrná měsíční pracovní odměna

(1) Důchodové pásma (§ 37), podle něhož se stanoví výše důchodu, je určeno výší průměrně měsíční pracovní odměny.

(2) Průměrná měsíční pracovní odměna se vypočítává z úhrnu pracovních odměn dosažených v posledních 10 kalendářních letech před vznikem nároku na důchod, popřípadě v posledních pěti kalendářních letech, jestliže je to pro družstevníka výhodnější.

(3) Průměrná měsíční pracovní odměna družstevníka (družstevnice) staršího 60 let se vypočítává za kalendářní léta před dovršením tohoto věku, je-li tato průměrná pracovní odměna vyšší než průměrná měsíční odměna vypočtená podle odstavce 2; starobní, invalidní nebo částečný invalidní důchod osoby, která již požívá nebo požívala některý z těchto důchodů z důchodového zabezpečení (pojištění, zaopatření), nesmí být určen v nižším důchodovém pásmu, než je pásmo, v němž byl již důchod přiznán, nebo jež by odpovídalo průměrnému výdělku, z něhož byl vyměřen důchod z důchodového zabezpečení zaměstnanců (příslušníků ozbrojených sil).

(4) Naturální požitky poskytované členům ostatních družstev se oceňují pro účely stanovení dávek sociálního zabezpečení částkou, kterou stanoví prováděcí předpisy.

Dávky

Starobní důchod

§ 36

Podmínky nároku

(1) Starobní důchod náleží družstevníku (družstevnici), který byl důchodově zabezpečen nejméně 20 roků, jestliže v době trvání důchodového zabezpečení nebo nejpozději do dvou roků po jeho zániku dosáhl věru aspoň 60 let a

a) pracuje v družstvu podle svých schopností nebo

b) je trvale neschopen práce v družstvu.

Splnění podmínky uvedené pod písm. a) se nevyžaduje, nemůže-li družstevník (družstevnice) pracovat v družstvu z vážných důvodů nebo dosáhl-li věku 65 let.

(2) Starobní důchod náleží též družstevníku, který byl důchodově zabezpečen po dobu kratší než 20 let, avšak nejméně 8 let, a jde-li o družstevnici, nejméně 5 let, jestliže v době trvání důchodového zabezpečení nebo nejpozději do dvou roků po jeho zániku dosáhli věku aspoň 65 let.

§ 37

Výše starobního důchodu

(1) Základní výměra starobního důchodu činí:

při průměrné měsíční pracovní odměně, čítajíc v to i hodnotu naturálních požitků		důchodové pásmo měsíčně Kčs
nad Kčs	do Kčs
-	300	230
300	450	270
450	600	310
600	750	350
750	900	390
900	-	440

(2) K základní výměře starobního důchodu se přičítá 1% její výše za každý rok práce v družstvu, pokud se započítává do doby potřebné pro vznik nároku na důchod a jeho výši (§ 32 odst. 4).

§ 38

Nárok na starobní důchod po dobu pracovní činnosti v družstvu

Vláda stanoví,

a) zda a v jaké výši naleží starobní důchod z důchodového zabezpečení zaměstnanců nebo výsluhový důchod příslušníků ozbrojených sil a v jaké výši náleží starobní důchod z důchodového zabezpečení (pojištění) družstevníků těm, kdo po splnění podmínek pro vznik nároku na důchod trvale pracují v družstvu,

b) zda a v jaké výši náleží starobní důchod z důchodového zabezpečení (pojištění) družstevníků poživatelům tohoto důchodu, kteří jsou činni v pracovním poměru.

Invalidní a částečný invalidní důchod

§ 39

Podmínky nároku

(1) Invalidní nebo částečný invalidní důchod náleží družstevníku, který získal dobu důchodového zabezpečení potřebnou pro nárok na důchod (§ 40), jestliže se v době trvání důchodového zabezpečení nebo do dvou roků po jeho zániku stal pro trvalé zhoršení zdravotního stavu invalidním nebo částečně invalidním; částečný invalidní důchod však nenáleží, odpírá-li družstevník dále v družstvu pracovat podle svých schopností.

(2) Zásady, podle nichž se posuzuje invalidita a částečná invalidita, stanoví vláda.

§ 40

Potřebná doba důchodového zabezpečení

(1) Doba důchodového zabezpečení potřebná pro nárok na invalidní nebo částečný invalidní důchod činí u družstevníků ve věku

nad 20 let do 22 let	1 rok
nad 22 let do 29 let	2 roky
nad 24 let do 26 let	3 roky
nad 26 let do 28 let	4 roky
nad 28 let	5 roků.

U družstevníků ve věku nad 28 let se doba důchodového zabezpečení potřebná pro nárok na důchod zjišťuje z posledních 10 let počítaných zpět od vzniku invalidity (částečné invalidity). U družstevníka mladšího než 20 let stačí i doba důchodového zabezpečení kratší než rok.

(2) Získal-li družstevník potřebnou dobu důchodového zabezpečení v některém z věkových pásem (odstavec 1) a byl-li poté nepřetržitě důchodově zabezpečen, považuje se za získanou doba důchodového zabezpečení potřebná v nejblíže vyšším věkovém pásmu.

(3) Stane-li se invalidní (částečně invalidní) vdova, jejíž nárok na vdovský důchod v době vzniku invalidity již netrvá a ani z důvodu invalidity nemůže vzniknout, považuje se doba důchodového zabezpečení potřebná pro nárok na invalidní (částečný invalidní důchod vždy za získanou, jestliže vdova byla družstevnicí v době smrti svého manžela nebo se jí stala nejpozději do jednoho roku po zániku nároku na vdovský důchod a pokračovala v pracovní činnosti v družstvu (§ 5 odst. 3) až do dne, kdy se stane invalidní (částečně invalidní).

(4) Vznikla-li invalidita nebo částečná invalidita-pracovním úrazem (nemocí z povolání), nepožaduje se, aby doba důchodového zabezpečení trvala po dobu stanovenou v předchozích odstavcích.

§ 41

Výše invalidního a částečného invalidního důchodu

(1) Invalidní důchod náleží ve výši starobního důchodu (§ 37).

(2) Částečný invalidní důchod činí 60% invalidního důchodu.

§ 42

Zvýšení invalidního a částečného invalidního důchodu při pracovním úrazu (nemoci z povolání)

(1) Vznikla-li invalidita nebo částečná invalidita pracovním úrazem nebo nemocí z povolaní, zvyšuje se invalidní důchod o 50 Kčs měsíčně a částečný invalidní důchod o 30 Kčs měsíčně.

(2) Pracovním úrazem je úraz, který družstevník utrpěl

a) při provozu družstevního zemědělského závodu nebo v přímé souvislosti s ním anebo při práci na záhumenku,

b) při činné účasti na opatřeních proti živelním pohromám a při odstraňování následků živelních pohrom nebo při záslužné činnosti konané bez právního závazku ve prospěch celku;

c) při výkonu veřejně funkce.

(3) Nemocemi z povolání se rozumějí nemoci, které jsou uvedeny v seznamu nemocí z povoláni platném pro pracovníky v pracovním poměru, jestliže vznikly za podmínek stanovených v tomto seznamu. [Příloha k zákonu č. 55/1956 Sb. o sociálním zabezpečení, ve zněni vyhlášky č. 105/1981 Sb.]

Důchody pozůstalých

§ 43

Všeobecné podmínky nároku

Důchod vdovský, vdovecký a sirotčí náležejí

a) po družstevníkovi (družstevnici), který byl důchodově zabezpečen po dobu potřebnou pro nárok na invalidní důchod, jestliže neuplynuly od zániku důchodového zabezpečení do dne smrti více než dva roky, nebo po družstevníkovi (družstevnici), který zemřel následkem pracovního úrazu (nemoci z povolání),

b) po poživateli starobního, invalidního a částečného invalidního důchodu poskytovaného z důchodového zabezpečení družstevníků.

§ 44

Vdovský důchod

(1) Vdovský důchod náleží vdově po dobu jednoho roku od smrti družstevníka (důchodce).

(2) Vdovský důchod náleží nadále po uplynutí jednoho roku od smrti družstevníka (důchodce) vdově, jestliže

a) je invalidní (§ 39 odst. 2), nebo

b) pečuje aspoň o jedno dítě, jež má nárok na sirotčí důchod (§ 47), nebo

c) vychovala aspoň tři děti, nebo

d) dosáhla věku 45 let a vychovala alespoň dvě děti, nebo

e) dosáhla věku 50 let.

(3) Nářek na vdovský důchod nezanikne, odpadne-li některá z podmínek uvedených v odstavci 2 písm. a) nebo b), jestliže vdova v době trvání nároku na důchod dosáhla věku 50 let anebo věku 45 let a vychovala alespoň dvě děti.

(4) Nárok na vdovský důchod vznikne znovu, splní-li se některá z podmínek uvedených v odstavci 2 do dvou roků po zániku dřívějšího nároku na vdovský důchod.

(5) Vdovský důchod náleží za podmínek uvedených v předchozích odstavcích též ženě, jejíž manželství družstevníkem (důchodcem) bylo rozvedeno, jestliže byla v době jeho smrti odkázána na výživné, které jí byl povinen poskytovat.

(6) Vdovský důchod může být přiznán, jsou-li za to okolnosti hodné zvláštního zřetele; také družce; která žila s družstevníkem (důchodcem) až do jeho smrti ve společné domácnosti a byla na něj odkázána výživou.

(7) Nárok na vdovský důchod zaniká provdáním; je-li však splněna některá z podmínek uvedených v odstavci 2, vznikne při opětném ovdověni původní nárok znovu; jestliže by po posledním manželu nárok nenáležel nebo by náležel v nižší výměře.

