Pokud jde o nákup uhlí, chtěl bych říci, že bylo stanoveno asi takové řešení v minulosti. JZD nakupovala skutečně za maloobchodní ceny a ve výjimečných případech - jde zhruba celkem asi o 10 - 15 družstev - tam, kde jde o speciální výrobu,byla v minulosti povolena výjimka nakupovat zboží za velkoobchodní ceny. Je pravda, že od 1. ledna letošního roku jsou ceny velkoobchodní a maloobchodní, pokud se týká uhlí, deformovány tak, že velkoobchodní ceny tč. jsou vyšší, než byly ceny maloobchodní. Ale prosím vás o to, abychom to viděli nikoliv jen z hlediska řešení těchto případů, ale abychom to viděli především z hlediska základního problému, tj. řešení samotných vztahů mezi velkoobchodními a maloobchodními cenami u uhlí, kde jde o částku 1,2 miliardy korun; a to je jeden z problémů, před kterým jsme pro další etapu v rámci řešení celkových dotací postaveni. Uvádím to proto, že to nechceme přehlížet a vás jenom prosím, abychom to mohli posuzovat ve všech těchto souvislostech.

Nemohu, soudruzi, ani přejít závažnost připomínky, která byla řečena o veterinárních pracovnících. Ne proto, že bych chtěl zdržovat dnešní jednání, ale chtěl bych vám říci, jak se díváme na tyto otázky, které byly předmětem četných besed při různých příležitostech. Podle dosavadních zkušeností a našeho názoru myslím, že je nesprávné setrvávat na dosavadním uplatňovaném způsobu, kdy zasahuje veterinární pracovník teprve tehdy, když jde o onemocnění dobytka, zatímco preventivní péče, která má prvořadý význam, je opomíjena. A snad právě proto je třeba, aby v tomto směru byla dána zelená prevenci. Myslím, že jde tady o určitý problém, který nemůžeme nechat stranou naší pozornosti a že budeme muset s ministerstvem zemědělství a výživy hledat vhodná opatření k nápravě.

Nyní několik poznámek k tomu, co řekl ve svém vystoupení posl. Monczka a co je velice vážné. Jde o otázky, které se týkají nejen složitých otázek v oblasti hornictví, ale před kterými stojí jiná odvětví, jestliže budeme úspěšně provádět proces intenzifikace a proces potřebné mobility pracovních sil a přesunu pracovních sil do základních fondů, které mohou dát větší hodnoty. Musím tedy říci, jaká opatření byla vládou přijata na podporu pracovníků v této oblasti.

Je třeba říci, že hmotné podněty byly vyzvednuty proto, aby podporovaly to, co máme dělat v této oblasti po linii morálních podnětů. Vláda v tomto týdnu přijala zásady k podpoře hmotných podnětů v přesunech, které vyplývají v následujících zásadách. Uvádím je při dnešní příležitosti proto, že jde o otázky velmi citlivé, se kterými se jistě ve své vlastní politické práci jako poslanci NS setkáte:

1. V zásadách je stanoveno, že pro pracovníky vybraných odvětví, a to platí především o takových odvětvích, jako je hornictví, která byla v minulosti správně zvýhodněna např. rozsahem v sociálním zabezpečení pro náročnost z hlediska rozvoje práce, se zachovávají výhody sociálního zabezpečení, jestliže před přechodem do jiného oboru pracoval pracovník alespoň 20 let v takovém odvětví.

2. Podnikům se opatřením vlády umožňuje, aby zvlášť zasloužilým pracovníkům, kteří byli ochotni přejít do pracovišť, která byla vyzvednuta jako krajně naléhavá pro rozvoj celého hospodářství v předchozích etapách rozvoje a věnovali tomuto pracovišti veškeré své síly, mohly při přechodu dát odlučné až do výše půlročního platu, a to i v těch případech, kdy pracovníci bezprostředně najdou nové zaměstnání.

3. Dále je pamatováno na to, aby u pracovníků, kteří přecházejí do zcela nového zaměstnání, ve kterém jde o úplně novou profesi, mohlo být zabezpečeno to, co je potřeba pro tyto pracovníky z hlediska času na zapracování na novou profesi, nové povolání atd.

4. Jako zásadní zásadu chci uvést to, že nepodaří-li se zabezpečit bezprostřední umístění pracovníka po zastavení provozu nebo při provedené racionalizaci v provozech, bude mu poskytnuta sociální výpomoc, která může činit až 60 % z jeho dosavadního výdělku, a to až do výše Kčs 1800 měsíčně.

Nebudu rozvádět další zásady, které byly přijaty. Pro vaši informaci chci jenom uvést - protože mluvím z hlediska ministerstva financí - že z hlediska zdrojů pro tyto výplaty je tvořen zvláštní fond, který má být zřízen u ministerstva financí a do kterého mají dávat příspěvky právě podniky, kterých se toto opatření týká.

Chci vás seznámit s tím, že vláda rozhodla, že má být o těchto zásadách přijata zvláštní vyhláška, která si vyžádá ještě určité právní úpravy. Vláda souhlasila s tím, pokud jde o zásady, o kterých jsem nyní hovořil, že platí bezodkladně, aby potřeby hospodářství v tomto směru neztratily nic z toho, o čem se mluví jako o naléhavosti faktoru času.

Chci znovu při této příležitosti upozornit na to, že tam, kde potřeba provedení takového přesunu pracovníků vznikla, se to velmi pozitivně odráželo v samotném provozu jednotlivých podniků, v samotné pracovní kázni. Alespoň stručně bych se chtěl odvolat na některé příklady, které jsem uvedl ve svém rozpočtovém výkladu na letošní rok, o nichž si myslíme, že je to průkaz toho, jak tato nastoupená cesta v lepším rozmístění našich pracovníků je právě významnou cestou k procesu intenzifikace celého našeho hospodářství.

Nakonec, soudružky a soudruzi, několik slov k tomu, co bylo nyní na závěr diskuse řečeno zejména posl. Gabriškou k otázkám rozestavěnosti. Jestliže k těmto otázkám uvedu několik poznámek, uvádím je zejména proto, abychom viděli, že z hlediska nástrojů nové soustavy řízení nejsme již bezmocní čelit nežádoucímu jevu, na který bylo zde správně upozorňováno, a to právem zejména proto, že v otázkách rozestavěnosti nejde jenom o otázky užití národního důchodu z hlediska dneška, ale jde o to, jaký národní důchod z hlediska tvorby zabezpečíme v dalších letech.

Znovu bych chtěl potrhnout, že je to obzvláště závažné z hlediska etapy, ve které se nacházíme, ve které jde o uskutečnění vědeckotechnické revoluce, zejména pro Československou republiku z hlediska vázanosti na náš zahraniční obchod.

V rámci nové soustavy řízení kromě samotných opatření v plánu, kde je potřeba stále více vyjadřovat to, čemu říkáme nosné programy pro orientaci investiční politiky, se ekonomické nástroje zaměřují k řešení rozestavěnosti. Celá naše finanční politika z hlediska restriktivnosti a protiinflačního zaměření je právě zaměřena tímto směrem.

K dosavadním omezením bych chtěl alespoň uvést, že jde o opatření od výběrového řízení až k celé dotační politice, jde o prostředky v odpisech, v odvodech ze základních fondů, jde o úroky z investičních úvěrů, které jsou poskytovány na investiční akce; nakonec nemůžeme opomenout ani to, co připravujeme a co označujeme jako objektovou fakturaci pro začátek příštího roku.

Včera jsem uvedl, jaké byly některé první dílčí výsledky např. z výběrového řízení zejména v tom, že nad rámec výběrového řízení, které se týkalo nových akcí, které zaujímají jenom 12 % z celkového objemu investiční výstavby, z prověrky rozestavěných akcí, kterou provedla Státní banka, bylo přikročeno k zastavení nebo omezení 38 staveb v rozpočtové ceně více než 6,8 mld korun.

I když koncem I. čtvrtletí letošního roku se udržuje zůstatek rozpočtových nákladů staveb na úrovni loňského roku, není to dobré z hlediska toho, kolik je tam blokováno prostředků, avšak je to přesto určitý signál v tom směru, že proti předchozím obdobím zatím rozestavěnost neroste. Neuvádím to jako něco uspokojivého, nýbrž jako něco, co vyjadřuje určitý nový jev. Výraznější ovlivnění předpokládáme ve II. pololetí letošního roku.

Chceme, soudružky a soudruzi, v tom směru postupovat velmi důsledně. Prosím vás o podporu na všech jednáních a při všech příležitostech. Říkám to proto, že tak jako u nové soustavy řízení a mnoha ekonomických nástrojů platí zejména v oblasti investic, že restriktivní politika je označována jako správná a rozumná, v mnoha případech se myslí, že by to mělo spíše platit pro souseda. Proto vás prosím, abychom v těchto směrech postupovali s velkou důsledností. Jedině s velkou důsledností můžeme dosáhnout té nápravy, po které voláte a která pomůže zlepšit situaci v národním hospodářství.

Znamená to, že si nesmíme dovolit žádné polovičatosti a žádné právní kličky. Znovu bych pro ujasnění toho, co mám na mysli, uvedl, že v loňském roce jsme počítali s tím, že zabere jeden z nástrojů, tj. 6% ní odvod ze základních fondů od okamžiku, kdy základní fond má být uveden do provozu. Jde o to vyrábět fakticky novou kapacitu, která má vyrábět nové výrobky. Zatím jde o to, aby se upevnily smluvní vztahy a aby nám vzešel užitek z rozvíjení a uvádění kapacit do provozu. V tom se projevilo velké úsilí, jak vhodným způsobem, abychom si nikoho nerozhněvali, korigovat smlouvu a zabezpečit termín, ve kterém má být kapacita uvedena do provozu. Uvádím to proto, že polovičatost znamená polovičatost ne ve výsledcích, nýbrž úplné snížení výsledků nové soustavy. Přitom jde o otázku, jak hospodaříme se všemi výrobními fondy našeho národního hospodářství a naší výroby, a v mnoha směrech jde také o to, aby byly správně zhodnoceny zájmy společenské se zásadami hmotné zainteresovanosti. V této souvislosti chci uvést - a myslím, že mi to soudruzi, kteří vládnou tím, co se tiskne z jednání Národního shromáždění - prominou, že např. ze včerejšího výkladu o těchto otázkách významná pasáž o tom, že se má napříště skončit se stavem snad ideálním pro někoho, kdy se nedodržují zásady o zvyšování zásob, kdy se nedodržují relace o produktivitě práce a mzdách, vypadla. Domnívám se, že to je jenom nedopatření, že to není proto, že bychom se báli před lidmi. Před lidmi se máme totiž bát toho, abychom uplatňovali v hospodářství jakékoliv projevy, které budou podvazovat efektivnost, intenzifikaci, a tím faktický rozvoj životní úrovně v souladu s usnesením květnového pléna.

Pokud jde o otázky rozestavěnosti, chci Národní shromáždění upozornit, že máme též připravená opatření v dotační politice, která směřují k snížení rozestavěnosti. Budeme napříště nejen dávat dotace, ale budeme uzavírat dohody o poskytování dotací ze státního rozpočtu a budeme poskytovat dotace návratné, kde budeme žádat závody, podniky nebo organizace, aby vrátily konkrétní dotaci. Jsem přesvědčen, že se v tom všichni dohodneme, že s tím budou všichni souhlasit, ale prosím vás, abychom napříště souhlasili s tím, že chceme v rámci příštího režimu poskytovaných dotací a subvencí žádat, aby byly dodržovány podmínky z hlediska parametrů a termínů, které byly ve smlouvě o dotacích, pokud jde o garancie, parametry, kolaudační srážky atd.; chceme jít však v tomto směru dále, a to tak, že dosavadní stav budeme korigovat, zejména pokud jde o dávání stoprocentních dotací. Abych vystoupil z anonymity, sám jsem dal příkaz, aby se korigovala listina, kde šlo o stoprocentní dotace, poněvadž jde-li o průmyslové akce, na které dávám ze státního rozpočtu stoprocentní dotace, myslím, že to není správné a nejsem k tomu oprávněn tam, kde placením stoprocentních dotací vede k plýtvání a nakonec k tomu, že lidé kritizují, co je zde placeno ze státního rozpočtu. Chceme, aby se v dotacích zůstalo u investorů, ale abyste to nebrali tak, že bychom chtěli ,,úzkoprse škudlit" se státními prostředky, ale aby investoři přes 10 a 20%ní dotace měli zájem, jde-li o užitečnou akci, o kalkulaci, o to, jestli se plýtvá materiálem nebo ne. Myslím, že tu jde nejen o otázky ve sféře ekonomické, nýbrž i otázky morálních faktorů, o otázku spokojenosti všeho našeho obyvatelstva a celého národa.

Je to cesta, kde přes korunu máme organizovat efektivnost a hospodárnost a vytvářet situaci ke spokojenosti našich lidí, která povede k dalšímu rozvoji produktivity práce a celkové životní úrovně našeho obyvatelstva.

Dále bych chtěl Národnímu shromáždění poděkovat za pozornost, která byla věnována státnímu závěrečnému účtu za loňský rok i problémům, které byly s tím spojeny a které nechceme nechat stranou. Myslím, že celková diskuse vyzněla v tom, aby Národní shromáždění závěrečný účet za rok 1966, jak byl vládou předložen, schválilo. (Potlesk.)

Posl. Harus: Mohu, soudruhu předsedo, říci poznámku? (Předseda NS s. Laštovička: Prosím.) Měl bych otázku na soudruha ministra v tom smyslu, zda by soudruh ministr pro poslance Národního shromáždění nemohl připravit a zjistit, co nás stálo vcelku, že jsme dostali z různých míst a okresů do hornictví spoustu lidí, kteří se nám však za krátkou dobu zase vrátili a nezůstali v hornictví. Vzpomínám, s jakou těžkostí jsme agitovali v Jablonci, kde je nedostatek pracovních sil, abychom získali lidi, aby šli do Ostravy. Kolik nás stálo, abychom tyto lidi dostali do hornictví a kolik předpokládáme, že nás bude stát nyní, abychom zase tyto lidi z hornictví dostali zpátky, a přeorientovali je na jiné obory. Jde o to, kolik se předpokládá, že nás to bude stát. Mohli bychom dostat v tomto směru informaci? Víme, jakou situaci proděláváme v Jablonci a v Liberci a jaké jsme měli těžkosti.

Předseda NS s. Laštovička: O slovo se hlásí s. Sucharda.

Ministr financí inž. Sucharda: Vážené soudružky, vážení soudruzi, já bych nechtěl nechat stranou dotaz soudruha Haruse. Nemyslím, že dělat takový propočet je věc jednoduchá a že je to jenom otázka samotného ministerstva financí, i když ministerstvo financí má o otázkách koruny rozhodně vědět. Ale chtěl bych vás poprosit, abychom se nad těmito otázkami, i když je nemůžeme nechat stranou, zamýšleli, abychom se zamýšleli nad dobou, ve které se prováděl organizovaný nábor, kde celá republika odvisela od toho, podaří-li se vytěžit dostatek uhlí nebo ne, abychom nepominuli etapu, která stála mnoho peněz a která byla v letech 1949, kdy bylo první embargo ve studené válce, kdy v druhé etapě bylo po korejské válce, kdy bylo třeba budovat Mníšek, Ejpovice a další věci a kdy nešlo o to pokračovat dále, nýbrž o to, vůbec udržet socialistickou ekonomiku ze strany kapitalistických států. Prosím, aby úvahy, které se týkají všech otázek a vztahují se samozřejmě také na hornictví, byly posuzovány ve všech těchto souvislostech. (Potlesk.)

Jestliže nyní přecházíme k jiným možnostem, vyplývajícím z celkové situace, kdy můžeme více věcí dovézt, mohli bychom dovézt nepoměrně více, kdybychom dovedli také více vyrábět to, co odpovídá požadavkům zahraničního trhu, kdybychom dovedli lépe vyrobit to, co se v zahraničí může skutečně prodávat. Pak bychom mohli řešit ještě mnohem směleji řadu problémů ve struktuře národního hospodářství. Nyní jde skutečně o novou strukturu v nových podmínkách. Dostává-li se do nové situace napr. otázka ostravského uhlí, prosil bych, aby to nesnížilo ani v nejmenším náročnou práci našich havířů (potlesk) , ale aby to bylo pojímáno jako nezbytný proces celé změny struktury národního hospodářství. Naše republika nedělá nic jiného než to, aby skloubila své hospodářství se světovou ekonomikou, aby se dostala na úroveň společenské produktivity práce ve světovém měřítku i k tomu, aby přecházela např. od pevných paliv k tekutým palivům, která jsou fakticky rozhodujícím článkem v palivové bilanci ve světě.

Prosil bych, kdybych mohl tyto věci ještě zvlášť prokonzultovat i se soudruhy ve výboru NS pro plán a rozpočet, protože bych nechtěl přejít tento dotaz, ale velmi bych prosil, kdyby byly brány v úvahu i souvislosti, o kterých jsem ve své odpovědi hovořil.

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji ministru financí inž. Suchardovi a prosím nyní zpravodaje posl. Tymeše o závěr jednání.

Zprav. posl. Tymeš: Soudružky a soudruzi, ministr financí inž. Sucharda odpověděl již na většinu připomínek, kritických hlasů i námětů z diskuse, a mohu se tedy omezit jen na několik poznámek.

Posl. Kettner měl kritické připomínky ke komentáři ministerstva financí ke státnímu závěrečnému účtu. Názory na rozsah komentáře jsou mezi poslanci různé. Někteří žádají obsáhlejší, jiní stručnější komentář. Tyto věci zjišťujeme již po několik let.

Ministr financí inž. Sucharda chce vyhovět oběma přáním, takže příště budeme mít k dispozici obsáhnou tištěnou zprávu ke státnímu závěrečnému účtu pro ty poslance, kteří ji žádají, a stručnější zprávu pro ostatní.

Bude nutné si též ujasnit, co bude obsahem komentáře ministerstva financí a co obsahem stanoviska ÚKLK.

K poznámce posl. Dobiáše chci říci, že v mé kritické připomínce šlo o to, lépe využívat prostředků na vědu a techniku a zlepšit koordinaci ve výzkumné a vývojové činnosti. Jinak souhlasím s tím, co zde posl. Dobiáš řekl.

Dohodl jsem s ministrem dr. Vlasákem, že podá ve výboru NS pro plán a rozpočet podrobné vysvětlení ke komentáři ministerstva financí a s tímto vysvětlením seznámíme všechny poslance NS.

Také místopředseda vlády inž. Krejčí odpoví na dotaz posl. llly písemně, na dotaz posl. Haruse v odpovědích na interpelace poslanců.

Na dotaz posl. Závacké nemohou dnes pochopitelně zástupci centrálních orgánů dát konkrétní odpověď a i v tomto případě bude odpověď písemná.