Předseda NS s. Laštovička: Děkuji s. Vyskotovi., nyní promluví posl. s. Gemrot.

Posl. Gemrot: Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi poslanci!

Náměstek předsedy vlády s. inž. Šimůnek podal včera zprávu o činnosti vlády v uplynulém období a o plnění programového prohlášení, které bylo předneseno na ustavující schůzi NS po minulých volbách. V této zprávě mě zaujalo několik bodů, k nimž bych se chtěl krátce rozhovořit a vznést některé připomínky, jež vyplynuly ze zkušeností z mého volebního obvodu.

S. Šimůnek hovořil obšírně o oblasti našich paliv. Zmínil se o plnění těžby i o výsledcích v intenzívnějším využití paliva, které se projevují ve snížené spotřebě uhlí v elektrárnách, ve snížené spotřebě koksu při výrobě železa atd. Zdůraznil také, že je třeba lépe využívat topných olejů. K tomuto bodu bych rád zaujal své stanovisko. S pevnými palivy, zejména s kvalitním uhlím našeho Ostravsko-karvínského revíru, musíme šetřit. Slouží nám jako cenná surovina při výrobě dalších důležitých produktů. Je proto třeba hledat všechny zdroje, které mohou pevná paliva nahradit. Jedním z nich jsou bezesporu právě topné oleje, jak o tom hovořil s. posl. Růžička. K plnému využití topných olejů musíme vytvořit také náležité podmínky. Z vlastní zkušenosti mohu uvést příklady, kdy byla skutečně vybudována topná zařízení na využití těchto olejů. Jejich využití však ztroskotalo pro nedostatek kvalitních hořáků. Tak třeba JZD Vavrovice u Opavy vybudovalo nový moderní kravín, v němž byla postavena kotelna a zákvasna k výrobě nepravých zákvasů. Tato kotelna byla projektována na spalování mazutu.

Speciální plnoautomatický tlakový hořák naší výroby však soudruzi v JZD nezískali. Obrátili se proto na ministerstvo zemědělství se žádostí o zakoupení tohoto hořáku v zahraničí. Bylo jim sděleno, že na to nejsou prostředky. Teprve zásahem na ministerstvu zahraničního obchodu a za jeho pomoci byl hořák opatřen v Rakousku. Při své minulé návštěvě před 14 dny v tomto JZD jsem zjistil, že hořák sice došel v pořádku, ale po celé 2 měsíce leží v bedně, poněvadž nemohou sehnat montéry, kteří by jej zamontovali. Je jistě neekonomické kupovat hořáky na spalování mazutu v zahraničí. Myslím, že náš průmysl by se měl postarat o jejich kvalitní výrobu a vyškolit odborníky pro jejich montáž by snad také nebyl tak velký problém.

A teď z jiného konce. Hovořilo se zde o tom, že náš zahraniční obchod vyžaduje mimořádné pozornosti všech úseků národního hospodářství, aby byla zajištěna vyrovnanost platební bilance, na niž klade vysoké nároky zejména značný růst dovozu surovin a potravin. A právě u tohoto bodu bych chtěl apelovat na všechny členy vlády, kteří mají na starosti výrobní úseky, aby věnovali zvýšenou pozornost zboží, které nás reprezentuje na zahraničních trzích. My máme, soudružky a soudruzi, výrobky, které snesou i nejpřísnější měřítka a dobře obstojí ve velké světové konkurenci. Bohužel máme i zboží, které neodpovídá světovým parametrům a svou kvalitou nedělá čest našemu průmyslu a neprospívá našemu jménu ve světě. Získal jsem některé zprávy z ministerstva zahraničního obchodu a věřte, že mně nebylo dobře, když jsem je studoval. Technická kontrola zahraničního obchodu byla nucena pozastavit v uplynulém období exportní dodávky nejrůznějších druhů zboží. Byla mezi nimi motorová vozidla, obráběcí i speciální stroje, které neodpovídaly světovým požadavkům. Jejich pozastavená hodnota činila několik desítek miliónů korun. Také u spotřebního zboží byly pozastaveny exportní zásilky některých druhů obuvi, plnicích per, školních aktovek a celé řady jiných výrobků. Za jediný měsíc - konkrétně za prosinec minulého roku bylo pozastaveno spotřební zboží za několik miliónů korun. Tím, že tyto výrobky nemohly být prodány v zahraničí, vznikly našemu hospodářství velké ztráty na devizách. Je skutečně nejvyšší čas, jak o tom bylo hovořeno, abychom se zamysleli nad touto neradostnou skutečností a hledali nápravu. S. náměstek inž. Šimůnek ve své zprávě hovořil o tom, že kdyby tomu byla věnována skutečně pozornost, že by výroba vypadala jinak. Myslím, že zboží, které vyrábíme, musí mít i dobrou kvalitu. Jakost vyžaduje náš domácí spotřebitel, jakost je nezbytným požadavkem zahraničního zákazníka. V poslední době se hodně hovoří o tom, že vyrábíme až příliš širokou paletu výrobků. Dalo by se to přirovnat k boji na mnoha frontách. V takovém boji se však těžko vítězí. Není možné, abychom vyráběli vše a v dobré kvalitě. Měli bychom zúžit sortiment a u vybraných výrobků bychom se měli snažit dostat opravdu na světovou úroveň.

A na závěr ještě několik slov k cestovnímu ruchu. Je naprosto správné, že se věnuje prvořadá pozornost Vysokým Tatrám, městu Praze a jiným oblastem, které jsou středem zvýšeného zájmu turistů z domova i ze zahraničí. Je však i mnoho dalších míst, které stojí za povšimnutí. Při posledním zasedání zahraničního výboru Národního shromáždění jsem měl možnost informovat soudruhy poslance o tom, jak vypadá turistický ruch v mém volebním obvodě - na Opavsku. Chtěl bych o tom hovořit i zde, na plenárním zasedání. Leží mi na srdci Hradec u Opavy. Mnozí z vás jistě znají starý krásný zámek v Hradci, jehož objekt i bohatství v něm zachránila Sovětská armáda před zničením. V tomto zámku působil Ludwig van Beethoven. Dodnes tam chovají nástroj, velmi vzácný spinet, na němž hrál a u něhož komponoval. Tento zámek navštívilo v uplynulém roce přes 70 000 turistů z domova i ze zahraničí. Jen hromadných zahraničních výprav tam zavítalo v roce 1964 308 v počtu přes 10 000 občanů ze zahraničí. Zámek má krásné okolí, mnozí návštěvníci by se tam chtěli déle zdržet. Prostředí přímo láká k procházkám po lesích a k odpočinku. Ubytovací možnosti však vyhovují jen velmi skromným turistům a rozhodně je nelze s dobrým svědomím nabídnout hostům ze zahraničí. Samotná Opava na tom není lépe. Jsou tam k dispozici 2 hotely skupiny B, z nichž jeden je ve velmi špatném stavu. Ve válce byl poškozen bombardováním, myslím, že je vám všem známo, že Opava byla za války takřka zničena a v poválečných letech byl jen provizorně opraven. Jeho boční zdi jsou podepřeny dřevěnými podpěrami, aby nespadly. Je jasné, že v takovém objektu se každý host ubytuje jen z opravdové nouze. Hotel poutá pozornost cizinců, obzvláště ze západu, kteří si jej fotografují. Myslím, že tady by bylo nutno zjednat nápravu, poněvadž k nám jezdí cizinci, obzvláště Němci ze Západního Německa, kteří v dřívějších dobách bydleli na Opavsku a na Hlučínsku a dnes přijíždějí jako turisté zpět, aby se podívali, jak to u nás vypadá. Mimo to je třeba si uvědomit, že v Západním Německu vychází řada časopisů, ve kterých tito turisté popisují situaci, jak to vypadá na Hradecku a v Opavě. Že nám to neprospívá, je jasné.

Jsem si vědom toho, - a to bych chtěl na závěr zdůraznit, - že není možné všechno vybudovat najednou, že není možné najednou odstranit všechny nedostatky. Ale chceme-li však systematicky rozvíjet cestovní ruch, který je velkým přínosem našemu národnímu hospodářství, nemůžeme si dost dobře dovolit mít vedle nejmodernějších turistických středisek také místa, která postrádají i nejzákladnější vybavení. Určitou rovnováhu musíme najít. Zde bych chtěl apelovat na jednotlivá ministerstva, jichž se toto dotýká, aby na takováto místa pamatovala, nepouštěla je ze zřetele, aby i tam se co nejdříve pomohlo.

