Nová úprava postihuje přísněji než dosud pracovníky, kteří si pracovní úraz přivodí svou opilostí.

Byla-li opilost jedinou příčinou úrazu, podnik se zprosti zcela odpovědnosti, takže pracovník nedostane žádnou náhradu.

Jestliže však mistr připustil opilého pracovníka k práci, nebo po zjištění, že je opilý, jej přesto nechal dále pracovat a došlo k úrazu, zprostí se podnik odpovědnosti jen zčásti. Ani v tom případě postižený opilý pracovník nedostane plnou náhradu škody.

Toto přísnější posuzování opilosti je zcela správné, poněvadž opilost u některých pracovníků je častou příčinou nejenom jejich vlastních pracovních úrazů, ale znamená současně i ohroženi zdraví a života jiných občanů.

Významnou změnu přináší nová úprava také při stanovení náhrady ušlého výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Napříště odpadne administrativně velmi složitý způsob výpočtu této náhrady.

Nebude již třeba pracně zjišťovat invalidní důchod v nejvyšší výměře a porovnávat jej s výdělkem postiženého pracovníka před pracovním úrazem.

Náhrada bude poskytována do výše průměrného výdělku pracovníka před pracovním úrazem s omezením částkami 2200,- 1800,- a 1600,- Kčs měsíčně podle pracovních kategorií jako dosud.

Odmítne-li poškozený pracovník bez vážných důvodů nastoupit práci na pracovním místě, které mu podnik nabídl, nepozbývá nároku na odškodnění, ale výše odškodnění se určí podle výdělku, kterého by mohl dosáhnout na nabídnuté práci.

Také toto ustanovení přispěje k spravedlivější úpravě odškodňování a znemožní spekulaci postižených pracovníků.

Dosavadní úprava nerozlišovala mezi chorobami z povolání, které celkově omezují nebo znemožňují výdělečnou schopnost postiženého pracovníka, a mezi nemocemi, které vylučují postiženého z výkonu práce pouze na určitých pracovištích, avšak nebrání mu ve výkonu jeho zaměstnání na jiných pracovištích.

Proto návrh zákona ukládá ministerstvu zdravotnictví, aby v dohodě s Ústřední radou odborů stanovilo, při kterých nemocech z povolání náleží náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti pouze po dobu, než bude postižený pracovník schopen dosahovat původního výdělku.

Tím se odstraní poskytování náhrad, které neměly své opodstatnění.

Návrh zákona odstraňuje dále dosavadní nesrovnalost spočívající v tom, že náhrada za věcné škody, které utrpěl postižený pracovník v souvislosti s pracovními úrazy se posuzovala podle ustanovení občanského zákoníku a poškozený musel proto prokazovat podniku zavinění, ačkoliv věcná škoda vznikla z téže události jako škoda na zdraví.

Jednorázové odškodnění pozůstalých v částce Kčs 3000,- pro vdovu a 5 000,- pro dítě se ponechává, avšak umožňuje se přiznat toto odškodnění i rodičům zemřelého, a to v maximální částce 3 000,- Kčs pro oba rodiče v úhrnné částce. Toto má význam zejména například u smrtelných případů mladých pracovníků.

Průzkum v závodech ukázal, že lékaři hodnotí téměř každý pracovní úraz bolestným, i když měl za následek krátkodobou, někdy jen denní, dvou nebo třídenní pracovní neschopnost, popřípadě když vůbec neschopnost nebyla stanovena.

Platná úprava takovou praxi umožňuje.

Možnost přiznávat bolestné za drobné úrazy vede k tomu, že pracovník má při pracovním úrazu větší příjem, než kdyby úraz neutrpěl.

Je proto odůvodněné zvýšit dolní hranici bodů, od které se přiznává bolestné z dosavadních 10 bodů na hranici 30 bodů.

Tím dojde k vyloučení lehkých, méně bolestivých úrazů, za které nebude napříště poskytováno bolestné.

Tuto úpravu provádí ministerstvo zdravotnictví vyhláškou, která bude platit současně i pro bolestné přiznávané podle občanského zákoníku.

V této vyhlášce se počítá také s přehodnocením výše bolestného u těžších úrazů, kde dosavadní hodnocení bylo namnoze nízké.

Nová úprava odstraňuje dále dosavadní neúměrně dlouhou promlčecí dobu tříletou a stanoví promlčecí dobu na jeden rok.

Návrh zákona zde sleduje cíl zkrátit řízení o odškodnění a umožnit, aby se poškozenému dostalo náhrady škody co nejdříve.

Významná změna je také v tom, že organizace, která nahradila poškozenému pracovníkovi škodu způsobenou nemocí z povolání, může požadovat náhradu vyplacených částek od všech organizací, u kterých poškozený pracoval v pracovním poměru za podmínek, z nichž vzniká nemoc z povolání, a to v rozsahu odpovídajícím době zaměstnání za uvedených podmínek. Tím se rozvrhuje finanční břemeno na zúčastněné podniky spravedlivějším způsobem než dosud.

Pokud by nebyly organizace odpovědné za nemoc z povolání (například byla zrušena apod.), uhradil by poškozenému pracovníku škodu stát.

Toto ustanovení odstraní ve prospěch poškozených pracovníků dosavadní mezeru v zákoně.

Návrh zákona pamatuje také na možnost nové úpravy náhrady škody postiženému pro případ, že se změní podstatně jeho poměry, např. zhorší nebo zlepší se jeho zdravotní stav, nebo se jinak podstatně změní podmínky, které byly rozhodující pro přiznání odškodnění. Odstraňují se také dosavadní pochybnosti vyplývající ze zavedení zvláštní daně z důchodu podle předpisů o nemocenském zabezpečení.

Výslovně se stanoví, že důchody invalidní, částečně invalidní a důchody pozůstalých se rozumějí důchody bez odečtení zvláštní daně z důchodu, tj. důchody hrubé.

To znamená, že pracovník obdrží jako náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti rozdíl mezi čistým výdělkem před pracovním úrazem nebo zjištěním nemoci z povolání a čistým výdělkem po pracovním úrazu s připočtením případného hrubého důchodu. Zvláštní daň z důchodu nese tedy sám stejně jako ostatní důchodci.

Soudružky a soudruzi poslanci! Účelem navrhované zákonné úpravy je odstranit nedostatky, které bránily tomu, aby se odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání stalo opravdu účinným nástrojem úrazové prevence. Lze právem očekávat, že výchovné působení nové úpravy bude mít příznivý vliv jak na jednotlivé pracovníky, popřípadě na kolektivy pracovníků, tak i na vedoucí hospodářské pracovníky, poněvadž je povede k důslednějšímu dodržování bezpečnostních předpisů a k odpovědnějšímu plnění všech povinností, které pro ně z těchto předpisů vyplývají.

Nová právní úprava odškodňování pracovních úrazů bude tedy mít důležité poslání zvláště v podmínkách nového řízení národního hospodářství.

Výbory Národního shromáždění zdravotní dne 15. 1. 1965 a ústavně právní dne 25. 1. 1965 projednávaly vládní návrh zákona o odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání, doplnily a provedly změny, které zpřesňují předložený návrh, aby nevznikaly při praktickém provádění zákona pochybnosti, a usnesly se doporučit jej Národnímu shromáždění ke schválení.

Předseda NS Laštovička: Zahajuji přerušenou schůzi a dávám slovo zpravodaji k zákonu o regresních náhradách posl. Tomanovi.

Posl. Toman: Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi!

Poslanci zdravotního a ústavně právního výboru při projednávání vládního návrhu zákona o regresních náhradách potvrdili v prvé řadě nutnost existence těchto regresních náhrad. Tato nutnost vyplývá z rozporu mezi celospolečenskými zájmy na ochranu zdraví a hmotnou zainteresovaností organizací na hospodářských výsledcích jejich činnosti. Skutečnost, že by jen sám stát uhrazoval z celospolečenských prostředků všechny škody a důsledky, které vznikají z úrazů, nemocí z povolání a jiných poškození na zdraví, měla by za následek, že by organizace nepředcházely těmto škodám a neuznávaly by ani rentabilitu nákladů na vytváření zdravého a bezpečného pracovního i životního prostředí. Vždyť daleko lákavější by pro ně bylo plnění výrobních - prémiových ukazatelů bez ohledu na to, jakými škodami se zatěžuje celé naše národní hospodářství. Poslanci poukazovali i na tu skutečnost, že právě v nové soustavě řízení našeho národního hospodářství bude otázka účinných záruk ochrany zdraví ještě důležitější. Dosavadní plánovací metodika totiž výchovné i represivní působení regresu oslabovala, poněvadž mnohé podniky s neproduktivními režijními náklady počítaly, i když bylo zakázáno tyto plánovat. Naproti tomu nový ekonomický model, využívající v plné míře hodnotových kategorií, vyvolává nutně zájem podniku na snížení všech nákladů, tedy i částek, které v souvislosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání musí tento odvést do státního rozpočtu formou regresních náhrad.

