Přikročíme k poslednímu bodu pořadu
8. Odpovědi na dotazy a interpelace poslanců.
Soudružky a soudruzi, minulé interpelace, které
nebyly zodpovězeny ústně, byly pak zodpovězeny
písemně a otištěny vesměs ve
"Zprávách pro poslance". Tak tomu bude
i nadále.
Na nynějším plenárním zasedání
byly 2 interpelace: jedna adresovaná s. ministru Burianovi
a druhá s. ministru Lomskému. Soudruh ministr Burian
odpoví písemně v zákonné lhůtě,
soudruh ministr Lomský odpoví ústně.
Prosím s. ministra Lomského.
Ministr s. Lomský: Vážené soudružky
a soudruzi poslanci, s. posl. inž. Gudrich mne interpeloval
v otázce uvolnění továrního
objektu v jeho volebním obvodě pro rozvoj výroby.
Má zato, že kladné řešení
brzdí resortní hledisko ministerstva národní
obrany, které staví své zájmy nad
zájmy celospolečenské.
Jako člen vlády nemám právo se ve
své činnosti řídit úzce resortními
zájmy a při svých rozhodnutích musím
vycházet z kolektivních celospolečenských
zájmů jako základních.
Tento konkrétní případ, který
byl již předtím nejednou projednáván,
v roce 1956, 1958 a 1961, jsem znovu z těchto hledisek
posoudil a mohu sdělit, že ministerstvo národní
obrany souhlasí s uvolněním tohoto objektu,
který od poválečných let používá
a který byl upraven pro vojenské účely,
bude-li poskytnut vhodný náhradní objekt
v určeném prostoru.
V souvislosti s touto interpelací pokládám
za účelné - vzhledem k tomu, že podobných
žádostí je velká řada - osvětlit
a doložit Národnímu shromáždění
stanovisko k otázce uvolňování vojenských
objektů z celostátního hlediska. V armádě
jsme odpovědně provedli již nejednu kontrolu
dislokace vojsk, využití vojenských objektů,
rezerv a možností z hlediska celostátních
zájmů. Výsledkem bylo, že jsme od r.
1958 do dnešního dne předali jiným uživatelům
civilního sektoru celkem více než 3/4 mil.
m2 užitné plochy a přes 6000 ha
pozemků. Vrátili jsme všechny školy, které
nesloužily školským účelům,
anebo jsme za tyto postavili nové, jestliže mezi tím
byly upraveny pro vojenské účely třeba
jako nemocnice, pomohli jsme vyřešit řadu podobných
problémů, k nimž směřuje interpelace,
pomohli jsme k zabezpečení výstavby Východoslovenských
železáren, k řešení složitých
otázek v Šafárikovu, Banské Bystrici,
Bardejove, Kremnici, Mělníce, Olomouci, Liberci,
Praze a jinde. Jen za poslední 4 léta bylo vyřešeno
69 případů ve prospěch civilního
sektoru.
Pravda je, že v tomto směru pomáháme
více Slovensku než českým zemím.
Ale i to má své celostátní důvody.
Má to totiž zásadní souvislost s úkoly
obrany země, které nás přirozeně
více táhnou na Šumavu, která je hranicí
našeho celého společenství socialistických
zemí.
Vím, že často požadavek v zájmu
obrany země působí místním
orgánům mnohé těžkosti, zvláště
tam, kde je soustředěno větší
množství vojsk, ale ty se snažíme vždy
ve vzájemném pochopení společně
řešit.
Chci využít příležitosti a ujistit
plénum NS, stejně jako jsem ujistit ústavněprávní
výbor NS při dotazu k této otázce
v rámci projednávání rozpočtu
na rok 1966, že v armádě pokud jde o předávání
objektů další rezervy a možnosti nejsou.
Kdybych posuzoval situaci z úzce resortního hlediska,
pak věřte, že bych se velmi rád zbavil
velké řady hradů, zámků, klášterů,
desítek ba stovek nevyhovujících vojenských
objektů v různých částech republiky.
Mnohé z nich sami znáte, když chodíte
mezi naše vojáky a na řadu případů
mě osobně upozorňujete. Já bych tím
zpřístupnil přírodní krásy
a historické památky turistům, pomohl bych
vyřešit řadu lokálních problémů.
Avšak jsou nezbytné otázky obrany země,
péče o složitou, náročnou a drahou
techniku a současně je nezbytná péče
o ubytování vojska, která v řadě
těchto míst je ještě daleko pod celostátním
průměrem. Soudružky a soudruzi, stálo
by to nemálo. Vyžádalo by si to 1,5 - 2 mld
dalších investic na obranu země. Ale protože
neposuzujeme situaci z resortního hlediska, ale z celostátního
hlediska, vycházíme z reálných možností,
nepatří ministerstvo národní obrany
mezi ty, o nichž se zde hovořilo, že překračují
určité limity a kvóty, že sumarizují
požadavky a uplatňují je na SPK. Já
jsem nenašel smělost a nešel jsem s tím
požadavkem na předsedu SPK s. Černíka
ani na vládu, protože vím, že by to šlo
všechno na úkor rozvojových investic země.
Proto z celospolečenského hlediska vysvětlujeme
často za pomoci poslanců NS našim vojákům,
proč nemůžeme všechny nedostatky, které
jsou kritizovány, rázem odstranit. Jsou to nedostatky,
které přinášejí přirozeně
řadu potíží našim vojákům
při plnění jejich náročných
úkolů.
Tak jako se nepřetržitě zvyšují
požadavky na pracovní výpomoc, tak přicházejí
stále i požadavky na uvolnění objektů.
Ovšem, všechno má svou míru a své
meze, protože armáda za státe se zostřující
mezinárodní situace musí v zájmu obrany
socialismu a míru, v zájmu všeho našeho
lidu plnit své poslání a úkoly. Nemůžeme
ji zatím ani likvidovat, ani z ní udělat
pracovní oddíly.
Investiční prostředky, které jsou
vydělovány v rámci ekonomických možností
na obranu musíme usměrňovat v rámci
zabezpečení obrany a upevnění bojové
pohotovosti armády jinam než na výstavbu náhradních
objektů. Snad není nutné to podrobně
rozebírat a zdržovat Národní shromáždění.
Z těchto důvodů nemohu taktéž
vyhovět řadě peticí a interpelací
soudruhů poslanců, abych dislokoval vojáky
tam, kde je přebytek děvčat, z čehož
vznikají složité místní problémy
také ve spojitosti se zabezpečením pracovních
sil a rozvojem výroby. Týká se to např.
Jablonce, Varnsdorfu, Zruče nad Sázavou, Partizánského
a řady jiných obcí. (Smích v sále).
Prosím, abyste pochopili, že v dnešní
době nemáme prostředky na výstavbu
kasáren v těchto místech, i když chápu,
že by se tam mladým lidem při kladném
řešení lépe i veseleji žilo a přitom
řešení by bylo velmi populární.
(Smích).
V podobném případě jako je ten, k
němuž hovořím na interpelaci, jsme se
velmi rozumně dohodli s vedoucími soudruhy ze SNR.
Oni postaví z jejich investičních kvót
a svými kapacitami náhradní objekty a my
jim naopak uvolníme vojenské objekty, které
by jim lépe umožnily rychleji řešit naléhavé
problémy. Ani nyní ani předtím jsme
se v tomto konkrétním případě
nikdy nebránili posouzení, zda je výhodnější
v daném případě stavět nový
tovární objekt nebo nový náhradní
vojenský objekt.
Plně chápu problematiku, kterou daleko šířeji
vysvětlil ve výboru NS pro investiční
výstavbu s. posl. inž. Gudrich. My tento případ
stejně jako ostatní vedeme v evidenci a bude-li
v dalších letech možnost řešení,
pak rádi vyhovíme.
V daném případě nevylučuji
ani možnost, že s. předseda SPK, případně
v součinnosti s resortem těžkého strojírenství
nebo KNV Severomoravského kraje najde v rámci jejich
investičních kvót možnosti k řešení
tohoto problému. Nepochybujte o dobré vůli,
ale na úseku ministerstva národní obrany
v rámci kvót řešení výstavby
náhradní objekty nejsou. Proto prosím poslance
Gudricha a stejně tak vás, soudruzi poslanci, abyste
pomohli vysvětlit nejen tento konkrétní případ,
ale řadu podobných případů
právě z hledisek celospolečenských
a celostátních zájmů obrany země.
Předseda NS s. Laštovička: Děkuji
s. ministru Lomskému.
Posl. Harus: Soudruhu předsedo, dovol mi přece
jen několik slov k této otázce.
Předseda NS s. Laštovička: Prosím.
Post. Harus: K tomu, že jsem poprosil soudruha předsedu
o udělení slova po soudruhu ministrovi mě
vyprovokoval ministr sám. Právě o této
věci jsem s ním včera hovořil. Proto
to má v čerstvé paměti on i já.
Soudruzi, je to pravda, nejen já, ale ONV a MNV v Jablonci
se obrátil na soudruha ministra s touto problematikou.
V Jablonci je o 4000 žen trvale zaměstnaných
více než mužů a mimo to přes 3000
žen přechodně zaměstnaných. To
není maličkost, jestliže se nyní místní
orgány starají o to, aby vyvážily nějakým
způsobem úbytek, kterému je Jablonec vydán
na pospas. (Smích v sále).
Právě minulý měsíc vláda
usnesla velmi důležitý dokument, týkající
se Liberce a Jablonce. Je to do určité míry
zvrat v poměru k samotnému Jablonci, dokonce i zvrat
v jednání KNV. Jablonec představuje v rámci
kraje jen asi 8,5 % počtu obyvatelstva, 14 % průmyslu
a asi 29 % ve vývozu. V tomto dokumentu vlády je
Jablonec označen jako důležitý činitel
ve výrobě bižutérie, strojírenství
a textilu, i jako důležitý činitel v
celé státní ekonomice. To je pravda. Vděčím
vládě za to, že přistoupila k řešení
tohoto problému. Bižutérie - to byla bída.
5 měsíců byla konjunktura a zbytek byla bída.
Proto po obnově státní a národní
samostatnosti jsme se starali o to, abychom do Jablonce dostali
něco "solidnějšího". Říkám
to v uvozovkách. Něco solidnějšího
než byla bižutérie, tzn. strojírenství.
To se podařilo. Strojírenství dnes tvoří
25 % a v tom je takový automobilový závod,
jako je LIAZ, který je dnes největším
exportérem 7tunových nákladních automobilů
- 7000. Teprve po něm nastupuje Mercedes se 6000.
Tento závod vyvinul velice moderní stroj, vyrábí
celkem 24 000 kusů. Nedávno se vrátila od
nás delegace z Maďarska, která žádá
10 000 kusů těchto strojů, Jablonec nemůže
vyhovět. Soudruzi, domnívám se, že jestliže
místní činitelé přišli
na myšlenku, že by mohla pomoci armáda tím,
že by se tam umístila nějaká vojenská
část, nejlépe technická (smích
v sále), že by to byla pomoc. Jestliže by
tam těch chlapců zůstalo 200 nebo 300, byla
by to pomoc vedle ještě jiných opatření.
(Smích.) Já pomoci nemohu (bouřlivý
smích), ale pro děvčata jsou potřeba
partneři (smích). Ano, ano. Domnívali
jsme se, že když ze Slovenska soustředíme
např. do Tanvaldu 400 nebo 500 děvčat, že
nám tam některá zůstanou. Ale partneři
nejsou a děvčata převážně
ze Slovenska odcházejí.
Nemám k dispozici údaje, co to stojí, abychom
vyučili jedno takové děvče, které
odejde proto, že nemůže zakotvit. My se domníváme,
že armáda by nám z jedné stránky
mohla pomoci tuto otázku řešit. (Smích.)
A proto, soudruhu ministře, se od toho jen tak lehce neoddělíš
(bouřlivý smích), jestliže nyní
jen tak "na foršus" prohlásíš,
že Jablonec je věc neřešitelná.
Tu věc budeme, soudruhu ministře, řešit.
Já ještě přijdu a ještě
se pokusím u tebe točit klikou a domnívám
se, ze to nebude nadarmo. (Smích, potlesk.)
Předseda NS s. Laštovička: Děkuji
posl. Harusovi. Další dotazy nebo připomínky
nebyly, takže můžeme přikročit
k závěru schůze. Konstatuji, že Národní
shromáždění projednalo schválený
pořad této schůze. Děkuji všem
soudruhům a soudružkám poslancům a končím
schůzi Národního shromáždění.