V této souvislosti je nutné
zdůraznit funkci nových komisí lidové
kontroly na národních výborech. Ty budou
vrcholnými orgány národního výboru
pro kontrolu všech jeho orgánů a organizací
z hlediska dodržování platných norem
a usnesení. Tyto kontrolní orgány budou provádět
kontrolu závěrek národních výborů
na všech stupních, a tím tedy budou i posuzovat
úroveň finančního hospodaření
a disciplíny v činnosti národního
výboru.
Ke zkvalitnění revizní
činnosti se dále navrhuje vytvořit samostatné
revizně poradenské organizace, které by na
objednávku a za úplatu prováděly revize
v podnicích a organizacích. Jejich zákazníky
by byly podniky, jejich nadřízené orgány
a stát. Zatím se počítá s experimentálním
ověřením této nové formy.
Soudružky a soudruzi, jedním
z významných ekonomických nástrojů
řízení je cenová politika, která
v souladu s ostatními nástroji zabezpečuje
ekonomicky odůvodněný a společensky
žádoucí vývoj cenové hladiny.
Nedílnou součástí
cenové politiky bezesporu je kontrola cen. Dosavadní
poznatky ukazují, že s ohledem na rozšířenou
pravomoc, kterou nová soustava řízení
umožnila hospodářským organizacím
v tvorbě cen, je naprosto nutné, zesílit
a prohloubit kontrolu cen ze strany řídících
orgánů tak, aby odpovídala novým podmínkám
a zabezpečovala v cenové tvorbě účelné
spojení podnikových a celospolečenských
zájmů.
Kontrola cen se má především
zaměřit na sledování cenového
vývoje, dodržování cenových předpisů
a zejména na dodržování stanovené
nebo dohodnuté úrovně cen.
Zvláštním a velmi závažným
úkolem cenové kontroly bude její působení
proti případům protispolečenského
vývoje cen, kdy spekulativním postupem, např.
umělým snížením nabídky
některého zboží zařazeného
do kategorie volných cen jsou na odběrateli vynuceny
vyšší ceny, a tím dochází
k neoprávněnému obohacení dodavatele.
Takový postup ovšem není v souladu s duchem
nové soustavy řízení a nemá
ani nic společného s podnikatelskou solidností.
Výsledky kontrol potvrzují,
že kromě případů přímého
porušování pravidel pro tvorbu cen projevují
se i snahy dodavatelských podniků dosáhnout
pro sebe jednostranných výhod různými
nepřímými cestami, zejména zneužíváním
monopolního postavení na trhu.
Úkolem kontrolních orgánů
nebude pouze vyhledávání a zjišťování
takových škodlivých jevů v tvorbě
cen, ale navrhovat v těchto případech důrazný
finanční postih, který by nepříznivě
ovlivnil nezasloužený hospodářský
výsledek příslušné organizace,
a provádět další opatření
- jako např. přeřazením výrobků
do jiné kategorie cen - k zamezení nebo alespoň
k snížení vzniku těchto protispolečenských
jevů.
Sankce po zjištění takovýchto
případů spekulativního charakteru
musí být vyšší než prostředky,
jež organizace neoprávněnou cenovou tvorbou
získala.
Plnění uvedených úkolů
vyžaduje přizpůsobit i organizaci cenových
kontrolních orgánů. Vzhledem k úzké
spojitosti kontroly cen s potřebami řízení
cenové politiky schválilo prosincové zasedání
ÚV KSČ rozšíření činnosti
Státní komise pro finance, ceny a mzdy o kontrolu
tvorby a vývoje cen.
Jde v podstatě o přenesení
dosavadní působnosti v kontrole cen z Ústřední
komise lidové kontroly na Státní komisi pro
finance, ceny a mzdy, která se tak stává
ústředním orgánem pro řízení
kontroly cen. Jejím hlavním úkolem bude organizovat
kontrolní činnost ostatních ústředních
orgánů, krajských národních
výborů a orgánů odborného zkušebnictví,
a sledovat její provádění. Kromě
toho bude sama provádět kontrolu cen ve své
vlastní působnosti se zaměřením
na rozhodující problémy.
Zůstává samozřejmě
i zde povinností všech řídících
orgánů plnit v rozsahu své pravomoci a odpovědnosti
úkoly v kontrole cen, napomáhat důslednému
plnění cílů cenové politiky
a rozhodnutí stranických orgánů a
vlády a zachovávat cenovou kázeň.
Jsou to především všechny
ústřední orgány a krajské národní
výbory, které mají plnou odpovědnost
za provádění cenové politiky ve své
hospodářské činnosti, dále
pak obchodní a jakostní inspekce, které mají
sledovat dodržování jakostních podmínek
výrobků ve vztahu k cenám. Svoji úlohu
musí v tomto směru plnit také oborová
ředitelství vůči podřízeným
organizacím.
V podmínkách nové soustavy
řízení byla na podniky ve značné
míře přenesena pravomoc a odpovědnost
při rozhodování o otázkách
jejich technickoekonomického rozvoje. To se týká
i oblasti mzdové. Žádoucí vývoj
rozhodujících proporcí je usměrňován
pomocí nepřímých nástrojů.
Jejich úlohu však nelze přeceňovat a
je třeba i v oblasti mzdové zabezpečit kontrolu
mzdového vývoje. Kontrolní rozborovou činnost
je zde třeba spojovat se zkoumáním dalších
problémů souvisejících s odměňováním,
jako je vývoj zaměstnanosti a vliv ekonomických
nástrojů na jeho žádoucí usměrnění,
vývoj kvalifikační struktury pracovníků
apod. Při zabezpečení kontroly v těchto
směrech musí důsledně platit zásady,
že povinnost kontrolovat má především
orgán, který řídí, a orgán,
který příslušný předpis
vydal. To znamená, že kontrolní systém
v této oblasti zahrnuje jak chozrasčotní
sféru, tak i centrální řízení.
Státní komise pro finance,
ceny a mzdy se zabývá analýzami mzdového
vývoje z hlediska tvorby a využívání
prostředků na odměňování
a uskutečňování záměrů
celostátní koncepce vývoje mezd a státního
plánu, sleduje vývoj mzdových proporcí,
hlavních směrů diferenciace mezd, účinnosti
mzdových soustav a forem odměňování.
Tato komise bude provádět vlastní průzkumy
v podnicích a oborových ředitelstvích,
při nichž bude sledovat politickoorganizační
zabezpečení zásadních opatření
i jejich vlastní realizaci.a výsledky. Komise bude
dále kontrolovat, zda mzdové předpisy, které
vydávají v oboru své působnosti ústřední
odvětvové orgány, jsou v souladu s centrálně
stanovenými zásadami, a ve spolupráci s Ústřední
komisí lidové kontroly bude koordinovat a metodicky
řídit kontrolní a prověrkovou činnost
v oblasti mezd.
Další významný
úsek, kde je třeba zabezpečit zvýšení
úrovně kontroly, je ochrana zájmů
spotřebitelů. Trvalým úkolem národního
hospodářství je zvyšovat technickou
úroveň o užitnou hodnotu výrobků.
Požadavek je o to závažnější
v současných podmínkách, kdy často
dosud převládá poptávka nad nabídkou
a kdy v mnoha případech trh ještě nenutí
výrobce, aby jakost svých výrobků
zlepšovali.
Nekompromisně se projevuje požadavek
vysoké technické úrovně jakosti výrobků
v oblasti zahraničního obchodu. Zkušenosti
z cenových jednání podniků zahraničního
obchodu jsou toho dokladem. Nižší úroveň
jakosti o cca 15 - 20 % vede k nižším cenám
v rozsahu 40 - 50 % a výrobek z jakostí nižší
o 40 % proti světové úrovni je prakticky
již neprodejný. Naproti tomu dosažení
jakosti o 10 % nad světový průměr
umožňuje dosáhnout vyšší cenu
o 30 - 50 %.
Proto v souvislosti s přípravou
uvádění nové soustavy řízení
a plánování národního hospodářství
do praxe byly stanoveny i nové způsoby hodnocení
výrobků a nástroje k podpoře těch
výrobců, kteří zajišťují
vysokou jakost výrobků, a postižení
těch, jejichž produkce má nižší
jakost, než je na zahraničních trzích
v průměru obvyklá. Tyto principy byly stanoveny
rámcově v zákonném opatření
č. 102/1965 Sb. a vládním usnesení
č. 368 z téhož roku.
Jednotným řízením
povinného zkoušení a hodnocení výrobků
byl pověřen Úřad pro normalizaci a
měření. Zkoušení a hodnocení
výrobků je prováděno postupně
budovanými autorizovanými zkušebnami, které
mají být zcela nezávislé na výrobních
podnicích. V současné době je autorizováno
23 zkušeben, z nichž 19 je podřízeno přímo
ústředním orgánům.
Je úkolem Státní komise
pro techniku, aby ve spolupráci s ostatními orgány
zajistila vybudování takové sítě
zkušeben, aby obsáhla především
výrobní obory nebo skupiny výrobků,
které jsou pro rozvoj národního hospodářství
nejdůležitější a rozhodující.
To je nutné zejména do té doby, dokud působení
tržních vztahů nepovede výrobce ke snaze
získat značku kvality. Významným nástrojem
prosazování celospolečenských zájmů
v této oblasti se musí stát cílevědomý
výběr výrobků, které budou
podrobeny povinnému hodnocení. V zájmu ochrany
spotřebitelů je nutné při budováni
sítě zkušeben vycházet i z toho, že
povinnému hodnocení bude nutno podrobovat i výrobky
široké spotřeby.
Hmotné podněty spjaté
se soustavou hodnocení výrobků vytvářejí
potřebné podmínky k zlepšování
jakosti. Výrobky, u nichž je dosaženo vyšší
jakosti, než činí světový průměr,
jsou zařazovány do prvé skupiny a jejich
výrobci mají právo volné tvorby cen
u těchto výrobků. Na druhé straně
výrobky, které nedosahují průměru
světové úrovně, jsou zařazovány
do třetí jakostní třídy a výrobci
jsou povinni odvádět dodatkové daně.
Zkušebny vyhodnotily do konce roku
1966 celkem 458 výrobků. Z nich bylo 38 nad světovým
průměrem a 145 pod světovým průměrem.
Svou jakostí bylo zbývajících 275
výrobků v průměru světové
úrovně.
První zkušenosti ukázaly,
že cesta k nápravě nedostatků v oblasti
kvality výrobků nebude jednoduchá. Výrobci,
jejichž výrobky při hodnocení neobstály,
hledají stále cesty, jak nepříznivé
závěry autorizovaných zkušeben vysvětlit
a zdůvodnit tzv. objektivními příčinami
a zabránit tak ekonomickým důsledkům,
které pro ně z výsledků hodnocení
vyplývají. To však svědčí
o tom, že povinné hodnocení výrobků,
prováděné na výrobě nezávislými
zkušebnami a spojené s ekonomickým tlakem na
výrobce, by mohlo být jedním z opravdu účinných
nástrojů.
Opatření, která byla
přijata v roce 1965 k jednotnému řízení
péče o jakost výrobků a o jednotném
řízení povinného zkoušení
a hodnocení výrobků, mělo pochopitelně
pouze rámcový charakter. Vláda i předsednictvo
Národního shromáždění
si byly v té době vědomi, že je nutno
vedle zahraničních zkušeností před
konečnou úpravou získat i nejnutnější
vlastní zkušenosti. V současné době
Státní komise pro techniku pracuje na návrhu
zákona o státním zkušebnictví,
který bude předložen vládě a
Národnímu shromáždění
k posouzení.
Státní autorizované
zkušebny a ekonomické nástroje spjaté
s hodnocením výrobků mohou sehrát
významnou úlohu. Nemohou pochopitelně ani
v budoucnosti obsáhnout celý, u nás vyráběný
sortiment výrobků a nahradit vliv trhu. Musí
však působit v těch oblastech, kde je v široké
míře ovlivňována rentabilita a produktivita
v národním hospodářství, vývoj
životní úrovně obyvatelstva a tam, kde
chceme a můžeme vytvářet předpoklady
pro úspěšnou soutěž našich
výrobků na zahraničních trzích.
Významnou roli při ochraně
zájmů spotřebitelů v obchodní
síti zaujímá Státní obchodní
inspekce zřízená ministerstvem vnitřního
obchodu. Její působnost se vztahuje na veškerou
obchodní činnost, bez ohledu na organizační
podřízenost. Státní obchodní
inspekce kontroluje jakost prodávaného zboží,
výši maloobchodních cen a dodržování
pravidel platných pro obchodní činnost. Vzhledem
k tomu, že stejné funkce vykonávají
i národní výbory občanskými
kontrolami a spotřebitelskými radami, bude účelné,
aby krajské inspektoráty Státní obchodní
inspekce byly podřízeny i krajským národním
výborům. Toto opatření má přispět
k tomu, aby byla odstraněna mnohokolejnost, a aby kontrola
obchodu byla lépe organizována a dosáhla
vyšší účinnosti v ochraně
spotřebitelů v maloobchodní síti všech
provozovatelů.
Soudružky a soudruzi, další
oblastí, kde je třeba zvýšit účinnost
kontroly, je ochrana bezpečnosti při práci
a péče o pracovní prostředí.
Dosavadní opatření
vycházela z toho, že péče o bezpečnost
a ochranu zdraví při práci a zlepšování
pracovních podmínek je věcí podniků,
jejich nadřízených orgánů a
dále Revolučního odborového hnutí.
Jen pro některé činnosti nebo technická
zařízení působí státní
specializované orgány - Ústřední
báňský úřad, Ústav technického
dozoru, které dozírají i na bezpečnost
práce a jsou k tomu účelu vybaveny potřebným
oprávněním.
