V roce 1964 bylo odevzdáno do užívání přes 76 800 bytů včetně individuální výstavby. Vážným problémem však zůstává nekomplexnost bytové výstavby z hlediska občanské vybavenosti, zejména v sídlištích, i když bylo v roce 1964 dosaženo ve srovnání s rokem 1963 zvýšení komplexnosti o 16 %. Pro rok 1965 jsou proto prováděna další opatření. Především bylo přistoupeno k podstatnému rozšíření počtu jmenovitě schvalovaných sídlišť na 167, což činí 65 % objemu bytové výstavby; z tohoto počtu je 45 přednostně zabezpečovaných sídlišť. Zajišťování výstavby sídliště v jeho komplexu pomůže k tomu, aby souběžně, anebo v potřebném předstihu, bylo vedle obytných domů budováno též potřebné technické a občanské vybavení sídlišť.

Vedle těchto opatření v zajištění komplexnosti výstavby, a to nejen bytové, ale i průmyslové, je nutno vytvářet příslušné podmínky již při sestavování národohospodářských plánů a v projekční a technické přípravě jednotlivých staveb. V této oblasti musí být provedena ještě celá řada opatření. Jedním ze zásadních je zdokonalení a plné využití územního plánování, které již pro přípravu plánu na léta 1966 - 1970 musí sloužit jako podklad pro posouzení perspektivní koncepce investiční výstavby, jak na území jednotlivých oblastí, tak i celé ČSSR. Na základě návrhu Státní komise pro investiční výstavbu schválila proto vláda nové uspořádání územně plánovací činnosti a uložila krajským národním výborům vytvořit pro vypracování územně technických podkladů potřebné materiální a personální podmínky. Důsledné řešení všech územních vazeb u každé investiční akce zajistí potřebné zvýšení efektivnosti i komplexnosti naší investiční výstavby. Vláda pokládá i nadále za svou přední povinnost provádět soustavnou kontrolu investiční výstavby a pečovat o všestranné zlepšování na tomto úseku.

Při hodnocení ekonomického rozvoje nutno zvláště uvést ještě některé výsledky, kterých bylo dosaženo na Slovensku. Plán průmyslové výroby byl zde splněn na 102,5 %. Na celkovém přírůstku ve výši 7,2 % se nejvíce podílelo strojírenství, chemie, hutnictví a podniky spotřebního průmyslu. I zde bylo dosaženo předstihu růstu výroby surovinových odvětví.

Úsilí o obnovení růstu společenské výroby se odrazilo též v růstu produktivity práce, která vzrostla na Slovensku ve srovnání s rokem 1963 v průmyslu o 3,6 % a ve stavebnictví o 8 %.

V zemědělství byl vývoj ovlivněn obtížnou situací v krmivech z předcházejícího roku i dlouhotrvajícím suchem. Vzestup živočišné výroby a nákupu za tohoto stavu vyžadoval značné dotace krmiv ze státních fondů. Plán tržní produkce v rostlinné výrobě byl splněn na 91,2 %, v živočišné výrobě pak na 103,8 %.

Na výstavbu hospodářství na Slovensku se vynaložilo v roce 1964 o 20,5 % více prostředků než v roce 1963. V porovnání s předcházejícími léty se zlepšilo uvádění kapacit do provozu a snížila se tak rozestavěnost v hlavních stavebních podnicích o 11,8 %. Přes tyto kladné tendence v investiční výstavbě nebyla ještě dosažena plánovaná úroveň a do provozu nebylo odevzdáno 6 důležitých staveb. Začaly se uskutečňovat prvé kroky ke strukturální přestavbě hospodářství a zajišťuje se také rychlejší rozvoj vědeckovýzkumné základny na Slovensku.

Soudruzi poslanci!

Vnější ekonomické vztahy jsou v ekonomice Československa velmi významným faktorem a proto jim vláda věnovala i v roce 1964 stálou pozornost. Je možno konstatovat, že v odvětví zahraničního obchodu byly v uplynulém roce plánované úkoly splněny a v žádoucím směru překročeny, takže ve srovnání s r. 1963 se celkový obrat našeho zahraničního obchodu zvýšil o 7,7 %.

Je třeba zdůraznit, že se v souladu s naší zahraničně politickou orientací na celkovém obratu zahraničního obchodu rozhodující měrou podílejí socialistické země. Jejich podíl činil v roce 1964 72,1 %. Tradiční dodávky surovin a potravin, tak důležité pro chod našeho hospodářství, pokračovaly tedy i v minulém roce, přičemž se ve zvýšené míře realizovaly též dovozy strojů a zařízení. Na druhé straně i Československo svými dodávkami zejména strojů a zařízení, surovin a průmyslového spotřebního zboží přispělo k rozvoji národního hospodářství druhých socialistických zemí.

