Předseda Národního shromáždění s. Laštovička a místopředsedové s. dr. Škoda, s. Leflerová.

Člen předsednictva ÚV KSČ dr. Dolanský; kandidáti předsednictva ÚV KSČ Pastyřík, Sabolčík CSc.; místopředsedové vlády Krajčír, inž. Krejčí; ministři prof. dr. Hájek, Hamouz, Indra, Korčák, Kudrna, arm. gen. Lomský, inž. Marko, Mestek, dr. Neuman, Smrkovský, inž. Takáč, dr. Vlasák.

262 poslanců podle prezenční listiny

Předseda NS s. Laštovička:

Vážené Národní shromáždění, vážené soudružky a soudruzi poslanci! Sděluji, že president republiky svolal svým rozhodnutím ze dne 12. června 1967 zasedání Národního shromáždění. Na základě toho svolalo předsednictvo Národního shromáždění 16. schůzi Národního shromáždění na dny 28., 29. a 30. června 1967, kterou zahajuji.

Na schůzi je do této chvíle přítomno 248 poslanců, takže Národní shromáždění je usnášení schopné.

Na zasedání jsou omluveni poslanci:

Na první den: Gabriška, Novák.

Na druhý a třetí den: Vyskot.

Na celé zasedání: Černík, Hanúsek, Hendrych, Kapek, Koucký, Lacina, Machačová, Mockovčiak, Pašek, Plojhar, Sekaninová, Šorm, Štefánik, Tomášik, Uher, Švirec, Mjartan, Penc, Chudík, David, Šulek, Koscelanský, Miska, Priehodová, Peningerová, Lenárt, Morávek;

a tito ministři neposlanci: Sucharda na dnešní den, Valeš na všechny tři dny.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, předsednictvo Národního shromáždění navrhuje tento pořad schůze:

1. Zpráva vlády o činnosti národních výborů a o postavení a úkolech národních výborů v socialistické společnosti a Vládní návrh zákona o národních výborech a společná zpráva výborů ústavněprávního, výboru pro národní výbory, výboru pro plán a rozpočet, průmyslového výboru pro hlavní výrobní odvětví a dopravu, výboru pro spotřební průmysl, služby, obchod a spoje, výboru pro investiční výstavbu a stavebnictví, výboru pro zemědělství a výživu, výboru kulturního a výboru zdravotního.

2. Vládní návrh zákona o správním řízení a společná zpráva výboru ústavněprávního, výboru pro národní výbory a výboru pro plán a rozpočet.

3. Vládní návrh zákona o komisích lidové kontroly a společná zpráva výboru ústavněprávního, výboru pro národní výbory, výboru pro plán a rozpočet a průmyslového výboru pro hlavní výrobní odvětví a dopravu.

4. Vládní návrh usnesení, jímž Národní shromáždění schvaluje podle článku 41 ústavy státní závěrečný účet Československé socialistické republiky na rok 1966 a zpráva výboru pro plán a rozpočet.

5. Vládní návrh zákona o Státní spořitelně a společná zpráva výboru ústavněprávního a výboru pro plán a rozpočet.

6. Rozšíření počtu členů Ústřední komise lidové kontroly a volbu jejího dalšího člena.

7. Zpráva předsedy Národního shromáždění podle článku 60 odst. 2 ústavy o vydaném opatření předsednictva Národního shromáždění.

8. Zpráva předsednictva Národního shromáždění o činnosti předsednictva a výborů Národního shromáždění za dobu od poslední schůze Národního shromáždění.

9. Odpovědi na dotazy a interpelace poslanců.

Má někdo připomínky kpředloženému návrhu pořadu, nebo jiné návrhy, doplňky? Nikdo. Kdo tedy souhlasí, nechť zvedne ruku. Děkuji, je zřejmé, že návrh pořadu je schválen.

Přistoupíme k projednání prvního bodu pořadu, kterým je

1. Zpráva vlády o činnosti národních výborů a o postavení a úkolech národních výborů v socialistické společnosti a Vládní návrh zákona o národních výborech a společná zpráva devíti výborů Národního shromáždění.

Zprávu vlády uvede a návrh zákona odůvodní ministr vnitra soudruh Kudrna. Prosím soudruha ministra, aby se ujal slova.

Ministr vnitra s. Kudrna: Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi poslanci, vláda předkládá plenárnímu zasedání Národního shromáždění návrh zákona o národních výborech. Jde o návrh normy, která je jednou z nejdůležitějších v našem právním řádu, neboť jejím úkolem je upravit postavení, působnost a organizaci základních článků naší zastupitelské soustavy a orgánů státní moci a správy, tj. národních výborů. Souhlasně s tím předkládá vláda zprávu o činnosti, postavení a úkolech národních výborů v socialistické společnosti.

Příprava zákona byla předmětem pozorností nejširšího okruhu veřejnosti. Zúčastnilo se na ní tisíce poslanců i pracovníků národních výborů, řada vědeckých pracovníků z oblastí státu a práva i ekonomiky. Zvlášť je třeba ocenit skutečnost, že se na tvorbě koncepce nového zákona iniciativně a jíž od samého počátku podíleli i poslanci Národního shromáždění. Připomínky a podněty, které vzešly z širokého projednávání, byly využity a přispěly výrazně k jeho úspěšnému zpracování.

Předkládaný návrh nového zákona o národních výborech je dalším významným krokem k naplnění ústavy naší socialistické republiky. Tvořivě navazuje na směry, které přinesl rozvoj naší socialistické společnosti v posledních letech, zejména na uplatňování nové soustavy řízení národního hospodářství a na postupný nástup k přechodu na uskutečňování kvantitativních změn v naší ekonomice. Tento vývoj se dotýká všech stránek života, tedy i řízení společnosti, a promítá se i do postavení a úlohy národních výborů, jejichž podíl na společenském rozvoji se neustále zvyšuje. Tuto skutečnost zdůraznil i XIII. sjezd strany, který ocenil obětavou práci statisíců poslanců, funkcionářů a pracovníků národních výborů a celkový přínos národních výborů, které sehrály významnou úlohu ve všech etapách hospodářského a kulturního rozvoje naší socialistické společnosti.

Výsledky společenského vývoje a závěry, které vytyčil XIII. sjezd strany pro další práci národních výborů v rezoluci, určily zároveň i cíle v postavení národních výborů, kterých je třeba novou právní úpravou dosáhnout.

Rezoluce stanovila, že hlavním úkolem národních výborů je péče o rozvoj hospodářského a kulturního života lidí v místech, o zlepšování jejich životního prostředí a rozšiřování služeb obyvatelstvu v širokém smyslu. Ukázala současně, že tyto úkoly musejí národní výbory zajišťovat všestranným uplatňováním svých mocenských, správních, hospodářských a kulturně výchovných prostředků a že k tomu zdokonalená soustava plánovitého řízení vytváří národním výborům nové možnosti.

Uplatnění nové soustavy řízení současně vyžaduje plně rozvinout úlohu národních výborů při ochraně zájmů společnosti a občanů a posílit jejich úlohu v zabezpečování celospolečenské kontroly.

Návrh zákona z těchto zásad plně vychází. Na jejich podkladě vybavuje národní výbory pravomocí, kterou k odpovědnému uskutečňování společensky významných úkolů potřebují.

Vytyčeným cílům odpovídá základní pojetí národních výborů jako orgánů socialistické státní moci a správy. Toto pojetí, charakteristické pro národní výbory od jejich vzniku, je v návrhu zákona rozpracováno ve všech zásadních otázkách postavení, působnosti a organizační výstavby národních výborů. Vtom je právě významný rozdíl ve srovnání se zákonem z roku 1960.

Návrh zákona dále vytváří široký prostor pro další cílevědomý růst úlohy národních výborů. Tím, že posiluje úlohu MNV a MěNV, vytváří podmínky pro prohlubování společenské aktivity lidu a růst jeho účasti na správě státu a řízení hospodářství. K zabezpečení této perspektivy zakládá návrh zákona v práci národních výborů také potřebnou právní stabilitu.

Stranou vytyčený obsah práce národních výborů stal se již v průběhu přípravy návrhu zákona o národních výborech předmětem konkrétní péče stranických orgánů, Národního shromáždění a vlády i samých národních výborů na všech stupních.

Z podnětu Národního shromáždění byly např. řešeny závažné otázky týkající se postavení MěNV a střediskových obcí a otázky dalšího vývoje struktury našeho osídlení. Výbory Národního shromáždění sledují vytváření finančních i materiálových podmínek umožňujících rozvoj činnosti národních výborů.

Vláda přijala k celkovému zabezpečení realizace stranických usnesení o postavení a úloze národních výborů opatření, která umožňují národním výborům vykonávat samostatněji, komplexněji a s větší mírou odpovědnosti zvýšenou společenskou úlohu zastupitelských orgánů a orgánů státní moci a správy, zejména v obcích a ve městech. Usnesení vlády č. 106 z března m. r. zaměřené na rozšíření působnosti a účinnosti práce národních výborů a jeho postupná realizace potvrzují, že nastoupená cesta je správná a přináší již některé dobré výsledky. Přispěl k tomu do značné míry i správný přístup ostatních ústředních orgánů, zejména také ministerstev, v jejich působnosti jsou odvětví a úseky řízené národními výbory. Byty také zabezpečeny potřebné předpoklady pro větší iniciativu a samostatnost národních výborů, především v oblasti plánování a financování, investiční výstavby a rozvoje měst, v oblasti tvorby a ochrany životního prostředí, v rozvoji služeb a využívání místních zdrojů. Spolu s tím jsou vytvářeny podmínky k žádoucímu rozvoji vztahů národních výborů k ústředně řízeným podnikům a ke zdokonalování centrálního řízení národních výborů.

Významné pro další realizaci těchto opatření zabezpečovaných vládou bylo, že se již jejich přípravy zúčastnili funkcionáři národních výborů. Podařilo se skloubit centrální opatření s iniciativou a podněty národních výborů, a proto také k jejich vlastnímu provádění a využívání většina národních výborů přistoupila aktivně.

Ve zprávě, kterou vláda předložila k dnešnímu jednání Národního shromáždění, je uveden přehled a některé výsledky dosavadního plnění těchto přijatých opatření. Chtěl bych se zmínit o některých z nich, která mají pro další rozvoj národních výborů a pro uspokojování potřeb obyvatel základní význam.

Úsilí vlády a jejich orgánů bylo zaměřeno především na to, aby v národních výborech i v hospodářství jimi řízeném byly vhodným způsobem uplatněny zásady nové soustavy plánovitého řízení. To má význam pro posílení samostatnosti, odpovědnosti a aktivity národních výborů a jimi řízených podniků. Uplatnění nové soustavy řízení klade na národní výbory požadavek, aby vykonávaly svou řídicí funkci vůči podnikům jako orgány státně politického řízení, prosazovaly vůči nim společenské zájmy i oprávněné zájmy našich občanů.

Řada základních opatření se týkala posílení finančně ekonomické samostatnosti národních výborů a rozšiřování jejich příjmové základny. V souvislosti s tím byla posílena pravomoc a odpovědnost národních výborů na úseku plánování a rozpočtového hospodaření a vytvořeny předpoklady pro lepší využívání zdrojů i místních možností k zabezpečování potřeb obyvatelstva.

K zvyšování působnosti městských a místních národních výborů bylo přijato opatření umožňující postupně převádět do jejich přímého řízení některé organizace, které zabezpečují místní potřeby a zřizovat nové provozovny služeb.

Ke značnému posílení pravomoci městských národních výborů dochází také na úseku výstavby měst. Bylo přikročeno k řešení koncepce výstavby měst a rozvoje tvorby a ochrany městského životního prostředí. Zvýšenou pravomoc městských a okresních národních výborů při zabezpečování zdravého a kulturního prostředí, opírající se i o ekonomické nástroje, stanovil nový zákon o ochraně ovzduší.

Významnou součástí tvorby životního prostředí a současně předpokladem k řešení bytových problémů občanů je bytová výstavba. Vláda považuje řešení tohoto problému za jeden z nejdůležitějších. Proto se několikrát v poslední době zabývala zabezpečováním podmínek pro splnění náročných úkolů v bytové výstavbě stanovených XIII. sjezdem strany. Přijala opatření k rozšíření výroby stavebních hmot a materiálů, jejichž nedostatek je dosud značnou brzdou výstavby i údržby bytového fondu, stanovila účinnější ekonomické nástroje zvýhodňující výrobce stavebních materiálů a rozhodla o některých dalších důležitých opatřeních v oblasti bydlení, především o novém uspořádání forem bytové výstavby a jejím financování. Připravuje rovněž novelizaci zákona o hospodaření s byty a návrh zákona o hospodaření s nebytovými prostory.

Značnou pozornost věnovala vláda vytváření nových ekonomických vztahů mezi národními výbory a ústředně řízenými podniky. Byty zavedeny podíly národních výborů na odvodech z hrubého důchodu ústředně řízených podniků a připravuje se uplatnění povinných příspěvků investorů na vyvolané investice v určených oblastech. Při prohlubování odpovědnosti národních výborů za komplexní rozvoj jejich území přistoupilo se k využívání některých ekonomických nástrojů směřujících k zajišťování oblastní proporcionality.

Nové zaměření činnosti národních výborů předložené opatřeními vlády a ústředních orgánů se projevuje kladně v řadě důležitých úseků jejich práce. Národní výbory za účinné pomoci ústředních orgánů uplatňují principy nové soustavy řízení ve svých hospodářských organizacích a dosahují vcelku dobrých hospodářských výsledků. Přitom je však třeba vidět, že dosud nebyly využity všechny rezervy, že se i zde dosud projevují potíže v materiálně technickém zásobování.

Iniciativa národních výborů se výrazně projevuje v zabezpečování rozpočtových příjmů. To umožňuje řešit některé další naléhavé místní potřeby. K tomu přispívá i rozvíjející se sdružování prostředků národních výborů a podniků, družstev a společenských organizací. Sdružování prostředků, které je třeba dále rozvíjet, nemá jen ekonomický smysl, ale je i výrazem pochopení pro řešení společných potřeb rozvoje měst a obcí, jež jsou v zájmu občanů.

Větší ekonomická samostatnost městských a místních národních výborů se začíná projevovat v zřizování místních provozoven služeb a výroby stavebních hmot. Rozvíjí se i využívání úvěru a zvyšuje účast závodů a občanů na hospodaření národních výborů a řešení místních problémů, zejména při zvelebování obcí a údržbě domovního majetku.

Tyto příklady některých dobrých výsledků práce národních výborů, ke kterým přispělo i působení nových opatření, neznamenají ovšem, že je v práci národních výborů a zejména u jejich podřízených organizací vše v pořádku. Národní výbory, které jsou významnými zákazníky podniků, musejí daleko účinněji dbát na nejefektivnější využití prostředků, jimiž hospodaří. Nesmějí se snižovat s nekvalitně provedenými pracemi, jak je tomu často na úseku výstavby, oprav domovního majetku, údržby silnic apod. Stejně musejí národní výbory hájit všestranně zájmy obyvatel, uplatňovat postih za nekvalitně provedené služby a neoprávněné zvyšování cen a zejména odpovědně a rychle vyřizovat podání a záležitosti občanů, o nichž rozhodují v široké oblasti správního řízení.

V současné době, kdy se upevňuje postavení národních výborů a roste jejich pravomoc a odpovědnost za uplatňování celospolečenských zájmů v podmínkách zdokonalené soustavy plánovitého řízení národního hospodářství, rostou nároky na kvalitu práce a na osobní odpovědnost. Proto je třeba věnovat daleko větší péči i růstu znalosti, zvyšování politické a odborné úrovně funkcionářů, poslanců i pracovníků aparátu národních výborů.