Národní shromáždění Československé socialistické republiky 1963
III. volební období
169
Vládní návrh,
kterým se předkládá Národnímu shromáždění Československé socialistické republiky
k vyslovení souhlasu Dohoda o mnohostranném zúčtování v převoditelných rublech
a o zřízení Mezinárodní banky hospodářské spolupráce, podepsaná v Moskvě dne 22. října 1963
Návrh schvalovacího usnesení:
Národní shromáždění Československé socialistické republiky souhlasí s Dohodou o mnohostranném zúčtování v převoditelných rublech a o zřízení Mezinárodní banky hospodářské spolupráce, podepsanou v Moskvě dne 22. října 1963.
Důvodová zpráva
Dne 22. října 1963 byla v Moskvě podepsána mezi vládami Bulharské lidové republiky, Maďarské lidové republiky, Německé demokratické republiky, Mongolské lidové republiky, Polské lidové republiky, Rumunské lidové republiky, Svazu sovětských socialistických republik a Československé socialistické republiky Dohoda o mnohostranném zúčtování v převoditelných rublech a o zřízení Mezinárodní banky hospodářské spolupráce. Součástí této Dohody je Statut Mezinárodní banky.
Dohodu podepsali zmocněnci vlád členských zemí Rady vzájemné hospodářské pomoci. Za Československou socialistickou republiku podepsal Dohodu stálý představitel v Radě vzájemné hospodářské pomoci místopředseda vlády s. inž. Otakar Šimůnek.
Podle článku XIV Dohody podléhá Dohoda ratifikaci a vstoupí v platnost dnem, kdy poslední ze smluvních stran odevzdá svou ratifikační listinu depozitáři této Dohody, tj. sekretariátu Rady vzájemné hospodářské pomoci. Avšak Dohoda bude předběžně prováděna počínaje dnem 1. ledna 1964, jestliže k tomuto dni nevstoupí v platnost.
K uzavření Dohody došlo na základě usnesení porady představitelů komunistických a dělnických stran a šéfů vlád členských států Rady vzájemné hospodářské pomoci v červnu 1962 o nutnosti rozpracovat organizační a finanční podmínky pro přechod k mnohostrannému zúčtování. Podnětem k tomuto usnesení bylo schválení "Základních principů v mezinárodní socialistické dělbě práce", které mají napomáhat prohlubování a rozšiřování hospodářské spolupráce mezi členskými státy Rady vzájemné hospodářské pomoci. Uskutečňování přijatých zásad vytváří základy pro rozšiřování výměny zboží mezi socialistickými státy, které však může mít za následek nevyrovnanost ve dvoustranné výměně zboží a tím i nevyrovnanost ve dvoustranném platebním styku. Nemá-li rozvoj mezinárodní socialistické dělby práce a výměny zboží být brzděn platebními vztahy, je nutné nahradit dosavadní systém převážně dvoustranného platebního styku mnohostranným zúčtováním se všemi ostatními zúčastněnými státy jako celkem, které při dvoustranné nevyrovnatelnosti platebního styku zúčastněných států bude zajišťovat platební vyrovnanost každému státu. Tyto požadavky plně splňuje dohodnutý způsob mnohostranného zúčtování. Zúčtování platů ze vzájemných dodávek zboží a jiných platů mezi členskými státy Dohody se bude provádět od 1. ledna 1964 v převoditelných rublech. Zlatý obsah převoditelného rublu činí 0,987412 g ryzího zlata, tj. stejně jako je zlatý obsah sovětského rublu. Každý smluvní stát bude moci používat svých prostředků v převoditelných rublech k provádění platů do všech ostatních smluvních státu Dohody.
Zúčtování v převoditelných rublech se bude zásadně provádět v rámci volných prostředků jednotlivých států na účtech v Mezinárodní bance hospodářské spolupráce, která bude mnohostranné zúčtování organizovat. Jestliže některý stát nebude mít dostatek převoditelných rublů, bude muset použít úvěru, který mu za určitých podmínek poskytne Mezinárodní banka. Zúčtování v převoditelných rublech může být prováděno i se státy, které nejsou zúčastněny na sjednané Dohodě.
Mezinárodní banka hospodářské spolupráce se zřizuje od 1. ledna 1964 a jejím účelem bude napomáhat rozvoji hospodářské spolupráce mezi členskými státy Dohody a též rozvoji její spolupráce s jinými státy. Sídlem banky je Moskva.
Základní kapitál banky je stanoven částkou 300 mil. převoditelných rublů, tj. 2,4 miliardy Kčs. Podíly členských států jsou stanoveny podle objemu jejich vývozu ve vzájemné výměně zboží. Podíl Československé socialistické republiky činí 45 mil. rublů, tj. 360 mil. Kčs obchodní parity. V roce 1964 zaplatí každý stát 20 % svého podílu. Tato splátka, je zajišťována ve státním plánu na rok 1964. Další splátky určí bankovní rada.
Nejvyššími řídícími orgány Mezinárodní banky je bankovní rada, v níž může mít každý smluvní stát až 3 zástupce. Každý smluvní stát banky má 1 hlas bez ohledu na výši podílu, který vložil do kapitálu banky. Za Československou socialistickou republiku jmenovala vláda těmito zástupci s. dr. O. Pohla, generálního ředitele Státní banky československé, s. inž. L. Léra, I. náměstka ministra financí a s. inž. M. Honuska, náměstka ministra zahraničního obchodu. Vlastním řídícím orgánem banky bude osmičlenná bankovní správa, v níž má každý smluvní stát jednoho zástupce. Ministr financí jmenoval zástupcem Československé socialistické republiky v bankovní správě s. J. Maláta, ředitele Státní banky československé. Spolu s tímto místem bylo Československé socialistické republice přiděleno v aparátu banky 8 odborných funkcí.
Úkolem banky bude provádět mnohostranné zúčtování v převoditelných rublech, úvěrovat zahraničně obchodní a jiné operace, získávat a uschovávat zlato a volně směnitelné měny, provádět další operace, odpovídající cílům banky. Mezinárodní banka bude poskytovat jen krátkodobé úvěry a to k překlenutí přechodného překročení plateb nad příjmem, způsobeného sezónními nebo jinými podmínkami výroby, k rozšíření výměny zboží nad rámec sjednaných objemů apod. Výše úrokové sazby bude diferencována podle druhu úvěru. Z prostředků zainteresovaných států budou též poskytovány prostřednictvím banky úvěry na společnou výstavbu, rekonstrukci a provoz průmyslových podniků a jiných objektů.
Zřízení Mezinárodní banky hospodářské spolupráce a zavedení systému mnohostranného zúčtování v převoditelných rublech jsou významné nástroje k prohloubení mezinárodní socialistické dělby práce, specializace a kooperace výroby a koordinace plánování rozvoje národního hospodářství členských států Rady vzájemné hospodářské pomoci. Budou především přispívat k rozšíření a zlepšení výměny zboží mezi členskými státy, k včasnému a kvalitnímu plnění dodavatelských závazků a k aktivnějšímu vyhledávání dodatkových vývozních fondů, zejména u zásob hotových výrobků. K Dohodě o mnohostranném zúčtování a o zřízení Mezinárodní banky mohou přistoupit se souhlasem všech smluvních států i jiné státy. Tím jsou dány předpoklady pro prohloubení hospodářské spolupráce členských států s kapitalistickými státy, zejména však s rozvojovými státy.
Dohoda o mnohostranném zúčtování v převoditelných rublech a o zřízení Mezinárodní banky hospodářské spolupráce je hospodářskou smlouvou obecné povahy a smlouvou pravotvornou. Vyžaduje proto souhlas Národního shromáždění ve smyslu článku 42 Ústavy a podléhá ratifikaci presidentem republiky.
V Praze dne 12. prosince 1963.
Předseda vlády:
Lenárt v. r.
Překlad
DOHODA
o mnohostranném zúčtování v převoditelných rublech a o zřízení Mezinárodní banky hospodářské spolupráce
Vlády Bulharské lidové republiky, Maďarské lidové republiky, Německé demokratické republiky, Mongolské lidové republiky, Polské lidové republiky, Rumunské lidové republiky, Svazu sovětských socialistických republiky a Československé socialistické republiky
v zájmu rozvoje a prohloubení mezinárodní Socialistické dělby práce, dalšího rozšíření a upevnění obchodních a hospodářských styků a
v zájmu zdokonalení systému zúčtování a posílení devizového a finančního působení na plnění vzájemných závazků
se dohodly takto:
Článek I.
Zúčtování na základě dvoustranných a mnohostranných dohod a jednotlivých kontraktů o vzájemných dodávkách zboží, jakož i dohod o jiných platech mezi smluvními stranami se bude provádět od 1. ledna 1964 v převoditelných rublech.
Zlatý obsah převoditelného rublu činí 0,987412 g ryzího zlata.
Každá smluvní strana, která má prostředky na účtech v převoditelných rublech, může těmito prostředky volně disponovat pro zúčtování s ostatními smluvními stranami.
Každá smluvní strana bude při uzavírání obchodních dohod zabezpečovat vyrovnanost příjmů a platů v převoditelných rublech v rámci kalendářního roku se všemi ostatními smluvními stranami jako celkem. Přitom se bude přihlížet k vytváření nebo využívání případných rezerv v převoditelných rublech; jakož i k úvěrovým operacím.
Každá smluvní strana bude zajišťovat včasné a úplné splnění svých platebních závazků v převoditelných rublech vůči ostatním smluvním stranám a Mezinárodní bance hospodářské spolupráce.
Článek II.
S cílem napomáhat hospodářské spolupráci a rozvoji národního hospodářství smluvních stran, jakož i rozšiřovat spolupráci těchto stran s jinými státy zřizuje se Mezinárodní banka hospodářské spolupráce se sídlem v Moskvě.
Členy banky jsou smluvní strany.
Úkolem banky je:
a) provádět mnohostranné zúčtování v převoditelných rublech;
b) úvěrovat zahraničně obchodní a jiné operace smluvních stran;
c) získávat a uschovávat volné prostředky v převoditelných rublech;
d) získávat na účty a vklady zlato, dále volně směnitelné a jiné měny od členských států banky a rovněž od jiných států a provádět operace s těmito prostředky do výše nashromážděných částek.
Po skončení prvního roku činnosti banky projedná bankovní rada otázku tvorby části základního kapitálu banky ve zlatě a ve volně směnitelných měnách a rovněž prozkoumá možnosti provádět prostřednictvím banky směnu převoditelných rublů na zlato a volně směnitelné měny;
e) provádět jiné bankovní operace, odpovídající cílům a úkolům banky vyplývajícím z jejího Statutu.
Kromě výše uvedených funkcí provádí banka z pověření a z prostředků zainteresovaných států financování a úvěrování společné výstavby, rekonstrukce a provozu průmyslových podniků a jiných objektů.
Činnost banky se řídí touto Dohodou, Statutem banky, který je nedílnou součástí této Dohody, jakož i směrnicemi a předpisy vydávanými bankou v rámci její pravomoci.
Článek III.
Základní kapitál Mezinárodní banky hospodářské spolupráce se stanoví v částce tři sta miliónů převoditelných rublů. Podíly (kvóty) smluvních stran na tomto kapitálu se stanoví podle objemu vývozu v jejich vzájemném obchodu a činí pro
Bulharskou lidovou republiku 17 mil. rublů
Maďarskou lidovou republiku 21 mil. rublů
Německou demokratickou republiku 55 mil. rublů
Mongolskou lidovou republiku 3 mil. rublů
Polskou lidovou republiku 27 mil. rublů
Rumunskou lidovou republiku 16 mil. rublů
Svaz sovětských socialistických republik 116 mil. rublů
Československou socialistickou republiku 45 mil. rublů
Splácení základního kapitálu banky se bude zajišťovat dodávkami zboží převyšujícími dovoz nad vybalancované dodávky zboží smluvních stran o částky, které se rovnají výši jejich kvót. Splacení základního kapitálu banky (v převoditelných rublech) může být podle přání státu provedeno také ve volně směnitelné měně nebo ve zlatě.
