Předseda NS s. Laštovička: To je věc
národních výborů. Kdybys na tom trval,
musím dát hlasovat o návrhu.
Posl. Lacina: Domnívám se, že můj
návrh nebyl v zásadě v rozporu se základními
požadavky a principy tohoto zákona.
Předseda NS s. Laštovička: Soudružky
a soudruzi, podle zákona o jednacím a pracovním
řádu Národního shromáždění
ze dne 24. 9. 1964, § 10 odst. 4 jsem povinen dát
hlasovat o pozměňovacích a doplňovacích
návrzích, tzn. o návrhu s. Laciny. Soudruh
předseda ústavněprávního výboru
si přeje poznámku k procedurálnímu
řízení.
Místopředseda NS dr. Škoda: Soudružky
a soudruzi poslanci, navrhované doplnění
§ 11 přednesené s. posl. Lacinou by znamenalo
v podstatě účelově vázat národní
výbory při nakládání s výnosem
poplatků a pokut. Vzhledem k tomu, že ústavněprávní
výbor je předně odpovědný Národnímu
shromáždění za to, že Národní
shromáždění přijme zákon,
který je naprosto sladěn s ústavou a s ostatním
právním řádem, jsem nucen jménem
ústavněprávního výboru prohlásit,
že tento doplněk je v rozporu s novou úpravou
pravomoci národních výborů, tak jak
vyplývá z usnesení XIII. sjezdu, z posledního
zasedání ÚV KSČ a celé řady
vládních nařízení, která
jsou rovněž součástí našeho
právního řádu. Tím bychom se
vrátili ke starému direktivnímu řízení
v oblasti národních výborů a šli
bychom proti vývoji vymožeností nově
připravovaných zásad o národních
výborech i když nově připravovaný
zákon ještě nebyl schválen Národním
shromážděním, byly schváleny
tyto zásady v 10 výborech Národního
shromáždění a podle ústavněprávního
výboru součástí našeho právního
řádu nejsou jenom zákony. ale jsou to také
usnesení sjezdu, usnesení ÚV atd. a samozřejmě
vládní nařízení. Z toho důvodu
nedoporučuji Národnímu shromáždění
jménem ústavněprávního výboru,
aby doplňky, které byly navrhovány posl.
Lacinou, byly přijímány.
Posl. Sekaninová-Čakrtová: Prosila
bych jen o objasnění, možná, že
jsem na omylu. Mám pocit, že vystoupení s.
Laciny ukazuje, že tady snad vůbec rozpor není.
Jestli jsem soudruhu správně rozuměla, netrvá
již na tom, aby právě v rozporu s připravovanou
normou o národních výborech bylo tam provedeno
to účelové vázání v
tomto našem dnes projednávaném zákonu,
jenom mu jde o to, aby byla povinnost národních
výborů v této důležité
problematice vyjádřena. Je to tak, prosím
pěkně? Pokud ano, pak bych měla dotaz, zda,
nemajíc v ruce text návrhu zákona o národních
výborech, se nemýlím v tom, že mezi
úkoly, které tento zákon zdůrazňuje,
je také péče o zdravé životní
a pracovní prostředí. Potom bych měla
pocit, že tady žádný rozpor není
a že by byla věc v pořádku.
Předseda NS Laštovička: Děkuji
poslankyni Sekaninové.
Posl. dr. Lacina: Souhlasí.
Předseda NS s. Laštovička: S. Lacina
dal najevo, že takto návrh chápe a netrvá
na svém návrhu. Děkuji.
Můžeme přistoupit k hlasování
o předloženém návrhu zákona.
Kdo souhlasí s návrhem zákona o některých
opatřeních k ochraně ovzduší
podle společné zprávy pěti výborů,
nechť zvedne ruku. (Děje se.)
Děkuji. Je někdo proti? (Nikdo.)
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Také nikdo. Konstatuji, že návrh zákona
o některých opatřeních k ochraně
ovzduší podle společné zprávy
pěti výborů byl schválen jednomyslně.
Přistoupíme k dvanáctému bodu pořadu,
kterým je
12. Zpráva předsednictva Národního
shromáždění o činnosti předsednictva
a výborů Národního shromáždění
za dobu od poslední schůze Národního
shromáždění.
Zprávu máte v rukou, byla předložena
písemně.
Táži se, zda má někdo připomínky
nebo dotaz k předložené zprávě.
(Nikdo se nehlásí.)
Nemá. Kdo tedy souhlasí se zprávou předsednictva
Národního shromáždění
o jeho činnosti a o činnosti výborů
Národního shromáždění
za dobu od poslední schůze, nechť zvedne ruku.
(Děje se.)
Děkuji, zpráva je tedy schválena.
Přistoupíme k třináctému bodu
pořadu, kterým je
13. Volba poslance Čeňka Procházky do
výboru Národního shromáždění
a zproštění posl. dr. Antonie Petrusové
členství v komisi poslanců Národního
shromáždění pro občanskou kontrolu
nad výkonem trestu odnětí svobody.
Zprávu přednese soudružka Leflerová.
Mpř. NS Leflerová: Vážené
soudružky a soudruzi, na začátku této
schůze ověřilo Národní shromáždění
platnost volby nově zvoleného poslance s. Čeňka
Procházky, který zároveň složil
ústavou předepsaný slib.
Podle čl. 57 odst. 2 ústavy je každý
poslanec Národního shromáždění
povinen pracovat v některém výboru Národního
shromáždění. Předsednictvo Národního
shromáždění v zájmu co nejlepšího
využití odborných a pracovních zkušeností
poslanců navrhuje, aby posl. Procházka, který
je podnikovým ředitelem Elektrotechnických
závodů Julia Fučíka v Brně,
byl zařazen do průmyslového výboru
pro hlavní výrobní odvětví
a dopravu.
Posl. dr. A. Petrusová, členka komise poslanců
Národního shromáždění
pro občanskou kontrolu nad výkonem trestu odnětí
svobody, byla dne 25. října 1966 zvolena plénem
Národního shromáždění
členkou předsednictva NS a předsedkyní
zdravotního výboru. Vzhledem k těmto náročným
funkcím požádala o uvolnění z
členství v uvedené komisi. Předsednictvo
NS rozhodlo ve své schůzi dne 14. prosince 1966
předložit žádost posl. dr. Petrusové
plénu NS a navrhuje uvolnit posl. dr. A. Petrusovou z členství
v komisi poslanců NS pro občanskou kontrolu nad
výkonem trestu odnětí svobody.
Předseda NS Laštovička: Děkuji.
Má někdo připomínku nebo jiný
návrh? (Nikdo se nehlásí.)
Nemá. Dám tedy hlasovat.
Kdo souhlasí s návrhem předneseným
s. Leflerovou, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
Návrh byl schválen.
Přistoupíme k čtrnáctému bodu
pořadu, kterým jsou
14. Odpovědi na dotazy a interpelace poslanců.
Přihlášeni jsou dva soudruzi poslanci k přednesení
interpelace, s. Závěta a s. Kratochvílová.
Dávám slovo s. Závětovi.
Posl. Závěta: Soudruhu předsedo vlády,
soudružky a soudruzi poslanci, ve své interpelaci
chci poukázat na naléhavé a složité
problémy související se zaměstnaností
žen v hornickém okrese Karviná, které
vystupují nyní v tomto svým charakterem extrémním
okrese Severomoravského kraje do popředí
a způsobují vážné disproporce,
vyvolávají sociální nejistotu u značné
části obyvatelstva a řadě rodin odnímají
existenční perspektivu.
Příčiny komplikací v zaměstnanosti
žen jsou obecně známé. Tato problematika
byla již z celostátního hlediska posuzována
i na půdě Národního shromáždění,
některé náměty k jejich řešeni
byly diskutovány i na stránkách denního
tisku, jmenovitě Rudého práva. Obecně
se potvrzuje, že na další vývoj zaměstnanosti
žen mají vliv především nové
hospodářské vztahy a v neposlední
míře i opatření plynoucí z
uplatňování nového zákoníku
práce. Všechny tyto faktory mají pochopitelně
svou platnost i v okrese Karviná. Jednalo-li by se pouze
o jejich vlivy, pak by nebylo jistě třeba mimořádných
zásahů pouze směrem k této oblasti.
Avšak situace v okrese Karviná je daleko složitější.
Skladba jeho ekonomiky je jednostranně zaměřena
na těžbu černého uhlí, koncepce
téměř až do včerejška uvažovaly
s jejím dalším intenzívním nárůstem.
Na území okresu je silně zastoupen i hutní
průmysl. Považuji za nutné poznamenat, že
v minulosti zde byla řada závodů jiných
sektorů, které byly v zájmu soustředění
na výstavbu nových kapacit těžkého
průmyslu zlikvidovány, mnohé z nich byly
postiženy důlními vlivy a nebyly obnoveny.
Právě v nich byl kdysi zaměstnán značný
počet žen. Důsledkem toho je skutečnost,
že kromě úzké a omezené oblasti
terciární sféry nejsou zde téměř
vůbec vhodná pracoviště pro ženy.
Pokud jde o primární sféru, není v
průmyslovém karvinském okrese šířeji
rozvinuta.
V období posledních 5 let extenzívní
způsob rozvoje těžby uhlí podnítil
prudký nárůst zaměstnanosti v důlním
průmyslu. Zvýšená potřeba mužských
pracovních sil na Ostravsku nemohla být pro nedostatek
těchto zdrojů zcela pokryta, a to ani organizovaným
náborem, který si vyžádal pro nově
získané pracovníky výstavbu nových
měst Karviné, Havířova a Orlové.
Za tohoto stavu došlo k umísťování
volných zdrojů žen i na ta pracoviště
v těžkém průmyslu, která nejsou
vhodná pro ženy a všude jinde jsou obsazována
výlučně muži. Ačkoliv celková
zaměstnanost žen v okrese Karviná je daleko
pod celostátním průměrem - činí
jen 30 %, zatímco celostátní průměr
činí 45 % - je přímo v oblasti těžkého
průmyslu zaměstnáno 11 000 žen. Není
třeba zdůrazňovat, že značné
části z nich se již letos dotknou opatření
zákoníku práce.
V tomto období se již začínají
též markantně projevovat nové tendence
ve vývoji palivové základny a z nich plynoucí
záměry omezit těžbu pevných paliv.
Jen v loňském roce se snížil počet
pracovníků na dolech v Karvinské části
OKR o 3200 zaměstnanců, převážně
živitelů rodin. Je nepochybné, že i v
dalších obdobích bude trvat stagnace a bude
docházet k soustavnému snižování
počtu pracovních sil na dolech. Předpokládá
se, že do r. 1970 poklesne tento počet na šachtách
zhruba o 6000 - 8000 osob, mezi nimiž bude, podle současných
znalostí, asi 1500 žen.
Tyto důsledky postihnou i mnohé stabilní
mužské pracovníky. Jejich převodem do
jiné výrobní sféry se sníží
u nich podstatně dosavadní mzdy a tak bude omezen
životní standard jejich rodin. To zcela jistě
bude mít zpětný odraz ve zvýšené
poptávce žen po pracovních příležitostech.
Celkovou situaci dokresluje, že v okrese Karviná bydlí
72 000 žen v produktivním věku, z nichž
40 000 je dosud v domácnosti. Podle průzkumu, který
byl proveden formou ankety mezi ženami ve městech,
hledá v okrese 4000 žen již delší
dobu bezvýsledně zaměstnání,
z toho pouze ve městě Havířově
2400 žen. Toto je ale neúplný výčet,
poněvadž mnoho dalších žen upustilo
od tohoto úmyslu pro jeho naprostou beznadějnost.
Jsou mezi nimi i ženy s vyšší kvalifikací
nebo kvalifikací orientovanou převážně
na lehký průmysl.
Zejména po ukončení loňského
školního roku vyvstaly v okrese Karviná mnohem
intenzívněji než kdekoli jinde v našem
státě potíže s umístěním
dívek ukončivších základní
devítiletou školu. Počet těchto dívek,
které nelze již žádným způsobem
zaměstnat, činí každoročně
více než 1000. A to již není brán
v úvahu značný počet dívek,
které se podařilo umístit v jiných
oblastech, zejména ve Východočeském
kraji. Avšak ani s takovýmto řešením
se není možno v budoucnu trvale smířit,
jelikož odchodem dívek z okresu vyvstává
pro množství mladých mužů v sídlištích
biologická nerovnováha.
Tento stav v okrese Karviná je třeba považovat
opravdu za velmi vážný. Stranické, státní
a hospodářské orgány v tomto okrese
však nečekaly pasívně pouze na pomoc
shora. Již v minulých obdobích přijaly
řadu účinných opatření
k řešení zaměstnanosti. Základní
z těchto opatření směřují
především k tomu, aby zaměstnanost žen
absolutně nepoklesla pod stav roku 1966. Soudruzi v okrese
toho jistě dosáhnou, poněvadž vytvářejí
pro ženy již odcházející z těžkého
průmyslu nová pracoviště ve službách,
které intenzívně rozšiřují
za pomoci veškerých volných finančních
zdrojů, a dále v obchodě. Kromě toho
určili již možné objekty pro umístění
nových žádoucích výrob, jichž
je zde dostatek. Tím jsou ale jejich možnosti prakticky
vyčerpány.
Zahájili proto jednání o možnostech
umístění vhodných kapacit s pracovními
příležitostmi hlavně pro ženy s
některými oborovými ředitelstvími
sektoru lehkého a spotřebního průmyslu,
například se Svitem, Gottwaldov, Obchodními
tiskárnami, Kolín, s Jabloneckou bižutérií,
se Sfinxem, České Budějovice, s Oděvními
závody, Prostějov apod. Konkrétních
výsledků však v tomto ohledu nebylo docíleno,
i když tyto snahy podporoval účinně
i samotný Severomoravský krajský národní
výbor.
Já osobně jsem toho názoru, že vzdor
veškerému úsilí stranických a
státních orgánů v okrese Karviná
je nutno považovat jejich dosavadní opatření,
i když byla podmíněna značnou iniciativou,
pouze za dílčí. Nedoufám rovněž
v brzké kladné výsledky jednání
s oborovými řediteli o umístění
jejich vhodných výrob v okrese Karviná, pokud
tato jednání nebudou uskutečněna z
přímého pověření vlády.
Jediný účinný způsob řešení
současné situace v okrese Karviná spatřuji
v tom, aby vláda uložila získání
nových kapacit pro tento okres se zaměstnaností
žen, nejlépe vhodným uplatněním
ekonomických nástrojů oblastní proporcionality,
a zajistila pomoc a podporu oborových a centrálních
orgánů převodem kapacit z jiných oblastí
a případně dotacemi investiční
výstavby.
Obracím se proto ve shodě s orgány okresu
na předsedu vlády soudruha Lenárta s požadavkem,
aby zabezpečil v tomto smyslu účinnou podporu
vlády při komplexním řešení
struktury výrobních sil v okrese Karviná,
aby tak mohlo být dosaženo i odpovídajícího
jeho dalšího rozvoje.
Předseda NS s. Laštovička: Děkuji.
Slovo má posl. Kratochvílová.
Posl. Kratochvílová: Vážené
soudružky a soudruzi poslanci! Ve svém volebním
obvodu jsem se setkala v obci Hustopeče a Milotice s jedním
problémem, který se týká i sousedního
okresu Vsetín, obce Choryně. Na řece Bečvě
u Teplic se má stavět přehrada a v rámci
přípravných prací probíhá
i jednání o odkoupení nemovitostí,
které budou přehradou zatopeny. Dosud platná
vyhláška č. 73 ministerstva financí
ze dne 1. dubna 1964 o cenách staveb v osobním vlastnictví
a o náhradách při vyvlastnění
nemovitostí již zastarala, protože zaváděním
nových forem řízení v našem národním
hospodářství se mění i podmínky
pro ohodnocování nemovitostí. Předpokládaný
postup podle dosavadní vyhlášky v uvedeném
případě vyvolává mezi občany
nespokojenost, protože při stavbě nových
domků museli by hodně doplácet, čímž
se sníží celé rodině na několik
let bez vlastního zavinění jejich životní
úroveň.
Žádám proto ministra financí s. inž.
Suchardu o přezkoumání vyhlášky
č. 73 a její úpravu.
Kromě toho doporučuji zvážit, zda je
správné ustanovení § 13 uvedené
vyhlášky, podle něhož vyvlastnitel může
poskytnout peněžitou náhradu v jiné
podobné stavbě nebo ve stavebních prostředcích,
nikoliv však novou výstavbou rodinného domku.
V obcích, jichž se stavba přehrady týká,
žijí totiž i starší lidé,
kteří si kdysi sami postavili rodinné domky
a nyní již nejsou schopni za poskytnutou peněžitou
náhradu nebo stavební prostředky sami stavbu
provést. Domnívám se, že v takovém
případě by bylo spravedlivé, aby dostali
náhradou nový domek i v takovém případě,
když budou muset rozdíl mezi hodnotou odkoupeného
a nově vystavěného rodinného domku
doplatit. Vím, že jsou potíže se stavební
kapacitou, ale myslím, že při realizování
výstavby tak velkého vodního díla,
jako bude přehrada u Hustopeče, nebude výstavba
rodinných domků působit našemu národnímu
hospodářství velké potíže,
zvláště když se vezme v úvahu ta
skutečnost, že členům JZD se stejné
rodinné domky postaví a část bytové
výstavby se bude realizovat umístěním
do nejbližších městských sídlišť.
V celém našem právním řádě,
ve všech zákonech a ve všech vyhláškách
se vždy promítá ústavní zásada
rovnosti všech občanů před zákonem,
zatímco vzpomenutá vyhláška ministra
financí připouští různý
systém při výkupu nemovitostí, a to
podle povolání majitelů těchto nemovitostí,
a právě tato nerovnost vyvolává nespokojenost
mezi občany a předpokládám, že
i z tohoto hlediska by měla být vyhláška
přezkoumána.