Jednou z najzákladnejších podmienok pre splnenie úloh vytýčených ÚV KSČ v našom školstve je vytvorenie materiálnych podmienok pre prácu školy. Musíme povedať, že v tomto smere na Slovensku nás čaká ešte veľa práce, aby sme vytvorili približne rovnaké podmienky pre prácu škôl vo všetkých okresoch a krajoch a odstránili existujúce rozdiely, ako sa o tom mali možnosť osobne presvedčiť súdružky poslankyne a súdruhovia poslanci NZ - členovia kultúrneho výboru v máji t.r. v Západoslovenskom kraji pri príležitosti spoločného zasadnutia kultúrneho výboru NZ a komisie SNR pre školstvo a kultúru.

Na Slovensku sa od roku 1948 do roku 1964 postavilo vyše 10 000 učební. Napriek tomu v dôsledku biedneho dedičstva z minulosti relatívne vysokej populácie, predĺženia povinnej školskej dochádzky a rastu výkonov na školách Il. cyklu i na školách vysokých, materiálne zabezpečenie školstva nekryje potreby a spôsobuje značné ťažkosti.

Nedostatok učební spôsobuje, že dvojsmennosť na ZDŠ na Slovensku dosahuje v priemere 26,7 %, to znamená, že viac ako 430 000 žiakov chodí do školy na smeny. Na niektorých miestach je, keby sa veci urýchlene neriešili, hrozí dokonca trojsmenné vyučovanie. Okrem toho máme celý rad budov, ktoré sa označujú ako technická havária. I na stredných odborných školách sa učí vyše 5000 žiakov na dve smeny. Veľké priestorové problémy sú v učňovskom školstve, ktoré možno postupne vyriešiť len za aktívnej účasti príslušných rezortov.

Podobne na vysokých školách, zvlášť v Bratislave a na prvom mieste na Prírodovedeckej fakulte i v ubytovaní študentov je takmer kritická situácia. Pre riešenie týchto problémov v smerniciach pre plán na roky 1966-1970 dostalo Slovensko 44 % z celoštátnych prostriedkov určených pre rezort školstva a kultúry. Sú to iste prostriedky nemalé, ale urobíme všetko, čo je v našich silách, aby sa účelne a plne využili. Treba však, aby podobne pristupovali k tejto úlohe aj všetky národné výbory a stavebné organizácie.

Z predpokladaných investícií do školstva na Slovensku pripravovanej päťročnice chceme vyriešiť najnaliehavejšie problémy predovšetkým na vysokých školách, na školách II. cyklu i v školstve základnom. I tak však napr. v základnom školstve bude ešte v roku 1970 dvojsmenné vyučovanie na Slovensku dosahovať najmenej 16 %. Ani zďaleka nebudú pokryté potreby učňovského školstva, umiestňovania detí v školských družinách a kluboch a v školskom stravovaní. Otvoreným zostane aj celý rad priestorových problémov na vysokých školách.

Súhrn všetkých spomínaných otázok, ale i celý rad ďalších, o ktorých som nehovoril, ovplyvňuje do značnej miery prácu škôl na Slovensku. Negatívne pôsobí jednak na úroveň výchovno-vyučovacích výsledkov, ale sťažuje riešenie niektorých úloh, ktoré stoja pred školstvom v celej republike. Iste nie je náhodou, že napr. na Slovensku okolo 18-20 % mládeže končí základnú školu v nižšom ako 9. postupnom ročníku. Pochopiteľne, že s takouto mládežou sú potom ťažkosti pri jej zaradení na pracovné miesta, resp. pri ďalšom vzdelávaní.

Tým nechcem povedať, že sa nedá veľa vykonať aj v daných podmienkach. Som presvedčený, že sa dá. Takto aktívne sa snažíme k úlohám pristupovať. V tomto smere v činnosti SNR, komisie SNR pre školstvo a kultúru a komisie Povereníctva pre školstvo a kultúru sa prejavila aj realizácia dokumentu ÚV KSČ a ÚV KSS "O plnšom uplatnení SNR", ktorý sme v našom rezorte v spolupráci s MŠK rozpracovali a konkretizovali a ktorý v praxi uplatňujeme. To sa podľa môjho skromného názoru kladne prejavuje v riadení školstva a kultúry, pretože umožňuje celoštátnu kultúrnu politiku tvorivejšie uplatňovať na konkrétne podmienky na Slovensku a na druhej strane hlbšie premietnuť problematiku Slovenska do celoštátnej kultúrnej politiky.

Vážené súdružky poslankyne, súdruhovia poslanci! Náš socialistický spoločenský poriadok urobil nesmierne veľa pre rozvoj kultúry a vzdelávania v našej vlasti. Sme presvedčení, že nebude tomu ináč ani v budúcnosti. Takto s optimizmom pristupujeme na Slovensku k plneniu úloh, ktoré stoja pred nami.

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji s. Lúčanovi. Nyní promluví posl. Pastyřík.

Posl. Pastyřík: Soudruzi a soudružky poslanci! Národnímu shromáždění je předložena obsažná zpráva, hodnotící uplatňování dokumentu Ústředního výboru KSČ a KSS o Slovenské národní radě. Zpráva dotvrzuje dvě skutečnosti: oprávněnost a správnost vydání významného dokumentu oběma ústředními výbory strany a jeho kladný vliv na práci Slovenské národní rady, která svou činností přispívá k upevňování bratrství obou našich národů.

Češi a Slováci spolu s občany maďarské a ukrajinské národnosti, žijícími na Slovensku, v uplynulých 20 letech hrdinskými činy naplňovali Magnu Chartu slovenského národa, vyhlášenou vládou republiky na slavnostním shromáždění Slovenské národní rady v Košicích v dubnu 1945.

"Je to program," řekl na tomto zasedání s. Klement Gottwald, "který má začít novou éru ve vzájemných vztazích mezi našimi dvěma národy, který má jednou provždy odstranit ty neblahé příčiny, ulehčující v minulosti našim odvěkým nepřátelům vrážet mezi nás klín." A dále pokračoval: "Nová vláda mne pověřila touto čestnou úlohou jako Čecha, a to proto, aby tím zdůraznila své přesvědčení, že její program vůči slovenskému národu a Slovensku bude schvalovat i všechen český lid."

Jsme hrdi na to, že můžeme dnes při této příležitosti na půdě Národního shromáždění říci: "Ano, český lid za celé období od r. 1945 nejenže schvaloval tento program, ale všemi silami a bratrskou pomocí se přímo podílel na jeho plnění."

Tvůrčí uplatnění leninských zásad národnostní politiky v našich podmínkách přineslo - přes všechny způsobené chyby a nedostatky - rovnoprávné postavení slovenského národa, nové vztahy mezi oběma národy a všestranný politický, hospodářský a kulturní rozvoj Slovenska, o čemž tak přesvědčivě hovoří nejen samotná zpráva, předložená Národnímu shromáždění, ale i sám život. Byla to a je naše Komunistická strana Československa, která moudře vede dělnickou třídu a ostatní pracující lid k správnému uplatnění principů leninské národnostní politiky v životě naší společnosti a která stojí v čele boje za neustálé upevňování bratrských vztahů Čechů a Slováků.

Základním úkolem řešení slovenské otázky, jak zde už řekl předseda SNR s. Chudík, se stala socialistická industrializace Slovenska, která definitivně odstranila hospodářskou zaostalost Slovenska.

Za buržoazní republiky tvořilo Slovensko jednu z hospodářsky nejzaostalejších oblastí a za ekonomickou úrovní Čech a Moravy bylo opožděno o několik desítek let. Kapitalistické Československo nevyřešilo a ani nebylo s to vyřešit národnostní otázku, ani sociální bídu, nezaměstnanost a s ní spojené vystěhovalectví v masovém měřítku.

Důsledné uplatňování linie Komunistické strany Československa na vyrovnání ekonomické úrovně Slovenska s českými zeměmi po roce 1945 přineslo cenné výsledky. Za uplynulých 20 let byly vybudovány, zrekonstruovány a zmodernizovány stovky závodů. Vyrostly takové závody, jako v Žiaru nad Hronom, Turčianské strojárne, Kapron v Humenném a další. Na východním Slovensku budujeme moderní metalurgický kombinát Východoslovenské železárny, které po úplném dokončení výstavby budou patřit mezi největší hutnické závody v Evropě. Objem průmyslové výroby od osvobození Československa Sovětskou armádou vzrostl na Slovensku na třináctinásobek.

