Středa 17. května 1967

Soudruzi a soudružky, nedávná konference evropských komunistických a dělnických stran v Karlových Varech, která navázala na jednání komunistických stran evropských socialistických zemí v Bukurešti, upoutala pozornost světové veřejnosti. Základním smyslem a cílem porad bylo, aby nejen vlády, ale lidové masy, dělnická třída, rolnictvo, inteligence, socialistické a sociálně demokratické strany, odborové organizace, věřící, ženy, mladé pokolení a pokrokové síly neúnavně bojovaly za mír proti agresívním silám imperialismu, aby bylo zastaveno horečné zbrojení, které ožebračuje země, a byly zneškodněny síly války.

Dokumenty přijaté na konferenci jsou srozumitelné a konkrétní. Všechna doporučení jsou prostoupena vědomím, že je zapotřebí neodkladně upevnit evropskou bezpečnost nejen v zájmu evropských národů, ale v zájmu všech zemí světa, v zájmu lidstva, aby mohlo žít v míru.

Pracující naší socialistické vlastí se plně ztotožňují se stanoviskem naší delegace. Rádi svou cílevědomou každodenní prací, celým vnitřním rozvojem naší země, rozvinutím všech možností socialismu v ekonomice, vědě a kultuře přispějí k zabezpečení souladu mezi zdroji a potřebami, jak o tom jednáme od rána, i k dalším úspěchům sil pokroku a svobody národů ve světě. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji s. poslankyní Karlovské. Nyní promluví posl. Jiránek.

Posl. Jiránek: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté. Ve svém krátkém diskusním příspěvku ukáži na několik momentů při poskytování služeb. Z každé stokoruny, kterou naši občané vydají, připadne 10-14 korun na služby placené obyvatelstvem. Na základě zkušeností z hospodářsky nejrozvinutějších zemí můžeme dovodit, že s rostoucími příjmy tento podíl poroste. A dodejme, že by měl vzrůstat rychleji než dosud.

Na úhrnu placených služeb se významnou měrou podílejí služby poskytované v souvislosti s bydlením. Stavební organizace místního hospodářství by měly lépe než v minulosti uspokojovat poptávku zaměřenou na opravy, adaptace bytů, zařizování koupelen a sprchových koutů, jakož i na jiná zlepšení dosavadního bytového fondu. Při dané bytové tísní si prostě nemůžeme dovolit vyškrtnout z našich úvah starý bytový fond a musíme dbát nejen o jeho rozumné udržování, ale podle možností i o jeho zdokonalování tak, aby odpovídal kulturním a hygienickým požadavkům člověka z druhé poloviny dvacátého století.

Při poskytování těchto služeb narážejí stavební organizace na četné potíže i obstarávání materiálu. Je proto třeba ocenit, že už letošní plán a státní rozpočet svými příděly vytváří předpoklady pro rychlejší rozvoj výroby stavebních hmot. Ovšem také v chemickém průmyslu a ve strojírenství zbývá leccos vykonat pro uspokojení potřeb, které souvisí s bydlením. Nelze pokládat za normální, když občané musí s takovými obtížemi shánět například radiátory pro etážové topení. Naše výzvy k občanům, aby se svými prostředky podíleli na zvelebování bytového fondu, například modernizaci rodinných domků, by se minuly účinkem, kdybychom k tomu na trhu nevytvořili potřebné podmínky.

V příštích letech se bude dále rozšiřovat vybavení domácností předměty dlouhodobého užívání. Jestliže letos přijde na domácí trh asi 64 tisíce automobilů, tak v roce 1970 se už toto číslo bude blížit k hranici 100 tisíc. Jistě není třeba připomínat, že tento rozvoj motorismu znásobí nároky obyvatelstva na placené služby. V našich plánech o záměrech musíme pamatovat na to, aby s tímto tempem drželo krok i rozšiřování kapacit opraven, umyváren vozů, aby se rozšiřovala síť benzinových čerpadel a motorestů podél silnic. Ve velkých městech budeme již brzy postavení před úkol řešit nedostatek parkovacích ploch výstavbou patrových velkogaráží.

Moderní domácnosti budou ve stále hojnější míře vybavovány různými mechanismy, které ulehčují práci a slouží kulturnějšímu životu. Nechceme-li, aby se splnila předpověď, podle které se ženy stanou obsluhovatelkami mechanizovaného bytu a muži jeho údržbáři, musíme zabezpečit přiměřený servis pro všechnu techniku, kterou domácnostem budeme nabízet. V současné době je chladnička asi ve 34 z každého sta domácností, v roce 1980 má být v 96 domácnostech ze sta. Televizor je nyní asi v 56 domácnostech, v roce 1980 má být v každé domácnosti. Hospodářští pracovníci z toho musí včas vyvodit závěry pro rozvoj opravárenských podniků.

Myslím, že situaci v celé oblasti služeb by ulehčilo, kdyby výrobní podniky a stavební organizace byly tlakem hospodářské soutěže přinuceny ke kvalitnější práci. Je jistě bolestné, když při vážném nedostatku kapacit stavební údržby se z toho mála, co je k dispozici, musí část vyčleňovat na opravy novostaveb. Jestliže jsme v minulých deseti či patnácti letech dosáhli určitých úspor na stavebních nákladech za cenu, že novostavby se budou po tak krátké době opravovat, že se budou vyměňovat střešní krytiny anebo potrubí, pak je třeba říci zcela otevřeně, že nás tyto úspory přišly velmi draho.

Domnívám se, že letošní plán a rozpočet přináší řadu nových kladných prvků, které odpovídají dané hospodářské situaci a úkolům, které před námi stojí. Důsledné a rozhodné uskutečňování těchto úkolů nepochybně přispěje k zabezpečení rovnováhy v našem národním hospodářství a k jeho dalšímu dynamickému rozvoj i, na němž se ve stále širší míře musí podílet i rozsáhlý úsek obyvatelstvem placených služeb. Přejeme si, aby to byly služby pohotové, rychlé, kvalitní, přejeme si, aby nám služby nevyčerpávaly nervy, ale skutečně sloužily, zpříjemňovaly život. Letošní rok by měl přinést významné kroky na cestě k tomuto cíli. Je na nás, abychom nepromeškali žádnou z příležitostí, které k tomu máme.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, s. inž. Sucharda, ministr financí, se ve své zprávě též zmínil o tom, jak se některé stavební investice nedobře promítají i v našem státním rozpočtu, a proto ukáži na jeden z četných případů. Dnes je tomu právě měsíc, co jsem se z pověření našeho výboru NS v části kontrolní, zúčastnil průzkumu stavební investice nové keramické továrny v Klášterci n. Ohří spolu se soudruhem Skramuským.

Tato stavba byla započata v roce 1961 s tím, že bude dostavěna v roce 1964. Přestože veškeré stavební investice plánujeme, tato výstavba není ještě ani dnes skončena a termín dostavby je nejasný, neboť nikdo z dodavatelů není ochoten konečný termín podepsat proto, aby mu nevznikly nějaké hmotné sankce pro nedodržení smlouvy. Tím, že se termín výstavby každý rok vždy odsouvá na rok další, vznikají veliké ztráty pro naše národní hospodářství, včetně zahraničního obchodu. Každý den zpoždění nás ochuzuje o 170 tisíc korun ve výrobě při přepočtu na nové ceny to však je 200 tisíc, korun. Když uvážíme, že stavba je zpožděna z původního termínu dokončení skoro o tři roky, tj. asi 1000 dní, pak nám vyjde, že jsme se ochudili o 170-200 mil. ve výrobě. Je možné, že by mohlo být řečeno, že 200 mil v porovnání se státním rozpočtem je v jeho částce velmi nepatrným finančním obsahem. Ukáži však, že to je jen klamný názor, neb v roce 1964, 1965 a dalších bylo z vládní rezervy uvolněno pro technický rozvoj celostátně pro celý úsek místního hospodářství 100 mil. korun, a tudíž daleko méně, nežli je naše ochuzení proto, že jsme nedokázali výstavbu keramičky v Klášterci nad Ohří v termínu dát do provozu. Mám za to, že je nutné, aby konkrétní příklady, jako je tento, byly konkrétně řešeny a nedocházelo k dalšímu prodlužování výstavby, aby tak nadále naše národní hospodářství nepřicházelo o lepší svoje výsledky. Doporučuji, aby příslušný resort učinil taková opatření, aby výstavba tak, jak je slibováno, ale smluvně nepotvrzeno, byla uskutečněna do konce listopadu tak, jak dodavatelé slibují.

Zároveň chci říci, soudružky a soudruzi, že pro návrh našeho státního rozpočtu budu hlasovat. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji posl. Jiránkovi. Promluví posl. Novák Josef.

Posl. Josef Novák: Soudružky a soudruzi poslanci! Jak jsme slyšeli z úst soudruha ministra financí, významné místo v rozpočtu mají dotace. Jejich poměrně značná výše, jak o tom svědčí návrh rozpočtu, je odrazem toho, že přechod na novou soustavu není ještě úplný a mnohé problémy se musí řešit především touto cestou. Dotace státním podnikům je značná činí 33 mld. Kčs, což je 1/5 hrubého. důchodu těchto podniků. Značná část těchto dotací řeší také různé cenové deformace, které nemohla vyřešit ani přestavba velkoobchodních cen. Tato část dotací se nejvíce dotýká našich zemědělských závodů.

Mají se tím vytvořit pro příslušný podnik stejné podmínky pro působení ekonomických nástrojů tam, kde nemohla být upravena cena proto, že by se to dotklo životní úrovně obyvatel. Ve své podstatě se tedy tyto dotace dávají většinou do základních zemědělských produktů, jako je mléko - maso - brambory - cukrovka, ale i na hnojiva atd. Není to tedy nějaká forma pomoci, jak by se nezasvěceným mohlo zdát, ale nutná opatření nevyvolaná samotnou zemědělskou výrobou.

Do forem dotací patří i tak zvané aktivní dotace, které mají podpořit a urychlit rozvoj efektivní výroby nebo jinak zapůsobit na rozvoj hospodářství tam, kde to společnost nejvíce potřebuje.

Musím kladně ocenit úsilí vlády, že především v letošním roce je počítáno celkem 4, 4 miliardy na provádění aktivní zemědělské politiky, ať už cestou diferenčních příplatků umožňujících alespoň zčásti vyrovnat rozdíly v těch zemědělských závodech, které jsou nuceny hospodařit ve ztížených podmínkách, nebo používání přírůstkových prémií či stabilizačních dotací.

Jsem toho názoru, že zejména tyto aktivní dotace musíme ještě rychleji rozvíjet, jako účinný nástroj ekonomické politiky státu.

Přesto bych však chtěl říci několik poznámek k této problematice v praxi.

Pracuji jako politický pracovník a jsem členem zemědělského výboru Národního shromáždění. Při projednávání různých zákonů, které ve své podstatě znamenají realizaci usnesení XIll. sjezdu naší strany, dochází v našem výboru k velmi rušným diskusím.

Vystupování členů výborů, ponejvíce zkušených funkcionářů JZD, je obvykle zaměřeno na řešení dopadu přijímaných návrhů prostřednictvím státního rozpočtu. Bylo tomu tak zvláště pří projednávání některých ekonomických pák zdokonalení soustavy řízení zemědělství nebo při projednávání povinného pojištění, požadavku na vyrovnání sociálních důchodů z prostředků státního rozpočtu apod.

Z těchto diskusí i předkládaných příkladů nabývám dojmu, že jsme pravděpodobně dosud plně nepochopili závěry sjezdu jak v resortu, tak i v některých dalších odvětvích. Nebo jsme je pochopili, ale nesnažíme se je dost účinně řešit.

Před vystoupením na dnešním plénu jsem si vyžádal některé, podle mého názoru objektivní materiály Státní plánovací komise. Při jejich prostudování mne velmi zarazila například skutečnost, že již více než rok po březnovém plénu ústředního výboru není jednoznačně stanoven podíl odvětví zemědělského na tvorbě národního důchodu. Uváděné rozmezí 19-27 % je příliš široké.

Jsem tedy toho názoru, že dokud příslušné instituce nepropočítají přesný podíl na tvorbě a také na užití národního důchodu, bude nadále vznikat u pracovníků v zemědělství pocit nerovnoprávnosti a na druhé straně se nám nepodaří jenom slovy odstranit názor na tak zvanou deficitnost zemědělského odvětví.

Zcela potom chápu závěry z materiálů plánovací komise, že ani do roku 1970 nebude vyrovnán rozdíl výdělků mezi zemědělstvím a ostatními odvětvími a že je velmi iluzorní očekávat určitou mzdovou preferenci, která je podle mého názoru nutná pro vyrovnání pracovních i životních podmínek lidí, pracujících v zemědělských závodech.

Trvání tohoto stavu podle mého úsudku ohrozí další oblast usnesení XIII. sjezdu, a to obnovu pracovních sil, která má být základem progresívního využití vědeckotechnického pokroku v zemědělsko-potravinářském komplexu.

Další příčinu nespokojenosti některých členů výboru, jistě politicky velmi důležitou, vidím v tom materiály plánovací komise mi to potvrdily - že státní socialistický sektor v zemědělství dostával v druhotném rozdělení relativně daleko více prostředků než JZD. Například saldo nenávratných prostředků bylo až 13 krát vyšší u státního sektoru než u družstev. Zdokonalená soustava se snaží tento problém řešit podle mého soudu zatím nedokonale.

Tak například v našem litoměřickém okrese vznikl stav, že v jednom katastru hospodaří statek s diferenciálním příplatkem 13 hal. na 1 Kčs - a JZD úplně bez diferenciálního příplatku. Jde sice o krajní příklad, ale stojí za úvahu pro perspektivní formaci ekonomických nástrojů.

Dříve objektivní preference státního sektoru - nebo i subjektivní - by se měla rychleji vyrovnávat, a to prostřednictvím skutečně objektivních a objektivně působících ekonomických nástrojů třeba i alespoň v experimentu, zavedením oblastních cen. Jsem názoru, že každá nezdůvodněná preference naše lidi právem zlobí, podporuje neekonomickou tendenci přechodu JZD do statků a působí obtíže při upevňování jednoty naší společnosti. Víme, že je to úkol velmi složitý a právě proto závody očekávají jeho dokonalejší propracování.

V závěru bych se chtěl, soudružky a soudruzi, vrátit ještě k tomu, jestli dostatečně všude chápeme závěry XIII. sjezdu naší strany k postavení zemědělství v našem národním hospodářství. V okrese nám dělají starosti jak problémy uvnitř sektoru zemědělství a výživy, tak i negativní vlivy nečekaného růstu velkoobchodních cen.

Například v našem okrese chceme mimo jiná opatření řešit trvající pasívní bilanci v jaderných krmivech sušením cukrovky. Partner zemědělských závodů - cukrovary, nyní již součást zemědělsko- potravinářského komplexu, dříve usušil 1 q za 35 Kčs. Nyní požaduje 70 Kčs. Nechceme soudruhům sahat do svědomí, ale tak si opravdu realizaci březnového pléna z letošního roku nemůžeme představovat. Podobně tomu je i u odvětví chemie, stavebnictví, strojírenství a dalších. Jako příklad, jak propočet velkoobchodních cen není dodržován, chci ukázat na dvou stavbách v okrese. JZD Evaň staví kravín. Původní cena 2 mil. 428 tis. Kčs po přepočtu cen velkoobchodních měla být zvýšena indexem 122 na 2 mil. 962 tis. Kčs, skutečná cena je však 3 mil. 568 tis. Kčs, tedy index 147.

Česač chmele u JZD Vrbice má index 138, i když jako stroj ní investice měl mít index 127, a podobně je tomu, soudružky a soudruzi, u celé řady dalších staveb i bytových jednotek. Plně souhlasím s vystoupením s. ministra pokud se týká dožadování se kázně u těch podniků a závodů, které nedodržují zejména cenovou politiku, a plně souhlasím s tím ostrým řešením - odčerpat takto neoprávněně získané zisky. To je však jedna stránka věci.

Mám dotaz na s. ministra Suchardu, jak budou potom zejména těm zemědělským závodům, které platí tyto vyšší ceny, zase vráceny? Soudružky a soudruzi, proč to říkám ? Především proto, že přece jenom loňský rok byl u nás v našem okrese rok poměrně dobrý. Přes stranické organizace, národní výbory, výrobní zemědělskou správu jsme rozvinuli velkou přesvědčovací kampaň, abychom všechno nerozdělili jenom na příjmy našich družstevníků. Měli jsme zájem, aby nám vzrostly zejména rezervní fondy přesto, že i u nás je příjem na družstevníka nižší než v průmyslu. Přesvědčovací kampaň se nám dařila. Například proti roku předcházejícímu vzrostly finanční rezervy našich družstev ze 17 mil. Kčs na 33 mil. Kčs. Avšak jejich rozpuštění vlivem neoprávněného růstu velkoobchodních cen by obnovilo labilnost jejich ekonomiky a jakýkoli vliv přírodních podmínek, který musíme v zemědělství předpokládat, by velmi citelně ohrozil dosud rozšířenou reprodukci především v těchto závodech.

Pokud jsou podobné podmínky i v jiných okresech - a já věřím, že jsou - mohl by nečekaný a úpravou ekonomických nástrojů nekrytý růst velkoobchodních cen ohrozit i další oblast zemědělské rezoluce XIII. sjezdu naší strany, a sice tu, kde se hovoří o zemědělství jako o stabilizačním faktoru našeho národního hospodářství.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP