Systematika návrhu rokovacieho a pracovného poriadku je v porovnaní s doterajším zákonom v podstate nezmenená. V novom návrhu nie sú však obsiahnuté ustanovenia o krajských združeniach poslancov a o rade poslancov.

Krajské združenia poslancov, ktoré boli vytvorené v roku 1954 pre koordináciu práce poslancov Národného zhromaždenia a ich zoznamovanie s úlohami v rámci kraja, splnili v priebehu svojej existencie svoj účel. V súčasnej dobe, kedy sa podstatne zvyšujú nároky na každého poslanca, krajské združenia by znamenali pre väčšinu poslancov časovú stratu.

Informovanosť poslancov o všetkých pripravovaných zákonoch, o prácach Národného zhromaždenia a jeho orgánov bude zabezpečovať nabudúce predsedníctvo Národného zhromaždenia prostredníctvom jednotlivých výborov.

Tak isto funkcia rady poslancov ukázala sa byť v poslednom volebnom období málo významná a jej činnosť bola formálna. Funkciu rady poslancov bude preto vykonávať predsedníctvo Národného zhromaždenia.

V porovnaní s doterajším rokovacím poriadkom je v predloženom návrhu rozšírená predovšetkým pôsobnosť plenárnych schôdzí Národného zhromaždenia, v ktorých je potrebné dôsledne uplatňovať ústavnú právomoc Národného zhromaždenia ako najvyššieho článku našej zastupiteľskej sústavy a celej sústavy štátnych orgánov. V plenárnych schôdzach nášho Národného zhromaždenia budeme preto prerokúvať vedľa zákonov a medzinárodných zmlúv predovšetkým zásadné otázky hospodárskej, politickej a kultúrnej výstavby.

V tejto časti návrhu rokovacieho a pracovného poriadku je upravená tak isto ústavná zodpovednosť všetkých štátnych orgánov, predovšetkým vlády a jej jednotlivých členov voči Národnému zhromaždeniu. Je tu ďalej vyjadrená zásada, že Národnému zhromaždeniu sú zodpovedné predsedníctvo Národného zhromaždenia i výbory Národného zhromaždenia, prípadne ďalšie orgány Národného zhromaždenia. Plenárne schôdzky budú preto pravidelne prerokúvať a hodnotiť činnosť týchto orgánov.

Proti doterajšiemu stavu rozširuje nový rokovací poriadok pôsobnosť i predsedníctva Národného zhromaždenia. Predsedníctvo bude vykonávať nielen riadiacu a koordinačnú funkciu, ale v dobe, kedy Národné zhromaždenie nezasadá, bude vykonávať všetky jeho funkcie v rozsahu, stanovenom článkom 60 ústavy. Predsedníctvo bude preto prerokúvať z vlastnej iniciatívy alebo z podnetov výborov dôležité otázky hospodárskej a kultúrnej výstavby a podľa potreby k nim bude prijímať uznesenia alebo doporučenia.

Vedľa tejto kontrolnej funkcie bude predsedníctvo Národného zhromaždenia vyhlasovať voľby do Národného zhromaždenia a všeobecné voľby do zastupiteľských zborov, bude určovať termín volieb sudcov, vypracovávať plán zahraničných stykov Národného zhromaždenia a pod.

V predloženom návrhu rokovacieho poriadku sú normatívnym spôsobom zakotvené taktiež zmeny v organizačnej prestavbe a v skvalitnení práce výborov Národného zhromaždenia, a to jak v kontrolnej, tak i v zákonodarnej pôsobnosti. Proti doterajšiemu stavu je v tejto časti návrhu zákona hlbšie rozpracovaná najmä spolupráca výborov Národného zhromaždenia s komisiami Slovenskej národnej rady a s národnými výbormi.

Do návrhu boli prevzaté tiež ustanovenia doterajšieho zákonného opatrenia predsedníctva Národného zhromaždenia o náhradách poslancov Národného zhromaždenia. V tejto často je znovu zdôraznené, že poslanci nesmú byť pre výkon svojej funkcie skrátení na právach a nárokoch, vyplývajúcich z pracovného alebo obdobného pomeru.

