Předseda NS Laštovička (zvoní): Zahajuji přerušenou schůzi Národního shromáždění. Přistoupíme k projednání druhého bodu pořadu, kterým je:

2. Zpráva předsednictva Národního shromáždění o činnosti orgánů Národního shromáždění za dobu od poslední schůze.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci! V době od minulé schůze Národního shromáždění věnovaly se všechny orgány Národního shromáždění především intenzívnímu projednání plánu a rozpočtu na příští rok, jak o tom hovořil s. Tymeš. Díky takto organizované a uskutečněné celoroční práci mohla být v Národním shromáždění příprava a projednání plánu a rozpočtu na příští rok kvalitnější. Bylo též možno je v poměrně krátkém termínu zvládnout.

Předsednictvo Národního shromáždění v uplynulém období projednalo vyhodnocení dosavadní činnosti Národního shromáždění ve IV. volebním období. Tento materiál v podzimních měsících posoudily všechny výbory Národního shromáždění. Po projednání v předsednictvu ústředního výboru Komunistické strany Československa a při respektování jeho připomínek byl zpracován výsledný dokument, který představuje zpřesněnou směrnici pro další činnost Národního shromáždění v nejbližším období, doplňující usnesení pléna Národního shromáždění o jeho práci z dne 24. září minulého roku. V souladu s touto směrnicí budou zpřesněny pracovní plány orgánů Národního shromáždění na rok 1966. Materiál bude nyní rozeslán poslancům Národního shromáždění. Směrnice obzvláště zdůrazňuje politický význam aktivní práce poslanců Národního shromáždění ve volebních obvodech, jejímž prostřednictvím se pracující svými připomínkami a náměty podílejí na činnosti Národního shromáždění a jejímž prostřednictvím Národní shromáždění může značnou měrou získat občany pro plnění rozhodujících úkolů naší společnosti. Ve směrnici se též zdůrazňuje, že práce ve volebních obvodech vyžaduje úzkou spolupráci s příslušnými orgány strany, s orgány a poslanci celé soustavy národních výborů. Ve směrnici je zdůrazněna i potřeba vetší pozornosti kontrole působnosti zákonů, na kterých se usneslo Národní shromáždění, a kontrole vlastních usnesení. Doporučuje se rovněž větší soustředění orgánů Národního shromáždění na několik stěžejních problémů, jejichž řešení má klíčový význam pro všestranný rozvoj společnosti, a na správnou organizaci práce orgánů Národního shromáždění v souladu s těmito požadavky.

Mezi další důležité otázky, kterými se zabývalo předsednictvo Národního shromáždění, náleží rozbor práce městských národních výborů a jejich řízení.

K provedení tohoto rozboru byla loni vytvořena předsednictvem Národního shromáždění komise poslanců ze členů výboru Národního shromáždění pro národní výbory a členů dalších výborů, jejichž činnost má vztah k národním výborům. Komise, které pomáhala skupina pracovníků z ústředních orgánů, si vyžádala jako podklad pro svou práci rozbory a návrhy od 24 městských národních výborů. Ve všech těchto městských národních výborech byly podklady připravovány v jednotlivých komisích městských národních výborů projednány v radách a ve většině měst i na zasedáních městských národních výborů. Rada dalších městských národních výborů iniciativně předala výboru pro národní výbory své připomínky a návrhy.

Komise zabezpečila za pomoci odborného aktivu zpracování těchto podkladů, vyžádala si k nim stanovisko ústředních orgánů a jejich vlastní návrhy. K řešení problematiky měst byly také získány studie a návrhy pracovníků vědeckých a výzkumných institucí. Tak byl soustředěn cenný materiál, který byl důkladně zpracován. Předběžné závěry byly projednány na konzultacích uskutečněných za účasti funkcionářů městských, okresních a krajských národních výborů a pracovníků ústředních orgánů. To dalo možnost vyvodit prověřené závěry pro řešení naléhavých otázek dalšího rozvoje měst, práce městských národních výborů a způsobu jejich řízení. Poznamenávám ještě že kromě toho řada poslanců provedla průzkum k těmto otázkám přímo na národních výborech.

Předsednictvo Národního shromáždění ocenilo vykonanou práci a doporučilo předat zpracovaný materiál i s návrhy na opatření k využití vládě a pro přípravu celostátní konference funkcionářů národních výborů, což bude provedeno.

Jsem povinen sdělit, proč předsednictvo Národního shromáždění nepředložilo plenární schůzi Národního shromáždění materiál o vztazích mezi Národním shromážděním a národními výbory, jak to bylo sděleno na minulé plenární schůzi. Materiál byl projednán a schválen v jednotlivých výborech Národního shromáždění. Dospěli jsme k závěru, že v nynější podobě materiál není dostatečně komplexní.

