Ministr zahraničních věcí s. David: Vážené soudružky a soudruzi poslanci! Po projednání v ústavně právním a zahraničním výboru je nyní předkládán ke schválení pléna Národního shromáždění návrh zákona o cestovních dokladech. Tímto zákonem a prováděcí vyhláškou budou nahrazeny dosavadní předpisy, obsažené v několika zákonech a nařízeních, především v zákonu o cestovních pasech z roku 1949. Nová úprava povede tudíž ke sjednocení a k větší přehlednosti předpisů, týkajících se pasových otázek československých občanů a nevyžádá si zvýšených finančních nákladů.

Hlavním důvodem k vydání nového zákona je však skutečnost, že dosud platný zákon o cestovních pasech z r. 1949 již neodpovídá současné situaci a potřebám. Široký rozmach všestranných vztahů se socialistickými zeměmi, stále rozvětvenější vztahy s rozvojovými zeměmi, rozšiřování styků s kapitalistickými státy, aktivní účast ČSSR v mezinárodních organizacích, to vše spolu se zvyšující se životní úrovní našeho obyvatelstva vedlo v posledních letech k rychlému růstu cest československých občanů do zahraničí, ať služebního charakteru nebo v rámci mezinárodní turistiky či za účelem návštěv známých a příbuzných v zahraničí. Například v loňském roce vycestovalo do socialistických zemí asi 1 170 000 a do kapitalistických států 143 000 našich občanů.

Uvedené cifry ukazují na zejména velký rozmach cestovního ruchu se socialistickými státy. Proto také v uplynulých letech sjednala Československá socialistická republika s téměř všemi evropskými socialistickými státy dohody o zrušení vízové povinnosti při soukromých cestách, dohody o pohraničním či krátkodobém turistickém ruchu, případně široké dohody o zrušení vízové povinnosti a rozvoji cestovního styku. Kromě pasů počaly se zavádět pro cesty do socialistických států i jiné cestovní doklady, zejména přílohy k občanskému průkazu, čímž se cestovní formality značně zjednodušily.

Tento vývoj je nepochybně pozitivní. Je v plném souladu s naší zahraničněpolitickou linií a přináší prospěch z hlediska výměny poznatků a zkušeností v oblasti hospodářství, vědy, techniky, kultury, umění a sportu, umožňuje uspokojování stále rostoucích požadavků našich občanů v oblasti zahraniční turistiky a rekreace a vede k upevňování přátelství mezi národy. Masové vydávání cestovních dokladů čs. občanům je výrazem pevnosti našeho socialistického státu a morálněpolitické jednoty a vyspělosti našich občanů.

Nová situace ve výjezdech čs. občanů do zahraničí a zkušenosti z dílčích úprav a opatření si vynutily právní úpravu vydávání cestovních dokladů. Vládní usnesení č. 1026 z 29. října 1962 o schválení úprav jednotlivých úseků právního řádu uložilo proto vypracovat nový zákon o cestovních dokladech, jehož návrh je nyní předkládán.

Návrh nového zákona upravuje jednotně zásady pro vydávání cestovních dokladů a uvádí podmínky, za kterých se může občan v cizině zdržovat. Podle § 1 může československý občan překročit hranice jen s platným čs. cestovním dokladem. Přitom § 4 návrhu zákona opouští dosavadní zásadu, že na vydání cestovního dokladu není právního nároku a stanoví pouze důvody, pro které může být vydání cestovního dokladu odepřeno. Na rozdíl od dosavadního stavu, kdy nebylo nutné občanům důvody zamítnutí oznamovat, bude je třeba podle nového zákona sdělovat.

Výhodným pro občany je § 3 návrhu zákona, který stanoví, které orgány cestovní doklady vydávají a jejich platnost rozšiřují, resp. prodlužují. Prováděcí předpisy k tomuto paragrafu převezmou ustanovení dosavadního vládního nařízení č. 66/63 Sb., podle něhož vydává ministerstvo vnitra a orgány jím zmocněné všechny cestovní doklady kromě všech pasů diplomatických a dále služebních pasů, které jsou určeny pro pracovníky zahraniční služby. Výhoda je v tom, že občané mohou podávat žádosti o vydání cestovního dokladu v blízkosti svého bydliště u okresních oddělení ministerstva vnitra a někdy i prostřednictvím cestovních kanceláří, případně jiných organizací.

Podle zmocnění daného v § 7 návrhu zákona vydají ministerstvo vnitra a ministerstvo zahraničních věcí prováděcí předpisy k zákonu formou vyhlášky, která se bude týkat jak druhu cestovních dokladů, tak jejich časové a územní platnosti, jakož i podávání žádostí o jejich vydání.

Pokud jde o ustanovení o cestovních pasech a vízové povinnosti cizinců, obsažená v druhém oddílu dosavadního zákona o cestovních pasech z r. 1949, jsou tato ustanovení převzata do současně předkládaného návrhu nového zákona o pobytu cizinců na území ČSSR.

Soudružky a soudruzi poslanci! Předkládaný návrh zákona o cestovních dokladech je v souladu se současnou situací a potřebami na úseku cestování čs. občanů do zahraničí jakož i se zájmy sjednocování našeho zákonodárství a jeho provádění nevyžaduje nové finanční náklady. Přijetí tohoto zákona vytvoří lepší podmínky pro usměrňování cestování do zahraničí v zájmu našich občanů a státu. (Potlesk.)

Předseda NS Laštovička: Děkuji soudruhu ministru Davidovi. Prosím nyní zpravodajku posl. dr. Sekaninovou-Čakrtovou, aby přednesla svůj návrh.

Zprav. posl. dr. Sekaninová: Soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi! Vládní návrh zákona o cestovních dokladech projednaly ústavně právní a zahraniční výbor ve svých dubnových schůzích. Jednání obou výborů bylo velmi důkladné. Jejich členové posuzovali návrh z hledisek vnitřně i zahraničně politických, z aspektů zásadních i praktických. Přesvědčili jsme se, že osnova byla vypracována velmi pečlivě, po studiu úpravy v jiných zemích a v konzultaci se znalci mezinárodního práva. Nová koncepce zakotvená v § 4 zákona, o níž mluvil již soudruh ministr David, zajišťuje v duchu naší ústavy zájem jednotlivce v souladu se zájmem společnosti.

Vydáním zákona, který nyní projednáváme, a zákona, který je předmětem dalšího bodu našeho programu, vzniknou dvě normy, jež na rozdíl od současného stavu upraví samostatně jednak cesty čs. občanů do ciziny, jednak pobyt cizinců na území naší republiky. Navrhované zákony přinášejí sjednocení pasové a vízové praxe, odstraní dvojkolejnost, zhospodární agendu a urychlí administrativní řízení.

Přijetím nového zákona o cestovních dokladech budou zrušeny, soudružky a soudruzi, 4 normy a připravovaný prováděcí předpis, jímž bude vyhláška ministerstva vnitra a ministerstva zahraničních věcí, zruší 5 dalších starších předpisů. Nový zákon tedy přispěje svým podílem i ke zjednodušení našeho právního řádu.

Ve společné zprávě výborů k návrhu zákona, kterou máme všichni v rukou, je doporučeno zpřesnit návrh zákona v několika bodech.

V § 1 nahradit slovo "smějí" slovem "mohou" a přenést do tohoto ustanovení jako druhý odstavec text dosavadního § 2 odst. 1 s doplňkem týkajícím se počtu cest. Tím se vytvoří logický celek.

Další návrh úpravy vychází ze zásady, že problematika, která bude podrobněji upravena nižší normou, má být předem vymezena tak, aby byl zabezpečen soulad této normy se zákonem, o nějž se opírá. Proto se, soudruzi, navrhuje, aby § 7 určil předmět prováděcích předpisů, které budou vydány, tj. zejména stanovení druhů cestovních dokladů, doby a územního rozsahu jejich platnosti a způsob podávání žádostí o jejich vydání.

Zákon o cestovních dokladech má nabýt účinnosti současně se zákonem o pobytu cizinců na území Československé socialistické republiky.

Domnívám se, že návrh zákona, který byl Národnímu shromáždění předložen, je jasný a přehledný a že odpovídá současnému stavu i dalšímu vývoji naší socialistické demokracie i našich mezinárodních vztahů. Ústavně právní a zahraniční výbor proto doporučují, aby návrh zákona o cestovních dokladech byl s navrženými úpravami schválen. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji poslankyni Sekaninové. Zahajuji rozpravu. Kdo se hlásí do rozpravy? - Nehlásí se nikdo. Přistoupíme tedy k hlasování.

Kdo souhlasí s vládním návrhem zákona o cestovních dokladech ve znění zprávy výborů ústavně právního a zahraničního, nechť zvedne ruku! - (Děje se.) - Děkuji, je někdo proti? - Nikdo. Zdržel se někdo hlasování? - Také nikdo.

Tím Národní shromáždění schválilo vládní návrh zákona o cestovních dokladech ve znění zprávy výboru ústavně právního a zahraničního.

Projednáme dále bod čtrnáct, kterým je

14. Vládní návrh zákona (tisk 24) o pobytu cizinců na území Československé socialistické republiky a společná zpráva výborů ústavně právního a zahraničního (tisk 38).

Vládní návrh zákona odůvodní ministr vnitra s. Kudrna. Dávám mu slovo.

Ministr vnitra s. Kudrna: Soudruzi poslanci, předkládáme vám k posouzení a ke schválení návrh zákona o pobytu cizinců na území Československé socialistické republiky.

Otázky spojené se vstupem a s pobytem cizinců na území republiky byly dosud upraveny dvěma zákony z roku 1949 a k nim vydanými prováděcími předpisy. Předkládaným návrhem zákona soustřeďují se dosavadní roztříštěné předpisy o cizincích do jedné normy a novelizují se zastaralá ustanovení dosavadních předpisů tak, aby odpovídala současné situaci, jakož i potřebám dalšího rozvoje cizineckého ruchu. Ke změně dosavadní právní úpravy nás nutí nová objektivní situace. Jestliže v roce 1960 navštívilo naši republiku necelého půl miliónu cizinců, pak v minulém roce už to bylo 3 720 000 cizinců.

Zákon vychází z obecně platné zásady, že cizinec smí vstoupit na území Československé socialistické republiky a zdržovat se na něm za předpokladu, že obdržel československé vízum. Přitom zákon umožňuje, aby mezistátními dohodami na základě reciprocity byla tato vízová povinnost omezena nebo zrušena. Mezistátní dohody o částečném nebo úplném bezvízovém styku byly až dosud sjednány se všemi evropskými socialistickými státy, takže příslušníci těchto států se mohou zdržovat na území Československé socialistické republiky na základě platných cestovních dokladů vydaných jim domovskými státy.

Podle dosavadní praxe budou československá víza cizincům vydávána s platností na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na 6 měsíců.

Vzhledem k tomu, že na území ČSSR žije 32 400 cizinců, z toho 1900 bezdomovců, je třeba řešit otázky spojené s pobytem těchto osob.

Cizinec, který se bude chtít zdržovat v ČSSR trvale po dobu delší než 6 měsíců, bude povinen opatřit si u orgánů ministerstva vnitra průkaz "Povolení k pobytu", který má obdobnou úpravu a funkci jako občanský průkaz a je vydáván na dobu dvou roků, přičemž jeho doba platnosti je podle potřeby prodlužována. "Povolení k pobytu" vydané cizincům, kteří mají trvalý pobyt v Československé socialistické republice podle dřívějších předpisů, zůstanou nadále v platnosti.

Cizinci, o němž při jeho pobytu v ČSSR vyjde najevo, že porušil čs. právní předpisy anebo je osobou nežádoucí bude možno zakázat další pobyt na území ČSSR; v loňském roce bylo z 3 720 000 cizinců, kteří navštívili ČSSR, a ze 32 400 cizinců trvale usedlých v ČSSR vyhoštěno pouze 62 osob. Zákaz pobytu budou vyslovovat orgány ministerstva vnitra, které současně cizinci určí přiměřenou lhůtu k opuštění ČSSR. Pokud by takový cizinec ve stanovené lhůtě z ČSSR nevycestoval, bude orgánům ministerstva vnitra umožněno na nezbytně nutnou dobu ho zadržet, eskortovat na hraniční přechod a vyhostit do domovského státu nebo do státu, z něhož cizinec do Československé socialistické republiky přicestoval.

Osoby bez státní příslušnosti (bezdomovci) se vyhošťují zpravidla do státu, v němž mají majetek, příbuzné apod., avšak jen pokud tento stát je ochoten je přijmout, takže v tomto směru je vyhošťování bezdomovců do Československé socialistické republiky značně ztíženo.

Aby byla zajištěna evidence cizinců zdržujících se na území naší republiky, ukládá jim zákon povinnost ohlásit svůj pobyt a jeho změny ohlašovacím orgánům. Ohlašovacími orgány pro cizince jsou okresní oddělení ministerstva vnitra, v krajských městech krajské správy ministerstva vnitra. Prováděcími předpisy bude zjednodušeno oproti dosavadnímu právnímu stavu zejména hlášení přechodného pobytu cizinců, kteří přijeli do Československé socialistické republiky hromadně za účelem turistickým nebo rekreačním, a cizinců, kteří se ubytují v hromadných ubytovacích zařízeních. Státní příslušníci socialistických států budou povinni hlásit přechodný pobyt ohlašovacímu orgánu jen tehdy, pokud tento pobyt potrvá déle než 30 dnů; těchto cizinců je převážná většina, takže dojde k podstatnému zjednodušení agendy u ohlašovacích orgánů a k odstraněni neúčelného administrativního zatěžování těchto cizinců.

Ohlašovací povinnost se nebude vztahovat na cizince, kteří požívají diplomatických imunit a výsad, kteří jsou registrováni u ministerstva zahraničních věcí.

Prováděcí předpisy k zákonu vydá ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem zahraničních věcí vyhláškou uveřejněnou ve Sbírce zákonů. V souladu se zákonem a prováděcí vyhláškou budou rovněž vydány interní pokyny československým zastupitelským úřadům, ohlašovacím orgánům a orgánům pohraniční kontroly.

Soudruzi poslanci, předkládáme návrh zákona, o kterém před- pokládáme, že je důstojným projevem hostitele vůči hostům. Chceme věřit, že ta nutná ustanovení zákona, která chrání bezpečnost a společenské principy naší socialistické společnosti, budou používána v co nejmenším rozsahu. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji soudruhu ministru vnitra a dávám slovo zpravodaji s. Rejhonovi.

Zpravodaj posl. Rejhon: Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi poslanci! Poslední léta, ale především loňský rok ukázal, že na území ČSSR přijíždí stále více cizinců, kteří zde pobývají a pohybují se po celé zemi. Vyplývá to především z rozvíjejícího se cestovního ruchu, kdy cizinci přijíždějí turisticky a rekreačně, ale stále více cizinců přijíždí služebně nebo jako hosté našich kulturních a sportovních institucí. Jen v rámci aktivního cestovního ruchu navštívilo v roce 1964 naši vlast 3 715 000 osob, to je více jak dvaapůlkrát než v roce 1963. Z uvedeného počtu přišlo z kapitalistických států 3/4 mil. turistů, to je více než trojnásobek roku 1963.

Dosud platný zákon č. 52 z roku 1949 o hlášení obyvatelstva o povolování pobytu cizinců, z části novelizovaných zákonem č. 76 z roku 1957, za daných podmínek je již zastaralý a neplní své poslání, jak odůvodnil soudruh ministr vnitra. Celá řada jeho ustanovení se již přežila, práci o přehledu a pobytu cizinců na našem území ztěžuje a je v protismyslném postavení proti snahám, které hlavně s rozvojem zahraničně aktívního cestovního ruchu v současné době sledujeme.

Je proto zásadně správné, že Národnímu shromáždění je předložen vládní návrh zákona o pobytu cizinců na území ČSSR v takovém textu, aby plně odpovídal našim současným potřebám.

Předložený vládní návrh především účelně sdružuje otázky evidence cizinců, povolení k pobytu i vízovou agendu, a tím otázky cizinců řeší přehledně jeden zákon.

Navrhované znění zákona upravuje významnou a podstatnou otázku, to je, koho je u nás třeba považovat za cizince. Podle předloženého textu bude to každý, kdo není podle československých právních norem občanem československého státu. Tím se zamezí spekulacím a snahám jednotlivců vytvářet nepřehlednou situaci.

Do navrhovaného znění zákona jsou rovněž již pojaty dohody Československé socialistické republiky se Sovětským svazem, Polskou lidovou republikou, Maďarskou lidovou republikou, Rumunskou lidovou republikou, Bulharskou lidovou republikou, Německou demokratickou republikou a Federativní socialistickou republikou Jugoslávie o bezvízovém styku.

Návrh zákona účelně stanoví normy, za kterých je možno prodloužit pobyt cizince na našem území, ale návrh také velmi správně pamatuje na zájmy republiky a její ochranu před nežádoucími cizinci a správně ponechává možnost vyhoštění nežádoucích cizinců.

§ 4 navrhovaného zákona, který stanoví povinnost cizince hlásit počátek, změnu a ukončení pobytu na území Československé socialistické republiky bude zabezpečen v praktickém provádění vyhláškou ministerstva vnitra, kterou se vydají podrobnější předpisy o pobytu cizinců na území naší republiky, a to tak, aby cizinci nebyli zatěžováni při plnění ohlašovacích povinností. Jednak bude tato agenda značně zjednodušena, bude se provádět diferencovaně a velkou pomocí budou v tomto ohledu ubytovatelé.