Podpredseda NZ s. Chudík: Ďakujem poslancovi Garajovi. Hovoriť bude poslankyňa Turečková.

Posl. Turečková: Soudružky a soudruzi, v období posledních deseti let se částečně zlepšil stav našich vozovek, takže dnes necestujeme alespoň na hlavních tazích v oblacích prachu, v kalužích bláta a vody. Přesto však stav naší silniční sítě nevyhovuje rostoucí dopravě osobní i nákladní. Zejména po zimním období jsou celé úseky silnic doslova nesjízdné a podobají se spíše polním a lesním cestám.

Poškozené vozovky se jako havárie opravují po celý rok, jsou příčinou mnoha objížděk, které draze platíme z národního důchodu. Když se dočkáme toho, že je opravovaný úsek konečně sjízdný, těšíme se, že nová silnice bude modernější a lepší, a to i proto, že je z nového materiálu a že stavba byla prováděna moderní technikou.

V tomto očekávání se však často zklameme z několika příčin:

- opravované úseky své hlavní původní parametry nezměnily ani po opravě. Mám na mysli zatáčky, nepřehledné úseky, úzká vozovka atd.;

- použitý materiál, zejména asfalty, jsou nevhodné kvality a jsou předmětem častých stížností automobilistů, zvláště v letním období;

- opravy se provádějí neúměrně dlouho. Budování základní sítě je tak pomalé, že neřeší zlepšení stavu silniční sítě jak z hlediska kapacity, tak také z hlediska kultury cestování, zejména při zvyšujícím se turistickém ruchu.

Tyto příčiny mají zajisté i svůj podíl na dopravních nehodách, jejich počet a závažnost rok od roku stoupají, takže letos bylo do konce třetího čtvrtletí způsobeno proti 49 180 nehodám za stejné období loňského roku 55 583 nehod, což je o 11,3 % více než loni.

Vynakládané prostředky na obnovu silniční sítě nejsou malé a zdá se, že nejsou úměrné dosaženému efektu.

Je třeba hledat příčiny, na jakém stupni je racionalizace našeho silničního hospodářství, a hodnotit, jak je realizováno usnesení XII. sjezdu KSČ, které zdůrazňovalo jako rozhodujícího činitele dalšího rozvoje výrobních sil a kvalitativního růstu výroby ve všech oborech především řádné využití vědy a techniky spolu se zaváděním vědecké organizace práce.

Vědecky organizovaná práce předpokládá opírat se o techniku, ekonomii, psychologii a řadu dalších vědeckých oborů spolu s využitím nejlepších praktických zkušeností. Uplatňování nových vědeckých metod si v mnoha oborech našlo již své místo. Přechází se z extenzívního uplatňování nové techniky na intenzívní, zejména v technologii výroby, v nových formách organizace práce a v konstrukčních a projektových řešeních. Touto cestou lze dosáhnout překvapujících výsledků v růstu produktivity práce, a to až 6 % ročně na jednoho pracovníka, tak jak uvádí sovětský časopis "Ekonomika stavebnictví" z června t. r.

Současná věda vyřešila metody řízení pomocí matematických metod za používání elektronkových počítačů, které v krátkém čase řeší úkoly ve variantách, které by i vynikajícím pracovníkům při normálním způsobu výpočtu trvaly měsíce a léta.

Dovolte mi uvést několik údajů z Francie tak, jak byly na několika místech v naší republice předneseny profesorem Tieboultem z Paříže. Například při výstavbě dálnice dosáhli ve Francii úplného zprůmyslnění stavby na základě podrobné analýzy potřeb konstrukcí a materiálu, takže stavba je realizována za maximálního používání opakovatelných prvků, jejichž výroba je řešena průmyslově. Také projekty jsou vypracovány plně mechanizovaně, takže například kompletní výpočet mostu přes dálnici trvá na elektronkovém počítači 2 minuty a za dalších 10 minut je i natištěn. Výpočet jednoho mostu stojí přepočtem na naše peníze 300-400 Kčs a přístroj na kreslení nahradí 25 kresličů. Projekt jednoho kilometru dálnice bez objektů stojí 1500 Kčs.

Tyto údaje jistě nesnesou srovnání s náklady, které vydáme za projekty u nás, kdy náklady na projekt počítáme na desítky tisíc Kčs.

Organizace výstavby je ve Francii na takové úrovni, že výstavba mostu přes dálnici trvá tři týdny. Překvapující výsledky z Francie svědčí o tom, že i v silničním hospodářství jsou cesty intenzívního vývoje, které však je nutno přenést a aplikovat.

Domnívám se, že u nás nejsou stavební kapacity na silniční síť progresívně využívány, jak co do produktivity práce, tak co do kvality práce. Po diskusi s pracovníky tohoto odvětví jsem dospěla k názoru, že stávající metody nemají charakter průmyslové výroby, kvalita práce je značně ovlivňována nekvalitními surovinami (mám na mysli asfalt, štěrkoviny, nátěrové hmoty), dále pak nevyhovujícími a nepřesnými stroji. Vědecká organizace řízení v silničním stavitelství není u nás dosud žádným orgánem aplikována a vyvíjena.

Jistěže připravovaný XIII. sjezd KSČ postaví v úkolech na příští období dopravu na jedno z předních míst.

Pro závažnost celé situace navrhuji, aby byla při některém z příštích jednání NS, snad v souvislosti s přípravou 4. pětiletky, podána podrobnější zpráva o výhledovém řešení silniční sítě. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji posl. Turečkové. Promluví posl. Antal.

Posl. Antal: Vážené Národné zhromaždenie, súdružky, súdruhovia poslanci!

V súvislosti s prerokovávaním štátneho plánu a rozpočtu na rok 1966 dovoľte mi informovať NZ o niektorých problémoch okresu Banská Bystrica, najmä Horehronia, ktoré sú brzdou pri rozvoji výrobných síl a využívaní materiálnych rezerv okresu.

Jedným zo závažných problémov okresu Banská Bystrica je vyriešenie pálčivej otázky ekonomiky zaostávajúcich oblastí Horehronia. Ide o územie bývalého okresu Brezno, a to najmä o jeho východnú časť. Celá táto oblasť sa nachádza v údolí rieky Hron a v niektorých odľahlejších dolinách, napr. Čierny Balog, Drábsko, Michalová, Pohronská Polhora. Horský charakter tohto územia a drsnejšie klimatické podmienky zaraďujú túto oblasť z hľadiska poľnohospodárskej výroby prevažne do oblasti horskej a zemiakárskej. Ide o oblasť rozlohy asi 700 km² so 45 000 obyvateľmi.

V minulosti tu vznikli na báze nerastného bohatstva malé banské, hutnícke a sklárske závody, ktoré však po vyčerpaní nerastných zásob zanikli. Ako pozostatok týchto závodov je hutnícky závod v Podbrezovej. Tento závod spolu so Strojárňami Piesok, s Mostárňou Brezno a s ďalšími menšími závodmi nie je schopný vyriešiť otázku zamestnanosti na celom tomto území, a to najmä otázku zamestnanosti žien. Uvedený nedostatok pracovných príležitostí v priemysle je čiastočne zmierňovaný najmä v sezónnych obdobiach v lesných a drevárskych závodoch, ktoré tu boli založené na bohatstve drevnej suroviny. Obyvateľstvo produktívneho veku tvorí 50,7 % počtu obyvateľstva Horehronia. Súčasná aktivita obyvateľstva je 40 zamestnaných na 100 obyvateľov. Podľa prevedeného prieskumu je doteraz z celkových zdrojov pracovných síl nezamestnaných vyše 3500 osôb, z toho 2894 žien - teda plných 17 % zdrojov je mimo pracovný pomer.

Nedostatok pracovných príležitostí prináša nadmernú dochádzku do zamestnania. Nad 20 km dochádza za prácou až 6200 osôb, čo je viac ako 1/3 zamestnaných obyvateľov rajónu. Z uvedeného počtu cez 1200 osôb dochádza za prácou mimo okres.

Nízka úroveň poľnohospodárskej výroby, najmä u súkromno-hospodáriacich roľníkov, nezaisťuje ani plnenie nákupných úloh, pretože prevažná časť poľnohospodárskej produkcie je zameraná na naturálnu spotrebu.

Na základe uvedených skutočností životná úroveň obyvateľstva ďaleko zaostáva za priemerom vlastného okresu, nehovoriac ani o priemere Slovenska alebo celej ČSSR.

Aby sa situácia na Horehroní zlepšila a bolo zabezpečené proporcionálne vyrovnávanie zaostalých oblastí, bude potrebné čo najskôr postupne riešiť a doriešiť tieto najdôležitejšie problémy:

a) zabezpečiť väčšie množstvo pracovných príležitostí v priemysle, najmä pre nezamestnané ženy,

b) doriešiť koncepciu rozvoja poľnohospodárskej výroby,

c) venovať zvláštnu pozornosť kultúrno-osvetovej práci,

d) zabezpečiť vyrovnávanie v zaostávaní technickej a občianskej vybavenosti.

Dovoľte mi, súdružky a súdruhovia, aby som čiastočne rozviedol tieto jednotlivé problémy a pokúsil sa dať návrh na ich riešenie.

V záujme ďalšieho zabezpečovania pracovných príležitostí na Horehroní by mal byť pri rozmiestnení výrobných síl zaznamenaný rozvoj existujúcich výrobných kapacít.

Nepriaznivý stav ženskej zamestnanosti môže zmierniť rozšírenie kapacity závodu Tatrasmalt Pohorelá, ktorého prevážna výrobná náplň má byť zameraná na výrobu kovových mechanických a elektrických hračiek, ako jediného závodu v republike. Rekonštrukcia a perspektíva tohto závodu nie je však doriešená a bolo by preto treba, aby Ministerstvo spotrebného priemyslu, poťažne nadriadené odborové riaditeľstvo tento problém doriešilo ešte vo štvrtej päťročnici.

Hlavnú časť zamestnanosti žien mala vyriešiť výstavba závodu Slovenka "ARACHNE", ako pridružený závod podniku Slovenka v Banskej Bystrici. Výstavba tohto závodu mala byť zahájená podľa pôvodnej koncepcie v Brezne v roku 1965 a mala byť ukončená v roku 1968. Táto koncepcia bola však v poslednom čase Ministerstvom spotrebného priemyslu zamietnutá a s výstavbou tohto závodu sa vôbec nepočíta. V dôsledku toho vyriešenie ženskej zamestnanosti na Horehroní zostáva ako akútny a nedoriešený problém. Len v minimálnej miere snáď bude možno riešiť zvýšenie ženskej zamestnanosti v rámci nahradenia niektorých profesií mužských pracovných síl ženami v jestvujúcich závodoch.

Ďalším nedoriešeným problémom zostáva výstavba komplexného drevospracovateľského závodu v Bacúchu. Investičná úloha pre výstavbu tohto závodu bola schválená v roku 1959 Povereníctvom spotrebného priemyslu. Združenie drevárskych podnikov v Žiline doporučilo túto výstavbu s cieľom komplexného spracovania dreva priamo v centre surovinovej základne včítane "dolného manipulačného skladu Štátnych lesov". Takto komplexná výstavba závodu mala riešiť mechanizáciu výroby na základe najnovšej techniky a tým vytvoriť podmienky pre likvidáciu zastaralých pil na Horehroní, ktorých strojné vybavenie siaha do rokov 1920-1930.

Vzhľadom na plánované zníženie ťažby ihličnatej guľatiny na únosnú ťažbu drevnej hmoty počítalo sa s ich postupnou likvidáciou do roku 1970. Likvidácia týchto závodov je však podmienená urýchlenou výstavbou spomenutého závodu v Bacúchu. Treba pripomenúť, že v doterajších zastaralých piliarskych závodoch na Horehroní predstavuje výťažnosť drevnej hmoty 67 % a výstavbou závodu by bola využitá drevná hmota až na 97 %. O efektívnosti výroby dostatočne hovorí spracovaná investičná úloha. Zamestnanosť by v tomto podniku po výstavbe prvej etapy predstavovala 900 osôb, po ukončení komplexnej výstavby závodu by počet pracovníkov vzrástol na 1100.

Treba pripomenúť, že v prípade odďaľovania výstavby závodu v Bacúchu bude nutné obnoviť staré základné fondy jestvujúcich zastaralých závodov a čiastočne zmechanizovať prácu, čo si vyžiada cca 33 mil. 900 tis. Kčs. Myslím, že toto riešenie by bolo neefektívne.

Treba ešte podotknúť, že riadiaci podnik Smrečina Banská Bystrica nemá pre tento účel vo štvrtej päťročnici žiadne prostriedky, čo znamená, že tieto zastaralé piliarske závody budú postupne v krátkom čase z hľadiska bezpečnosti pri práci zastavované. Bude treba, aby Ministerstvo spotrebného priemyslu v spolupráci s odborovým riaditeľstvom urýchlene riešilo tento problém, a to výstavbou nového komplexného závodu v priestore Bacúch-Polomka. Túto požiadavku podopieram tou skutočnosťou, že v súčasnej dobe nemáme doriešené komplexné spracovanie drevnej suroviny, včítane drevného odpadu. V ihličnatej oblasti podniku Štátne lesy Banská Bystrica, teda hlavne na Horehroní, v rámci odbytu výrobkov nenašlo sa odberateľov pre 20 000 plm palivového dreva, čo reprezentuje zhmotnelú prácu v hodnote 2 500 000 Kčs. Pri stúpajúcom trende listnatej ťažby v listnatej oblasti južného Slovenska stúpne i podiel listnatého paliva, čím ďalej poklesne záujem o ihličnaté palivo. Je teda vytvorený predpoklad, že nielen v budúcom roku, ale i v rokoch nasledujúcich sa bude javiť prebytok ihličnatého paliva. Táto neumiestnená ihličnatá hmota v kvalite odpadu dala by sa racionálne využiť v spomenutom drevospracujúcom závode v Bacúchu. V opačnom prípade z ekonomického hľadiska by bolo najvýhodnejšie ponechať túto hmotu v lese, na mieste výroby, bez vloženia živej práce, ak si vôbec môžeme dovoliť pri celosvetovom nedostatku drevnej suroviny nechať zhniť tento sortiment, i keď odpadový. Ovšem i tento moment by mal odraz na nepriaznivú bilanciu zamestnanosti na Horehroní. Je napr. známe, že v zahraničí odpad, ktorý my spaľujeme, sa spracováva na cenné výrobky a zahraničie je nám ochotné platiť za 1 plm 7 dolárov.

Z hľadiska plného využitia domácich surovín nepovažujem za správny tiež vývoz guľatiny a reziva do zahraničia, to je vývoz s nízkym obsahom našej domácej práce. Sme toho názoru, že je treba v rámci štrukturálnych zmien v našom národnom hospodárstve a riešenie oblastnej proporcionality pristúpiť k socializácii tohto problému tak, aby boli vytvorené podmienky pre úplné využitie drevnej hmoty a vyvážať kvalitné výrobky s čo najväčším podielom živej práce. Tým by sa zhospodárnila naša výroba, lepšie by sa využila drevná surovina, čiastočne by bola riešená zamestnanosť v zastaralej oblasti Horehronia a v konečnom dôsledku by to malo vplyv na vzrast národného dôchodku, životnej úrovne tamojšieho obyvateľstva. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji posl. Antalovi. Promluví posl. Josef Němec.

Posl. Josef Němec: Soudružky a soudruzi poslanci, v souvislosti s předloženým návrhem plánu a rozpočtu na rok 1966 bych chtěl hovořit o některých poznatcích a zkušenostech získaných v průběhu letošního roku v závodech Středočeského kraje.

Všichni si jistě uvědomujeme náročnost úkolů prvního roku 4. pětiletky, na jejímž prahu stojíme. Již za několik dní uvedeme do života všech našich průmyslových organismů novou soustavu řízení zahrnující celou škálu podnětů, které mají usměrnit a ovlivnit ekonomiku žádoucím směrem. Přitom dynamika a progrese kvalitativních ukazatelů plánu bude klást na každého vedoucího hospodářského pracovníka, na každého technika a dělníka značné nároky.

Vždyť v novém systému řízení se mnohé na dosavadní praxi zásadně změní. Převážná část starostí bude muset být vyřešena v samotných podnicích a závodech a mnohý zastaralý problém bude nutno zodpovědně a energicky řešit společným úsilím celých kolektivů a závodů.

V této souvislosti bych chtěl uvést některé naše poznatky z plnění úkolů letošního roku svědčící o tom, že nové zásady řízení našeho hospodářství, zejména jejich výrazná orientace na kvalitativní stránky rozvoje výroby, nacházejí u pracujících pochopení, že se projevují v novém oživení dynamiky naší průmyslové výroby.

V těchto dnech jsme v našem kraji bilancovali a předběžně hodnotili dosažené výsledky. Za 11 měsíců letošního roku byl časový plán průmyslové výroby zboží překročen zhruba o 600 mil. Kčs, přičemž na vlastních nákladech činily úspory více než 150 mil. Kčs. Přitom dosažený celkový objem průmyslové výroby za 11 měsíců byl o 13 % vyšší než za stejné období loňského roku.

Strojírenské závody v našem kraji, samozřejmě i zásluhou některých nových kapacit, dokázaly celkově zvednout proti úrovni loňského roku produktivitu práce o 20 %. Lépe zabezpečují potřeby národního hospodářství i zahraničního obchodu. Současně vzrostla i technická úroveň a kvalita řady strojírenských výrobků.

Pokud jde o těžbu uhlí v dolech kladenského revíru v letošním roce, museli se havíři vypořádat s novým problémem. V předcházejících letech se vždy především těžilo. Snahou bylo vytěžit co nejvíce bez ohledu na to, co to stálo. Letos však plán nepožadoval progresi v množství uhlí na víc. Národní hospodářství potřebovalo vyšší kvalitu při nižších nákladech vytěženého uhlí. K tomu byla zaměřena i socialistická soutěž, organizovaná po těžebních úsecích, což se plně osvědčilo.