Středa 24. června 1964

V našem okrese bychom podle požadavků JZD ke krytí nejnutnější potřeby i podle odhadu OSP potřebovali ročně prostavět 40-50 miliónů Kčs v rámci zemědělské investiční výstavby. V našem okrese bylo však prostavováno ročně průměrně asi 20 miliónů Kčs. Pro rok 1965 by se podle předpokladů tato částka ještě poněkud snížila, a to včetně meliorací. Je to na jedné straně otázka finančních zdrojů, ale na druhé straně je to i otázka stavebních kapacit. Zemědělské závody při velkém nedostatku pracovních sil musejí zajišťovat investiční výstavbu z více než 90 % ze svých zdrojů svépomoci. Všechna ostatní odvětví včetně bytové výstavby měst jsou řešena dodavatelským způsobem stavebními organizacemi, ač nemají takový nedostatek pracovních sil jako zemědělské závody, nehledíc k tomu, že v zemědělských závodech nemáme většinou potřebné odborníky a předseda JZD aby byl skutečně všeuměl, neboť musí řídit nejen rostlinnou a živočišnou výrobu, ale musí dělat i stavby a často i nákupčího, protože na to nemá pracovníky. A přece zemědělská výroba je tak složitá.

Domnívám se, že by bylo skutečně na čase založit zemědělský stavební podnik, do něhož by stávající stavební organizace předaly část svých prostředků a kapacit, a tento podnik by byl plně odpovědný za zemědělskou výstavbu jakožto podnik řídící a dodavatelským způsobem provádějící zemědělskou výstavbu. Je to jediné řešení, které se zvýšeným přísunem finančních prostředků pro tuto výstavbu nám může řešit situaci, nechceme-li se jednou probudit s tím, že nebudeme moci obsadit výrobní úseky v našich závodech. Doporučoval bych, aby tato stavební organizace řešila hlavně velké stavby, stavby složité. Stavby do 150 000 Kčs, jak už je to řešeno v některých vyhláškách ministerstva zemědělství - a připravují se další - by měly být ponechány k provádění zemědělským závodům, ale bylo by nutné vytvořit zdroje aspoň nejnutnějšího materiálu, protože ani nejkrásnější výnos nebo nejlepší vyhláška nám nepomůže, jestliže bude nutné pořizovat stavby zcela z vlastních zdrojů. Žádné JZD si přece nemůže vyrobit cement a bez cementu nemůžeme postavit dnes nic.

U této drobné výstavby mělo by se zcela upustit od složité projekce a měly by postačit jen jednoduché náčrtky, u nichž by byl rozpis materiálu odsouhlasen stavební organizací; tyto stavby by měly být povolovány na základě jednoduché žádosti, aby se tím nezatěžovaly projekční složky, které mají dost práce s věcmi složitými.

Kdybychom zemědělskou investiční výstavbu řešili tímto způsobem, věřím, že bychom v brzské době se obešli bez brigádnické pomoci u velké většiny našich zemědělských závodů, že by nám postačil snížený počet pracovníků v zemědělství k zajištění výroby za předpokladu, že náš průmysl bude plnit požadavky, které na něj máme, pokud jde o technologické zařízení a stroje pro naše vybavení. A tu bych chtěl kvitovat prohlášení předsedy vlády s. Lenárta, že kdybychom dodali do našeho zemědělství za 16 miliard strojů, ušetřili bychom tím 360 000 pracovníků. To by znamenalo, že bychom skutečně byli vlastními silami soběstačnými.

