Předseda NS Laštovička: Děkuji s. místopředsedovi vlády Krajčírovi.

Soudružky a soudruzi, došel telegram od soudruha Laciny, který měl v dnešní schůzi složit slib. Nemohl se dostavit z dopravní příčiny. Domnívám se, že bychom měli přihlédnout k této okolnosti a až se dostaví, umožnit mu složení slibu.

Přerušuji schůzi na 20 minut.

(Schůze přerušena v 11 hod. 30 min. a opět zahájena v 11 hod. 50 min.)

Předseda NS Laštovička: Soudružky a soudruzi poslanci, zahajuji přerušenou schůzi. Přikročíme nyní k rozpravě o přednesené zprávě vlády.

Hlásí se někdo do rozpravy?

Do rozpravy se přihlásil posl. Šubrt, dávám mu slovo.

Posl. Šubrt: Soudružky a soudruzi poslanci. V Literárních novinách z 5. září vyšel článek nazvaný: Myš, která řve. Tento článek navazuje na filmový týdeník, v němž byla kritizována výstavba kladenské panelárny. Nepovažuji veřejnou kritiku za něco nenormálního, co by mě zneklidňovalo, vzrušilo, ba dokonce rozhořčilo, jako Milana Průchu, autora zmíněného článku. Nejsem rozhořčen nad tím, nad čím se rozhořčuje Milan Průcha, který si zřejmě silně utahuje opasek své životní úrovně, jak píše v uvedeném článku. Nechci v kritice ani vidět důvody ke skandálům, příznačným pro svět kapitalismu. Nebudu ani myší, která řve, a není ani rovněž nutné čekat na kocoura, jako čeká Milan Průcha. Přesto však se domnívám, že by ministr stavebnictví s. Takáč měl vysvětlit okolnosti kolem panelárny na Kladně. Především kdo nese odpovědnost za zbytečnou 15 mil. investici, za druhé, kdo schválil neprověřený investiční úkol na stavební užití strusky, která se pro stavební účely nehodí a za třetí, jaké závěry budou z případu učiněny.

Předseda NS Laštovička: Hlásí se ještě někdo do rozpravy? (Nikdo.)

Navrhuji proto, aby Národní shromáždění zprávu, která byla velmi podrobná a ukázala, že vláda pozorně sledovala připomínky poslanců, vzalo se souhlasem na vědomí.

Je nějaký jiný návrh? (Nebyl.)

Kdo souhlasí s tím, aby zpráva vlády byla vzata se souhlasem na vědomí, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Děkuji, tím Národní shromáždění vzalo se souhlasem na vědomí zprávu s. Krajčíra.

Soudružky a soudruzi. Vzhledem k tomu, že posl. Lacina se dostavil do schůze, zpoždění nebylo zaviněno jím, doporučuji, abychom zařadili složení slibu poslance Laciny do našeho programu. Jestliže nemáte námitky, přikročme ke složeni slibu. (Námitky nebyly.)

(Vedoucí Kanceláře NS Kováčik čte text slibu a posl. Lacina skládá do rukou předsedy NS poslanecký slib.)

Přikročíme nyní ke čtvrtému bodu denního pořadu, jímž je

4. Návrh zásad dalšího prohloubení činnosti Národního shromáždění.

Uděluji slovo místopředsedkyni NS s. Leflerové.

Místopředsedkyně NS Leflerová: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté! Z pověření předsednictva NS předkládám dnešní plenární schůzi Národního shromáždění návrh Zásad dalšího prohloubení činnosti Národního shromáždění, které rozpracovávají usnesení předsednictva ÚV KSČ o prohloubení činnosti Národního shromáždění. Navrhované Zásady vycházejí ze skutečnosti, kterou zdůraznil XII. sjezd Komunistické strany Československa, že plně zvítězil socialismus v naší zemi. V nynějším období postupného přerůstání státu diktatury proletariátu ve stát všelidový je třeba důsledného dodržování leninských zásad řízení dalšího rozvoje naší socialistické společnosti. XII. sjezd strany na základě toho zdůraznil nutnost upevňovat dále v nových společenských podmínkách vedoucí úlohu dělnické třídy, která je nejtěsněji spjata s nejpokrokovější formou socialistické výroby a zůstává rozhodujícím společenským činitelem revolučního vývoje společnosti v celé historické epoše výstavby komunismu.

Z toho vyplývá požadavek dalšího zdokonalování našeho státu a rozvoj vskutku vědeckého charakteru politického řízení společnosti při uskutečňování vedoucí úlohy Komunistické strany Československa. Se zdokonalováním řízení našeho státu je nezbytné rozvíjet všechny formy socialistické demokracie, které zajišťují, aby se společenské zájmy a potřeby uskutečňovaly při aktivní účasti obyvatelstva a v celém procesu politického řízení společnosti.

V důsledku toho roste i úloha zastupitelských sborů v našem státě při zajišťování kvalitativně nových úkolů politického řízení za socialismu. Nejvyšším zastupitelským sborem v naší zemi je Národní shromáždění. Proto bych chtěla zdůraznit, že na jeho práci, na práci jeho orgánů a každého jednotlivého poslance v příslušné pravomoci záleží, jak bude dále rozvíjena linie strany při plnění základních úkolů hospodářské a kulturní výstavby při uskutečňování závěrů XII. sjezdu KSČ. Hlavní zásady práce NS, jejich forem i metod jsou obsaženy v návrhu Zásad.

Základním požadavkem kladeným na Národní shromáždění je, aby jako pracovní instituce volených zástupců lidu účinně plnila všechny funkce, práva i povinnosti, uložené jí socialistickou ústavou. Z hlediska tohoto požadavku jsou také v Zásadách vyjádřeny hlavní úkoly i pracovní metody, které mají sloužit ke splnění úkolů stojících před Národním shromážděním.

Úvod návrhu Zásad obsahuje všechny základní úkoly Národního shromáždění a vytyčuje i základní pracovní metody, které mají zajistit jejich plnění. V dalších oddílech návrhu jsou pak rozvedeny úkoly plenární schůze NS, jeho předsednictva i výborů a práva a povinnosti poslanců NS. Charakter Národního shromáždění jako pracovní instituce se promítá ve všech oddílech navrhovaných Zásad. Zdůrazňuje se především v plnění základních úkolů, tj. kontrolní funkce a funkce zákonodárné.

Kontrolní funkci Národního shromáždění je třeba dále prohlubovat a vytvořit z ní pravidelnou činnost Národního shromáždění a jeho orgánů. Při této činnosti se Národní shromáždění bude zabývat základními otázkami rozvoje naší společnosti, zejména při projednávání národohospodářského plánu i rozpočtu.

Výbory NS budou aktivně spolupracovat při tvorbě plánu i rozpočtu. V kontrolní činnosti nebude Národní shromáždění nahrazovat jiné státní orgány, ale bude s nimi v úzké spolupráci řešit problémy hospodářské a kulturní výstavby. Svou řídící úlohu bude uplatňovat Národní shromáždění i věcnou kritikou nedostatků, která pomůže ostatním státním orgánům i hospodářským organizacím k zlepšení jejich práce a přispěje k odstraňování nedostatků, které brzdí náš postup kupředu. Kontrolní činnost bude také pomáhat při prosazování pokrokových myšlenek do řízení našeho státu. Kontrolní funkci Národního shromáždění, jak je zdůrazněno v předkládaných Zásadách, je nutno chápat jako práci spojenou s aktivním prosazováním politiky strany a se zabezpečováním z ní vyplývajících státních úkolů".

Také v zákonodárné činnosti i při sledování vývoje celého právního řádu je nezbytné prohloubit dále činnost Národního shromáždění a jeho výborů tak, jak to návrh Zásad stanoví zejména tím, že výbory budou projednávat již zásady připravovaných důležitých zákonů. Bude třeba vycházet z toho, že právní řád je důležitým nástrojem řízení naší společnosti, že socialistická zákonnost je základním požadavkem našeho státu. Bude třeba věnovat větší pozornost právním předpisům, aby sloužily k rozvoji naší společnosti a aby umožňovaly pracujícím rozvíjet iniciativu při řešení všech problémů a zabývat se i stavem prováděcích předpisů.

Pro celou činnost Národního shromáždění je velmi významné jeho spojení s národními výbory. Návrh Zásad na několika místech zdůrazňuje spolupráci s národními výbory a jejich poslanci. Tato spolupráce vychází z celkového pojetí výstavby našich zastupitelských sborů, které tvoří jednotnou soustavu jako jednotný výraz státní moci našeho lidu. Spoluprací s národními výbory bude umožněno, aby národní výbory se iniciativně podílely na řešení všech celostátních problémů.

Návrh Zásad poukazuje i na nutnost úzké, soudružské spolupráce Národního shromáždění s vládou. Národní shromáždění bude projednávat zprávy vlády o její činnosti a bude kontrolovat, jak vláda zabezpečuje základní úkoly výstavby naší společnosti a jak řídí operativní činnost národních výborů. Orgány Národního shromáždění budou také kontrolovat, jak jiné státní orgány při zabezpečování základních úkolů plní i usnesení vlády. To znamená, že Národní shromáždění může účinně pomáhat vládě při zajišťování základních úkolů při řízení státu.

Značný důraz kladou Zásady na spolupráci Národního shromáždění se Slovenskou národní radou. Slovenská národní rada je v pojetí naší ústavy nejen slovenským národním orgánem, do jehož působnosti spadají věci národní a regionální povahy, ale je současně i národním článkem celostátního politického a hospodářského řízení. Spolupráce se Slovenskou národní radou bude zajišťovat, aby Slovenská národní rada, její orgány i jednotliví její poslanci spoluvytvářeli a spoluzabezpečovali celostátní politiku. Tato spolupráce také umožní, aby Národní shromáždění a zejména jeho orgány pomáhaly orgánům Slovenské národní rady řešit otázky, týkající se Slovenska.

Základní úkoly, které jsou obsaženy v návrhu Zásad vyžadují, aby došlo i k dalšímu zlepšení pracovních metod, a to jak v činnosti orgánů Národního shromáždění, tak i jednotlivých jeho poslanců. Pracovní metody musí zajistit, aby Národní shromáždění rozhodovalo s důkladnou znalostí věci, se znalostí problémů života našich občanů. Základní podmínkou této znalosti je úzké spojení Národního shromáždění, jeho poslanců s lidem. Spojení Národního shromáždění s lidem je stěžejní základní předpoklad k uskutečnění Zásad dalšího prohloubení činnosti Národního shromáždění, které dnes projednáváme. Při řízení státu je třeba vycházet z názorů pracujících, pečlivě naslouchat jejich připomínkám, aby z nich bylo možno vycházet při zabezpečování celospolečenských zájmů. Při svém styku s voliči budou poslanci NS vysvětlovat pracujícím zásadní opatření týkající se řízení hospodářské a kulturní výstavby a získávat je pro plnění úkolů vyplývajících z potřeb naší společnosti.

Důležitou metodou práce všech orgánů Národního shromáždění i jednotlivých poslanců je plánovitost. Návrh Zásad proto obdobně jako jednací a pracovní řád NS zdůrazňuje význam pracovních plánů. Další prohlubování práce Národního shromáždění, jak nám to ukládají směrnice Komunistické strany Československa, nutně vyžaduje, aby každý orgán Národního shromáždění i každý jednotlivý poslanec pracoval podle plánu. Tím bude zajištěno plnění všech úkolů, zejména při rozvoji kontrolní činnosti, ale také úzký styk s voliči v různých formách, jak je to v Zásadách rozváděno.

Soudružky a soudruzi poslanci, návrh Zásad, který rozpracovává usnesení ÚV KSČ, znamená další krok k prohloubení činnosti Národního shromáždění. Nyní je třeba naplnit Zásady činorodou prací všech výborů a tvůrčím úsilím každého z nás, poslance Národního shromáždění. Zásady naší práce, které dnes projednáváme, že nesmějí stát jen ztrnulým předpisem, ale je třeba je vidět jako základ tvůrčího rozvíjení stále vhodnějších a pokrokovějších forem a metod práce jak v orgánech Národního shromáždění, tak ve volebních obvodech. Cílem veškeré naší práce je budovat stále lepší život v naší socialistické vlasti a uskutečňovat postupně to, co vyjádřila ústava - vytvářet materiální a duchovní předpoklady pro přechod naší společnosti ke komunismu.

Soudružky a soudruzi poslanci, upozorňuji, že v návrhu Zásad, které jste dostali litografované před několika dny, byly provedeny malé redakční změny a vypuštěn poslední odstavec na str. 6 a první odstavec na str. 10 z hlediska účelnosti neopakovat teze, jejichž zabezpečení je v předloženém materiálu rozpracováno. Tyto opravy jsou již obsaženy v tisku, který jste dostali dnes ráno před zasedáním. Navrhuji jménem předsednictva Národního shromáždění, aby po provedené rozpravě byly Zásady dalšího prohloubení činnosti Národního shromáždění schváleny. (Potlesk.)

Předseda NS Laštovička: Děkuji soudružce Leflerové. Protože jsme ráno schválili, že rozprava bude společná pro bod 4. a 5., dávám slovo místopředsedovi NS dr. Kyselému, zpravodaji k návrhu zákona o jednacím a pracovním řádu NS.

Podpředseda NZ dr. Kyselý: Vážené Národné zhromaždenie! Predložený návrh zákona o rokovacom a pracovnom poriadku Národného zhromaždenia úzko súvisí s návrhom zásad ďalšieho prehĺbenia činnosti Národného zhromaždenia. Návrh zákona vychádza z týchto zásad a normatívnym spôsobom upravuje základné zásady a pravidlá rokovania Národného zhromaždenia a jeho orgánov práve tak, ako aj práva a povinnosti poslancov. Doterajší rokovací a pracovný poriadok bol vypracovaný a schválený Národným zhromaždením po prijatí novej socialistickej ústavy. Tento, vtedy nový rokovací poriadok aplikoval na prácu Národného zhromaždenia a jeho orgánov základné princípy novej socialistickej ústavy. Nemohol ich však dopodrobna rozpracovať pre nedostatok praktických skúseností.

Uznesenia XII. zjazdu Komunistickej strany Československa a potom i dokument predsedníctva ÚV KSČ o prehĺbení činnosti Národného zhromaždenia vyzdvihol leninské princípy rozvoja socialistickej štátnosti a význam práce zastupiteľských orgánov, prostredníctvom ktorých pracujúci vykonávajú svoji štátnu moc. Dokument predsedníctva ÚV KSČ podstatne rozvinul výklad príslušných ustanovení ústavy, týkajúcich sa práce Národného zhromaždenia a jeho orgánov, najmä vo vzťahu Národného zhromaždenia k vláde a ústredným orgánom, ďalej vo vzťahu k Slovenskej národnej rade, k národným výborom a k demokraticky voleným komisiám ľudovej kontroly a štatistiky.

Toto nové pojatie funkcie a právomoci Národného zhromaždenia a jeho orgánov, vyplývajúcich z našej socialistickej ústavy a jeho interpretácia dokumentu ÚV KSČ o prehĺbení činnosti Národného zhromaždenia vyžaduje pozmeniť v tomto duchu i rokovací poriadok Národného zhromaždenia tak, aby sa mohol stať vodítkom k rozvíjaniu jeho práce v duchu zásad ďalšieho prehĺbenia činnosti všetkých orgánov Národného zhromaždenia, ako o tom hovorila zpravodajkyňa, podpredsedkyňa Národného zhromaždenia súdružka Leflerová. Do nového rokovacieho a pracovného poriadku Národného zhromaždenia bolo treba zapracovať tiež niektoré zmeny, týkajúce sa úzkej súčinnosti Národného zhromaždenia so Slovenskou národnou radou, ako už boli zakotvené v novom rokovacom a pracovnom poriadku Slovenskej národnej rady. V novom rokovacom poriadku sú obsiahnuté taktiež niektoré zásady pripravovaného dokumentu o ďalšom rozvoji národných výborov. Pritom je však treba mať na zreteli tú skutočnosť, že nové zásady pre prácu Národného zhromaždenia, vyplývajúce z dokumentu ÚV KSČ, sú v hlavných smeroch rozpracované v návrhu uznesení Národného zhromaždenia o ďalšom prehĺbení činnosti Národného zhromaždenia, ku ktorému predniesla výklad podpredsedkyňa Národného zhromaždenia súdružka Leflerová.

V návrhu rokovacieho a pracovného poriadku, ktorý bude vydaný formou zákona, sú teda z celkového komplexu riešených otázok zaradené najmä tie otázky, ktoré majú charakter normatívny, t. j. obecne záväzný a ktoré nebude treba častejšie pozmeňovať v súvislosti s prehlbovaním a rozvíjaním činnosti Národného zhromaždenia a jeho orgánov. Preto nie sú všetky nové zásady straníckeho dokumentu zaradené do prejednávaného návrhu rokovacieho a pracovného poriadku Národného zhromaždenia.

Návrh rokovacieho a pracovného poriadku zdôrazňuje v súlade s dokumentom ÚV KSČ pracovný charakter všetkých orgánov Národného zhromaždenia. Preto je už v úvodnom ustanovení podčiarknutá tá skutočnosť, že Národné zhromaždenie svojou činnosťou i prácou svojich orgánov a poslancov pôsobí aktívne k tomu, aby boli plnené úlohy socialistického štátu. Je prirodzené, že nové pojatie funkcie Národného zhromaždenia, ako je vymedzené v zásadách ďalšieho prehĺbenia činnosti Národného zhromaždenia, bude klásť veľké nároky na prácu všetkých poslancov i všetkých orgánov Národného zhromaždenia, najmä jeho výborov, v ktorých musí byť ťažisko iniciatívnej a kontrolnej činnosti Národného zhromaždenia.