Pokiaľ ide o text návrhu zákona, navrhujem, aby v § 39 ods. 1 bola posledná veta škrtnutá a bol doplnený § 40, ods. 1. touto vetou:

Na schôdzi výboru prítomní poslanci NZ, ktorí nie sú jeho členmi, majú hlas poradný".

V § 45 ods. 2 je v druhej vete tlačová chyba. Navrhujem jej znenie takto: Ak je poslanec NZ súčasne poslancom SNR, dostane (v slove dostane je chyba) len jednu náhradu".

Nový rokovací a pracovný poriadok Národného zhromaždenia, ktorý bol prerokovaný taktiež i v ústavnoprávnom výbore Národného zhromaždenia, bude prispievať k tomu, aby Národné zhromaždenie svojou činnosťou i prácou svojich orgánov a poslancov aktívne pôsobilo na plnenie úloh nášho socialistického štátu. Preto navrhujem v mene predsedníctva Národného zhromaždenia, aby plenárna schôdza NZ predložený návrh zákona o rokovacom a pracovnom poriadku Národného zhromaždenia schválila so zmenami, ktoré v návrhu previedol ústavnoprávny výbor a ktoré sú v písomnej zpráve tohto výboru i s dodatkami, ktoré som predniesol vo svojej zpráve.

Předseda NS Laštovička: Děkuji s. Kyselému a nyní přikročíme k rozpravě.

Do rozpravy se přihlásil s. poslanec dr. Kučera:

Posl. dr. Kučera: Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi! Je jistě významné, že hned na samém začátku volebního období projednáváme zásady dalšího prohloubení činnosti Národního shromáždění i nový jednací řád. V dokumentu, který je dnešnímu zasedání předložen, jsou rozvedeny a rozpracovány podněty k dalšímu rozvinutí práce Národního shromáždění, jak je vytyčil ústřední výbor Komunistické strany Československa. Mohu říci, že tyto otázky se setkaly už v předvolebních přípravách s vřelým a širokým ohlasem našich voličů. Vzpomínám na své četné besedy, s nimi i na besedu v rozhlase, které svědčily o účastném zájmu našich občanů o práci našeho vrcholného zastupitelského sboru.

Zvlášť veliký zájem byl samozřejmě o nové metody naší práce, které bohužel často byly známy jen povrchně, ponejvíce ze zpráv i zkušeností z našich plenárních zasedání. Mnohdy bylo třeba hovořit i o tom, že naše jednomyslné závěry v plénu nejsou něco mechanického a předem daného, ale že vyrůstají z diskusí a podnětů ve výborech, které tvoří onu dílnu, v niž do hloubky a ze všech stran se probírá každá závažná otázka, dotýkající se našeho života.

I zásady naší práce, které dnes projednáváme, prošly podobným mechanismem. Podněty, vyjádřené v dokumentu ÚV KSČ, se staly hned po volbách předmětem jednání výborů i předsednictva. Z obsáhlých diskusí pak vznikl návrh usnesení, který dnes byl předložen našemu zasedání. Ztělesňuje v sobě iniciativní a významný podnět ÚV KSČ k dalšímu rozvoji práce Národního shromáždění jako důležité složky celkového prohlubování naší socialistické demokracie. Vyjadřuje i naše vlastní zkušenosti z dosavadní práce, naši vůli přispět lepší, iniciativnější a aktivnější prací k celkovému rozvoji naší společnosti. Ze všech těchto důvodů vítá jistě toto usnesení každý z nás jako návod pro další práci a jsem přesvědčen, že jej uvítá i naše veřejnost.

Dovolte mi, soudružky a soudruzi, abych k projednávaným materiálům připojil tři poznámky. V první bych chtěl zdůraznit, že předložený dokument o práci Národního shromáždění zdůrazňuje proti dosavadní praxi význam kontrolní funkce Národního shromáždění ve všech oblastech našeho života. Tato skutečnost vyplývá jak z toho, že se zřizuje více specializovaných výborů pro posouzení jednotlivých úseků našeho života, tak i z toho, že se předpokládá uplatnění této funkce i v nové koncepci plenárních zasedání i v užším sepětí s prací Ústřední komise lidové kontroly a statistiky. Uplatňování této funkce předpokládá ovšem aktivní přístup k řešení všech problémů, iniciativu, jak tu či onu otázku řešit. Jde tedy o hledání cest, forem a způsobů, jak rozšířit v tomto směru práci Národního shromáždění, prohloubit i v tomto ohledu socialistickou demokracii.

Zamýšlíme-li se nad všemi těmito otázkami, které v mnohém znamenají jít po nových, dosud nepoznaných cestách, nemohu si nevzpomenout na diskusi o práci parlamentů, jíž jsem byl svědkem i účastníkem na nedávném zasedání Meziparlamentní unie. Vystoupila v ní řada účastníků ze západních zemí. Mnozí z nich vychvalovali buržoasní pořádky a tu,,svou" svobodu. Nemohli však ani za touto fasádou slov zastřít, že buržoasní parlamentarismus je v současné době v krisi, a to nejenom proto, že z něj buržoasie učinila nástroj své moci, ale i proto, že dnes ani tato buržoasie parlament nepotřebuje jako formu pro překonávání svých vlastních rozporů. Proces koncentrace uvnitř kapitalistické společnosti dospěl tak daleko, že celý systém hospodářství i politiky je řízen obrovskou byrokratickou mašinérií, pro níž se stává parlament i ovládaný buržoasií zbytečným přívěskem. Proto dochází k tak širokému přesunu pravomocí ve prospěch exekutivy. Mnozí naši kolegové ze Západu si při této příležitosti stěžovali, že nedostávají ani potřebné podklady pro posouzení té či oné otázky. Je nabíledni, že kapitalistická společnost, stále více ovládaná malými skupinami lidí, které mnohdy ani prostý občan nezná a kteří jsou faktickými vládci země, má čím dál menší zájem, aby se v ní uplatňovaly principy třeba jen buržoasní demokracie.

Náš vývoj jde zřejmě směrem zcela opačným. Právě socialistická společnost a tedy i společnost naše vytváří všechny předpoklady, aby ve svém procesu vývoje rozšiřovala účast všech občanů na správě země prostřednictvím soustavy zastupitelských sborů, jejíž vrchol tvoří právě Národní shromáždění. Vytvářejí se tu předpoklady pro široké posouzení každé otázky, jak z hlediska demokratického, tak i odborného. Lze říci, že mnohé, co bude nyní na podkladě usnesení rozvíjeno, například aktivy při jednotlivých výborech a podobně, znamená zkoušení nových forem a metod. Stejně tomu bude v budoucnu i při rozvíjení nových forem práce národních výborů. Všechno to tedy znovu svědčí o progresívním rozvoji naší společnosti, o její opravdové a hluboké demokratičnosti, o tom, že její vedoucí síla, Komunistická strana Československa, se cílevědomě stará o rozvíjení všeho nového, co směřuje kupředu všude a tedy i v naší socialistické demokracii.

V druhé poznámce chtěl bych říci několik slov k zákonodárné činnosti Národního shromáždění, především na podkladě zkušeností ze své práce v ústavně právním výboru. Myslím, že v minulém období jsme dosáhli dobrých výsledků vždy tam, kdy s projednáváním zákona se nadbytečně nespěchalo a výbor měl možnost vyjádřit se včas už k jeho zásadám. Předložení zásad umožňuje totiž poslanci ještě před připomínkovým řízením ověřit si mnohé s aktivem voličů, kteří k navrhovanému zákonu mohou mít vztah. Takovéto poznatky, uplatněné již v procesu zpracování osnovy, mohou zkvalitnit práci na ní. Návrh usnesení takovouto praxi předvídá. Bude nutné, aby na ní všechny výbory trvaly a vyžadovaly spolu se zásadami také příslušné podklady, jaký budou mít navrhovaná opatření dopad. Jen tak lze se totiž vyhnout tomu, aby teprve dodatečně bylo třeba upravovat některé otázky, které mohly být vtěleny do původního znění zákona.

V této souvislosti bych chtěl rovněž zdůraznit, že naše ministerstva a ústřední úřady by měly mít větší úctu k navrhovaným zákonným normám v tom smyslu, že by měly usilovat, aby návrhy postihovaly nejen daný stav, ale i vývojovou perspektivu. Nepřispívá k úctě k zákonům, dochází-li k častým novelizacím, což vede k tomu, že sotva se do povědomí široké veřejnosti některé zásady našeho právního řádu dostanou, už se mění. Na druhé straně však je třeba učinit daleko více pro zjednodušení předpisů, jejichž přemíra oslabuje v nižších složkách řízení, iniciativu a zavání alibismem. I když v poslední době v tomto směru bylo mnohé učiněno k lepšímu, stále je tu široké pole působnosti. Konečně je nutno zdůraznit i význam propagace právních předpisů. Domnívám se, že by bylo účelné, abychom právě my, poslanci, po přijetí všech významných zákonů se více setkávali se svými voliči, především s těmi, jichž se zákon dotýká, a hovořili s nimi o jeho zásadách. Tak bychom jistě přispěli k hlubší znalosti norem, jimiž se má řídit náš život.

Podle mého soudu bude nutné také více než dosud dávat na pořad schůzí výborů a snad i pléna kontrolu působnosti zákonů po určitém časovém odstupu. Členové ústavně právního výboru např. na své poslední schůzi konstatovali, že plnění zákona o potírání alkoholismu má značné mezery, zejména v činnosti protialkoholních sborů, podávání alkoholu mladistvým apod. Konstatovali rovněž, že na prováděcí předpisy k bytovému zákonu se dosud čeká apod. Bude jistě účelné takové věci projednat a včas zjednat nápravu. Jsem přesvědčen, že zvolíme-li důsledný přístup ve smyslu návrhu usnesení i v naší zákonodárné činnosti, přispěje to ke zkvalitnění naší práce i na tomto úseku.

Konečně mi dovolte několik slov k jednacímu řádu. Myslím, že je velmi šťastné, že usnesení o naší práci projednáváme spolu s jednacím řádem. Možno tak vidět lépe souvislosti. Jednací řád totiž zákonnou formou upravuje všechno, čeho je třeba, aby usnesení o prohloubení naší práce mohlo být uvedeno do života. Je tedy jakýmsi půdorysem, z něhož bude vycházet realizace usnesení o prohloubení činnosti Národního shromáždění. Tak to také bylo vyjádřeno při jeho projednání i v ústavně právním výboru. K navrženému textu přičinil ústavně právní výbor jen několik změn, které navržený text zpřesňují. Se změnami vyjádřil svůj souhlas i zpravodaj místopředseda Národního shromáždění dr. Jozef Kyselý. Z pověření ústavně právního výboru připojuji se k jeho doporučení, aby Národní shromáždění předložený návrh zákona o jednacím řádu schválilo.

Domnívám se, že přijetím obou dokumentů vytváříme dobré předpoklady pro další činnost Národního shromáždění, pro naši vůli a odhodlání řídit se jimi ve své každodenní práci.

Předseda NS Laštovička: Děkuji s. Kučerovi. Oba tyto dokumenty mají význam především pro naši vlastní práci. Přirozeně je také důležité, aby o stylu a způsobu práce byla informována veřejnost. Ale v prvé řadě tyto dokumenty regulují naši vlastní činnost. My jsme je velmi obsáhle projednávali ve výborech. Myslím, že všichni soudruzi se k nim vyjádřili, protože bylo velmi mnoho diskuse, dokumenty byly upravovány, byly znovu vráceny k projednávání, takže pravděpodobně již každý nalezl své připomínky zahrnuty v té či oné formě v konečné podobě. Domníváme se, že jsou to dokumenty skutečně velmi významné, jak návrh zásad, tak návrh jednacího a pracovního řádu. Maji totiž pomoci poslancům a orgánům NS k tomu, abychom základní závěr, který jsme uvítali a který jsme schválili na ustavující schůzi Národního shromáždění, to jest dokument o prohloubení činnosti NS, byl uveden v činnost, byl realizován.

Chtěl bych poznamenat, že tyto myšlenky byly nejen rozpracovány na základě dokumentu ÚV KSČ, nýbrž že sem byly vtěleny i zkušenosti z krátké činnosti posledních tří měsíců od zvolení Národního shromáždění. Už i praxe, kterou jsme si ověřili, je zde také určitým způsobem zobecněna a vyjádřena.

Domnívám se, že přijetím těchto dokumentů a zejména jejich plnou realizací, uskutečněním všech jejich myšlenek a podnětů se nám podaří splnit úkol, zvýšit význam Národního shromáždění v našem veřejném životě a pomocí NS přispět k tomu, aby základní úkoly jak rozvoje naší společnosti, jak plnění národohospodářských plánů, tak i všechny klíčové problémy rozvoje naší společnosti mohly být úspěšně a lépe plněny jednak pomocí zákonodárné činnosti, jednak pomocí kontrolní činnosti NS, která se už nyní, zejména v práci výborů, rozvinula.

Soudružky a soudruzi, nebude-li dalších připomínek, můžeme přistoupit ke schválení. Přesto se ještě znovu ptám, jestli některý z poslanců a poslankyň NS nemá některé formulační nebo jiné doplňující poznámky.

Posl. Jägerman: Vážené soudružky a soudruzi poslanci. Sám považuji za nutné při předloženém návrhu zásad prohloubení činnosti Národního shromáždění a našeho jednacího řádu vyzvednout totéž, co tu řekl předseda NS. Především půjde o praxi a realizaci těchto zásad. Rád bych vyslovil názor, že především je správné v předložených návrzích, abychom jako poslanci NS prohlubovali spolupráci s národními výbory.

Považuji za jednu ze stěžejních zásad prohlubování činnosti NS styk poslanců s lidem. Dnes být poslancem NS není jen tak lehké, to není malá odpovědnost. Musíme odpovídat na všechny otázky, které nám lidé kladou a velmi pečlivě bychom měli zvážit kritiku lidu k některým otázkám v našem národním hospodářství.

Sám mám názor, že je potřeba lidem hlouběji vysvětlovat skutečný stav rozvoje našeho národního hospodářství a jeho jednotlivých odvětví a odpovídat na každou palčivou otázku voličů. To považuji za jednu z nejdemokratičtějších forem našeho parlamentarismu. Je správné v obou předlohách, že poslanci by měli mít zejména nejživější styk s lidem a znát konkrétní problémy ve svém obvodu. Je samozřejmé, že k operativním formám pomoci patří také, jak se říká, vejít ve styk se všemi odpovědnými činiteli, kteří by měli kritické otázky našeho národního hospodářství řešit.

Když jsme mnohokráte ve výborech předložili třeba otázku zásobování uhlím, dostávali jsme poctivé odpovědi ministrů a zástupců výroby, ale když člověk pak dojede do svého volebního obvodu, třeba ve Svratouchu, lidé mu otevřeně řeknou, jak je to možné, že Svratka patří k Brnu, a kdo za to může, když půl kilometru vedle obec Svratouch, který patří k Chrudimi, ačkoli orgány odpovědné za rozdělování uhlí jsou několik kilometrů vedle, že nemají uhlí! Je správné, co řekl předseda NS, že by zde mohla velmi přispět kontrolní činnost Národního shromáždění, zejména jeho výborů.