Nyní několik slov k řízení zemědělské výroby. V řízení zemědělské výroby jsme již prodělali mnoho změn. Je to docela logické, že se to mění. Domnívám se, že bylo správné vytvoření zemědělských výrobních zpráv, ale mám pochybnost k některému způsobu řízení a k některým věcem kolem zemědělských výrobních zpráv. V rozborech o výrobních zemědělských zprávách se říká, že práce výrobních zemědělských zpráv je konkrétnější, klade se důraz na pomoc v řešení úkolů a problémů přímo ve výrobě. Dále se říká, že je bližší styk prostřednictvím výrobních instruktorů. Můj názor je, že bychom neměli připustit žádné zásadní změny ať v územním plánování, tak i v samotné práci VZS. Domnívám se však, že se mnoho nezměnilo v administrativní práci těchto orgánů. Domnívám se, že by bylo třeba změnit strukturu řízení tím směrem, aby bylo možno snižovat počet pracovníků, a administrativu kolem VZS zjednodušovat. Zatím v praxi se nám jeví to, že počet pracovníků VZS proti pracovníkům odborů v zemědělství ONV značně stoupl a já si myslím, že to není dobrý zjev. Rovněž pokud jde o instruktory bylo by třeba změnit jejich pracovní náplň. Ptám se: kde se stal instruktor ústřední postavou zemědělské výroby? Je to jen v několika málo případech, kdy to dovolily mimořádné osobní vlastnosti instruktora. Mohu mluvit ze své vlastní zkušenosti, neboť 6 měsíců jsem dělal výrobního instruktora VZS. Tato práce je těžko zvládnutelná, těžko kontrolovatelná a těžko by se z ní dokazovaly výsledky práce výrobního instruktora. Můj názor je, že bychom znovu měli zvážit, zda by nebylo pružnější řízení přes okrsky ve spádových obcích, kde by byli soustředěni dosavadní instruktoři třeba ze tří nebo čtyř obvodů. A při tom by každý zastával určitou funkci ať v agrotechnice, zootechnice, ve stavebnictví nebo v mechanizaci s tím, že by měl jeden úkol, který by se na tomto středisku dával dohromady.

Proč to říkám? Instruktor jako ústřední postava nemůže postačit sledovat všechny nové věci kolem zemědělství ve všech druzích práce a má-li převyšovat funkcionáře JZD, má-li jim radit, pak by bylo třeba, aby to byl člověk, který je ve svém oboru fachman. Doporučoval bych, aby v těchto střediscích byla soustředěna i veterinární péče, i technický dozor STS i těch pracovníků, kteří se podílí na výkupu, poněvadž roztříštěnost, kterou máme - do našich JZD chodí pracovníci z výkupu, z mlékáren, z STS a z VZS - rozhodně neslouží k tomu, aby tyto úkoly byly zdárně řešeny tak, aby sloužily celé naši zemědělské výrobě.

Je třeba zaměřit práci výrobních správ hlavně na to, aby řídily družstva, která jsou slabší, aby se skutečně projevilo diferencované řízení. V řízení zemědělské výroby je třeba uplatnit zásadu zvýšené osobní zodpovědnosti, ale na druhé straně i zvýšené pravomoci pracovníků výrobních správ i pracovníků JZD. Je třeba, aby byl snížen počet ukazatelů plánu, aby byly plánovány pouze věci, které musíme dostávat na státní trh, které je nutno plánovat, ale abychom se nezabývali v celostátním plánování i v okresním plánování každé maličkosti ve výrobě. Úroveň pracovníků v našich zemědělských závodech skutečně stoupla a není třeba, abychom je vodili všude za ruku. Pokud jde o výrobní instruktory, ověřili jsme si tyto otázky od soudruhů, kteří byli u nás ze Sovětského svazu a kteří nám říkali, že u nich se přechází na to, že se spojují dva nebo tři obvody a že výrobní instruktoři zastávají místa specialisty buď pro agrochemii, zootechniku apod.

V závěru bych chtěl ještě navázat na slova s. předsedy vlády Lenárta, že zemědělská výroba není jen otázkou zemědělců, ale všech odvětví našeho národního hospodářství, že dodávající podniky již nebudou zemědělství jen pomáhat, ale budou se na něm přímo podílet. To je správný názor, který plně vítáme. To nám může nejvíce pomoci plnit úkoly na nás kladené a my je také splníme. (Potlesk.)

Předseda NS Laštovička: Děkuji posl. Soprovi. Dávám slovo posl. Mjartanovi.

Posl. Mjartan: Vážené Národné zhromaždenie!

Voľby 14. júna t. r., do Národného zhromaždenia, Slovenskej národnej rady a národných výborov boli manifestáciou mravnopolitickej jednoty a vernosti nášho ľudu politike Komunistickej strany Československa.

Tieto voľby mali ďalekosiahly dosah nielen pre náš domáci život, ale sú aj pádnou odpoveďou nepriateľskej cudzine, ktorá skladala nádeje, že naši občania prejavia nesúhlas so socialistickou skutočnosťou a s našou zahraničnou politikou, že k voľbám nepôjdu. Tieto nádeje zmizli.

