Plán práce, který si předsednictvo stanovilo na I. pololetí 1965, je vcelku splněn až na dva úkoly, z nichž jeden byl vypuštěn a druhý odsunut.

Výbory Národního shromáždění rozvíjely v období od poslední plenární schůze kontrolní činnost vedle činnosti legislativní a účasti na přípravě směrnic 4. pětiletky. Byly to např. otázky rozvoje turistického ruchu, zkvalitnění zahraniční propagandy, příprava opatření v československém divadelnictví, zavádění soustředěného vybírání plateb od obyvatelstva Ústřední správou spojů, výchova mravně ohrožené a mravně narušené mládeže, rozbor stavu umísťování absolventů vysokých škol, zásobování obyvatelstva pekařskými výrobky, kvalita chleba a pečiva, hospodaření s dováženými surovinami a materiály v odvětví potravinářského a spotřebního průmyslu, realizace dodávek potravinářského a spotřebního průmyslu pro tržní fondy a pro vývoz, koncepce bytové výstavby a řadu dalších.

K přípravě jednání ve výborech provedli poslanci 14 průzkumů přímo na závodech, stavbách, ve výchovných a školských zařízeních společně ve skupinách a další prověrky jednotlivě ve svých volebních obvodech. Všeobecně výbory pečlivěji připravovaly své závěry a doporučení a pokračovaly v jejich soustavné kontrole. Plné znění závěrečných usnesení výborů Národního shromáždění a podrobnější informace o obsahu jejich jednání jsou uvedeny ve Zprávách pro poslance, v nichž jsou otištěny též odpovědi členů vlády a vedoucích ústředních úřadů na dotazy a interpelace poslanců z poslední schůze Národního shromáždění, pokud nebyly vyřízeny přímo. Chci informovat Národní shromáždění, že došla také obsáhlá odpověď vlády na dotazy poslance Pacnera, týkající se výstavby hlavního města Prahy, s níž budou poslanci seznámení v příštích Zprávách pro poslance.

Deset výborů Národního shromáždění projednalo v I. pololetí 1965 v podstatě všechny plánované úkoly, pouze ve čtyřech případech se rozhodly přesunout plánovaný program na příští období.

Několik dalších bodů jednání výborů přechází do II. pololetí proto, že jde o problémy dlouhodobého charakteru, nebo proto, že příslušné ústřední orgány nepřipravily včas potřebné podklady.

Národní shromáždění a jeho orgány se zabývaly též důležitými aktuálními mezinárodními událostmi.

Zahraniční výbor a předsednictvo Národního shromáždění jednaly o pokračující agresi USA proti vietnamskému lidu. V solidaritě s jeho bojem za svobodu a nezávislost vyslovilo předsednictvo Národního shromáždění plný souhlas s návrhy Národního shromáždění Vietnamské demokratické republiky na zastavení americké agrese ve Vietnamu a na mírové vyřešení situace v této oblasti, jak je vyjádřilo ve výzvě parlamentům světa Národní shromáždění Vietnamské demokratické republiky. Presidiu Národního shromáždění Vietnamské demokratické republiky byla v tomto smyslu odeslána odpověď, která byla též ve výtahu publikována v našem tisku.

Předsednictvo NS projednalo rovněž zprávu zahraničního výboru k situaci v Dominikánské republice a odsoudilo invazi USA a jejich hrubé násilné vměšování do vnitřních záležitostí jiné země, čímž je bezohledně pošlapávána Charta Spojených národů a základní práva každého národa.

Významnou mezinárodně politickou událostí byla návštěva delegace Národního shromáždění Sjednocené arabské republiky, vedená předsedou Národního shromáždění Sjednocené arabské republiky panem Anvarem El-Sadátem, která se uskutečnila ve dnech 24. dubna až 2. května 1965. Návštěva parlamentní delegace SAR vyjádřila přátelské vztahy mezi našimi státy, dokumentovala přání lidu SAR a jeho vedoucích politických sil i přání naše po úzké vzájemné spolupráci.

Náš lid oceňuje protiimperialistický postoj Sjednocené arabské republiky a její význačnou úlohu v boji národně osvobozeneckých sil proti kolonialismu. Při četných setkáních s představiteli Národního shromáždění SAR za jejich pobytu v Československu jsme měli příležitost potvrdit si shodu obou zemí v názorech na řešení závažných zahraničně politických otázek. Delegace Národního shromáždění SAR nás informovala o odhodlání arabského lidu vybudovat ve své vlasti socialismus na vědeckém základě a o přání řešit tyto úkoly ve spolupráci též s naší Československou socialistickou republikou. Hluboce si vážíme sílícího přátelství a rozšiřující se spolupráce našich zemí. V tomto smyslu jsme přijali též pozvání Národního shromáždění SAR, tlumočené jeho předsedou panem Anvarem El-Sadátem, v r. 1965 nebo 1966. Předsednictvo Národního shromáždění zahrne vyslání naší delegace do Sjednocené arabské republiky do plánu zahraničních styků pro rok 1966.

Nakonec chci informovat Národní shromáždění, že jsme v předsednictvu pracovali na vyhodnocení toho, jak byly jednotlivými orgány a plénem Národního shromáždění plněny úkoly usnesení 2. schůze Národního shromáždění ze dne 24. září 1964 o dalším rozvinutí a prohloubení činnosti Národního shromáždění. Podrobné zhodnocení bude předloženo pravděpodobně příští plenární schůzi koncem září nebo v říjnu letošního roku.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, předsednictvo Národního shromáždění navrhuje, aby plénum Národního shromáždění vzalo předloženou zprávu se souhlasem na vědomí.

Má někdo ke zprávě připomínky nebo dotazy? (Nikdo.)

Kdo tedy souhlasí se zprávou, jak byla přednesena? (Hlasuje se.) Děkuji.

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Tím vzalo Národní shromáždění zprávu předsednictva Národního shromáždění na vědomí.

Na pořadu je třetí a čtvrtý bod, kterým jsou

3. Návrh poslanců Zupky, Pastyříka, Kozelky, Paška, Mátla, a Závěty na vydání zákoníku práce a společná zpráva výborů Národního shromáždění (tisk 50) a

4. Návrh poslanců Zupky, Pastyříka, Kozelky, Paska, Mátla a Závěty na vydání zákona o některých změnách v nemocenském pojištění (tisk 37) a společná zpráva výborů, která je ústní.

Předseda NS s. Laštovička:

Soudružky a soudruzi, přistupujeme k projednání osnovy zákona mimořádně významného, který rozvádí ustanovení naší socialistické ústavy na pracovněprávním úseku a vytváří předpoklady pro uplatnění nových zásad řízení ve vzájemných vztazích pracujících a socialistických organizací.

Principy, ze kterých návrh vychází, vyplývají z podstaty socialistického řízení, které umožňuje opírat soustavu pracovněprávních vztahů o uvědomělý poměr občanů k práci, o jejich iniciativu v plnění daných úkolů a o vztahy soudružské spolupráce.

Zatímco pracovněprávní předpisy kapitalistických států obrážejí dílčí výsledky bojů dělnické třídy a mají charakter především ochranářský, vyjadřuje návrh našeho kodexu práce socialistický poměr občanů k budování socialistické společnosti a charakterizuje jejich tvůrčí účast na rozvoji, řízení a kontrole činnosti socialistických organizací.

Návrh, který teď budeme projednávat, je v souladu s výsledkem dosažené úrovně hospodářského rozvoje a s uvědoměním pracujících a vyjadřuje objektivní realitu vztahů, jaké se mohou vytvořit jedině v podmínkách socialistické ekonomiky a socialistické společnosti.

Prosím nyní poslance soudruha Paška, aby podle § 19 odst. 1 zákona o jednacím a pracovním řádu Národního shromáždění odůvodnil návrh na vydání zákoníku práce a návrh na vydání zákona o některých změnách v nemocenském pojištění.

Posl. Pašek:

Vážené soudružky, vážení soudruzi poslanci, Národnímu shromáždění je předkládán skupinou poslanců-funkcionářů ROH významný politicko-právní dokument -návrh zákoníku práce.

Je to v období, kdy Komunistická strana Československa a všechen lid soustřeďují své úsilí na uskutečňování linie XII. sjezdu strany ve všech oblastech naší ekonomiky a společenské výstavby.

Dvacáté výročí osvobození Československa Sovětskou armádou stalo se hrdou přehlídkou vymožeností a předností socialistického zřízení v naší průmyslově vyspělé zemi a její schopnosti stále lepšího uspokojování materiálních a kulturních potřeb pracujících.

Komunistická strana Československa vycházejíc z rozvoje naší společnosti, ze složitých úkolů dalšího rozvoje ekonomiky, staví před všechen pracující lid perspektivy, obsažené ve směrnicích ke čtvrtému pětiletému plánu a k zavádění zdokonalené soustavy plánovitého řízení rozvoje národního hospodářství.

V těchto souvislostech je třeba se dívat na projednávaný zákoník práce, neboť je v celé koncepci zpracován v úzké souvislosti s novou soustavou řízení národního hospodářství.

Ústřední rada odborů připravila návrh zákoníku práce z podnětu ústředního výboru Komunistické strany Československa a přihlížela při jeho konečném zpracování k tomu, aby zákoník práce se stal jedním z rozhodujících nástrojů podporujících uplatňování nové soustavy řízení našeho hospodářství.

Uskutečnění zásad socialistické ústavy v celém souhrnu si vyžádalo, aby po nejnaléhavějších úpravách dílčích pracovněprávních otázek v minulých letech byl dovršen proces budování socialistického pracovního práva jeho kodifikací v zákoníku práce v plném souladu s dalším rozvojem socialistické společnosti.

Význam těchto úkolů vystupuje také při srovnání, že pracovní právo je v současné době již jediným právním odvětvím, v němž dosud nebyla kodifikace uskutečněna, a že jde o odvětví, v němž platí dosud řada předpisů majících svůj původ v době Rakousko- Uherska a v buržoazní republice.

Přitom úprava pracovního práva na jedné straně ovlivňuje ekonomiku národního hospodářství i činnost státních orgánů a na straně druhé dotýká se přímo existenčních zájmů pracujících a spoluvytváří předpoklady pro tvorbu jejich podílu na společenské práci a na národním důchodu.

Význam tohoto právního odvětví spočívá rovněž v tom, že zakotvuje záruky práv pracujících a je zároveň aktivním nástrojem rozvoje socialistických výrobních vztahů i výchovy širokých mas pracujících.

Samotná tvorba tohoto politicko-právního dokumentu byla připravována a prováděna metodami dokazujícími širokou socialistickou demokracii a aktivní účast mas na vytváření naší právní politiky.

Návrhu zákoníku práce předcházelo vypracování zásad zákoníku práce, které byly projednány v široké veřejné celostátní diskusi, která proběhla v lednu a únoru 1963 na 2277 závodech, na 237 aktivech ROH, ve všech ústředních orgánech, v krajských a okresních národních výborech, v 1334 odborových orgánech, ve vybraných výrobních a spotřebních družstvech i jednotných zemědělských družstvech.

Celkem se jí zúčastnilo více než 3/4 miliónu pracujících.

V diskusi bylo podáno 21 968 připomínek a námětů, z nichž ovšem řada připomínek byla shodná nebo obdobného zaměření.

Celkové výsledky veřejné diskuse byly zhodnoceny a shrnuty V. všeodborovým sjezdem v květnu 1963.

Soudružky a soudruzi poslanci, dovolte mi, abych v této souvislosti poděkoval všem dělníkům a ostatním pracujícím za aktivní účast v diskusi, za podnětné připomínky a návrhy, které pomohly zkvalitnit předkládaný návrh a obsáhnout bohaté výrobní zkušenosti naší dělnické třídy, družstevního rolnictva a pracující inteligence v závodech a ústavech.

Myslím, že je také správné poděkovat všem funkcionářům stranických a odborových orgánů a organizací, i pracovníkům hospodářských organizací, jejichž aktivní účast jak v diskusi, tak při dalších pracích na zákoníku práce pomohl a k tomu, aby zákoník práce odpovídal v maximální míře potřebám naší socialistické společnosti.

V souladu s usnesením ústředního výboru Komunistické strany Československa o zásadách zdokonaleného plánovitého řízení národního hospodářství a s rezolucí o postavení, úkolech a úloze Revolučního odborového hnutí v období rozvinuté výstavby socialismu z ledna 1965 byly principy těchto dokumentů promítnuty do přepracovaného návrhu zákoníku práce.

Návrh zákoníku práce byl po jeho předložení Národnímu shromáždění skupinou poslanců-funkcionářů ÚRO učiněn předmětem jednání všech výborů Národního shromáždění, které k němu přistoupily s tvůrčí aktivitou, odpovědnosti a činorodým přínosem.

Všechny výbory Národního shromáždění po zevrubném jednání s ním vyslovily zásadní souhlas s tím, aby byl předložen po zapracování změn a doplňků, které vzešly z jednání výboru, k projednání dnešnímu plenárnímu zasedání.

Návrh zákoníku práce byl rovněž projednán právní komisí Slovenské národní rady, která s ním vyslovila souhlas. Projednání návrhu zákoníku práce na půdě Slovenské národní rady bylo odůvodněno mimo jiné též sociálně politickým a ekonomickým významem zákoníku práce sjednocující pracovní právo pro celý náš stát.

Podporou při zpracování zákoníku byl podíl všech ministerstev a ústředních státních orgánů.

Významným příspěvkem k jeho pojetí a zaměření bylo jednání vlády republiky, která projednala návrh zákoníku práce dne 26. 5. t. r. a vyslovila s ním souhlas.

Soudružky a soudruzi, koncepce původního návrhu zákoníku práce vycházela z dosud převažujících direktivních forem řízení našeho národního hospodářství, a tím i z tendencí podrobného závazného řešení všech problémů. Nové řízení našeho národního hospodářství však vyžaduje volit takovou formu právní regulace míry práce a odměny, která umožní uplatnění funkce pracovního práva jako aktivního nástroje organizace a řízení společenských pracovních vztahů a vytvořit dostatečný prostor pro širší působení ekonomických zájmů a podnětů a pro důslednější uplatňování iniciativy pracovníků a kolektivů.

Dosažení tohoto cíle se v návrhu zákoníku práce umožňuje mimo jiné tím, že návrh obsahuje řadu zmocnění pro vládu, pro Ústřední radu odborů a ústřední orgány k provedení některých ustanovení návrhu v normách nižšího druhu, než je zákon. Tak bude možno upravit vztahy a problémy příslušného oboru nebo odvětví diferencovaně a konkrétněji podle rozdílných podmínek i měnících se potřeb ekonomiky a rozvoje společnosti. Návrh zákoníku práce byl zpracován na základě těchto hlavních principů:

Rozpracovává ustanovení naší socialistické ústavy o postavení občanů v procesu socialistické dělby práce a vytváří nové socialistické pracovní právo poprvé u nás jako ucelený, souhrnný a jednotný celek.

Jde zejména o ustanovení článku 21 ústavy, podle něhož mají všichni občané právo na práci a odměnu za vykonanou práci podle jejího množství, jakosti a společenského významu.

Návrh rozpracovává v oblasti pracovněprávních vztahů dále zásadu článku 20 ústavy, který zaručuje všem občanům rovná práva a rovné povinnosti a také stejné postavení mužům a ženám v práci.

Pokud se týče pracovní doby, zakotvuje návrh zákoníku práce ústavní zásadu o postupném zkracování pracovní doby bez snížení mzdy.

V úpravě pracovních podmínek mladistvých provádí zásadu článku 26 ústavy, podle níž se mládeži zabezpečuje možnost k všestrannému rozvoji tělesných a duševních schopností i zvláštní úpravou pracovních podmínek.

Pokud jde o pracující ženy, provádí návrh ustanovení čl. 27 ústavy, podle něhož je ženám zajišťováno rovnoprávné uplatnění v práci také zvláštní úpravou jejich pracovních podmínek.

V oblasti pracovněprávních vztahů rozpracovává návrh na několika místech zásadu článku 34 ústavy, podle níž jsou občané povinní zachovávat zákony a dbát zájmů socialistického státu a společnosti pracujících, jakož i čl. 35 ústavy o povinností občanů chránit a upevňovat socialistické vlastnictví.