Vytvoření předpokladů pro intenzifikaci naší zemědělské výroby je jednou ze základních podmínek pro odstranění mnohdy naprosto nevýhodného a ztrátového dovozu zemědělských produktů a tedy pro dosažení samostatnosti našeho zemědělství. Z toho důvodu je naprosto jasné a správné rozhodnutí naší strany a vlády realizovat návrh na komplexní řešení vodohospodářských úprav na jižní Moravě.

Myšlenka těchto úprav není nikterak nová. Archivní materiály zaznamenávají první náměty a záměry již v r. 1875. Rozsah díla však převyšoval síly tehdejší společnosti, která vlastně ani nemohla mít zájem na realizaci tak nákladné investice. Soukromé a osobní zájmy rodiny Lichtensteinů, která měla v oblasti jižní Moravy rozsáhlé panství, a i jiných majitelů nejen že tyto myšlenky a náměty pochopitelně brzdily, ale navíc i extenzívním pojetím lesního, půdního a rybničního hospodaření situaci na jižní Moravě neustále zhoršovaly.

Návrh vodohospodářských úprav na jižní Moravě, připravený našimi ústředními orgány, řeší úpravu odtokových poměrů řek Moravy a Dyje s přítoky komplexně. Součástí navrhovaných úprav toků je i nádrž na Dyji u Nových Mlýnů, která jednak nahradí hrázemi odstavené inundace, jednak vytvoří podmínky pro velkoplošné závlahy na 40 tis. ha kvalitních zemědělských pozemků, umožní tak specializaci zemědělské výroby v okrese a tedy i realizaci závěrů XIII. sjezdu strany. Přestože náklady na tento velkorysý komplex úprav jsou značné, je zde jasně prokázána ekonomická výhodnost investice a její návratnost.

Úpravy mají být zahájeny v r. 1968 a dokončeny v r. 1975. Pro 4. pětiletku se podle podkladů počítá s částkou 100 mil. Kčs. Třebaže se domníváme, že není dostatečná a plánované akce by bylo účelné urychlit, musíme konstatovat, že tato skutečnost velmi příznivě ovlivňuje veřejné mínění v celé jihomoravské oblasti.

Úprava vodohospodářských poměrů neznamená jen vyřešení otázky záplav a závlah zemědělských pozemků, ale neoddělitelně souvisí s celým rozvojem krajiny. V jejím rámci je nutno dořešit celou řadu původních a vyvolaných investic a možností, které poskytuje výhodné územní umístění navrhované novomlýnské nádrže. Situování trasy dálnice Praha-Brno-Bratislava v bezprostřední blízkosti vodního díla přímo nabízí nesmírně výhodnou možnost rekreačního využití této oblasti, při čemž je možno předpokládat, že po jmenované trase spojující sever Evropy s jihem půjde hlavní transit mezinárodního cestovního ruchu. Tato oblast se svým lidovým folklórem, specifickými vlastnostmi a výhodným umístěním je přinejmenším stejně vhodná jako oblast Balatonu v Maďarsku. Je třeba jen dořešit a případně zpřesnit rozsah a časové vztahy rozvoje oblasti a dokázat nabízející se možnosti využít.

Dalším nedělitelným úkolem vodohospodářských úprav v našem okrese je řešení čistoty vody v tocích a s ním související budování čistíren odpadních vod. Čekáme netrpělivě na urychlené dořešení stavby cukrovaru v Hrušovanech nad Jevišovkou, na výstavbu městských čistíren odpadních vod zejména v Břeclavi, Mikulově a Valticích a na vyřešení likvidace dalších hlavních zdrojů znečištění, mezi něž patří především velké podniky.

Další brzdou rozvoje oblasti je v současné době i situace v zásobování pitnou vodou, a to jak obyvatelstva, tak i zemědělství a průmyslu. Odpovědně lze prohlásit, že patří mezi jednu z podstatných příčin vysidlování pohraniční oblasti Mikulova. I když v současné době dochází ke sdružování prostředků na budování skupinových vodovodů, je tato situace řešena váhavě a nedostatečně.

Pro jižní Moravu se v současné době zpracovává směrný územní plán, jehož záměry budou závazné pro rozvoj oblasti a okresu. Není však dosud zajištěna účinná koordinace investiční činnosti. Tuto otázku je nutno na úrovni resortu a případně i vlády dořešit.

Všichni občané v jihomoravské oblasti jsou vděčni naší straně a vládě za to, že zajistila realizaci komplexního řešení vodního hospodářství na jižní Moravě. Svoji vděčnost vyjadřují pracovním úsilím jak v průmyslu, tak i v zemědělství, kde zvláště v minulém roce měl okres Břeclav vynikající výsledky.

Jsme všichni pevně přesvědčeni, že se na jižní Moravě podaří velkorysé dílo prospěšné celé naší společnosti. Čím dříve bude dokončeno, tím dříve se bude moci jižní Morava plnou měrou podílet na hospodářském rozvoji naší Československé socialistické republiky. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji posl. Varmužovi. Soudružky a soudruzi poslanci, sděluji vám, že do zasedací síně na galerii právě přišli hosté nám zvláště milí, delegace Nejvyššího sovětu Sovětského svazu. (Přítomní povstávají - dlouhotrvající potlesk.) Svým potleskem jste vyjádřili, že naše hosty zde co nejsrdečněji vítáme.

Soudružky a soudruzi, besedovali jsme se sovětskými soudruhy hned po jejich příjezdu o práci Národního shromáždění. O práci orgánů Národního shromáždění projevili veliký zájem a tak, i podle souhlasu, který jste včera vyjádřili, bude od 11 hod. uspořádána beseda se sovětskou delegací. Tentokrát se této besedy zúčastní celý náš poslanecký kolektiv, všichni poslanci. Připomínám, že beseda se bude konat ve 4 skupinách: v pravém kuloáru budou čtyři výbory, a to výbor pro plán a rozpočet, výbor průmyslový pro hlavní výrobní odvětví a dopravu, výbor pro potravinářský a spotřební průmysl, obchod a spoje, výbor pro investiční výstavbu a stavebnictví; v čísle V. zasedací místnosti bude výbor zemědělský, ve velké reprezentační místnosti výbor kulturní a v druhé reprezentační místnosti výbor zdravotní. Členové ostatních výborů se připojí podle svého zájmu k některé z těchto besedujících skupin.

Protože se přihlásili další poslanci do diskuse a na odpolední jednání je do rozpravy přihlášeno 10 poslanců, odpolední schůzi zahájíme dříve. Přerušuji proto nyní schůzi do 14 hod.

Předseda NS s. Laštovička (zvoní): Soudružky a soudruzi, pokračujeme v přerušené schůzi a v rozpravě k návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 1967. Slovo má poslanec Zima Josef.

Posl. Zima: Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi poslanci! Chtěl bych, jako zemědělec říci k dnešnímu jednání pár slov. To proto, že je to první státní rozpočet v nových podmínkách, že na základě toho i nám všem je ještě dost věcí nejasných.

Zemědělci dosud neznají všechny dopady soustavy. Teprve postupně je poznávají, a proto je třeba cenit jejich přístup k plnění úkolů vůči společnosti. Jedním takovým ekonomickým článkem soustavy jsou daně. V prosinci m. r. schválili jsme zákon o zemědělské dani. Stejně jako tehdy před půl rokem, také dnes je nutno souhlasit se zásadou, že základem zemědělské výroby je půda a tudíž že i základem zemědělské daně musí být půda a její správné zařazení podle katastrů obcí do přírodních stanovišť především podle půdní struktury, klimatických podmínek a terénu. To mělo být provedeno na vědeckém základě. Přírodních stanovišť je celkem 140. Na každé zvlášť je určena pevná sazba z jednoho hektaru zemědělské půdy a případně ještě k vyrovnání je výše diferenčních příplatků na 100 Kčs tržeb. Tedy zásada je správná. Jaké však je provádění této zásady, to ukázala praxe. JZD, která mají podle určených ukazatelů stejné podmínky, mají často velmi rozdílné daňové zařazení a naopak. Jsou případy, že družstva s rozdílnými podmínkami mají zařazení obrácené než tomu odpovídající. Mohl bych uvést četné porovnání družstev v našem okrese Rychnov n. Kněžnou. Ještě rozdílnější je to v porovnání např. k sousedním okresům u JZD, která, ač v jiném okrese, spolu sousedí a své podmínky znají. Jsou to pak rozdílné sazby z hektaru a k tomu ještě navíc rozdíl v diferenčních příplatcích.

Protože asi takový stav je v celé naší republice, je už dnes na ministerstvu zemědělství 1213 žádostí JZD a MNV o přeřazení. Porovnáme-li to, je to každé sedmé JZD.

Nemohu posoudit, zda je zařazení těchto jednotlivých - i mně známých JZD - dobré a druhých špatné nebo naopak, ale bylo-li to provedeno na vědeckém základě, pak by proti tomu nemělo být odvolání a muselo by to být správné. Protože jsou tyto žádosti převážně oprávněné, tak se to asi nedělalo dobře. Nechci rozhodně říkat, že by zemědělci neměli platit daně. Jsem pro rovnocennost zemědělských podniků. Nejde také o zásadu, ale o provedení služby, a to není správné.