Podíly bude splácet každá smluvní strana v prvním roce ve výši 20 % své kvóty a v dalších letech podle rozhodnutí bankovní rady.
Výše základního kapitálu banky muže být změněna usnesením smluvních stran.
Banka má rezervní kapitál; lhůtu, výši, účel a způsob jeho vytváření určí bankovní rada.
Banka může mít také zvláštní fondy vytvářené bankovní radou podle dohody smluvních stran.
Článek IV.
Mezinárodní banka hospodářské spolupráce provádí svou činnost na základě plné rovnoprávnosti a uznávání svrchovanosti členských států banky.
Při projednávání a řešení otázek spojených s činností banky mají členové banky rovná práva.
Článek V.
Zúčtování mezi smluvními stranami se bude provádět v převoditelných rublech prostřednictvím Mezinárodní banky hospodářské spolupráce za účasti bank smluvních stran. Stanoví se tyto základní zásady soustavy mnohostranného zúčtování:
a) zúčtování se provádí v převoditelných rublech na účtech bank smluvních stran; účty budou otevřeny v Mezinárodní bance hospodářské spolupráce nebo v dohodě s ní v bankách smluvních stran. Přitom banka vyvážejícího státu zasílá příslušné dispoziční dokumenty na zboží, jakož i platební dokumenty bezprostředně bance dovážejícího státu. Banky států sdělují denně Mezinárodní bance hospodářské spolupráce stanovenou formou údaje s uvedením příslušné částky pohledávek (příjmů) nebo plateb ve prospěch banky vývozce;
b) platy se provádějí v převoditelných rublech v rámci vlastních prostředků každé banky na účtech, na které se účtují všechny příjmy ve prospěch banky disponující účtem včetně částek přijatých úvěrů;
c) prostředky na účtech v převoditelných rublech disponuje banka smluvní strany, na jejíž jméno je účet otevřen;
d) vlastní a zapůjčené prostředky bank smluvních stran v převoditelných rublech se oddělují a za tím účelem se těmto bankám otevírají jednak účty, na kterých se shromažďují prostředky náležející uvedeným bankám, a jednak úvěrové účty, na kterých se účtují závazky z úvěrů poskytnutých těmto bankám Mezinárodní bankou hospodářské spolupráce;
e) přednostní formou zúčtování je inkaso s následným akceptem (promptní inkaso). Podle dohody mezi bankami smluvních stran se mohou používat i jiné formy zúčtování (inkaso s předběžným akceptem, akreditivy, bankovní převody aj.);
f) Mezinárodní banka hospodářské spolupráce vyplácí úroky z peněžních prostředků na účtech a z vkladů diferencovaně podle doby uložení.
Bankovní rada může stanovit minimální objem zůstatku prostředků na účtech, který banka neúročí.
Článek VI.
Mezinárodní banka hospodářské spolupráce může poskytovat úvěry:
a) na zajištění včasného zúčtování obratu zboží při krátkodobém převýšení plateb nad příjmy (zúčtovací úvěr). Úvěr na zaplacení zboží se poskytuje ihned při nedostatku prostředků na účtu plátce. Výši úvěru pro banku každé smluvní strany stanoví bankovní rada;
b) na krytí převýšení plateb nad příjmy způsobeného sezónními a jinými podmínkami výroby a realizace zboží. Výši úvěru a lhůty jeho splacení stanoví bankovní rada na základě plánů příjmů a plateb; vyplývajících z plánu vývozu a dovozu zboží a jiných operací. Takový úvěr se poskytuje na lhůtu v rámci kalendářního roku;
c) na krytí dočasného neplánovaného převýšení plateb nad příjmy, způsobeného opožděním dodávek zboží oproti stanoveným lhůtám. Takový úvěr se poskytuje podle rozhodnutí bankovní rady se splatností do konce kalendářního roku a při zvýšených úrokových sazbách. Současně s poskytnutím takového úvěru informuje banka smluvní strany v souladu s článkem VII. této Dohody;
d) na operace spojené s rozšiřováním obratu zboží nad kontingenty zboží dohodnuté mezi smluvními stranami na dobu do konce příštího roku;
e) na vyrovnání platební bilance ve spojitosti s dočasnými potížemi ve výměně zboží jednotlivých států. Tento úvěr se poskytuje ve výjimečných případech podle rozhodnutí bankovní rady; přičemž lhůtu splatnosti takového úvěru stanoví bankovní rada v závislosti na konkrétních podmínkách, avšak ne s delší lhůtou než do konce příštího roku;
f) na společnou výstavbu, rekonstrukci a provoz průmyslových podniků a jiných objektů. Tento úvěr se poskytuje z prostředků poskytnutých zainteresovanými státy.
Za používání úvěru se platí úroky. Výši úrokové sazby stanoví bankovní rada diferencovaně podle druhu a lhůty splatnosti úvěru, vycházejíc z nezbytnosti podněcovat hospodárné využívaní peněžních prostředků a zajišťovat rentabilitu banky.
Podle rozhodnutí bankovní rady se může zúčtovací úvěr poskytovat bezúročně; s přihlédnutím ke zvláštnostem výměny zboží jednotlivých států muže se poskytovat rovněž bezúročný úvěr na sezónní potřeby, přičemž však celková výše bezúročných úvěrů nesmí překročit 3 % ročního obratu výměny zboží toho kterého státu s členskými státy banky.
Článek VII.
Mezinárodní banka hospodářské spolupráce bude při plnění jí uložených funkcí v oblasti zúčtování a úvěrování všestranně napomáhat ke splnění závazných vzájemných dodávek zboží mezi smluvními stranami a k upevnění plánovací a platební kázně při vzájemném zúčtování.
V této souvislosti je banka zmocněna:
a) omezovat nebo úplně zastavit poskytování úvěrů bankám těch smluvních stran, které nedodržují své platební závazky vůči bance nebo ostatním smluvním stranám. Omezování a zastavování úvěrování se provádí ve lhůtách stanovených bankovní radou;
b) informovat na základě podkladů, které má k dispozici, příslušné orgány a v nutných případech vlády smluvních stran o porušování platebních závazků za dodané zboží, jakož i závazků spojených s financováním a úvěrováním výstavby, rekonstrukce a provozu společných průmyslových podniků a jiných objektů.
Při zúčtování a úvěrování v převoditelných rublech banka zajišťuje evidenci o plnění platebních závazků smluvních stran.
Článek VIII.
Zúčtování neobchodních operací, uskutečňovaných podle vnitřních maloobchodních cen a sazeb za služby; se bude provádět na zvláštních účtech v národních měnách v bankách smluvních stran podle dohod o zúčtování neobchodních platů, platných mezi těmito stranami. Tyto účty se mohou doplňovat z účtů v převoditelných rublech po přepočtu koeficientem a kursem s přirážkami (srážkami) pro neobchodní platy, stanovenými uvedenými dohodami o zúčtování neobchodních platů. Prostředky z účtu neobchodních platů se mohou převádět na účty v převoditelných rublech rovněž s použitím výše uvedeného koeficientu a kursu.
Článek IX.
Na základě rozhodnutí rady Mezinárodní banky hospodářské spolupráce může tato banka provádět zúčtování v převoditelných rublech se státy; které nejsou smluvními stranami této Dohody. Způsob a podmínky zúčtování v převoditelných rublech s těmito státy určuje bankovní rada v dohodě se zainteresovanými státy.
Článek X.
Účast států v Mezinárodní bance hospodářská spolupráce a činnost této banky nemůže být na překážku rozvoji bezprostředních finančních a jiných vztahů smluvních stran jak mezi sebou navzájem, tak i s jinými státy.
Článek XI.
Mezinárodní banka hospodářské spolupráce má na území každé smluvní strany právní způsobilost, nutnou k výkonu jejích funkcí a k dosažení jejích cílů.
Banka, jakož i zástupci států v bankovní radě a funkcionáři banky požívají na území každé smluvní strany výsad a imunit, které jsou nezbytné k výkonu funkcí a dosažení cílů stanovených touto Dohodou a Statutem banky.
Právní způsobilou, výsady a imunity uvedené v tomto článku, určuje Statut banky.
Článek XII.
Smluvní strany provedou změny vyplývající z této Dohody v dvoustranných dohodách platných mezi nimi, které stanoví zúčtování clearingovými účty, nebo uzavřou nové dohody, předpokládající zúčtování v převoditelných rublech.
Po podpisu této Dohody prohlásí smluvní strany Dohodu o mnohostranném clearingu z 20. června 1957 za zrušenou podle článku 15 téže Dohody.
Dlužné částky smluvních stran, vykázané na dvoustranných clearingových účtech k 1. lednu 1964, budou vzaty v úvahu při uzavírání obchodních dohod na rok 1964 a vyrovnány v rámci těchto dohod v převoditelných rublech způsobem dohodnutým mezi zainteresovanými stranami.
Článek XIII.
Se souhlasem všech smluvních stran mohou přistoupit k této Dohodě jiné státy, které uznávají její cíle a zásady a které přijmou závazky vyplývající z této Dohody a Statutu Mezinárodní banky hospodářské spolupráce.
Dokument o přistoupení se předá depozitáři této Dohody.
Článek XIV.
Tato dohoda podléhá ratifikaci a vstoupí v platnost dnem, kdy poslední ze smluvních stran odevzdá svou ratifikační listinu depozitáři této Dohody.
Avšak Dohoda bude předběžně prováděna počínaje dnem 1. ledna 1964, jestliže k tomuto dni nevstoupí v platnost podle prvního odstavce tohoto článku.
Pro státy, které přistoupí k této Dohodě, bude dnem vstupu v platnost Dohody den souhlasu všech smluvních stran s přistoupením toho kterého státu k Dohodě.
Článek XV.
Tato Dohoda může být změněna jen se souhlasem všech smluvních stran.
Každá smluvní strana může vypovědět tuto Dohodu s tím, že to oznámí nejméně 6 měsíců předem sekretariátu Rady vzájemné hospodářské pomoci a vyrovná během této doby své závazky vyplývající z této Dohody.
Tato Dohoda pozbývá platnosti, jestliže ji prohlásí za zrušenou nejméně dvě třetiny smluvních stran.
Článek XVI.
Tato Dohoda bude uložena v sekretariátě Rady vzájemné hospodářské pomoci, který bude plnit funkce depozitáře této Dohody.
Sepsáno v Moskvě 22. října 1963 v jednom vyhotovení v ruském jazyce. Ověřené opisy této Dohody budou rozeslány depozitářem všem smluvním stranám.
Za vládu Bulharské lidové republiky S. Todorov v. r.
Za vládu Maďarské lidové republiky A. Apró v. r.
Za vládu Německé demokratické republiky W. Rumpf v. r.
Za vládu Mongolské lidové republiky D. Molomžamc v. r.
Za vládu Polské lidové republiky P. Jaroszewicz v. r.
Za vládu Rumunské lidové republiky A. Birladeanu v r.
Za vládu Svazu sovětských socialistických republik M. Lesečko v. r.
Za vládu Československé socialistické republiky O. Šimůnek v. r.
Příloha
k Dohodě o mnohostranném zúčtování v převoditelných rublech a o zřízení Mezinárodní banky hospodářské spolupráce