Obsah vládneho vyhlásenia svedčí, že naša vláda predstupuje pred novozvolené Národné zhromaždenie s programom, v ktorom sú výrazne zhrnuté nielen základné úlohy vlády, ale aj úlohy všetkých občanov v našej socialistickej vlasti.

Predseda vlády súdruh Lenárt v súvise s riešením ekonomických otázok s osobitným dôrazom hovoril o naliehavosti sústavného a dôsledného plnenia smerníc XII. sjazdu KSČ. My, poslanci, za Stranu slovenskej obrody, naprosto súhlasíme s týmto stanoviskom, lebo jedenásť bodov uznesení XH. sjazdu hovoria veľmi jasnou rečou, že iba na zdravom a plynulom rozvoji našej ekonomiky závisí uskutočňovanie hlavnej úlohy - zabezpečiť stály rast životnej úrovne pracujúcich a plynulý rozmach našej socialistickej spoločnosti.

Stať vyhlásenia o zahraničnej politike našej vlády každému doma i za hranicami jasne hovorí, že Československá republika je mierumilovným štátom a aktívnym mierovým činiteľom. V našich srdciach a dušiach sú a večne živými zostanú priateľstvo, vernosť a láska k Sovietskemu sväzu a k sovietskemu ľudu. Naša spolupatričnosť do socialistického tábora prináša a ešte výraznejšie prinesie výhody hospodárskeho rozmachu pre všetky členské štáty Rady vzájomnej hospodárskej pomoci. Pokladáme za veľmi naliehavé ďalej rozvíjať ekonomickú silu socialistického tábora na základe cieľavedomej a užitočnej deľby práce.

Náš ľud je v svojej podstate preniknutý myšlienkou mieru. Možno povedať, že na každej predvolebnej schôdzke naši občania kandidátom na srdce kládli, aby vynaložili najväčšie úsilie za udržovanie a upevnenie svetového mieru. Je nespornou pravdou, že ak nové Národné zhromaždenie začína pracovať v zmiernenej medzinárodnej atmosfére, môžeme byť za to vďační dôslednej a vytrvalej mierovej politike Sovietskeho sväzu, i našej vláde, ktorá v naprostom súlade s vôľou občanov na tejto aktívnej mierovej politike spolupracuje.

Náš ľud hovorí úprimné áno k návrhom na všeobecné a úplné odzbrojenie, na úplné zastavenie pokusov s atómovými zbraňami, vyslovuje súhlas so zneškodnením atómových zbraní, s odstránením vojenských základní na cudzích územiach a s vytvorením bezatómových pásiem.

Odmietame násilie ako prostriedok na riešenie sporných otázok a hlásime sa k mierovému spolunažívaniu a k užitočnej hospodárskej súťaži medzi štátmi s rôznym spoločenským systémom. Kolonialistom sú tieto formy cudzie. Pri svojej návšteve na slávnostiach oslobodenia Kuby v minulom roku som mal možnosť sledovať radosť kubánskeho ľudu, ktorý sa oslobodil z tohto feudálneho latifundistického jarma. Na Kube sa stal človek rovnoprávnym, a videli ste to mnohí, ktorí ste tam boli, ako sa tam tešia zo slobody. To isté prajeme i národom v Ázii, Afrike a Latinskej Amerike, aby dosiahli to, čo dosiahli na Kube. Úprimne sa tešíme z každej slobody, z každého oslobodenia národa. Sme a budeme priateľmi a spolupracovníkmi na hospodárskom poli ako rovný s rovným, ale tiež pomocníkmi v ich boji proti akejkoľvek forme neokolonializmu.

Odsudzujeme imperialistické štáty, ktoré doteraz znemožnili členskú účasť Ľudovej Číny v Organizácii Spojených národov. Na druhej strane však pokladáme za nutné zdôrazniť nevôľu a naprostý nesúhlas nášho ľudu s takými nehumánnymi názormi politikov Ľudovej Číny, podľa ktorých len na troskách sveta bude možné vybudovať šťastný život na zemi. Protihumánne teórie predstaviteľov Ľudovej Číny k otázke odzbrojenia sú vážnou prekážkou na ceste k životu bez atómových zbraní.

Náš ľud je presvedčený, že bezpečnosť sveta v podstatnej miere je odvisla od riešenia bezpečnosti v Európe. A tu je obzvlášť pálčivou nedoriešená otázka mierovej zmluvy s obidvoma nemeckými štátmi a otázka Západného Berlína. Reči starého fašistu Seebohma o nemeckých nárokoch na československé územia nám pripomínajú jeho skrachovaného predchodcu Hitlera. Nech naša vláda vyvíja akékoľvek veľké úsilie o dobré susedské vzťahy s Nemeckou spolkovou republikou, zdá sa, že dohoda s vládou, v ktorej sedia fiškáli mníchovského diktátu, je pre nás podľa nášho náhľadu, nemožná.

Tešíme sa, že prestíž Nemeckej demokratickej republiky rastie a s vrelým súhlasom pozdravujeme sovietsko-nemeckú dohodu, uzavretú pri návšteve predsedu štátnej rady NDR Waltera Ulbrichta v Moskve.

Predseda vlády súdruh Lenárt vo svojom vyhlásení osobitnú pozornosť venoval otázkam ďalšieho hospodárskeho i kultúrneho rozvoja Slovenska. My, Slováci, v týchto slovách vidíme nielen opätovné potvrdenie, ale osobitné zdôraznenie základnej línie ÚV KSČ o postupnom vyrovnávaní rozdielov jak na ekonomickom, tak i na ďalších úsekoch medzi Slovenskom a vyspelejšími českými krajmi. Sme nielen hrdí, ale predovšetkým všetci príslušníci slovenského národa bez rozdielu politickej a národnostnej príslušnosti v hlave i v srdci cítime a sme o tom presvedčení, že práve v našom štátnom usporiadaní, aké máme dnes, sme mohli dosiahnuť a dosiahli ten ohromný hospodársky a kultúrny rozvoj, ktorý dnes je skutočnosťou.

Takýto veľkorysý rozvoj hospodárstva na Slovensku sa prejavuje vo výraznom zvýšení životnej úrovne slovenského ľudu. Nebudem tu vypočítavať všetky ukazovatele rastu životnej úrovne; chcem spomenúť napr. takú otázku, akou je bytová výstavba, ktorá je nesporne jedným zo základných ukazovateľov rastu životnej úrovne. Dnes na Slovensku prakticky každá štvrtá rodina býva v novom byte postavenom od oslobodenia. A nie sú to byty hociaké. Keď prechádzame našimi dedinami a mestami, vidíme celé vilové štvrte, v ktorých dnes bývajú naši pracujúci. Niekto by mohol povedať, že náš ľud býva horšie, ale to by bol omyl. Môže ísť do Bratislavy, do Košíc, do Žiliny, do Nitry i do našich posledných zapadlých dedín a uvidí tam obrovskú výstavbu.

Prevážna väčšina novopostavených bytov má vysoký štandart vybavenia. A tu by som chcel pripomenúť, že vzhľadom na súčasný stupeň populácie na Slovensku i v náväznosti na stále rastúcu zamestnanosť a teda i nároky našich pracujúcich v budúcnosti, budeme musieť venovať i naďalej sústredenú pozornosť otázke ďalšieho rozvoja bytovej výstavby. Domnievam sa, že bude potrebné prehodnotiť a najmä vytvoriť ešte priaznivejšie podmienky pre rozvoj individuálnej bytovej výstavby aj tým, že sa upravia a zmenia niektoré doteraz platné normy a najmä zásady, podľa ktorých náš vidiek a jeho obce dnes sú rozdelené na kategórie spádových a nespádových obcí. Myšlienka spádových obcí je možno dobre myslená. Bude však potrebné túto zásadu tak uplatňovať, aby znamenala podnety a možnosti ďalšieho rastu individuálnej bytovej výstavby a nie jej obmedzenie. Administratívne poňatie a uplatňovanie tejto zásady v mnohých obciach na Slovensku sa stáva brzdou ďalšieho rozvoja bytovej výstavby. A že ide o veľkú úlohu, vidieť to i z podielu samotnej individuálnej výstavby v štruktúre celkovej bytovej výstavby, keď práve táto na Slovensku doteraz v dosiaľ postavenom bytovom fonde činí takmer 50 %.

Vo vyhlásení predsedu vlády sú závažné state o našom poľnohospodárstve. Riešenie poľnohospodárskych úloh je z nášho slovenského hľadiska preto dôležité, lebo na Slovensku stále zaostávame za českými krajmi a to vo výrobe i v trhovej produkcii. Zvýšená starostlivosť o využitie všetkého pôdneho fondu je skutočne veľmi dôležitá. Na Slovensku to vyžaduje značné investície na zúrodňovanie pôdy. Treba hľadať všetky úbytky, hlavne ornej pôdy, ktorú sme v posledných rokoch stratili zanedbaním a najmä na rozsiahlu investičnú výstavbu. V mnohých prípadoch orná pôda slúži ako pastvina, často zarastená krovinou, ktorá je nanič. Doteraz sme nevynaložili dosť úsilia na zúrodnenie lúk a pastvín, aby náležíte slúžili rastu živočíšnej výroby, hoci táto je v týchto oblastiach základným zdrojom príjmov našich družstiev a družstevníkov.

V posledných rokoch sme predsa v tomto smere urobili na Slovensku veľký kus práce so zúrodňovaním pôdy, hlavne Východoslovenskej a Moldavskej nížiny, ale aj inde. Tieto investície už dnes vracajú vysoké úroky v dobrých úrodách. Snaha, aby sa vývoj v poľnohospodárstve uberal rovnomerne s vývojom nášho priemyslu, si zaslúži najširšie uplatnenie a podporu. Poľnohospodári sa právom dovolávajú skutočne moderných, výkonných a kvalitných poľnohospodárskych strojov hlavne pre oblasti, kde používanie strojov a novej technológie je v sťažených prírodných podmienkach. Myslím na ručné motorové kosačky a na kultivačné stroje, hlavne v horských a podhorských oblastiach.

Čakáme tiež, že náš chemický priemysel v budúcich rokoch zabezpečí dostatok priemyselných hnojív pre naše poľnohospodárstvo. Bez týchto hnojív hektárové výnosy naozaj nezvýšime. Je správny dôraz súdruha predsedu vlády na význame maštaľného hnoja, na jeho ošetrenie a správne použitie. Bohužiaľ, je to tak, že u nás na Slovensku sa 60 % hnoja ničí a 80 % hnoja odteká do potokov. Bude treba aj na tomto úseku sa mnohému učiť, aby neprišlo nazmar žiadne hnojivo, ktoré potrebujeme na našich poliach.

Našich poľnohospodárov na Slovensku mrzí značný nepriaznivý rozdiel v poľnohospodárskych výnosoch na Slovensku v pomere k českým krajom. Je možné, že klimatické i pôdne podmienky na Slovensku sú nepriaznivejšie, ako v českých krajoch. Ale pravdou je, že tento rozdiel vyrovnať je možné, nutné a riešenie je v rukách slovenských poľnohospodárov a v dôkladne uváženej poľnohospodárskej politiky.

Novozvolené Národné zhromaždenie, všetci my, poslanci, dostali sme nielen politický, ale predovšetkým morálny mandát od nášho pracujúceho ľudu. Svoju činnosť začíname rozvíjať v jubilejnom roku 20. výročia slávneho Slovenského národného povstania a taktiež v príprave na 20. výročie oslobodenia našej vlasti Sovietskou armádou. Náš doterajší život a naša práca boli a sú potvrdením ideí týchto historicky významných udalostí v živote našich bratských národov. Vtedy, pred 20. rokmi, keď nás oslobodila Sovietska armáda, sme všetci zvolali "Nech žije naša oslobodená vlasť", "Nech žije Československá republika!" A za šesť rokov umlčovaná československá hymna v Banskej Bystrici dala nám príkaz k tomu, aby sme v spoločnej bratskej republike žili a budovali šťastný domov národov tejto republiky. (Potlesk.)

Za Stranu slovenskej obrody vyhlasujem, že programové vyhlásenie predsedu vlády pre nás všetkých bude znamenať nielen smer, ale predovšetkým praktickú náplň našej každodennej práce na vlastnom pracovisku a tiež vo verejných funkciách bude znamenať ďalšie rozvinutie všetkých predností nášho socialistického zriadenia pre blaho a šťastie našej krásnej vlasti a nášho nadaného a pracovitého ľudu! (Potlesk.)

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP