Předseda Národního shromáždění Laštovička, a místopředsedové s. Chudík, s. dr. Škoda a s. Leflerová.

Členové představenstva ÚV KSČ předseda vlády Lenárt, dr. Dolanský, Dubček, Fierlinger, Hendrych, Kolder, místopředseda vlády ing. Šimůnek; kandidáti předsednictva ÚV KSČ ing. Kapek, Sabolčík, Vaculík; tajemník ÚV KSČ dr. Štrougal; místopředsedové vlády Černík, Krajčír, ing. Krejčí; ministři ing. Burian, David, Dvořák, Hamouz, Indra, Korčák, Krahulec, Krutina, Kudrna, Majling, ing. Marko, dr. Neuman, dr. Plojhar, Poláček, Smrkovský, ing. Sucharda, ing. Takáč, Uher, Valeš, dr. Vlasák.

271 poslanců podle prezenční listiny.

Předseda NS s. Laštovička (zvoní): Vážené Národní shromáždění, vážené soudružky a soudruzi poslanci, zahajuji 9. schůzi Národního shromáždění. Do této chvíle je přítomno na zasedání 235 poslanců; je tedy Národní shromáždění schopné usnášení.

Denní pořad vám byl předložen. Navrhuji, aby Národní shromáždění schválilo denní pořad takto:

1. Vládní návrh zákona o státním plánu rozvoje národního hospodářství a státním rozpočtu na rok 1966 (tisk 67) a společná zpráva výboru ústavněprávního a výboru pro plán a rozpočet. Návrh odůvodní místopředseda vlády a předseda SPK s. Černík a ministr Dvořák. Zpravodajem je posl. Tymeš.

2. Zpráva předsednictva NS o činnosti předsednictva a výborů NS za dobu od poslední schůze NS.

3. Vládní návrh zákona o některých změnách v sociálním zabezpečení družstevních rolníků a společná zpráva výborů ústavněprávního, zemědělského a zdravotního. Návrh odůvodní předseda Státního úřadu sociálního zabezpečení soudruh Štancel, zpravodajkou bude posl. Hejlová.

4. Vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění ČSSR k projevu souhlasu Úmluva mezi Československou socialistickou republikou a Polskou lidovou republikou o úpravě otázek týkajících se dvojího státního občanství, podepsaná ve Varšavě dne 17. května 1965, a společná zpráva výborů ústavněprávního a zahraničního. Návrh odůvodní ministr s. David, zpravodajem bude posl. Gemrot.

5. Odpovědi na dotazy a interpelace poslanců.

Kdo má, soudružky a soudruzi, připomínky k navrženému pořadu?

Posl. Voleník: Doporučujeme zkrátit polední přestávku a udělat večerní zasedání Národního shromáždění, aby bylo možno skončit program dnes. (Projevy nesouhlasu.)

Předseda NS s. Laštovička: S. Voleník navrhuje, aby byla zkrácena polední přestávka, abychom pokračovali ve večerních hodinách a program zítřejšího zasedání projednali ve večerních a nočních hodinách. (Projevy nesouhlasu.) Hlásí se posl. Litvajová.

Posl. Litvajová: Myslím, že by bolo správne, aby sme pokračovali dnes večer v zasedání a prerokovali zajtrajší program. Myslím, že by nám to všetkým pomohlo, keby sme dnes skončili.

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji. Dám hlasovat nejdříve o denním pořadu, potom o tomto návrhu na uspořádání zasedání.

Jsou nějaké připomínky k navrženému pořadu jednání? - Nejsou. Dám hlasovat. Kdo souhlasí s návrhem pořadu, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji. Návrh pořadu je schválen.

Nyní dám hlasovat o návrhu, abychom zkrátili polední přestávku a plánované zítřejší zasedání přenesli na večerní a noční hodiny. Kdo souhlasí s tímto návrhem? (Hlasuje se.) - Budeme muset spočítat hlasy, prosím soudruhy Bubníka a Červinku jako ověřovatele, aby spočítali hlasy. (Děje se.) - Pro návrh je 18, 26, 45, 56 hlasů (celkem 145 hlasů) - to je zřejmá většina.

Budeme tedy jednat ve večerních a nočních hodinách.

Přistoupíme nyní k prvému bodu denního pořadu, kterým je

1. Vládní návrh zákona o státním plánu rozvoje národního hospodářství a státním rozpočtu na rok 1966 a společná zpráva výboru ústavněprávního a pro plán a rozpočet.

Vládní návrh odůvodní místopředseda vlády s. Černík a ministr financí Dvořák. Prosím soudruha místopředsedu vlády Černíka, aby se ujal slova.

Ministr-předseda Státní plánovací komise, místopředseda vlády, s. ing. O. Černík:

Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi! Byl jsem pověřen vládou podat vám zprávu o návrhu plánu rozvoje národního hospodářství na rok 1966.

Při řízení prací na přípravě tohoto návrhu přijímala vláda již v jejich průběhu závěry k jednotlivým problémům, organizovala další postup a posuzovala a projednávala i návrhy plánů vybraných odvětví.

Jednotlivé části plánu i návrh plánu jako celku byly projednány ve výborech Národního shromáždění. Připomínky a iniciativní návrhy vzešlé z těchto jednání byly cenným přínosem pro vyjasnění úlohy plánu na rok 1966 v hospodářském rozvoji i pro způsob řešení základních úkolů plánu.

Výsledkem všech těchto prací je návrh zákona o státním plánu rozvoje národního hospodářství a státním rozpočtu na rok 1966, který vám vláda předkládá k projednání.

Význam národohospodářského plánu na r. 1966 spočívá v tom, že je prvním rokem čtvrté pětiletky a že bude zajišťován v období vzestupné iniciativy dělníků, rolníků a inteligence v roce konání XIII. sjezdu KSČ.

Dovolte, abych charakterizoval situaci, ze které jsme vycházeli při sestavování návrhu plánu, hlavní úkoly plánu a podmínky pro jeho realizaci.

Při přípravě návrhu plánu jsme vycházeli nejen ze současné situace národního hospodářství, ale i z dlouhodobých tendencí, které se v ekonomice projevují.

Významným přínosem pro vypracování návrhu bylo, že v posledních měsících byla zpracována podrobná analýza uplynulého hospodářského rozvoje a současného stavu. Do těchto prací byla zapojena Státní plánovací komise, ostatní odborné orgány vlády a ministerstva a široký aktiv předních odborníků naší ekonomické teorie i praxe.

Výsledky letošního roku lze charakterizovat poměrně zrychleným růstem průmyslové výroby, růstem živočišné výroby a poklesem rostlinné výroby, k němuž došlo jak známo v důsledku letošní neúrody. Ve svém souhrnu bude letošní plán překročen.

Po několika letech došlo k vzestupu národního důchodu. Zatímco se v roce 1963 národní důchod snížil o více než 2 % a v roce 1964 vzrostl jen nepatrně, předpokládáme, že v letošním roce vzroste asi o 3 %.

Hlavní podíl na rozvoji národního hospodářství má průmyslová výroba, která se v roce 1965 ve srovnání s předcházejícím rokem zvýší téměř o 7,5 %, tj. téměř o 15 mld Kčs. Její výsledný efekt pro společnost však zdaleka neodpovídá tomuto růstu, neboť převážnou část pohltily vysoké výrobní náklady. Výroba ve zpracovatelských odvětvích průmyslu dále vzrostla a umožnila zvýšit dodávky zboží pro vnitřní spotřebu i vývoz. Kladně je možno hodnotit, že po delší stagnaci vzroste objem stavební výroby asi o 5,6 %, tj. o 1,6 mld Kčs. Úsilí o obnovu růstu výroby se projevilo v letech 1964 a 1965 ve zlepšení zásobování národního hospodářství palivy, elektřinou a hutními výrobky. V zemědělství jsou plánované úkoly v živočišné výrobě plněny a v dodávkách masa překročeny; bylo toho však dosaženo rozšířením výroby krmných směsí a zejména zvýšenými dotacemi krmiv z centrálního fondu vytvořeného převážně z dovezených krmiv. U žádného rostlinného výrobku, kromě objemné píce, nebylo v důsledku neúrody dosaženo potřebné úrovně. Celkový plán zemědělské tržní produkce bude splněn zhruba na 97 %.

Přes neúrodu jsme zabezpečili životní úroveň lidu, avšak za cenu, že osobní spotřeba vzrostla rychleji než národní důchod. Reálné důchody obyvatelstva vzrostly v letech 1964 a 1965 asi o 6 %. Podařilo se v podstatě stabilizovat trh potravinami a částečně zlepšit zásobování obyvatelstva některým průmyslovým zbožím. Přírůstek vkladů obyvatelstva ve spořitelnách a oběživa u obyvatel bude letos větší než v posledních letech. To sice svědčí o důvěře obyvatel ve stabilitu naší měny, ale zároveň by to mělo podněcovat podniky k tomu, aby zlepšily nabídku spotřebního zboží tak, aby jeho množství, struktura a kvalita plně odpovídaly požadavkům pracujících.

V průběhu roku je dále vidět značné působení dlouhodobých negativních tendencí vzniklých v minulosti, zejména v důsledku nedostatků v investiční výstavbě, která společnosti nepřináší očekávaný efekt, a dále vlivem direktivního řízení při měnících se podmínkách. Ani letos není plněn plán investiční výstavby, kde dochází stále k prodlužování stanovených lhůt a v důsledku toho k nedodržování termínů uvádění kapacit do provozu, zvyšování rozpočtových cen a v souhrnu pak k pomalému snižování nadměrné rozestavěnosti. Vkládané prostředky tak nepřinášejí očekávaný efekt.

Výsledky průmyslu se zakládají především na růstu výroby, zatímco růst efektivnosti rozvoje, to je skutečný přínos pro společnost, se uskutečňuje podstatně pomaleji, než předpokládaly záměry plánu.

Stále ještě trvá nízká efektivnost výroby a nízká odpovědnost výroby za dodávky kvalitního zboží pro vnitřní obchod neumožňuje krýt požadavky obyvatelstva zbožím v požadované struktuře a kvalitě.

Soudružky a soudruzi, v letošním roce jsme tedy dosáhli jen dílčích úspěchů. Zvýšení efektivnosti rozvoje jako hlavní úkol našeho hospodářství zůstává stále ještě před námi.

Musíme tedy při celkovém hodnocení výchozí základny posuzovat naši současnou složitou hospodářskou situaci velmi střízlivě, reálně hodnotit důsledky vyplývající z neplnění plánu rostlinné výroby, značně poznamenané nepříznivými přírodními podmínkami a rozsáhlými živelními pohromami, z nízké efektivnosti práce průmyslu i zemědělství a ze zhoršení cen na zahraničních trzích.

Při rozhodování o základních proporcích návrhu plánu na rok 1966 jsme vycházeli z okolností, které zejména v druhém pololetí letošního roku ovlivnily výchozí základnu a které je možno charakterizovat na jedné straně zrychlením růstu průmyslové výroby a na druhé straně vysokými ztrátami v rostlinné výrobě.

Není důvodu předpokládat, že by v příštím roce v průmyslové výrobě mělo nastat snížení; naopak lze předpokládat, že její růst bude pokračovat. Situace si vynucuje dovézt značné množství potravin a krmiv.

Z toho vyplývá základní koncepce plánu, která je založena především na aktivních opatřeních směřujících k maximální úhradě důsledků opětné neúrody a živelních pohrom rozvíjením efektivní výroby.

Při rozhodování o uzavření plánu a řešení otevřených otázek na rok 1966 bylo nutno respektovat:

a) to, že od 1. ledna 1966 dojde ke kvalitativním změnám v řízení, pro něž musí být vytvořeny podmínky relativně uspokojivé rovnovážnosti základních vztahů a lepšího souladu hmotných a hodnotových proporcí plánu;

b) to, že jde o roční plán, ve kterém nelze uskutečnit zásadní změny, které by vytvořením nových zdrojů a změnou jejich struktury v tak krátkém čase přinesly kompenzace řešení disproporce výchozí základny; že lze podmínky pro změny vedoucí k zakládání opatření směřujících ke zvyšování národohospodářské rentability jen vytvářet a že tato opatření musí být v souladu s koncepčními řešeními, která se pro konsolidaci a rekonstrukci národního hospodářství programují;

c) to, že ekonomické zdroje, které mají být vytvořeny v příštím roce, nemohou zejména ve své struktuře zabezpečit ani kvantitativně, ani efektivním způsobem nahrazení takových hospodářských ztrát, ke kterým v letech 1964 - 1965 mimořádně došlo.

V plánu jsou zapracovány tyto hlavní záměry:

1. v podstatě udržet dosavadní tempo rozvoje jako základní předpoklad zvyšování efektivnosti výroby a zajištění dodávek pro výrobu, vnitřní i zahraniční obchod a investiční výstavbu; urychlit rozvoj chemické výroby a strojírenství jako jeden z předpokladů zvýšení technické úrovně řady dalších odvětví a jednotlivých oborů;

2. zvýšit podíl akumulace na národním důchodu v souladu s možnostmi ekonomiky, zejména v souladu s kapacitou dodavatelských organizací zúčastněných na investiční výstavbě; přitom založit podmínky pro zlepšení výstavby jako celku, hlavně ve vztahu mezi nově zahajovanými a rozestavěnými stavbami;

3. dále zabezpečovat rovnováhu mezi energetickou a surovinovou základnou a zpracovatelskými odvětvími;

4. soustředit prostředky na dovoz nutný k vyrovnání důsledků špatné sklizně a živelních pohrom a přitom současně zajistit zvýšený dovoz progresívní techniky pro výrobní sféru.

Nedostatečná efektivnost národního hospodářství má za následek, že v příštím roce konsolidace vnitřního trhu nebude pokračovat tak rychle, jak jsme uvažovali v prvních etapách prací na pětiletce, že budeme muset zvýšit vývoz zboží k úhradě dovážených krmiv, potravin a nové techniky.

Přes společné úsilí zůstal plán ve svých hlavních proporcích nevyrovnán. Ani při plánovaném zrychlení růstu národního důchodu zhruba o 3,8 % se nepodařilo v příštím roce zajistit vyrovnání tempa mezi hodnotami společností vytvářenými a spotřebovanými.

Obtíže se při dopracování plánu na rok 1966 kumulovaly především do oblasti zahraničního obchodu a hmotného zabezpečení osobní spotřeby obyvatelstva.

Tím více vyniká význam dodávek 1,3 mil. tun obilí, které nám v roce 1966 dodá Sovětský svaz.

V důsledku opakované neúrody u nás nestačí tyto dodávky ke krytí potřeb a je nutno dovézt dalších asi milión tun obilí, což samo představuje 5 - 6 mld Kčs v maloobchodních cenách. K tomu je třeba připočítat dovoz brambor, snížení vývozu cukru; tyto obchodní operace znamenají nesporné ztráty v zahraničním obchodě.

Ani v této složité situaci jsme nepokládali za možné ustoupit od nutného dovozu nové techniky a potřebných surovin.

Tato opatření pochopitelně stupňují napětí v platební bilanci v dalších letech čtvrté pětiletky. Ekonomické vztahy v zahraničním obchodě v dalších letech musí být proto založeny na výrazném zvýšení vývozu a zejména jeho efektivnosti, což znamená vyvážet kvalitnější výrobky v druzích, které zákazníci požadují, a současně umět naše zboží výhodně uplatnit na zahraničních trzích.