Žádáme všechny odpovědné orgány, aby se tím zabývaly a nedopustily, aby nám několik jednotlivců v kulturním životě, kterým rozumí zase jen pár jednotlivců a pro které socialismus nebudujeme, neztrpčovali život.

A vůbec, jak je možné, soudruhu Suchardo a soudruhu Černíku, že se nedodržuje zásada odměňování za práci všude stejně, a to podle množství, jakosti a společenského významu.

Soudružky a soudruzi, na závěr vystoupení doporučujeme jako povinnost pro všechny poslance, aby tyto filmy nám byly promítnuty a abyste měli možnost posoudit sami to, co jsme zde uvedli.

K soudruhu Poledňákovi máme ještě dotaz: Co to, prosím vás, v poslední době točíte za filmy, nebo jste již natočili, které jsou v podstatě stejné, jako dva filmy, které jsme v úvodu jmenovali. Jedná se o filmy Mučedníci lásky, Ve znamení raka a Hotel pro cizince. Žádáme, aby tyto filmy byly staženy z našich kin a abyste se do budoucna vážně zabývali svým posláním.

Podepsáno 21 poslanců. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji poslanci Pružincovi. Nyní promluví posl. Kalkus.

Posl. Kalkus: Soudružky a soudruzi poslanci, předložený návrh státního rozpočtu na rok 1967 vyčleňuje pro zabezpečení potřeb zemědělství a výživy prostředky v rozsahu odpovídajícím možnostem současné situace národního hospodářství. Obdobně jako v ostatních odvětvích národního hospodářství, půjde i v zemědělství o to, aby tyto prostředky byly maximálně efektivně využity k postupnému naplnění cílů vytyčených rezolucí XIII. sjezdu k zemědělské politice strany a konkretizovaných a dále rozpracovaných březnovým plénem ÚV KSČ. Konkrétně tedy půjde o to, aby prostředky vyčleněné pro odvětví zemědělství a výživy, ale i odvětví dodávající zemědělství výrobní prostředky, byly směrovány a zejména využity na všech stupních řízení k všestrannému posilování stability výrobních i ekonomických výsledků, a tím k plnění úlohy zemědělství jako stabilizujícího činitele v celém národním hospodářství.

Analýza dosavadního vývoje intenzity zemědělské výroby ukazuje značné meziroční výkyvy, především v úrovni rostlinné produkce. To má své negativní důsledky nejen v nepříznivém dopadu na vlastní ekonomiku zemědělských podniků, ale i na státní rozpočet, včetně bilance zahraničního obchodu.

V našem Jihočeském kraji např. za období posledních 6 let činil průměrný roční přírůstek hrubé zemědělské produkce 3,03 %, z toho ale přírůstek hrubé rostlinné produkce pouze 0,85 %.

Poměrně nízké tempo růstu intenzity rostlinné výroby je provázeno značnými výkyvy, které vystupují nejostřeji ve výrobě brambor a objemné píce z luk.

Dokazuje to skutečnost, že např. za období posledních 11 let jsme v kraji zaznamenali ve výrobě brambor meziroční výkyvy mínus 53 % až plus 54,8 %. To znamená, že jen rozdíl ve výrobě dvou let s nejvyššími výkyvy představuje výrobu více než 35 000 vagónů brambor. Výroba objemné píce z luk za stejné období vykázala meziroční výkyvy mínus 26,4 % až plus 25 %.

Poněkud příznivější situace je ve výrobě obilí. l na tomto úseku však docházelo v uvedeném období k výkyvům v rozmezí plus 11 až mínus 17,8 %.

Rozbor příčin tohoto vývoje v podmínkách našeho kraje ukázal, že jedním z hlavních činitelů negativně ovlivňujících tyto výsledky je vysoký podíl zamokřených půd. Dokazuje to skutečnost, že v kraji je potřeba provést odvodnění na výměře více než 185 000 ha zemědělské půdy, tj. 31 % zemědělského půdního fondu.

V minulých letech jsme v kraji odvodňovali v průměru ročně zhruba 4000 ha. Provádění meliorační výstavby dosavadním tempem by znamenalo prakticky dokončit meliorace za více než 40 let.

Proto krajské orgány v souvislosti s opatřeními k další intenzifikaci zemědělské výroby v kraji vytýčili orientaci na zrychlení tempa meliorací tak, aby meliorační program byl v podstatě splněn do roku 1985. To předpokládá meliorovat ročně více než dvojnásobek úkolu minulých let, zhruba 10 000 ha ročně. Těmto cílům jsou podřizovány výhledové investiční záběry, rozmístění ekonomických nástrojů výrobních zemědělských správ a jsou vytvářeny předpoklady v tvorbě i v zaměření vlastních zdrojů zemědělských podniků.

Při sestavování plánu meliorační výstavby v minulých letech i na rok 1967 byl a je stále limitujícím činitelem materiálně technické zajištění, zejména v drenážních trubkách. Podle výše jejich přídělu a možnosti jejich výroby se sestavuje plán. Ve snaze maximálně urychlit meliorační výstavbu již v letošním roce byla vedena v kraji různá jednání včetně jednání s generálním ředitelem cihlářských závodů, jejichž výsledkem je příslib dodat v roce 1967 do kraje pouze 10,4 mil. pl. kusů drenážních trubek. Podle stanoviska generálního ředitelství Čs. cihlářských závodů v Brně nelze kraji ve větším rozsahu pomoci vzhledem k tomu, že v letošním roce jsou prý potřeby celostátní vykryty pouze na 75 %. To znamená, že výroba v celostátním měřítku zdaleka nestačí krýt ani minimální požadavky.

Vzhledem k tomu, že jihočeské cihelny jsou schopny svou současnou kapacitou vykrýt z přídělu 10 mil. trativodek pouze 5 mil. trativodek, jsme odkázáni na dovoz značné části trubek z kraje Východočeského, Jihomoravského, Severomoravského a Východoslovenského.

Nejde však jen o problémy letošního roku. V podmínkách našeho kraje se ukazují ještě ostřeji tyto problémy v dalších letech 4. pětiletky.

Jihočeské cihelny plánovaly zahájení výroby drenážek v závodě Bukovsko, a to až po roce 1970. Tento závod má být vybaven z části zahraničním zařízením. Generální ředitelství Československých cihlářských závodů v Brně však nemá potřebných 900 000 devizových korun, aby toto zařízení mohlo dovézt. Po projekční stránce je stavba zajištěna. Zajištěny jsou rovněž stavební kapacity.

Hovořím o těchto problémech proto, že je nutno plně podpořit koncepci nově vytvořeného ministerstva zemědělství a výživy na soustředění prostředků k řešení rozhodujících článků intenzifikace zemědělské výroby, ale je nutno zdůraznit, že k jejímu uskutečnění musí plně napomáhat i jiná odvětví národního hospodářství.

Nepomůže kumulovat jenom peníze na meliorace, ať z vlastních zdrojů nebo z úvěrů, když z materiálně technického zásobení by nebylo možno zajistit např. trativodky. Je proto správné orientovat výrobu stavebních hmot i na výrobu trativodek a zabezpečovat jejich výrobu takovým tempem, aby v budoucnosti byly potřeby zemědělství plně vykrývány.

Soustředění sil a prostředků na zrychlení melioračních prací bude vedle materiálně technického zásobování odvislé od budování nezbytného předstihu melioračních koster. To si pochopitelně vyžádá i přednostní soustředění finančních prostředků do této oblasti. Je samozřejmé, že nepřipomínám tyto věci proto, že bych chtěl něco vyčítat státnímu rozpočtu, který budeme schvalovat, ale proto, že to je rozhodující článek, jehož řešení je třeba vzít v úvahu při vypracování koncepce pro příští léta. Že se investice do půdy vyplácejí, dokazuje jednak praxe samotných zemědělských podniků, ale i fakta ze zpracovaných programů pro meliorace okresů Jihočeského kraje, které ukazují průměrnou rentabilitu všech úprav včetně úprav toků 11,22 %, přičemž v produkčních okresech kraje přesahuje rentabilita 14 %.

Zvláštním specifickým problémem odvodnění v Jihočeském kraji je tzv. Třeboňská pánev a přilehlé k ní Vitorazsko. V dobách první republiky řada kortešů agrární strany a jiných politických stran přicházeli ve volebním období s tím, že bude Vitorazsko meliorováno a celá Třeboňská pánev. Samozřejmě, že rolníci se nikdy meliorací nedočkali. Teprve v našem socialistickém zřízení se přistoupilo k tomu, že bylo uvolněno více než 200 mil. korun na odvodnění Třeboňské pánve. Rolníci a všichni pracující v zemědělství měli pochopitelně z toho velkou radost. Tato radost je ovšem v poslední době kalena zejména tím, že váznou některé otázky projekce i koncepce projekce na straně jedné a na straně druhé je tady řada nevyjasněných otázek ve financování. Rolníci, družstevníci a pracující státních statků v oblasti Třeboňské pánve, která má mnoho tisíc hektarů, i všichni pracující lesních závodů a rybářství očekávají, že nově vytvořené ministerstvo zemědělství a výživy iniciativně pomůže tyto problémy řešit.

K efektivnějšímu využití prostředků vkládaných do zemědělství významnou měrou napomohou opatření přijatá na březnovém plenárním zasedání ÚV strany.

Zejména opatření, zaměřená k odstranění zábran v prohlubování dělby práce v samotném zemědělství, ale i mezi zemědělstvím a některými podniky služeb a zpracovatelského průmyslu.

V kraji máme na tomto úseku určitou výhodu v tom, že již krajská konference orientovala práci na tomto úseku na prohlubování kooperačních vztahů a sdružování prostředků pro velkokapacitní účelovou výstavbu.

V důsledku toho byla v okresech přehodnocena koncepce investiční politiky. V okresech kraje se již vytvořilo v poslední době 5 sdružení zemědělských podniků na velkovýrobu vajec, jedno sdružení pro výrobu jatečních prasat. Další sdružení se v okresech připravují, zpracovávají se studie. a varianty nejefektivnějšího řešení velkokapacitních objektů.

Nejprogresívněji si vedou soudruzi v okrese Písek a Jindř. Hradec, kde se již v současné době provádí výstavba objektů a sdružení jsou zapsána v podnikovém rejstříku. V některých okresech, jako např. v Jindř. Hradci - je ustaveno sdružení zemědělských podniků na výrobu nedostatkových stavebních materiálů (cihel), při melioračním družstvu Dačice a sdružení na výrobu cihel v okrese Pelhřimov.

Vedle rozvíjející se horizontální integrace jsou v kraji již v praxi uplatňovány některé formy integrace vertikální, a to zejména zásluhou iniciativy soudruhů na ZNZP. ZNZP uzavřel integrační smlouvy a stal se členem 4 sdružení na výrobu vajec a vepřového masa, na kterých se podílí investičními vklady a dodávkou krmiv s garancií užitkovosti. Nákupní podnik letos uzavírá více než 30 garančních smluv se zemědělskými podniky na výrobu vepřového a hovězího masa a vajec, při záruce dodržení plánovaných přírůstků. Např. s naším podnikem Velkovýkrmny Třeboň je smlouva na výrobu vepřového masa uzavřena na přírůstek u prasat 53 dkg a tento přírůstek je pochopitelně plněn. A proto výkupní organizaci z toho plynou i některé výhody. Bude jenom nutné a třeba, aby tato integrace byla i nadále rozvíjena a aby se dařila.

Fakta, o kterých jsem hovořil, svědčí o tom, že naši pracující v zemědělství správně chápou současné potřeby národního hospodářství i politickohospodářskou koncepci vytýčenou ÚV strany a oceňují opatření ústředních orgánů k posílení hmotné zainteresovanosti v zemědělství.

Dokladem toho je i přístup zemědělských podniků ke zpracování prováděcích plánů letošního roku, kdy zemědělské závody našeho kraje v podstatě nejen naplnily celospolečenskou objednávku, ale v uzavřených závazcích na počest 50. výročí VŘSR usilují o její překročení. Výrazem toho jsou dvě třetiny zemědělských podniků zapojených do této soutěže s hodnotou závazků na překročení tržní produkce o více než 24 mil. Kčs. Úspěšně se rozvíjí i hnutí techniků zemědělských podniků, do kterého je zapojeno v kraji 970 techniků. Všechna fakta a mohl bych jich uvádět ještě celou řadu, svědčí o tom, že naši lidé v zemědělství přes složitost problémů věci správně chápou.

Avšak budovat velkokapacitní výrobní zařízení, vyřešit dobře koncepci rozvoje chovu skotu - nebude pro ně lehké. Bylo by nesprávné, aby tento nástup k novému byl zbytečně zdržován a brzděn různými právními a jinými zábranami.

Domnívám se, že by tyto otázky měly být urychleně zkoumány a řešeny.

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji s. poslanci Kalkusovi. Nyní promluví posl. Varmuža.

Posl. Varmuža: Vážení hosté, soudružky a soudruzi poslanci! Každý kraj, každý okres má své specifické problémy, jejichž úspěšné řešení může významně přispět k intenzifikaci našeho národního hospodářství a tedy i k vytváření předpokladů pro další všestranný rozvoj naší socialistické společnosti.

Závěry a úkoly XIII. sjezdu naší strany položily důraz na řešení otázek ochrany zemědělského, půdního fondu a na odstranění příčin každoročních záplav, dále pak na potřebu intenzívního využití závlah, které umožní zvýšit produkci naší zemědělské velkovýroby a tak racionálně využít všechny možnosti pro zlepšení zásobování a výživy naší společnosti. Základním a prvořadým úkolem okresu Břeclav a prakticky celé oblasti jižní Moravy je dořešení a realizace návrhu komplexní úpravy vodohospodářských poměrů.

A právě z tohoto hlediska bude realizace návrhů na úpravu vodohospodářských podmínek na území okresu Břeclav příkladem toho, jak je možno komplexně řešit rozvoj krajiny, změnit nepříznivé podmínky hospodářského rozvoje oblasti a vytvořit tak předpoklady pro zvýšení národního důchodu.

Pravidelně každé jaro a nepravidelně několikrát v jiných obdobích roku má jižní Morava své jezero. Dyje a Morava zaplavují les i louky a nevynechávají ani pole. Až dosud nám nezbývalo nic jiného, než zjišťovat rozsah způsobených škod, které již nejedenkrát překročily 200 mil. korun ročně. Zemědělci přišli o příjem, společnost o fondy potravin. Hyne zvěř, dochází ke škodám a ztrátám na komunikacích, dopravě, ke škodám na sídlištích, hygienické závady ohrožují zdraví lidí.

Těžiště této problematiky tvoří dvě základní skutečnosti, které brzdí hospodářský rozvoj celé oblasti jižní Moravy. Jednou z nich jsou neupravené odtokové poměry řek Moravy a Dyje, a to zejména v jejich dolních tratích. Údolní nivy jsou postihovány záplavami, které zasahují přes 32 tis. ha zemědělských a lesních pozemků, z nichž převážná část, zhruba 28 tis. ha, je zaplavována každoročně. Záplavy znemožňují intenzívní využití zemědělských pozemků našich JZD a státních statků. V lesním závodě Břeclav, který svým ročním úkolem 50 tis. m³ těžby, z nichž 10 tis. tvoří listnáče cenné, jejichž je lesní závod v dimenzích a v kvalitě jediným producentem, dělá velké těžkosti plnění plánu, zvláště když si uvědomíme, že v loňském roce záplavy trvaly plných 8 měsíců.

Velké problémy jsou i při těžbě nafty. V letošním roce bylo zaplaveno již od poloviny ledna do konce dubna asi 20 tis. ha půdy. Vysoko si ceníme obětavé práce našich zemědělců, lesních dělníků a všech občanů, kteří někdy za velmi ztížených podmínek zachraňují výsledky své práce.

Zvláštní pozornosti zasluhuje i tzv. komárová kalamita. Rozlitá voda vytváří v plochých územích bezpočet močálů, mělkých tůní a bahnisek, v nichž jsou ideální podmínky pro množení komárů. Území je komáry zamořeno každý rok nejméně po dobu tří měsíců, kdy jsou velmi ztěžovány pracovní podmínky ve volné přírodě a prakticky znemožněna rekreace a turistika, která by právě pro tuto oblast mohla mít zcela mimořádný význam. Zámky v Lednici, Valticích, Mikulově, významná archeologická naleziště starých slovanských kultur u Dolních Věstonic a Mikulčic a rozsáhlé přírodní rezervace vytvářejí z jižní Moravy z hlediska turistiky zcela unikátní oblast. Komárovou kalamitu je tedy nutno hodnotit jako závažné zhoršení životního prostředí v převážné části okresu Břeclav a Hodonín.

Podle odborného odhadu škod, které lze vůbec vyčíslit, způsobily neupravené odtokové poměry v oblasti jižní Moravy jen za posledních deset let našemu národnímu hospodářství ztrátu, která převyšuje částku jedné miliardy Kčs. Přitom vedle těchto vyčíslitelných škod stojí další, které jsou prakticky nevyčíslitelné: je to devastace nejkvalitnějších pozemků v údolních nivách řek, vodní erose a splavování nejkvalitnější ornice, které navíc neustále zhoršuje průtočnou kapacitu řek, zanášených splavovanou půdou. Důsledkem toho je stále častější vybřežování vody. V poslední době jsou přilehlé pozemky zaplavovány při každém sebemenším zvýšení hladiny řek. Tento druh škod spolu se závažným zhoršením životního prostředí a podvázáním hospodářského a politického rozvoje oblasti se vymyká jakémukoliv finančnímu či ekonomickému hodnocení.

Neupravené odtokové poměry, to tedy je první základní skutečnost, komplikující hospodářský život na území našeho okresu. Druhou základní skutečností, brzdící rozvoj oblasti, je nedostatek vody. Území totiž klimaticky patří k nejsušším oblastem republiky, neboť je od jihu otevřené, a tím vystaveno působení suchých jižních větrů z maďarské nížiny. Působením větrné erose a sucha dostávají postupně některé části oblasti charakter polostepí, přestože jsou zde všude zemědělsky vysoce hodnotné pozemky. Z hlediska vláhové potřeby zemědělských plodin je zde zhruba každý druhý rok suchý, takže podstatné zvýšení zemědělské výroby je možné jen při umělém zavlažování. Dostatek vody je prvním předpokladem nejen pro zvýšení úrovně zemědělství, ale i pro rozvoj průmyslu, který by měl jinak v této oblasti obzvlášť výhodné podmínky.