Hospodářských výsledků by však slovenský lid nemohl dosáhnout jen vlastními silami a prostředky. Patří k historické zásluze jednotného státu, českého národa a především české dělnické třídy, že v tak krátkém období bylo těchto výsledků dosaženo. Pomoc při budování nových závodů, zavádění nových výrob, zaškolování slovenských pracovníků a výchova jejich odborníků v českých závodech je názorným dokladem bratrského postoje české dělnické třídy a českého lidu k řešení problémů Slovenska.

Výrazem nových bratrských vztahů se stala rychlá pomoc, kterou čeští pracující podali slovenskému lidu v období záplav jižního Slovenska. Vedle příkladů obětavosti a hrdinství je to i nemalá materiální pomoc. Přes 225 mil. Kčs bylo již poukázáno na fond solidarity pro postižené oblasti a významným přínosem je i materiálně technická pomoc poskytovaná závody. V rekreačním zařízení Revolučního odborového hnutí a závodů bylo umístěno přes 5000 dětí z postižených oblastí, aby se staly jejich dočasným druhým domovem. Na péči závodů, národních výborů a škol o děti v těchto zařízeních, kde dosud žijí a učí se, je slyšet jen slova chvály a díků. A tak by bylo možno dále ukazovat konkrétní projevy nových bratrských vztahů.

Převratné změny v rozvoji hospodářství na Slovensku po roce 1945 měly i svůj vliv na skladbu třídní struktury obyvatelstva, v níž došlo k výraznému vzrůstu dělnické třídy. Podíl dělnické třídy vzrostl na 54 %. Slovenská dělnická třída, tak jako dělnická třída v českých zemích, se stala základním pilířem nového společenského řádu, nositelkou socialistických idejí. Vědomí proletářského internacionalismu je také nejsilnějším poutem mezi oběma našimi národy. V duchu proletářského internacionalismu předává zkušená, v bojích zocelená česká dělnická třída své zkušenosti slovenským soudruhům.

Slovenská dělnická třída však vzrostla od roku 1945 nejen početně, ale především získala velké zkušenosti z budování socialistické společnosti. Dnes již nejde o mladou a nezkušenou dělnickou třídu. Vyrostla zde síla, která svůj vliv uplatňuje v politickém, hospodářském i kulturním životě Slovenska, která je také plnou zárukou dalšího jeho úspěšného rozvoje.

Rozvoj ekonomiky Slovenska je obrazem pracovního úsilí a iniciativy dělníků, techniků a ostatních pracujících. Oni psali svou prací historii závodů i Slovenska. Z jejich iniciativy vznikly tisíce brigád socialistické práce, rozvinulo se socialistické soutěžení, jsou hledány a uplatňovány stále nové a podmínkám rozvoje společnosti odpovídající projevy iniciativy.

V tomto směru dochází také k vzájemným výměnám zkušeností mezi českými a slovenskými pracujícími, neboť dobré výsledky jednotlivých závodů a podniků všech odvětví národního hospodářství, ať již v českých zemích, či na Slovensku, posilují naši Československou socialistickou republiku. Jenom v silné socialistické republice je záruka rozvoje českých krajů i Slovenska, v tom je také záruka růstu životní a kulturní úrovně obou našich národů.

Na naší společné cestě je ještě mnoho obtíží a nedostatků jak v oblasti hospodářského života, tak i v oblasti kultury, zvyšování vzdělanosti, kvalifikace a všestranné péče o člověka je naším společným zájmem tyto nedostatky a obtíže v nejkratší době překonat, dosáhnout kvalitativního rozvoje naší socialistické společnosti a upevnit v myšlení i v socialistických vztazích mezi lidmi další pouto jednoty a bratrské spolupráce mezi našimi národy.

Včera schválením vládních návrhů zákonů byly vytvořeny další předpoklady k zdokonalení celé soustavy plánovitého řízení národního hospodářství a jejího postupného uvádění do života, což - bude-li to doprovázeno činorodým, aktivním a iniciativním úsilím nás všech - bude nesporně znamenat další rozvoj národního hospodářství, rozkvět celé naší společnosti.

