Pátek 7. dubna 1967

Nejvíce mne mrzí, že mezi těmito lidmi jsou i naši poslanci. O přestávce jsem tuto neřest vytýkal dvěma poslankyním, které si hned, jak opustily tuto místnost, s gustem zapálily a kolem sebe foukaly dým. Důsledkem takovéhoto kouření nejsou jen žaludeční vředy, ale i jiné nemoci, ale je také známo a vědecky dokázáno, že kouření vyvolává u žen bezdětnost a dokonce vede k likvidaci zárodku těhotenství. (Smích.) Proto si myslím, že i tito hazardéři s budoucí generací národa by také měli být v určitém smyslu postiženi. Prosím, aby soudruh místopředseda Úřadu sociálního zabezpečení spolu s ministrem zdravotnictví tuto věc promyslili a připravili něco k postižení těchto lidí. (Potlesk.).

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji soudruhovi Harusovi. O slovo se přihlásil ministr dopravy s. Indra. Uděluji mu slovo.

Ministr dopravy s. Indra: Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi. Cítím povinnost vyslovit k projednávané problematice několik poznámek nejen proto, že jsem k tomu byl soudruhem Šubrtem přímo vyzván, ale hlavně proto, že železniční doprava, resp. její parní trakce je právem označována za vážný zdroj znečišťování ovzduší, zejména v průmyslových aglomeracích a ve velkých městech. Málo nás přitom uspokojuje fakt, že samozřejmě nejsme viníkem hlavním.

Nejprve k první konkrétní otázce, která tu byla vyslovena, pokud jde o kvalitu uhlí. Kvalita uhlí dodávaná železnicím je stejná jako kvalita uhlí dodávaná všem velkospotřebitelům. Železnice dostávají zásadně tzv. těžní uhlí se všemi nepříznivými smíšeninami. Kromě toho skladba naší palivové základny nedovoluje používat jen uhlí černé, ale nutí nás v provozu míchat uhlí v poměru 70 % hnědého k 30 % černého uhlí. Výjimky tvoří jenom rychlíkové lokomotivy, u nichž je poměr míchání o něco lepší.

S tímto problémem jsme se zabývali. Odbornící zjistili, že lepší kvalita uhlí by ovšem exhalace v nejlepším případě zmírnila. Kromě toho by se to neobešlo bez značného zvýšení provozních nákladů, které by pochopitelně měly vliv i na tak ne příliš příznivý hospodářský výsledek naší železnice. Cestu k zásadní změně současného stavu vidíme jen a jen v likvidaci parní trakce.

Aby bylo jasno, chci v této souvislosti zdůraznit, že ministerstvo dopravy a příslušné železniční orgány mají maximální zájem na tom, aby likvidace parní trakce byla provedena v co nejkratší době. Není to jen z platonických důvodů, ale i důvodů technologicky provozních i hospodářských.

Moderní trakce, ať již jde o trakci elektrickou či motorovou, zvyšuje plynulost provozu, rychlost dopravy, zmenšuje potřebu lidí, zvyšuje hospodárnost a samozřejmě také kulturu cestování. Takový je tedy zájem ministerstva dopravy.

Jak je vám známo, bylo už na základě usnesení XI. sjezdu strany rozhodnuto, že parní trakce na našich železnicích má být likvidována do roku 1965. Vina za zpoždění v plnění tohoto usnesení je mimo síly dopravy.

Chtěl bych prohlásit, že za aktivní pomoci vlády, pod vedením ústředního výboru strany bylo v minulých letech pro modernizaci železniční trakce uděláno velmi mnoho. Z provozu bylo vyřazeno několik tisíc parních lokomotiv, posun na většině rozhodujících seřazovacích nádraží je zajišťován převážně lokomotivami motorovými. Přesto všechno nemůžeme nekonstatovat, že v období 3. pětiletky, od roku 1960 do roku 1965, proti původním předpokladům nedostala železnice celkem 279 motorových lokomotiv, a to převážně lokomotiv těžkých, traťových.

Chtěl bych v této souvislosti ocenit pochopení oborového podniku ŠKODA, pokud jde o dodávky elektrických lokomotiv, protože Škodováci se s počátečními potížemi vyrovnali, lokomotivy stejnosměrné trakce dodávají plynule a uspokojivé kvality. Pokud jde o kvalitu střídavých lokomotiv, je to zatím ještě horší.

Elektrizováno ovšem u nás bude, soudružky a soudruzi, maximálně 24 - 25 % tratí vzhledem k ekonomické návratnosti vložených investic. Na všech ostatních tratích bude vozba zajišťována v budoucnosti motorovými lokomotivami. Bude záležet tedy na tom, jak výrobci, popř. dovoz, vyvolané požadavky dokáží uspokojit.

Je vám známo, že XIII. sjezd strany uložil dosáhnout takového stavu, aby v roce 1970 bylo zajišťováno jen 10 % železničních výkonů parní trakcí. Podle současného stavu příslibu dodávek motorových lokomotiv z vlastní výroby i z dovozu je ovšem - považuji to za nutné otevřeně prohlásit - tento úkol ohrožen a likvidace parní trakce by se dále o několik let prodloužila a před rokem 1975 bychom se poslední parní lokomotivy nezbavili.

V roce 1967 snižují výrobní podniky dodávky proti návrhu plánu takto: U lokomotiv řady T 669 0, vyráběných v Dubnici, ze 73 na 44, u lokomotiv řady T 679 1, dovážených ze Sovětského svazu, ze 75 na 42. To, soudružky a soudruzi, znamená v jediném roce proti plánu 62 těžkých traťových lokomotiv, což reprezentuje možnost likvidace 150-200 lokomotiv parních.

Máme tyto potíže i přesto, že musíme objektivně konstatovat, že nacházíme plnou podporu ministerstva těžkého průmyslu v jednání s výrobními závody a osobně u místopředsedy vlády s. Krejčího. Mně nezbývá nic jiného než požádat jak výrobní závody, tak i podniky zajišťující dovoz, aby na potřeby železnice v zájmu celé společnosti i v zájmu čistoty ovzduší pamatovaly.

Velmi často se setkáváme s názorem, že s ohledem na již existující počet motorových lokomotiv bychom je mohli racionálněji rozmístit a dát je především do velkých měst, do průmyslových aglomerací, případně do měst lázeňských. Tomuto požadavku bohužel vyhovět nemůžeme, protože musíme dodržovat stanovenou koncepci o dieselaci našich železnic už vzhledem k tomu, že dieselace je závislá na nákladné investiční výstavbě lokomotivních dep, na výstavbě příslušných opraven, na přípravě kádrů a na technologii dopravy.

V souvislosti se situací ve velkých městech, zejména v Praze, jsme se setkali s náměty, zda by bylo možno přispět k čistotě ovzduší přepřaháním lokomotiv před vjezdem do Prahy nebo do jiných velkých měst. S tímto námětem se na mne obrátil osobně i předseda NS s. Laštovička.

Tento námět jsme zkoumali velmi svědomitě, ovšem realizovatelný není z dopravnětechnologických důvodů. Přepřahání znamená předně zpomalení dopravy, za druhé snížení propustnosti tratí, a to při hustotě dopravy koncentrované zejména v okolí velkých měst, hlavně v Praze a jejím okolí, by znamenal dostat se v provozu do neřešitelné situace.

Své hříchy máme také, pokud jde o stacionární zdroje znečišťování ovzduší, o stacionární kotelny, jak o tom tady byla řeč. Zejména ve velkých městech, a zvláště v Praze, usilujeme o přestavbu těchto kotelen na jiné zdroje topení, na jiné zdroje paliva. Fakt ovšem je, konkrétně např., pokud jde o kotelnu na nádraží Praha-střed, že od objednávky do realizace dodávky a montáže to trvá vždycky tři roky. Proto budeme si muset ještě nejméně půldruhého roku počkat, než bude likvidován tento velmi nepříjemný, i pro nás nepříjemný zdroj na Praze-střed.

Soudružky a soudruzi, nechci vás déle zdržovat. Považoval jsem za povinnost vyslovit své stanovisko k těmto otázkám a budu vám velmi vděčný, když ministerstvo dopravy získá ve svém úsilí o urychlenou likvidaci parní trakce také aktivní podporu našeho Národního shromáždění. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji soudruhu Indrovi. Další přihlášky do rozpravy nejsou. Nikdo se už nehlásí? (Nikdo se nehlásil.)

Prosím tedy soudruha Vlasáka o stanovisko k předneseným námětům.

Soudruh min. dr. Vlasák: Vážené soudružky a soudruzi! Velmi obsáhlá, podnětná diskuse znovu nám všem potvrdila naprostou nutnost a nezbytnost urychleného vydání předložených zákonných opatření proti znečišťování ovzduší.

Já bych chtěl znovu jménem vlády poděkovat všem výborům a všem soudružkám a soudruhům za podnětné návrhy, se kterými vystoupili ve výborech anebo na tomto plénu Národního shromáždění.

Většina připomínek byla již do návrhu zákona zapracována, což bezesporu přispělo k jeho prohloubení a celkovému zlepšení. Dnes předložené návrhy, které se zaměřovaly především na etapy účinné realizace zákona, a to je správné, budeme spolu s vámi využívat při řešení konkrétních problémů, které si provádění zákona vynutí.

Chtěl bych znovu zdůraznit, že vydání zákona, který má sloužit soustavnému zlepšování životního prostředí naší socialistické společnosti, je samozřejmě teprve první krok. Rozhodující bude, jak dokážeme nekompromisně uvádět tento zákon v život ve všech jeho částech, zejména ve sféře jeho realizace. A v tomto směru bych prosil Národní shromáždění, aby účinnou kontrolou, ale zejména také radou a bohatými zkušenostmi nám pomáhalo dále řešit celou složitou problematiku vytváření životního prostředí, neboť tento zákon je jenom jednou z částí celé této obrovské a složité problematiky, před kterou nyní budeme bezprostředně stát.

Z diskuse vyplynuly dva konkrétní návrhy na určité změny v předloženém návrhu. Je to návrh posl. Laciny, který doporučuje, aby v § 11 byl proveden takový doplněk, který by předurčoval na úrovni národních výborů, aby určité prostředky, které budou národní výbory shromažďovat, byly dávány také na odstraňování škod, pokud vznikají na úseku zemědělské výroby.

Prosil bych, aby tento návrh nebyl takto přijímán. Ne z těch důvodů, že bychom neuznávali veliké škody, které vznikají v naší zemědělské výrobě v důsledku exhalací. To je všeobecně známo a je naprosto nezbytné těmto škodám čelit a vzniklé škody odstraňovat. Ale my jsme toho názoru, že podobné návrhy i z jiných míst by byly oprávněné z hlediska zdravotnictví, z hlediska školství, z hlediska ochrany přírody, památek atd. Myslím, že naše národní výbory budou velmi moudře a spravedlivě využívat těchto prostředků a směrovat je koncentrovaně právě do těchto míst, kde se takové škody budou v konkrétních případech objevovat, abychom, pokud bude v silách a možnostech, z hlediska těchto prostředků těmto škodám co nejvíce čelili i na úseku zemědělské výroby.

Kromě toho jsme společně toho názoru, že takovéto opatření, které by předurčovalo rozdělováni těchto prostředků, není plně v souladu s připravovaným návrhem zákona o národních výborech, kde se naopak v celé dikci tohoto zákona ponechává národním výborům v těchto věcech široká pravomoc a samozřejmě i s tím spojená odpovědnost.

Pokud se týká dalšího návrhu, soudruha Ichy, aby pracovní instrukce, která bude vydána, byla projednána a předložena příslušným výborům Národního. shromáždění, souhlasíme. Aby tomu tak bylo, budeme tuto instrukci v pracovním pořádku s příslušnými výbory projednávat.

Z diskuse vzešla řada dalších návrhů a podnětů, které se netýkají už přímo dikce zákona, ale které směřují k praktickému uvádění zákona do života. Já jsem přesvědčen, že všichni ministři, včetně soudruha ministra Plojhara na poslední návrh posl. Haruse, tyto věci velmi důkladně prozkoumají a Národnímu shromáždění dají konkrétní odpovědi. Děkuji. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji ministru Vlasákovi. Prosím soudružku Závodskou o závěr k rozpravě.

Zprav. posl. Závodská: Vážené soudružky a soudruzi poslanci a poslankyně! Já myslím, že není třeba příliš mnoho na závěr hovořit. Všechny diskusní příspěvky, které zde vzešly, byly vesměs v souladu s mojí zpravodajskou zprávou, až na diskusní příspěvek soudruha poslance Laciny. Soudruh dr. Vlasák vysvětlil a řekl stanovisko k tomuto návrhu. Já bych snad ještě chtěla doplnit, že všech pět výborů Národního shromáždění při projednávání tohoto zákona - a já jsem o tom také hovořila - nedoporučuje účelově vázat příjmy národních výborů, že přijetím tohoto návrhu a novým odstavcem třetím u paragrafu 11 bychom účelově vázali tyto prostředky.

Jde opravdu o to, aby nový zákon dal možnost našim národním výborům, aby podle situace v dané obci, v daném městě, mohly se vší rozhodností, uvážlivostí rozhodnout, k čemu těchto prostředků použijí. Máme za to, že opravdu pléna našich národních výborů, kde jsou zastoupeny všechny složky našich občanů, velmi účelně využijí těchto prostředků k ozdravění životního prostředí a že tyto prostředky budou použity především tam, kde je jich nejvíc zapotřebí.

Zůstává proto tady jediná možnost, aby i nadále používaly, řešily a uplatňovaly náhrady v rámci škod, které jsou způsobovány zemědělství.