Je třeba především vyjasnit a stanovit pravomoc jednotlivých stupňů národních výborů a na jejím základě pak formulovat vztahy národních výborů k centrálním orgánům. Tyto otázky jsou v současné době rovněž předmětem jednání komisí ústředního výboru Komunistické strany Československa v souvislosti s přípravou XIII. sjezdu KSČ. Pokládáme proto za výhodné vytěžit z výsledků těchto příprav a přistoupit k projednání celého materiálu až po XIII. sjezdu KSČ, jehož usnesení určí úkoly rozvoje naší socialistické demokracie. Budou již i některé praktické zkušenosti a tak i lepší předpoklady k vypracování zásad vztahů mezi NS a NV. Předsednictvo doporučuje, aby plénum NS s tímto stanoviskem vyslovilo souhlas.

Soudružky a soudruzi, v uplynulém období se uskutečňovaly též mezinárodní styky NS, z nichž nejvýznačnější bylo přijetí delegace chilského Národního kongresu a vyslání delegace našeho NS do Tuniské republiky. Reprezentativní delegace chilského Národního kongresu, vedená předsedou poslanecké sněmovny panem Eugenio Ballesterosem Reyesem, v níž byly zastoupeny všechny významné politické strany Chile včetně Komunistické strany Chile, zastoupené senátorem Volodiou Teitelboimem, přijela k nám na naše pozvání u příležitosti svého zájezdu do některých evropských států a zdržela se v naší vlasti čtyři dny. Delegace navštívila Národní shromáždění, kde jsme s ní měli několikahodinovou besedu a byla přijata předsedou vlády s. Lenártem a ministrem zahraničního obchodu s. Hamouzem.

Rádi konstatujeme, že krátký pobyt umožnil chilské delegaci seznámit se v hlavních rysech se stupněm rozvoje naší společnosti, s naší problematikou a s naší zahraniční politikou. Z druhé strany jsme zároveň poznali porozumění a sympatie chilské delegace k základním zásadám naší zahraniční politiky, k zásadě mírového soužití, přátelské spolupráce se všemi národy, rozvoje hospodářských a kulturních styků, pro principy nevměšování se do vnitřních záležitostí druhé země, respektování státní suverenity a nezávislosti států, které podle vyjádření chilské delegace odpovídají v podstatě i zásadám chilské zahraniční politiky. Návštěva měla srdečný průběh.

Delegace našeho Národního shromáždění, vedená předsedou výboru pro hlavní průmyslová odvětví posl. Bichlerem, navštívila Tuniskou republiku ve dnech 11.-20. listopadu 1965. Byla přijata prezidentem Tuniské republiky Burghibou, předsedou tuniského Národního shromáždění dr. Mokademou, ministrem plánování a ministrem zdravotnictví, dále vedoucími představiteli socialistické strany Destur. Účastnila se některými svými členy diskuse s tuniskými ženami. Navštívila několik měst, průmyslové závody, řemesnické a zemědělské kooperativy a školy. Při náročném programu se přesvědčila o tom, že naši experti a lékaři, působící v Tunisu, vytvářejí svou činností dobré jméno naší socialistické republiky. Vedoucí představitelé Tuniské republiky projevovali zájem o provádění kulturních a hospodářských styků. Můžeme říci, že jednání naší delegace bylo kladným přínosem k uskutečňování naší zahraniční politiky, přátelství a spolupráce s ostatními národy.

Vážené soudružky a soudruzi, jménem předsednictva navrhuji, aby Národní shromáždění vzalo přednesenou zprávu o činnosti orgánů Národního shromáždění na vědomí.

Má někdo dotaz nebo připomínku k přednesené zprávě? Nemá. Kdo souhlasí s přednesenou zprávou a s tím, aby Národní shromáždění vzalo přednesenou zprávu se souhlasem na vědomí? Děkuji. Je někdo proti? Nikdo. Zpráva je schválena. Přistoupíme nyní ke třetímu bodu; kterým je

3. Vládní návrh zákona o některých změnách v sociálním zabezpečení družstevních rolníků a společná zpráva výboru ústavněprávního, zemědělského a zdravotního.

Návrh odůvodní předseda Státního úřadu sociálního zabezpečení s. Štancel. Dávám mu slovo.

Predseda SÚSZ s. Štancel:

Vážené Národné zhromaždenie, súdruhovia poslanci! Predložený návrh zákona o niektorých zmenách v sociálnom zabezpečení družstevných roľníkov vychádza z nedávno schváleného zákoníka práce a ďalej prehlbuje sústavu sociálneho zabezpečenia družstevných roľníkov. Plne rešpektuje a naplňuje líniu XII. sjazdu našej strany, ktorá v ďalšom vývoji sociálnej politiky našej socialistickej spoločnosti kladie veľký dôraz na zlepšenie starostlivosti o matku a dieťa.

Úpravy zákona o sociálnom zabezpečení družstevných roľníkov, ktoré sa navrhujú, sú priamym pokračovaním zásadných úprav, ku ktorým v tejto oblasti od roku 1962 dochádza a ktoré vychádzajú z predpokladu, že s upevňovaním a rozvojom družstevnej poľnohospodárskej výroby sa má dosiahnuť aj postupného zbližovania sociálneho zabezpečenia družstevných roľníkov a pracovníkov v pracovnom pomere.

V roku 1962 získali všetci družstevní roľníci nárok na liečebnú a preventívnu starostlivosť zo štátnych prostriedkov v rovnakom rozsahu ako pracovníci v pracovnom pomere. Členovia družstiev s vyššou úrovňou hospodárenia získali súčasne nárok na nemocenské zo sociálneho zabezpečenia v podstate za tých istých podmienok, ako pracovníci v pracovnom pomere. Pri úpravách sociálneho zabezpečenia v roku 1964 získali nárok na nemocenské zo štátnych prostriedkov aj niektorí členovia JRD, ktoré ešte neboli uznané za družstvá s vyššou úrovňou hospodárenia. Ostatným členom vypláca prevážna väčšina týchto družstiev nemocenské zo svojich sociálnych fondov.

V dôchodkovom zabezpečení bola v roku 1962 nahradená dobrovoľná voľba dôchodkového pásma za povinné zaradenie do takého pásma výšky dôchodku, aké zodpovedá príjmu družstevníkov zo spoločného hospodárenia. Okrem toho sa zákonom č. 103/64 Zb. rozšíril počet pásiem zo šiestich na deväť. Podľa ustanovenia tohto zákona se ženám pracujúcim v JRD hodnotí doba pracovnej činnosti v družstve pre nárok na dôchodok aj vtedy, keď neboli poistené. Rovnako ako ženám v pracovnom pomere sa hodnotí doba starostlivosti o deti do troch rokov veku. Na základe týchto úprav získava omnoho viac družstevníčok nárok na dôchodok než predtým. Ako príklad možno uviesť porovnanie počtu starobných dôchodkov priznaných za prvých 9 mesiacov roku 1964 a 1965; zatiaľ čo v roku 1964 činil počet priznaných starobných dôchodov družstevným roľníkom celkom 17 000, z toho u žien 9000, činil v roku 1965 celkom 27 500, z toho u žien bezmála 20 000. Pokiaľ ide o dôchodkové zabezpečenie členov JRD s vyššou úrovňou hospodárenia, bolo v roku 1964 upravené v podstate zhodne s dôchodkovým zabezpečením pracovníkov v pracovnom pomere.

Súhrnne možno povedať, že u členov družstiev s vyššou úrovňou hospodárenia, ktorí dnes tvoria zhruba 17,2 % celkového počtu družstevníkov, boli upravené nároky na dávky v nemocenskom a dôchodkovom zabezpečení v podstate za rovnakých podmienok ako u pracovníkov v pracovnom pomere. U členov ostatných družstiev došlo ku značnému zblíženiu týchto nárokov a k ďalšiemu vyrovnaniu bude dochádzať podľa toho, ako budú tieto družstvá prechádzať na vyššiu úroveň hospodárenia. Pritom ovšem aj naďalej budú v zabezpečení u družstevných roľníkov hrať dôležitú úlohu sociálne fondy JRD.

Pokiaľ ide o zabezpečenie matky a dieťaťa v sústave sociálneho zabezpečenia družstevných roľníkov, bolo zavedené poskytovanie dávok v materstve a prídavkov na deti v roku 1962 ve všetkých JRD. Ovšem výška prídavkov bola vtedy ešte diferencovaná podľa toho, či išlo o členov družstiev s vyššou úrovňou hospodárenia alebo ostatných.

Po rozhodnutí pléna ústredného výboru KSČ v januári minulého roku o predĺžení platenej materskej dovolenky pre všetky ženy-matky došlo v roku 1964 k odstráneniu tejto diferenciácie a k úplnému zjednoteniu, vyrovnaniu všetkých dávok týkajúcich sa matky a dieťaťa bez ohľadu na to, či ide o pracovníkov v pracovnom pomere, členov družstiev s vyššou úrovňou hospodárenia alebo ostatných.

Toto opatrenie má svoje plné opodstatnenie hlavne preto, že dávky v zabezpečení matky a dieťaťa sú dôležitým nástrojom našej aktívnej populačnej politiky - pomoc rodinám s deťmi - a z hľadiska jeho účelného využitia pre zdravý populačný vývoj v našej spoločnosti by nebolo správne robiť rozdiely v týchto dávkach medzi členmi družstiev a pracovníkmi v pracovnom pomere.

Z uvedených dôvodov sa všetky zmeny, ku ktorým na úseku zabezpečenia matky a dieťaťa dochádza u pracovníkov v pracovnom pomere, logicky premietajú aj do sociálneho zabezpečenia družstevných roľníkov. Podľa výslovného ustanovenia zákoníka práce (§ 162) vzťahujú sa ustanovenia o pracovných podmienkach tehotných žien a matiek, teda aj na ženy v jednotných roľníckych družstvách.

Na základe toho predložený návrh zákona doplňuje zabezpečenie matky a dieťaťa v sústave sociálneho zabezpečenia družstevných roľníkov o vyrovnávací príspevok tehotným ženám a matkám, ďalej novo upravuje podpory pri ošetrovaní člena rodiny a konečne mení ustanovenie o zápočtoch dôb rozhodných pre určenie percentnej sadzby nemocenského a peňažitej pomoci v materstve.

Všetky úpravy nárokov družstevných roľníkov rieši predložený návrh zákona v podstate rovnakým spôsobom, ako ich rieši zákon č. 67 z t. r. pre pracovníčky v pracovnom pomere. Niektoré odchylky sú nutným dôsledkom rozdielnej organizácie práce a rozdielneho spôsobu odmeňovania v JRD.

Z uvedených úprav má najväčší význam zavedenie vyrovnávacieho príspevku, ktorý bude členkám JRD zabezpečovať, že životná úroveň ich rodín nepoklesne, ak so zreteľom na zdravie budúceho dieťaťa, alebo svoje, budú musieť v tehotenstve alebo v materstve zanechať svoju doterajšiu pracovnú činnosť a prejsť síce na ľahšiu, ale menej honorovanú prácu. Zavedenie vyrovnávacieho príspevku v tehotenstve a materstve si vyžiada zvýšenie výdavkov štátu o čiastku zhruba 11 mil. Kčs za predpokladu, že sa bude dotýkať asi 4800 žien.

Pre stanovenie percentnej výšky nemocenského, podpory pri ošetrovaní člena rodiny a peňažitej pomoci v materstve budú sa započítavať všetky doby pracovnej činnosti. Pre úplnosť by som rád uviedol, že doba starostlivosti o dieťa do troch rokov veku sa bude matke, alebo žene, ktorá takúto starostlivosť prevzala na seba, započítavať do doby pracovnej činnosti pre stanovenie percentnej sadzby nemocenského, podpory pri ošetrovaní člena rodiny a peňažitej pomoci v materstve. Ustanovenie o tom je zapracované do vykonávacej vyhlášky.

Podpora pri ošetrovaní člena rodiny sa upravuje obdobne, ako v nemocenskom poistení pracovníkov v pracovnom pomere.

Vážené súdružky, súdruhovia poslanci!

Som presvedčený, že novela zákona o sociálnom zabezpečení družstevných roľníkov je vo svojom celku ďalším významným zlepšením tohto zabezpečenia, ktoré už dnes je v mnohých smeroch lepšie než obdobné zabezpečenie roľníkov v socialistických krajinách a o kapitalistických krajinách, pokiaľ vôbec existuje, ani nehovoriac.

Niet pochýb o tom, že navrhované opatrenie, najmä zavedenie vyrovnávacieho príspevku v tehotenstve a materstve, sa priaznivo prejaví nielen v hospodárskej situácii mladých družstevných rodín, ale tiež upevnením zdravia rodičiek a budúcej najmladšej generácie a že prispeje iste k stabilizácii mladých ľudí v poľnohospodárstve. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji s. Štancelovi. Prosím zpravodajku posl. Hejlovou, aby přednesla zpravodajskou zprávu.

Zpravodajka posl. Hejlová: Soudružky poslankyně a soudruzi poslanci! Předložený vládní návrh zákona o některých změnách v sociálním zabezpečení družstevních rolníků je v podstatě - jak to uvedl již předseda Státního úřadu sociálního zabezpečení soudruh Štancel - provedením některých nových zásad stanovených zákoníkem práce v oboru jednotných zemědělských družstev.