§ 45

Výše vdovského důchodu

(1) Vdovský důchod činí

a) jde-li o vdovu po družstevníku nebo po poživateli částečného invalidního důchodu, 70% invalidního důchodu, na který by měl družstevník nebo pracující poživatel částečného invalidního důchodu nárok v době smrti, čítajíc v to i zvýšení důchodu při pracovním úrazu;

b) jde-li o vdovu po poživateli starobního nebo invalidního důchodu, 70% důchodu, který důchodce požíval v době smrti;

c) jde-li o vdovu po pracujícím poživateli starobního nebo invalidního důchodu, 70% toho důchodu, který důchodce požíval v době smrti, čítajíc v to i zvýšení důchodu při pracovním úrazu.

(2) Ženě, jejíž manželství bylo rozvedeno, náleží vdovský důchod jen do výše výživného (§ 44 odst. 5).

§ 46

Vdovecký důchod

(1) Důchod vdovecký náleží vdovci po družstevnici (důchodkyni), je-li invalidní (§ 39 odst. 2) a byl-li poslední rok před smrtí družstevnice (důchodkyně) odkázán výživou na její pracovní příjem (důchod).

(2) Vdovecký důchod náleží ve výši vdovského důchodu.

§ 47

Sirotčí důchod

(1) Sirotčí důchod náleží vlastnímu i osvojenému dítěti zemřelého družstevníka (důchodce).

(2) Sirotčí důchod náleží také dítěti, jestliže zemřel jeho děd (bába) nebo pěstoun, který byl družstevníkem (důchodcem), a jestliže dítě bylo v době jeho smrti na něj převážně odkázáno výživou.

(3) Sirotčí důchod náleží až do skončení povinné školní docházky dítěte. Poté náleží sirotčí důchod nejdéle do 25. roku věku, jestliže dítě

a) se soustavně připravuje předepsaným výcvikem nebo studiem na budoucí povolání nebo

b) je pro nemoc nebo pro tělesnou či duševní vadu trvale neschopno k prácí.

(4) Po několika družstevnících (důchodcích) náleží dítěti jen jeden sirotčí důchod, a to nejvyšší.

§ 48

Výše sirotčího důchodu

Sirotčí důchod jednostranně osiřelého dítěte činí čtvrtinu, oboustranně osiřelého dítěte polovinu důchodu, z něhož se vyměřuje vdovský (vdovecký) důchod. Sirotčí důchod jednostranně osiřelého dítěte činí nejméně 120 Kčs měsíčně, oboustranně osiřelého dítěte nejméně 200 Kčs měsíčně.

§ 49

Osobní důchod

Pro poskytování osobního důchodu družstevníkům zvlášť zasloužilým v oboru hospodářství, vědy, kultury, správy a v jiných úsecích veřejné činnosti a pozůstalým po nich platí všeobecné předpisy o osobním důchodu. [§ 28 zákona č. 55/1956 Sb., o sociálním zabezpečení]

§ 50

Sociální důchod

Pro poskytovaní sociálního důchodu potřebným osobám, které byly družstevníky a jsou starší 65 let nebo invalidní, platí všeobecné předpisy o sociálním důchodu. [§ 29 zákona č. 55/1955 Sb. o sociálním zabezpečení]

§ 51

Výchovné

(1) Výchovné náleží na každé dítě (§ 47) poživatele důchodu starobního, invalidního nebo částečného invalidního, osobního a sociálního důchodu. Výchovné nenáleží, je-li poživatel důchodu uvedeného v předchozí větě uživatelem zemědělské pudy ve výměře větší, než připouštějí Vzorové stanovy jednotných zemědělských družstev pro výměru záhumenku, nebo žije ve společné domácnosti s uživatelem zemědělské půdy o takové výměře.

(2) Výchovné činí měsíčně na jedno dítě 70 Kčs, na dvě děti 170 Kčs, na tři děti 430 Kčs, na čtyři děti 690 Kčs, na pět dětí 950 Kčs a zvyšuje se na každé další dítě o 260 Kčs měsíčně. Činí-li důchod spolu s pracovním příjmem důchodce více než 1400 Kčs měsíčně, stanoví se výše výchovného jako u přídavku na děti (§ 26).

(3) Mělo-li by nárok na výchovné na totéž dítě několik osob, náleží výchovné té, která má nárok na vyšší výchovné, a při stejné výši výchovného té, již bylo dříve přiznáno.

(4) Výchovné náleží až do skončení povinné školní docházky dítěte a poté za stejných podmínek jako sirotčí důchod.

(5) Je-li dítě v zaopatření jiné osoby než důchodce, vyplácí se výchovné této osobě.

(6) Určuje-li soud výživné na dítě, přihlíží i k tomu, do jaké míry jsou potřeby dítěte uhrazovány výchovným, které se na ně poskytuje; do určeného výživného se výchovné nezapočítává.