Celý doterajší vývoj budovania socializmu a na jeho základe dosiahnuté výsledky v hospodárskom a kultúrnom rozvoji Slovenska nás oprávňujú vyhlásiť, že Slovenská národná rada ako politická predstaviteľka samobytnosti slovenského národa je hlboko presvedčená o správnosti cesty, ktorú sme po oslobodení nastúpili pri utváraní správy štátnych vecí a riešení hospodárskych, kultúrnych a sociálnych potrieb našich národov.

Slovenská národná rada pokladá za svoje najvlastnejšie poslanie aj naďalej vynakladať všetky svoje sily, aby - vychádzajúc z ústavy v jej rozvinutí dokumentom ÚV KSČ a ÚV KSS - svojou prácou maximálne prispievala k rastu ekonomiky a kultúry Slovenska a tým súčasne k rastu našej jednotnej čs. ekonomiky.

Slovenská národná rada ubezpečuje Národné zhromaždenie a prostredníctvom neho celú československú verejnosť, že je pripravená plniť úlohy, ktoré jej vyplynú z potrieb zabezpečovania ďalšieho hospodárskeho a kultúrneho rozvoja republiky a tým aj Slovenska, s tou zodpovednosťou, ktorú pred slovenským národom a celým československým ľudom má ako ústavný slovenský národný orgán a súčasne národný článok celoštátneho riadenia.

Sme presvedčení, vážené súdružky a súdruhovia poslanci, že i dnešné prerokovanie zprávy o činnosti Slovenskej národnej rady Národným zhromaždením bude dôležitým krokom na ceste uskutočňovania veľkých úloh ďalšieho rozkvetu oboch našich národov a našej spoločnej socialistickej vlasti. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji soudruhu Chudíkovi. Zahajuji rozpravu. Do rozpravy je přihlášena místopředsedkyně NS s. Leflerová.

Místopředsedkyně NS s. Leflerová: Vážené soudružky, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté!

Skutečnost, že dnes přistupujeme v Národním shromáždění k projednávání zprávy o činnosti SNR, je dalším dokladem toho, jak se podle směrnic XII. sjezdu naší strany a jeho usnesení v praktickém životě socialistického státu realizuje naše ústava v prohlubování vztahů našich zastupitelských sborů. Soustava našich zastupitelských sborů tvoří jednotný celek, jehož závažným posláním je zabezpečit jednotu v uskutečňování politiky a směrnic naší strany, v uskutečňování zákonů, které v Národním shromáždění přijímáme. Proto stranické dokumenty o prohloubení činnosti NS a za plnější uplatnění SNR zdůrazňují nutnost rozvinout účinné vztahy mezi NS, SNR a národními výbory.

Vztahy mezi NS a SNR mají pracovní ráz a jsou určovány především společnými cíly a úkoly našich národů, všeho čs. lidu, které nás sjednocují. Jsou to společné problémy hospodářské a kulturní výstavby, které nás mají k tomu, abychom je společnými silami řešili, abychom společným úsilím zabezpečovali jejich plnění. My nechápeme jednotu a sbližování našich národů jen jako otázku teoretickou a ideologickou, ale jako živou realitu, která spočívá ve společné práci na společných problémech a úkolech, ve společném úsilí našich pracujících na závodech, na školách a na dalších pracovištích, i na nás, kterým lid dal důvěru, abychom ho zastupovali v našich orgánech. Z tohoto základního obsahu vyplývá součinnost NS a SNR na základě spravedlivého rovnoprávného uspořádání národnostních vztahů v ČSSR, který je výrazem uskutečňování ústavních zásad v naši denní praxi. Smyslem této součinnosti je sjednocení úsilí obou orgánů v plnění úkolů socialistického státu, zapojení pracujících do řešení slovenských i celostátních problémů, vzájemné iniciativní ovlivňování činnosti našich zastupitelských sborů, prohlubování jejich pracovního charakteru v činnosti a aktivní působení ke zvyšování úrovně řízení a správy uskutečňované státními orgány.

Nebudu zde, soudružky a soudruzi - a není to také účelem - hovořit o všech stránkách činnosti NS a SNR. Dovolte, abych soustředila vaši pozornost na úkoly směrem k dalšímu článku zastupitelské soustavy, k národním výborům.

Usilujeme o to, aby naše zastupitelská soustava pružně přenášela požadavky a potřeby našich pracujících a aby jednotně zabezpečovala plnění centrálních směrnic, tvořivě je rozpracovávala a svým podílem také zajišťovala. Právě součinnost s nejmasovějšími státními orgány, národními výbory, umožní nám důsledně prohlubovat jednotu zastupitelských sborů, vytvářet předpoklady pro rozvíjení vzájemné spolupráce na jednotlivých jejích stupních při uplatňování pomoci orgánů vyšších stupňů nižším, mobilizovat zdola iniciativu národních výborů a usměrňovat jejich úsilí k jednotnému cíli. Základním cílem našich opatření k prohloubení součinnosti s národními výbory je spojit činnost NS a SNR se zkušeností a velkou organizátorskou silou více než 240 000 poslanců národních výborů a s jejich mnohatisícovým aktivem a touto reálnou a konkrétní cestou dále prohlubovat v duchu demokratického centralismu naší socialistickou demokracii a zvyšovat vliv pracujících na zákonodárství, tvorbu celostátních plánů a rozhodování dalších závažných politických otázek, aby tak zkušenosti národních výborů se staly základem pro zákonodárnou a kontrolní činnost NS.

Ruku v ruce s tím úzká součinnost s národními výbory musí nám zabezpečit důslednější plnění našich zákonů, důslednější zabezpečování státní disciplíny na všech úsecích společenského života. Proto usilujeme o těsnější vztahy k národním výborům především v praxi. Vycházejíc z tohoto úsilí Slovenská národní rada rozvíjí na základě směrnic dokumentů ÚV KSČ a ÚV KSS práci s národními výbory. Mám na mysli organizátorskou činnost a odbornou pomoc orgánů a aparátu Slovenské národní rady národním výborům při přípravě plánu a rozpočtu ve slovenských krajích, dále konkrétní formy spojení orgánů Slovenské národní rady s orgány národních výborů, spočívajících zejména v účasti členů předsednictva SNR na jednání krajských a okresních orgánů národních výborů, řešení některých otázek v bezprostředním kontaktu s národními výbory spoluprací komisí SNR a komisemi krajských národních výborů.

Užitečné také bylo, jak se ve zprávě SNR hovoří, shromáždění podnětů k řešení problémů, u kterých národní výbory požadují pomoc orgánů SNR. Předsednictvo SNR nejen soustředilo tyto podněty od krajských, okresních a větších městských národních výborů na začátku volebního období, ale jejich řešení promítlo do pracovních plánů orgánů SNR, některé návrhy byly uplatněny při vypracovávání směrnic pro návrh pětiletého plánu na léta 1966 až 1970.

Potřeby a problémy, které bezprostředně pociťují národní výbory, se tak konkrétně promítly do pracovní náplně SNR a její činnosti ve vztahu k národním výborům a tato práce byla funkcionáři národních výborů kladně hodnocena. Na tomto úseku nás čekají nemalé úkoly a SNR bude jistě i nadále přispívat k tomu, abychom na základě zkušeností z práce národních výborů přispěli k širokému rozvoji aktivity při účasti pracujících na řízení a správě státu.

V tomto smyslu se již uskutečňuje dobrá spolupráce výboru pro národní výbory s poslanci a orgány SNR. V součinnosti se SNR a jejími poslanci uskutečnil výbor pro národní výbory průzkum práce okresního národního výboru v Nitře. Jeho výsledkem bylo zobecnění poznatků a zkušeností při přípravě a realizaci opatření v činnosti národních výborů při zavádění nové soustavy plánovitého řízení národního hospodářství.

Plodná byla také spolupráce se SNR při rozsáhlém dlouhodobém průzkumu problematiky městských národních výborů, který nyní vedl k prvním výsledkům, rozborům hlavních problémů rozvoje měst, práce městských národních výborů a jejich řízení a k souborných návrhům a námětům na jejich řešení, jak je projednal na své poslední schůzi výbor pro národní výbory. V komisi poslanců, která tento průzkum prováděla, pracovali aktivně poslanci SNR. Také pracovníci odborů SNR se podíleli na zpracovávání závěrů a návrhů na opatření. S jejich účastí počítáme nadále při realizaci navrhovaných opatření. I nadále bude spolupráce našeho výboru s orgány a poslanci SNR rozvíjena jak v souvislosti s přípravou základních legislativních opatření na úseku výstavby a činnosti národních výborů, tak i na úseku tvorby plánů a v činnosti kontrolní. V úzké spolupráci se SNR budeme projednávat a řešit oblastní problémy při přípravě a projednávání našeho pětiletého plánu. Další rozvíjení součinnosti Národního shromáždění a Slovenské národní rady bude ve prospěch rozvoje celé naší společnosti. Tato součinnost má především vést k nacházení spolupráce, jak nejefektivněji využívat celospolečenské prostředky pro rozvoj Slovenska. Zároveň však má sledovat i to, aby byly soustavně odhalovány hospodářské zdroje a rezervy Slovenska, aby byly optimálně využívány pro vyrovnávání hmotné a kulturní úrovně Slovenska s úrovní českých krajů a v souladu s tím využívány pro celostátní rozvoj, pro uspokojování potřeb celé společnosti.

Právě takový rozvoj ekonomiky na Slovensku, který povede k maximálnímu využívání hospodářských zdrojů Slovenska v souladu s potřebami rozvoje národního hospodářství v celé Československé socialistické republice, přinese nejlepší užitek slovenským pracujícím a celé naší společnosti.

Naše jednání zapadá do příprav XIII. sjezdu KSČ. Stává se bilancí dosažených výsledků a zkušeností a bude třeba zajistit, aby byl i nástupem k aktivnímu řešení úkolů dalšího rozvoje socialistické společnosti, o kterých bude XIII. sjezd KSČ jednat a který budeme zajišťovat. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji poslankyni Leflerové. Hovoří poslanec, akademik Knapp.

Posl. akademik Knapp: Vážené Národní shromáždění, mnohé z toho, co jsem chtěl říci, bylo právě řečeno poslankyní Leflerovou a proto nemíním opakovat to, co bylo řečeno. Jen stručně se o některých věcech zmíním.

Chtěl bych totiž říci několik slov ke zprávě Slovenské národní rady z hlediska předmětu zájmu toho výboru NS, jehož jsem členem, tj. ústavněprávního výboru. To znamená, že bych chtěl také podobně jako poslankyně Leflerová říci slovo ke zprávě z hlediska realizace naší ústavy a přirozeně i z hlediska dokumentů ÚV KSČ a ÚV KSS o Slovenské národní radě.

Říkám-li ústava, pak nemíním provádět výklad jednotlivých článků ústavy, i když přirozeně i to je důležité, ale říkám-li ústava, míním ústavu jako politický dokument, v němž je vyjádřena státoprávní forma soužití dvou národů - Čechů a Slováků - v jednom státě, státoprávní forma, která se vyvinula historicky a kterou oba národy ze svého rozhodnutí pro své soužití zvolily.

Radíme-li se tedy dnes o zprávě Slovenské národní rady a hodnotíme-li ji, a v tomto projednávání vidím také velmi důležitý prvek spolupráce Národního shromáždění a Slovenské národní rady, pak to znamená, že hodnotíme zkušenosti posledních let, zkušenosti s tím, jak se ústavní řešení, o kterém jsem se zmínil, v praxi uskutečňovalo, jak se naplňovalo politickou realitou.

Myslím, že je nepochybné, že politickým východiskem hodnocení těchto zkušeností je fakt, že SNR je ústavní státoprávní představitelkou svébytnosti slovenského národa a zároveň se významnou měrou účastní na celostátním řízení naší společnosti a myslím, že zpráva SNR, která ukazuje její činnost za poslední léta, obsahuje široké spektrum aktivity slovenských národních orgánů, aktivity, ve které se harmonicky spojovaly obě stránky tohoto ústavního postavení Slovenské národní rady, a proto sdílím stanovisko, že zkušenosti, které hodnotíme, jsou ve svém celku zkušenosti dobré a úspěšné.

Ústava ovšem jako každá ústava neupravuje detaily, stanoví jen základy politického a ekonomického zřízení státu. Dotváří ji politická praxe sama, která musí hledat optimální řešení, prosté subjektivismu a dogmatismu, řešení takové, které odpovídá potřebám společnosti a zájmům a cítění obou národů. Domnívám se, že zpráva o činnosti Slovenské národní rady je svědectvím, že byla nastoupena takováto politicky uvážlivá a obecně prospěšná cesta.

Ke zprávě samé bych chtěl udělat dvě velmi stručné poznámky. První se týká toho, o čem právě hovořila s. Leflerová a o čem proto řeknu jen několik slov, to znamená o vztahu SNR a národních výborů.

Je známo, že i když ústava vyřešila postavení SNR v našem politickém životě, je tu přece vážný problém, o kterém se zmínil s. předseda SNR Chudík, a jsou ještě další problémy, které je třeba vyřešit v politické praxi. My máme v ústavě článek 48, který ukazuje vztahy NS a NV, a přesto všichni víme, zejména ti, kteří s tím přišli v praxi do styku, že to dělá mnoho lámání hlavy, jak tento článek 48 ústavy naplnit rozumnou a politicky užitečnou praxí. Bylo v té věci mnoho dobrého vykonáno, ale přesto všechno netroufal bych si říci, že tato otázka už byla definitivně vyřešena.

Pokud jde o SNR, ústava nemá obdobné ustanovení, jako je článek 48. SNR není, jak známo, jen zrcadlem NS na Slovensku, takže soudruzi z SNR museli řešit vedle společné práce i své problémy ve vztahu k NV, vztahů, při kterých bylo třeba brát zřetel jak na ústavní postavení SNR, tak na ústavní postavení NV. Myslím, abych dlouho nehovořil, protože nechci opakovat co říkala posl. Leflerová, že zpráva dokumentuje, že nastoupená cesta je rozvážná a správná.

Druhá moje poznámka se týká toho, co je předmětem zájmu ústavněprávního výboru, a to je zákon o legislativní činnosti SNR. Tu velmi rád z vlastní zkušenosti člena ústavněprávního výboru potvrzuji, že se v tomto volebním období, pokud mohu posoudit, velmi zintenzívněla spolupráce ústavněprávního výboru s právní komisí SNR, že velmi vzrostla iniciativa právní komise SNR ve vztahu k ústavněprávnímu výboru NS, a tím že velmi vzrostla i tato forma účasti SNR na celostátním zákonodárství. Myslím, že snad není neskromné, řeknu-li, že jistě soudruzi z SNR mohou konstatovat, že nemenší zájem o spolupráci a iniciativu ve vztahu k SNR a jejím orgánům vycházel v legislativní činnosti vždy od ústavněprávního výboru NS.

Až potud myslím, že se situace velmi výrazně zlepšila. Ovšem zůstává nedořešena otázka - v tom jsem zajedno se zprávou SNR - vlastního zákonodárství, úseku ať originálního nebo delegovaného, přičemž chci říci, že nevidím problém v kvantitě zákonů vydávaných SNR, že nepovažuji za rozhodující otázku, zda se vydává zákonů moc nebo málo. Za rozhodující považuji to, co se říká v části zprávy SNR, že v oblasti legislativy by bylo třeba spolupracovat s NS a vyjasnit vztah legislativy NS a zákonodárné činnosti SNR.

Po těchto dvou poznámkách, které jsem ohlásil na začátku, dovolte, abych připojil velmi kratičkou poznámku, třetí, která se už netýká ani ústavněprávního výboru, ani ústavy, nýbrž něčeho jiného, to je oblasti vědy. S velkým zájmem jsem poslouchal, co s. Chudík říkal o této věci, co říkal o úspěších slovenské vědy. Mám ale poznámku k tomu, co neříkal. Není tam slova o vědách společenských. Právě ve společenských vědách na rozdíl od oboru technického aj. je mnoho národních a regionálních problémů, ať jde o výzkum mateřského jazyka, nebo problémů etnografických, folkloristických, sociologických aj. Domnívám se, že i ve vědě o státu a právu se uplatňuje funkce SNR a jejich orgánů. Jsou i jiné otázky, pro jejichž řešení je vhodná půda na Slovensku, např. výzkum hungaristiky a ukrajinistiky u nás a mnoho jiného. Řekl bych, že zpráva SNR o této oblasti poznání mlčí. A já myslím, že věda na Slovensku dosahuje úspěchů nejen v oblastech, o kterých se ve zprávě hovoří, ale že dosahuje velmi významných úspěchů právě v těchto otázkách, které mají specifický charakter. Aby bylo jasno, já vůbec tím, co říkám, nekritizuji slovenské společenské vědy, jen upozorňuji, že zpráva jim trochu křivdí tím, že se o nich nezmiňuje. To je ta třetí poznámka, kterou bych skončil. Přirozeně moje třetí poznámka přes důležitost věci je okrajová. Říkám ji jen proto, že její látka je mi blízká.