Zpráva

činnosti národních výborů a o postavení a úkolech národních výborů v socialistické společnosti

XIII. sjezd KSČ - při rozpracování dlouhodobé linie vývoje naší vyspělé socialistické společnosti - věnoval mimořádnou pozornost postavení a úkolům národních výborů. Zdůraznil význam dalšího rozvoje jejich všestranné činnosti a současně potvrdil a schválil směry, v nichž se má především výrazně projevit zvýšená odpovědnost a působnost národních výborů. V přijaté rezoluci o postavení a úkolech národních výborů v socialistické společnosti a v usnesení ÚV KSČ z března minulého roku se stanovilo - spolu s požadavkem na vytvoření potřebných politických, ekonomických, organizačních a právních podmínek - zaměřit činnost národních výborů zejména v těchto směrech:

maximálně využívat všechny místní zdroje v souladu s celospolečenskými zájmy a potřebami občanů;

zvyšovat péči o zlepšování životního prostředí, vybavení sídlišť, údržbu bytového fondu a vytvářet podmínky pro dlouhodobou přestavbu struktury osídlení;

účinně působit na zkvalitňování úrovně bydlení za aktivnější účasti obyvatelstva;

maximálně se soustředit na rozšíření a zkvalitnění celé oblasti služeb; rozvíjet bohatý kulturně společenský život občanů, pečovat o další rozvoj školství a účinněji působit na formování socialistického myšlení lidí a utváření soudružských vztahů mezi lidmi.

Dále rezoluce zdůraznila, že s prohlubováním socialistických společenských vztahů je třeba

posílit úlohu národních výborů v oblasti socialistické zákonnosti, zejména při ochraně socialistického vlastnictví a veřejného pořádku;

cílevědomě zvyšovat úlohu a působnost městských a místních národních výborů, rozšiřovat jejich finanční samostatnost a materiálně technickou základnu;

zdokonalit centrální řízení národních výborů tak, aby účinně podporovalo jejich iniciativu a dávalo jí správný směr.

V duchu těchto direktiv strany přijala vláda v uplynulém období důležitá opatření, jejichž hlavním smyslem bylo vytvořit v zájmu dalšího všestranného rozvoje socialistické společnosti a v souladu s novou soustavou řízení podmínky k uvolnění velké společenské síly, kterou představují národní výbory. Šlo o to, aby národní výbory, především městské a místní, jako orgány státní moci a správy s větší finančně ekonomickou samostatností a odpovědností komplexně působily na rozmanitý organismus života měst a obcí a měly k tomu náležité zdroje a prostředky. S tím současně aby rostla jejich úloha jako zastupitelských orgánů lidu, základních článků systému socialistické demokracie v oblasti hospodářskoorganizátorské i kulturně výchovné činnosti.

Nové směry pro práci národních výborů kladně přijali funkcionáři národních výborů i občané, poněvadž v nich právem spatřují možnosti pro uvolnění vlastní iniciativy při řešení otázek hospodářské a kulturní výstavby měst a vesnic. Projednání těchto otázek dalo v národních výborech podněty k řadě konkrétních návrhů. Kladem je, že iniciativa k tvořivému rozpracování některých nových úkolů projevily zejména městské a místní národní výbory.

Hodnocením postupu a výsledků při plnění rezoluce XIII. sjezdu o postavení a úkolech národních výborů se vláda několikráte zabývala v průběhu celého uplynulého období. Kontrolu současného stavu zabezpečování úkolů v této oblasti provedlo rovněž březnové zasedání ÚV KSČ, které kriticky a reálně ocenilo dosud vykonanou práci. Přitom konstatovalo, že v oblasti státně politické a ekonomické byly opatřeními centrálních orgánů vytvořeny základní nezbytné předpoklady, aby národní výbory, především městské a místní, mohly postupně plnit úkoly a poslání, které jim přísluší v rozvoji hospodářského a kulturního života v místech. S přihlédnutím k této skutečnosti ústřední výbor strany projednal a posoudil též zásady zákona o národních výborech. Konstatoval jejich správnost a vyslovil přesvědčení, že napomáhají k dalšímu upevnění naší socialistické státnosti, k dalšímu rozvoji socialistické demokracie a k zachování jednoty soustavy státních orgánů.

Nynější stav realizace přijatých opatření potvrzuje, že uskutečňování těchto souborných úkolů je dlouhodobým procesem, na němž se musí tvořivě podílet centrální orgány a národní výbory v těsné součinnosti.

Zejména jde o to, aby v práci centrálních orgánů se zvýšily nároky na stálé zdokonalování jejich řídících funkcí tak, aby se mohla správně uplatňovat rozšířená pravomoc národních výborů.

Úsilí vlády se proto zaměřuje zejména na řešení klíčových otázek rozvoje národních výborů a jimi řízeného hospodářství s přihlédnutím k novým podmínkám.

V té souvislosti byly rozpracovány zásady řízení národních výborů vládou a působnost odborných orgánů vlády, postavení slovenských národních orgánů a úloha ministerstev vůči národním výborům a jejich orgánům, jichž se využilo zejména při zpracování návrhu zákona o národních výborech. Byl proveden také rozbor otázek týkajících se vzájemných vztahů mezi národními výbory a ostatními orgány státní správy na území národních výborů.

V současných podmínkách řízení národních výborů a uplatňování jejich působnosti rozvíjí již v širším rozsahu svou činnost ministerstvo vnitra jako orgán vlády při řízení národních výborů a při nezbytné koordinaci činnosti příslušných ministerstev. Přitom se sleduje zejména požadavek, aby již při přípravě nových právních norem stejně jako při prověrce starých předpisů a při řešení konkrétních opatření ve vládě se dále rozvíjely předpoklady upevňování samostatnosti a odpovědnosti komise pro předpisy z oblasti správního práva. Její činnost se již kladně projevila; např. v oblasti činnosti státní správy bylo zrušeno asi 1200 předpisů, které se převážně dotýkají národních výborů.

Opatření přijatá v uplynulém období vládou k realizaci stranických dokumentů představují široký soubor otázek týkajících se zejména ekonomické působnosti národních výborů v oblasti plánování a financování, investiční výstavby a rozvoje měst, v oblasti tvorby a ochrany životního prostředí, v rozvoji služeb a využívání místních zdrojů, na úseku vztahů národních výborů k ústředně řízeným podnikům a ve zdokonalování centrálního řízení národních výborů, která byla podrobněji rozpracována zejména na základě usnesení vlády č. 106/1966.

V souboru přijatých opatření vystupovaly do popředí otázky směřující k rozšiřování hospodářské působnosti národních výborů. Tento postup vyplýval na jedné straně z toho, že bylo třeba v celé sféře hospodářství, které řídí národní výbory, tvořivým a účelným způsobem využívat a realizovat zásady nové soustavy plánovitého řízení. Na druhé straně bylo nezbytné pro plnění základního poslání národních výborů, kterým je péče o rozvoj hospodářského a kulturního života v obcích a ve městech a působení na lepší uspokojování některých základních potřeb občanů, vytvořit odpovídající ekonomickou základnu i ekonomické vztahy.

Proto při aplikaci nové soustavy řízení pro oblast národních výborů položila vláda důraz na řešení především těch otázek, které směřovaly k tomu, jak lépe a racionálněji využívat zdroje, prostředky a možnosti, které jsou ve městech a vesnicích, a jak odstranit administrativní překážky, které dosud tomu bránily. Sledovala přitom také cíl, aby postavení a vztahy podniků národních výborů byly upraveny tak, aby podniky mohly pro svůj rozvoj využívat působení ekonomické soustavy, aby měly prostor pro uplatnění socialistické podnikavosti, aby se neopíraly pouze o rozpočet národních výborů a centrální zdroje, ale mohly tvořit a využívat vlastní zdroje.

Charakteristickým rysem této etapy bylo, že se podařilo spojit opatření prováděná centrem s iniciativou a podněty národních výborů, a že v řadě věcí se ihned po rozhodnutí přistupovalo k realizaci.

Na základě experimentálního ověřování nové soustavy řízení v letech 1964-1966 se začalo od počátku letošního roku v hospodářských organizacích řízených národními výbory uplatňovat nové ekonomické řízení. Vládním nařízením č. 100/66 Sb. byly proto vytyčeny obecné zásady pro uplatnění principů zdokonalené soustavy plánovitého řízení i v hospodářství spravovaném národními výbory. U odvětví, pro něž bylo nutno stanovit určité odchylky, byly stanoveny výjimky odpovídající charakteru tohoto hospodářství.

Opatření přijatá vládou na úseku plánováni a financování posílila pravomoc a odpovědnost národních výborů, především městských a místních, podpořila rozvoj iniciativy a socialistickou podnikavost a současně vyjádřila velkou důvěru všem orgánům, funkcionářům a pracovníkům národních výborů.

Při novém způsobu vypracování plánu a rozpočtu pro hospodářství řízené národními výbory na rok 1967 a zejména na příští rok se výrazně omezily direktivní ukazatele, přičemž současně zabezpečuje, aby byl zajištěn nutný vztah hospodářství národních výborů na hospodářství celého státu, aby omezení rozsahu podkladů v oborovém členění se nahradilo odpovědnými odhady zpracovanými v centru a aby byla odlišena oblast hospodářských organizací zainteresovaných na tvorbě hrubého důchodu a oblast ostatních organizací, především rozpočtových a příspěvkových, patřících převážně do nevýrobní sféry.

Krajské národní výbory nyní mohou na vybraných úsecích hospodářství řízeného národními výbory sestavovat a předkládat návrh plánu v zásadě s použitím vlastních podkladů a údajů a vyžadovat podkladové údaje od okresních národních výborů jen v tom případě, kde je to nezbytně nutné. Tímto opatřením se ponechává KNV k rozhodnutí, v jakém rozsahu ukazatelů by měly návrh plánu v zájmu zjednodušení prací sestavovat a předkládat nižší stupně řízení.

Opatření přijatá k finančnímu plánu a rozpočtu, zejména zrušení účelové vázanosti, posilují finanční samostatnost národních výborů. Každý národní výbor si samostatně rozhoduje o náplní a objemu svého rozpočtu, jakož i o použití jeho prostředků s výjimkou účelových subvencí. Národním výborům se umožňuje rozšiřovat postupně vlastní příjmovou základnu i rozsah jejich hospodářství.

Význam a přínos těchto změn jak pro hospodářství národních výborů, tak pro celostátní ekonomiku, potvrzují některé hospodářské výsledky za loňský rok.

V souladu s požadavky nové soustavy řízení bude základním ekonomickým nástrojem ovlivňování hospodářství národních výborů dlouhodobý souhrnný finanční vztah stanovený zpravidla na 3-5 let, který bude vyjadřovat výsledný vztah ke státnímu rozpočtu (k rozpočtu národního výboru vyššího stupně) a účelové subvence. Prostředky získané z doplňkových zdrojů národních výborů budou umožňovat další rozšíření materiálně technické základny a činnosti národních výborů.

Pro rok 1967 nebylo možno s ohledem na prováděnou přestavbu cen, nedořešenou kvantifikaci vztahů národních výborů k ústředně řízeným podnikům a některé další problémy, stanovit souhrnný finanční vztah národním výborům před sestavováním jejich rozpočtů. Z těchto důvodů se opozdilo i celé sestavování a schvalování státního plánu a rozpočtu na rok 1967.

Složitost sestavení státního rozpočtu na rok 1967 se projevila též v tom, že není dosud dořešeno financování plánu investiční výstavby rozpočtových organizací řízených národními výbory. Tento problém bude vláda řešit v polovině tohoto roku tak, aby financování investiční výstavby odpovídalo potřebám národních výborů i možnostem státního rozpočtu.

V souvislosti s dokončením prací na čtvrtém pětiletém plánu připravuje vláda opatření k plnému uplatnění dlouhodobých ekonomických nástrojů řízení hospodářství národních výborů tak, aby pro léta 1968-1970 byl stanoven souhrny finanční vztah (dotace) i účelové subvence pro jednotlivé kraje ještě před započetím rozpočtových prací na toto období. To umožní, aby národní výbory při sestavování svých rozpočtů vycházely ze závazných finančních vztahů k vyššímu rozpočtu.

Složitost tohoto úkolu vyplývá zejména z toho, že dlouhodobé finanční vztahy jsou ovlivněny věcnými disproporcemi národního hospodářství a jejich řešením, deformacemi hodnotových vztahů, zejména cen, ztrátovostí a nízkou dynamikou rozvoje některých výrob a služeb. Důsledkem toho je labilita hodnotových vztahů a ekonomických pravidel. Skutečnost, že nebylo možno již pro rok 1967 stanovit souhrnný finanční vztah a jeho dlouhodobý vývoj, nepříznivě ovlivnila sestavování rozpočtů na rok 1967. Pro národní výbory to znamenalo omezení možnosti perspektivně plánovat rozvoj svého hospodářství a dlouhodobé vytváření zdrojů na úhradu potřebných výdajů.

Na plánované a mimořádné úkoly celospolečenského významu se národním výborům již v letošním roce poskytují ze státního rozpočtu účelové subvence. Tímto způsobem jsou letos financovány investice rozpočtových organizací, dále se poskytují dotace na investice hospodářských organizací, výdaje civilní obrany, státní příspěvek pro družstevní bytovou výstavbu, intervence k cenám v potravinářském průmyslu, přirážky k rabatům pro podniky RaJ a dotace k tržbám městské dopravy. Objem subvencí pro rok 1967 činí téměř 13 miliard Kčs, což je o 18,9 % více než v loňském roce.

Účelové subvence se budou i v příštích letech poskytovat především na investice hrazené ze státního rozpočtu (hlavně pro nevýrobní sféru). Na rozdíl od souhrnného finančního vztahu, kde nevyčerpané prostředky budou ponechány národním výborům, nevyčerpané subvence budou po skončení plánovaného období zúčtovány se státním rozpočtem.

V hospodářství řízeném národními výbory je uplatněn fond rezerv a rozvoje, který vytvářejí národní výbory všech stupňů. Zdrojem tohoto fondu jsou všechny nadplánované a doplňkové finanční prostředky. Národní výbor má právo použít prostředky svého fondu na základě vlastního uvážení k zajišťování dalšího rozvoje svého hospodářství.

V zásadách nové soustavy plánovitého řízení i v předloženém návrhu zákona o národních výborech je vyzvednuta úloha a význam perspektivních plánů, zejména v té činnosti národních výborů, která zajišťuje proporcionální komplexní rozvoj krajů, okresů, oblastí a míst.

Posílení úlohy národních výborů v oblastním plánování se již výrazně projevuje ve II. etapě prací na dlouhodobém výhledu rozvoje národního hospodářství, kdy se přistoupilo k řešení některých problémů dlouhodobého rozvoje i v oblastním průřezu. Do těchto prací se zapojily krajské a zčásti i okresní národní výbory zpracováním dlouhodobých výhledů komplexního rozvoje krajů.

Např. v Severočeském kraji bylo zpracování několik desítek dílčích studií a koncepčních rozborů, řešících lepší využívání přírodních a ekonomických podmínek kraje, vývoje obyvatelstva a zdrojů pracovních sil, koncepci vodního hospodářství a bytové výstavby, rozvojové záměry průmyslových odvětví, zemědělství, dopravy a stavebnictví, rozvoj nevýrobní sféry, prognózu životní úrovně a životního prostředí apod. Obdobně i další krajské národní výbory, např. Středoslovenský, zpracovávají v návrzích dlouhodobého rozvoje oblastní problémy svého kraje. Účast krajů a okresů na zpracování dlouhodobého výhledu rozvoje národního hospodářství se dále prohloubí při konkrétním využití zpracovaných studií ve III. etapě prací. Problematikou méně rozvinutých oblastí se zabývalo předsednictvo Slovenské národní rady a za účasti krajských národních výborů rozpracovalo některé otázky rozvoje oblastí Kysuce, Oravy a Rimavské Soboty.

Při prohlubování oblastního plánování se již v letošním roce přistoupilo k využívání některých ekonomických nástrojů k zajišťování oblastní proporcionality. Vláda stanovila výběr míst, pro něž platí zvýhodňující ekonomické nástroje a určila okresy (místa), na něž se vztahuje úleva ze zvýšení stabilizačního odvodu. Ve vybraných místech se budou na nově zahajované investice poskytovat ze státního rozpočtu dotace ve výši 15 % rozpočtových nákladů hospodářským organizacím a výrobním družstvům. Poskytnutí této dotace je současně doplněno slevou z odvodů ze zůstatkové hodnoty základních prostředků na 5 let. Uvedená opatření bude třeba podle zkušeností posoudit, neboť se ukazuje, že v některých místech nepodněcují dost účinně investiční činnost.

K posílení působení stabilizačního obvodu k regulaci vývoje pracovních sil mohou národní výbory stanovovat přirážky až do výše 2 % z celkového objemu mezd. Tato opatření se začínají využívat především při řešení specifických oblastních problémů v pracovních silách např. v Praze, v Severomoravském a v Jihomoravském kraji.

Nová soustava řízení položila základy k vytváření nových ekonomických vztahů mezi národními výbory a oborově řízeným hospodářstvím. Finanční základna národních výborů se postupně rozšiřuje o zdroje ze sféry ústředně řízených organizací, jako jsou podíly národních výborů na odvodech z hrubého důchodu ústředně řízených podniků a připravované povinné příspěvky investorů na vyvolané a doplňkové investice, dobrovolné příspěvky na výstavbu a provoz obecně prospěšných zařízení v místě. Cílem těchto opatření je zejména zvýšit úlohu národních výborů jako místních orgánů státní moci ve vztahu k ekonomice, kterou sice přímo neřídí, ale jejíž potřeby musí zajišťovat, a vytvořit základnu pro trvalou spolupráci národního výboru a závodu nebo provozovny při řešení místních problémů, které se týkají pracovníků závodu nebo provozovny, a proto mají nejen místní, ale i celospolečenský význam.

V roce 1967 se místní a městské národní výbory podílejí na odvodech oborově řízených podniků v průmyslu a stavebnictví 1 % z hrubého důchodu (resp. 2 % ze zisku) a 5 % z hrubého důchodu ústředně řízených organizací vnitřního obchodu.

Zavedení podílu z hrubého důchodu oborově řízených podniků se však nepodařilo v rozpočtech národních výborů na letošní rok stabilizovat. V důsledku toho musela vláda přijmout opatření o úpravě souhrnného finančního vztahu rozpočtu krajů k ústřednímu rozpočtu na základě skutečných podílů národních výborů na odvodech z hrubého důchodu ústředně řízených podniků za I. pololetí letošního roku.

Nutnost prohloubení ekonomického spojení mezi oborově řízenými organizacemi a národními výbory je nesporná. Dosud získané poznatky nasvědčují tomu, že bude třeba vyjasnit formy konečného řešení těchto vztahů vyjadřujících skutečné ekonomické spojitosti mezi podniky a národními výbory. Zkušební zavedení ekonomických vztahů mezi národními výbory a oborově řízeným hospodářstvím v roce 1967 formou podílu na obvodech z hrubého důchodu soustředí dostatečné podklady k tomu, aby vláda mohla v této věci přijmout konečné rozhodnutí pro další léta.

K dalšímu prohloubení účasti národních výborů při řešení oblastní problematiky napomáhá komplexní úprava zásad postupu při navrhování, projednávání a likvidacích neefektivních provozů, kterou přijala vláda. Zásady stanoví, že výrobní hospodářské jednotky jsou povinny dohodnout návrhy na likvidaci také s příslušnými okresními a městskými národními výbory. Rovněž pak ve spolupráci s okresním národním výborem musí hospodářské organizace zabezpečovat umístění pracovníků tak, aby bylo možno využít jejich kvalifikaci.

Nově vláda upravila dosud platné právní normy o vypořádání škod způsobených provozní hospodářskou činností socialistických organizací.

V základních úkolech národních výborů vystupuje stále výrazněji do popředí péče o zlepšování životního prostředí. Jde o široký okruh otázek souvisejících se zlepšováním vzhledu a zdravého prostředí měst a obcí. I zde jde o postupný proces, při kterém národní výbory budou organizovat a soustřeďovat vlastní činnost i účast dalších hospodářských orgánů a společenských organizací. K vytvoření podmínek pro tento významný úsek práce národních výborů učinila vláda opatření v územním plánování, v investiční výstavbě, v komplexním rozvoji měst a k ochraně životního prostředí.

Ke zvýšení účinnosti uspořádání územního plánování, stavebního řádu a investorské činnosti na národních výborech udělují již rady krajských národních výborů na základě zmocnění vlády souhlas ke zřízení útvarů hlavních architektů ve městech, kde si to vyžádá mimořádná složitost investiční výstavby a vymezují jejich činnost v souhlase s vydaným vzorovým organizačním řádem; útvary hlavních architektů mohou okresní národní výbory zřídit v těch případech, kde je to účelné vzhledem k sídelním aglomeracím, územně technickým vazbám, koncentraci a složitosti investiční výstavby. Zatím jsou zřízeny v Praze, Brně, Bratislavě, Kladně, Liberci, Chomutově, Mostě, Karlových varech, Plzni, Karviné, Gottwaldově, ve Vysokých Tatrách, Košicích, Ústí nad Labem, Ostravě, Banské Bystrici, Českých Budějovicích a v Teplicích.

Právními úpravami o dokumentaci staveb a o oprávnění k projektové činnosti došlo k potřebnému zpřesnění vztahů na úseku investiční činnosti.

Při řešení problematiky územního plánování, stavebního řádu a organizace vztahů v přípravě a realizaci staveb postupují příslušné orgány podle vládou schválených zásad nové soustavy řízení na úseku společenské výstavby, respektujíce úlohu národních výborů při zabezpečování společenských zájmů ve výstavbě.

Byly rozvinuty práce na řešení komplexního rozvoje měst. V současné době se rozpracovává koncepce tvorby městského životního prostředí ve 150 městech jako podklad pro cílevědomou dostavbu a přestavbu městského organismu, zaměřenou na uspokojení požadavků jejich obyvatel pokud jde o obytné i pracovní prostředí, zdokonalení služeb i kulturní a společenský život včetně rekreace.

Na základě doporučení předsednictva Národního shromáždění a závěrů výboru Národního shromáždění pro národní výbory k výsledkům průzkumu územního uspořádání, výstavby a činnosti místních národních výborů, projednala vláda v dubnu 1967 současný stav prací a stanovila orientační zásady pro zpracování dlouhodobé koncepce vývoje osídlení. Podle této koncepce má být hlavním cílem takové uspořádání struktury osídlení, které by umožnilo postupným soustřeďováním občanské a technické vybavenosti do vybraných sídlišť obyvatelstvu optimální životní prostředí při současném respektování všech podmínek ekonomické výstavby a provozu potřebných zařízení a respektování potřeb výroby a jež by lépe odpovídalo i současným tendencím koncentrace průmyslové a zemědělské výroby do větších celků.

Jako součást komplexu opatření v oblasti zabezpečování tvorby a ochrany životního prostředí předložila vláda Národnímu shromáždění návrh zákona o opatřeních k ochraně ovzduší, který byl schválen dne 7. dubna 1967, č. 35/ 1967 sb. Zavedením poplatků a pokut se vytváří ekonomický tlak na znečišťovatele ovzduší. Národní výbory jsou v provádění zákona aktivními účastníky tím, že poplatky a pokuty ukládají okresní národní výbory, případně jimi pověřené městské národní výbory. Část vyměřených poplatků ve výši 60 % a celý výnos pokut je neplánovaným příjmem místních a městských národních výborů. Obdobné ekonomické nástroje stanovily vláda a Národní shromáždění k ochraně vod před znečišťováním a k ochraně zemědělského půdního fondu.

Důležitou součástí dalšího rozvoje životní úrovně obyvatelstva, tvorby životního prostředí a řešení řady oblastních problémů v rozmísťování výrobních sil, na nichž se bezprostředně podílejí i národní výbory, je bytová výstavba. Řešení bytových problémů občanů je jednou z nejdůležitějších, ale také nejsložitějších stránek činnosti národních výborů, zejména ve městech. Počet žádostí o byty značně převyšuje možnosti národních výborů. Národním výborům i ústředním orgánům dochází stále mnoho stížnosti občanů, které jsou oprávněné, ale které národní výbory nemohou vždy kladně vyřešit. Postupné zlepšení závisí na rychlejší výstavbě bytů.

XIII. sjezd KSČ stanovil s ohledem na předchozí vývoj úkol postavit v letech 1966-1970 460 000 bytů. Vláda se v průběhu roku 1966 několikráte zabývala podmínkami, které by zajistily realizaci tohoto počtu bytů. Nejvážnějším problémem je posílení materiálně technické základny v oborech, které vyrábějí materiály a výrobky pro bytovou výstavbu. Vláda proto přijala opatření, které umožní použít ekonomických nástrojů pro zvýhodnění výrobců stavebních hmot. Stavební výrobky mohou produkovat všechny hospodářské organizace v četně podniků místního hospodářství a družstev bez ohledu na oborovou působnost. V roce 1967 se vláda zabývala touto otázkou znovu; rozhodla o rozšíření ekonomických nástrojů, které zainteresují dodavatele na rozšíření výroby stavebních hmot, zejména do tržních fondů, dále souhlasila se zvýšením dovozu stavebních materiálů ze socialistických zemí nad dosavadní limity. Kromě toho vláda rozhodla zvýšit investice pro výrobu stavebních hmot nad rámec dosavadních předpokladů čtvrté pětiletky a přijala opatření pro co nejrychlejší modernizaci 146 cihelen a vybudování nových 10 větších cihelen. Tím se má zvýšit výroba cihel do roku 1970 ve srovnání s rokem 1965 o 29 % a pálené krytiny o 47 %. Výroba keramických dlaždic má vzrůst o 60 %.

Nesplnění úkolu v bytové výstavbě v roce 1966 zhruba o 7000 bytů proti směrnici vedlo k tomu, že vláda v důsledku zjištěných nedostatků rozhodla provést prověrky územní a projektové připravenosti na sídlištích, která mají být realizována do roku 1970 a uložila ministru stavebnictví, aby přednostně zabezpečil výstavbu 284 000 bytů, které v dodavatelské formě výstavby provádějí ústředně řízené organizace. V roce 1966 došlo k částečnému zlepšení v zabezpečování komplexnosti bytové výstavby, o čemž svědčí to, že na technickou a občanskou vybavenost bylo vynaloženo 1980 mil. proti 1451 mil. Kčs v roce 1964; přesto však plán na tomto úseku byl splněn pouze na 90 %.

Finanční stimuly a pomoc stavebníkům rodinných domků zavedené koncem roku 1964 se projevily příznivě v tom, že v roce 1966 byla zahájena výstavba 23 833 rodinných domků proti 16 740 domkům zahájeným v roce 1964. Pomáhá zde také to, že místní národní výbory, zejména ve střediskových obcích, vytvářejí rezervu stavebních pozemků, která je k dispozici pro stavebníky rodinných domků. Zvýšení velkoobchodních cen stavebních prací, které se uskutečnilo k 1. lednu 1967, bylo i na úkor zvýšení výdajů ze státního rozpočtu řešeno vládou tak, aby finanční podmínky neovlivnily nepříznivě rozvoj bytové výstavby a účast obyvatelstva na jejím zajišťování. Byl poskytnut vyrovnávací příspěvek na družstevní výstavbu a hranice bezúročných půjček poskytovaných podniky stavebníkům rodinných domků byla zvýšena na 20 tis. Kčs. Úkol zajistit 70 tis. bytů pro zemědělství se řeší jednak tím, že je zahrnut v plánu krajských národních výborů a dále tím, že na veškerou výstavbu v zemědělství bez rozdílu formy je poskytován statní příspěvek. V letošním roce se počítá, že ze státního rozpočtu bude tak vynaloženo více jak 620 mil. Kčs kromě dalších příspěvků podnikových zdrojů a úvěrů. Vláda při posuzování problému bytové výstavby počátkem roku 1967 rozhodla o některých dalších významných opatřeních v oblasti bydlení, především uspořádáním dosavadních forem bytové výstavby tak, aby odpovídaly postavení podniků a úloze národních výborů ve zdokonalené soustavě řízení národního hospodářství. Z toho důvodu bude dosavadní stabilizační družstevní výstavba nahrazena výstavbou podnikovou u bytů zahajovaných po 1. lednu 1968. Státní výstavba bude nahrazena výstavbou komunální, za jejíž rozsah budou odpovídat národní výbory. Na obě formy výstavby budou poskytovány dlouhodobé bankovní úvěry se zvýhodněnou úrokovou sazbou a na komunální výstavbu též státní dotace.

V letošním roce má být podle plánu postaveno 13 869 bytů ve státní výstavbě, 99 bytů ve státní výstavbě na prodej, 16 571 bytů v družstevní stabilizační výstavbě, 15 506 bytů ve zvýhodněné družstevní výstavbě, 4800 bytů v nezvýhodněné družstevní výstavbě, 9414 bytů ve svépomocné družstevní výstavbě, 99 v podnikové výstavbě a 20 394 v individuální výstavbě; celkem se má v letošním roce postavit 80 756 bytů.

V souladu se změnou forem bytové výstavby a jejího financování se připravuje novelizace zákona o hospodaření s byty tak, aby v něm byly vyjádřeny nové ekonomické vztahy v této oblasti. Obdobně je připravován i návrh zákona o hospodaření s nebytovými prostory. Jeho nová úprava vychází ze změněných ekonomických podmínek s cílem, aby ekonomicky působila na hospodárné využití nebytových prostor.

Významným závěrem rezoluce XIII. sjezdu KSČ je cílevědomé zvyšování úlohy a působnosti místních a městských národních výborů. Opatření, která se postupně k jejímu provedení uskutečňují, respektují důsledně společenskou funkci obcí, které nejsou pouhými administrativně správními jednotkami, ale společensko ekonomickými organismy, jejichž všestranný hospodářský a kulturní rozvoj je současně životním zájmem jejich obyvatel i vysoce politickým zájmem celospolečenského dosahu.

Podle rámcových zásad pro posílení působnosti městských a místních národních výborů v oblasti ekonomiky se umožňuje, aby do přímé správy městských a místních národních výborů byly převedeny hospodářské a rozpočtové organizace, které jsou nedílnou součástí městského organismu a uspokojuji bezprostředně potřeby města. Jde zejména o činnost v odvětvích místního hospodářství, místního stavebnictví, dopravy, vodního hospodářství, obchodu, školství a kultury.

Prováděním těchto opatření se zakládá začátek procesu, jehož důsledná realizace je podmíněna i vytvářením potřebných ekonomických a kádrových předpokladů u místních a městských národních výborů. Z těchto důvodů se realizace tohoto usnesení zatím výrazněji neprojevila.

Pravomoc a odpovědnost především místních a městských národních výborů při rozhodování o zabezpečování rozvoje investiční výstavby byla posílena vymezením horní hranice rozpočtových nákladů staveb, o nichž mohou rozhodovat jednotlivé stupně národních výborů s konečnou platností i jako investoři. Posíleno bylo i rozhodování národních výborů v bytové výstavbě. Ve spojitosti s vytvářením podmínek je umožněno národním výborům zřizovat útvary pro zavádění investorské činnosti a se souhlasem KNV vytvářet inženýrské organizace na chozrasčotním základě v místech soustředěné a náročné výstavby, které zabezpečují za úplatu dílčí nebo komplexní technické služby pro národní výbory i jiné organizace při přípravě a realizaci investic. Zatím jsou experimentálně zřízeny krajské inženýrské organizace v Plzni a v Brně a městská v Brně-městě. Připravují se i u ostatních krajských národních výborů, ve velkých městech a u některých okresních národních výborů pro několik okresů dohromady (např. v Liberci s působností pro okres Liberec a Jablonec n. N.).

Opatření, která byla dosud přivedena ve směru posílení pravomoci a odpovědnosti místních a městských národních výborů dávají prostor pro další intenzívnější rozvoj vlastní iniciativy, zejména v úzké spolupráci se závody, společenskými organizacemi, se širokým občanským aktivem.

Opatření vlády a ústředních orgánů, jakož i opatření provedená národními výbory ve vlastní působnosti se již kladně projevují v prohloubení společenské funkce národních výborů, při zajišťování dalšího rozvoje jimi řízeného hospodářství a v celé jejich činnosti.

Národní výbory a jimi řízené organizace dosáhly v uplynulém roce ve svém hospodaření poměrně dobrých výsledků.

Novými opatřeními podněcovaná ekonomická iniciativa národních výborů pomohla k tomu, že rozpočtové příjmy byly překročeny. To umožnilo překročit i rozpočtové výdaje a zabezpečit tak některé původně neplánované potřeby. Přitom bylo dosaženo převahy příjmů (včetně dotace ze státního rozpočtu) nad výdaji ve výši 1481 mil. Kčs. Kromě toho zůstalo národním výborům ve fondu rezerv a rozvoje k 31. 12. 1966 nevyčerpáno 919 mil. Kčs, s jejichž použitím však národní výbory počítají na konkrétní akce; celkový zůstatek finančních prostředků z roku 1966 (rozpočtový přebytek a zůstatek fondu rezerv a rozvoje) činí 2,4 mld. Kčs.

Příznivého výsledku dosáhly národní výbory přesto, že jim nebyla dotací z ústředního rozpočtu zabezpečena částka 1846 mil. Kčs, a to 939 mil. Kčs na investice rozpočtových organizaci (tj. 7 % hmotného plánu investic) a 907 mil. Kčs na neinvestiční potřeby místního charakteru. Toto opatření bylo vyvoláno problémy při sestavování státního rozpočtu na rok 1966 a mělo určitý pozitivní vliv jako ekonomický tlak na vyšší využití neplánovaných zdrojů národních výborů a na vyšší tvorbu jejich plánovaných příjmů. Působilo však nepříznivě na hmotnou zainteresovanost národních výborů, zaznamenalo citelné snížení jejich celkových zdrojů a národní výbory musely měnit úvahy o použití svých volných zdrojů na urychlení rozvoje svého hospodářství.

K řešení některých nepředvídaných potřeb byly národním výborům v uplynulém roce poskytnuty prostředky z vládní rozpočtové rezervy a návratné půjčky k překlenutí časové neshody příjmů a výdajů. Tyto půjčky byly vesměs již vráceny a jen u některých byla na žádost národních výborů prodloužena doba splatnosti.

Plánované výkony podniků řízených národními výbory byly splněny na 107,5 %, což představuje jejich překročení o 1034 mil. Kčs. Současně byl překročen zisk o 788 mil. Kčs.

Podle dosažených výsledků za rok 1966 nelze vsak ještě uceleně zhodnotit působení nástrojů nové soustavy řízení, již proto, že některé z nich nebyly v plné míře uplatněny. Ukazuje se však, že bude nutno velmi citlivě ovlivňovat tvorbu a rozdělování hrubého důchodu podniků tak, aby se lépe prosazovaly ekonomicky žádoucí tendence, zejména vytváření vlastních zdrojů na investiční výstavbu (do fondu výstavby bylo přiděleno v roce 1966 jen 62 mil.).

Rovně rozpočtové hospodaření národních výborů v I. čtvrtletí letošního roku bylo úspěšné. Proti roku 1966 vzrostl objem rozpočtu národních výborů o 7 mld. Kčs. Podílí se na tom rovněž vyšší příjmy od podniků řízených národními výbory, stabilizační odvod a 1 % odvod podniků ústředně řízených, který je pro rok 1967 vyčíslen částkou 1541 mld. Kčs. Tyto příjmy jsou plněny uspokojivě, stejně jako ostatní příjmy a ve většině z nich se dosáhlo vyššího plnění než činí 1/4 rozpočtu. Z fondu rezerv a rozvoje použily národní výbory v souladu s jeho funkcí na nadplánovaný rozvoj celkem 180 mil. Kčs.

Také podniky řízené národními výbory dosahují příznivých výsledků. Plánovaný roční objem tvorby hrubého důchodu byl splněn na 24,9 %, tvorba zisku dosáhla 27,3 % z ročního úkolu a náklady na 1 Kčs výkonů byly proti plánu nižší o 2 hal. Na těchto příznivých výsledcích mají však podíl i snadno dosažitelné rezervy, jako je snížení nadměrného stavu zásob, úspora materiálu apod.

Tvorba zdrojů v těchto podnicích je v souhrnu příznivá; rozdíly se však projevují v jednotlivých odvětvích i mezi jednotlivými národními výbory. Značné odlišnosti jsou i v naplňování podnikových fondů. Obtížná situace, pokud jde o nedostatek vlastních zdrojů, se projevuje podle výsledků dosažených v prvním čtvrtletí t. r. zejména u odběratelských organizací, např. u podniků RaJ v hlavním městě Praze i jinde.

Tyto problémy budou v nejbližší době řešeny při prohlubování přijatých zásad nové ekonomické soustavy. Nutnou podmínkou plného uplatnění těchto zásad je však i zvládnutí ekonomických nástrojů národními výbory, které vůči svým podnikům musí vystupovat ne jako oborová ředitelství, ale jako orgán státně politického řízení.

Na rozvoj hospodářství národních výborů a zajišťování místních potřeb kladně působí využívání úvěrové politiky. Národní výbory uzavřely do konce dubna 1967 u poboček státní spořitelny úvěry v 1852 případech, v celkové výši 189 mil. Kčs, z nich vyčerpaly 91,3 mil. Kčs, zejména na rozvoj výroby a placených služeb a na obecně prospěšná zařízení. Nejvíce půjček uzavírají národní výbory ve Středoslovenském, Jihomoravském, Východočeském a Východoslovenském kraji. Možnost úvěru zdaleka nevyužívají všechny národní výbory z obavy, že se obec zadluží, a také proto, že se u některých funkcionářů projevuje málo ekonomické iniciativy.

Větší aktivita a iniciativa národních výborů se projevila při vytváření lepších předpokladů pro zapojování podniků, společenských organizací a občanů do aktivního řešení veřejných věcí a budování obecně prospěšných zařízení a konkrétně v oblasti dobrovolného sdružování prostředků podniků, výrobních a spotřebních družstev, JZD a společenských organizací a národních výborů. Nejlepší výsledky v tomto sdružování dosahují kraje Severočeský a Severomoravský, nejméně je rozvinuto v kraji Východoslovenském, Východočeském a v hlavním městě Praze. Například v kraji Severočeském jde o více než 350 mil. Kčs, na čemž má největší účast severočeský hnědouhelný revír, který přispívá na řešení problému životního prostředí, zlepšení vzhledu krajiny, výstavbu kulturních a sociálních zařízení. Rozvíjí se sdružování prostředků na skupinové vodovody, např. v Jihomoravském kraji, v pohraničním okrese Tachov apod.

V každém kraji byla již řada akcí ze sdružených prostředků uskutečněna; k největším patří vybudování autobusového nádraží v Klášterci nad Orlicí a v Hlohovci. V některých krajích a okresech dochází ve větším měřítku i ke sdružování prostředků MNV a JZD. V okrese Kroměříž v obci Podhradní Lhota přispělo JZD částkou 80 000 Kčs, v obci Uhřice částkou 70 000 Kčs na výstavbu skupinových vodovodů. V okrese Košice přispělo na úpravu veřejných cest JZD Perín 67 000 Kčs, Tršťany 133 000 Kčs, Bidovce 66 000 Kčs, Lipovec 67 000 Kčs atd.

Ukazuje se však, že některé podniky nedoceňují důležitost ekonomických a společenských vztahů mezi závody a národními výbory, vycházejí mylně z toho, že jejich účast na budování různých obecně prospěšných zařízení je dostatečně zabezpečeno odvodem 1 % z hrubého důchodu a s dobrovolnými příspěvky neuvažují. Tyto nesprávné názory bude třeba soustavně překonávat užší spoluprací národního výboru s vedením podniků, s orgány ROH a dalšími společenskými organizacemi.

Národní výbory musí jako zastupitelské orgány na druhé straně dbát, aby prostředky získané sdružováním byly účelně a efektivně využívány, nedocházelo k nadměrné rozestavěnosti, nebyly překračovány rozpočtové ceny staveb, a respektovat vládou stanovené zásady efektivnosti investiční výstavby.

Dobrá politická práce některých národních výborů po XIII. sjezdu KSČ se projevuje v tom, že dokázaly získat k finanční pomoci při budování veřejně prospěšných zařízení i občany. Např. v Rakvicích v okrese Břeclav věnovali občané 50 000 Kčs na adaptaci kina, v Dražovicích v okrese Vyškov 20 000 Kčs na výstavbu koupaliště, v Gottwaldově 40 000 Kčs za rozšíření hřbitova.

K dalšímu rozvoji materiálně technické základny hospodářství řízeného národními výbory byly vytvářeny předpoklady zvyšování prostředků na investice a generální opravy (číselné údaje uvedeny na tabulkách č. 1a a 1b). Pokrokem je přitom, že bylo dosaženo úspěšnějšího plnění plánovaných úkolů jak v investiční výstavbě, tak i v generálních opravách.

Podle plánu na rok 1967 připadá z celkového objemu investic pro organizace se zainteresovaností na hrubém důchodu 15,8 %, pro ostatní organizace (tj. rozpočtové, příspěvkové a hospodářské bez zainteresovanosti na tvorbě hrubého důchodu) 84,2 %. Přitom k posílení rozvoje materiálně technické základny organizací zajišťujících opravárenskou činnost a služby budou poskytovány dotace ze státního rozpočtu až do výše 20 % celkového objemu realizovaných investic hospodářských organizací. Státní rozpočet bude tak i nadále významně přispívat na zabezpečení materiálně technické základny hospodářství řízeného národními výbory.

Důležitým úsekem činnosti národních výborů, kterému věnoval zvláštní pozornost XIII. sjezd KSČ, je zajišťování služeb pro obyvatelstvo poskytovaných organizacemi místního hospodářství. Jejich současný rozvoj je podmíněn také řadou opatření, zejména v oblasti nové soustavy řízení, která s určitými odchylkami je aplikována i pro oblast služeb.

Prováděná opatření a zvýšená pozornost národních výborů se již projevují v tom, že podniky místního hospodářství docílily v roce 1966 i v l. čtvrtletí 1967 dobrých hospodářských výsledků. Proti roku 1965 vzrostl celkový objem výkonů o 8,7 % a tržeb od obyvatelstva o 7,8 %. Vzrostl i počet pracovníků o 2,3 %, průměrná mzda o 2,9 %. Plán hrubého důchodu byl překročen o 8,0 % a plán čistého zisku o 32,1 %.

Požadavky odběratelů na výrobky a služby byly uspokojeny lépe nežli v předchozím období. K výraznému zlepšení však nedošlo pokud jde o kvantu služeb a jejich pohotovost.

V komunálních službách rostou pomaleji tržby od obyvatelstva, čímž klesá jejich podíl na celkových výkonech. Rozvíjí se rychleji činnost pro socialistický sektor, než pro obyvatelstvo. K lepšímu uspokojování potřeb obyvatelstva přispívá zejména rozšiřování sítě rychloslužeb.

Ke značnějšímu růstu tržeb od obyvatelstva došlo u autotaxi, u prodeje květin a v menším rozsahu u holičských a kadeřnických služeb. V řadě oborů se však projevila stagnace, resp. pokles, např. u prádelen a čistíren. Zvláštních opatření podniků služeb a národních výborů si vyžádalo zabezpečení služeb v souvislosti se zkracováním pracovní doby a zaváděním volných sobot. Přestože se zpočátku vyskytly některé potíže, zajišťují nyní podniky služby v zásadě v rozsahu odpovídajícím poptávce. Jednotlivě se vyskytující nedostatky národní výbory řeší.

V souvislosti s úpravou cen některých služeb byla vytvořena vládní rozpočtová rezerva, která se velmi osvědčila. Z uvolněných cca 120 mil. Kčs v roce 1966 byla efektivně realizována výstavba, popř. modernizace řady domů služeb, rychločistíren, zahradnických provozoven atd.

Volná tvorba cen uplatňovaná v roce 1966 i v roce 1967 v některých oborech nevedla k mimořádným cenovým změnám; pokud k nim došlo, cenová opatření byla odůvodněná a reálná. Dosud zůstávají ztrátovými lázeňské a rekreační služby, kde nelze zvýšit ceny na úroveň rentability. V důsledku úpravy velkoobchodních cen znovu ke ztrátovosti prádelen.

Rozvoj služeb je podporován i vhodnými opatřeními ve mzdové politice a výchově kádrů. S příznivým ohlasem se setkalo např. zřízení třítýdenních kursů organizovaných ministerstvem vnitra pro vybrané ředitele komunálních podniků a místního průmyslu, které jsou zaměřeny zejména na otázky řízení v podmínkách nové soustavy.

Při aplikaci nové soustavy řízení na podmínky místního hospodářství byla snaha vytvořit úpravou některých otázek, jako je např. výše odvodu z hrubého důchodu, ze základních prostředků a ze zásob, stabilizačního odvodu apod., podmínky pro rozvoj služeb, zejména pokud jde o rozšiřování a zkvalitňování materiálně technické základny, získávání pracovníků a uplatnění nových pružných forem poskytování služeb. Zkušenosti však ukazují, že dosud provedená opatření bude třeba z hlediska dalšího rozvoje služeb prověřit, zejména pokud jde o působení stabilizačního odvodu a odvodu ze zásob.

Nová technika pro rozvoj služeb je opatřována jak tuzemskou výrobou, zejména podniky řízenými ministerstvem vnitra (MEOS), tak i dovozem ze zahraničí. Ve zvýšení technické úrovně se však dosud nepodařilo v některých oborech dosáhnout zásadnějších změn.

Dále se nepodařilo dořešit plně potřeby podniků služeb v materiálně technickém zásobování, i když k určitému zlepšení došlo např. u náhradních dílů pro televizi a rozhlasové přijímače. Velké potíže trvají zejména v autoservisu. Podobně se nepodařilo plně zabezpečit dostatek učňů pro rozvoj služeb, přestože mnohé národní výbory povolily nábor učňů i nad stanovené kvóty. V současné době se prověřují možnosti rozšíření kapacit učňovských zařízení.

Zvýšenou péči věnují národní výbory po XIII. sjezdu KSČ zajištění oprav, modernizace a údržby bytového fondu. Zatímco v roce 1961 činil objem oprav na bytovém fondu spravovaném národními výbory 649 mil. Kčs, tj. 0,99 % z hodnoty tohoto majetku, zvýšil se objem oprav provedených v roce 1966 již na 1596 mil. Kčs, což představuje 1,86 % hodnoty. K tomuto zlepšení přispěla orientace národních výborů na vyšší využití kapacit okresních stavebních podniků a v některých případech i pomoc ústředně řízených stavebních organizací. Významně přispělo i budování údržbářských čet při podnicích bytového hospodářství. Zatímco v roce 1961 byla v údržbářských četách podniků bytového hospodářství zaměstnáno 3879 pracovníků, zvýšil se jejich počet v roce 1966 na 13 900 pracovníků objem prací provedených těmito pracovníky vzrostl z 54,3 mil. Kčs v roce 1961 na 400 mil. Kčs v roce 1966, tedy více nežli sedminásobně. Činnost těchto čet je třeba dále zlepšovat lepším řízením jejich práce a zabezpečením vhodné skladby pracovníků podle potřeb.

Úsilí národních výborů a jejich podniků je nutno dále orientovat na odstraňování závažných nedostatků, které se projevují v předražování při účtování údržbářských prací a v opomíjení některých druhů naléhavých oprav.

Při využívání nových principů řízení projevila se v činnosti národních výborů důkladnější snaha o řešení hlavních problémů jednotlivých odvětví a ústup od řešení operativních otázek.

V odvětví dopravy věnovaly národní výbory pozornost hlavně zajištění předpokladů pro úspěšné uplatnění principů zdokonalené soustavy řízení. To umožnilo, že jak podniky ČSAD, tak i podniky Silnice hospodaří úspěšně v podmínkách hmotné zainteresovanosti a za rok 1966 překročily plánovaný hrubý důchod o 263 mil. Kčs.

Po úspěšném ověření nové soustavy řízení v podnicích městské hromadné dopravy, které provedly městské národní výbory v Bratislavě, Brně a Opavě, bylo možno rozšířit toto ověřování u všech 22 podniků městské hromadné dopravy.

V souvislosti se zaváděním nové soustavy řízení řešily národní výbory i problémy v oblasti cenové politiky, vyplývající z přestavby nákladního tarifu automobilové silniční dopravy od 1. 1. 1967. Úprava tarifů je v současné době středem pozornosti některých městských národních výborů v souvislosti s uplatňováním ekonomických podmínek v městské dopravě. V Ostravě vstupují dnem 1. července 1967 v platnost zvýšené tarify jízdného. Úpravy připravují také městské národní výbory v Brně a v Bratislavě. Další městské národní výbory zatím ceny jízdného neupravují zejména pro omezenou možnost zvýšit v krátké době kvalitu dopravních služeb.

Péče o silnice byla zaměřena hlavně na modernizaci nejdůležitějších silničních tahů. Soustředění prostředků na investice a generální opravy na vybranou silniční síť - nejvíce dopravně zatíženou - činí zhruba 70 % z celkového objemu prostředků určených na výstavbu silnic. Oblast silničního hospodářství zůstává nadále jedním ze základních problémů činnosti národních výborů. Zejména je nutné, aby národní výbory pečovaly o nejhospodárnější využití finančních prostředků a kapacit a zvláště kvalitu výstavby a údržby silniční sítě v souladu s usnesením vlády č. 35/66 o modernizaci a rekonstrukci hlavních tahů silniční sítě, které není dosud uspokojivě plněno. Je správný postup, podle něhož např. Národní výbor hl. m. Prahy i některé jiné národní výbory odmítají převzít a proplácet nekvalitně provedenou výstavbu nebo opravy komunikací a silnic. Vzhledem k trvajícím problémům v silničním hospodářství a údržbě se těmito otázkami bude vláda znovu zabývat.

Některá zásadní opatření byla provedena v oblasti vodního hospodářství řízeného národními výbory. Byla provedena delimitace správy a provozu vodních toků, objektů na nich a rozvojových činností podle povodí do ústředního řízení a v souvislosti s touto delimitací byly nově uspořádány i organizace spravující vodovody a kanalizace v působnosti národních výborů.

Ve vodohospodářských organizacích řízených národními výbory byla uplatněna v druhém pololetí 1966 a dále od začátku roku 1967 nová organizační forma. Vodohospodářské organizace přešly na formu příspěvkových organizací a současně je u 20 organizací, u nichž byly vhodné ekonomické podmínky, experimentálně ověřována v tomto roce forma organizace hospodářské.

K zajištění rychlejšího proporcionálního rozvoje vodního hospodářství, zejména také v oblasti místních potřeb, se uvažuje o možnosti zřídit Státní fond vodního hospodářství, z něhož by byly poskytovány dotace a půjčky, zejména také na investiční výstavbu čistíren odpadních vod v hospodářství řízeném národními výbory.

V rámci zásadních opatření na tomto úseku se připravuje ve spolupráci s národními výbory návrh nového zákona o vodním hospodářství.

Dobrých ekonomických výsledků dosáhly národní výbory i při zabezpečování úkolů na úseku obchodu. Podniky Restaurace a jídelny splnily v minulém roce maloobchodní obrat ve výši 8297,5 mil. Kčs. Ve srovnání s rokem 1965 bylo dosaženo přírůstku 261,6 mil. Kčs, což představuje zvýšení o 3,3 %. Roční plánovaný maloobchodní obrat byl překročen o 62,4 mil. Kčs, tj. o 0,8 %.

Podobně byl překročen o 10,7 % i plán obratu za služby a to v první řadě za ubytování. Překročení bylo ovlivněno ve značné míře zavedením směrných limitních maloobchodních cen za ubytování. Celkové zvýšení cen v ubytovacích zařízeních podniků Restaurace a jídelny činilo 8,1 mil. Kčs. Téměř polovinu toho dosáhly podniky v Praze.

Ve veřejném stravování využily podniky Restaurace a jídelny v průběhu minulého roku možnosti volné tvorby cen, zaměřené zejména na odstranění neúměrné konzumace piva v závodech vyšších cenových skupin a na rozšíření prodeje jídel vlastní výroby, zlepšení obsluhy a poskytování služeb. Prověrkami však je také zjišťováno, že podniky pověřené cenovým experimentem v některých případech zvyšují neoprávněně ceny jídel, a to i v provozovnách III. a IV. cenové skupiny.

Přes dosažené výsledky zůstává kvalita, kulturnost a hygiena služeb obchodu v řadě míst i nadále na nízké úrovni, což bude vyžadovat důsledné odstraňování nedostatků ze strany národních výborů i spotřebitelských rad. K odstraňování nedostatků v obchodě a ve veřejném stravování, zejména z hlediska ochrany zájmů spotřebitele, přispěje podřízení Státní obchodní inspekci i krajským národním výborům.

V podnicích Uhelné sklady došlo v roce 1966 k další konsolidaci zásobování a služeb. Celostátně bylo prodáno o 800 tis. tun uhelných paliv méně než v roce 1965, zásobování obyvatelstva probíhalo plynule a bez poruch při pokračujícím zlepšování jakostní struktury dodávek.

Na úseku školství byla zaměřena pozornost národních výborů zejména na řešení obtížné situace v rozvoji základních fondů. I když je na výstavbu škol a školských a kulturních zařízení vynakládána zhruba ročně 1 mld. Kčs, je dosud značný nedostatek učeben a trvá směnnost vyučování. Plán investiční výstavby byl ve školství řízeném národními výbory splněn v roce 1966 na 97,7 %, nedostatky se projevily v budování základních 9letých škol v některých krajích a zejména ve výstavbě mateřských škol. Na tomto úseku je důležité uplatňovat šířeji svépomocnou výstavbu a sdružování prostředků.

Zvláštní pozornost národních výborů zasluhuje i nadále péče o údržbu a opravy škol a školských a kulturních zařízení.

Některé problémy ve školství pomáhá řešit nová úprava platů učitelů I. a II. cyklu, mateřských škol a vychovatelů.

V současné době se národní výbory starají podle zásadních opatření přijatých vládou o účinnější řešení problémů týkajících se mládeže, zejména mládeže vyžadující zvláštní péče, o vytváření podmínek k zlepšení tělesné výchovy mládeže apod. Jako jeden z hlavních úkolů národních výborů vystupuje v poslední době do popředí péče o rozmísťování dorostu a absolventů škol s cílem zabránit rostoucím tendencím překračovat počty mladistvých začleňovaných přímo do pracovního procesu; tyto tendence vyvěrají ze snahy podniků získat po krátkém zaškolení levné pracovní síly.

Mezi úkoly, které bude v práci národních výborů třeba řešit, patří dále zlepšení řízení školství, zejména účinnosti školní inspekce a státního dozoru na výchovu učňů a úprava pracovního režimu škol v souvislosti se zavedením volných sobot.

Rostoucí podíl v práci národních výborů zaujímá v posledním období oblast kultury. V roce 1966 bylo zhruba v činnosti 13 352 zájmových kroužků se 143 000 členy, 32 223 souborů zájmové umělecké činnosti se 378 200 členy. Ve 12 667 lidových knihovnách si 1 812 000 čtenářů vypůjčilo 46 481 000 knih, ve 13 státních vědeckých knihovnách 150 321 čtenářů prostudovalo 4 658 840 knih. Celkem 175 památkových objektů navštívilo 4 339 500 návštěvníků, 278 museí a 92 památníků shlédlo 8 482 200 lidí, v 30 galeriích bylo na 2094 výstavách 3 012 000 návštěvníků, ve 12 zoologických zahradách bylo 2 762 000 návštěvníků, v 19 parcích kultury a oddechu 11 286 000 lidí a v divadlech řízených krajskými národními výbory bylo 9 197 000 návštěvníků.

Na tuto kulturní a uměleckou činnost vynaložily národní výbory v roce 1966 celkem 1 156 800 000 Kčs.

Rozvoj kultury je důležitou součástí naplňování společenskovýchovné funkce národních výborů, která se bezprostředně odráží v životě občanů. Je proto důležité, aby národní výbory i v dalším období ve své vlastní činnosti i při řízení kulturních organizací a zařízení věnovaly trvalou péči zvyšování úrovně výchovné práce.

Na úseku poskytování zdravotnických služeb dosahují národní výbory zlepšení především v ambulantní péči. Celkem přibylo v roce 1966 v ambulantní péči 400 lékařských míst, a to zejména v oborech interního lékařství, stomatologie, chirurgie, gynekologie a porodnictví a pediatrie. Zdravotnické služby na těchto úsecích zajišťovalo o 1598 pracovníků více, než v předchozím roce.

Zvýšená péče byla věnována i zajištění služeb poskytovaných v nemocnicích a v léčebných a vyšetřovacích složkách, kde se zvýšil počet lékařských míst o 185 a počet pracovníků o 4001 osob. V nemocnicích bylo dáno nově do provozu celkem 450 lůžek, z toho 120 na Slovensku.

Celkový pokrok v plnění investiční výstavby zdravotnických zařízení národních výborů znamenal, že v roce 1966 byl plán na tomto úseku (téměř 358 mil. Kčs) splněn na 100,7 %. Zaostává však nadále výstavba jeslí, kde se nedosáhlo plánovaného přírůstku míst. Výrazným rysem vývoje zdravotnictví je posílení preventivní léčebné péče, která se projevila v poklesu zejména infekčních chorob, a stálé zdokonalování celkové vybavenosti zdravotnických zařízení. Na druhé straně však trvalí některé problémy v organizaci a kvalitě práce zdravotnických zařízení a v pohotovosti jejich služeb. Národní výbory v nových podmínkách hospodaření zaměřují svoji pozornost na stálé zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva tím, že dbají na vytváření zlepšených hygienických podmínek v závodech společného stravování, ve výrobních podnicích, v obchodech, ve službách, na školách apod. Dále věnují zvýšenou pozornost zdravotní výchově občanů, zejména nové generace. Byly zavedeny úhrady za některé zdravotnické složky, které nejsou nezbytné, např. odstraňování kosmetických vad, příplatky na lékařské prohlídky prováděné v soukromém zájmu občanů apod., přičemž získané prostředky se použijí zejména na úhradu zvýšených nákladů spojených se zajišťováním příslušných výkonů, na doplnění vybavení zdravotnických zařízení a na odměňování pracovníků při pohotovostní službě.

Větší prostor pro rozvoj řady úseků řízených národními výbory, zejména však služeb, vytvářejí opatření, která jsou uskutečňována na úseku sociálního zabezpečení, zejména pokud jde o zaměstnávání důchodců.

Podle odhadů státního úřadu sociálního zabezpečení pracuje po část roku převážně v zemědělství, stavebnictví a v některých dalších odvětvích asi 170 000 důchodců. V trvalém pracovním poměru pracuje asi 50 000 důchodců.

Péče o zaměstnávání důchodců i celkový vzrůst jejich počtu klade větší nároky na rozsah i práci národních výborů. Např. jen v roce 1966 zpracovaly národní výbory 275 000 nových žádostí o starobní, invalidní, vdovské a sirotčí důchody. Více pozornosti musí věnovat odstraňování nedostatků v ústavech sociální péče, v lékařské péči o důchodce, v jejich stravování, v důchodovém řízení a při včasném a kvalitním vyřizování žádostí o nové důchody, jakož i při provádění doplňkové péče sociálního zabezpečení.

Národní výbory celkem úspěšně plnily úkoly uložené jim na úseku zemědělství. Významnou měrou se podílely na zabezpečování pracovních sil, dopravních prostředků a služeb zemědělským podnikům v průběhu roku, zejména v zajišťování špičkových prací v JZD a státních statcích s nedostatkem pracovních sil. Účinně se zapojily a pomáhaly v přípravě a zpracování plánů zemědělské výroby, uzavírání smluv o nákupu zemědělských výrobků apod. Kladně lze hodnotit i účast národních výborů při výkonu státní správy v oblasti ochrany zdraví zvířat a prevence na úseku zdravotní nezávadnosti a ochrany živočišných výrobků.

Další aktivní a úspěšná činnost národních výborů na úseku zemědělství vyžaduje více prohloubit vzájemnou spolupráci národních výborů a zemědělských orgánů.

Usnesení XIII. sjezdu KSČ orientuje pozornost národních výborů na úseku zemědělství zejména na otázky, které mají rozhodující význam pro jeho perspektivní rozvoj. Důležité úkoly budou národní výbory ve vztahu k zemědělství plnit na úseku ochrany a správného využití zemědělského půdního fondu, na úseku ochrany rostlin, veterinární péče, při výchově a získávání stálých, především odborných pracovníků pro zemědělské podniky a některé další úkoly, které nemohou zabezpečovat nově vytvářené hospodářské orgány - okresní zemědělská sdružení.

Národní výbory jen postupně posilují působnost místních a městských národních výborů v oblasti ekonomiky. Na úseku místního hospodářství byly v některých krajích převedeny provozovny místního průmyslu do přímého řízení městských a místních národních výborů. Jsou to zejména provozovny z oboru zámečnictví, truhlářství, obuvnictví, holičství, kadeřnictví, výjimečně i pekařské apod., které převážně uspokojují místní potřebu. Dosáhlo se tím také toho, že řada dřívějších provozoven, jejichž řízení bylo centralizováno do okresních podniků, se vrací k administrativně méně náročným formám řízení, např. převedením na podílovou mzdu apod.

Městské národní výbory a větší místní národní výbory kromě toho, že usilují o převod některých provozoven z řízení okresních národních výborů do vlastní správy, postupně přistupují k zřizování nových, zejména opravárenských provozoven, čímž skutečně rozšiřují síť služeb.

Dobře se rozvíjí uspokojování potřeb obyvatel ve službách zapojováním pracovníků v tzv. druhém pracovním poměru a povolením jednotlivcům poskytovat služby.

Některé okresní národní výbory přistoupily též k rozdělení podniků komunálních služeb na velké městské národní výbory a tam, kde není tento postup účelný, ponechávají obstarávání komunálních služeb v řízení okresních národních výborů nebo některého většího městského národního výboru.

Na úseku místního stavebnictví zřizují mnohé místní a městské národní výbory vlastní organizace, a to nejenom k rozšíření kapacit pro opravy, ale i k výrobě stavebních hmot.

Přestože jsou potíže ve strojním vybavení, obnovují a zřizují nové provozovny cihlářské výroby, cementářské zboží a otevírají kamenolomy a těžebny štěrkopísku. Nejvíc nových cihlářských provozoven bylo zřízeno v Jihomoravském kraji (18), v Západoslovenském (12) a Západočeském (10). Předpokládá se, že v tomto roce se vyrobí v cihelnách místních a městských národních výborů více než 50 miliónů cihelných jednotek. Kromě toho byly zřízeny nové městské stavební podniky, například v Českých Budějovicích, ve Frýdku-Místku, Spišské Nové Vsi, a stavební dvory v Nitre, Levoči, Gelnici a jinde. Nově zřízené stavební kapacity zaměřují městské národní výbory nejen na péči o bytový fond, ale také na opravy a údržbu škol, zdravotnických zařízení, na údržbu komunikací, veřejných prostranství a v některých případech i na individuální bytovou výstavbu.

Pokud jde o vodovody a kanalizace, zvolily národní výbory většinou dosavadní způsob řízení prostřednictvím okresních vodohospodářských organizací; ke způsobu řešení vodovodů a kanalizací se národní výbory znovu vrátí po vyhodnocení experimentů převádění těchto organizací na chozrasčotní princip hospodaření.

Rovněž podniky Restaurací a jídelen zůstávají převážně v působnosti okresních národních výborů. Zatím jen některé okresní národní výbory, např. Prachatice, se rozhodly převést restaurace ve městech do přímého řízení městských národních výborů s tím, že pro ně vyčlenily i příslušný počet pracovníků z okresního podniku Restaurace a jídelny. V ostatních obcích okresu je řídí méně náročnými formami, např. podíly na tržbách apod.

Na úseku školství jsou již ve správě místních a městských národních výborů věcné výdaje a údržba dětských útulků, školních jídelen, mateřských škol, základních devítiletých škol a některých dalších školských zařízení. Pokud jde o pracovněprávní a mzdové věci pracovníků těchto zařízení rozhodují MNV o přijetí nebo propuštění správních zaměstnanců, ale agendy s tím spojené zajišťuje v zájmu odbornosti a racionalizace správy okresní národní výbor, stejně jako pomůcky a modernizaci výuky na školách. Ve větších městech zajišťuje i tyto úkoly městský národní výbor.

K zřizování organizací komplexního městského hospodářství přistupují místní i městské národní výbory jen ojediněle; tento záměr je převážně ve stadiu příprav. Doposud byly vytvořeny organizace komplexního městského hospodářství ve Frýdlantu n. O. v okrese Frýdek-Místek, v Nitre, v Medzeve, okres Košice a v dalších městech. Jednou z příčin jejich pomalého vytváření je obtížné rozhodnutí o režimu hospodaření, neboť do podniku komplexního městského hospodářství jsou zařazovány hospodářské, rozpočtové a jiné činnosti.

Dosavadní poznatky získané z uplatňování posílení působnosti městských a místních národních výborů na úseku ekonomiky ukazují na potřebu dalšího prohloubení již přijatých opatření na národních výborech v souvislosti s celkovou realizací principů nového zákona o národních výborech. Na některých úsecích se na podporu realizace řeší dílčí otázky organizační, ekonomické a metodické, které brání rychlejšímu postupu.

Uplatňování sjezdové rezoluce v oblasti prohlubování masově politické a kulturně výchovné činnosti národních výborů se projevilo zejména v soutěži národních výborů na počest XIII. sjezdu strany, v níž se dosáhlo podstatně lepších výsledků než v předchozích létech.

Soutěže se zúčastnilo 9719 měst a obcí. Jejich závazky byly zaměřeny správně na další zlepšování životního prostředí, rozvoj služeb a jejich zkvalitnění, širší využívání místních zdrojů a zvyšování příjmů národních výborů, na obohacení kulturní, společenské a tělovýchovné činnosti aj. V akci "z" bylo dosaženo, dík soutěži, nejlepších výsledků za celou dobu jejího trvání. Hodnota brigádnických prací dosáhla výše 31/4 miliardy Kčs a občané odpracovali zdarma 278 miliónů hodin. Bylo odevzdáno do užívání např. 29 školních jídelen, 16 jeslí, 66 mateřských škol, 45 školních dílen, 8 družin mládeže, 31 tělocvičen, 500 kulturních a osvětových zařízení, 389 sportovních zařízení, 76 koupališť, 251 vodních nádrží, 400 dětských hřišť, 21 zdravotních středisek, 1000 autobusových čekáren, 114 budou MNV, 21 sběren surovin, 166 požárních zbrojnic, 400 km vodovodů a kanalizací, upraveno mnoho kilometrů místních komunikací apod.

Vláda ocenila přínos soutěže a odměnila nejlepší obec z každého kraje. Rady KNV a ONV předaly čestná uznání a odměny dalším obcím.

V letošním roce je soutěž národních výborů organizována na počest 50. výročí Velké říjnové socialistické revoluce. Do této soutěže je přihlášeno již více než 9500 obcí, v řadě dalších obcí se závazky zpřesňují v souvislosti s projednáváním rozpočtu na r. 1967. Závazky dosud uzavřené představují vytvoření hodnoty přes 2 miliardy Kčs a přes 100 mil. brigádnických hodin.

V prvním čtvrtletí bylo v akci "Z" provedeno prací za 335,5 mil. Kčs při nákladech 74,9 mil. Kčs a občané odpracovali 27,8 miliónů hodin.

Zlepšila a prohloubila se spolupráce národních výborů, závodů a společenských organizací při organizování a provádění veřejně prospěšných akcí i v péči o zdravější a kulturnější životní prostředí, jen v menším měřítku se však dosud zaměřila na oblast společenského kulturně výchovného působení v místě bydliště, zejména na výchovnou práci mezi mládeží.

V širokém rozvoji různých forem společenského života, v jeho účelné organizaci a cílevědomé spolupráci národních výborů s ostatními orgány a organizacemi, jsou dosud značné možnosti přispívat k naplňování různých zájmů pracujících ve volném čase a k prohlubování socialistického životního stylu.

Posílení úlohy národních výborů v oblasti socialistické zákonnosti je zaměřováno v souladu s rezolucí XIII. sjezdu, na účinný boj proti negativním protispolečenským jevům, předcházení kriminalitě a zvýšení úrovně práce ve státní správě. Posílení této úlohy národních výborů zakotvuje také řada ustanovení návrhu nového zákona o národních výborech.

Otázky boje s protispolečenskou činností jsou více než dříve v popředí zájmu národních výborů a dostávají se na pořad jednání rad a plenárních zasedání. Postavení národních výborů umožňuje koordinovat působení vlastních orgánů s činností orgánů působících v trestním řízení i dobrovolných společenských organizací na tomto úseku. Tak se prohloubil např. diferencovaný přístup národních výborů zejména k řešení otázek veřejného pořádku ve velkých městech, v rekreačních oblastech, v místech většího turistického ruchu a při zajišťování pořádku při veřejných sportovních, kulturních a zábavních podnicích.

V rámci preventivní i represivní činnosti projednaly orgány národních výborů v průběhu r. 1966 celkem 167 500 případů drobné protispolečenské činnosti, z toho 54 % přestupků a provinění protisocialistickému soužití. Vedle případů projednaných před orgány národních výborů, byly předmětem větší pozornosti národních výborů i drobné přestupky řešené v blokovém řízení.

Národní výbory začaly také uplatňovat svou novou kontrolní funkci v ústavech nápravné výchovy a prohloubily i péči o osoby propuštěné z výkonu trestu; součinnost příslušných orgánů přispěla k řešení konkrétních problémů v některých ústavech a umožnila analyzovat nedostatky práce orgánů národních výborů a jiných státních, hospodářských a společenských orgánů a organizací na tomto úseku. Konkrétní opatření jsou v současné době rozpracovávána na úseku boje s kriminalitou mládeže.

Vážným problémem je stále otázka ochrany socialistického i osobního vlastnictví před rozkrádáním, poškozováním a požáry. Nedostatky jsou dosud i pokud jde o ochranu majetku v socialistickém vlastnictví, spravovaného samotnými národními výbory.

Při výkonu státní správy na jednotlivých úsecích dochází ještě k řadě nedostatků spočívajících převážně v nedodržování procesních náležitostí při řešení konkrétních případů, což mnohdy vede k vadným rozhodnutím. V tomto směru dochází ze strany národních výborů k porušování socialistické zákonnosti nejčastěji ve věcech bytových a stavebních. Malá přehlednost předpisů a jejich nedostatečná znalost ze strany pracovníků a výkonných orgánů zejména místních a městských národních výborů je jednou z vážných příčin kritizovaných nedostatků ve výkonu státní správy. Ke zlepšení činnosti národních výborů v této oblasti přispěje zákon o správním řízení, jehož návrh se současně předkládá Národnímu shromáždění.

Národní výbory věnují stížnostem pracujících stále větší pozornost a provádí pravidelně jejich rozbory. I když počet stížností podaných národním výborům v uplynulém roce poklesl, ukazují rozbory na to, že je třeba usilovat nejen o věcné řešení různých problémů v jednotlivých úsecích hospodářství národních výborů, ale zejména odstraňovat ty důvody stížností, které vyplývají z nesprávných rozhodnutí výkonných orgánů.

Nejvíce stížností na rozhodování národních výborů podali v uplynulém roce občané ve věcech bytových (21,2 % všech stížností), dále na služby a jejich kvalitu (10,9 %), na opatření na úseku sociálního zabezpečení (7,1 %). Přitom se však současně projevilo proti předchozímu roku snížení počtu stížností tohoto zaměření. Naopak došlo k růstu stížností na rozkrádání a nehospodárnost, na rozhodnutí v otázkách pracovně právních, daňových a jiných finančních záležitostech.

Opatření ke zvýšení působnosti a účinnosti práce národních výborů aktivizovala i orgány národních výborů, zejména pléna, rady a komise. V krajích, okresech, městech a ve většině obcí národní výbory přijaly na plenárních zasedáních i veřejných schůzích konkrétní opatření k účinnější práci s občany, společenskými a hospodářskými organizacemi při řešení místních záležitostí. Také poslanci národních výborů se více zúčastňují přípravy plenárních zasedání, schůzí národních výborů nižších stupňů, jednání občanských výborů a účinněji spolupracují se společenskými organizacemi. Častěji seznamují občany s úkoly národních výborů v nových podmínkách, radí se s nimi a získávají je pro jejich plnění.

V porovnání s rokem 1965 se v roce 1966 zvýšil počet aktivistů komisí národních výborů o 2907, největší bylo toto zvýšení u komisí místních a okresních národních výborů. Většina funkcionářů národních výborů přitom správně pochopila, že posilování ekonomické a finanční samostatnosti národních výborů je také cestou k tomu, aby se rozvíjela masově politická práce národních výborů a účast lidí na práci národních výborů. Z hlediska nových úkolů přistoupily také národní výbory v některých krajích k zhodnocení své činnosti, zaměřené zejména na činnost poslanců.

K zlepšení účinnosti jejich práce přispívá i školení, které k rozsáhlé problematice své práce v nových podmínkách organizují národní výbory pro své poslance a pracovníky za účinné pomoci ústředních orgánů Vedoucí funkcionáři krajských a okresních národních výborů uvítali také týdenní seminární školení, které pro ně uspořádala vláda v květnu letošního roku. Seminář byl zaměřen na otázky související s plněním usnesení XIII. sjezdu KSČ, k otázkám realizace zdokonalené soustavy plánovitého řízení k objasnění zásad návrhů zákonů o národních výborech a o správním řízení. Pozornost byla věnována i teoretickým otázkám vědeckotechnické revoluce, řízení společnosti, obecné teorii správy a vědecké organizaci práce státní správy.

Pozornost národních výborů je zaměřena i na zvyšování kvalifikace pracovníků jejich odborů. Určité výsledky se projevují v tom, že několik tisíc pracovníků si v posledních letech doplnilo svou kvalifikaci a v současné době jich velký počet studuje na vysokých a středních školách. Přes tuto péči se však nedaří zvyšovat kvalifikaci v žádoucím rozsahu. U krajských národních výborů splňuje požadavek vysokoškolského a středoškolského vzdělání 49 % pracovníků, u okresních národních výborů jen 34 %. Jednou z příčin je poměrně značná fluktuace kvalifikovaných pracovníků, kteří odcházejí z národních výborů hlavně z platových důvodů.

Nově vytvářené podmínky pro zvýšení samostatnosti a odpovědnosti národních výborů kladou stále vyšší požadavky na lepší vyzbrojení jejich poslanců a funkcionářů novými politickými a odbornými poznatky. Proto se připravuje řešení i těchto otázek a současně také návrh systému školení funkcionářů a pracovníků národních výborů.

Zpráva, kterou vláda předkládá Národnímu shromáždění v souvislosti se schválením návrhu zákona o národních výborech, charakterizuje současný stav realizace dokumentů strany a vlády v oblasti národních výborů. Současně ukazuje nejdůležitější výsledky činnosti centrálních orgánů i národních výborů při postupném zavádění přijatých opatření do života. Jde zejména o usnesení vlády č. 106/66, jehož úspěšnou realizací se naplňuje linie vytýčená XIII. sjezdem KSČ a jeho rezolucí o postavení a úkolech národních výborů v rozvoji socialistické společnosti. Opatření prováděná vládou a centrálními orgány založila tak počátek postupného procesu ke zvýšení pravomoci a odpovědnosti národních výborů, jehož těžiště se přesunuje do krajů, okresů a míst. Půjde o to, aby na jedné straně dosud přijatá opatření se stala nedílnou součástí uskutečňování realizace zdokonalené soustavy plánovitého řízení v ekonomice národních výborů, na druhé straně pak aby získávání zkušeností se projevilo v kvalitě práce národních výborů a všestranném rozvoji demokratických principů v jejich práci. To si vyžádá citlivě reagovat na to, jak bude praxe prověřovat přijaté záměry a včas a pružně provádět potřebné úpravy, kde to bude nutné k prospěchu splnění celkové linie vytýčené XIII. sjezdem. V tomto směru bude vláda a ústřední orgány nadále pracovat na řešení těchto otázek v těsné součinnosti s národními výbory.

V souladu se závěry, které přijal ústřední výbor KSČ v březnu letošního roku při svém jednání o plnění stranických usnesení o postavení a úkolech národních výborů v socialistické společnosti, orientuje vláda svůj další program práce tak, že se v nejbližším období soustředí zejména na dokončení prací na dlouhodobé koncepci ekonomických vztahů mezi národními výbory jednotlivých stupňů; dále na stanovení dlouhodobých souhrnných finančních vztahů rozpočtů národních výborů ke státnímu rozpočtu; na řešení věcných problémů a obtíží v současném stavu materiálně technické základny hospodářství řízeného národními výbory; na zvýšení účasti okresních a městských národních výborů při sestavování výhledových plánů oborově řízených podniků; na stanovení povinných příspěvků investorů na vyvolané a doplňkové investice; na další zjednodušení předpisů a snížení jejich počtu.

V návaznosti na nový zákon o národních výborech vláda a její orgány budou zabezpečovat:

- dokončení prací na návrhu vzorového statutu městských národních výborů;

- přípravu zásad činnosti národních výborů jednotlivých stupňů;

- vydání vládního nařízení o zřizování odborů národních výborů;

- úpravu způsobu odměňování a poskytování náhrad poslancům národních výborů spolu s návrhem odpovídající platové úpravy pro funkcionáře a pracovníky národních výborů;

- dořešení vztahů národních výborů a orgánů veřejné bezpečnosti při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku;

- zabezpečení zpracování systému školení funkcionářů a pracovníků národních výborů a zvyšování jejich kvalifikace.

V rámci opatření ke zvýšení účinnosti kontroly a k racionalizaci celkového kontrolního systému, která znamenají posílení společenské úlohy národních výborů, vláda přijme opatření k upevnění cenové kontroly,

- zajistí vydání vládního nařízení k provádění kontrolní působnosti národních výborů na úseku státních financí a novelizaci pravidel o provádění revizní činnosti;

- bude působit k dokončení výstavby komisí lidové kontroly a k výstavbě odboru státních financí krajských a okresních národních výborů.

Národní výbory budou nadále soustřeďovat své úsilí na důslednou realizaci usnesení XIII. sjezdu KSČ a opatření Národního shromáždění a vlády; přitom zejména budou dbát

- na důsledné uplatňování státně mocenské funkce při ochraně zájmů občanů a celé společnosti, na vyžadování kvality prací a služeb u všech dodavatelských organizací, na důsledné provádění kontroly přejímáni prací a dodávek, zejména při výstavbě a údržbě bytů, veřejných zařízení, komunikací apod.; na využívání všech forem ekonomických postihů;

- na soustavné prohlubování péče o životní prostředí, zlepšování vzhledu měst a životních podmínek; k tomu účelu využívat všech forem uplatňování politicko organizátorské funkce, využívat účelně místní zdroje, organizovat spolupráci s podniky, družstvy a organizacemi a sdružovat s nimi síly a prostředky k provádění společných akcí;

- na zajišťování všestranných podmínek pro realizaci opatření k posílení ekonomiky národních výborů nižších stupňů v tom směru, aby všechna nová opatření napomáhala k plnění základního poslání národních výborů komplexně zabezpečovat život a potřeby obyvatel v jejich územním obvodu a jejich účast na řízení státu;

- na prohlubování nové soustavy ekonomického řízení svého hospodářství, což vyžaduje oprostit se při řízení podniků od navyklých forem administrativního řízení a zaměřit se na pružné využívání ekonomických nástrojů;

- na přípravu obyvatel k obraně a bezpečnosti vlasti;

- na další rozvoj kulturně výchovné činnosti a rozvoj spolupráce se společenskými a zájmovými organizacemi, zvláště s ROH, ČSM a Svazem československých žen;

- na cílevědomou péči o soustavnou politickou a odbornou výchovu všech svých poslanců a pracovníků tak, aby mohli s plnou politickou odpovědností a potřebnou odbornou znalostí vykonávat svěřenou funkci;

- na organizování široké účasti občanů na zabezpečování svých hospodářských a kulturně výchovných úkolů.

V souvislosti s přípravou voleb do Národního shromáždění, Slovenské národní rady a do národních výborů, vyhodnotí činnost svých orgánů a poslanců za uplynulé volební období a připraví návrh plánu úkolů a činnosti v příštím volebním období.

Včasné a důsledné splnění těchto nejbližších úkolů centrálními orgány i národními výbory je nezbytnou podmínkou pro úspěšné uvádění nového zákona o národních výborech do praxe a pro přípravu voleb do národních výborů.

Stručný přehled

o plnění úkolů stanovených vládním usnesením č. 106/1966 k provedení výsledků celostátní konference národních výborů

Komu	Bod
ulo-	vl.	Úkol	Provedení
ženo	usn.

Vláda	1/1	Ustavit pracovní skupinu	Ustavena vl. usn. č. 154/1966,
		k přípravě zákona o	a v současné době návrh
		národních výborech	zákona projednávají orgány
		Národního shromáždění.
		Návrhy projednány postupně

		Připravit:
			vládou a využity při přípravě
Vláda	1/2a	- zásady řízení národních	zákona o národních výborech
		výborů vládou	a na něj navazujících
	b	- úpravu postavení a	prováděcích předpisů a
		úkolů SNR k národním	opatření.
		Výborům na Slovensku
	c	- vztahy ústředních orgánů
		k národním výborům
	d	- postavení ministerstva
		vnitra při koordinaci
		vnitřní správy státu

Vláda	3	Připravit návrh zákona o	Návrh připraven a projednán
		správním řízení	ve vládě 31. 5. 1996; v
			současné době předložen
			plénu Národního
			shromáždění.

Vláda	4	Zrušit předpisy, které jsou	Provedeno řadou opatření
		v rozporu s koncepcí	vlády i zákonným opatřením
		zvýšené pravomoci	předsednictva Národního
		národních výborů	shromáždění; zatím zrušeno
			cca 1200 předpisů, další
			předpisy se dále prověřují.

Vláda	5	Připravit vzorový statut	Návrh připraven za přímé
		městských národních	účasti funkcionářů MěstNV,
		výborů	dále se projednává tak,aby
			ve II. Pololetí 1967 jej mohly
			projednat vláda a orgány
			Národního shromáždění.

MSt	II/1	Projednat s KNV rozpory	Uskutečněna řada jednání na
MTP		v dodávkách materiálu	úrovni ministrů i předsedy
MCHP		potřebných pro	vlády, vláda usn. č. 367/1966
MSP		hospodářství národních	řešila a postupně se zajišťuje
		výborů	zejména v souvislosti s
			bytovou výstavbou.

SPK	II/2a	Přezkoumat rozsah	VI. Usn. č. 343/1966 o
		hospodářství řízeného	působnosti MěstNV a MNV v
		národními výbory	oblasti ekonomiky, které se
		jednotlivých stupňů	postupně realizují národními
			výbory; koncem roku 1967
			bude zhodnocen celkový
			stav vládou a uvážena
			nutnost dalších opatření.

	b	Vypracovat metodické	Vypracované návrhy se
		předpisy pro účast ONV	projednávají a zpřesňují v
		a MěstNV na sestavování	návaznosti na postup prací
		výhledových plánu oborově	na dlouhodobém plánu.
		a krajsky řízených podniků

	c	Experimentálně ověřit	Ověřeno v kraji
		použití ekonomických	Středočeském.
		nástrojů k zajištění
		oblastních proporcí

	d	Upravit používání	Upraveno vl. usn. č.
		ekonomických nástrojů	100/1966 o plánovitém
		k zajištění oblastní	řízení, podle něhož jsou
		proporcionality	poskytovány 15% dotace
		na nové investice a
		dlouhodobé slevy z
		odvodů.

	e	Upravit řešení likvidace	Upraveno vl. usn. č.
		neefektivních provozoven	459/1966, které zajišťují
			projednání likvidací také s
			národními výbory.

	f	Vypracovat návrh na	VI. nař. č. 100/1966 o
		převedení pravomoci sil	plánovitém řízení bylo od
		podniků na okresní národní	stanovení limitů vůbec
		výbory	upuštěno.

	g	Vypracovat návrh na	VI.nař. č. 100/1966 o
		zavedení ekonomických	plánovitém řízení
		vztahů MNV MěstNV k	stanoveny podíly
		oborově řízeným organizacím	národních výborů na
			hrubém důchodu a zisku
			oborově řízených
			organizací.

	h	Provést propočty očekávaných	Předběžné propočty
		zdrojů a potřeb národních	provedeny ve starých
		výborů s ohledem na realizaci	cenách. Přesný propočet
		opatření k rozšíření příjmové	v nových cenách projedná
		základny národních výborů	vláda v červnu 1967 v
			souvislosti se stanovením
			dlouhodobého souhrnného
			finančního vztahu
			rozpočtů NV ke státním
			rozpočtu.

	ch	Na základě provedených	Souhrnný finanční vztah
		propočtů zajistit, aby při	pro národní výbory všech
		rozpisu 4. Pětiletky byli	stupňů projedná vláda v
		stanoveny dotace pro rozpočty	červnu 1967, a to na 3
		MěstNV a MNV na delší období	roky jako oboustranně závazný

	i	Rozpracovat zásady pro	Obecný rámec pro
		dlouhodobou koncepci	dlouhodobé ekonomické
		ekonomických vztahů mezi	vztahy je stanoven vl.
		jednotlivými stupni národních	nař. č. 100/1966 o
		výborů, jejich stabilizaci a	plánovitém řízení,
		objektivizaci s cílem omezit	návrhem nového zákona
		zasahování vyšších stupňů	o národních výborech i
		řízení do vlastní pravomoci	novou metodikou
			plánování a financování
			národních výborů.

	k	Vypracovat návrh úpravy	Stanovené zásady
		metodiky plánování a	promítnuty do
		financování, uplatnit u MěstNV	metodických pokynů pro
		a MNV ekonomické nástroje	plán a rozpočet na rok
		řízení, určit jen základní náplň	1967 (Sb. instr. pro
		a formu rozpočtů, které si budou sestavovat pro své potřeby	národní výbory č. 12/66) i do návrhu metodiky na rok 1968

	l	Kontrolovat, aby závazné	Zajištěno vl. nař. č. 100/1966
		úkoly	o plánovitém řízení a
		a limity stanovené vládou	metodikou na rok 1967
		nebyly	vydanou ve Sb. instr. pro
		rozšiřovány a byl omezován	nár. výbory č. 12/1966.
		rozsah orientačních ukazatelů

	m	Vypracovat návrh na	Pravomoc národních
		zjednodušení režimu	výborů, zejména MěstNV
		investování podle	a MNV, byla rozšířena
		stanovených zásad	řadou opatření, obecně
			vl. nař. č. 100/1968 o
			plánovitém řízení, pro
			MěstNV a MNV zejména
			vl. usn. č. 343/1966,
			jímž vláda stanovila
			zásady posílení MěstNV
			a MNV v oblasti
			ekonomiky. MNV a
			MěstNV mohou
			samostatně rozhodovat
			o investicích od mil.,
			přip. do 10 mil. Kč.
			Uplatnění této pravomoci
			je závislé mj. na postupu
			snižování rozestavěnosti.

	n	Vypracovat opatření	Zabezpečeno ve vl. nař .
		zabezpečující uplatnění	č. 100/1966 o plánovitém
		pravomoci národních výborů	(§ 40 odst. 1 písm. d).
		vydávat rozhodnutí o rozsahu	Prováděcí směrnice,
		vyvolaných investic a	jimiž bude stanoveno, v
		příspěvků	kterých místech a v
		na doplňkové investice	jakých případech bude
			tato pravomoc uplatněná,
			se projednávají a budou
			předloženy ke schválení
			vládě.

	o	Předložit návrh novelizace vl.	Řešení zahrnuto do
		nař. č. 18/1956 o odstranění	do obecné právní úpravy
		a vypořádaní škod	a vypořádání škod
		způsobených	působených socialistickými
		báňskou a jinou činností	organizacemi (vl. nař. č.
			46/1967).

	p	Zpracovat soubor	Průzkum ukázal, že není
		ekonomických opatření	dosud využíváno ani
		zaměřených na zvyšování	dříve stanovených
		přitažlivosti střediskových	opatření; nová opatření
		obcí:	budou stanovena až po
			ověření širších
			souvislostí, zejména v
			návaznosti na nový
			systém státních
			příspěvků na bytovou a
			občanskou výstavbu a s
			ohledem na vyjasnění
			reálného perspektivního
			vývoje těchto obcí;
			realizace bude spojena s
			komplexní novelizací
			platných předpisů.

	r	Nelimitovat počty pracovníků	Tyto závazné ukazatele
		pro místní stavebnictví,	nová metodika pro rok
			1967 již zrušila (Sb.
			instr. pro národní výbory
			č. 12/1966).

	s	Omezit direktivní účelovost	Provedeno novou
		v plánech a rozpočtech a	metodikou pro rok 1967
		zrušit zábrany pro přesuny	(Sb. instr. pro národní
		prostředků:	výroby č. 12/1966) na
			podkladě vl. usnesení
			č. 588/1965; které
			zrušilo účelovost s
			výjimkou regresních
			náhrad.

	t	Vydat zásady pro případné	Umožněno vyhl. SKFCM
		překračování limitu mzdových	č. 101/1966 (§ 11 a 10) a
		fondů organizací s omezeným	odměňování práce v
		působením hmotné	nové soustavě.
		zainteresovanosti:

	u	Vypracovat návrh	Rozšířeny možnosti
		zainteresovanosti na	národních výborů, které
		snižování	mohou místo 1/4 % úhrnu
		aparátu a umožnit operativní	mzdových fondů dávat na
		řízení mzdové politiky:	odměny až 5 %. Kromě
			toho vytvářejí národní
			výbory také pobídkové
			fondy. Vláda zkoumá
			možnosti zásadního
			řešení úpravy platových
			poměrů na národních
			výborech.

MF	II/3a	Určit formy a způsob	Sdružování se rozvíjí na
		sdružování prostředků	podkladě obecně platných
		národních výborů, podniků,	předpisů (vl. nař. č.
		organizací, JZD, popřípadě	100/1966 o plánovitém
		společenských organizací:	řízení, vyhl. č. 102/1966
			a investicích, vyhl. č.
			104/1966 o
			majetkoprávních
			otázkách, i mezi podniky
			navzájem podle vl. usn. č.
			393/1966).Souhrnnou
			metodickou pomůcku
			připravuje ministerstvo
			financí.

	b	Vypracovat návrh využití	Využití dotací je zakotveno
		ekonomických nástrojů (slev	obecně ve vl. nař. č.
		daně, popřípadě dotací) pro	100/1966 o plánovitém
		zajištění služeb a místní	řízení. Také národní
		výroby, které jsou nutné ve	výbory mohou poskytovat
		veřejném zájmu	dotace, a to i družstvům na
			podkladě dodatku k
			metodickým pokynům pro
			rok 1967 (vydáno MF č. j.
			122/2066/67); v praxi však
			národní výbory tyto
			možnosti dosud nepoužívají.

	c	Zabezpečit v návrhu zákona	Zabezpečeno zákonem č.
		zemědělské dani	12/1966 a vyhl. MF č.
		zainteresovanost MNV a	j. 114/1966. Celá
		MěstNV na výsledcích	zemědělská daň je příjmem
		hospodaření JZD i státních	místních a městských
		statků	národních výborů, přičemž
			výnos tzv. pohyblivě složky
			daně (daně z důchodů) je
			příjmem fondů rezerv a
			rozvoje národních výborů.

	d	Umožnit MěstNV a MNV	Umožněno novou vyhláškou
		zavádět další místní poplatky	o místních poplatcích (č.
		i úplaty za speciální služby.	67/1966), zejména pokud jde
			o užívání veřejných
			prostranství, poplatky ze
			vstupného a z přechodného
			ubytování; výnos jde do fondů rezerv a rozvoje.

	e	Přezkoumat dosavadní výši	Provedeno vyhl. č. 26/1967,
		a možnosti zavedení dalších	od správních poplatků nejsou
		správních poplatků	již osvobozeny hospodářské
			organizace. Také občané
			platí správní poplatky za
			úkony, které jsou v jejich
			osobním zájmu.

	f	Upravit způsob a formy	Upraveno pokynem MF
		zainteresovanosti národních	(Zprávy MF č. 4/1966 č. j.
		výborů na výsledcích kontrol	122/26202/66). Polovina
		správného odvodu daní	tzv. doměrků a celý výnos
			penále jsou příjmem fondů
			rezerv a rozvoje.

	g	Zajistit, aby přímým MěstNV,	Zajištěno metodickými
		ev. MNV se stala daň z obratu	pokyny na rok 1967
		jimi řízených organizací	(Sb. instr. pro národní
			výbory č. 12/1966 čl. 81
			odst. 2).

	h	Upravit způsob odvodu pokut	Upraveno pokynem MF č.
		tak, aby byly příjmem	j. 122/24555/66
		národních výborů	(uveřejněným ve Zprávách
			MF č. 1/66; pokuty jsou
			příjmem fondů rezerv a
			rozvoje.

MF	II/3ch	sledovat ověřování zásad	Experimenty vyhodnoceny
		zainteresovanosti ve	vládou (vl. usn. 429/66) a
		společenské spotřebě,	zavedeny tzv. pobídkové
		zejména v rozpočtových	fondy v rozpočtových
		organizacích a předložit	organizacích (vyhl.
		vládě zprávu	ministerstva financí a
			Ústřední rady odborů č.
			2/1967, k níž byl vydán
			podrobnější výklad
			ministerstvem financí pod
			č. j. 122/10379/67).

	i	Vypracovat návrh, který	Ve vl. nař. 100/6 o plánov.
		umožní neprovádět finanční	řízení je již zakotveno, že
		vypořádání rozpočtů	národní výbory provádějí
		národních výborů s rozpočty	finanční vypořádání ve
		vyššího stupně	vlastní pravomoci; za r.
			1966 bylo částečné
			vypořádání KNV s ústředním
			rozpočtem provedeno.
			Důsledky hospodaření za r.
			1967 bude však již každý
			národní výbor řešit naprosto
.			samostatně

	j	Vypracovat návrh na snížení	Zvoleno účelnější řešení
		procenta úroků ze zásob v	zakotvené ve vl. nař. 100/66,
		opravářských činnostech	a to osvobodit podniky od
			odvodů ze zásob (pro
			komunální služby zakotveno
			v § 70 odst. 3 vl. nař. 100/
			66, pro servisní činnost
			Kovo-Praha a Bratislava v
			čl. IV. odst. 6 přil. 3 tohoto
			předpisu).

	k	Vydat nové směrnice pro	Směrnice vydány v č. 8 sb.
		drobné provozovny	instr. pro národní výbory z r.
		národních výborů	1966; umožňují mj., že se
		umožňujících rozšíření	výplata mezd pracovníků
		jejich činnosti	provozoven neváže na tržby
			od obyvatel; neplatí se daň
			z obratu, umožňuje se
			zásobování i v maloobchodě,
			umožněna volná tvorba cen
			i lepší odměňování atd.

SKFCM	II/4a	Zhodnotit provádění vyhlášky	Na podkladě prověrky této
		SKFCM č. 8/1966 o tvorbě	vyhlášky byla rozšířena již v
		cen	r. 1966 pravomoc národních
			výborů v zařazování prací a
			služeb do kategorií cen.
			Nová vyhláška o cenách
			(vyhl. Státní komise pro
			finance, ceny a mzdy č. 47/
			1967) dále rozšiřuje
			pravomoc národních výborů.
			Vláda rozhodla usnesením
			č. 113/67 posílit cenovou
			kontrolu prováděnou
			národními výbory; aparát
			KNV byl posílen o 32
			pracovníků. V nejbližší době
			projedná vláda opatření k
			zajištění účinného postihu
			cenových spekulací.

	b	Projednat návrhy na širší	Projednáno Státní komisí pro
		uplatnění volných a směrných	finance, ceny a mzdy 13. 6.
		limitních cen v dalších	1966: v místním
		oborech řízených	hospodářství i ve výrobních
		národními výbory	družstvech byl otevřen
			široký prostor pro pružnou
			cenovou politiku, který však
			nebylo možno dosud
			dostatečně využít (v místním
			hospodářství je umožněna
			zhruba ze 2/3 volná tvorba
			cen.

	c	Projednat řešení, jímž bude	Řešení částečně umožněno
		umožněno úměrné	v rámci dosavadních
		odměňování pracovníků	předpisů. Zásadní řešení je
		odborů výstavby (stavebních	závislé na možnostech
		úřadů)	úpravy celého systému
			odměňování na národních
			výborech.

	d	Přezkoumat nomenklaturu	Nomenklatura se radikálně
		předepsaného vzdělání	zjednodušila a umožnilo se
		pracovníků aparátu národních	používat širšího platového
		výborů	rozpětí (usn. Státní komise
			pro finance,ceny a mzdy z
			16. 1. 1967 sdělené
			národním výborům
			ministerstva vnitra 8. 2.
			1967).

	e	Nově upravit poskytování	Řešeno vyhláškou Státní
		mimořádných odměn	komise pro finance, ceny a
		pracovníkům národních	mzdy č. 78/1966: umožněno
		výborů	použít všech úspor
		a rozpočtových organizací	mzdových fondů. Dále bylo
			umožněno i odměňování z
			fondů rezerv a rozvoje.

SKT	II/5a	Prověřit platné předpisy o	Předpisy byly nejen
		ochraně životního a	prověřeny, ale vydány nové
		pracovního prostředí.	právní úpravy k ochraně
			čistoty ovzduší, čistoty vod.
			Vláda řeší i ochranu
			pracovního prostředí a
			dozoru nad bezpečností
			práce (vl. usn. 468 z 21. 12.
			1966).

	b	Navrhnout řešení požadavků	Řešení bylo spojeno s
		národních výborů na	úpravou velkoobchodních
		odstranění rozporů mezi	cen a zakotveno v novém
		maloobchodními cenami a	sazebníku daně z obratu s
		cenami výrobků dodávaných	účinností od 1. 1. 1967.
		socialistickými organizacemi,
		zejména při údržbě domovního majetku

	c	Předložit návrh, podle kterého	Bylo provedeno a KNV
		budou KNV udělovat souhlas	postupně dávají souhlas ke
		zřízení útvaru hlavního	zřizování těchto útvarů (na
		architekta v dalších městech	podkladě usn. vl. 156/66).
			Na podkladě vl. usn. 421/66
			bude do nového zákona o
			územním plánování a
			stavebním řadu, které se
			připravují, zakotvena i
			schválená koncepce dalšího
			vývoje na tomto úseku
			činnosti národních výborů.

	d	Upravit povinnost investorů	Povinnost investorů přispívat
		přispívat na doplňkové	na tyto investice je
		investice nutné pro tvorbu	zakotvena ve vl. nař. 100/66
		životního prostředí v	o plán. řízení (zejména § 4
		souvislosti s budováním	odst. 1 písm. d). Prováděcí
		nových průmyslových závodů	předpis se projednává.
			Podle vyhl. Státní komise
			pro techniku č. 107/66 však
			se efektivnost nových staveb
			již posuzuje včetně
			vyvolaných a doplňkových
			investic.

	e	Rozpracovat soubor opatření,	Soubor opatření je zahrnut
		zajišťujících komplexní	do metodiky plánování
		bytovou výstavbu	společenské sféry investic,
			stanovením orientačních
			nákladů na 1 kompletní byt,
			projednáním zásady řízení
			typizace atd. (zveřejněno ve
			Věstníku Státní komise pro techniku č. 5/1966).

	f	Upravit předpisy o projektové	Provedeno vyhláškou Státní
		činnosti, včetně funkce	komise pro techniku 107/66
		generálního projektanta,	a 108/66, jimiž byly
		umožnit zadávání projektů i	upraveny předpisy o
		jednotlivcům atd.	dokumentaci a projektové
			činnosti (včetně oprávnění
			jednotlivců).

	g	Navrhnout způsob, který	Podle vl. usnesení č. 343/66
		umožní, aby krajské národní	odst. III bod 4 a mohou být
		výbory rozhodovaly o	se souhlasem krajského
		zřizování	národního výboru
		investorských útvarů v	investorské útvary
		okresech,	zřizovány u MěstNV.
		oblastech a městech s velkým	Experimentálně se ověřuje
		rozsahem výstavby nebo se	možnost zřizování
		složitou problematikou	inženýrských organizací.
			Vláda schválila také zásady
			nové soustavy řízení na
			úseku společenské
			výstavby a úlohu národních
			výborů při zabezpečování
			celospolečenských zájmů
			(vl. usnesení 421/66).
			Organizace se postupně
			vytvářely podle předpokladů
			a potřeb.

STK	II/5h	Připravit experiment, jímž	Experiment probíhá v Č.
		budou	Lípě v kraji Severočeském;
		v roce 1966 ověřeny	výsledky budou zhodnoceny
		podmínky	ve II. pololetí 1967.
		pro vytváření	Individuální výstavba
		inženýrskotechnických	rodinných domků podle
		organizací pro místní výstavbu	uzavřené dohody bude
		včetně svépomocné výstavby	zabezpečována za pomoci
			služeb spotřebních
			družstev (Jednoty), včetně
			dovozů materiálů a
			půjčování mechanizace.

	ch	Vypracovat návrh na	V I. etapě byla provedena
		sjednocení základních	analýza zákona o
		předpisů	územním plánování a
		pro přípravu, umísťování,	zákona o stavebním řádu.
		povolování, provádění a	Vládní usnesení 171/66
		kolaudaci staveb	byly již práce zhodnoceny
			a také projednány na
			celostátní konferenci v
			únoru 1967. Nové právní
			úpravy budou navrženy v
			termínu, tj. do 31. 12.
			1967.

MV	II/6a	Určit pravidla pro odměňování	Pravidla byla určena ve
		funkcionářů a pracovníků	směrnici ministerstva
		národních výborů z fondu	vnitra čj. NV-III/3-382/2-66
		rezerv a rozvoje	uveřejněné ve Sbírce
			instrukcí pro národní
			výbory čís. 11/66; umožňují
			použít až 6 % těchto fondů.
			Pléna národních výborů
			rozhodují o celkovém
			rozdělení odměn, nikoliv o
			jednotlivých odměnách.

	b	Prověřit kvalitu tuzemské	Na podkladě prověrky
		výroby	usměrnilo ministerstvo
		strojů pro prádelny a čistírny s	těžkého strojírenství
		ohledem na výkonnost	výrobní program podniků,
		zahraničních a navrhnout	stroje pro prádelny bude
		opatření	zabezpečovat oborové
			ředitelství MEOS Fulnek.
			Postupně se v rámci
			možností zajišťuje i dovoz
			z NDR.

	c	Předložit technicko-	Koncepce byly navrženy
		ekonomickou	pro 14 oborů a doplněny
		koncepci rozvoje služeb do r.	10 studiemi; realizace
		1980	závisí na postupu na prací
			na dlouhodobém plánu
			národního hospodářství.

	d	Na pomoc činnosti	Bylo provedeno. Byla
		občanských	vydána mj. brožura "Správa
		bytových družstev zajistili	a údržba domovního
		zjednodušení administrativy a	majetku (TEPS sv. III/
		stanovení zásad odměňování	238a)". Rozvíjí se postupně
		jejich funkcionářů	i nové formy účasti občanů
			na správě i údržbě majetku.

	e	Vypracovat s Ústředním	Návrh byl vypracován a
		svazem	schválen Státní komisí pro
		výrobních družstev návrh na	finance, ceny a mzdy,
		rozšíření kategorie limitních a	rozšířená působnost
		volných cen v místním	národních výborů (Provozní
		hospodářství	zpravodaj MH 15-16/1966).

ÚKLKS	II/7a	Provést úpravy ekonomických	Stanovena soustava
		informací podle potřeb KNV,	ukazovatelů pro KNV, ONV
		ONV a vybraných měst	a MěstNV nad 10 000
			obyvatel, dávající základní
			přehled o výrobě,
			zaměstnanosti, investicích,
			pohybu obyvatel a pod. Na
			návrh národních výborů
			bude každoročně
			zpřesňována (Ústřední
			komise lidové kontroly a
			statistiky č. j. 39 935/66).

	b	Projednat dokončení prací na	Bylo zajištěno; podkladů
		zrevidování a vypracování	bylo použito pro práce na
		směrných ukazatelů výkonů,	plánu a rozpočtu na rok
		výdajů a spotřeby a jejich	1967.
		předložení Státní plánovací
		komisi a ministerstvu financí

	c	Rozpracovat soustavu	Provedeno ve spojení s
		ukazatelů, na jejímž podkladě	vpředu uvedenými úkoly.
		bude umožněno sledovat
		roční
		výsledky plnění plánu a
		rozpočtů
		podle národních výboru
		jednotlivých stupňů

MSt	II/8a	Dohodnout vytvoření	Předpoklady pro rok 1966 a
		předpokladů pro rozšíření	1967 byly projednány, avšak
		výroby stavebních a dalších	ani překročení původních
		druhů zboží	plánů nemůže zatím pokrýt
			potřeby, proto vláda
			projednala další opatření, mj.
			otevření nových kapacit a
			hledá i možnosti zvýšení
			dovozu některých druhů
			materiálů.

	b	Kontrolovat, jak generální	Spolupráce je kontrolována v
		ředitelé stavební a průmyslové	přímém styku i na
		výroby plní úkol rozvíjet	celostátních poradách,
		spolupráci s podniky místního	potřeby národních výborů
		stavebnictví	jsou podle možností
			uspokojovány (i ve strojích,
			skladových dodávkách,
			zejména při výchově dorostu
			apod.). Některé národní
			výbory však ji dostatečně
			nevyužívají.

	c	Projednat s KNV opatření	Úkol se nepodařil dosud
		umožňující správné zaměření	zcela dořešit; zásadní řešení
		výkonu místního stavebnictví	závisí na celkovém zvýšení
		na údržbu a generální opravy	kapacit; většina okresních
		(mj. aby OSP neprováděly	stavebních podniků však již
		investice více než ze 40 %	neprovádí více než 40 %
		svého objemu prací a městské	investic z celkových svých
		stavebnictví jen do 15 %	výkonů.
		objemu prací

	d	Přezkoumat možnost	Bylo přezkoumáno s
		realizace	s výsledkem, že dosud
		požadavků národních výborů	nejsou vytvořeny věcně
		na zkrácení dodacích lhůt	předpoklady pro dostatečné
		běžně vyráběných materiálů	zkrácení dodacích lhůt,
			dohody o zkrácení lhůt byly
			platnými předpisy však
			umožněny.

	e	Účinně pomoci při zkušebním	Dne 10. 5. 1966 dohodnuty
		organizování stavebních dvorů	zásady vytváření stavebních
		městských národních výborů	dvorů jako rozpočtových
			organizací zaměřených ve
			své činnosti především na
			opravy nebytových fondů, po
			stabilizaci i na údržbu
			městských komunikací apod.
			Městské národní výbory
			někde vytváří přímo městské
			stavební podniky, čety v
			rámci komplexu svého
			městského hospodářství.

	f	Vypracovat návrh na řešení	Ministr stavebnictví dal pokyn
		vztahů národních výborů ke	generálním ředitelům
		stavebním organizacím	oborových podniků, aby úzce
		oborově	spolupracovali s národními
		řízeným	výbory a jimi řízenými
			stavebními organizacemi.

(ÚSVH)
MLVH	9	Zajistit pomoc krajským	Pomoc byla zajišťována
		národním výborům při	především přímo na
		zřizování	národních výborech. V
		organizací na úseku vodovodů	listopadu vydáno pro potřeby
		a kanalizací	národních výborů zvláštní
			číslo časopisu
			"Vodohospodář", dále nové
			metodické pokyny, zajištěn
			přepočet rozpočtů staveb,
			zjednodušená kvalifikace
			materiálů a výrobků atd.
			Organizaci vodovodů a
			kanalizaci uspořádali
			národní výbory podle
			konkrétních předpokladů a
			svých potřeb.

MD	II/10 a	Zhodnotit zkušenosti se	Zhodnocení provedeno;
		soustřeďováním pracovníků	národním výborům byla
		silničního hospodářství do	dána v říjnu 1966 k dispozici
		zvláštních organizačních	metodická pomůcka.
		celků

	b	Zhodnotit zkušenosti se	Provedeno; výsledný
		zřízením útvaru dopravního	materiál obsahující
		inženýrství hl. m. Praze a	zhodnocení úkolu předán
		zpracovat je pro potřeby	jako metodická pomůcka
		dalších měst	všem krajským národním
			výborům.

	c	Zajistit, aby krajské národní	Prověrky byly provedeny a
		výbory prověřily a projednaly	projednány; potřeba zlepšení
		další možnosti uspokojování	jsou realizovatelná hlavně
		požadavků městských	podle možností dodávek
		národních výborů na místní	autobusů. Postupně se do r.
		přepravu v rámci činnosti	1970 uvažuje s rozšířením
		ČSAD;	asi ve 40 a novým
		požadavky při zřizování	zavedením asi v 15
		dalších	městech. Samostatné
		samostatných městských	městské dopravní podniky
		autobusových podniků zvážit z	mimo ČSAD ukazují se
		hlediska efektivnosti atd.	zatím jako nerentabilní.

	d	Zhodnotit zkušenosti a	Na podkladě zhodnocení byl
		stanovit	zvýšen vliv národních výborů
		zásady pro další prohlubování	zejména při postupu na
		vlivu městských národních	zpracování jízdních řádů
		výborů a městských národních	(Pokyny MD č. 19/1966).
		výborů na místní dopravu
		Zajišťovanou podniky ČSAD

	e	Vyzkoušet účinné formy	Bylo provedeno;
		hmotné zainteresovanosti	ministerstvo dopravy vydalo
		řidičů ČSAD	metodickou pomůcku (čj.
			31 322/66), která je
			podkladem
			vnitropodnikových směrnic
			pro zainteresovanost na
			hrubém důchodu.

	f	Zhodnotit zkušenosti z	Spojeno s předchozím
		projednávání jízdních řádů	bodem a provedeno pokyny
		ČSAD; usnadnit místním	ministerstva dopravy č.
		národním výborům, městských	19/66, městské národní
		národním výborům popř.	výbory a místní národní
		okresním národním výborům	výbory dostávají návrhy
		uplatnění reálných požadavků	podniků a mohou je
			koordinovat s ostatními
			místními potřebami.

MOV	II/11a	Vypracovat zásady pro	Řešeno vládním nařízením
		posílení	100/66 o plánovitém řízení.
		zainteresovanosti městských	Národní výbory se podílejí
		národních výborů na činnosti	na hrubém důchodu
		obchodu	ústředně řízených podniků
			obchodu 5 %.

	b	Vydat zásady k rozhodování	Prodejní dobu stanoví nyní
		národních výborů o prodejní	obchodní organizace se
		době ve dnech pracovního	ONV nebo jím prověřeného
		posílení	MěstNV, ev. MNV (vl. usn.
			158/66 zrušilo starý předpis,
			nová úprava vydána ve
			Věstníku ministerstva vnitř.
			obchodu 11/66).

	c	Dohodnout zásahy hmotné	Ministerstvo vnitřního
		zainteresovanosti podniků	obchodu vypracovalo
		veřej.	návrhy; zatím nebylo
		stravování na tržbách za	dosaženo dohody s
		ubytování a služby cizincům	ostatními ústředními orgány,
			protože dosavadní
			zainteresovanosti je
			považována za dostačující.

	d	Umožnit vybraným městským	Zřizování sklípků bylo
		národním výborům zřizovat	umožněno; národní výbory
		městské restaurace (sklípky)	byly vyrozuměny Věstníkem
		ve vlastní režii	MVO č. 9/66.

MŠK	II/12a	Řešit úpravu pravomoci	Prováděno řadou opatření;
		ředitelů	ředitelé mohou provádět i
		škol a výrazně zjednodušit	změny rozpočtů, rozhodovat
		administrativu	oodměnách a pracovních
			otázkách správních
			pracovníků, rozhodovat o
			vyřazování majetku apod.
			Sloučily údržba a gen.
			opravy a hranice investic
			zvýšena na 3000 atd.

	b	Vydat zásady pro volný prodej	Zásady vydány ve věstníku
		výsledků práce školních dílen	MŠK z 20. 9. 1966 (kromě
			školních statků), výrobky se
			prodávají za volné ceny a
			30-70 % tržeb za ně jde na
			další technické vybavení škol.
			Některé školy se mohou
			zabývat i tzv. vedlejší
			hospodářskou činností podle
			vyhl. č. 39/66.

	c	Předložit zásady pro rozšíření	Bylo spojeno s řešením úkolů
		svépomoci při adaptacích a	uvedených ve vládním
		přístavbách atd.	usnesení č. 220/65, které se
			zabývá zvýšením podílů
			resortů, společenských
			organizací, závodů, JZD a
			obyvatel na školské výstavbě.
			Svépomoc třeba i nadále lépe
			propagovat.

	d	Vypracovat koncepci zřizování	Vláda schválila dlouhodobá
		nenákladných blokových,	opatření, která se budou
		uličních a sídlištních středisek	realizovat s podporou
		pro mimoškolní činnost	iniciativy závodů a občanů
		mládeže	přímo v místech.

	e	Projednat zrušení omezení při	Hlavní administrativní
		zabezpečování provozu,	překážky odstraněny dohodou
		údržby	min. školství s ostatními
		zlepšování prostředí škol,	resorty, možností však je
		zabezpečit operativní	dosud málo využíváno.
		provádění
		prací řemeslníky za úhradu

	f	Projednat realizaci zásad na	Výsledkem jednání je
		na úpravu sítě dětských	především přeměna některých
		domovů, domovů pro mládež	dětských domovů na domovy
		postiženou vadami i obtížně	pro 3-15leté děti (popř.
		vychovatelnou mládež	18leté).
			Vcelku však rozšiřování
			kapacit není uspokojivé.

MZdr	II/13a	Předložit návrhy úhrad za	Bylo provedeno; okresní
		odborné a laboratorní	hygienicko-epidemiologické
		expertizy	stanice mohou poskytovat
		hygienicko-epidemiologické	tyto služby jako vedlejší
		služby požadované	činnost podle stanoveného
		organizacemi nad rámec její	sazebníku (Výnos MZdr FO-
		kontrolní činnosti	2-840 z 6. 12. 1966 BB).

	b	Společně s Ústřední radou	Návrh byl vypracován, ale
		odborů zpracovat zásady ke	jeho realizace by nebyla v
		zvýšení podílů podniků na	souladu s dlouhodobě
		budování i provozu	stanovenými povinnostmi
		zdravotnických zařízení	podniků novou soustavou
		spravovaných národními	řízení; zůstávají proto v
		výbory,	platnosti dosavadní
		které slouží bezprostředně	povinnosti závodů a v
		zaměstnancům podniku	podstatě jejich dobrovolné
			příspěvky.

	c	Vydat zásady úhrad na	Zásady byly vydány
		zdravotnické služby	výměrem ministerstva
		poskytované	zdravotnictví č. 9/66-FO,
		při sportovních a jiných	úhrady činí 60 Kč za 1
		podnicích	hodinu lékaře (40 Kčs za
			sanitní vůz a 30 Kčs za práci
			středních zdravotnických
			kádrů).

	d	Předložit soubor konkrétních	Opatření bylo schváleno
		opatření pro postupné	vládním usnesením 385/66 a
		rozšiřování placených	provedeno výnosem
		zdravotnických služeb	ministerstva zdravotnictví č.
		obyvatelstvu, zejména	12/66; jde zejména o úhrady
			speciálních za odstraňování
			kosmetických vad, za služby
			vyvolané protispolečenskou
			činností a různé výkony
			žádané v soukromém zájmu.

	e	Přenést na národní výbory	Výnos regresů přenesen na
		celý	národní výbory vyhláškou
		výnos regresních náhrad	ministerstva zdravotnictví č.
			86/66.

SÚSZ	II/14a	Připravit návrh na další	Vládním usnesením č. 254/
		rozšíření zapojení důchodců	66 zavedeny nové formy
		do pracovního procesu	podnětů pro další pracovní
			aktivitu i rozšířeny výhody
			pro důchodce krátkodobě
			pracující.

	b	Přezkoumat dosavadní	Spojeno s předchozím
		omezení	opatřením (u některých
		výplaty důchodů pobíraných	profesí se nekrátí důchod do
		podle výdělku	1000 Kč měsíčně). Podle
			zkušeností budou uvážena
			event. další opatření.

MTP	II/15	Zajistit řešení problémů	Realizace byla projednána s
		náhradních dílů opatřeními	generálními řediteli; u
		přímo ve výrobě	některých podniků došlo k
			výraznému zvýšení
			dodávek, které však zatím
			nadále nestačí v některých
			směrech krýt poptávku.

Ministrům	II/16	Předložit podklady pro	Splněno; materiály
		přípravu úprav řízení	zpracovány a využity zatím
		národních	zejména k přípravě zákona
		výborů vládou	o národních výborech.

SKOŘ	II/17 a)	Zhodnotit vztahy orgánů	Provedeno zhodnocení,
		působících ve stejných	materiál byl použit pro
		územních obvodech jako	přípravu zákona (viz
		národní výbory	začlenění lidové kontroly,
			vztahy k VB a pod.).

	b)	Předložit zprávu o dalším	Zpráva předložena; byl
		postupu při zjednodušování	stanoven program a k jeho
		státní správy	realizaci zahájil činnost
			nově zřízený Ústav státní
			správy.

KNV	II/18 a)	Zajistit, aby závazné úkoly a	Bylo zajištěno metodickými
		limity byly rozepisovány na	pokyny pro plán a rozpočet
		městské národní výbory	na r. 1967 (Sb. in. 12/66).
		(nikoliv přímo na jimi řízené
		organizace)

	b)	Sledovat, jak organizace	Pro tento způsob
		řízené národními výbory	dobrovolného sdružování
		využívají oprávněni sdružovat	nebyly dosud vytvořeny
		se k opatřování materiálových	předpoklady, zejména v
		potřeb	důsledku neuspokojivé
			situace v dodavatelsko-
			odběratelských vztazích.

	c)	Zabezpečit prohloubení a	Úkol byl zabezpečen; za
		zkvalitnění zásad směrných	účasti ústředních orgánů byly
		územních plánů měst a	zpracovány koncepce
		programů jejich výstavby	dlouhodobé koncepce 30
			měst,které budou zpracovány
			v dalších 120 městech.

	d)	Převést krajské organizace	Na podkladě vládního
		pro rozvoj nové techniky v	usnesení 481/66 byly Krajské
		místním hospodářství na	organizace pro rozvoj techniky
		princip hospodářské	převedeny na hospodářské
		organizace	organizace s tím, že pro ně
			byly některé výjimky
			stanoveny (vesměs zavedena
			zainteresovanost na hrubém
			důchodu).

	e)	Zabezpečit spolupráci	Spolupráce se částečně
		výrobních družstev s	prohloubila již při přípravě
		národními	plánu na r. 1967; dále se bude
		výbory nižších stupňů	opírat i o nový zákon o
			důchodové dani družstev a o
			působnost nár. výborů v
			cenách.

	f)	Nesouhlasit s návrhy	Národní výbory této pravomoci
		investičních úkolů, které by	dosud důsledně nevyužívají.
		vážně narušovali životní
		prostředí, atd.

	g)	Zabezpečit v taxislužbách	Zabezpečuje se úspěšně
		postupné zavedení nového	podle celostátně vydaných
		ekonomického způsobu řízení	metodických pokynů pro
			tvorbu
			vnitropodnikových směrnic.

	h)	Využít možnosti a investičních	Využívá se zatím jen ojediněle
		prostředků výrobních družstev	(dobře provádí např. Národní
			výbor hl. m. Prahy a družstvo
			Včela).

ÚRD	III/1	Navrhnout opatření ke zvýšení	Jednání nemohla být zatím
		účasti družstevních orgánů v	uzavřena, protože úsilí
		zabezpečování svépomocné	družstevních orgánů je
		bytové výstavby materiály	brzděno
			trvajícím nedostatkem
			materiálů a problémy v
			dodavatelsko-odběratelských
			vztazích.

ÚSSD	III/2 a)	Zpracovat zásady zřizování	Bylo provedeno; zásady
		obchodních jednotek bez	zveřejněny ve Věstníku
		zřetele	ministerstva vnitřního
		na dřívější vymezení sféry	obchodu
		státního a družstevního	č. 9/66; úspěšně se rozvíjí
		obchodu	soutěživost v mnoha
			městech.
			Také vládní usnesení 343/66
			o posílení ekonomiky
			městských
			národních výborů a místních
			národních výborů umožňuje
			zřizovat obchodní jednotky.

	b)	Organizovat a rozšířit	Zatím rozšiřujeme jen státní
		objednávkovou službu a	obchod, realizace u družstev
		prodej podle katalogů	je závislá na dostatečném
			krytí tržních fondů výrobou.

ÚRO	III/3	Vypracovat návrh na využití	Splněno směrnicemi ÚRO pro
		kolektivních smluv pro	kolektivní smlouvy na r. 1967,
		upevnění a	jejichž součástí v části II jsou
		sladění zájmu podnikových a	i opatření ke sdružování
		místních	prostředků, k využívání
			závodních zařízení veřejnosti,
			k organizaci svépomocných
			akcí (včetně poskytování
			mechanizačních prostředků)
			atd.

Poznámka: Již v průběhu

projednávání vl. usn. č. 106/66 bylo

splněno dalších 7 úkolů, které proto

nebylo nutno do usnesení vlády

zahrnovat. Bylo to zejména

1.	Vytypování dalších činností, pro	Provedeno vládním usnesením
	které by národní výbory mohly	č. 66 z 16. 2. 1966.
	získávat další pracovníky

2.	Umožnit podnikům a	Provedeno vyhláškou
	organizacím nákupy v	ministerstva vnitřního obchodu
	maloobchodě	č. 10 z 22. 2. 1966.

3.	Vyzkoušet prvky hmotné	Provedeno vládním usnesením
	zainteresovanosti v nevýrobní	č. 36 z 26. 1. 1966.
	sféře

4.	Přenést pravomoc povolování	Upraveno 22. 1. 1966 zatímním
	zahájení některých staveb z	opatřením Státní komise pro
	ústřední na krajské národní	techniku.
	výbory

5.	Preferovat nedostatkové profese	Provedeno vládním usnesením
	v místním stavebnictví	č. 99 z 18. 3. 1966.

6.	Projednat úvahy na zřizování	Útvar zřízen od 1. 2. 1966 v
	útvarů dopravního inženýrství	hl. m. Praze.

7.	Připravit novelizaci předpisů o	Komise zřízená vládním
	správním řízení	usnesením č. 214/65 připravila
		základní zásady této úpravy.