Soudružky a soudruzi, ze zprávy, kterou přednesl náměstek předsedy vlády s. inž. Šimůnek, vysvitá, že bylo vykonáno velmi mnoho, že byl udělán velký kus práce. My, jako poslanci Národního shromážděni, můžeme hodnotit kladně činnost naší vlády v uplynulém období. Věříme, že v úzké spolupráci ÚV KSČ, vlády naší socialistické republiky, všech poslanců Národního shromáždění a poslanců národních výborů bude úspěšně realizováno lednové usnesení ÚV KSČ a že nové řízeni plánovitého rozvoje národního hospodářství bude trvalým přínosem pro rozvoj naši socialistické vlasti a dalším příspěvkem k zajištění světového míru.

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji posl. Gemrotovi.

Přerušuji schůzi na 15 minut.

Předseda NS Laštovička: Zahajuji přerušenou schůzi. Promluví posl. Baran.

Posl. Baran: Vážené Národné zhromaždenie, súdružky a súdruhovia! Vo zpráve o činnosti vlády, ktorú podal podpredseda vlády inž. Šimůnek, zmienil sa aj o poľnohospodárskej výrobe. Som poslancom za okres Spišská Nová Ves, teda taký, v ktorom poľnohospodárime v horských a podhorských podmienkach. Je treba uznať, že práve v takýchto podmienkach je prevádzanie poľnohospodárskej výroby zvlášť obťažné. Doteraz hospodárenie je ťažké zvlášť preto, že zornenie pôdneho fondu predstavuje v socialistickom a v súkromnom sektore 49 %. Socialistický sektor v týchto extrémnych podmienkach obhospodaruje 82 % z výmery poľnohospodárskej pôdy. Socializácia poľnohospodárstva sa prevádzala v rokoch 1959 - 1960, takže podstatná časť jednotných roľníckych družstiev ešte stále nie je dosť ekonomicky upevnená, a výroba skonsolidovaná. Je treba však povedať, že od rokov založenia JRD sa urobilo hodne na úseku upevňovania JRD, aj na úseku zavádzania koncentrácie a špecializácie výroby. Mohlo by sa urobiť oveľa viac v tomto smere, kedy sme priamo na okresoch poznali koncepčné zámery zavádzania špecializácie. Zavádzanie špecializácie a koncentrácie výroby riešime zatiaľ podľa vlastného uváženia, a či to robíme dobre, to je otázne, pretože nadriadené orgány v tomto smere nedali žiadne presnejšie usmernenie.

Ešte v roku 1961 bol vypracovaný v okrese plán zlučovania JRD a predbežný plán zavádzania koncentrácie a špecializácie poľnohospodárskej výroby. Pri spracovaní generelu v roku 1964 sa pôvodný plán doplnil niektorými novými námetmi. Doteraz však sa k tomuto plánu z vyšších orgánov nikto nevyjadril.

V roku 1960 v okrese Spišská Nová Ves bolo 63 jednotných roľníckych družstiev a 4 štátne majetky. V priebehu rokov 1962 - 1964 sa zlúčilo 12 JRD do 5 nových a 13 JRD prešlo do štátnych majetkov. Ja sám som predsedom zlúčeného JRD Nový Spiš v Studenci a môžem povedať, že zlučovanie JRD na primerané celky nie je samoúčelná vec, ale sa ukazuje, že smer zlučovania malých JRD vo väčšie ekonomické celky je vec správna, pretože sa dá zaviesť vhodná vnútropodniková špecializácia a v týchto družstvách rýchle vzrastie výroba. To môžem sám zo skúsenosti na vlastnom družstve potvrdiť.

Tohto roku budeme mať v okrese 42 družstiev a 4 štátne majetky, riadené výrobnou poľnohospodárskou správou. Presuny a zlučovania boli prevedené v súlade s výhľadovým plánom. Družstvá budú obhospodarovať v priemere po 850 ha poľnohospodárskej pôdy a štátne majetky 3 644 ha poľnohospodárskej pôdy. V našej horskej a podhorskej oblasti je to výmera, pri ktorej sa už dá zavádzať aj vhodná špecializácia.

V rastlinnej výrobe plochy repky ozimnej, ľanu a maku premiestnili sa do tých poľnohospodárskych podnikov, kde sú pre to najlepšie podmienky. Pritom sa zvýšila aj koncentrácia pestovania týchto plodín. Tak napr. v r. 1960 pestovali repku ozimnú 21 družstvá a 4 štátne majetky. Tohto roku bude už ju pestovať len 10 družstiev a 3 štátne majetky. Podobne je to aj u ostatných technických plodín. Ani v jednom JRD a štátnom majetku nebudeme pestovať viac, ako dve technické plodiny.

V živočíšnej výrobe sme začali najprv so zavádzaním koncentrácie a špecializácie v chove hydiny. Toto odvetvie nie je úzko späté s pôdou a rýchle sa v ňom dajú doplňovať stavy. Zavádzanie koncentrácie a špecializácie bolo nutné aj z toho dôvodu, že vo všetkých JRD a štátnych majetkoch bol chov hydiny nerentabilný. Spotreba krmív na produkciu jedného vajca včítane odchovu kurčiat bola v niektorých prípadoch vyššia ako 0, 5 kg. V roku 1962 sme začali s výstavbou dvoch hydinárskych fariem, ktoré postupne budú mať kapacitu 56 000 nosníc. Už v tomto roku tieto farmy nám zabezpečujú splnenie tržnej produkcie okresu u vajec cez 50 % Výroba vajec je vysoko rentabilná a priemerný náklad v minulom roku na 1 vajce činil 0,68 Kčs pri priemernej znáške 170 kusov. A nejde nakoniec len o finančný efekt, spotreba krmiva na 1 vajce sa znížila na 35 dkg, takže keď v roku 1970 bude sústredená všetka hydina do dvoch hydinárskych fariem, ušetrí sa na krmive 1 500 ton jadrových krmív. Potiaľ by tento postup bol správny. Ovšem výrobná poľnohospodárska správa v snahe zabezpečiť výstavbu spomínaných fariem ukracuje s investičnými prostriedkami na investičnú výstavbu iné štátne majetky, no a tieto potom nemôžu stavať kapacitné stavby pre iné druhy hospodárskych zvierat. Bolo by žiadúce, aby výstavba takýchto úzko špecializovaných stavieb bola uprednostňovaná nie na úkor ŠM, ale prídelom vyššieho limitu investičných prostriedkov.

Podobne aj ďalšie odvetvie, ktoré sa dá pomerne ľahko špecializovať a koncentrovať, je chov ošípaných. V roku 1960 chovali sa ošípané v 54 poľnohospodárskych podnikoch a tohoto roku sa budú chovať iba v 28 poľnohospodárskych podnikoch. Koncentrácia ošípaných v družstvách nie je nikde nižšia ako 600 kusov a na ŠM nižšia ako 1 200 kusov. Tieto veľkovýkrmne budeme rozširovať, takže budú tvoriť základ spriemyselnenia chovu ošípaných. Chov hovädzieho dobytka pokladáme za základné výrobné odvetvie v každom poľnohospodárskom závode a chov oviec ako doplňujúce výrobné odvetvie v poľnohospodárskych závodoch s vhodnými podmienkami.

Pri zavádzaní špecializácie a koncentrácie stretávame sa aj s rôznymi ťažkosťami. Doteraz najväčšia ťažkosť bola práve rozmiestniť úlohy štátneho plánu Konkrétne v našich horských a podhorských podmienkach je najťažšie umiestniť práve nákupné úlohy v zrninách. Tak napríklad pri dosiahnutí priemernej hektárovej úrody u zrnín 19,8 q u JRD, keď sa budú pestovať obilniny na 50 % z výmery ornej pôdy, odčerpá sa na plnenie štátneho plánu 36,5 % z výroby. V absolútnych číslach 510 vagónov zrnín vyjde podľa metodiky vydanej MZLVH schodok 420 vagónov. Nemáme teda JRD, ktoré by po splnení nákupných úloh malo priaznivú krmnú bilanciu v jadrových krmivách. Toto sa prejavuje sústavne každým rokom. Bolo by tiež účelné, keby sa dala úplne voľná ruka pri spracovávaní plánov JRD, poprípade aby sa im určili iba tržné množstvá v Kčs a JRD i ŠM by si sami mohli naplniť jednotlivé druhy. Pokiaľ by tento návrh zatiaľ sa nemohol realizovať, aby na úrovni okresov zámena medzi jednotlivými druhmi rastlinných a živočíšnych výrobkov mohla byť v tolerancii najmenej 20 %, poprípade aj vyššia oproti doterajším 3 %.

Pre splnenie úloh rozvoja poľnohospodárskej výroby v tomto roku v okrese sa robia všetky opatrenia, aby úlohy bezozbytku boli splnené. Pracovníci v poľnohospodárskej výrobe priamo na JRD a ŠM si už vypracovali aj svoje návrhy plánov poľnohospodárskej výroby na rok 1966 a robia opatrenia na prípravu plnenia plánu v budúcom roku. Je treba povedať, že so zabezpečovaním úloh máme aj také ťažkosti, ktoré by snáď ani nemuseli byť. V prvom rade za úlohu číslo jedna si dávame v okrese zúrodňovať lúky a pastviny. Doteraz, i keď sa o tom hodne hovorilo, prídel priemyselných hnojív bol na tieto plochy minimálny a nezabezpečoval zvýšenie úrod. My sme sa sami presvedčili, že hnojenie lúk a pastvín zvýšenými dávkami priemyselných hnojív je výhodné a vysoko ekonomické. Ale na to, aby ľudia mohli robiť, musíme ich materiálne pripraviť, ba napraviť krivdu, ktorá sa doteraz voči týmto trvalým trávnym porastom páchala.

Ale ani to neni však všetko, plochy lúk a pastvín v našom okrese sú v extrémnych podmienkach, ťažko prístupné pre dopravu poťahovou a traktorovou mechanizáciou. Nákladné rekultivácie sa v dohľadnej dobe na týchto plochách neprevedú, pretože toľko investičných prostriedkov na to nemáme. Tieto plochy by sa dali zúrodniť tak, keby Agrolet mal vhodné lietadlá, príp. helikoptéry, ktoré by vyhnojili priemyslovými hnojivami i tieto ťažšie prístupné miesta v takých vysokohorských družstvách, ako sú Brutovce, Oľšavica, Vyšný Slavkov, Helcmanovce, Slovinky, Kojšov, Žakarovce a ďalšie, za prijateľné ceny.

Pre zúrodnenie lúk a pastvín sa v našom okrese dobre osvedčili vybudované hnojnicové hospodárstva a močovkové závlahy. Ovšem výstavba týchto objektov, verte mi, ide veľmi pomaly a prečo? Projekčná príprava je veľmi zdĺhavá a niet vhodných typových stavieb pre tento účel. Projekčné ústavy by na základe našich i zahraničných skúseností mali vyvinúť úsilie pre vypracovanie vhodných typových stavieb, u ktorých by sa dala využívať priemyslová prefabrikácii; a podobne je to i pri budovaní močovkových závlah. K zavlažovaniu chcem povedať asi toľko, že naše výskumné ústavy a vývojové strediská používajú dobré, osvedčené spôsoby zavlažovania močovkou, hnojom a roztokmi z priemyslových hnojív, ale vyrábame závlahové súpravy pre našich poľnohospodárov, ktoré nie sú prispôsobené tomuto účelu.

V minulom roku sme dostali do okresu ručné motorové kosačky trávy rakúskej výroby. Môžem povedať, že sa v našich podmienkach veľmi dobre osvedčili. Čo je to však platné, keď tieto dobré a osvedčené ručné kosačky nemôžeme opraviť pre absolútny nedostatok súčiastok. Bolo by žiadúce, aby podnik zahraničného obchodu tieto súčiastky doviezol a aby sa zriadia servisná služba v okresoch, príp. horských a podhorských oblastiach, kde sa týchto kosačiek najviac používa.

Je na škodu celej veci, že dovážame z Rakúska len motorovú kosačku, i keď vieme, že existujú komplexné linky používané v týchto extrémnych podmienkach na kosenie, sušenie a zber. Pri doteraz používanej technológii vyrábame seno na horských lúkách veľmi draho. Tak napr. náš štátny statok Gelnica, hospodáriaci v extrémnych podmienkach, ktorý musí ročne pokosiť viac ako 1 000 ha lúk ručne a vyrobiť na nich seno všetko tradičným spôsobom - potrebuje v špičkových prácach veľké množstvo brigádnikov a výroba sena je strašne nákladná. Konkrétne v minulom roku každý vyrobený metrák sena stál 131 Kčs. Pri zavedení zmienenej mechanizácie by sa rozhodne náklady na výrobu sena a tým i náklady na živočíšnu výrobu podstatne znížili.

Vážené Národné zhromaždenie, uviedol som len niektoré problémy, ktoré je treba skutočne naliehavo seriózne doriešiť, pretože v našich horských podmienkach majú rozhodujúci význam pri zvyšovaní poľnohospodárskej výroby. Ďakujem za pozornosť. (Potlesk.)