Jak již bylo řečeno ministrem zdravotnictví nová úprava sleduje i lepši objektivnost při posuzování zavinění. V tomto směru při projednávání předmětného návrhu ve zdravotním výboru bylo zvláště zdůrazněno a doporučeno zakotvit do zákona možnost postihu regresní náhrady i vůči jiné organizaci, která nesplnila svoje povinnosti a svoje závazky. Sledovali jsme tímto jak morální tak i hospodářskou ochranu těch podniků, jejichž úsilí a snaha jsou mařeny jinými neodpovědnými orgány. Věříme, že toto nové zákonné opatření v praxi ještě více podtrhne spravedlnost a objektivnost regresních postihů. Obdobně zdravotní výbor sledoval, aby u regresní náhrady stanovené jednotlivcům - občanům byla diferencována výše náhrady dle společenské nebezpečnosti a občanského profilu pachatele, a to zvláště pokud jde o poškození zdraví úmyslně či v opilosti. Alkoholismus i zde stává se přitěžující okolností a společenské sankce v tomto směru jsou právem namířeny proti těm, kteří poškozují a ohrožují zdraví a bezpečnost sebe i ostatních. S tím ovšem souvisí i otázka prodeje alkoholických nápojů na závodech, otázka dodávky nealkoholických kvalitních nápojů. Všechny tyto věci projednával v minulém roce nás zdravotní výbor NS, který v tomto směru přijal také příslušná opatření.

Při zpracování vládního návrhu zákona o regresních náhradách byla mimo jiné plně respektována i připomínka ústavně právního výboru, že místo dosavadního promlčení regresních náhrad dochází k zániku práva, a to zjednodušenou formou, přičemž každá regresní náhrada musí být zcela likvidována nejdéle do 4 let po roce, v němž došlo k poškození zdraví.

V minulosti byla totiž často úroveň regresní agendy některých okresů ovlivňována a snižována značnou rozpracovaností a počtem nedodělků. Poslanci zdravotního výboru osobními prověrkami se přesvědčili, že zapracováním a proškolením regresních pracovníků v ústavech národního zdraví se regresní činnost zlepšuje, i když se vyskytují ještě často závady v ohlašovací povinnosti. Po volbách do národních výborů byly v minulém roce při zdravotnických komisích okresních národních výborů zvoleny regresní komise. A na těchto bude velmi záležet, jak brzy a do jaké míry bude nový zákon o regresních náhradách uveden do praktického života. Všeobecně byl zjištěn zájem členů regresních komisí o práci a snaha osvojit si znalosti, potřebné pro rozhodování. Nová zákonná opatření budou vyžadovat, aby tyto komise nejen projednávaly jednotlivé regresní případy na svých zasedáních, nýbrž aby se zúčastňovaly v rámci prevence i hromadného projednávání případů na závodech, došetřovaly některé případy přímo na pracovištích, prováděly rozbor úrazovosti a rozbor stavu regresní agendy vůbec. Věřím, že tento zájem jistě podpoří i ta skutečnost, že národní výbory budou moci podle nového zákona používat výnosu regresních náhrad na financování zařízení a opatření sloužících k lepšímu zabezpečení ochrany a zdraví pracujících a k léčení úrazů a nemocí z povolání. Tyto budou potřebovat účinnou pomoc jak od zdravotnických komisí, tak i od svých okresních národních výborů. Věříme, že tento zájem jistě podpoří i ta skutečnost, že národní výbory budou moci podle nového zákona používat výnosu regresních náhrad na financování zařízení a opatření, sloužících lepšímu zabezpečení ochrany života a zdraví, zejména předcházení a léčení úrazů i nemocí z povolání. Tato okolnost jistě také podpoří nové formy v metodice plánování a rozpočtování našich národních výborů.

Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi!

Ústavně právní i zdravotní výbor Národního shromáždění podrobně projednal vládní návrh zákona o úhradě nákladů vznikajících státu z úrazů, nemocí z povolání a jiných poškození na zdraví. Oba výbory přišly k závěru, že tento zákon bude účinným nástrojem naší socialistické společnosti k vytváření potřebných předpokladů, aby lidský život a zdraví byly v podmínkách života a práce co nejvíce chráněny, a proto vám jej doporučuji ke schválení. Podle usnesení ústavně právního výboru navrhuje se účinnost zákona od 1. května 1965.

Předseda NS Laštovička: Děkuji poslanci Tomanovi. Nyní zahájíme rozpravu. Kdo si přeje slovo? Nikdo. Věc byla prodiskutována ve výborech. Jestliže se nikdo nehlásí, odpadá také doslov obou zpravodajů. Je nutno přikročit k hlasování.

Kdo souhlasí s vládním návrhem zákona o odškodňování pracovních úrazů a nemoci z povolání, ve znění společné zprávy výborů zdravotního a ústavně právního s doplňky podle tisku č. 17, nechť zvednu ruku. (Hlasuje se.) Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Je někdo proti? (Nikdo.) Konstatuji, že vládní návrh zákona o odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání je tímto schválen. Kdo souhlasí s vládním návrhem zákona o úhradě nákladů vznikajících státu z úrazů, nemocí z povolání a jiných poškození na zdraví o regresních náhradách a se změnou navrženou výbory zdravotním a ústavně právním, kterou přednesl zpravodaj, aby účinnost tohoto zákona byla od 1. května 1965, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.) Děkuji. Je někdo proti? (Nikdo.) Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Tím Národní shromáždění schválilo tento vládní návrh zákona s tím, že účinnost bude od 1. května 1965.

Osmým bodem našeho pořadu jsou odpovědi na dotazy a interpelace poslanců. Místopředseda vlády s. Šimůnek ve svém vystoupení ke zprávě vlády sdělil, že všechny dotazy budou zodpovězeny písemně. Tím odpadá tento bod. (Hlas z pléna: Písemně těm, kteří se dotazovali. Odpovědi zajímají i ostatní poslance.) Dáváme odpovědi na vědomí poslancům, budou otištěny ve Zprávách. Odpovědi se dovědí všichni poslanci. Nyní můžeme projednat poslední bod pořadu, kterým je

9. Zpráva předsedy NS podle čl. 60 odst. 2 ústavy o vydaných opatřeních předsednictva Národního shromáždění.

Předsednictvo NS schválilo dne 22. prosince 1964 vládní návrh, kterým byly předloženy k souhlasu NS změny článků 23, 27 a 61 Charty Organizace spojených národů, přijatých XVIII. Valným shromážděním Organizace spojených národů ze dne 17. prosince 1963 v rezoluci č. 1991/XVIII. A a B.

Podle návrhu předloženého zeměmi Afriky, Asie a Latinské Ameriky má být zvýšen počet členů Rady bezpečnosti Organizace spojených národů z 11 na 15 členů a Hospodářské a sociální rady z 18 na 27. Většina hlasů v Radě bezpečnosti má být zvýšena ze 7 hlasů na 9. XVIII Valné shromáždění Organizace spojených národů rozhodlo přijmout rezoluce obsahující navrhované změny a předložit je členům Organizace spojených národů k ratifikaci s výzvou, aby tyto ratifikace byly provedeny do 1. září 1965. Vzhledem k politickému významu změny Charty Organizace spojených národů navrhuji podle čl. 60 odst. 2 ústavy, aby NS schválilo opatření předsednictva NS ze dne 22. prosince 1964, kterým byl vysloven souhlas se změnami článku 23, 27 a 61 Charty Organizace spojených národů.

Má někdo, soudružky a soudruzi poslanci, dotaz? (Žádný dotaz není.)

Můžeme proto hlasovat.

Kdo souhlasí s předneseným opatřením předsednictva Národního shromáždění, nechť zvedne ruku! (Poslanci hlasují.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Tím Národní shromáždění schválilo opatření předsednictva NS ze dne 22. prosince 1964, kterým byl vysloven souhlas se změnami článků 23, 27 a 61 Charty Organizace spojených národů přijatých XVIII. Valným shromážděním OSN dne 17. prosince 1963 v rezoluci čís. 1991/XVIII A a B.

Dále schválilo předsednictvo NS dne 24. února 1965 zákonné opatřeni, jímž se zřizuje Pamětní medaile k 20. výročí osvobození Československé socialistické republiky. Tuto pamětní medaili, která je projevem ocenění mimořádných zásluh v boji proti fašismu doma nebo za hranicemi, bude na návrh vlády propůjčovat president republiky československým občanům, zejména těm, kteří se aktivně zúčastnili domácího odboje nebo partizánských bojů se zbraní v ruce anebo se jinak významně podíleli na povstání českého lidu v roce 1945, a těm, kteří byli za organizování protifašistické činnosti vězněni. Má-li být Pamětní medaile propůjčena příslušníkům ozbrojených sborů, předkládá návrh presidentu republiky ministr národní obrany, popřípadě ministr vnitra. Medaili lze také propůjčit útvarům Čs. lidové armády a bezpečnostních sborů ministerstva vnitra, které jsou nositeli historických názvů a bojových tradic protifašistického boje českého a slovenského lidu. Zákonné opatření bylo přijato na základě vládního návrhu.

Má někdo nějaký dotaz? (Nemá.)

Navrhuji podle článku 60 odst. 2, aby Národní shromáždění schválilo zákonné opatření předsednictva NS ze dne 24. února 1965 č. 15 Sb., kterým se zřizuje Pamětní medaile k 20. výročí osvobození Československé socialistické republiky.

Kdo souhlasí se zákonným opatřením, nechť zvedne ruku (Poslanci hlasují.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Děkuji. Tím Národní shromáždění schválilo zákonné opatření předsednictva NS, jímž se zřizuje Pamětní medaile k 20. výročí osvobození Československé socialistické republiky.

Národní shromáždění projednalo schválený pořad této schůze.

Děkuji vám a končím schůzi Národního shromáždění.