Předseda Národního shromáždění
s. Laštovička a místopředsedové
s. Chudík, s. dr. Škoda, s. Leflerová.
Členové předsednictva ÚV KSČ:
místopředseda vlády inž. Černík,
dr. Dolanský; kandidát předsednictva
ÚV KSČ inž. Kapek; místopředsedové
vlády Krajčír, inž. Krejčí;
ministři inž. Burian, David, Dvořák,
dr. Hájek, Hamouz, Indra, Kudrna, arm. gen.
Lomský, Machačová-Dostálová,
Majling, inž. Marko, dr. Neuman, Penc, Poláček,
Smrkovský, inž. Sucharda, inž. Takáč,
Uher, Valeš a dr. Vlasák.
263 poslanců podle prezenční listiny.
Předseda NS s. Laštovička: Vážené
Národní shromáždění, vážené
soudružky a soudruzi poslanci!
Zahajuji 13. schůzi Národního shromáždění
a sděluji, že president republiky svolal svým
rozhodnutím ze dne 30. listopadu 1966 zasedání
Národního shromáždění.
Na základě toho svolalo předsednictvo Národního
Shromáždění plenární schůzi
na dny 14. a 15. prosince t. r.
Zjišťuji, že na dnešní schůzi
je do této chvíle přítomno 230 poslanců,
takže Národní shromáždění
je schopno usnášet se.
Z našeho zasedání jsou omluveni poslanci: Šubrt,
Galaba, Vajda, Mockovčiak, Korčák, Jedlička,
Kosmel, Císař, Chotár, Kopecká, Jakubcová,
Pelikán, Šimůnek, Krček, Pastyřík,
Kozelka, Fierlinger, Plojhar, Krosnář, Kriegel,
Litvajová, Svoboda, Lenárt, Kolder, Sabolčík
a Dubček.
Jak vidíte, v našich řadách také
působí chřipka.
Národní shromáždění ověřilo
ve své 12. schůzi, konané dne 25. října
1966 volbu poslance Jána Koscelanského, který
byl v té době jako člen stranické
delegace ústředního výboru Komunistické
strany Československa v zahraničí, a nebyl
tedy zasedání přítomen. Složí
proto poslanecký slib do mých rukou na této
schůzi.
Prosím poslance dr. Škodu, místopředsedu
Národního shromáždění
a předsedu ústavněprávního
výboru, aby přečetl slib stanovený
článkem 56 ústavy. (Shromáždění
povstává.)
Místopředseda NS s. dr. Škoda: "Slibuji
na svou čest a svědomí, že budu věren
Československé socialistické republice a
věci socialismu. Budu dbát vůle a zájmu
lidu, řídit se ústavou a ostatními
zákony republiky a pracovat k tomu, aby byly uváděny
v život."
(Poslanec Koscelanský přistupuje k předsedovi
a skládá do jeho rukou slib. Potlesk.)
Předseda NS s. Laštovička: Soudružky
a soudruzi poslanci, předsednictvo Národního
shromáždění navrhuje tento pořad.
1. Vládní návrh zákona o zemědělské
dani a společná zpráva výboru ústavněprávního,
výboru pro národní výbory, výboru
pro plán a rozpočet a výboru zemědělského.
2. Vládní návrh zákona o důchodové
dani družstevních a jiných organizací
a Společná zpráva výboru ústavněprávního,
výboru pro národní výbory, výboru
pro plán a rozpočet a výboru pro potravinářský
a spotřební průmysl, místní
hospodářství a služby, obchod a spoje.
3. Vládní návrh zákona o soudních
poplatcích a společná zpráva výboru
ústavněprávního a výboru pro
plán a rozpočet.
4. Vládní návrh zákona o některých
důsledcích zanedbávání péče
o děti a společná zpráva výboru
ústavněprávního, výboru pro
národní výbory, výboru kulturního
a výboru zdravotního.
5. Zpráva předsedy Národního shromáždění
podle článku 60 odst. 2 ústavy o vydaných
opatřeních předsednictva Národního
shromáždění.
6. Zpráva předsednictva Národního
shromáždění o činnosti předsednictva
a výborů Národního shromáždě
za dobu od poslední schůze Národního
shromáždění.
7. Odpovědi na dotazy a interpelace poslanců.
Má někdo, soudružky a Soudruzi poslanci, připomínky
k navrženému pořadu? Nemá nikdo. Dám
tedy hlasovat. Kdo souhlasí s návrhem pořadu,
nechť zvedne ruku. (Děje se.) Děkuji.
Je někdo proti? Nikdo. Pořad je schválen.
Přistoupíme tedy k projednání 1. bodu
pořadu, kterým je:
1. Vládní návrh zákona o zemědělské
dani (tisk 100) a společná zpráva výboru
ústavněprávního, výboru pro
národní výbory, výboru pro plán
a rozpočet a výboru zemědělského
(tisk 107).
Tato zpráva byla dnes rozdána všem poslancům
do lavic. Vládní návrh zákona zdůvodní
ministr financí s. Dvořák.
Prosím soudruha ministra, aby se ujal slova.
Ministr financí s. R. Dvořák: Vážené
soudružky a soudruzi poslanci, vážené
Národní shromáždění! Zdokonalená
Soustava plánovitého řízení
zemědělství sleduje využívání
ekonomických nástrojů ke spojování
zájmů podniků se zájmy Společnosti.
Zvyšuje dále zájem na efektivním a soustavném
růstu produkce posilováním hmotné
zainteresovanosti výrobců v souladu s tvorbou a
rozdělováním hrubého důchodu
a vytváří předpoklady pro postupné
uplatňování jednotných ekonomickými
podmínek pro rozvoj zemědělských podniků
obou forem socialistického vlastnictví.
Nedílnou součástí těchto nástrojů
je i zemědělská daň.
Jednotné nákupní ceny zemědělských
produktů byly stanoveny na základě společensky
odůvodněných nákladů vynaložených
na jejich výrobu v oblastech dodávajících
převážnou část jednotlivých
produktů do státních fondů. Takové
ceny určené v podstatě na základě
průměrných podmínek, za nichž
se jednotlivé produkty vyrábějí, povedou
k rozdílné rentabilnosti podniků, a to v
závislosti na jejich přírodních a
ekonomických podmínkách. Vzniká proto
nutnost zmírňovat vliv lepších i horších
přírodních podmínek na důchody
zemědělských podniků dodatečnými
ekonomickými nástroji. Soustava řízení
zemědělství pro tyto účely
předpokládá použití zemědělské
daně, a to zejména k řešení vlivu
účinků lepších podmínek
než jsou ty, které se staly východiskem pro
konstrukci základních cen a diferenciálních
příplatků na 100 Kčs tržní
produkce poskytovaných těm podnikům, které
hospodaří v horších podmínkách.
Základem třídění podniků
podle jejich podmínek jak pro účely zdanění,
tak pro poskytování diferenciálních
příplatků je rozdělení půdního
fondu do tzv. přírodních stanovišť.
Toto rozdělení bylo provedeno v závislosti
na přírodních vlastnostech jednotlivých
půd a klimatických podmínkách, v nichž
se tyto půdy nacházejí, podstatně
přesněji než dosud.
Dosavadní členění celého státního
území podle bonity pozemků do výrobních
oblastí a podoblastí, které obsahovalo pouze
11 bonitních skupin, nedostatečně vyjadřovalo
skutečné rozdíly v přírodních
podmínkách zemědělské výroby;
nebylo tudíž vystihujícím ukazatelem
pro odstupňování daňového zatížení,
a proto jen zhruba plnilo funkci nástroje ke zmírňování
vlivu působení diferenční renty.
Je možné říci, že nová zemědělská
daň má tedy řešit tyto hlavní
ekonomické problémy:
1. Zmírňovat rozdíly v důchodech jednotlivých
zemědělských podniků vyplývajících
z rozdílných přírodních a do
určité míry i ekonomických podmínek
a současně vytvářet ekonomický
tlak na optimální využívání
půdního fondu (především na účelné
hospodaření s půdou, na její stálé
intenzívnější využívání,
na prohlubování specializace zemědělské
výroby apod.).
2. Spolu s ostatními ekonomickými nástroji
ovlivňovat odůvodněné rozdělování
hrubého důchodu uvnitř zemědělských
podniků.
Jde o dvě skupiny rozdílných problémů.
Na jedné straně je třeba v zemědělské
dani ekonomicky odrážet objektivní podmínky,
v nichž jednotlivé zemědělské
podniky provozují zemědělskou výrobu,
a na druhé straně daní ovlivňovat
subjektivní rozhodování zemědělských
podniků a použití hrubého důchodu.
Řešit obě skupiny otázek jedinou formou
zdanění by nutně znamenalo ve větší
nebo menší míře oslabení jedné
či druhé funkce tohoto zdanění.
Proto se navrhuje ve Shodě se zásadami schválenými
usnesením březnového zasedání
ÚV KSČ o hlavních směrech zdokonalení
plánovitého řízení zemědělství
vybírat zemědělskou daň ve dvou formách:
jednak pevnou částkou daně, tj. daň
z pozemků, která má ovlivňovat důsledky
vyplývající zejména z přírodních
vlastností jednotlivých půd a klimatických
podmínek, v nichž se tyto půdy nacházejí,
jednak daň z důchodů, která bude závislá
především na výši docíleného
hrubého důchodu v zemědělském
podniku a má ovlivňovat jeho rozdělování
uvnitř zemědělského podniku.
Daň z pozemků jako pevná složka zemědělské
daně má však působit nejen jako důležitý
nástroj ovlivňování důsledků
rozdílných přírodních podmínek
na důchody zemědělských podniků,
ale má též podněcovat podniky k plnějšímu
využívání půdního fondu.
Daň se bude totiž odvádět stanovenou
výší sazby daně z celé plochy
půdy, bez ohledu, jak je této půdy využíváno.
Proto každé intenzívnější
využití půdy a rentabilnější
hospodaření bude znamenat fakticky nižší
daňové zatížení. Při nedostatečném
využití půdy, kdy dojde naopak k snížení
celkových příjmů, než jakých
by se dosáhlo při plném využití
půdy, bude daň vyměřována stejnou
pevnou sazbou, jako kdyby se půdy využívalo
optimálním způsobem. To pak bude znamenat
ve skutečnosti vyšší daňové
zatížení.
Daň z důchodů jako pohyblivá část
zemědělské daně má spolu s
ostatními ekonomickými nástroji použitými
v zemědělství ovlivňovat především
užití hrubého důchodu uvnitř
zemědělských podniků, zejména
jeho správné rozdělení na fond obnovy
a rozvoje základních prostředků a
fond odměn. Proto při konstrukci daně se
přihlíželo k tomu, aby byly stimulovány
podniky k optimálním dotacím do fondu obnovy
a rozvoje základních prostředků.
Ovlivňovat vývoj důchodu zemědělských
podniků je třeba také proto, aby se i celá
společnost zčásti podílela na zlepšených
hospodářských výsledcích hospodářských
podniků, kterých mimo jiné dosahují
také proto, že v rostoucí míře
používají prostředků vyráběných
ostatními odvětvími národního
hospodářství, které zvyšují
produktivnost jimi vynakládané práce. Formou
daně z důchodů budou tak zemědělské
podniky přispívat na krytí celospolečenských
potřeb.
To byl též důvod, proč na rozdíl
od dosavadní zákonné úpravy se zemědělská
daň zavádí nově na státní
statky. Tím nalézá výraz snaha vlády
vyvíjet postupně ekonomický tlak na hospodaření
statků.
Výhoda stanovení dvojí formy daně
spočívá v tom, že daň z pozemků
může působit trvaleji, vzhledem k relativní
stálosti vlivu objektivních přírodních
podmínek na výsledky hospodaření,
zatímco daň z důchodů zemědělských
podniků může postihovat měnlivé
důchody podniků.
Zdokonalená soustava plánovitého řízení
zemědělství upravuje též předpoklady
pro zvýšení soutěživosti zemědělských
podniků jako výrobců zemědělských
produktů v tržních vztazích a v tomto
směru obsahuje prvky, které mají působit
proti monopolizaci v našem národním hospodářství.
Proto má být zemědělským podnikům
při prohlubování odběratelsko-dodavatelských
vztahů umožněno v daleko větší
míře, než tomu bylo dosud, přímo
prodávat zemědělské výrobky
spotřebitelům.
Takové prodeje se uskutečňují za ceny,
které mají charakter maloobchodních cen.
U státního socialistického sektoru se rozdíl
mezi velkoobchodní cenou a cenou maloobchodní po
srážce příslušného obchodního
rozpětí odčerpává formou daně
z obratu. JZD ani jednotlivě hospodařící
zemědělci nejsou však podle dosavadních
předpisů plátci daně z obratu. Aby
i na tomto úseku byly vytvořeny stejné ekonomické
podmínky, budou napříště jednotná
zemědělská družstva, stejně jako
statky a ostatní státní organizace a výrobní
družstva, plátci daně z obratu. Tato daň
bude vybírána z přímých prodejů
výrobků spotřebitelům. Naproti tomu
budou napříště i JZD nakupovat veškeré
potřebné materiály a výrobky za stejných
podmínek jako státní zemědělské
podniky, tj. převážně za velkoobchodní
ceny. U jednotlivě hospodařících zemědělců
nelze tento režim zavést pro praktickou neproveditelnost
kontroly. Proto se volí takový postup, že národní
výbor, který vyměřuje daň jednotlivě
hospodařícím zemědělcům,
zvýší vyměřenou daň z
důchodů z pravidelné rostlinné a živočišné
výroby až o 50 % v případech, kdy budou
dosahovány mimořádné příjmy
z prodeje zemědělských výrobků
přímo spotřebitelům.
Správu zemědělské daně, její
vyměřování, vybírání
a účtování u státních
podniků a organizací a jednotných zemědělských
družstev budou provádět okresní národní
výbory. Bude jim však ponechána možnost
převést tuto správu na městské,
případně místní národní
výbory, pokud by to pokládaly za účelné
a byly by pro to vytvořeny vhodné podmínky.
Zemědělskou daň placenou jednotlivě
hospodařícími zemědělci a ostatními
občany budou spravovat, jako je tomu dosud, místní
národní výbory.
V souladu se snahou posilovat pravomoc a finanční
samostatnost národních výborů bude
výnos zemědělské daně příjmem
národních výborů, přičemž
se předpokládá, že z největší
části bude příjmem místních
národních výborů, a to jednak jako
plánovaný příjem (výnos daně
z pozemků), jednak jako příjem, který
poplyne přímo do fondu rozvoje a rezerv (výnos
daně z důchodů). Výši podílu
místního národního výboru na
zemědělské dani, pokud má tvořit
plánovaný příjem místního
národního výboru, stanoví ONV v závislosti
na předpokládaných výdajích
místního národního výboru a
předpokládaných ostatních příjmech
místního národního výboru (v
tom je např. i zemědělská daň
vyměřovaná jednotlivě hospodařícím
rolníkům).
Při projednávání vládního
návrhu zákona ve výborech Národního
shromáždění navrhovali soudruzi poslanci,
aby celý výnos daně z důchodů,
placené jednotnými zemědělskými
družstvy a státními statky, byl příjmem
fondů rozvoje a rezerv místních národních
výborů a aby v tomto směru byla upravena
též důvodová zpráva. Vláda
vyslovila souhlas s těmito návrhy. Proto se též
mění předposlední věta důvodové
zprávy k § 23 takto:
"Výnos daně z důchodů organizací
obdrží místní národní
výbory a tento příjem bude plynout do jejich
fondu rozvoje a rezerv."
Protože zemědělská daň je organickou
součástí celé zdokonalené soustavy
plánovitého řízení zemědělství,
musí její celkový výnos vyplývat
ze souhrnného finančního vyjádření
ostatních ekonomických nástrojů, tj.
zejména nákupních cen, diferenciálních
příplatků, dotací a subvencí.
V té souvislosti poukazuji na to, že ve výdajích
státního rozpočtu na zemědělství
se plně promítá jak zvýšení
přestavby velkoobchodních cen, tak i zavedení
nových ekonomických nástrojů. Že
nejde o malé prostředky, je nejlépe patrné
z toho, že podle předběžných úvah
budou výdaje státního rozpočtu na
zemědělství představovat v roce 1967
částku cca 12 mld Kčs. pokud jde o výnos
zemědělské daně předpokládá
se, že daň z pozemků z celkového objemu
zemědělské daně bude činit
asi 83 % a daň z důchodů asi 17 %. Přitom
se předpokládá ve srovnání
s dosavadním stavem, že dojde k určitému
snížení zemědělské daně
u jednotných zemědělských družstev
a to především proto, že se prohlubuje
diferenciace daňových sazeb a že k důsledkům
působení přírodních podmínek
se bude přihlížet též v diferenciálních
příplatcích. Družstva hospodařící
ve špatných přírodních podmínkách
budou platit nízkou pozemkovou daň, resp. v řadě
přírodních stanovišť nebudou pozemkovou
daň platit vůbec. Stejně tak přispívá
ke snížení zemědělské
daně u jednotlivých zemědělských
družstev to, že družstva, u nichž průměrný
měsíční důchod připadající
na jednoho Stálého pracovníka nepřesáhne
1000 Kčs, nebudou platit daň z důchodů
zemědělských podniků.