Vývoj průmyslu prošel v uplynulých 20 letech významnými strukturálními změnami. Zatímco dříve převažoval průmysl dřevařský a potravinářský, stalo se nyní hlavním odvětvím strojírenství. I nadále však bude potřeba věnovat zvýšenou pozornost potravinářskému a spotřebnímu průmyslu, zvláště pak průmyslu dřevařskému, který má na Slovensku velkou surovinovou základnu, jak o tom hovořil předseda SNR.

V letech 1949 - 1964 byl na Slovensku vybudován moderní průmysl a zaostalá výroba se přeměnila ve strojovou velkovýrobu. Za uplynulých 20 let bylo postaveno více než 400 průmyslových závodů a provozoven a více než 170 dalších závodů bylo rekonstruováno. Technická úroveň i vybavenost průmyslu na Slovensku je vyšší než celostátní průměr, protože jde o nové, moderně vybudované závody.

Rozvoj hospodářství, vzrůst zaměstnanosti a změna její struktury vedly k podstatnému zvýšení společenské produktivity práce a růstu životní úrovně. Projevilo se to především ve velkém růstu spotřeby potravin i průmyslového zboží, jakož i ve všech ostatních oblastech, jako je vzdělání, kultura, zdravotnictví, sociální zabezpečení, služby atd. Spotřeba masa v letech 1936 až 1946 stoupla více než dvaapůlkrát, cukru dvaapůlkrát, másla jedenapůlkrát, tuku a olejů 1,7krát, vajec 2,5krát. Zatímco v roce 1937 připadalo na jednu elektrickou pračku 111 domácností, dnes ji má na Slovensku každá druhá domácnost. Jeden rozhlasový přijímač připadl před válkou na 10 domácností, nyní je v každé domácnosti. Obdobně se vyvíjelo vybavení slovenského obyvatelstva ostatním průmyslovým zbožím, ať už jde o textil, ledničky, motocykly, obuv atd.

Soudruzi poslanci, není zapotřebí dále uvádět fakta. Jen člověk zaujatý to nechce vidět. Zůstane navždy spojeno s úspěchy politiky naší Komunistické strany Československa, že ekonomika, životní i kulturní úroveň Slovenska se kvalitativně změnily, takže se Slovensko svým ekonomickým vzestupem stává pro řadu zemí příkladem, jak řešit problémy rozvoje méně rozvinutých oblastí.

Slovenský lid v podmínkách výstavby socialismu rozvinul všechny možnosti svých tvůrčích sil. Dříve zaostalá oblast se přeměnila v hospodářsky i kulturně rozvinutou část naší republiky. Výsledky tohoto vývoje demonstrují celému světu přednosti socialismu. V pevné bratrské jednotě s českým lidem je slovenský lid pánem svého osudu, dosahuje všestranného tvůrčího rozvoje a národního rozkvětu v jednotné Československé republice.

Rozvedením těchto nesporných úspěchů ve výstavbě Slovenska jsem neměl v úmyslu dokazovat, že již bylo uděláno vše a dostatečně. Stále existují značné rozdíly mezi některými oblastmi Slovenska, které se nepodařilo přes veškeré společné úsilí zatím odstranit. Tato skutečnost by však neměla být základnou pro vznik nesprávných názorů, které by mohly narušovat pevný bratrský svazek mezi oběma národy.

Nebylo by prozíravé, kdybychom nechtěli vidět, že se vyskytují na obou stranách rozpálené hlavy, které se pokoušejí vybočovat z řady. Myslím, že vhodným přínosem nás poslanců je vytvářet ovzduší větší trpělivosti, vzájemného porozumění a taktu, prosazovat principy socialistického internacionalismu při plném národním využití ve společném státě. To neznamená vzdát se vedení zásadního ideového boje proti všem projevům českého i slovenského nacionalismu, jakmile se vyskytne.

Chtěl bych na příkladu spolupráce výboru Národního shromáždění pro plán a rozpočet se Slovenskou plánovací komisí a finanční a rozpočtovou komisí SNR ukázat, že těsné pracovní kontakty obou stran, ať už mají jakoukoliv formu projevu, jsou užitečné a prospěšné. Mám tu na mysli především naši společnou schůzi se Slovenskou plánovací komisí, kterou jsme uskutečnili v únoru tohoto roku v Bratislavě.

Chtěl bych zdůraznit, že společné jednání bylo vysoce hodnoceno oběma stranami. A přitom na pořadu byly otázky, jak se říká lidově, do pranice. Posuzovali jsme společně problematiku rozvoje méně rozvinutých oblastí Slovenska a dále přesun pracovních sil a stavebních kapacit ze Slovenska do českých krajů. Při jednání se ukázalo, že není v plánovací praxi zcela jasno jak chápat celostátní zájmy při uplatňování zásady jednotné ekonomiky Československa.

Po vzájemné výměně názorů se dospělo k jednoznačnému konstatování, které lze charakterizovat zhruba takto: základem jednotné socialistické ekonomiky je národohospodářská efektivnost. To je však jen jedna stránka celospolečenských zájmů. Druhou stránkou je nutnost vyrovnávat ekonomickou a sociální úroveň jednotlivých oblastí. Každé rozhodování o rozmístění výrobních sil by mělo být podřízeno národohospodářské efektivnosti v jednotě s procesem vyrovnávání zaostávajících oblastí.

Pokud jde o rozhodování nejsou vytvářena spolehlivá a objektivní kritéria a pokud se pracuje bez řádné informovanosti, převládá škodlivý subjektivismus.

Nebyla vždy jasná koncepce řešení zaměstnanosti a tím i životní úrovně pracujících v bývalých zaostalejších oblastech jižního Slovenska. Takzvané zaostalé oblasti Slovenska byly řešeny případ od případu jako sociální otázka, jako tomu bylo např. při výstavbě nábytkářského závodu v Galantě.

To nemůže být vodítkem pro národohospodářské plánování, i když pomáháme lidem, aby si vydělali. Když problematiku budeme řešit z hlediska národního hospodářství, pak tím vyřešíme i sociální stránku. Samozřejmě bude také nutné, aby se potom plnily daleko lépe, než tomu bylo dosud, i některé dokumenty naší strany a vlády, jako např. bylo vládní usnesení č. 104/63. Neplnění některých těchto usnesení vede pak i k některým nesprávným názorům. Problém pracovních sil na Slovensku je řešitelný jen v souvislosti s určitými koncepcemi, které se zakládají v rozvoji národního hospodářství. Názory, že v Československu nejsou podmínky pro rozvíjení průmyslových aglomerací, jsou nesprávné. V českých krajích existuje dvanáct významných průmyslových center, které po provedení modernizace a rekonstrukce mohou představovat evropskou úroveň. Také na Slovensku se fakticky zformovala dvě významná průmyslová centra: Bratislava a Košice, která v současné době můžeme z hlediska chemické a metalurgické základny považovat za hnací centra rozvoje ekonomiky Československé socialistické republiky.

Dalším významným průmyslovým odvětvím na Slovensku je strojírenství, které je významnou bází základních fondů, jakož i výrobní tradicí s kapacitami hutní výroby. Při zavádění do ministerstva těžkého strojírenství se vytvářejí další podmínky a možnosti při řešení některých oblastí na Slovensku tak, jak o nich jednal náš výbor Národního shromáždění pro plán a rozpočet na společném zasedání s plánovací komisí Slovenské národní rady.

Na celé diskusi bylo cenné právě to, že slovenští soudruzi plně chápali nutnost výpomoci pracovními silami ze Slovenska tam, kde nelze změnit přírodní podmínky. Nelze přece přenést ostravské doly na Slovensko a je konečně v zájmu samotného rozvoje Slovenska, jestliže slovenští pracující budou i nadále pomáhat ostravským havířům kopat uhlí. Uhlí přece potřebuje i průmysl Slovenska. Naproti tomu čeští soudruzi kritizovali některá ministerstva, že ne dost energicky realizují možné převody výrobních programů z českých podniků do slovenských závodů, zejména strojírenských.

Takové pozitivní a plodné výsledky bych mohl dokumentovat i na dalším příkladě společné schůze s finanční a rozpočtovou komisí Slovenské národní rady, konané v červnu v Praze. To však není nutné. Chtěl jsem jen ukázat, že existuje řada dobrých forem spolupráce našich dvou ústavních orgánů, pomocí nichž při konkrétním řešení dochází k nutnému vzájemnému pochopení stanovisek. Pak jednomyslnost v názorech není problémem. Je to konečně i správná cesta, jak Národní shromáždění umožňuje Slovenské národní radě podílet se na projednávání celostátní problematiky a ovlivňovat aktivně i její řešení. Náš výbor bude v této nastoupené cestě dále pokračovat, prohlubovat ji novými účinnějšími formami. Tak chce přispět svými skromnými možnostmi k plnějšímu uplatňování dokumentu Ústředního výboru Komunistické strany Československa a Ústředního výboru Komunistické strany Slovenska, k plnějšímu uplatnění úlohy Slovenské národní rady a k upevňování jednoty našich bratrských národů.

S velkým zájmem jsme vyslechli i doporučení a náměty předsedy Slovenské národní rady směřující k dalšímu prohloubení práce Slovenské národní rady, zejména ve vztahu k národním výborům a k prohloubení spolupráce orgánů Národního shromáždění a Slovenské národní rady. Chci vyslovit přesvědčení, že Národní shromáždění se bude společně se Slovenskou národní radou podílet na realizaci těchto doporučení. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji poslanci Katolickému. Přerušuji schůzi do 15 hodin.

Předseda NS s. Laštovička: Pokračujeme v přerušené schůzi. Slovo má posl. Dohnal.

Posl. Dohnal: Vážené soudružky a soudruzi poslanci!

Dovolte, abych hovořil k činnosti výboru NS pro potravinářský a spotřební průmysl, místní hospodářství a služby, obchod a spoje ve 4. volebním období, zejména z hlediska uplatňování dokumentu předsednictva ÚV KSČ a předsednictva ÚV KSS z května minulého roku o prohloubení činnosti NS a o plnější uplatnění Slovenské národní rady.

Náplní práce našeho výboru odpovídá činnost komisí SNR pro obchod, komise pro potravinářský průmysl a komise pro rozvoj místního hospodářství. Se všemi těmito třemi orgány SNR jsme loňského roku vypracovali dohodu o vzájemné spolupráci ve smyslu uvedených dokumentů. V zásadách jsme si vytyčili zejména tyto konkrétní formy naší další činnosti: Společná účast orgánů na přípravě důležitých zákonných norem. Dále pořádání společných zasedání výboru a komisí při projednávání zásadních otázek týkajících se pracovní náplně orgánů SNR. Dále koordinace plánů práce výboru a komisí SNR tak, aby další činnost byla vzájemně sladěna a projevila se v plnění úkolů v příslušných ekonomických oblastech. Dále vzájemná výměna materiálů, usnesení a pozvánek ze schůzí orgánů, aby se docílilo všestranné informovanosti o činnosti a závěrech k projednávané problematice. Dále účast členů výboru a komisí SNR na schůzích orgánů, zejména při jednáních souvisejících s řešením celostátních otázek v příslušném odvětví. Konečně jsme si vytyčili jako zásadu zastoupení poslanců SNR, popř. členů komisí v průzkumové činnosti výboru našeho NS a v neposlední řadě také jmenování odborných a vědeckých pracovníků ze Slovenska do aktivu poradního sboru při výboru NS pro potravinářský a spotřební průmysl.

V rámci těchto dohodnutých zásad spolupráce se pak rozvíjela činnost našich orgánů. Na podzim loňského roku jsme projednávali návrh plánu a rozpočtu na rok 1965 kapitoly ministerstva potravinářského průmyslu, vnitřního obchodu a Ústřední správy pro rozvoj místního hospodářství již za účasti soudruhů ze Slovenska. Těžiště společné práce výboru s orgány SNR na ekonomickém úseku však bylo v projednávání koncepce těch odvětví, která spadají do kompetence našeho výboru.

V březnu letošního roku jsme uspořádali společné schůze výboru a komisí SNR, při nichž poslanci posuzovali předpokládaný vývoj v odvětvích do r. 1970 a dalších let. Těmto schůzím předcházely porady poslanců v odborných stálých komisích našeho výboru za účasti vědeckých a technických pracovníků z našich celostátních objektivních orgánů. Náš výbor si totiž ustavil stálé komise, jejichž pracovní náplň odpovídá i pracovní náplni komisí SNR.

Vzájemná odborná spolupráce má nejlepší předpoklady v přípravě podkladů a návrhů závěrů pro schůze našeho výboru. Stálé komise právě při této činnosti úzce spolupracují s našimi předními odbornými a vědeckými pracovníky, v jejichž řadách jsou zástupci slovenských vysokých škol, Slovenské akademie věd, slovenských výzkumných ústavů, technických odborů pověřenectev a Slovenské plánovací komise.

Takto složený odborný aktiv a pracovní rozšíření stálé komise výboru o poslance a členy pověřenectva nám pomáhá posuzovat koncepci otázky rozvoje odvětví v celostátním měřítku zároveň s přihlédnutím k potřebám průmyslového rozvoje Slovenska v těch oborech, v nichž se nám dosud nepodařilo zajistit vyrovnání s českými kraji. Z těchto hledisek pak náš výbor přijímá závěry, případně adresná doporučení centrálním orgánům.

Další úzký kontakt s orgány SNR rozvíjíme při naší průzkumové činnosti zejména v poslední době, kdy výbor zaměřuje svou pozornost k otázkám rozvoje místního hospodářství a službám vůbec. Letos začátkem září provedli naši poslanci za účasti poslanců SNR průzkum úrovně poskytování služeb v západočeských lázních jak domácím, tak zahraničním návštěvníkům, úroveň zásobování těchto měst a výrobu i prodej upomínkových předmětů. Na tento průzkum pak navazuje návštěva na Slovensku, aby se mohla vzájemně porovnat celková úroveň a vyvodit patřičné závěry. Ve výboru jsme zavedli ještě jednu praxi, která se nám velmi dobře osvědčila. Z celkového počtu 27 členů výboru NS pro potravinářský a spotřební průmysl máme 10 poslanců slovenské národnosti a při provádění průzkumu v českých krajích právě je delegujeme a opačně pak při průzkumech na Slovensku se zúčastní poslanci z českých krajů. Vede to k vzájemnému poznávání ekonomické problematiky, získání zkušeností a poznatků z výroby obou našich zemí a tím i samozřejmě k lepšímu pochopení vzájemných potřeb. Tyto znalosti pak nám pomohou lépe posoudit skutečnou situaci a přijmout odpovídající závěry.

V měsíci říjnu letošního roku se provedl široký průzkum problematiky výroby a dodávky náhradních dílů k domácím elektrickým spotřebičům, jako jsou pračky, televizní a radiové přístroje, vysavače, žehličky apod. Vybrali jsme právě ty výrobky, které byly předmětem časté kritiky našich spotřebitelů a u nichž se plynule neprováděla opravárenská činnost. Poslanci navštívili Kovosmalt Trnava, Romo Fulnek, Teslu Lanškroun a Elektro-Pragu Hlinsko. I tohoto průzkumu se zúčastnili poslanci SNR. Nebudu zde dnes hovořit o závěrech, neboť je budeme projednávat na společné schůzi našeho výboru s příslušnou komisí místního hospodářství SNR.

Soudružky a soudruzi, v druhé části diskusního příspěvku bych chtěl hovořit o otázkách, které výbor pozorně sleduje a které charakterizují rozvoj hospodářství na Slovensku. Na úseku vnitřního obchodu došlo v roce 1965 k výrazné změně proti tendencím z předchozích let. Obrat průmyslového zboží rostl značně rychleji než obrat potravin a na Slovensku a je vyšší než celostátní průměr. Jestliže růst ve srovnání s rokem 1964 zaznamenal letos v republice 104,7 %, pak na Slovensku zaznamenal 106,1 %. V sortimentu se zvýšil prodej chladniček ve srovnání s rokem 1960 2,6krát - celostátně 2,3krát - podobně se zdvojnásobil prodej televizorů, jak o tom hovořil předseda SNR s. Chudík, zvyšuje se prodej textilního zboží, obuvi, prádla, nábytku apod. Dobře se vyvíjí prodej stavebních materiálů, který již po 10 let představuje polovinu z celostátního objemu a je důsledkem vysokého podílu individuální bytové výstavby na Slovensku. Podobně se rozvíjí i investiční výstavba, při níž dokonce v loňském roce se dosáhlo na Slovensku přírůstku skladovacích ploch 52,5 % z celostátního průměru. Tyto příznivé ukazatele rozvoje obchodu na území Slovenska však neznamenají, že je již vše dobré a že vše půjde nyní již samo. Výbor si je plně vědom toho, že bude nutno nadále řešit zejména při projednávání koncepčních otázek problematiku obchodní sítě na Slovensku, která stále dosud neodpovídá, zvláště na vesnicích, potřebám s ohledem na vzrůstající industrializaci Slovenska. S rozšířením obchodní sítě musí se dále rozvíjet i kulturnost prodeje. Musí se klást větší nároky na obsluhu obyvatelstva v obchodech a připouštět zdravou soutěž mezi státním obchodem a spotřebními družstvy. Nesmíme zapomínat na to, že vývoj trhu má svůj vlastní krajový charakter, a ten se musí v příslušné oblasti plně podporovat, neboť to v praxi znamená obohacení v sortimentu tržních fondů.