Největším naším obchodním partnerem zůstává Sovětský svaz, který nám zajišťuje v rozhodující míře právě ty nejzákladnější suroviny a potraviny, jakož i důležité druhy strojů a zařízení na vysoké technické úrovni. Můžeme konstatovat, že se podstatně zlepšilo plnění dodávek strojů a zařízení pro SSSR. Plnění těchto dodávek bude nutno i nadále věnovat s ohledem na mimořádný význam našich hospodářských styků s SSSR plnou pozornost. Plnění mezistátních závazků musí být pro výrobní podniky a podniky zahraničního obchodu samozřejmě zákonem i vůči ostatním zemím.

Ve vztahu k některým evropským socialistickým státům bylo naše úsilí zaměřeno též na vyřešení vývozu a dovozu.

Realističtější prvky v hospodářské politice řady kapitalistických zemí vůči socialistickým zemím příznivě ovlivnily i vývoj našeho obchodu s těmito státy. To se projevilo např. ve změněném postoji některých západních zemí k dodávkám investičních zařízení na dlouhodobý úvěr. V souladu s úsilím o zvýšení technické úrovně a modernizace výrobních fondů našeho průmyslu schválila vláda dovoz některých důležitých investičních celků.

V důsledku zkvalitnění práce výroby a zahraničního obchodu, jakož i příznivější odbytové situace podařilo se v r. 1964 dosáhnout proti plánu lepších výsledků, což se pozitivně projevilo v naší devizové pozici vůči kapitalistickým státům, a to i přes vysoké dovozy obilí a krmiv. Přitom zahraniční obchod přispěl v r. 1964 také ke zlepšenému zásobování vnitřního trhu zvýšenými dodávkami spotřebního zboží a potravin a dovozem některého žádaného zboží. Podstatně se zvýšil proti r. 1963 dovoz jižních plodů, čerstvého ovoce a čerstvé zeleniny i průmyslového zboží, jako kožené obuvi, pleteného prádla, chladniček apod.

Na příznivých výsledcích zahraničního obchodu v r. 1964 měla nesporně kladný vliv i opatření ke zvýšení hmotné zainteresovanosti pracovníků ve výrobě a zahraničním obchodě.

Úkoly v oblasti zahraničního obchodu v letošním roce jsou opět vysoce náročné a jejich splnění bude vyžadovat mimořádné úsilí nejen v podnicích zahraničního obchodu, ale zejména ve výrobních závodech. Proto vláda zaměřuje pozornost všech resortů na maximální efektivní využití dovážených surovin a materiálů a na včasné vyjasnění, kvalitní naplnění a překročení stanovených úkolů v dodávkách pro vývoz.

Soudružky a soudruzi, zlepšení výsledků plnění plánu v r. 1964 i dobrý nástup do letošního roku vytváří příznivější podmínky pro plnění a překračování úkolů uložených v plánu na letošní rok. Vláda ve svém pracovním programu na I. pololetí letošního roku počítá s tím, že pečlivě zhodnotí tyto možnosti, přičemž bude usilovat o jejich využití ve prospěch zahraničního obchodu a tržních fondů i o zlepšení kvalitativních stránek rozvoje, zejména rentability výroby. Vláda současně zhodnotí i výsledky kontroly rozpisu letošního plánu na podniky i možnosti zlepšení výchozí základny plánu na r. 1966.

Ve svém pracovním programu počítá vláda rovněž se soustavnou kontrolou výsledků plnění národohospodářského plánu i úkolů uložených při jeho schválení, včetně závěrů, které by plynuly při jeho projednávání v Národním shromáždění. Soustředí se přitom zejména na úkoly náročné na vytvoření předpokladů jako je na příklad postupné zkracování pracovní doby apod.

Jako v minulém roce počítá vláda s tím, že plán na rok 1966 bude připraven a schválen tak, aby do podniků přišel již koncem roku a aby plán rozvoje zemědělské výroby byl projednán již v červnu; směrná čísla k zpracování plánu zemědělské výroby byla již vládou schválena.

Je ovšem samozřejmé, že hlavní náplní práce vlády a jejich orgánů jsou v současné době práce na směrnicích pro sestavení pětiletého plánu na léta 1966 - 1970, které právě v těchto dnech vrcholí.

Soudruzi poslanci, ve svém loňském prohlášení položila vláda v souladu s linií XII. sjezdu a navazujícími usneseními ústředního výboru KSČ důraz na zajišťování kvalitativních stránek hospodářského rozvoje a zlepšování řídící práce na všech stupních.

Šlo v prvé řadě o využití vědeckotechnického pokroku jako hlavního zdroje růstu produktivity práce. Je třeba v této souvislosti konstatovat, že přes některé úspěchy nebylo v roce 1964 ještě dosaženo zásadního obratu v přístupu našich pracovišť i resortů k plnění úkolů technického rozvoje a v urychleném uplatňování jejich výsledků do praxe.

V plánu technického rozvoje na letošní rok Státní komise pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky a vláda omezila počet státních úkolů z 1146 v roce 1964 na 886, výrazně zvýšila podíl komplexních úkolů a vytvořila tak předpoklady pro koncentraci kapacity na důležité směry výzkumu a vývoje. U významných úkolů technického rozvoje byl učiněn pokrok v meziodvětvové návaznosti i ve věcné a termínové návaznosti na rozhodující investiční celky.

V letošním roce máme realizovat zhruba 100 akcí komplexní modernizace ucelených úseků výroby s rychlou návratností. Asi 1/3 plánovaných akcí je spojena se specializací a koncentrací výroby, z nich je téměř polovina ve strojírenství a je zaměřena na součástkovou a technologickou specializaci.

Vláda rovněž přijala opatření k postupné likvidaci některých neefektivních výrob.

Realizací plánu zvýšení technické úrovně výroby má být dosaženo relativní úspory vlastních nákladů v roce 1965 asi 1,8 mld. Kčs a jen v průmyslu bude dosaženo relativní úspory cca 12 000 pracovníků.

Vláda věnuje pozornost zároveň i využívání cizích licencí, kde je to účelné.

Součástí zvýšení technické úrovně je i modernizace manipulace s materiálem. V této oblasti bylo dosud hlavním problémem zajištění výrobní základny paletizačního zařízení; nyní se však podařilo nalézt řešení, ukazující na možnost zajištění asi 80 % potřebné výrobní kapacity (z toho značnou část ve Východoslovenských železárnách v Košicích). Zajištění výrobní kapacity na zbývajících asi 20 % se ještě řeší. Lze tedy předpokládat, že tato významná oblast pro zvyšování produktivity práce bude postupně podstatně lépe využívána než dosud.

Sledujeme konečně, aby oblast nové techniky pomohla řešit i některé oblastní problémy, např. aby urychlené zavádění a koncentrace nejprogresívnější techniky do oblastí s chronickým nedostatkem pracovních sil přispěla ke stabilizaci kádrů. Státní komise pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky zpracovala již takovou úvahu pokud jde o Severomoravský kraj, která ukázala na možnost dosáhnout v tomto kraji významné relativní úspory pracovníků.

Odraz technickoekonomických koncepcí, které byly v souladu s linií XII. sjezdu strany vypracovány pro dlouhodobý rozvoj nejdůležitějších oborů a odvětví, bude možno posoudit až v souvislosti se zpracováním pětiletého plánu. Okamžitě je však třeba, aby na každém úseku byly zajišťovány krátkodobé cíle technického rozvoje dané plánem na letošní rok.

Vláda a její orgány věnovaly v minulém období intenzivní pozornost kvalitě výrobků. V rámci celé soustavy orgánů lidové kontroly za účasti 5 tisíc členů a pracovníků lidové kontroly a aktivistů byla provedena prověrka péče o jakost výrobků v rozhodujících resortech.

Vláda projednávala výsledky prověrek a nedostatky zjištěné orgány lidové kontroly a přijala opatření k rozhodnějšímu odstraňování nedostatků v činnosti technické kontroly, v přípravě technické dokumentace pro zvyšování kvality a jakosti výrobků, pro rychlejší zavádění progresívních metod měřící, kontrolní a řídící techniky na úseku jakosti výrobků. Odpovědnost a náhrada za vzniklé zmetky se má uplatňovat nejen u bezprostředního viníka, nýbrž i u přímo nadřízeného pracovníka. Konečně zdůrazni!a, že ve mzdové politice je třeba napříště ve větším rozsahu uplatňovat závislost na kvalitě, funkčních přednostech a jakosti výrobků.

Je třeba ovšem ocenit celou řadu podniků, ve kterých došlo k zásadnímu obratu v postoji ke kvalitě. Jde zejména o Vítkovické železárny Klementa Gottwalda, které se staly iniciátorem hnutí "Každý výrobek s největší kvalitou a rentabilitou". Takového, a to trvalého přístupu je třeba ve všech závodech.

V souladu s úkoly obsaženými ve vládním prohlášení usilovala vláda o aktivní finanční politiku zaměřenou na podporu rentabilního rozvíjení národního hospodářství, na racionální využívání základních fondů i oběžných prostředků, na efektivnější vynakládání prostředků na společenskou spotřebu a na zhospodárnění správy.

V tomto úsilí jsme dosáhli některých pozitivních výsledků; po neuspokojivém vývoji v roce 1963 podařilo se např. v loňském roce dosáhnout snížení vlastních nákladů v průmyslové výrobě, a to o 0,53 %.

Úkol snížení vlastních nákladů zapsaný v plánu na letošní rok představuje oproti skutečnosti roku 1964 snížení o 0,56 %. Je více než zřejmé, že je to úkol nepříliš náročný jak vzhledem k vývoji v minulých letech, tak vzhledem k růstu průmyslové výroby, jaký zaznamenáváme v letošním roce. Konečně už výsledky ve snížení vlastních nákladů za leden letošního roku jsou značně lepší než úkol stanovený v plánu. Je proto třeba, abychom plánované snížení vlastních nákladů považovali za minimální a dosáhli úspor podstatně větších.

Kladně možno hodnotit výsledky, kterých jsme dosáhli v likvidaci nežádoucích zásob, jejichž stav byl v uplynulém roce snížen o více než 1 mld. Kčs. Je třeba však zároveň zdůraznit, že možnosti efektivního využití zásob stále ještě nejsou zdaleka vyčerpány.

Soustavnou pozornost věnovala vláda otázkám zjednodušení administrativy a zhospodárnění správy. Počet funkčních míst v administrativě a správním aparátu byl v průběhu loňského roku snížen o 38 500, tj. o 1000 míst více, než byl stanovený úkol. V naprosté většině bylo však celkového snížení dosaženo sloučením administrativních agend a funkcí a organizačními opatřeními a pouze z menší části se prosadilo zjednodušení vlastní správy a administrativních prací a využívání výhod jejich modernizace.

Ke zhospodárnění správy a snížení nákladů přijala vláda rovněž opatření, jež povede k zhospodárnění provozu služebních vozidel u socialistických organizací a k celkovému snížení jejich počtu.

Vláda ve svém prohlášení v minulém roce věnovala prvořadou pozornost problémům dalšího zdokonalování soustavy řízení československého národního hospodářství. Vláda vycházejíc z kritické analýzy současné úrovně řízení provedené XII. sjezdem strany přistoupila k systematické přípravě celého komplexu opatření.

Jak známo, první etapa prací na zdokonalení soustavy řízení je ukončena. Plénum ÚV KSČ schválilo v lednu letošního roku nové principy řízení, které v současné době vláda a její orgány dále rozpracovávají, a zároveň se připravují i dokumenty o řízení jednotlivých odvětví. Pro koordinovaný postup těchto prací byl také vládou přijat časový a věcný harmonogram. Přední význam mají v něm opatření souvisící s konkretizací nových principů především v oblasti ekonomických nástrojů a pravidel. Na to navazuje úkol uložený ministrům řídícím průmyslová odvětví a obchod, aby dokončili a v červnu předložili vládě celkové návrhy na zdokonalení řízení odvětví a oborů a na postup jeho zavádění.

V ekonomických nástrojích jde zejména o stanovení jejich sazeb, a to odvodů z hrubého důchodu či zisku a pravidel pro jejich použití. Chceme vytvořit nezbytný rámec pro samostatnou hospodářskou činnost našich podniků, směřující k iniciativnímu a vysoce efektnímu naplnění národohospodářského plánu. Předpokládá se, že sazby z odvodů budou výrobním hospodářským jednotkám a podnikům známy nejpozději do konce tohoto pololetí.

Velmi složitým a mimořádně náročným a citlivým úkolem je příprava plánu nezbytných změn některých velkoobchodních cen a jejich vybilancování v dodavatelských a odběratelských organizacích.

Dokončují se práce na nové organizační struktuře výrobní a technické základny. Některá odvětví, jako stavebnictví a potravinářský průmysl, mají již organizaci vládou schválenou. I v ostatních odvětvích jsou potřebné změny již v zásadě připraveny. Zbývá dořešit spíše dílčí otázky souvisící převážně s umístěním sídel nových výrobních hospodářských jednotek. Snažíme se stanovit tato sídla tak, aby odpovídala ekonomickým potřebám; prosíme též soudruhy poslance, aby toto hledisko prosazovali, neboť se množí neodůvodněné požadavky vyvěrající z úzce místních zájmů.

Vláda předpokládá, že nová organizace bude provedena během druhého čtvrtletí tohoto roku, čímž budou vytvořeny potřebné organizační předpoklady pro uplatnění nové soustavy. Počet dnešních výrobních hospodářských jednotek se sníží asi na polovinu. Jednotky budou vybaveny všemi základními činnostmi, které potřebují k rozvinutí své iniciativní hospodářské funkce.