Také dokument ÚV KSČ a ÚV KSS o práci Slovenské národní rady působí, jak dokazují výsledky, v tomto správném směru. Jeho široké uplatnění, zvláště z hlediska přímé a aktivní účasti lidí na správě státu, bude zejména v nových podmínkách řízení a plánování národního hospodářství především odvislé od pracovní a společenské iniciativy dělníků, pokrokové inteligence a zemědělců, od úsilí všech pracujících. A v tom je také záruka i další úspěšné činnosti zastupitelských orgánů.

Jsem toho názoru, že předložená zpráva o činnosti Slovenské národní rady ve IV. volebním období názorně dokumentuje dosažené výsledky všestranného rozvoje Slovenska, rozvoje socialistické demokracie a upevňování a rozvíjení poslání a úlohy zastupitelských orgánů na Slovensku.

Historické zkušenosti učí, že jednotu a celistvost státních zřízení nejpevněji stmelují věrnost a oddanost těm ideálům, které vedly k jejich vzniku a zřízení. Naše československá zkušenost tuto pravdu potvrzuje: věrnost leninským principům národnostní politiky, neustálý boj proti úzkému nacionalismu, rovnoprávné postavení slovenského národa v našem socialistickém zřízení, nastolení a rozvíjení bratrských vztahů Čechů a Slováků je a zůstává prubířským kamenem celého státního zřízení.

Národní shromáždění i Slovenskou národní radu to zavazuje, aby i v budoucnu přispívaly k dalšímu upevňování svazků vzájemné jednoty, síly a celistvosti v zájmu obou národů i občanů ostatních národností naší socialistické vlasti (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji posl. Pastyříkovi. Promluví pověřenec SNR s. Boďa.

Povereník SNR s. Boďa: Vážené Národné zhromaždenie, súdružky a súdruhovia poslanci!

Už dlhšiu dobu vo zvýšenej miere po XII. sjazde strany v popredí pozornosti ÚV KSČ, vlády i celej spoločnosti stoja problémy ďalšieho rozvoja poľnohospodárskej výroby. Na Slovensku vystupujú tieto otázky zvlášť výrazne hlavne preto, že slovenské poľnohospodárstvo odráža iné terénne a klimatické podmienky a prešlo i iným historickým vývojom. To vyžaduje i zo strany SNR pri riadení poľnohospodárstva diferencovaný prístup, rešpektujúci dané podmienky, i keď práve na Slovensku sa prejavili veľmi výrazne vplyvy socializácie poľnohospodárstva. Oproti roku 1938 stúpla poľnohospodárska výroba o vyše 43 % a trhová produkcia viac ako dvojnásobne. I keď toto obdobie nemožno porovnávať so žiadnym predchádzajúcim v histórii poľnohospodárstva, predsa je to iba začiatok využitia predností socialistických výrobných vzťahov v poľnohospodárstve a pred nami stoja po určitom období spomalenia rastu výroby veľmi naliehavé a náročné úlohy na ceste postupnej intenzifikácie socialistického poľnohospodárstva. Preto aj hlavné úsilie sústreďujeme na zúrodňovanie, ochranu a dôsledné využívanie poľno-hospodárskej pôdy ako základného predpokladu pre splnenie týchto zámerov.

K riešeniu týchto úloh pristupujeme diferencovane s rešpektovaním špecifických podmienok jednotlivých oblastí Slovenska. Tak je tomu napríklad pri komplexnom zúrodňovaní Záhoria a Východoslovenskej nížiny, pri budovaní závlahovej siete v našich najúrodnejších, najteplejších a najsuchších oblastiach južného Slovenska a pod. Vychádzame pritom z dlhoročných skúseností o vplyve podobných podmienok na poľnohospodársku výrobu v tej ktorej oblasti a z analýzy stavu a štruktúry poľno-hospodárskeho pôdneho fondu. Čakajú nás v tomto smere ešte nemalé úlohy, hlavne keď berieme do úvahy, že treba ešte odvodniť takmer 200 000 ha pôdy a doplnkovú závlahu si vyžaduje, keď počítame s najvyššou možnou intenzitou, takmer 800 000 ha poľnohospodárskej pôdy. Teda len technické úpravy treba previesť skoro na 40 % všetkej pôdy.