Středa 17. května 1967

1 den - středa 17. května 1967

(Začátek schůze v 10 hod. 01 min.)

Přítomni:

Předseda Národního shromáždění s. Laštovička a místopředsedové s. dr. Škoda, s. Leflerová, Členové předsednictva ÚV KSČ předseda vlády Lenárt, místopředseda vlády inž. Černík, dr. Dolanský, Kolder, místopředseda vlády inž. Šimůnek; kandidáti předsednictva ÚV KSČ inž. Kapek, Pastyřík, Sabolčík CSc., Vaculík; tajemník ÚV KSČ Koucký, místopředseda vlády Krajčír, ministři prof. dr. Hájek, Indra, Korčák, Kudrna, Mestek, dr. Neuman, Penc, Smrkovský, inž. Sucharda, Uher, Valeš, dr. Vlasák.

258 poslanců podle prezenční listiny.

Předseda Národního shromáždění s. Laštovička: Vážené Národní shromáždění, vážené soudružky a soudruzi poslanci.

Zahajuji 15. schůzi Národního shromáždění, kterou předsednictvo NS svolalo na dny 17. a 18. května 1967.

Na schůzi je do této chvíle přítomno 256 poslanců, takže Národní shromáždění je schopné usnášení.

Na celou schůzi jsou omluvení poslanci: Zvára, Krutina, Miková Marie, Svoboda Jan, Hamouz, Kučera Bohuslav, Hronovský, Baran, Zavadil, Šedík, Plojhar, Krejčí, Takáč, Lukačovič, Bodnár, David, Biľak, Kodaj, Kosmel, Haško, Machačová, Lieskovská, Škultéty, Kundrata, Dubček.

Na prvý den jsou omluvení poslanci: Chudík, Černý Josef (v. o. 47) a Lomský.

Na druhý den se omluvili poslanci: Penc a Lörincz.

Dále se omluvili tito ministři neposlanci: Barbírek, Hájek, Hoffmann a Marko. Sdělují, že president republiky oznámil předsednictvu Národního shromáždění dopisem ze dne 11. dubna 1967, že tímto dnem podle článku č. 62 ústavy Československé socialistické republiky odvolal z funkce ministra posl. inž. Jiřího Buriana, jmenoval ministrem posl. Karla Mesteka a pověřil ho řízením ministerstva zemědělství a výživy.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, dříve, než přednesu návrh na pracovní pořad dnešní schůze, oznamuji vám rád, že v průběhu schůze Národního shromáždění navštíví nás zítřejšího dne hosté nad jiné milí a vzácní - delegace Nejvyššího sovětu SSSR, která přijela do naší země 5. května a spolu s námi, s naším lidem, oslavila den osvobození naší vlasti Sovětskou armádou.

Upřímné city bratrského přátelství, s nimiž vítají naši občané delegaci Nejvyššího sovětu ve všech krajích, závodech, ve městech i na vesnicích, svědčí o tom, že naši sovětští přátelé jsou u nás hosty nejen Národního shromáždění, které je pozvalo do Československa v roce 50. výročí Velké říjnové socialistické revoluce, ale že jsou hosty všeho československého lidu. (Potlesk.)

Budete zajisté souhlasit, abychom s přijetím delegace Nejvyššího sovětu SSSR počítali v průběhu našeho zítřejšího jednání. Naši sovětští hosté budou besedovat s členy výborů NS, jejichž pracovní zaměření je blízké orgánům Nejvyššího sovětu, ve kterých sami pracují. Informace o organizačním zabezpečení těchto setkání vám byla rozdána.

Předsednictvo Národního shromáždění navrhuje tento pořad schůze Národního shromáždění:

1. Vládní návrh zákona o státním rozpočtu na rok 1967 (tisk 123) a společná zpráva výboru ústavně právního a výboru pro plán a rozpočet.

2. Návrh poslanců Václava Kučery a Lubomíra Dohnala na vydání zákona, kterým se mění § 31 zákona číslo 183 Sb. z roku 1964, o jednacím a pracovním řádu Národního shromáždění (tisk 126) a společná zpráva výboru ústavně právního, výboru pro potravinářský a spotřební průmysl, místní hospodářství a služby, obchod a spoje a výboru zemědělského.

3. Doplňovací volba členů výboru Národního shromáždění.

4. Zpráva předsednictva Národního shromáždění o činnosti předsednictva a výborů za dobu od poslední schůze Národního shromáždění. 5. Odpovědi na dotazy a interpelace poslanců. Má někdo připomínky k návrhu pořadu? (Připomínky nebyly.) Nemá. Dám tedy hlasovat. Kdo souhlasí s návrhem pořadu, nechť zvedne ruku ! (Děje se.)

Děkuji. Je zřejmé, že návrh je přijat jednomyslně. Tím je pořad schůze Národního shromáždění schválen. Přistoupíme tedy k projednání prvého bodu pořadu, kterým je

1. Vládní návrh zákona o státním rozpočtu na rok 1967 (tisk 123) a společná zpráva výboru ústavněprávního a výboru pro plán a rozpočet.

Vládní návrh zákona o státním rozpočtu na rok 1967 odůvodní ministr financí - předseda Státní komise pro finance, ceny a mzdy soudruh Sucharda. Prosím soudruha ministra, aby se ujal slova.

Ministr financí inž. Sucharda:

Vážené soudružky, vážení soudruzi, bezprostřední úkol dosažení dynamické rovnováhy v rozvoji národního hospodářství uplatňováním nové soustavy řízení má svůj přímý odraz ve státním rozpočtu na letošní rok.

Předložený návrh státního rozpočtu předpokládá příjmy a výdaje ve výši 142.522 miliónů korun. Na srovnatelné základně je to proti roku 1966 více zhruba o 5 %. Z celkových příjmů státního rozpočtu činí odvody z hrubého důchodu 31 %, daň z obratu 28 %, příjmy od obyvatelstva 12 % a ostatní příjmy 29 %.

Na společenskou spotřebu přímo zvyšující životní úroveň obyvatelstva se uvažují ve státním rozpočtu výdaje ve výši 58.813 mil. Kčs, na obranu a bezpečnost 12.373 miI. Kčs a na správu státu je zařazena ve státním rozpočtu částka 3.193 mil. Kčs, na rozvoj výroby a na nutné rezervy 68.143 mil. Kčs.

Státní rozpočet na rok 1967 zabezpečuje především potřeby vyplývající ze zákona o pětiletém plánu a dalších zákonů a jiných důležitých dokumentů, potřeby nevýrobní sféry a hospodářské potřeby celospolečenského významu. Kromě těchto výdajů se v něm počítá i s některými potřebami, jejichž plnění závisí na získání dalších zdrojů v průběhu samotného plnění státního rozpočtu. Nese tedy finanční zabezpečení některých potřeb společnosti ve státním rozpočtu určité rysy podmíněností. Státní výdaje nelze odtrhnout od zdrojů státního rozpočtu nebo devizové pokladny a proto závislost uspokojování potřeb na tvorbě zdrojů, na rentabilní výrobě a vývozu, nelze dosti zdůraznit. Z ní také plyne potřeba aktívní finanční politiky, která je organicky spjata s konkrétní hospodářskou politikou na úrovní centra, stejně tak jako na úrovní podniků a národních výborů a která je v souladu se zaměřením intenzifikace hospodářství podle usnesení XIII. sjezdu Komunistické strany Československa.

Při sestavování státního rozpočtu na rok 1967 se vycházelo i z výsledků dosažených v roce 1966. Přes některé pozitivní jevy ve vývoji národního hospodářství v roce 1966 lze konstatovat, že v základních ekonomických vztazích i pří růstu národního důchodu a zrychlení tvorby zdrojů nedošlo k odstranění nerovnovážného stavu, a že negativní tendence. projevující se zejména v oblastí investic a vnějších vztahů. pokračovaly.

Také výsledky za první čtyři měsíce letošního roku ukazují ještě na určitou setrvačnost těchto nežádoucích tendencí. Celkově bylo v těchto měsících rozpočtové hospodaření vyrovnané, avšak růst průmyslové výroby za 1. čtvrtletí je zatím například zabezpečován nižší produktivitou práce než předpokládá plán na letošní rok. Pozitivní prvky nemají takovou kvalitu, aby bylo možno je charakterizovat jako zásadní změny. intenzifikace hospodářství. strukturální změny, socialistická podnikavost, hmotná odpovědnost podniků a jednotlivých pracovníků stále ještě neodpovídají záměrům a úkolům XIlI. sjezdu a požadavkům rozvoje národního hospodářství. O to víc vystupuje význam závěru květnového zasedání ÚV KSČ pro dosažení dynamické rovnováhy v rozvoji národního hospodářství prosazováním nové soustavy řízení a jejím rozvíjením.

Proto je státní rozpočet na rok 1967 zaměřen na konsolidaci našeho hospodářství plně v duchu květnového usnesení Ústředního výboru KSČ. Restriktivní politika ve výdajích státního rozpočtu, zejména v oblasti dotací a subvencí, má posílit ekonomicky tlak trhu na efektivnost v souladu se záměry plánu a podpořit tak aktívně vytváření podmínek pro působení nové soustavy řízení.

Zavádění nové soustavy řízení není ovšem jednorázová akce, ale proces, tak jako je procesem sama konsolidace hospodářství. Bude nutně docházet k střetávání zájmů a tendencí, které budeme muset odstraňovat. Jde o proces, v němž jde o sepětí plánu a trhu. Znamená to náročnost jak v poměru k plánu, tak i v poměru ke zdravému působení trhu. Musíme však již teď důsledně a každodenně vytvářet pro jeho působení předpoklady a čelit všemu co stojí v cestě tomuto úsilí. Neuspěje-li ekonomický tlak, nemáme váhat přechodně použít i tlak administrativní, neboť problémy se samy od sebe nevyřeší. Při všech našich ekonomických opatřeních nesmíme však pouštět ze zřetele ani mezinárodní politický vývoj, ani hlediska rozvoje naší socialistické společnosti a její možnosti.

Při zavádění zdokonalené soustavy plánovitého řízení národního hospodářství bylo nutno nově řešit funkci a strukturu státního rozpočtu. Toto jeho nové pojetí se projevuje v těchto směrech:

Odvody podniků do státního rozpočtu jsou nyní stanoveny podle obecně platných sazeb a vytvářejí důležitý předpoklad pro samostatné finanční hospodaření podniků; je to výraz přechodu na systém, který umožňuje v rámci zásad plánovitého rozvoje mít daleko větší vliv na vlastní výsledky podniků. Na jedné straně mohou podniky rozhodovat o velikosti svých zdrojů cestou lepší a vyšší výroby, nebo cestou zvýšení hospodárnosti a lepšího hospodaření vůbec, a na druhé straně mohou rozhodovat o vytvořených zdrojích. Četné problémy, dříve rozhodované v centru, jsou řešeny přímo v podnicích. Výsledky práce podniků a rentabilita hospodaření proto nyní bezprostředněji přímo ovlivňují jejích důchody a tím i zdroje jak pro další rozvoj podniků, tak pro úroveň mezd pracujících.

Hlavním posláním státního rozpočtu je přispět k řešení zásadních strukturálních a oblastních problémů rozvoje a financování nevýrobní sféry. Financování podnikových potřeb ve formě subvencí, dotací a cenových intervencí je třeba považovat za opatření přechodného rázu a budou v převážné míře postupně odbourány.

Státní rozpočet přestává být pasivním nástrojem financování plánovaných potřeb, ale stává se aktívním nástrojem prosazování základních cílů a proporcí plánu a zajištění peněžní rovnováhy v rámci důchodové politiky. Vystupuje do popředí jeho úloha v soustavě nástrojů státní finanční politiky. Proto také čísla státního rozpočtu přímo nenavazují a ani nemohou navazovat na podnikové plány, přičemž nelze v letošním roce přejít skutečnost, že tyto rozdíly jsou ještě navíc zkresleny v rámci celkových hodnotových vazeb nepřesnostmi z probíhající přestavby velkoobchodních cen. V těchto souvislostech se vytvářejí v jistém rozsahu předpoklady pružného reagování státního rozpočtu na působení trhu a na vývoj finančních vztahů. Dochází k dalšímu kroku v osamostatnění hospodaření národních výborů a k objektivizaci vztahů mezi jejich rozpočtovým hospodařením a ústředním rozpočtem. Začínají se uplatňovat i určité prvky hmotné zainteresovanosti v rozpočtových organizacích a jejich zvýšená pravomoc v dispozici s finančními zdroji.

V souladu s novou soustavou řízení dochází proto v novém pojetí státního rozpočtu i k novým vztahům mezí státním rozpočtem, podniky a obyvatelstvem. Podíl státního rozpočtu na národním důchodu se snižuje. Objem státního rozpočtu na rok 1967 představuje 64 % národního důchodu. Je to proti roku 1966 méně o 17 %. Ke snížení objemu státního rozpočtu dochází v důsledku rozšiřování financování podnikové sféry z vlastních zdrojů podniků, včetně úvěrování investic apod. Obdobně je tomu i u národních výborů. Tím se ale význam státního rozpočtu nijak nesnižuje. Je určován intenzitou ekonomického působení na národní hospodářství, které se má právě výrazně zvyšovat, neboť prostřednictvím státního rozpočtu budou uplatňovány principy státní finanční politiky nejen v podnikové sféře jako ve státním sektoru, ale v celém národním hospodářství.

Odvody podniků do státního rozpočtu mají daňový charakter, jsou určeny procentními sazbami stanovenými předem v zákoně o 4. pětiletém plánu. Rovněž některé dotace jsou stanoveny procentní sazbou. Základ, ze kterého se sazby odvodů či dotací počítaly, je pohyblivý, podle konkrétní situace v podnicích. Absolutní vyjádření těchto sazeb v příjmech či výdajích státního rozpočtu představuje za těchto okolností svědomitě ověřený předpoklad jejich vývoje, opřený o výsledky ekonomických rozborů hospodářského vývoje, finanční a měnové rovnováhy, platební bilance, konjunkturálních průzkumů a jiných ekonomických studií.

Státní rozpočet je ovlivněn přestavbou velkoobchodních cen. Proti původním předpokladům byla 1. etapa přestavby cen urychlena o 2 roky, a přispělo k tomu i použití samočinných počítačů. Velmi náročné promítání cenové přestavby do státního plánu a rozpočtu také způsobilo, že pro předložení návrhu státního rozpočtu Národnímu shromáždění musely být stanoveny .pozdější termíny než minulá léta. Rozsáhlý pohyb hodnotových vztahů měl za následek zpoždění celého plánovacího procesu. Proto také vláda spolu s předsednictvem Národního shromáždění učinily opatření k zatímnímu vedení státního hospodaření od 1. ledna 1967 až do vyhlášení rozpočtového zákona na rok 1967. Nyní souběžně s pracemi na dopracování 4. pětiletého plánu začínají též práce na přípravách návrhů prováděcího plánu a státního rozpočtu na rok 1968.

Je pochopitelné, že při tak rozsáhlé akci v přestavbě velkoobchodních cen, mohlo dojít i k chybám. Uvádím to proto, že je nutno v tomto směru odlišit chyby v přepočtech od cenových spekulací. Chyby budou centrálními orgány opravovány, avšak proti cenovým spekulacím budou na základě prověrky cenové přestavby uplatňována opatření k důslednému zjednání nápravy, včetně sankcí.

Státní rozpočet na rok 1967 ukazuje rostoucí podíl Slovenska na výstavbě republiky a zabezpečuje finanční prostředky pro další rozvoj hospodářství a životní úrovně na Slovensku.

Společenský produkt vzroste v roce 1967 na Slovensku zhruba o 7,3 %, tedy rychleji než celostátní průměr. Tempo růstu průmyslové výroby 8,1 %, je mnohem rychlejší než průměr celostátní uvažovaný státním plánem (5,1 %), soustřeďuje se do hutnictví a chemie a je ovlivněno založenou výstavbou výrobně technické základny. Do pracovního procesu se zapojí na Slovensku zhruba 33000 pracovníků, tj. asi 40 % z celostátního přírůstku.

Zisk vytvořený podniky na Slovensku se zvyšuje rychleji než celostátní průměr. Současně se též rychleji zvyšuje výstavba na Slovensku. Činí 21, 3 mld. Kčs, tj. 31, 6 % celostátních investic, přičemž 32 % z nich je kryto dotacemi ze státního rozpočtu.

Výdaje rozpočtových organizací na Slovensku, z nichž největší část připadá na kulturní a sociální opatření uskutečňovaná prostřednictvím rozpočtu národních výborů, se zvyšují o 8,1 % (při celostátním průměru o 6,9 %).

Rychlejší tempo průmyslové výroby a zvýšený podíl investiční výstavby na Slovensku jsou odůvodněny kromě odlišných podmínek především vytýčenou linií postupného ekonomického vyrovnávání jednotlivých oblastí naší republiky.

Tak má státní rozpočet důležitou úlohu i z hlediska oblastních problémů, které nemohou být ponechány jen tržním vztahům, jejichž řešení však musí být také důsledně podřízeno principu efektivnosti, základnímu principu nové soustavy řízení, založené na sepětí plánu a trhu.

Objem rozpočtů národních výborů činí 41.793 mil. Kčs. Z toho slovenské kraje 11.802 mil. Kčs. Největší část těchto prostředků je určena na společenskou spotřebu a na zlepšení životního prostředí. Z rozpočtových výdajů je kryto 39,5 % z vlastních zdrojů národních výborů, 3,7 % z odvodů od centrálně řízených podniků a zbytek přímo z ústředního rozpočtu v rozsahu 56,8 %.

Finanční hospodaření národních výborů se krok za krokem prohlubuje. Počet plánovacích ukazatelů a limitů se snižuje, takže si národní výbory samy rozhodují o použití svých finančních prostředků i o použití globálně stanovené dotace ze státního rozpočtu. Platí ovšem, že u účelových subvencí musí dodržet účel, na který byly stanoveny a řádně je vyúčtovat.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP