Podnět dal kolektiv s. Žíly z dolu Nejedlý. Za těžbu čistého uhlí bez hlušiny začaly bojovat i další kolektivy a soutěž se rozšířila na ostatní doly. Výsledek se projevil ve zlepšené kvalitě uhlí, odpovídající přísné státní normě. Všechny šachty v revíru se na tom základě přihlásily k vyšším úkolům ve výrobě zboží a ve snížení nákladu těžby. I když toto úsilí havířů přineslo zhospodárnění těžby, jeho možnosti nejsou zdaleka vyčerpány. Teprve příštího roku půjde do tuhého a věříme, že havíři Kladenského sdružení řeknou k tomu své rozhodující slovo.

Také podniky a závody hutního průmyslu docílily v letošním roce podstatně lepších ekonomických výsledků. Nejvýrazněji se to projevilo v našem největším a klíčovém podniku v kraji, ve Spojených ocelárnách Kladno. V minulých letech zde byla situace neutěšená. Ještě v r. 1963 byl podnik značně ztrátový. Náklady na jednu korunu tržby v r. 1963 představovaly 106 haléřů. Podnik přitom zůstal dlužen 12 % plánu národnímu hospodářství. K radikálnímu zvratu došlo již v r. 1964, kdy se zvyšování nákladů nejen zastavilo, ale kdy se za aktivní spolupráce celého kolektivu pracujících začaly ztráty podstatně snižovat. Za jediný rok klesly téměř o tři čtvrtiny.

Hlavní příčiny tohoto obratu jsou především uvnitř podniku. Jsou především v tom, že soudruzi zde soustavně upevňují a rozvíjejí názorovou jednotu stranických, hospodářských a odborových orgánů na úrovni podniku a výrobních oblastí a postupují metodou jednotného organizovaného úsilí.

Podněcování a usměrňování iniciativy hospodářských pracovníků, kteří se stali pilířem tohoto zdravého úsilí, přineslo dobré výsledky. Za 11 uplynulých měsíců plní pracující SONP časový plán výroby zboží na 103,4 %, což představuje více než 80 mil. Kčs ve výrobě zboží navíc. Exportní zakázky jsou plněny dokonce na 113,9 % a dávají tím více než 30 mil. Kčs navíc. Při této vyšší výrobnosti dokázali snížit výrobní náklady o 18 mil. pod plánovanou částku.

Prohloubení hmotné zainteresovanosti všech pracujících podniku zejména zvýšením pohyblivé části mzdy a její závislosti na splnění kvalitativních ukazatelů plánu příznivě napomáhalo rozvoji socialistického soutěžení.

Zvýšená pravomoc a odpovědnost řídících pracovníků ve mzdových otázkách, zavedení prémiového fondu mistrů a prémiového fondu vedoucích oblastí zvýšilo jejich účinnost a vtisklo správný směr hmotné zainteresovanosti na rozhodující problémy.

Jednota mezi hmotnými zájmy a morálními podněty, projevující se v novém rozvoji socialistického soutěžení, v příjímání čestných úkolů na počest XIII. sjezdu KSČ v tomto podniku, nepochybně dovrší vzestupný proces a přinese dobré ovoce v hnutí růstu výroby, její rentability a kvality. Soudruzi si dali závazek, dosáhnout rentability svého závodu v roce 1967 a ukazuje se, že toho může být podle výsledků letošního roku úplně dosaženo již v roce 1966.

l když v letošním roce došlo v řadě závodů ke značnému zlepšení ekonomických výsledků výroby, jsou ještě mnohé, kde s výsledky i my nejsme spokojeni. Vedle těch závodů, ve kterých vedoucí hospodářští pracovníci za pomoci celých pracovních kolektivů od počátku roku energicky, odvážně a houževnatě začali řešit uzlové problémy, máme i takové, které otálením ztratily zbytečně mnoho času a jsou teprve v polovině cesty.

Rozdíly v přístupu k potřebám národního hospodářství vynikají zejména tam, kde se jedná o změnu výrobního programu. V tomto smyslu si velmi vážíme iniciativního přístupu Blanických strojíren, které po snížení klasické zbrojní výroby se přihlásily k tak náročné výrobě, jako jsou valivá ložiska, i když to znamenalo přizpůsobit strojní zařízení a připravit lidi na novou výrobu. Dnes již vyrábějí nejen kvalitní ložiska pro ČSSR, ale i pro země RVHP. Převzaly a zvládly i další náročnou výrobu vysokootáčkových vřeten pro textilní stroje na zpracování chemických vláken a v současné době se úspěšně snaží zvládnout výrobu balicí techniky.

V plánu roku 1966 chceme jít v průmyslových závodech s výraznou orientací na technický rozvoj a progresívní technologii. Když jsme v roce 1964 u nás v kraji provedli porovnání našich výrobků s obdobnými ve světě, museli jsme konstatovat, že plných 80 % z nich bylo pod světovou úrovní a jen 5 % bylo na světové špičce.

Problematikou technické úrovně a práce s technickou inteligencí se pak zabýval náš krajský výbor KSČ. Přijali jsme konkrétní opatření směřující k rozvoji a zesílení práce mezi inženýry a techniky v závodech Středočeského kraje.

Spojené ocelárny daly i zde příklad. Tam se zrodila nová účinná forma soutěžního hnutí mezi techniky. Spočívá v tom, že podle potřeby závodu nebo provozu si jednotliví technici nebo celé kolektivy techniků a inženýrů berou na sebe závazek vyřešit některý ze současných technických problémů do určitého termínu. Po jeho úspěšném splnění je autorovi vystaven "průkaz úspěchu technika-inženýra", který je vlastně čestným uznáním prokazujícím jeho práci ve prospěch podniku i společnosti i ekonomickým vyjádřením jeho přínosu. Dnes již v tomto průkazu mají někteří soudruzi technici i několik takových záznamů.

Po příkladu SONP se tato forma soutěže mezi techniky rozšířila i na další závody. Již více než 6000 techniků ve 120 závodech našeho Středočeského kraje uzavřelo své závazky, jejichž hodnota představuje více než 290 mil. Kčs.

Mezi naší technickou inteligencí jsou lidé s vynikajícími výsledky. Např. kolektiv výzkumného leteckého ústavu má hlavní podíl na vývoji dnes už známého letadla L 29 a pilotní cvičné kabiny, ve které je možno se učit ovládat letadlo na zemi bez létání. Tato kabina byla na výstavě v Brně oceněna zlatou medailí. Také další tři zlaté ze 14 v Brně udělených medailí dostaly se zásluhou vynikajících úspěchů techniků do závodů Středočeského kraje.

Bylo to za autojeřáb SD 080 z ČKD Slaný, který zkonstruovala skupina vedená inženýrem Linhartem, dále za vulkanizační lis klínových řemenů, který nemá ve světě obdoby a který technici Buzuluku, Komárov ve spolupráci s výzkumným ústavem v Gottwaldově zkonstruovali a v Buzuluku vyrobili, dále za obří brusku na ozubení zkonstruovanou kolektivem techniků vedených techniky v TOS Čelákovice.

Mluvíme-li však o těchto vynikajících technicích, nijak nepodceňujeme práci řadových techniků, jejichž kolektivní práce dokázala vyřešit mnohé náročné úkoly. Technici v závodě Kablo, Kladno a Karborundum, Benátky iniciativně vyřešili a spolu s dělníky provedli náročnou rekonstrukci svého závodu a strojního zařízení. V národním podniku Tesla, Kolín společně zvládli náročnou výrobu vysílaček pro naše letectví, v národním podniku Rakona, Rakovník dokázali poměrně rychle si osvojit náročnou techniku při výrobě saponátů, které jsou tak potřebné pro naše hospodyně.

Vedoucí funkcionáři a hospodářští pracovníci si uvědomují, že všechny techniky, kteří tvůrčím způsobem řeší stěžejní úkoly v oblasti techniky, technologie a organizace práce, chozrasčotu v souvislosti se zdokonalenou soustavou, že všechny techniky a inženýry musí dobře znát, mít k nim blízko, rozumět jim a poskytnout jim patřičnou pomoc. To někdy znamená se také za jejich progresívní názory plně postavit a podpořit je ještě v době, kdy se nová věc rodí, a to není vždy lehké. Když už je hotová, odpovídající výsledku práce, veřejně je třeba ocenit a nikdy nezapomenout na hmotnou odměnu.

V přípravě na plán roku 1966 vedeme všechny odpovědné pracovníky k tomu, aby nezanedbávali soustavnou výchovu i našich pracujících. Vycházíme z mnohokrát ověřených zkušeností, že na těch závodech a podnicích, kde se s lidmi otevřeně hovoří, kde si uvědomují význam své dobré práce pro společnost, se každý problém snáze řeší a situace se zlepšuje. Tyto zkušenosti se potvrdily i letos, když na počátku roku po zasedání ústředního výboru KSČ šlo o to, dosáhnout pronikavějších výsledků, zejména v kvalitativních stránkách naší ekonomiky.

Krajský výbor KSČ projednal celou situaci a vytýčil základní a rozhodující směry i požadavky národního hospodářství na jednotlivé obory a odvětví. Tento "Program úsilí pracujících Středočeského kraje", jak jsme jej nazvali, obsahoval konkrétní ekonomické cíle k překročení společensky žádoucí výroby, ke zhospodárnění a zvýšení kvality výrobků i ke zlepšení pracovního prostředí. Dnes již můžeme na základě výsledků říci, že se tento program, důkladně projednaný s lidmi a rozpracovaný a konkretizovaný na jednotlivých podnicích i závodech, setkal s plným porozuměním.

Považujeme za úspěch, že se nám podařilo do socialistické soutěže získat nejen desetitisíce dělníků, ale i značnou část techniků. Ovšem, po pravdě řečeno, obsah závazků ve smyslu hesla "více, lépe, levněji" ještě nepřevládl nad těmi, které je možno označit za staré i někdy formální. Vedeme však funkcionáře k tomu, aby si uvědomili, že snad nic víc neodcizuje člověka socialismu, než když jeho průměrnou nebo podprůměrnou práci vydáváme za dobrou, mluvíme-li o jeho úspěšné práci a on nejlépe ví, jak se věci ve skutečnosti mají. Proto chceme v příštím roce na počest XIII. sjezdu strany rozhodnějším způsobem prolomit bariéru, za kterou se schovává formálnost v socialistické soutěži.

Uvědomujeme si, že v podmínkách nové soustavy řízení bude socialistická soutěž hlavní metodou, která při lepším spojení osobních zájmů se zájmy celostátními vytváří podmínky pro rozvoj aktivity a schopnosti lidí. Socialistickou soutěž jednotlivců, dílen, cechů chceme zabezpečit pevnější organizační formou. Vidíme ji v tom, že se opřeme zejména o brigády socialistické práce, kterých máme v kraji 10 000 a které na počest XIII. sjezdu KSČ budou znovu obhajovat svůj titul prostřednictvím přijatého čestného úkolu. Tato forma obhajoby titulu pomůže vnést do kolektivů nový kvas i kritický pohled na vlastní práci. Když brigáda socialistické práce v náročných podmínkách neobstojí a přes poskytnutou pomoc se její práce nezlepší, bude nutné jí titul odejmout.

Mezi technickou inteligencí chceme dále pokračovat v soutěži "Průkaz úspěchů technika a inženýra" s cílem dosáhnout masového rozvoje. V kraji máme více než 25 000 technicko-inženýrských pracovníků a domníváme se, že máme síly k tomu, abychom polovinu tohoto počtu techniků k přijetí podmínek této soutěže získali.

Další zkvalitnění socialistické soutěže vyžaduje, aby ji neustále pomáhali rozvíjet všichni hospodářští pracovníci od mistra až po ředitele, kteří musí zpracovávat podnětné návrhy, jakým směrem zaměřit socialistickou soutěž a jaké konkrétní "čestné úkoly" před pracující svého úseku vytyčit, aby se i odborová organizace mohla plně za tyto problémy postavit. V naprosté většině našich závodů půjde o dosažení kvalitativně vyššího stupně v technické úrovni výrobků, v kvalitě, v organizaci a technologii práce.

Celopodnikové a celozávodní závazky obsahují již směry, jak budou uspokojovány společenské potřeby v oblasti vnitřního a zahraničního trhu, v oblasti investiční výstavby, v kvalitě a jaké nové, technicky dokonalejší výrobky budou dány na trh, jak bude dosaženo větší rentability výroby apod.

Usilujeme i o to, aby se nezapomínalo ani na otázky perspektivní, zejména zvyšování technické úrovně výrobní základny, zavádění nových, technicky dokonalejších výrobků, zvyšování kvalifikace apod.

Soudružky a soudruzi poslanci! Chceme, a děláme k tomu všechny potřebné kroky, aby rok 1966, jehož plán dnes projednáváme, byl rokem činorodé aktivity všech komunistů i všech pracujících Středočeského kraje, odpovídající významnému období příprav XIII. sjezdu Komunistické strany Československa. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji s. poslanci Němcovi.

Zde podepsaní 4 poslanci, a to posl. Luptáková, posl. Macho, posl. Šedík a posl. Priehodová mi poslali návrh, aby byla ukončena diskuse k vládnímu návrhu zákona o státním plánu rozvoje národního hospodářství a rozpočtu na rok 1966 a aby ti poslanci, kteří chtějí ještě vystoupit v rozpravě a mají připraveny diskusní příspěvky, odevzdali je předsednictvu, jež s nimi naloží, jako kdyby byly předneseny ústně, a pojme je do zápisu rozpravy.

Jelikož o tomto návrhu může rozhodnout pouze plénum, dám o něm hlasovat.

Kdo souhlasí s návrhem 4 poslanců, který jsem právě přednesl? (Hlasuje se.)

Děkuji. Kdo je proti? (11 hlasů.)

Většina je pro ukončení diskuse. Prosím proto, aby poslanci, kteří mají připraveny diskusní příspěvky, mi je odevzdali a budou zahrnuty do protokolu z dnešního jednání. (Nepronesené referáty jsou otištěny v příloze 2.)

Prosím nyní místopředsedu vlády s. Černíka a ministra s. Dvořáka, zda si přejí ještě něco říci k závěru. (Vzdávají se slova.)

Protože se vzdávají slova, prosím o závěr zpravodaje posl. Tymeše.

Zpravodaj posl. Tymeš: Soudružky a soudruzi, diskuse v dnešní plenární schůzi Národního shromáždění o návrhu státního plánu rozvoje národního hospodářství znovu zdůraznila naléhavost řešení opravdu palčivých problémů národního hospodářství ve stejném duchu, jak je projednávaly jednotlivé výbory Národního shromáždění. Protože mnohé otázky nebylo možno řešit v jednoročním plánu, vrátíme se k nim při dalších pracích na přípravách 4. pětiletého plánu.

Upozorňuji také na to, že včera Ústřední výbor Komunistické strany Československa jednal o otázkách hospodářských a už na počátku příštího roku bude jednat o dlouhodobém rozvoji našeho hospodářství. Bude proto možné, aby návrhy, které dnes někteří soudruzi přednesli, byly projednány ve výborech Národního shromáždění, které budou jednat o 4. pětiletém plánu. My bychom dnes těžko mohli zaujmout k těmto návrhům stanovisko, zejména pokud šlo o návrh, který se týká investic na Slovensku a který bychom stejně museli projednat ve spolupráci s orgány Slovenské národní rady. Myslím, že takto bychom měli tuto věc vyřídit.

Pokud jde o nedostatky, které byly nyní kritizovány a které byly kritizovány i ve výborech Národního shromáždění a které možno v rámci plánu řešit, neměly by se už příště při projednávání státního rozpočtu opakovat. Každý rozumný člověk pochopí, že nemůžeme v krátké době změnit strukturu průmyslové výroby tak, jak bychom to potřebovali pro vnitřní a zahraniční trh. Pochopí, že není možno řešit některé problémy bez souvislosti s vnějšími vztahy, avšak lidi roztrpčuje - a právem roztrpčuje i poslance - že ne dost rychle a účinně napravujeme chyby a nedostatky, jejichž překonání je v našich silách, o kterých stále mluvíme, ale které stále nenapravujeme.

A když lidé uvidí, že jejich upřímně míněná doporučení a kritika nejsou házením hrachu na stěnu a když se jim ukáže perspektiva, vyvinou jistě velké úsilí, abychom rychle těžkosti překonávali. Na to musíme myslet při objasňování plánu, pro jehož plnění a překročení musíme naše pracující získat. Myslím, že my především máme úkol, protože jsme na pracích na plánu byli účastni od počátku, abychom plán a rozpočet našim pracujícím řádně osvětlili.

Pokud jde o doporučení s. posl. Turečkové, aby o problémech dopravy jednalo plénum Národního shromáždění na některé své příští schůzi, bude se touto otázkou jistě zabývat předsednictvo Národního shromáždění.

Protože v diskusi nebyly návrhy na změnu v návrhu zákona o státním plánu rozvoje národního hospodářství a státním rozpočtu na rok 1966, chtěl bych nakonec doporučit, abychom vládní návrh zákona schválili ve znění zprávy výboru pro plán a rozpočet a výboru ústavněprávního, jak jsem o ní už dříve referoval.

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji posl. Tymešovi. Přikročíme nyní k hlasování.

Kdo souhlasí s vládním návrhem zákona o státním plánu rozvoje národního hospodářství a státním rozpočtu na r. 1966, jak je obsažen v přílohách l. a II. tohoto návrhu zákona, a to podle zprávy výboru ústavněprávního a výboru pro plán a rozpočet, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji. Je někdo proti? Nikdo. Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.

Konstatuji, že vládní návrh zákona o státním plánu rozvoje národního hospodářství a státním rozpočtu na rok 1966 podle zprávy výboru ústavněprávního a výboru pro plán a rozpočet byl schválen jednomyslně.

Přerušuji nyní schůzi na půl hodiny.