Při vydávání právních předpisů jak k zavedení zdokonalené soustavy plánovitého řízení národního hospodářství, tak i k řízení národního hospodářství musí mít všechny orgány na zřeteli, že úkolem právních předpisů je vymezit jen základní pravidla, v jejichž směrnicích se uskutečňuje řídící činnost hospodářských orgánů a organizací i jejich vlastní hospodářská činnost. Přitom je třeba odstranit z právních předpisů nezávazné metodické pokyny. Nové právní předpisy napříště musí obsahovat jen taková ustanovení, která mají charakter právní normy, tj. obecně závazného pravidla. Nesmí obsahovat opatření, která jsou jen výkonem operativní řídící činnosti jednotlivých orgánů hospodářského řízení. Právní předpisy mají obsahovat pouze nezbytné úpravy organizačních vztahů, přesné vymezení kompetence jednotlivých stupňů řízení a práva a povinnosti socialistických organizací -včetně úpravy odpovědnosti jak orgánů řízení, tak i organizací. Při vymezování kompetence bude třeba vždy přesně stanovit, na kterém stupni řízení se ta která působnost uplatňuje. Samozřejmě, že spolu s působností bude upravena vždy též odpovědnost za výsledky řídící činnosti. Při vydávání nových předpisů musí být též jasně vymezen vztah nového k dříve vydaným a zejména vyznačeny předpisy, které se zrušují.

V této souvislosti je třeba znovu zdůraznit jak význam úkolů odborných ústředních orgánů vlády blíže upravovat působnost orgánů hospodářského řízení, tak i jejich velikou zodpovědnost za to, že budou odstraněny dosavadní administrativní formy řízení.

Vláda a ústřední odborné orgány budou ústavně zodpovídat Národnímu shromáždění za důslednější koordinaci svých a resortních právních předpisů. Jednotlivé výbory NS přispějí ústředním orgánům vlády odstranit zesílením své kontrolní funkce nepřehlednou spleť nižších právních norem, které brzdí používání ekonomických nástrojů. Národní shromáždění zesílí současně koordinaci zákonů, aby ani v této oblasti nebyly brzdy, které by zabraňovaly při řízení využívat více ekonomických nástrojů.

Při projednávání návrhů zákonů ve výborech Národního shromáždění zástupce vlády požádal výbory NS o podporu vlády při zavádění zdokonalené soustavy plánovitého řízení národního hospodářství. Půjde předně o pomoc na tomto úseku. Jednotlivé výbory NS se již zabývaly otázkami právních předpisů na úseku řízení hospodářství, ale účinnost musí být nyní podstatně zesílena. Zkušenosti poslanců z volebních obvodů a pracovišť mohou přispět k tomu, aby z našeho právního řádu byly odstraněny všechny předpisy, které by znamenaly udržování direktivního, administrativního řízení národního hospodářství a které by byly překážkou uplatňování ekonomických nástrojů řízení. Na doporučení ústavněprávního výboru vytvořila vláda vládní komisi pro koordinaci hospodářských předpisů. Je třeba skutečně velmi energicky provádět prověrky všech právních předpisů na úseku řízení národního hospodářství. Nejedná se o zákony, ale jde o resortní předpisy. Podle zprávy vládní komise pro koordinaci hospodářských právních předpisů platilo k 1. září 1965 přes 5000 hospodářsko-právních předpisů, z nichž přes 4000 bylo publikováno v resortních věstnících nebo přímo intimováno hospodářským organizacím. Již tato cifra ukazuje, že dosavadní způsob řízení národního hospodářství spočíval spíše v direktivním administrativním řízení, a nikoli ve využívání ekonomických stimulů. Poněvadž počet hospodářsko-právních předpisů je přímo závislý na poměru mezi administrativním a ekonomickým způsobem řízení, bylo by jen logickým důsledkem změny v systému řízení, že počet právních předpisů by měl podstatně klesnout. Bude proto úkolem i výborů NS sledovat vývoj počtu právních předpisů, i když samozřejmě se budou muset zabývat i jejich obsahem. Bude úkolem Národního shromáždění zesílit kontrolní funkci výborů v tomto směru, aby se pravidelně při zavádění nové soustavy řízeny zabývaly i těmito záležitostmi, dávaly si předkládat zprávy resortů a ústředních odborných komisí a na podkladě zkušeností poslanců z pracovišť přispěly tak vládě k zavedení ekonomického způsobu řízení.