Dále ještě k diskusnímu příspěvku s. Ichy chtěla bych poznamenat, že přijetím zákona vyvstane tlak především na náš Výzkumný ústav v Malešicích a na výrobní závod vzduchotechnického zařízení v Milevsku. Mnozí soudruzi o tom hovořili a já sama v praxi jsem se setkala v diskusi s připomínkami z našich výrobních závodů i za návštěvy v Milevsku, že zde opravdu bude nutno - a proto se obracím na naše ministerstvo těžkého strojírenství a na místopředsedu vlády s. Krejčího - vyvinout veškeré úsilí v tom směru, abychom se při tom tlaku, který tady vyvstane z řad našich výrobních závodů nesetkali s potížemi. Totiž nejde tady jen o kapacitu, ale i o kvalitu a především o celou komplexnost, poněvadž zatím, když výrobní podnik uplatňuje požadavek na Milevsku, soudruzi řeknou: Předložte nám projekci. Závod znovu musí žádat projekční ústav o vypracování projekce. Doporučuji, aby závod v Milevsku měl vybudovánu rozsáhlou projekční složku, aby prostě výrobní závod měl pouze jediného dodavatele na tomto úseku budování vzduchotechnických zařízení.

Chtěla bych reagovat i na diskusní příspěvek s. Haruse. Náš zdravotní výbor se nesčetněkrát zabýval i otázkami kouření a jeho nárůstem v naší společnosti, především u mládeže i u našich žen. Rok od roku projednáváme celkový stav a doporučujeme určitá opatření jednotlivým resortům. Musím z této půdy říci, že opravdu zatím naše doporučení se nesetkalo s porozuměním u příslušných resortů. Jsou už určité náznaky ke zlepšení, doporučujeme, aby se nekouřilo v některých místnostech, jídelnách, v restauracích; postupně se to zlepšuje. My jsme i konkrétně navrhli, že ten, kdo chce kouřit, ať si to zaplatí (Hlas z pléna: My za to platíme.) v ceně kuřiva. Zatím se nám to nepodařilo uplatnit.

Proto, soudružky a soudruzi, chtěla bych upozornit ještě v závěru, že přijetí tohoto zákona je velmi důležité pro ozdravění životního prostředí našeho obyvatelstva, abychom si všichni uvědomili, že stojíme teprve na počátku svého snažení, že budeme pokračovat v odstraňování dalších rušivých elementů našeho životního a pracovního prostředí, jak jsem o tom hovořila ve své zpravodajské zprávě.

Chtěla bych proto vám všem poděkovat za spolupráci při projednávání tohoto zákona a ještě jednou zdůraznit, že zákon mohl v tak krátké době být přijat Národním shromážděním jen díky tomu, že naše strana a vláda znovu jasně dokumentovala, že blaho člověka v péči o jeho zdraví a štěstí klade na první místo. Proto se znovu obracím na představitele naší vlády, aby i nadále těmto otázkám věnovali pozornost. A my poslanci, abychom se zavazovali a měli v popředí zájmu naší činnosti to, abychom sledovali jeho plnění, jak je v praxi uplatňován tento zákon a abychom pomáhali při odstraňování těch nedostatků, jež tímto zákonem ještě řešeny nejsou. Projednávání našeho dnešního zákona se dostalo do čela pozornosti celé naší široké veřejnosti, poněvadž se bezprostředně dotýká našich občanů. A jistě přijetí tohoto zákona bude velmi příznivě kvitováno a setká se s velikým ohlasem.

Proto na závěr opravdu děkuji, že se nám podařilo učinit tento první krok k zajištění tak důležité problematiky, jakou je čistota ovzduší v naší republice. Děkuji vám. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji s. Závodské. Ptám se nyní posl. Laciny, zda trvá na svém návrhu nebo jej odvolává na základě vystoupení soudruha Vlasáka a s. Závodské.

Posl. Lacina: Souhlasím s vysvětlením s. Vlasáka za předpokladu, že tento požadavek bude zakotven tak, jak říkal, v zákonu o národních výborech.

Předseda NS s. Laštovička: Naopak, nebude v tom zákonu, protože zrušení účelové vázanosti se pokládá za nejvyšší vymoženost právě připravovaného nového zákona. Takže to je úplně v rozporu s celou tendencí, která se nyní objevuje v návrhu nového zákona o národních výborech. A proti tomu národní výbory bojovaly dlouhá léta, aby každá koruna nebyla vázána na to ze shora, aby mohly samy hospodařit.

Posl. Lacina: Mně nejde o účelové vázání, mně jde zde o povinnosti národních výborů při odstraňování škod na zemědělství.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP