Táto činnosť má dve zložky: organizačnú a kádrovú. Riadenie národného hospodárstva na rôznych stupňoch nie je a nemôže byť vecou ľubovôle vedúceho pracovníka. Na úrovni podniku a závodu existujú už dnes vedecky zdôvodnené organizačné formy i metódy riadenia. Myslím napríklad na optimalizáciu rozhodovania s použitím matematických metód a vyššej výpočtovej techniky. Ide o to, náležite si osvojiť tieto najmodernejšie formy a metódy a uplatniť ich v praxi.

V tejto súvislosti kladieme mimoriadny dôraz na racionalizáciu riadenia a správy a úspory administratívy. Považujeme za dôležité, aby Štátna komisia pre riadenie a organizáciu venovala pozornosť najmä podnikovej sústave riadenia, teda článku, cez ktorý princípy novej sústavy prenikajú priamo k pracujúcim. Práve tento článok dosiaľ zanedbávame.

Pravda, veľká časť úloh v racionalizácii riadenia a správy je spätá s nasadením modernej výpočtovej techniky. Zahraničné poznatky, ale i naše vlastné skúsenosti potvrdzujú, že je to jeden z revolučných prvkov vo zvýšení úrovne riadiacej práce na všetkých stupňoch. Dosiaľ sme v oblasti nasadenia modernej výpočtovej techniky iba v začiatkoch a za vyspelými štátmi sa oneskorujeme. Bude dôležitou úlohou vlády, aby presadila zlepšenie v tomto smere, aby presadila využitie matematických metód a nasadenie modernej výpočtovej techniky.

Organizácia práce i precíznosť vedeckých metód riadenia môžu byť však účinné len vtedy, ak sú na náležitej úrovni i ľudia, ktorí majú riadenie v rukách. Už dávno neplatí, že stačí iba skúsenosť z práce v niektorom obore, alebo len odborná či organizačná schopnosť. Moderné požiadavky na vedúceho hospodárskeho pracovníka zlučujú mnoho zložiek: znalosť oboru, moderných metód alebo metód a foriem riadenia a organizácie práce, umenie pracovať s ľuďmi, znalosť tržných vzťahov a predovšetkým politický prístup k problémom. Komplex požiadaviek, ktoré sa kladú na vedúceho pracovníka, vyžaduje preto špecializáciu pre oblasť riadenia. Takých, mnohostranne pripravených, vedecky kvalifikovaných odborníkov pre riadenie zatiaľ nazvyš nemáme. Štátna komisia pre riadenie a organizáciu musí rýchlo organizovať nápravu a zabezpečovať ich výchovu. S takým poslaním zriadili sme pri komisii Inštitút riadenia, ktorý už pripravuje školenie kádrových záloh o modernom riadení pre vedúce hospodárske funkcie.

Je žiadúce, aby Inštitút pracoval modernými metódami výuky, harmonicky spájal teóriu s praxou a úzko spolupracoval s vysokými školami, Československou akadémiou vied i príslušnými inštitúciami v iných krajinách.

V súvislosti s úpravou pôsobnosti odborných orgánov vlády chcem poukázať na dve závažné otázky.

Vymedzením kompetencie jednotlivých ústredných orgánov chceme prekonať stav, keď sa len s obtiažami zisťovalo, kto za určité otázky zodpovedá, chceme prekonať obezličku v zodpovednosti za splnenie rozhodnutí vlády. Predložené návrhy zákonov - o Štátnej plánovacej komisii i ostatných orgánov - určujú ich vzájomné vzťahy i kompetenciu.

Riešia aj ich legislatívnu právomoc. Zreteľne sa určuje kto a v akej oblasti môže rozhodovať a vydávať pokyny. Je to veľmi účelný a potrebný zásah voči škodlivej praxi, keď niektoré ústredné orgány priam chrlili vyhlášky a smernice tak, že sa v tejto papierovej džungli už málokto vyznal.

S tým súvisí i novelizácia zákona o hospodárskej arbitráži. Tento orgán bude rozhodovať o náhradách škôd, ktoré vzniknú podnikom a výrobným hospodárskym jednotkám v dôsledku mimoriadnych úloh, ktoré sa im direktívne uložia mimo štátneho plánu. Je prirodzené, že v týchto veciach nebudú rozhodovať zainteresované ministerstvá, ale arbitráž, ktorá posúdi objektívnosť požiadaviek rezortov.

Prichodí mi, súdružky a súdruhovia, dotknúť sa ešte niektorých zmien, ktoré navrhujeme v organizácii ministerstiev.

Pri návrhu na zriadenie Ministerstva baníctva a Ministerstva ťažkého priemyslu vychádzame z toho, že vytvorenie ústredných odvetvových orgánov s veľmi širokou pôsobnosťou umožňuje zmenená povaha ministerstiev v novej sústave, obmedzenie ich operatívnej činnosti a priameho riadenia výroby a že naopak, zmenami dosiahneme zjednodušenie odberateľských a dodávateľských vzťahov i kooperácie.

Tým, že do Ministerstva baníctva zahrnujeme okrem doterajšieho rezortu palív aj uranový priemysel, rudné bane, ťažbu a úpravu nerudných surovín, chceme celkove zlepšiť hospodárenie s našim nerastným bohatstvom, vytvoriť lepšie podmienky pre koordináciu výskumu, investičnej výstavby a využívanie ťažobných a opravárenských kapacít.

Taktiež spojením doterajších ministerstiev hutníckeho priemyslu a rudných baní, ťažkého a všeobecného strojárstva do nového Ministerstva ťažkého priemyslu zjednotíme rozvoj a usporiadanie výrobnej a technickej základne založenej na báze kovov a tak zvýšime úroveň riadenia v tejto oblasti. Prispeje to aj k lepšiemu využitiu základný ch fondov, najmä zlievární.

V poľnohospodárstve dovršujeme práce na primeranej aplikácii zásad novej sústavy riadenia na poľnohospodársku výrobu. Vzhľadom na mimoriadny a stále rastúci význam, ktorý má hospodárenie s vodou pre našu spoločnosť, navrhujeme, aby sa vyňalo riadenie vodného hospodárstva z pôsobnosti Ministerstva poľnohospodárstva a aby ho riadila Ústredná správa vodného hospodárstva.

Napokon navrhujeme zrušiť Ústrednú správu pre rozvoj miestneho hospodárstva. Súvisí to s našou snahou posilniť funkciu národných výborov v tejto oblasti. Pôsobnosť, ktorá sa musí zabezpečovať ústredne, chceme začleniť do Ministerstva vnútra.

Súdružky a súdruhovia! Predložené návrhy sú časťou opatrení na skvalitnenie riadiacej činnosti vlády. Spolu s nimi musíme obsahovo meniť a zmeniť aj systém a štýl práce vlády a veľmi rozhodne usilovať, aby vskutku vyjadroval objektívne potreby novej sústavy.

Dôraz kladieme najmä na kolektívnosť v práci vlády. Každý člen vlády musí cítiť za rozhodnutia vlády osobnú zodpovednosť, pričiniť sa o kvalitu rozhodnutia a nevidieť len rezort, ktorý riadi. Preto posilníme úlohu pléna vlády. Členovia vlády budú pracovať v kolektívnych odborných orgánoch vlády. Chceme tak vytvoriť predpoklady pre trvalú permanentnú aktívnu účasť všetkých členov vlády na vládnych prácach vo všetkých etapách počnúc prípravou a končiac realizovaním.

Dôležitý predpoklad pre vyššiu úroveň práce centrálnych orgánov vidíme ďalej v nevyhnutnosti, aby vláda o zásadných otázkach rozhodovala na základe variantných riešení. Iste je to požiadavka náročná, ale ustúpiť od nej nemôžeme, ak chceme a máme uplatniť najefektívnejšie riešenia a budovať progresívnu ekonomiku.

Nové usporiadanie centrálnych orgánov, vybudovanie oborových riaditeľstiev i prehĺbenie pôsobnosti národných výborov vyžaduje, aby sme znížili početné stavy orgánov centrálneho, miestneho a hospodárskeho riadenia. Obsah práce ministerstiev a odborných orgánov vlády pritom nástojčivo stavia do popredia orientovať sa na širšie ekonomické súvislosti. Preto sa v centrálnom aparáte budú môcť uplatniť iba pracovníci typu politicky a odborne kvalifikovaného organizátora, ktorí dokážu využívať prednosti tzv. "týmovej" práce, t. j. za účasti odborníkov z vedy, techniky a praxe.

Také sú, súdružky a súdruhovia, aspoň v hrubých črtách návrhy na zmeny v obsahu činnosti, v organizácii a štýle práce centrálnych orgánov i postup, ako ich budeme realizovať.

Vo svojom komplexe tvoria iba rámec, iba nevyhnutný predpoklad, aby sa podstatne skvalitnila práca vlády a vláda plnila tie funkcie, ktoré centru v modernej socialistickej ekonomike prislúchajú. Musíme vynaložiť maximum úsilia, vôle, tvorivosti i kritičnosti k vlastnej robote, aby sme ich v krátkom čase uviedli do života.

S takýmto prístupom a zodpovednosťou musí vláda v terajšom období sústrediť sily, aby sa urýchlili práce na dokončení plánu pre rok 1966 a zintenzívnili prípravy štvrtej päťročnice.

Pôjde pritom o to, aby sme oba návrhy predložili včas, aby sme sprogresívnili naše ciele, ako to žiada ústredný výbor strany v súlade s potrebami spoločnosti a ako to zodpovedá možnostiam a rezervám, ktoré v národnom hospodárstve máme.

V záujme toho budeme tiež intenzívne rozvíjať a prehlbovať pôsobenie novej sústavy riadenia, budeme umocňovať účinnosť a silu pravidiel a nástrojov riadenia, aby podnecovali zdravý a pozitívny vývoj a aby sme pomocou nich tak vo vláde, ako i v podnikoch, národných výboroch, závodoch i dielňach - všade úspešne riešili vecné problémy v národnom hospodárstve.

Kvalitnú prípravu plánu na rok 1966 a štvrtej päťročnice spolu s uplatňovaním a rozvíjaním zdokonalenej sústavy riadenia, spolu s kvalifikovanou prípravou hospodárskych pracovníkov na jej využitie považujeme za významnú súčasť príprav XIII. sjazdu našej strany, za nevyhnutný predpoklad, aby naše spoločné úsilie už v predzjazdovom období prinieslo výrazný pokrok vo vývoji národného hospodárstva.

Zvyšujúc zodpovednosť vlády za riadenie, za lepšie zabezpečovanie celospoločenských záujmov, rozširujeme súčasne priestor pre iniciatívu a záujem podnikov i národných výborov. Spolu s dôverou a pomocou budeme však žiadať pevnú disciplínu a rešpektovanie spoločenských záujmov od všetkých článkov riadenia i od každého osobne. Sme presvedčení, že môžeme pritom rátať s uvedomením a zodpovednosťou väčšiny hospodárskych pracovníkov, s pracovnou obetavosťou a pochopením našich ľudí, všetkých, čo napriek ťažkostiam čestne plnia úlohy plánu a svoje povinnosti.

V tomto vedomí chcem Vás, súdružky a súdruhovia poslanci, v mene vlády požiadať o podporu a súhlas s predloženými návrhmi. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji předsedovi vlády s. Lenártovi za odůvodnění vládního návrhu zákona.

Prosím nyní soudruha dr. Škodu, aby jako společný zpravodaj čtyř výborů přednesl zpravodajskou zprávu k návrhům vládních zákonů o organizaci ústředního řízení.

Místopředseda NS s. dr. Škoda:

Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi poslanci. Předseda vlády s. Lenárt podrobně zdůvodnil návrhy zákonů, které mají zajistit závěry usnesení ÚV KSČ z 3. listopadu v oblasti organizace a působnosti centrálních orgánů řízení. Omezím se proto ve svém vystoupení jenom na některé aspekty, které jsou důležité pro posouzení předkládaných zákonných osnov z hlediska ústavy a směrnic usnesení ÚV KSČ, které byly zdůrazněny při projednávání zákonných osnov ve výborech NS. Navrhované zákony umožní, aby vláda jako nejvyšší výkonný orgán mohla zajistit systém centrálního řízení, které bude odpovídat zdokonalené soustavě plánovitého řízení národního hospodářství. Smyslem vymezení nové působnosti centrálních orgánů je, aby administrativní formy řízení byly nahrazovány formami převážně ekonomickými. Zdůraznění úlohy ekonomických nástrojů v řízení znamená však takové uspořádání orgánů centrálního řízení a změny jejich působnosti, aby orgány centrálního řízení se zabývaly důsledně perspektivami našeho národního hospodářství, vycházely ze světového vývoje probíhající technické revoluce a aby jejich činnost byla harmonicky sladěna se sférou podnikového řízení, které bude řízeno převážně ekonomickými nástroji, a nikoli příkazy a záplavou písemných směrnic a pokynů z resortů. Přitom však nelze připustit jakékoli oslabení úlohy plánu a uvolnit cestu živelnosti. Celostátní plán rozvoje národního hospodářství musí i nadále, jak to vyplývá i z čl. 12 ústavy, zůstat základem veškeré činnosti. V jeho podmínkách je třeba rozvíjet samostatnost a iniciativu podniků a iniciativu pracujících podle zásad socialistické demokracie.

Poněvadž Národní shromáždění podle čl. 47 ústavy zřizuje zákonem ústřední orgány státu, je třeba si dnes při projednávání návrhů zákonů zajištujících strukturu orgánů centrálního řízení položit předně otázku, zda vláda jako nejvyšší výkonný orgán ústavně odpovědný Národnímu shromáždění má všechny zákonné předpoklady k tomu, aby mohla zajistit nový systém centrálního řízení odpovídající zdokonalené soustavě plánovitého řízení národního hospodářství. To znamená předně posílit a zkvalitnit perspektivní a dlouhodobé plánování, zajistit, aby všechny orgány centrálního řízení využívaly plánu a ekonomických nástrojů a souladu jednotné hospodářské politiky a prohloubit činnost vlády při řešení základních otázek rozvoje národního hospodářství. Tuto otázku je třeba si položit tím spíše, že v předkládaných návrzích zákonů se nijak nezdůrazňuje toto nové zaměření funkce vlády. Veškerá tato činnost vlády zdůrazněná a rozvedená v usnesení ÚV KSČ z 3. listopadu vyplývá však již z čl. 68 ústavy a není proto nutno znovu zákonem ji stanovit. Navrhované uspořádání odborných orgánů vlády vytvoří předpoklady, aby vláda jakožto kolektivní orgán se mohla zabývat rozhodujícími otázkami řízení národního hospodářství. Podle jejich pokynů zásadní otázky týkající se jednotlivých odvětví i dílčích problémů budou řešeny odbornými orgány vlády - Státní plánovací komisí, Státní komisí pro finance, ceny a mzdy, ministerstvem financí, Státní bankou, Státní komisí pro techniku, Státní komisí pro hospodářskou a vědecko-technickou spolupráci, Státní komisí pro řízení a organizaci a Ústřední komisí lidové kontroly a statistiky.

Vytvářejí se takové odborné orgány, které budou mít možnost posuzovat daleko komplexněji rozhodující problémy, nežli tomu bylo dosud. Nevytvářejí se přitom orgány zcela nové, nýbrž se slučují dosavadní, ale podstatně se rozšiřuje jejich působnost takže se stávají ústředními orgány státní správy podle čl. 72 ústavy.

Z dosavadního Státního cenového výboru a Státní mzdové komise se vytváří Státní komise pro finance, ceny a mzdy. Vznikne tak orgán, který bude mít možnost komplexně posuzovat užívání základních ekonomických nástrojů při řízení hospodářství, v oblasti cen i v oblasti mzdové politiky.

Spojením dosavadní Státní komise pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky a Státní komise pro investiční výstavbu se vytvoří Státní komise pro techniku s rozsáhlou samostatnou pravomocí určovat technické nástroje řízení investiční politiky apod.

Státní komise pro hospodářskou a vědecko-technickou spolupráci přebírá funkci dosavadního Vládního výboru pro hospodářskou spolupráci, ale její působnost se rozšiřuje v souladu s významem ekonomických vztahů vnějších, zejména se socialistickými státy.

Navrhuje se, aby v čele těchto tří ústředních odborných komisí byl člen vlády.

Vedle toho se jako ústřední odborný orgán vlády pro řízení a organizaci státní správy vytváří Státní komise pro řízení a organizaci.

Všechny tyto odborné komise jsou ústředními orgány státní správy a k jejich zřízení je třeba zákona podle čl. 47 ústavy.

Jako ústřední orgány státní správy mají možnost na základě zákonů a vládních nařízení a k jejich provedení vydávat podle čl. 72 ústavy obecně závazné právní předpisy.

V tomto ustanovení je třeba spatřovat jeden z důležitých prostředků, jak zajistit prostřednictvím odborných orgánů vlády zásady nového způsobu řízení. Předně to bude znamenat odstranit z těchto odvětví obrovské množství vyhlášek a směrnic vydaných resorty, které brání tomu, aby při řízení národního hospodářství byly ekonomické nástroje podnikovými orgány užívány. Poněvadž odborné ústřední orgány vlády budou oprávněny vydávat právní předpisy o působnosti orgánů hospodářské řízení na určitých úsecích tohoto řízení, zejména při tvorbě cen, na úseku odměňování práce a také při vymezení působnosti orgánů a organizací při investiční výstavbě, budou mít možnost a povinnost omezovat vydávání předpisů jen na nezbytnou nutnost a vést tak jak ostatní ústřední orgány státní správy, tak i hospodářské organizace k tomu, aby využívaly více ekonomických nástrojů při řízení národního hospodářství.

Poněvadž právě v tom tkví jeden z podstatných rozdílů proti dosavadnímu převážně administrativnímu způsobu řízení, dovolte mi, soudružky a soudruzi poslanci, abych při schvalování navržených zákonů zdůraznil některé požadavky výborů NS, zejména výboru ústavněprávního.