Soudružky a soudruzi, vedle zákona o úpravě některých odborných ústředních orgánů vlády je nutno novelizovat zákon č. 52/1963 Sb. o Státní plánovací komisi. V tomto zákoně v souladu s usnesením ÚV KSČ se zdůrazňuje odpovědnost Státní plánovací komise za přípravu návrhů dlouhodobých výhledů rozvoje národního hospodářství i návrhů koncepcí a zásad hospodářské politiky. Jde o to, aby Státní plánovací komise se nezabývala pouze přípravou státních plánů, ale aby s dlouholetou perspektivou připravovala i výhledy, z nichž jednotlivé plány rozvoje národního hospodářství vycházejí.

Poněvadž zásady zdokonaleného plánovitého řízení národního hospodářství povedou k tomu, že se při využívání ekonomických nástrojů nutně omezí administrativní řízení, je možno omezit počet ministerstev a vytvořit taková ministerstva, která budou moci komplexně řídit hospodářství na určitém úseku. Z toho vychází návrh zákona a zřizuje ministerstvo hornictví, které převezme působnost dosavadního ministerstva paliv a část působnosti ministerstva hutního průmyslu a rudných dolů. Z téhož důvodu se zřizuje ministerstvo těžkého průmyslu, které převezme působnost dosavadního ministerstva těžkého strojírenství, ministerstva všeobecného strojírenství a částečně působnost i ministerstva hutního průmyslu a rudných dolů. Dosavadní čtyři ministerstva (tj. paliv, hutního průmyslu a rudných dolů, těžkého strojírenství a všeobecného strojírenství) se zrušují. Z ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství se vyčleňuje působnost na úseku řízení vodního hospodářství a vytváří se Ústřední správa vodního hospodářství jako ústřední orgán státní správy. Konečně návrh zákona zrušuje Ústřední správu pro rozvoj místního hospodářství. Tento orgán se při plném využívání ekonomických nástrojů v řízení místního hospodářství stává zbytečný a pokud bude třeba centrálně některou z jeho působností vykonávat, bude tím pověřeno ministerstvo vnitra.

Návrh zákona, kterým se novelizuje zákon č. 121/1962 Sb. o hospodářské arbitráži, provádí v podstatě pouze tu změnu, zda má být organizaci poskytnuta úhrada při uložení mimořádného závazného úkolu. Tyto spory je třeba svěřit objektivním orgánům, poněvadž bude k nim docházet zejména v oblasti řízení organizací nadřízenými organizacemi nebo orgány.

Konečně vláda předkládá návrh zákona o Státní bance. Tento zákon vymezuje novým způsobem úkoly Státní banky a zejména ji vyjímá z působnosti ministerstva financí. Výslovně se konstatuje, že Státní banka je samostatnou organizací, která je oprávněna řídit využívání těch ekonomických nástrojů, které spadají do její působnosti. Proto napříště bude generální ředitel Státní banky vydávat předpisy o poskytování úvěrů, o úrokových sazbách, o provádění financování a bankovní kontrole investiční výstavby apod.

Soudružky a soudruzi poslanci!

Nové uspořádání orgánů ústředního řízení podle navrhovaných zákonů nemění nic na ústavní zodpovědnosti vlády a členů vlády Národnímu shromáždění podle článku 66 a 70 ústavy. Vláda jako kolektivní orgán bude odpovídat Národnímu shromáždění za vrcholné řízení národního hospodářství. V činnosti jednotlivých orgánů Národního shromáždění, zejména jeho výborů a předsednictva dojde však po schválení zákonů ke změně dosavadní praxe, neboť vedle ministerstev se vytváří ústřední odborné orgány vlády s širokou pravomocí a odpovědností. Jejich hlavním úkolem bude uplatňovat nový způsob řízení. Ministerstva mají napříště zaměřit svou činnost převážně na dlouhodobé plánování, řízení investiční výstavby, technického rozvoje a na přípravu kádrů a postupně omezovat operativní činnost a přímé řízení výroby. Tato zásadní změna se promítne i do celé činnosti Národního shromáždění a zákonodárné i kontrolní funkce jeho orgánů.

Jednotlivé výbory Národního shromáždění navážou nejužší součinnost s ústředními odbornými orgány vlády, aby za jejich pomoci získaly mnohem komplexnější pohledy na řešené problémy. Tak jako se vytváří úzká spolupráce s Ústřední komisí lidové kontroly a statistiky, tak je nutno rozvinout součinnost orgánů Národního shromáždění s nově vytvářenými ústředními odbornými orgány vlády, aby orgány Národního shromáždění mohly plnit úspěšně své ústavní funkce.

Dosavadní praxe úzké spolupráce s vládou bude proto při zajišťování nového způsobu řízení ještě dále prohloubena.

Soudruzi poslanci, výbory Národního shromáždění, které projednávaly vládní návrhy zákonů a doporučily je ke schválení, zdůraznily, že nové uspořádání ústředního řízení nesmí znamenat rozšíření správního. aparátu. Poslanci vyslovovali požadavek, aby nebyl rozšířen dosavadní administrativní aparát, počítaje v to aparát ústředního řízení, resortů, oborových ředitelství a podniků v celém svém komplexu, ale aby byl naopak snížen.

Výbory Národního shromáždění, které doporučují návrhy zákonů ke schválení, vycházejí z prohlášení vlády obsaženém v písemném zdůvodnění návrhů zákonů, že předložené návrhy zákonů si nevyžadují rozšíření administrativního aparátu a další požadavky na státní rozpočet a že nová úprava organizace a pravomoci ministerstev a dalších ústředních orgánů povede ke snížení pracovníků ústředního aparátu, jak to vyplývá ostatně i ze snížení počtu ústředních orgánů státní správy. Perspektivně by mělo docházet k dalšímu snižování administrativního aparátu v souvislosti s odstraňováním direktivního řízení a s uplatňováním v největší míře ekonomických nástrojů. Nově vytvářené odborné ústřední orgány vlády budou se ve velké míře zabývat zajišťováním vědeckého řízení národního hospodářství i státní správy. Pro omezování administrativního aparátu je důležité, aby se co nejvíce zjednodušovaly pracovní postupy administrativních prací, jako jsou různá hlášení, sledování statistických ukazatelů apod. Uplatněním těchto metod, rozšířením automatizace a mechanizace administrativních prací a podstatným zkvalitněním aparátu bude možno dále snižovat administrativní aparát, a je proto možno pokládat stanovisko vlády za reálné.

Pokud jde, soudruzi poslanci, o právní formu zavádění zdokonalené soustavy řízení národního hospodářství, lze pokládat dosavadní postup za správný. Jde o celou řadu úprav, které bude třeba důkladně vyzkoušet a na základě získaných zkušeností později zakotvit stabilně do právního řádu. Proto dosavadní postup vlády, která vydává sama předpisy umožňující uplatňování ekonomických nástrojů při řízení nebo s jejímž souhlasem je vydávají resorty, je jedině možný. Kde je nutno vydat zákonný předpis, takový předpis je třeba předložit Národnímu shromáždění, jako např. v současné době uvedených pět návrhů zákonů. Při dalších úpravách právních předpisů v oblasti hospodářských vztahů bude vždy třeba hledat zjednodušení administrativy a zajistit co nejširší uplatňování ekonomických nástrojů řízení. Teprve po delší době bude správné, aby se zhodnotilo působení dosavadních právních norem a aby se základní zásady řízení národního hospodářství i působnost a organizace orgánů centrálního řízení zakotvily stabilnějším způsobem v zákonech. Vždyť i zavádění zdokonaleného způsobu řízení národního hospodářství je nutno chápat jako proces.

V té souvislosti chci zaujmout stanovisko k některým zmocněním a zmocňováním klauzulím, jimiž se v návrzích zákonů dává vládě zmocnění vůči jednotlivým ústředním odborným orgánům nebo vůči resortům.

Poněvadž řízení hospodářství je třeba velmi citlivě přizpůsobovat vývoji v jednotlivých etapách, není možno upravovat podrobněji právní problémy řízení národního hospodářství v zákonech. Je značně rozdílná situace v oblasti práva hospodářského od oblasti právního řádu, které se týkají práv a povinností občanů. Zatímco je nutno bezpodmínečně prosazovat požadavek, aby práva občanů a jejich povinnosti byly upravovány celkem velmi podrobně již v samotných zákonech, v oblasti řízení hospodářství a hospodářských vztahů je naopak nutno do zákonů vtělovat jen ta ustanovení, která mají základní význam a mohou být stanovena pro delší časové období. S tím souvisí i otázka zmocnění pro vydávání podrobnějších předpisů. Vzhledem k nutnosti umožnit vládě pružné řízení národního hospodářství a jeho přizpůsobování k okamžitým potřebám naší společnosti, je nutno vymezit vládě pravomoc značně široce a zmocnit ji k podrobnějším úpravám. Proto i navrhované zákony umožňují vládě, aby stanovila podrobněji působnost ústředních odborných orgánů i nově zřizovaných ministerstev a ústředních orgánů státní správy a upravila jejich spolupráci. V důsledku toho také i předkládané zákony obsahují zmocnění k vydávání předpisů o vymezení působnosti jednotlivých ústředních orgánů. Tak bude možno, aby vláda zajistila omezování písemných příkazů a v řízení zaváděla uplatňování ekonomických nástrojů.

Pokud zavádění zdokonalené soustavy řízení vyžaduje změnu orgánů na Slovensku, navrhuje se, aby tyto změny byly podle čl. 74 písmeno a) ústavy provedeny zákonem Slovenské národní rady.

Národní shromáždění a jeho orgány budou sledovat zavádění zdokonalené soustavy plánovitého řízení národního hospodářství. Na základě získaných zkušeností bude třeba při každé právní úpravě zabezpečovat prosazování ekonomických nástrojů jakožto jedině správných nástrojů, které pomohou zabezpečit intenzívní rozvoj naší výroby.

Návrhy zákonů projednaly na společné schůzi dne 5. listopadu výbor ústavněprávní, výbor pro plán a rozpočet, průmyslový výbor pro hlavní výrobní odvětví a výbor pro investiční výstavbu a stavebnictví. Změny, které byly doporučeny na této schůzi, byly zapracovány do vládních návrhů zákonů, které vám byly rozdány jako tisky označené č. 60-64. Výbory vyslovily s těmito návrhy souhlas a doporučily je plénu ke schválení. Z tohoto důvodu jako společný zpravodaj všech uvedených výborů navrhuji, aby Národní shromáždění po projednání předložené návrhy zákonů schválilo.

Předseda NS Laštovička: Děkuji s. Škodovi za přednesenou zprávu z výborů NS a přerušuji schůzi do 12 hodin.

Předseda NS Laštovička (zvoní): Zahajujeme rozpravu k předneseným zprávám.

Kdo se hlásí do rozpravy? S. Tymeš, pak s. Nový.

Posl. Tymeš: Soudružky a soudruzi, přechod na novou soustavu plánovitého řízení národního hospodářství patří mezi největší a nejnáročnější úkoly schválené ústředním výborem Komunistické strany Československa při uskutečňování záměrů a směrnic XII. sjezdu strany. Vstupujeme do období, kdy se zásady nové soustavy zavádějí a kdy je třeba upravovat způsob řízení a plánování.

Návrhy zákonů, které dnes Národní shromáždění projednává, mění strukturu, obsah, metody a styl práce ústředních řídících orgánů tak, aby byla zajištěna důsledná dělba řídící práce a plné uplatnění principů zdokonalené soustavy plánovitého řízení národního hospodářství. Naším úkolem je posoudit, zda navrhované změny v práci centrálních orgánů plně zabezpečují potřeby národního hospodářství v nové soustavě.

Zpravodaj, místopředseda Národního shromáždění s. dr. Škoda referoval o jednání výborů NS, které návrhy doporučily plénu NS v přesvědčení, že jsou zaměřeny správným směrem a vytvářejí předpoklady pro úspěšné plnění cílů naší hospodářské politiky.

Tyto návrhy z části vycházejí i z připomínek jednotlivých poslanců ve výborech NS a výborů NS. Např. výbor pro plán a rozpočet se podrobně zabýval prací Státní plánovací komise v nových podmínkách řízení národního hospodářství. Posílení úlohy pléna Státní plánovací komise, perspektivního plánování, svodné a koncepční práce jednotlivých organizačních útvarů, těsnější spolupráce s ministerstvy v procesu sestavování plánu, to vše považujeme za správné a nutné. Uplatnění základních principů zdokonalené soustavy plánovitého řízení vyžaduje od Státní plánovací komise zabezpečit nepřetržitost prací na celé soustavě národohospodářských plánů, přesunout těžiště prací na dlouhodobý plán a plně využívat ekonomické nástroje řízení.

Je naprosto logické, že využívání ekonomických nástrojů řízení vyžaduje nově upravit také centrální řízení v oblasti financí, cen a mezd. Státní komise pro finance, ceny a mzdy bude vedle Státní plánovací komise druhým orgánem vlády, který má významnou úlohu při vytváření podmínek pro účinné působení ekonomických nástrojů řízení. Jde také o zajištění jednoty v provádění finanční, úvěrové, cenové a mzdové politiky. Nová soustava předpokládá pevný výhled hospodářství a stabilitu jeho základních cílů. Toho lze dosáhnout jen za předpokladu, že pevná čísla a úkoly se omezí jen na rozhodující cíle. Současně musí být tyto cíle zajišťovány vytvořením potřebných rezerv v perspektivních i prováděcích plánech, správným operováním těmito rezervami a dále pružným využíváním nástrojů finanční, cenové, mzdové a úvěrové politiky.

To všechno vyžaduje dovednou práci centrálních řídících orgánů a vysokou úroveň ekonomických znalostí a organizační dovednost vedoucích pracovníků v podnicích. Vyžaduje to také správné organizační uspořádání a vymezení vztahů mezi podniky navzájem, mezi podniky a centrálními orgány a uvnitř centrálních orgánů mezi jejich resortními a nadresortními složkami. Proto jsou organizační změny nedílnou složkou všech ekonomických opatření a příprava kádrů základní podmínkou funkce zdokonalené soustavy plánovitého řízení národního hospodářství.