Soudružky a soudruzi, v návrhu plánu na rok 1966 bude základem rozvoje národního hospodářství vzestup průmyslové výroby; národní důchod vzroste o 3,8 %. Průmyslová výroba se zvýší o 5,5 %, tržní produkce zemědělství do státních fondů vzroste o 6,6 %, stavební práce o 6 % a výkony nákladní přepravy o 2,5 %. Téměř 72 % přírůstku společenského produktu bude zabezpečeno rozvojem průmyslové výroby a 22 % vzestupem zemědělské produkce.

Základní proporce plánu jsou konkretizovány v úkolech jednotlivých odvětví takto:

Vzestup průmyslové výroby v příštím roce se zabezpečuje především růstem výroby v energetice o 8,4 %, ve strojírenství o 8,1 % a v chemii o 7 %.

V návrhu plánu na rok 1966 jsou pokryty potřeby národního hospodářství dodávkami paliv a elektrické energie. Potřeby obyvatelstva budou plně zajištěny dodávkami uhlí pro tržní fondy a podle plánu má dojít i ke zlepšení kvality dodávaného paliva. Pro zabezpečení plánované spotřeby elektrické energie se zajišťuje přednostní rozvoj energetiky. Konsolidace v zásobování elektrickou energií bude udržena za předpokladu, že bude zajištěn spolehlivý chod nových energetických kapacit v elektrárnách Vojany a Ledvice, uváděných do provozu jak letos, tak i v příštím roce.

Chemická výroba se bude v roce 1966, tak jako v předcházejících letech, rozvíjet rychleji než národní hospodářství. Vysoké tempo vzestupu výroby - např. u plastických hmot o 25,5 % umožní, že potřeby chemických výrobků budou kryty lépe než v předcházejícím roce. Přesto však nebude možné plně zajistit potřeby hospodářství a budeme musit řadu chemických výrobků dále dovážet.

V metalurgickém průmyslu se má zvýšit výroba téměř o 5 %. Potřeba hutních výrobků bude kryta a uvažovaný vzestup strojírenství bude zabezpečen hutním materiálem. Mimoto odvětví metalurgie má dále výrazně přispívat k získání potřebných deviz.

Vzestup výroby ve strojírenství je ovlivňován požadavky na zajištění plánované investiční výstavby i na zabezpečení potřeb vnitřního a zahraničního obchodu. Při celkovém vzestupu výroby o 8,1 % se mají dodávky pro investice zvýšit o 6 % a dodávky pro tržní fondy téměř o 14 %. Zajišťuje se modernizace dosavadních nebo výstavba nových kapacit, aby tak byly v dalších letech vytvořeny podmínky pro lepší uspokojování potřeb.

Plán rozvoje stavebních hmot je jedním z limitujících činitelů pro rozvoj stavebních prací. V plánu vytváříme předpoklady pro postupné zvyšování výroby zdicích materiálů a stavební keramiky. Přes nedostatečnou kapacitu výroby se v plánu uvažuje s přednostním zajišťováním potřeb obyvatelstva. Dodávky stavebních materiálů pro obyvatelstvo se mají zvýšit o 12 %, aby se tak v mezích možností vytvořily podmínky pro údržbu a modernizaci bytového fondu.

Ve spotřebním průmyslu se zvýší výroba o 3,3 %. Realizace úkolů spotřebního průmyslu bude vyžadovat nejužší spolupráci odběratelů s dodavateli, zrychlení obratu zásob, optimální využívání dovážených surovin a maximální využívání kapacit v těch oborech, na něž se budou soustřeďovat největší požadavky.

V souladu s předpokládanou zemědělskou produkcí v roce 1966 a s plánovanými dovozy potravinářských surovin a výrobků se navrhuje zvýšit výrobu potravinářského průmyslu o 3,9 %. K podstatnému růstu dodávek má dojít zejména v oborech mlékárenském (o 7,7 %), v čokoládovnách (o 6,9 %) a v oboru trvanlivého pečiva (o 9,3 %).

Rozvoj dopravy uspokojí v příštím roce potřeby národního hospodářství. Kapacita vozidel kryje objem přepravy a vytváří i rezervu, kterou lze nadto zvýšit snížením správkového stavu vozidel. Na rozvoj dopravy a její modernizaci včetně elektrifikace železničních tratí bude vynaloženo v příštím roce 4,4 mld Kčs. V příštím roce budou uvedeny do provozu nové základní fondy za 3,4 mld Kčs. Budeme současně požadovat, aby se hodnoty vkládané do dopravy vracely společnosti v rytmické práci dopravy a v kvalitnějším uspokojování dopravních služeb.

Zvýšenou pozornost jsme věnovali i zajištění generálních oprav a rekonstrukci silnic.

Ve spojích se zvýší výkon provozu o 3,5 %. Počet účastnických telefonních stanic vzroste skoro o 6 %. Dále se rozšíří automatizace meziměstského telefonního styku.

Plán zemědělské výroby, který byl vládou schválen již 22. října, předpokládá vzestup hrubé zemědělské produkce o 7,9 %. Výše tempa je ovlivněna nízkou výchozí základnou roku 1965. Rozhodující části přírůstku zemědělské produkce má být dosaženo v rostlinné výrobě, zejména zvýšením výroby zrnin, cukrovky a brambor. Rychlejší růst rostlinné výroby má zajistit potřebnou krmivovou základnu při odpovídajícím zabezpečování surovin pro potravinářský a spotřební průmysl.

K zabezpečení rostlinné výroby vzrostou proti roku 1965 dodávky průmyslových hnojiv téměř o 11 %.

Pro zabezpečení živočišné výroby bude hrát významnou úlohu složení centrálního fondu krmiv. Přes vzrůst zahraničních cen nám situace nedovolila připustit omezení dovozu pokrutin a živočišných mouček na zlepšení kvality krmných směsek.

Potřebě soustavného zvyšování zejména rostlinné výroby a co nejefektivnějšího využití vyrobené produkce je podřízeno zaměření investic do zemědělství. Tak např. u Ústřední správy nákupu zemědělských výrobků, která má svůj investiční program soustředěn převážně na krmivářský průmysl, je objem investic pro rok 1966 o plnou polovinu vyšší než letos. V souhrnu pak investice pro zemědělství a Ústřední správu nákupu zemědělských výrobků dosáhnou zhruba 6 mld Kčs; podíl dodavatelských stavebních prací činí téměř 50 %.

Dodávky strojů a zařízení pro zemědělství dosáhnou hodnoty zhruba 2,5 mld Kčs. V návrhu se počítá, že zemědělství bude kromě jiného dodáno na 16 000 traktorů, 17 000 vlečných vozů, 3 000 obilních kombajnů a celá řada dalších strojů a zařízení.

Je tedy zřejmé, že jsme se i přes složitost v celkové situaci v národním hospodářství snažili o vytvoření nejdůležitějších materiálních předpokladů pro rozvoj zemědělství.

Návrh plánu investiční výstavby a generálních oprav na rok 1966 vychází ze směrnic pro sestavení pětiletého plánu na léta 1966 - 1970. Objem investiční výstavby vzroste o 7,9 % a zajišťuje potřebný rozsah prací na odstranění povodňových škod na jižním Slovensku.

V zaměření investic roste podíl prostředků vkládaných do vodního hospodářství, hospodářství národních výborů a do nevýrobní sféry (zdravotnictví, školství apod.). V průmyslu rostou nejrychleji prostředky určené pro ministerstvo chemického průmyslu, a to o víc než 20 %.

Ve výběru zahajovaných nových průmyslových staveb se zakládají některé strukturální přeměny podle koncepce dlouhodobějšího rozvoje národního hospodářství. Jde zejména o rozvoj chemického průmyslu, kde se zahajuje výstavba nových kapacit na výrobu umělých hnojiv a umělých vláken a stavba další větve ropovodu. Ve spotřebním průmyslu se zahájí rekonstrukce vybraných kapacit, sklářského, textilního, kožedělného a nábytkářského průmyslu. Započnou i rekonstrukce v potravinářském průmyslu a modernizace strojírenských závodů.

Předkládaný plán zabezpečuje další posílení ekonomiky Slovenska. To se projevuje v rychlejším rozvoji průmyslové výroby, investiční výstavby a stavebnictví, v přírůstku pracovních příležitostí, a tím i spotřeby obyvatelstva.

Průmyslová výroba na Slovensku vzroste o 10 %. Její rychlé tempo zabezpečuje především rozvoj hutnictví (o 20,6 %), chemického průmyslu (o 11,8 %) a strojírenství (o 14,0 %). Hlavním zdrojem růstu výroby jsou přírůstky, kterých se má dosáhnout na nových kapacitách. Tento zdroj představuje zhruba 50 % přírůstků výroby, zvláště v hutnictví, chemickém průmyslu a energetice.

Navrhovaný rozvoj investiční výstavby téměř o 12 % je zabezpečován růstem stavební výroby. Podíl Slovenska na celostátním objemu investic a generálních oprav se zvyšuje na 31,4 % a u dodávaných stavebních prací na 32,8 %. K odstranění důsledků povodňových škod se vynaloží 482 mil. Kčs, v čemž není obsažena částka na výstavbu rodinných domků a údržbu.

V plánu na rok 1966 jsme věnovali zvýšenou pozornost potřebám hlavního města republiky. Objem investic stoupá o 17 % a zajišťuje provádění zvýšených investičních akcí, generálních oprav a údržby hlavního města.

V souladu se směrným plánem hlavního města Prahy bude započata rozsáhlá rekonstrukce dopravní sítě. Postupná přestavba hlavního města, která bude započata v příštím roce, je jedním z nejrozsáhlejších technických a organizačně nejobtížnějších úkolů, které snad v Praze byly řešeny.

Zabezpečení rozsáhlých investičních akcí zajišťujeme přesunem potřebných kapacit z jiných částí republiky. Vláda předpokládá, že orgány hl. města Prahy budou důsledně využívat vydělených prostředků a soustředí je na řešení nejvýznamnějších akcí. Očekáváme i porozumění obyvatelstva hlavního města a jejich aktivní pomoc při řešení těchto významných problémů.

Soudružky a soudruzi! Smyslem úkolů obsažených v plánu na rok 1966 je vytvoření předpokladů pro lepší uspokojení potřeb obyvatelstva. Náklady na zajištění zdravotní péče vzrostou o 4,2 %, na školství o 4,1 % a sociální zabezpečení o 4,4 %. Národohospodářský plán zajišťuje potřebné prostředky pro obranu naší země. Podle plánu má obyvatelstvo nakoupit o 4,5 % více zboží, přičemž se počítá, že prodej potravin vzroste o 3,3 % a průmyslového zboží o 6 %. Plánované dodávky průmyslového zboží umožňují rychlejší růst prodeje, především zboží investičního charakteru, tj. některých strojírenských výrobků a stavebnin. V příštím roce bude předáno do užívání 82 000 nových bytů ve všech formách výstavby.

Zajišťujeme jen pomalý vzestup rozvoje služeb placených obyvatelstvem. Jejich rozvoj je možný jen na ekonomickém základě; proto je bezpodmínečně nutné u služeb tohoto druhu nastoupit a rozvíjet ekonomicky ekvivalentní vztahy mezi obyvatelstvem a společností. To vytvoří předpoklady pro jejich rozvoj a zároveň umožní reálné uplatnění pracovních příjmů získaných na základě osobní hmotné zainteresovanosti na kvalitních výsledcích práce. Půjde o dosažení souladu mezi koupěschopnou poptávkou a nabídkou na trhu těchto služeb.

Takové koncepce současně uvolní prostředky celospolečenských fondů na dokonalejší bezplatné zabezpečení potřeb obyvatelstva, které jsou zároveň potřebami socialistické společnosti jako celku. Jde především o zabezpečení zdraví a vzdělání lidu, o materiální účast státu na výchově dětí apod. Státní plán na rok 1966 přitom předpokládá dokonalejší uplatnění základního principu hospodaření v oblasti společenské spotřeby.

Při posuzování životní úrovně se stává otázka pracovní doby stále významnější.

Již v minulých letech byla u určitého okruhu pracovníků zavedena pracovní doba kratší než 46 hodin týdně. U pásové výroby obuvi a ve sklárnách na výrobu lahví byla pracovní doba zkrácena na 42 hodiny, ve zdraví škodlivých provozech až na 36 hodin týdně.

V těžbě uhlí a rud byla již zavedena 44hodinová pracovní doba a od 1. října 1965 postupně zkracujeme v těžebních podnicích a v nepřetržitých výrobních provozech pracovní dobu na 42 hodiny.

Nejen tempo dalšího zkracování pracovní doby, ale náš postup v zabezpečování životní úrovně vůbec bude záviset na tom, jak si pracující pro to vytvoří předpoklady. Cestou k tomu je mobilizace všech zdrojů ke zvýšení společenské produktivity práce.

Máme-li si zabezpečit životní úroveň nejen pro dnešek, ale i pro zítřek, musíme se všichni postavit tváří k jednoznačnému požadavku a každý na svém místě pomoci zvýšit svůj přínos ve prospěch rozvoje celé společnosti.

Celá řada jednání, která vláda v průběhu prací na plánu vedla, nás utvrdila v přesvědčení, že jsme v návrhu plánu nedokázali odkrýt všechny rezervy a že plán může být překračován. Předpoklady pro překračování plánu, popřípadě pro úspory je nutno vytvářet jak iniciativnějším řešením věcných problémů v průmyslové i zemědělské výrobě, v zahraničním obchodě i investiční výstavbě, tak i v důslednějším a dovednějším uplatňování principů nové soustavy řízení, jejímž základním cílem je vytvořit podmínky pro další efektivnější rozvoj národního hospodářství rozvinutím iniciativy pracujících kolektivů i jednotlivců, lepší organizací práce a využitím vědeckých a technických poznatků v praxi.

Efektivní výrobu je nutno plně a přednostně zabezpečit materiálovými, pracovními a finančními prostředky. Tato orientace ovšem vyžaduje potlačovat současně výrobu s nízkou efektivností a organizovat pružnou výrobní kooperaci.

V užití zdrojů musíme zajišťovat nejen snižování výrobní spotřeby, ale soustředit se i na lepší zhodnocování surovin a materiálů, což v našich podmínkách představuje i optimální zhodnocení dovozu.

Jde o to, aby se v maximální míře snížila měrná spotřeba surovin, materiálů, paliv a energie na technicky nutnou úroveň. I když snižování výrobní spotřeby je do určité míry ovlivňováno strukturou a technickým vybavením průmyslu, je nutno i za současného stavu rozvíjet výrobu výrobků s nižší spotřebou materiálu. Musíme si uvědomit, že každé špatné hospodaření s materiálem, surovinami a energií nám ujídá z mísy.

Neméně významné je i řešení všech problémů souvisejících s úsporami živé práce. Všichni víme, že máme řadu rezerv v počtu i rozmístění pracovníků, že v řadě podniků a závodů existuje relativní přebytek pracovních sil. Obrovské rezervy jsou i ve využívání pracovní doby a v neúměrných prostojích. Nová soustava řízení bude tlačit podniky k odkrývání těchto rezerv. Působení nové soustavy tak musí být spojeno s organizátorskou prací, která se soustředí na konkrétní technická a provozní opatření ke zvýšení produktivity práce. Znovu a znovu se musíme zabývat v jednotlivých podnicích situací, jaká je vybavenost pracovníků strojními základními fondy a zda růstu této vybavenosti odpovídá i růst produktivity práce.

Pro dosahování vyššího efektu v hospodářství jsme si již v minulých letech vytvořili některé předpoklady, které by se v příštím roce měly projevit v rychlejším rozvoji produkce technicky progresívních a ekonomicky výhodných výrobků.

Vytvořili jsme předpoklady v příštím roce zajistit vzestup výroby a spotřeby topných olejů a ušetřit asi 750 000 tun měrného paliva.

Uzavřením výrobního cyklu při výstavbě hutního kombinátu v Košicích je položen základ pro intenzívní rozvoj výroby plechů, jejich spotřebu dosud zajišťujeme nákladným dovozem. Rozvoj této výroby v příštím roce i v průběhu 4. pětiletky umožní hromadné používání plechů jako konstrukčních materiálů, a tím i značné úspory kovu.

Obdobně preferujeme a musíme ještě více prosazovat výrobu zboží, u něhož dosahujeme vysokého devizového zhodnocení, jako jsou např. obráběcí stroje, vybrané sklářské a dřevařské výrobky apod.

Současně s urychlováním progresívních výrobních programů se v plánu prosazuje tendence omezování neefektivních výrob. Jako příklad možno uvést omezení neefektivní výroby hrudek, omezení těžby železných rud, zastavení výroby surového železa na některých neefektivních kapacitách atd.

V tomto směru rozšiřování vysoce progresívní výroby a omezování neefektivní výroby musí výrobní hospodářské jednotky a podniky pokračovat.

Přitom musí mít stále na zřeteli, že jejich produkce musí sloužit pro zlepšení naší pozice na zahraničních trzích a pro lepší uspokojování potřeb obyvatelstva.

Zdroje z jednotlivých odvětví národního hospodářství zatím nepokrývají potřeby vývozu, kterým hradíme dovážené zboží. Pouze důsledné zabezpečování vývozních úkolů v potřebném sortimentu a kvalitě nejen v rozsahu plánem stanovených úkolů, ale i jejich zvýšením umožní rovnoměrný chod ekonomiky. V této souvislosti považuji za nutné upozornit na situaci, která se vytváří pro první čtvrtletí 1966. Objem vyjasněných dodávek z výroby pro vývoz do kapitalistických států je o 90 mil. Kčs v zahraničních cenách nižší, než bylo vyvezeno v I. čtvrtletí 1965, a naproti tomu požadavky na dovoz z téže oblasti jsou o 360 mil. Kčs vyšší ve srovnání se stejným obdobím loňského roku. Míra rozdílu mezi dovozem a vývozem ukazuje naléhavost okamžitého řešení ve všech hospodářských organizacích.