ným hnojením, nebo komposty byla tato problematika co nejrychleji řešena. Mimořádně důležitou pro soustavný růst rostlinné výroby je otázka využití závlah zejména v oblastech s nedostatkem srážek nebo vysokým vodním výparem. V minulém roce měla být v provoze závlahová zařízení na celkové ploše asi 71 tis. ha zemědělské půdy. Přesto, že rok 1962 byl velmi suchý, nebylo však závlahových zařízení plně využito a zavlažovalo se v celostátním průměru jen asi 60 tis. ha půdy. V některých případech, kde byl význam závlah správně pochopen, byla vhodným přemísťováním přenosných souprav a záběru různých nouzových opatření zavlažována větší plocha, než odpovídala kapacitě závlah, které byly v jednotlivých okresech k dispozici. V tomto směru si vedli např. v Západoslovenském kraji velmi dobře v okrese Dunajská Streda. Všeobecně však je nutno souhlasit s hodnocením tak, jak bylo ve zprávě uvedeno.

Mnohé nedostatky ve využití závlahových zařízení, tak jak dokazují četná zjištění, spočívají nejen v tom, že některé zemědělské závody dosud nedocenily význam závlah pro zvyšování zemědělské výroby, ale zejména v nepřipravenosti závlahových zařízení pro zavlažování. Poškozená zařízení nejsou včas opravována, nebyly včas zajištěny náhradní díly, a v neposlední řadě nebyli ani vyškoleni pracovníci, kteří by se závlahami uměli správně zacházet. Zemědělské závody často nepočítaly se zavlažováním ve výrobně-finančních plánech a tyto práce byly proto omezovány, anebo se vůbec neprováděly. Tyto nedostatky potvrzuje i ta skutečnost, že závlah bylo nejvíce používáno především pro zeleninu, kde má zavlažování již svou starou tradici, avšak kvalitativního zlepšení na úseku využívání závlah i pro jiné náročné plodiny dosaženo nebylo.

Vzhledem k situaci jsme uložili STS, aby spolu s melioračními družstvy ihned zpracovali přehledy všech závlahových zařízení v zemědělských závodech a projednali s nimi plán jejich plného využití v roce 1963 a jejich dobrou provozuschopnost. Přehledy umožní národním výborům se znalostí situace organizovat využití závlahových zařízení a zabránit tomu, aby se opakovaly nedostatky z loňského roku. Nedostatky se nevyskytly jen ve využití závlah, ale také v jejich výstavbě nebyly v loňském roce úkoly zcela splněny. Západoslovenský kraj splnil plán na 94 %, Středoslovenský na 97 % a Východoslovenský pouze na 46 %. Výstavba závlah na Slovensku byla bržděna mimo jiné i místním nedostatkem pracovních sil. Proto také kladně hodnotíme iniciativu Středoslovenského kraje, kde zorganizovali v loňském roce v rámci letní aktivity mládeže nástup studentů na výstavbu kejdových hospodářství. Výsledek byl příkladný. Mládež prakticky sama vybudovala v kraji 24 kejdových zařízení, která pomohou ke zvýšení sklizní na více než 1100 ha pastvin. V JRD Podlavice vybudovali studenti kejdové hospodářství za pouhých 43 dnů. Tuto iniciativu a získané zkušenosti bude jistě velmi účelné rozšířit v letošním roce i do ostatních krajů, tak jak ukázal i s. předseda ve svém referáte.

Nyní mi dovolte, soudružky a soudruzi, říci několik slov o perspektivě ve výstavbě meliorací.                                

Podle předběžných úvah a studií, které v současné době propracováváme, chtěli bychom na Slovensku v období let 19641970 vybudovat meliorační zařízení na ploše cca 300 000 ha, z toho odvodnění na ploše asi 120 000 ha, závlahy na ploše 180 000 ha a úpravy zemědělských toků a jejich rekonstrukce v rozsahu asi 1600 km.

Domníváme se, že meliorační zásahy, zvláště závlahy, budou jedině správně řešeny, soustředíme-li je zejména do produkčních oblastí jižního Slovenska, Záhoří, Východoslovenské nížiny, Moldavské nížiny a Mezibodroží.

Z celkového úkolu závlah na Slovensku předpokládáme v rámci velkoplošných závlah vybudovat zhruba 130 000 ha. Ostatní drobné závlahy čistou vodou by měli být umístěny tam, kde jsou k dispozici vodní zdroje, nebo kde jejich zajištění (výstavba malých nádrží a rybníků) si nevyžádá vysokých investičních nákladů.

Na státním statku v Bajči chceme v nejbližších 3 létech vybudovat experimentální závlahovou stavbu, kde chceme uplatnit maximální automatizaci a mechanizaci závlahového provozu a na základě těchto zkušeností zavést nejvyšší mechanizaci závlahového detailu.

Velké rezervy pro zvyšování zemědělské výroby máme v možnostech dalšího výrazného zlepšení ve využívání půdního fondu. Od roku 1937 u nás ubylo asi 500 000 ha orné půdy. Je to přímý důsledek toho, že s půdou často neodpovědně hospodaříme. Důsledkem tohoto stavu a nesprávného přístupu k věci je i skutečnost, že- se snížil podíl orné půdy z celkové výměry zemědělské půdy, což je třeba v současné době velmi rychle korigovat. Za existující situace je třeba věnovat mimořádnou pozornost nejen dalšímu soustavnému rozšiřování orné půdy rozorávkou málo výnosných luk a pastvin a jejich zúrodňování rekultivací devastovaných půd průmyslovou činností, ale současně třeba zajistit provedení obnovy všech luk a pastvin a všude tam, kde nehrozí nebezpečí eroze, maximálně rozšířit plochy dočasných luk a pastvin, žírných pastvin, kde budou lépe využita průmyslová i statková hnojiva, kde budou mnohém lépe využity všechny druhy závlah a kde možno dosahovat dvoj- až trojnásobnou vysokou sklizeň, než dosahujeme v současné době na trvalých porostech luk a pastvin.

Je samozřejmé, že v souladu s tím bude třeba řešit i specielní problematiku některých oblastí, zejména Středoslovenského kraje, kde přílišná složitost a nebezpečí eroze vylučuje, abychom na pastvinách zavedli takový způsob hospodaření, takový způsob hnojení a ošetřování porostů, aby bylo dosaženo výrazného zvýšení úživnosti každého hektaru trvalých luk a pastvin. Z tohoto hlediska beze sporu připadá významný úkol i chovu ovcí a využívání tohoto chovu k účelu košařování. Přes všechna opatření, která jsou prováděna ze strany Ministerstva zemědělství i národních výborů v posledních letech, je však zatím situace ve vývoji stavu ovcí velmi nepříznivá. Podle perspektivních plánů, které byly zpracovány pro naši pětiletku, měly být zastaveny stavy ovcí u nás celostátně asi na stavu 600 tisíc kusů a byla přijata některá opatření, která měla zvýšit hmotnou zainteresovanost zemědělských závodů na chovu ovcí. Přes všechna tato opatření se nepodařilo poklesu ovcí zabránit a už dnes prakticky na prahu roku 1963 jsme se dostali o několik 10 tisíc kusů pod minimálnou úroveň uvažovanou do konce roku 1965, to jest pod úroveň 600 tis. kusů. Myslím, že bude proto velmi správné, abychom zhodnotili všechna opatření, která v tomto směru byla až dosud udělána, zda hmotné stimuly, celý systém, který jsme tady vytvořili, je dostatečně účinný k tomu, abychom zde dosáhli té úrovně, kterou pokládáme za nezbytně nutnou.

Z tohoto hlediska je myslím správná připomínka, která v dnešní diskusi u mé předřečnice zde byla přednesena.

Otázky zvyšování úrodnosti půdy nelze řešit jednorázově a nelze řešit nahodilým způsobem. Jestliže uvážíme, že do roku 1970 dojde k výraznému zintenzívnění chemizace v zemědělství a že na každý hektar zemědělské půdy bude dodáváno zhruba 200 kg čistých živin a že i chemická ochrana rostlin nabude podstatně vyššího objemu oproti současnému stavu, bude nezbytně nutné, abychom při všech agrotechnických a agromelioračních opatřeních vycházeli ze skutečné znalosti půdy, abychom všechna opatření postavili na vědecký základ. Proto myslím, že bylo velmi správné a že bylo z hlediska perspektivy nanejvýš nutné, že naše vláda schválila provedení komplexného průzkumu půd do roku 1970 na celém území naší republiky, na základě kterého mají být získány důležité poznatky o všech vlastnostech půd, abychom tak mohli zemědělským závodům dát konkrétní návod, co dále dělat k zlepšování kulturnosti jejího stavu, k zvyšování její úrodnosti, které nejlepší a nejdůležitější plodiny se hodí do těch, nebo oněch půdních podmínek a jak nejlépe využívat statková i průmyslová hnojiva k zabezpečení trvalého růstu hektarových výnosů.

V  roku 1962 se nám podařilo komplexní průzkum uskutečnit na prvních více než 1 500 000 ha. V současné době jsou odevzdávány první elaboráty zemědělským závodům, které se musí stát návodem při zpracovávání výhledových plánů dalšího zvyšování kulturního stavu našich půd v zájmu dalšího rozvoje naší zemědělské výroby.

V  předsjezdové diskusi k XII. sjezdu naší strany byla věnovaná veliká pozornost ochraně a využití půdy. V současné době, vzhledem k neuspokojivým výsledkům v dodržování zákona o ochraně půdního fondu přepracováváme prováděcí směrnice k tomuto zákonu, které budou v nejbližší době projednány v zemědělské komisi Ústředního výboru naší strany a vlády a které jistě pomohou, budou-li plně respektovány zajistit obrat ve vývoji půdního fondu.

Zkušenosti z mnoha krajů ukazují, že významnou úlohu při zúrodňování půdy jak v oblasti využívání melioračních zařízení, tak i v oblasti agrotechniky, mají meliorační družstva. Jejich činnost je nyní orientována na komplexní zúrodnění půdy. Od jejich činnosti je do značné míry odvislé, jak budeme plnit úkoly na tomto úseku. V některých okresích je situace v práci melioračních družstev již poměrně příznivá. Ve Středoslovenském a Východoslovenském kraji je však združeno v melioračních družstvech zatím poměrně málo zemědělských závodů. Zatím co v celostátním průměru jsou do melioračních družstev zapojeny zemědělské závody, hospodařící na téměř 65 % veškeré zemědělské půdy, ve Středoslovenském kraji připadá na meliorační družstva zatím jen 31 % a ve Východoslovenském kraji 39 % zemědělské půdy. K vytvoření předpokladů pro splnění všech úkolů zúrodňování půdy musíme dosáhnout toho, aby krajské a okresní národní výbory věnovaly této otázce větší pozornost a zajistily ještě teď před nástupem do jarních prací podstatné zintenzívnění činnosti melioračních družstev. To je podle mého názoru jedna ze základních podmínek k tomu, aby ve všech krajích a zejména v těchto dvou slovenských krajích došlo v zúrodňování půdy, zejména v zabezpečení výroby kompostů, k podstatnému zlepšení.

Všechna opatření sledující zvýšení úrodnosti půdy tvoří ucelenou soustavu. Pro uplatňování této soustavy je třeba získat všechny zemědělské závody. Nesmíme ovšem očekávat, že celou soustavu opatření uskutečníme najednou. Jednotlivá opatření se musí uskutečňovat postupně s plným respektováním místních podmínek a podle náléhavosti a efektivnosti jednotlivých zásahů.

Postupná realizace jednotlivých opatření vyžaduje zcela plánovitý postup. To předpokládá, aby každé družstvo a státní statek měl vypracován dlouhodobý plán opatření ke zvyšování úrodnosti půdy, rozpracovaný na úkoly pro jednotlivá léta, podložený potřebnými materiálními prostředky a doplněny technickoorganisačními opatřeními k nejsnadnějšímu splnění úkolů.

Práce na celoročních výrobních plánech však pokračují letos pomalu. Dokladem toho je skutečnost, že zatím jen v 11 % zemědělských závodů byl celoroční výrobní finanční plán schválen členskými schůzemi jednotných zemědělských družstev. Okresní národní výbory musí proto otázce věnovat mimořádnou péči a při projednávání celoročních výrobních finančních plánů musí důsledně kontrolovat, zda obsahují všechna opatření zaměřená na zúrodnění půdy a zda jsou v nich zabezpečeny i všechny materiální prostředky pro jejich realizaci.

Dobrá příprava plánu zúrodňovacích prací je základním předpokladem pro splnění úkolů ve zvyšování kulturního stavu našich půd a včasné splnění perspektivních cílů rozvoje celé zemědělské výroby.

Jsem přesvědčen, že mimořádná péče, kterou této otázce věnujete, se příznivě projeví v dalším zvyšování zemědělské výroby již v roce 1963 a vytvoří příznivé podmínky i pro splnění plánu naší příští sedmiletky. (Potlesk. )           

Podpredseda Sabolčík:

Ďakujem námestníkovi ministra poľnohospodárstva, lesného a vodného hospodárstva s. inž. Jozefovi N á g r o v i za prejav.

Ako ďalší prehovorí poslanec Anton Ť a ž k ý. Prosím, aby sa ujal slova.

Poslanec Ťažký:

Vážená Slovenská národná rada, súdružky a súdruhovia! V rámci rozvoja národného hospodárstva na východnom Slovensku pristúpilo sa k výstavbe Východoslovenských železiarní, ako aj k výstavbe a prestavbe ďalších odvetví. Osobitná pozornosť sa venuje rozvoju poľnohospodárskej výroby a plneniu úloh, vytýčených XII. sjazdom Komunistickej strany Československa.

V  tomto i ďalšom období ide o pozdvihnutie poľnohospodárskej výroby a súčasne aj o upevnenie a dobudovanie poľnohospodárskych závodov, ktorých intenzita poľnohospodárskej výroby zabezpečí plnenie plánovaných úloh a potrieb spoločnosti.

Pri plnení týchto úloh vychádzame zo súčasného stavu a situácie, ako aj z rezerv a možností zvyšovania výroby v najprodukčnejších okresoch nášho kraja - v oblasti Východoslovenskej a Moldavskej nížiny.

Veľká vodohospodárska výstavba na Východoslovenskej nížine, Medzibodrodží a Moldavskej nížine s nákladom takmer 800 miliónov Kčs je typickým príkladom toho, ako možno plánovaným a cieľavedomým zásahom človeka korigovať nepriaznivé podmienky vytvorené po stáročia prírodou. Rozloha poľnohospodárskeho záujmového územia v tejto oblasti je väčšia ako 140 000 ha pôdy. Tu na tomto záujmovom území, dotknutom vodohospodárskou výstavbou, ako aj v ostatných oblastiach oboch nížin, sú naše najväčšie možnosti a rezervy rozvoja poľnohospodárskej výroby.

Doteraz sme rozorávkami rozšírili, ako to bolo už v referáte povedané, fond ornej pôdy len v záujmovej oblasti o viacej ako 18 000 ha a na nížinách celkom o 24 696 ha. Do roku 1965 získame úpravami a rozorávkami ochránenej pôdy z málo úrodných pasienkov okolo 43 - 45 000 ha novej ornej pôdy. Väčšina získanej ornej pôdy bola osiata kukuricou na zrno a na siláž. Dosiahnutá úroda nám pomáha sčasti riešiť problémy v krmovinovej základni už teraz. Kým predtým dosahované úrody kukurice na zrno sa pohybovali okolo 19 - 20 q, zberali poľnohospodári na Východoslovenskej nížine v minulom roku vyše 30 q kukurice v zrne z 1 ha. Úspechy v pestovaní kukurice na zrno zaznamenali sme aj v ostatných oblastiach kraja dosiahnutým 29 q priemerom pri podstatnom vzraste zberovej plochy.

V  celoštátnej súťaži pri pestovaní kukurice na zrno obsadili tak JRD a ŠM práve z tejto oblasti prvých šesť miest. Napríklad jednotné roľnícke družstvo Palín sa umiestilo na I. mieste, keď dosiahlo na celej 61 ha osevnej ploche kukurice na zrno priemernú úrodu 81 q zrna, z toho na 5 ha rekordný výnos až 132, 4 q zrna. Podobne v pestovaní kukurice na siláž na I. mieste v celoštátnej súťaži sa umiestilo jednotné roľnícke družstvo Stretávka z okresu Michalovce. Z osevnej plochy 30 ha zobralo priemernú úrodu 738 q kvalitnej silážnej hmoty. O týchto výsledkoch a predpokladoch zvyšovania úrod hovorili pestovatelia aj na technicko-ekonomických konferenciách a aktívoch v okresoch Michalovce, Trebišov a Košice.

Plnenie úloh vodohospodárskej výstavby na Východoslovenskej nížine a Moldavskej nížine utvára priaznivé podmienky pre rozvoj poľnohospodárskej výroby v týchto oblastiach. Pokračovanie v doterajšom tempe dáva reálne predpoklady predčasného splnenia, a tým aj skoršieho využívania ochránenej a novozískanej pôdy. Sme si však vedomí toho, že táto vodohospodárska výstavba ešte nevyrieši komplex poľnohospodárskych otázok, najmä zintenzívnenie výroby. Na druhej strane však tieto úpravy umožňujú a urýchľujú riešenie týchto problémov.

Čo všetko, súdružky a súdruhovia, treba na Východoslovenskej, Moldavskej nížine a Medzibodrodží robiť už teraz v tomto období, aby prostriedky vynaložené spoločnosťou boli prinavrátené a bol zaručený vzrast poľnohospodárskej výroby?

Predovšetkým treba riešiť výrobné zameranie poľnohospodárskej výroby v nových podmienkach a jej riadenie. Podobne rozvoj jednotlivých poľnohospodárskych závodov v súčasnosti, ako aj z hľadiska perspektívy.

Uvedené základné problémy sa nevzali do ohľadu a nerozpracovali pred začatím vodohospodárskych úprav a až v tomto období pristupujeme k vypracúvaniu plánu rozvoja výroby, jej špecializácie, intenzifikácie spolu s plánom potrieb spoločnosti. Vypracovanie štúdie výhľadového plánu poľnohospodárskej výroby na Východoslovenskej a Moldavskej nížine bolo zadané Štátnemu ústavu pre vývoj a typizáciu poľnohospodárskych stavieb v Bratislave. Sme však toho názoru, že na týchto prácach mali by sa podieľať aj výskumné ústavy a odborníci z tejto oblasti.

Pôvodná štúdia z roku 1956 počíta v týchto oblastiach s orientáciou vo výrobnom zameraní na chov hovädzieho dobytka. Počíta sa so 62 ks kráv na 100 ha pôdy.

Treba starostlivo zvážiť a zladiť zo širšieho ako krajského hľadiska uvažované zdôvodnenie výrobného zamerania v týchto oblastiach pre chov dobytka. Pri zaťažení 62 ks dojníc na 100 ha zostáva nedoriešený problém odchovu a prísunu jalovíc, prevoz mlieka a najmä je nedoriešený chov ošípaných. Pre ošípané zostávajú nám potom iba oblasti mimo nížiny. Práve preto tieto problémy treba vopred starostlivo a v celom komplexe pripraviť a zdôvodniť.

Doteraz sa vedecké a výskumné ústavy na našich východoslovanských nížinách neudomácnili, nemajú potrebné zastúpenie a základné poznatky z tejto oblasti. Odporúčame uvážiť zriadenie a rozšírenie, a to tak pre nížinné oblasti, ako aj pre horské a podhorské oblasti pobočky výskumného ústavu rastlinnej výroby, živočíšnej výroby, ekonomiky, meliorácií, závlah a pod., aby vo svojich záveroch mohli vychádzať z konkrétnych podmienok týchto oblastí v celom komplexe.

Hospodárenie na ochránenej a novozískanej pôde prebieha a mnoho ráz je zamerané na jednostranné využívanie pôdy bez vkladania ďalších potrebných investícií a komplexu opatrení na skvalitnenie pôdneho fondu.

Na niektorých družstvách dochádza k rozšíreniu fondu ornej pôdy i viac ako o dvojnásobok, ktorej správne obhospodárenie a zaťaženie živočíšnou výrobou nie je možné realizovať v priebehu dvoch-troch rokov. Za takéhoto stavu vzniká oprávnená obava znehodnotenia novozískanej ornej pôdy, prípadne explotácia takýmto hospodárením. Vytvorené technicko-ekonomické podmienky v oblasti oboch nížin musia byť plne využité na rozvoj poľnohospodárskej výroby a na rozvoj celého národného hospodárstva. Okrem spomenutej komplexnej štúdie rozvoja poľnohospodárstva je potrebné dovŕšiť rozvoj štátnych majetkov v tejto oblasti. V súčasnom období v záujmovom území hospodária štátne majetky iba na ploche 28 700 ha, čo predstavuje len 19, 1 %.

Súbežne s riešením rozvoja poľnohospodárskej výroby je potrebné doriešiť komplexný plán zúrodnenia pôdy. V štúdiách a projektoch vodohospodárskych úprav na Východoslovenskej nížine problémy hydromelioračnej výstavby, zúrodňovania pôdy, výstavby a prevádzky závlah riešené neboli. Predtým zamokrované, podmáčané a zaplavované lúky, pašienky a polia musíme doviesť do stavu maximálnej úrodnosti. Táto oblasť patrí medzi územia nášho štátu s najdlhším vegetačným obdobím s maximálnym asimilačným efektom a dobrými pôdnymi predpokladmi. Nedostatok zrážok najmä počas vegetácie, ich nerovnomerné rozloženie počas roku si nástojčivo vyžadujú doriešenie výstavby a prevádzky veľkoplošných závlah. V predstihu tejto výstavby vykonáme hospodársko-technické úpravy pôdy, ako aj ostatné zúrodňovacie zásahy potrebné pre plné uplatnenie doplnkových závlah. Pôjde nám o ukončenie rozorávok získanej pôdy a málo úrodných pasienkov, zásobenie pôdy humusom, zlepšenie pôdnej štruktúry, vodného režimu, zúrodnenie ľahkých pôd a pod. Súčasne s realizáciou uvedených opatrení budeme riešiť hospodársko-ekonomické otázky poľnohospodárskych závodov a ich prípravu na prechod hospodárenia v závlahových podmienkach.

Všetky tieto úlohy sú svojím rozsahom a náročnosťou niekoľko násobne vyššie a náročnejšie, ako doteraz úspešne vykonávaná vodohospodárska výstavba, kde azda jedným problémom je dodržanie termínov uvedenia čerpacích staníc do prevádzky. Neplnenie plánu v dodávke a montáži čerpacích staníc v Čičarovciach, Strede n. B. a vo Veľkých Raškovciach môže spôsobiť veľké národohospodárske škody. Tieto stanice systémom kanálov ochraňujú územie viac ako 96 000 ha. Okrem toho môže zapríčiniť aj stratu dôvery poľnohospodárskych závodov v tejto oblasti, ktoré vo veľkom prikročili k zintenzívňovaniu výroby, rozorali a obhospodarujú získanú pôdu.

Úlohy v zúrodňovaní, v rozvoji poľnohospodárskej výroby, výstavby a prevádzky závlah prevyšujú podstatne súčasné možnosti krajských orgánov. Pri komplexnom riešení týchto úloh očakávame účinnú a konkrétnu pomoc celoštátnych a slovenských orgánov a organizácií.

Pri riešení každodenných problémov zostáva nám ešte vždy nevyjasnená koncepcia závlah, ich časová realizácia, rozmiestenie a bilancia vodných zdrojov s doriešením najefektívnejšieho závlahového detailu. Na nížinách Východného Slovenska sa môžu plne uplatniť najmä veľkoplošné závlahové sústavy. Nedostatok miestnych vodných zdrojov zabraňuje tu širšie uplatniť drobné miestne závlahy. Pri týchto malých miestnych závlahových stavbách je veľmi nákladné budovanie vodného zdroja, náročná prevádzka na pracovné sily. V súvislosti s týmto chceme poukázať na ďalší nedoriešený problém, a to na odvodnenie prebytočných vôd zo záujmového územia.

Vykonávané veľké vodohospodárske úpravy, ochrana územia pred záplavami, odvedenie prebytočných vnútorných vôd neriešia potrebu podrobného odvodnenia alebo meliorovania niektorých lokalít. K tomuto problému sa iba teraz, a to pomerne pomaly s nedoriešením vhodného melioračného detailu pristupuje.

V súvise s úpravou vodného režimu potreba výstavby závlah sa javí zvlášť naliehavou. Pri tomto chcem upozorniť najmä na potrebu výstavby závlah na Moldavskej nížine a na nížine pod Košicami. V tejto časti problém vodných zdrojov je zatiaľ celkom nedoriešený. Pritom tieto oblasti aj z hľadiska potrebnej intenzifikácie výstavby prímestskej oblasti je potrebné v predstihu budovať.

Pravda, aj my sme toho názoru, ako už hovoril predseda Slovenskej národnej rady s. Lenárt, že tento problém sčasti možno riešiť vhodným zadržaním vody v odvodňovacích systémoch. Okrem zadržania potrebnej vody, ďalšiu potrebnú vodu možno získať spätným prečerpávaním do odvodňovacej siete. Toto si však žiada budovať vhodné zariadenia na spätné prečerpanie vody, napríklad vhodnou úpravou čerpacích staníc, retenčné nádrže na tokoch a pod. Problémy, o ktorých som hovoril, takmer všetky sú svojím rozsahom a náročnosťou väčšie, ako sú možnosti kraja. Mám tu na mysli spracovanie, zladenie a schvaľovanie štúdií výrobného zamerania, potrebnej dokumentácie veľkoprevádzkových účelových objektov, melioračnej výstavby a realizácií výstavby, plnej prevádzke, vzraste a zintenzívňovaní výstavby veľkoplošných závlah. Pritom naša účasť a náš podiel bude na príprave poľnohospodárskych závodov, zúrodňovaní pôdy, výroby.

Podobne aj v ostatných oblastiach nášho kraja v tomto aj v najbližších rokoch pôjde o využitie rezerv, ktoré máme v pôdnom fonde, a to jeho správnym zúrodnením a rozšírením. Popri starostlivosti o rozvoj poľnohospodárskej výroby na východoslovenských nížinách nepustíme zo zreteľa ani naše horské a podhorské oblasti. V týchto oblastiach rozšírime a uplatníme skúsenosti z Banskobystrického okresu, i okresu Poprad, ako aj niektoré naše vlastné poznatky. Aj tu pôjde o rýchle doriešenie úprav vodného režimu pre rozvoj predovšetkým krmovinovej základne.

Veľkú rezervu v krmovinovej základni predstavujú lúky a pasienky. Okrem zúrodnenia lúk a pasienkov ako základnou úpravou rekultiváciami, hnojením, prípadne dočasným zaradením do krmovinových osevných postupov a najmä výstavbou a prevádzkou hnojovicových závlah, bude to zlepšenie techniky zberu a spásania trávnych porastov. V súvislosti s týmto a ďalšími intenzifikačnými zásahmi bude sa klásť dôraz na rozvoj živočíšnej výroby v týchto oblastiach.

V tomto roku skvalitníme ošetrovaním a pohnojením 75 tis. ha lúk a pasienkov. Ďalších 10 tis. ha skultúrnime základnou povrchovou úpravou (rekultiváciami). Vzali sme si za úlohu rozšíriť fond ornej pôdy najmenej o 12 - 14 tis. ha, z toho v oblastiach nížin o 10 - 12 tis. ha.

Nemenšia pozornosť bude venovaná aj ochrane pôdneho fondu a zabráneniu nadmerného zaberania pre investičnú výstavbu. So všetkou zodpovednosťou budeme dbať aby každý doteraz nadmerne zobratý ha pôdy aj v areáloch závodov bol plne využitý pre poľnohospodársku výrobu.

Spomenul som, súdružky a súdruhovia, niektoré hlavné úlohy, ktoré nás vo Východoslovenskom kraji pri využívaní rezerv a zvyšovaní poľnohospodárskej výroby v tomto a najbližších rokoch čakajú. Sú to úlohy svojím rozsahom nemalé, často náročné na technické riešenie, dobrú prípravu a správne vykonanie. Niektoré čiastkové výsledky, ktoré sme na tomto úseku doteraz dosiahli potvrdzujú správnosť starostlivosti našej strany o pôdny fond. Potvrdzujú správnosť, že ideme v budovaní a upevňovaní poľnohospodárskych závodov správne, využívaním a úpravami výrobných podmienok v poľnohospodárstve utvoríme reálne predpoklady aj pre plnenie rastúcich úloh, ktoré stoja pred poľnohospodármi nášho kraja pri plnení úloh vytýčených XII. sjazdom Komunistickej strany Československa. (Potlesk. )

Podpredseda Sabolčík:

Ďakujem súdruhovi Ťažkému za prejav. Do diskusie sa prihlásil predseda Západoslovenského krajského národného výboru súdruh Ján J a n í k. Prosím, aby sa ujal slova.

Predseda KNV Janík: Vážená Slovenská národná rada, súdružky a súdruhovia!

V  zmysle uznesení XII. sjazdu KSČ stoja pred pracujúcimi Západoslovenského kraja významné a náročné úlohy v rozvoji poľnohospodárskej výroby tak perspektívne, ako v roku 1963.

Oproti skutočnosti v r. 1962, kedy úlohy plánu neboli splnené, má vzrásť hrubá hodnota poľnohospodárskej výroby o 14, 8 %, z toho rastlinná o 25, 5 %. Úmerne k tomu vzrastajú aj úlohy v nákupe rastlinných a živočíšnych produktov. Tržby sa zvýšia o 12 %, z toho v rastlinnej výrobe o 21 %.

V  niektorých konkrétnych úlohách to znamená dosiahnuť takéto výsledky: v pšenici 25, 5 q výnos, pri jačmeni 25 q, pri kukurici v zrne 33 q, pri cukrovke 293 q atď.

Našli sa ľudia, ktorí pochybovali o reálnosti týchto úloh. Na ich adresu sme odpovedali, že sú to úlohy síce mobilizačné, náročné, ale splniteľné. Takéto výsledky sme už v minulosti v rámci kraja dosiahli. V r. 1960 sme mali ha výnos pri pšenici 24, 9 q, pri jačmeni v r. 1962 27, 7 q, kukurice v r. 1960 32, 4 q, cukrovky v r. 1960 346, 7 q. Pritom skúsenosti poľnohospodárov, spôsob organizácie práce a výroba oproti minulým rokom sa ďalej zlepšili.                            

Pochopiteľne, dosiahnutie týchto plánovaných výsledkov nepríde samo od seba. Vyžaduje to zvýšenie politicko-organizátorskej práce všetkých orgánov národných výborov, funkcionárov politických i hospodárskych. Vyžaduje to získať do boja za tieto úlohy každého pracujúceho v kraji.

V  tomto období riešime problémy prezimovania dobytka, rovnomerného plnenia nákupných úloh, dôkladné, reálne a kvalitné zostavenie výrobno-finančných plánov, rozvoj organizácie práce a výroby cez komplexne mechanizované brigády a čaty, k čomu sme zorganizovali II. krajskú konferenciu v Bratislave, rozvíjame hnutie za vysoké hektárové výnosy podľa vzoru Nitrančanov a Novozámčanov, osobitne pokiaľ ide o krmoviny. Robíme opatrenia pre zlepšenie prípravy na jarné práce.

Osobitný význam, povedal by som zásadný, pre rozvoj poľnohospodárskej výroby v kraji má riešenie vodného režimu v pôde a zvyšovanie humusu v pôde.

V  našom kraji zaberá kukuričná oblasť 74, 5 % a repárska 23, 1 %. Priemerná ročná teplota v kraji dosahuje 9 °C. Tieto výhodné tepelné a pôdne pomery však podstatne zhoršuje častý nedostatok dažďových zrážok, pretože prevažná časť kraja patrí do suchej a polosuchej oblasti, kde hlavne cez vegetačné obdobie sa často vyskytujú periódy sucha.

Napr. v oblasti Dunajskej Stredy za sledované 40 ročné obdobie pohybovali sa priemerné ročné zrážky od minima 270 mm po maximum 912 mm, pričom však temer 90 % ročných priemerov neprekročilo hranicu 600 mm. Vododržnosť pôdy je zväčša nedostatočná, najmä pre nízky obsah humusu v pôdach horného Žitného Ostrova a Záhoria. Obsah humusu dosahuje v kraji v priemere 1. 3 - 1. 5 %. Vodný režim nie je v kraji ešte dostatočne ovládaný, jednak pre nedostatok vybudovaných melioračných zariadení a jednak ešte pre pomerne nízke využívanie existujúcich vodohospodárskych zariadení na podstatné rozšírenie závlah krmovín a okopanín v minulosti.

Preto od roku 1960 orientovali sa melioračné práce v kraji na komplexné zvyšovanie úrodnosti pôdy, a to odvodňovaním zamokrených pôd, rozširovaním závlah najmä na Žitnom Ostrove, výstavbou vodných zdrojov, závlahových studní a zvyšovaním organického podielu, a tým humusu v pôde. Za roky 1960 - 1961 bol komplexnými melioráciami upravený vodný režim na výmere temer 11 500 ha a upravili sa a vyčistili miestne toky a kanále v dĺžke temer 540 km, čo predstavuje celkový investičný náklad vo výške 256 mil. Kčs. Okrem toho sa vykonali brigádnické práce v rámci všenárodného hnutia za pomoci pracujúcich zo závodov, úradov a mládeže na drobných zúrodňovacích úpravách a na výrobe kompostov.