Ukazuje se, že však s tímto
způsobem zajišťování ochrany bezpečnosti
při práci nelze do budoucna vystačit. Pracovní
úrazovost je stále značná (např.
ročně dochází k 1100 smrtelných
úrazů). Zvyšování úrovně
kultury práce postupuje pomalu. Celkový stav pracovních
podmínek a ochrany bezpečnosti práce neodpovídá
soudobým poznatkům moderní techniky a v řadě
případů ani zdravotním hlediskům.
K odstranění těchto
nedostatků se proto navrhuje zřídit Státní
odborný dozor nad bezpečností při
práci, který bude tvořit ústřední
inspektorát, dále slovenský inspektorát
a krajské inspektoráty.
Tento orgán bude vykonávat
státní dozor nad bezpečností práce
ve všech výrobních a nevýrobních
organizacích; bude provádět rozbory pracovní
úrazovosti, vyšetřovat příčiny
smrtelných a hromadných úrazů; bude
se podílet na kolaudačním řízení
průmyslových staveb a projednávání
státních norem; bude vydávat bezpečnostně
technické předpisy atd. Současně bude
vybavena potřebným oprávněním,
např. ukládat sankce organizacím i odpovědným
osobám za porušení předpisů o
bezpečnosti práce.
Státní odborný dozor
nad bezpečností při práci, podřízený
Státní komisi pro techniku, bude vytvořen
v podstatě z dosavadních institucí a zařízení.
Zřízení Státního
odborného dozoru nad bezpečností při
práci se nedotkne dosavadní organizace požárních
inspekcí, podřízených ministerstvu
vnitra, krajským a okresním národním
výborům. Rovněž činnost Ústředního
báňského úřadu zůstane
nedotknuta.
Úkolem Revolučního
odborového hnutí nadále zůstane pečovat
o vhodné prostředí na pracovištích,
o zvyšování kultury a bezpečnosti práce
a uplatňovat v tomto směru vliv na vedení
závodů a podniků. Orgány ROH budou
mít právo požadovat na Státním
odborném technickém dozoru nad bezpečností
práce provedení kontroly bezpečnostně
technického stavu na pracovištích.
Rovněž zvýšení
účinnosti kontroly ochrany životního
prostředí a přírody má své
specifické problémy.
Vnějším podmínkám
života obyvatelstva nebyla po dlouhou dobu věnována
potřebná pozornost; nyní se vyvíjí
úsilí, aby bylo zastaveno zhoršování
životního a přírodního prostředí
a aby se dosáhlo obratu. Jde o oblast, v níž
stále dochází ke střetu různorodých
zájmů (podnikových zájmů se
širšími veřejnými zájmy,
prolínání jednotlivých složek
společenské činnosti a tendence k preferování
té či oné složky apod.). S tím
také souvisí prostředky pro řešení
těchto problémů.
Tvorba a ochrana životního a
přírodního prostředí zahrnuje
komplex činností, na nichž se podílí
několik ústředních orgánů,
přičemž v krajích a okresech jsou tyto
činnosti soustředěny v národních
výborech. Jde o tyto činnosti:
- o vytváření příznivých
podmínek pro životní a přírodní
prostředí účelným využitím
daného území územním projektováním
a zajišťováním nezávadnosti staveb
a provozů stavebním a kolaudačním
řízením,
- o stanovení a sledování
zdravotních hledisek hygienickou službou, - o ochranu
přírody a kulturních památek,
- o ochranu zemědělského
půdního fondu před jeho znehodnocováním
a odnímáním zemědělské
výrobě;
- o státní péči
o lesy, řízení vodního hospodářství
a ochranu čistoty ovzduší.
Tyto úkoly tvoří součást
výkonu státní správy v působnosti
příslušných ústředních
orgánů (Státní komise pro techniku,
ministerstev zdravotnictví, kultury a informací,
zemědělství a výživy, lesního
a vodního hospodářství) a dále
krajských a okresních národních výborů.
Pro jejich plnění budou vytvořeny lepší
podmínky připravovanými zákonnými
úpravami, novým zákonem o národních
výborech, dále o územním plánování,
o stavebním řízení atd.
Situace na úseku péče
o čistotu vodních toků a ovzduší
si vyžádala vytvořit specializované
orgány - Státní vodohospodářskou
inspekci, Státní technickou inspekci pro ochranu
ovzduší, které kontrolní činnosti
mají napomáhat ministerstvu lesního a vodního
hospodářství a národním výborům.
Do budoucna bude třeba věnovat
větší pozornost vytvoření účinných
zábran proti devastaci krajiny a proti nadměrnému
hluku. Ke zvýšení péče o ochranu
krajiny budou prohloubeny funkce národních výborů
ve stavebním a kolaudačním řízení.
Opatření proti nadměrnému hluku se
připravují po linii hygienické služby.