Další nové je zavedení obratové daně také u JZD. Také zde je nutno se zásadou souhlasit. Jenomže zase v zemědělství je situace rozdílná proti ostatním. Dosud některé výrobky jsou součástí odměny anebo potřeb pro ještě nutné záhumenkové hospodářství. I když ministerstvo financí na základě jednání v zemědělském výboru NS a průzkumu v několika zemědělských závodech má připraveny už v této věci jasné a podle mého názoru správné směrnice, stále ještě finanční odbory ONV trvají na odvádění daně z obratu podle dříve platného daňového sazebníku, a to i z prodeje vlastních výrobků členům a dokonce i z vnitropodnikové spotřeby.

Když byla nová soustava v zemědělství uváděna v život, byla různá školení o zásadách soustavy, byla zdůrazňována volnost plánování zemědělských závodů, rovnoprávnost v dodavatelských vztazích a službách, zvýšené ceny a platby budou nahrazeny plně ekonomickými nástroji soustavy atd.

Dnes, po více než 4 měsících, je dopad jiný. Zásady z centra jsou sice nepokřiveny, ale skutečný dopad na zemědělce hodnotí dnes prostí lidé tak, že přibylo nové placení a že je všechno dražší. Už to není přepočet ceny staveb koeficientem 1,24, ale 1,40 i více. Stejně tak stroje. Každý výrobce má možnost určovat ceny podle výrobních nákladů, což se dá spočítat, jak je někdy potřeba. Naproti tomu ceny zemědělských výrobků jsou pevné, takže dopad bude jistě ještě další nejméně miliarda Kčs. Funkcionáři zemědělských závodů se právem ptají, co dělat. Stroje jsou drahé, i když bychom nebrali v úvahu jejich kvalitu, buď na ně není nebo se nevyplatí, protože za této situace je nejlevnější lidská ruční práce, i kdyby byla velmi dobře zaplacena. Proto stroje stojí a neprodají se. Znovu připomínám, že nejde o to říkat, že zemědělci chtějí pro sebe zase něco víc, ale je vážná obava, aby nedošlo k zpomalení nebo zastavení reprodukčního tempa v zemědělství. Zásady soustavy měly na zřeteli pravý opak.

A v souvislosti s projednávaným státním rozpočtem chci dnes vyjádřit ještě jeden názor na naše zemědělství. Zemědělství je nejsložitější výroba. Jenomže čím je vyšší výroba, tím je zranitelnější. Vzpomeňme doby zakládání JZD před 10 až 15 léty, jak se všichni kolem toho točili. Průmysl, všichni občané v obci, lidospráva a vesměs všichni měli snahu, aby nový socialistický závod byl vpředu, aby družstevníci nebyli stále jen ti udření lidé, které každý na první pohled pozná. To se v mnohých případech podařilo a k tomu se značně zvýšila zemědělská výroba a produktivita práce. Dnes se však mnohde ukazuje opak. Už po deseti letech se jim nepřeje, závidí, často pomlouvá a pokud jde o nějakou pomoc, to jen když z toho hlavně sám má nějaký užitek. Důsledkem toho pak je určitá lhostejnost jak pracovníků, tak funkcionářů JZD - zakolísávání ve snaze a myšlení lidí a někdy i v hospodářských výsledcích družstev. Připomínám to dnes při státním rozpočtu proto, že jde už skutečně o to, aby dostaly zemědělské závody a všichni zemědělští pracovníci takovou cenu, jakou si zaslouží a jakou musí v národním hospodářství mít, má-li náš státní rozpočet být reálný a dobře zajištěný. Takové jsou asi hlavní požadavky zemědělských pracovníků, požadavky na zlepšení pohledu a morálního působení všech občanů. To by byla podle mého názoru největší pomoc, žádný nárok na státní rozpočet a naproti tomu příjem morální, hospodářský i finanční. A také konkrétní naplnění usnesení XII. sjezdu KSČ.

Závěrem chci jenom připomenout, aby už otázky daňové, jak pozemkové tak obratové, byly ve smyslu současného jednání dány urychleně do pořádku, aby s výsledky byly neprodleně seznámeny zemědělské závody a jejich nadřízené orgány. Ona není obava, že by zemědělci nechtěli vyrábět, ale jde o zásadu rovnováhy, jde o to, aby to nemělo také nepříznivý politický dopad. Chápu jako předseda JZD, že je u nás jídlo drahé, že průměrná rodina dá přes 50 % výdělků za potraviny. Zájem samotných zemědělců je, aby ceny potravin šly dolů. Ale zemědělství samo už nerozhoduje o množství a ceně. Finančně je ovlivňují ti, co nám dodávají techniku, průmyslové obory, služby a morálně pak všichni občané a všichni funkcionáři na vesnici.

Soudružky a soudruzi, věřím, že tyto mé připomínky stejně jako diskuse ostatních soudruhů poslanců budou během provádění státního rozpočtu v našem národním hospodářství brány v úvahu a řešeny ke spokojenosti. Budu proto rád dnes pro rozpočet hlasovat. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji posl. Zimovi.

Soudružky a soudruzi, soudruh Poledňák by rád odpověděl na výzvu soudruha Pružince, musí však odjet dnes do Gottwaldova na zahájení festivalu a žádá, aby mohl vystoupit mimo pořad řečníků. Jde o krátký projev a jestli nemáte námitek, dám slovo soudruhu Poledňákovi, který bude mluvit 4 minuty. Pak budeme pokračovat v pořadu.

Má někdo námitky, aby soudruh Poledňák odpověděl na dotaz s. posl. Pružince a 21 poslanců? (Námitky nebyly.)

Námitky nejsou. Prosím soudruha Poledňáka.

Posl. Poledňák: Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi poslanci, děkuji vám především za možnost, že mohu třeba v krátké poznámce reagovat na interpelaci, která byla vznesena v průběhu diskuse, mimo pořad stanovených řečníků.

Chtěl bych především ujistit NS, že se velice podrobně seznámím s celým textem stanoviska poslanců, které, jak se mi zdá, bylo tlumočeno jen z části. Chtěl bych dále ujistit, že se jím bude zabývat vedení Čs. filmu a zajistíme, aby k němu zaujalo stanovisko vedení studia, stranická organizace, Svaz filmových a televizních umělců a sami jmenovaní tvůrci.

Problémy filmové tvorby nejsou jednoduché. Promítá se do nich celá složitost z oblasti filosofie, kultury, marxistické estetiky a proto také ideologická komise ústředního výboru strany považovala za nutné na svém dubnovém zasedání posoudit některé ideové problémy filmové dramaturgie. Ideologická komise ústředního výboru strany přijala závěry, které mají být a budou postupně realizovány v dalších plánech rozvoje filmové tvorby. Na tomto jednání byla věnována také velká pozornost tvorbě tzv. experimentálních filmů. Bylo konstatováno, že je nutné vytvořit předpoklady, aby byla provedena objektivní analýza všech tendencí, které tuto část tvorby charakterizují. K těmto předpokladům patří samozřejmě i nutnost, aby se uvedené filmy dostaly do konfrontace s názory diváků v kinech.

Současně chci znovu ujistit, že hlavní proud čs. kinematografie, kterému se musí dostávat a dostává přední pozornosti, je proudem zdravého socialistického společensky angažovaného umění. To jsou hlavní tendence, které jsou pro náš film charakteristické a které mu získaly doma i v zahraničí uznání a ocenění. I ve filmu, jako v každé oblasti umění a v každém lidském podnikání, může docházet a dochází k omylům. Ale to ještě nemůže být důvodem, aby tyto omyly byly označeny za protistátní pokusy a aby tvůrci těchto filmů byli jmenováni vnitřními nepřáteli.

Vedení Čs. filmu, stranická organizace a ideový svaz filmových a televizních umělců považují za svou povinnost věnovat dalšímu růstu, občanskému i životnímu uzrávání mladých tvůrců velkou pozornost. Uzná-li předsednictvo NS za potřebné pověřit kulturní výbor NS, aby se problematikou zmíněných filmů zabýval za účasti zainteresovaných poslanců, za účasti tvůrců, bude možno bezpochyby dojít k přesnějším stanoviskům.

Ještě jednou prosím za omluvu, že odpovídám mimo pořad diskuse a chci jenom znovu ujistit, že rezoluce podepsaná 21 poslanci se stane předmětem velmi pozorného posouzení nejen ve filmu, ale ve všech příslušných orgánech. Děkuji vám.

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji posl. Poledňákovi. Promluví posl. Paťková.

Poslankyně Paťková: Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté V současné době projednávají pléna krajských a okresních národních výborů rozpočty na rok 1967. Je to se značným zpožděním a je třeba otevřeně říci, že dlouhé rozpočtové provizórium vyvolávalo určité potíže zvláště s financováním investiční výstavby. Situace se zkomplikovala navíc i tím, že bylo obtížné u národních výborů hospodařit podle objemů roku 1966, neboť rok 1967 je silně ovlivněn cenovou přestavbou, která se projevuje zvláště v investiční výstavbě, bytové výstavbě a v údržbě silnic.