Činnost předsednictva a výborů Národního shromáždění v období od 16. plenární schůze Národního shromáždění, tj. od července do konce listopadu 1967, charakterizují intenzívní práce na přípravě zákonů, které mají být z hlediska celospolečenských potřeb a zájmů zakotveny v právním řádu s účinností od počátku roku 1968. Jsou to zejména některé právní předpisy navazující na zákon o národních výborech a nová zákonná úprava voleb do zastupitelských sborů, které se budou konat v roce 1968.

Obecná kontrolní činnost orgánů Národního shromáždění byla zaměřena na řadu otázek širokého zájmu občanů, jako jsou problémy bytové výstavby, některé otázky zásobování obyvatelstva, výuka a pracovní příprava mládeže, závodní stravování, rekonstrukce silniční sítě a zajišťování náhradních dílů k motorovým vozidlům. Všechny výbory Národního shromáždění se zabývaly projednáváním státního rozpočtu na rok 1968. Současně byly v tomto období projednávány zásadní koncepční úvahy o rozvoji ekonomiky, školského systému a zdravotnictví v současné době i v dlouhodobém výhledu.

Výrazný podíl činnosti orgánů Národního shromáždění patřil vnitřní rozborové práci hodnotící výsledky činnosti Národního shromáždění od počátku volebního období. Jednotlivé výbory provedly zhodnocení obsahu, metod a výsledků práce na svých úsecích; jejich zprávy souhrnně projednalo předsednictvo Národního shromáždění v mimořádné schůzi.

Počátkem listopadu oslavil československý lid spolu s bratrskými národy Sovětského svazu, zeměmi socialistického tábora a s celým pokrokovým světem historické 50. výročí Velké říjnové socialistické revoluce.

Slavnostního zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa, ústředního výboru Národní fronty a vlády republiky, které se sešlo na počest velkého výročí na Pražském hradě, se zúčastnili členové předsednictva Národního shromáždění.

Průmyslový výbor pro hlavní výrobní odvětví a dopravu a zdravotní výbor Národního shromáždění věnovaly své schůze v říjnu 1967 rozboru a hodnocení přínosu spolupráce mezi ČSSR a SSSR z hlediska svého odborného zaměření.

Předsednictvo Národního shromáždění konalo od počátku července do 19. listopadu 1967 šest schůzí.

Z podnětu výborů a podle pracovního plánu projednávalo tyto otázky dotýkající se širokého okruhu občanů, které zatím nejsou uspokojivě řešeny a kterým proto orgány zastupitelského sboru věnují trvale pozornost:

O současném stavu zajištění dodávek nedostatkových druhů spotřebního zboží informoval předsednictvo Národního shromáždění ministr vnitřního obchodu. Kritické připomínky členů předsednictva se týkaly trvalých nedostatků v sortimentní skladbě některých druhů průmyslového spotřebního zboží, značných rozdílů v úrovni obchodní sítě a v zásobování obyvatelstva v jednotlivých oblastech, nepružnosti ve vlastní práci vnitřního obchodu. To vše občané právem kritizují a nespokojenost při obstarávání běžných potřeb snižuje efekt celkového zlepšení, k němuž došlo na spotřebním trhu, zejména pokud jde o zásobování potravinami. Předsednictvo Národního shromáždění proto uložilo výboru pro spotřební průmysl, obchod, služby a spoje, aby se stavem zajištění nedostatkových druhů zboží a celkovou situací spotřebitelského trhu dále zabýval v součinnosti s výbory Národního shromáždění, které sledují práci příslušných dodavatelských odvětví. Předsednictvo Národního shromáždění současně doporučilo, aby výbory NS při projednávání přikázaných kapitol státního rozpočtu na rok 1968 kontrolovaly, zda a v jaké míře jsou vytvářeny dlouhodobé předpoklady ve výrobní sféře, v investiční a dotační politice a v zahraničním obchodě, aby problémy nedostatkového spotřebního zboží přestaly postupně existovat; výbory budou rovněž zkoumat, jak v tomto směru působí ekonomické nástroje a nová soustava řízení.

Výbor pro investiční výstavbu a stavebnictví, který se zabývá postupem bytové výstavby a bytovou situací jako svým trvalým úkolem, předložil předsednictvu NS průběžnou zprávu o plnění bytové výstavby v relaci k úkolům 4. pětiletého plánu. Zprávu pro předsednictvo schválil výbor po důkladné a dlouhodobé přípravě a po řadě průzkumů v různých oblastech republiky. Předsednictvo NS vyslovilo znepokojení nad neuspokojivým vývojem plnění úkolů v bytové a občanské výstavbě ve 4. pětiletém plánu. Doporučilo, aby vláda využila poznatků a návrhů, které výbor pro investiční výstavbu a stavebnictví shrnul ve svém stanovisku. Doporučení výboru se týkají koncepce řízení bytové a občanské výstavby a hlavně individuální výstavby rodinných domků, která probíhá za obtížných podmínek pro stavebníky. Předsednictvo NS se ztotožnilo s názorem výboru, že je nutné všestranně zlepšit podmínky pro individuální výstavbu bytů, počínaje typovými projekty až po zajištění materiálu, kde je situace zvláště neuspokojivá. Členové předsednictva NS kritizovali dále v rozpravě nedostatky v kvalitě nových bytů, stále nedořešenou komplexnost výstavby zejména na sídlištích velkých měst a špatnou úroveň řízení a organizace práce ve stavební výrobě. Uložilo výboru pro investiční výstavbu a stavebnictví provést v úzké spolupráci s Ústřední komisí lidové kontroly hlubší rozbor souvislostí a vlivů podmiňujících rozvoj stavební výroby a projekce. Rozhodlo dále, aby otázky bytové výstavby a bytové politiky, které se dotýkají základních životních zájmů společnosti a jejího populačního vývoje, byly předmětem jednání pléna NS ještě v tomto volebním období.

Předsednictvo NS se zabývalo podrobně ve své srpnové a říjnové schůzi věcným obsahem interpelace 21 poslanců, kterou jménem této skupiny přednesl posl. Pružinec k některým čs. filmům. Členové předsednictva NS zhlédli filmy, které byly v interpelaci kritizovány, a seznámili se s odpověďmi interpelovaných činitelů i se stanoviskem kulturního výboru NS. Byli informováni také o dopisech uměleckých svazů, které došly předsedovi NS, a o jeho osobním jednání se zástupci filmových umělců.

Předsednictvo NS ocenilo poctivou snahu a socialistickou společenskou angažovanost většiny tvůrců filmového umění, kteří se zasloužili o to, že v posledním období vznikla filmová díla, která byla oceněna naší veřejností i nejvyššími stranickými a vládními orgány, díla, která proslavila naší socialistickou kinematografii za hranicemi naší vlasti.

Současně se však předsednictvo NS ztotožnilo s názorem vysloveným v interpelaci 21 poslanců, že některé čs. filmy svým subjektivním a jednostranným pohledem zamlžují jasný výklad a pochopení jejich smyslu, mohou diváky snadno mást a svádět k chybnému chápání vývoje a stavu naší společnosti.

Předsednictvo NS v zásadní rozpravě zdůraznilo, že poslanci NS ve své funkci a odpovědnosti členů zastupitelského sboru mají plné právo vystupovat se svými názory a tlumočit názory svých voličů ke všem významným otázkám kulturní výstavby a hodnotit je z hlediska zájmů socialistického státu a socialistické společnosti.

Předsednictvo NS vzalo na vědomí sdělení ministra kultury a informací, že ministerstvo kultury a informací provede rozbor současného stavu československé filmové tvorby a přijme potřebná opatření. Ministr kultury a informací současně požádal, aby otázky kulturní politiky byly projednány na plenární schůzi Národního shromáždění. Předsednictvo NS rozhodlo, že zařazení uvedené problematiky na pořad schůze NS odkládá na první polovinu příštího roku vzhledem k tomu, že taková zpráva by musela být Národnímu shromáždění předložena jako zpráva vlády o kulturní politice státu a náročnost a složitost jejího projednání by si vyžádala odpovědnost a rozsáhlou přípravu ve výborech NS.

Předsedům výborů bylo uloženo, aby informovali poslance o stanovisku předsednictva NS ve výborových schůzích. Poslance NS předsednictvo žádá, aby ve svých volebních obvodech aktivně pomáhali při provádění kulturní politiky státu. Podle usnesení předsednictva NS má předseda kulturního výboru v dohodě s ministrem kultury a informací předložit předsednictvu NS návrhy, jak prohloubit činnost NS a jeho orgánů při uskutečňování kulturní politiky státu.

Předsednictvo NS vzalo se souhlasem na vědomí stanovisko vlády k úmluvám a doporučením přijatým na 49. Mezinárodní konferenci práce. Jde o úmluvy týkající se podmínek práce mladistvých v hlubinných dolech a zaměstnávání žen s povinností k rodině. Obsah těchto smluv a doporučení Mezinárodní konference práce je plně kryt naším zákonodárstvím, které zabezpečuje pracovní poměr mladistvých a žen podstatně lépe než uvedená mezinárodní doporučení.

Z podnětu kulturního výboru NS projednalo předsednictvo NS zprávu o kontrole provádění učňovského zákona v podmínkách zavádění nové soustavy řízení národního hospodářství. Kulturní výbor, který soustavně sleduje otázky výchovy a výuky mladé generace a její přípravy k povolání, přijal v březnu 1964 řadu doporučení k provádění učňovského zákona. V odstupu tří let výbor ve spolupráci s Ústřední komisi lidové kontroly prověřoval, jak se tato doporučení provádějí v praxi a jak se zabezpečuje příprava učňů v podmínkách nové soustavy řízení. Problémy spojené s rozmisťováním 15letého dorostu, které v současné době narůstají zejména na Slovensku, hodnotil jako jev politicky a společensky velmi závažný. Předsednictvo NS se ztotožnilo se stanoviskem kulturního výboru a doporučilo, aby jeho zprávu projednaly ekonomické výbory NS a výbor zdravotní a aby z ní vyvodily pro svou vlastní práci závěry. V jarních měsících 1968 se předsednictvo NS vrátí k problematice rozmisťování 15letého dorostu jako k jedné ze zásadních otázek, která ovlivňuje uplatnění nastupující generace v pracovním procesu a v životě společnosti.

Předmětem závažného jednání předsednictva NS byla dále zpráva o stavu prací na dlouhodobém výhledu rozvoje ekonomiky ČSSR do roku 1980. Předsednictvo NS doporučilo, aby Státní plánovací komise v procesu dalšího zpracování dlouhodobého výhledu vzala zřetel na připomínky a náměty, které byly uplatněny v rozpravě, zejména k problémům dlouhodobého rozvoje zemědělské výroby. Současně doporučilo předsednictvo NS všem výborům, aby otázkám dlouhodobého rozvoje věnovaly pozornost v celé své činnosti a aby přicházely s dalšími konkrétními náměty k dosavadním úvahám Státní plánovací komise a k vypracování různých variant dlouhodobého plánu. Postup prací bude předsednictvo NS dále sledovat; uložilo proto výboru pro plán a rozpočet, aby ve vhodné době připravil opětovné projednání informace o přípravě dlouhodobého výhledu do roku 1980.

Dále byla projednána a schválena zpráva o součinnosti Národního shromáždění se společenskými organizacemi. Předsednictvo NS konstatovalo, že ústavní zásada, aby se Národní shromáždění opíralo ve své činnosti o spolupráci s organizacemi pracujících, se uplatňovala účinně zejména ve vztazích Národního shromáždění a Revolučního odborového hnutí. Ocenilo přínos a konkrétní výsledky této spolupráce a schválilo zásady, jak ji dále rozvíjet nejen při tvorbě, ale i při popularizaci zákonů, při kontrole jejich působení a v ostatních oblastech činnosti orgánů NS.

Předsednictvo NS projednalo a schválilo některé důležité metodické a organizační směrnice pro práci orgánů NS. Byly schváleny zásady o provádění kontroly státního rozpočtu orgány Ústřední komise lidové kontroly. Návrh předložil předsednictvu NS předseda Ústřední komise lidové kontroly. Podle těchto zásad bude Ústřední komise lidové kontroly předkládat průběžné zprávy o stavu plnění státního rozpočtu čtyřikrát ročně, a to předsednictvu NS a výboru pro plán a rozpočet zprávy komplexní a ostatním výborům NS průřezy.

Předsednictvo NS zpřesnilo plán práce orgánů NS do konce roku 1968, schválilo organizační zabezpečení a způsob projednávání státního rozpočtu na rok 1968 v orgánech NS a projednalo rámcový plán zahraničních styků NS v roce 1968.

V rámci přípravy 17. schůze NS se předsednictvo NS podrobně zabývalo zákony o volbách do zastupitelských orgánů v roce 1968, které předkládají plenární schůzi Národního shromáždění výbor ústavně právní a výbor pro národní výbory.

O opatřeních předsednictva NS podle článku 60 odst. 2 ústavy, přijatých v období po 16. schůzi NS, se podává 17. schůzi Národního shromáždění samostatná zpráva podle příslušných ústavních zásad.

Mezinárodní styky Národního shromáždění v letních a podzimních měsících roku 1967 byly velmi bohaté. Delegace NS vedená místopředsedkyní NS Helenou Leflerovou navštívila v září Rumunskou socialistickou republiku. Počátkem října vedl předseda Národního shromáždění Bohuslav Laštovička delegaci NS do Polské lidové republiky. Obě cesty, které navazovaly na návštěvu rumunské a polské parlamentní delegace v ČSSR, byly úspěšné a splnily svůj účel. Znamenaly přínos pro rozvoj a prohloubení soudružských vztahů mezi ČSSR a oběma bratrskými zeměmi socialistického společenství. Přispěly též k upevnění spolupráce mezi zastupitelskými sbory našich zemí. Podrobné zprávy o návštěvách našich delegací v Polské lidové republice a v Rumunské socialistické republice byly předloženy předsednictvu Národního shromáždění a otiskují se ve Zprávách pro poslance.

Dvoučlenná delegace čs. skupiny Meziparlamentní unie se zúčastnila mimořádného zasedání Rady Meziparlamentní unie v Ženevě.

V červenci navštívil předseda zemědělského výboru NS poslanec V. Kučera na pozvání ministra zemědělství Velké Británie Královskou zemědělskou výstavu v Londýně.

Národní shromáždění a jeho představitelé přijali v tomto období také četné návštěvy ze zahraničí.

Na pozvání předsedy NS s. B. Laštovičky navštívil Československo u příležitosti brněnského veletrhu předseda poslanecké sněmovny Kanady Lucien Lamoureux s chotí. Dále navštívil Československo australský poslanec-odborář Charles K. Jones s chotí a ředitel studijního oddělení švédského Riksdagu Tryggve Byström.

Předseda NS přijal a uspořádal oběd na počest kanadského ministra W. Gordona s chotí a dále přijal sedmičlennou delegaci japonských poslanců na cestě kolem světa.

Místopředseda NS dr. Škoda přijal a uspořádal oběd pro předsedu francouzské Federace demokratické a socialistické levice, poslance F. Mitterranda s chotí. Přijal dále delegaci maďarské Ústřední komise lidové kontroly, finského poslance Pauli Burmana a profesora mezinárodního práva na universitě v Marburgu (NSR) dr. Gerharda Hoffmanna.

Místopředsedkyně NS dr. H. Leflerová přijala delegaci Generální prokuratury Polské lidové republiky.

Předseda zahraničního výboru NS dr. F. Kriegel se zúčastnil večeře s filipínskou delegací, vedenou předsedou zahraničního výboru filipínského parlamentu Envergou, a přijal britského poslance Roberta Edwardse, kolumbijské poslance G. Bernala a A. Mosquera, japonské senátory J. Doomoriho a A. Mihara, západoněmeckého poslance socialistické strany Petera Blachsteina, brazilského poslance Teixeira a šéfredaktora listu Indian Express Franka Moraesa z lndie.

Poslancem V. Novým byl přijat vůdce venezuelské opoziční strany VPN dr. José Herrera Oropeza a poslancem V. Červeným byl přijat vedoucí Nejvyššího účetního a kontrolního úřadu Kanady A. W. Henderson. Někteří členové zdravotního a rozpočtového výboru NS besedovali se skandinávskou delegací poslanců a odborníků, která přijela na pozvání ministra zdravotnictví do ČSSR studovat zkušenosti s prováděním zákona o umělém přerušení těhotenství.

Z činnosti výborů NS v období od července do 15. listopadu 1967.

Ve výborech NS se v tomto období soustředily rozsáhlé a náročné práce zákonodárné. Týkaly se především nové zákonné úpravy volební soustavy a dále přípravy a projednání některých zákonů, které navazují na zákon o národních výborech, tj. dvou zákonných předpisů upravujících postavení hlavního města Prahy a vzorového statutu městských národních výborů.

Významné prohloubení principů socialistické demokracie v československé volební soustavě, k němuž dala podnět Komunistická strana Československa v dokumentech XIII. sjezdu a zejména usnesením zářijového pléna ÚV KSČ, bylo třeba promítnout v potřebném časovém předstihu do změn volebních zákonů. Na tomto úkolu se v široké míře podílel zejména ústavně právní výbor NS a výbor pro národní výbory. V duchu zásadní směrnice strany, která byla projednána v orgánech Národní fronty a ve stranických skupinách poslanců, rozpracoval ústavně právní výbor společně s výborem pro národní výbory zásady změn zákonů upravujících volby do zastupitelských orgánů. Tyto zásady projednalo předsednictvo NS a podle § 17 zákona o jednacím a pracovním řádu rozhodlo, aby návrh zákona o volbách do Národního shromáždění, dále návrh zákona o volbách do národních výborů a návrh ústavního zákona o skončení volebního období Národního shromáždění, Slovenské národní rady a soudů byly zařazeny na pořad jednání 17. plenární schůze Národního shromáždění. Předsednictvo projednalo podrobně také paragrafované znění uvedených zákonů, které jsou předloženy ke schválení Národního shromáždění jako návrhy ústavně právního výboru NS a výboru pro národní výbory.

Výbory NS projednávaly dále podrobně nejprve zásady, v další etapě pak vládní návrhy zákona o hlavním městě Praze a ústavního zákona o národních výborech působících v hlavním městě; věnovaly pečlivou pozornost koncepci těchto zákonů z hlediska principů socialistické ústavy. Na podkladě společné zprávy ústavně právního výboru a výboru pro národní výbory jsou také tyto návrhy zařazeny na pořad jednání 17. schůze NS současně s návrhem usnesení Národního shromáždění, kterým se schvaluje vzorový statut městských národních výborů.

Pro jednání pléna NS byl připraven též návrh zákona o některých dalších změnách v sociálním zabezpečení družstevních rolníků.

Z ostatních zákonných předloh, na kterých výbory NS intenzívně pracovaly, které však dosud nejsou předloženy ke schválení, je třeba jmenovat např. vládní návrh zákona o státním zkušebnictví, vládní návrh na doplnění zákona o hospodaření s byty a vládní návrh zákona o Ústředí státního technického dozoru.

Uvedená zákonodárná činnost se v celém rozsahu promítala v práci ústavně právního výboru NS. Tento výbor posuzoval rovněž návrhy zákonných opatření, které schválilo předsednictvo NS na podkladě článku 60 odst. 2 ústavy; byly to vládní návrhy zákonného opatření, kterým se rozšiřuje působnost ministerstva hornictví, a zákonného opatření o zrušení Státní dřevařské inspekce a zákonného opatření o změně a doplnění zákona o hospodářské arbitráži.

Ústavně právní výbor projednával rovněž zásady a návrhy mezinárodních smluv, které byly v tomto období Národnímu shromáždění předloženy a které předsednictvo NS přikazovalo výboru ústavně právnímu, výboru zahraničnímu, popřípadě dalším příslušným výborům NS.

Podle svého pracovního plánu projednával ústavně právní výbor některé zprávy a dokumenty sledující upevnění zákonnosti v různých oblastech společenských vztahů. Byla to zpráva generálního prokurátora o výkonu prokurátorského dozoru v místech, v nichž se vykonává trest odnětí svobody, a o poznatcích prokuratury o stavu zákonnosti v těchto místech, dále zpráva Generální prokuratury o upevnění zákonnosti v oblasti ekonomiky a zesílení ochrany majetku v socialistickém vlastnictví v podmínkách nové soustavy řízení.

Generální prokurátor upozornil ústavně právní výbor v duchu socialistické ústavy na rozpor prováděcího předpisu k § 9 odst. 1 zákona č. 76/1952 Sb., o dani ze mzdy. Výbor konstatoval, že ustanovení zákona a prováděcího předpisu nejsou v souladu, a požádal ministra financí o zjednání nápravy.

Výbor pro národní výbory sledoval v období po 16. plenární schůzi NS, která schválila zákon o národních výborech a zákon o správním řízení, jak jsou obě tyto normy zásadního významu uváděny v život. Projednal zprávu ministra vnitra o opatřeních k realizaci obou zákonů a posoudil též návrh na systém zvyšování politické a odborné kvalifikace poslanců, funkcionářů a pracovníků národních výborů. Tento návrh odpovídá v podstatě požadavkům poslanců, v nichž bylo při projednávání zákona o národních výborech několikrát zdůrazněno, že zvyšování politické a odborné kvalifikace všech kategorií pracovníků národních výborů je jednou z podmínek, aby se nový zákon o národních výborech a o správním řízení s plnou účinností uplatnil v praxi.

V časovém předstihu se výbor pro národní výbory začal připravovat na projednávání rozpočtů národních výborů. Vyžádal si zprávu od Státní plánovací komise a ministerstva financí o stavu prací na přípravě plánu a rozpočtu národních výborů na příští rok. Členové výboru se připravovali na rozpočtové jednání mj. průzkumy v okresech: Rokycany, Kladno, Břeclav a jednotlivě ve svých volebních obvodech.

Zahraniční výbor NS se zabýval v tomto období některými aktuálními otázkami mezinárodních vztahů a československé zahraniční politiky; projednal zejména zprávu o vývoji událostí na Blízkém a Středním východě od zastavení palby, dále zprávu o výsledcích mimořádného zasedání Valného shromáždění OSN a přípravu čs. delegace na XXII. Valné shromáždění OSN. Projednal též podrobnosti incidentů na čs.-rakouských hranicích. Věnoval svou pozornost některým otázkám čs. zahraničního obchodu a vývoji integračních seskupení.

Zahraniční výbor NS projednal přikázané návrhy mezinárodních smluv. Společně s výborem ústavně právním, případně zdravotním posoudil zásady návrhu na přijetí změn některých článků ústavy Světové zdravotnické organizace, dále zásady pro sjednání Smlouvy o obchodu a plavbě mezi ČSSR a Socialistickou federativní republikou Jugoslávie a konečně zásady zamýšlených změn čs.-polských státních hranic v hraničním úseku řeky Odry. Pro plenární schůzi NS připravil zahraniční výbor stanovisko k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Národnímu shromáždění k souhlasu Vídeňská smlouva o konzulárních stycích, a dále stanovisko k návrhu Dohody o výsadách a imunitách Mezinárodní agentury pro atomovou energii.

Výbor NS pro plán a rozpočet uzavřel svůj průzkum v některých ekonomicky méně rozvinutých oblastech na Slovensku (okresy Čadca, Dolný Kubín a Rimavská Sobota) schválením kontrolní zprávy, kterou předložil předsednictvu NS. Její projednávání v předsednictvu bylo zatím na návrh místopředsedy NS a předsedy SNR M. Chudíka odloženo a výbor pokračoval v sledování oblastní problematiky průzkumy v dalších okresech na Moravě a Slovensku (okresy Bruntál, Tachov, Prachatice, Klatovy, Třebíč, Břeclav, Prešov, Michalovce, Bardejov, Spišská Nová Ves, Komárno a Dunajská Streda). Zhodnocení a závěry z těchto průzkumů budou projednány ve výboru v únoru 1968.

Výsledky celkové přestavby velkoobchodních cen k 1. lednu 1967 projednal výbor pro plán a rozpočet na podkladě předběžné zprávy ministra-předsedy Státní komise pro finance, ceny a mzdy. Posoudil rovněž návrhy na zásadní linii dalšího postupu.

Výbor připravil jako každoročně pro předsednictvo NS návrh na organizační zabezpečení a způsob projednávání státního rozpočtu na rok 1968 v orgánech NS. Zorganizoval společnou schůzi s předsedy výborů NS a zpravodaji kapitol státního rozpočtu, na které ministr financí podal zprávu o finančním hospodaření státu za první pololetí 1967. Rozšířená schůze výboru vyslechla také informaci Státní plánovací komise o opatřeních pro převod 4. pětiletého plánu na nové ekonomické podmínky.

Informativně projednal výbor pro plán a rozpočet zprávu Státní plánovací komise o stavu prací na druhé etapě dlouhodobého výhledu rozvoje národního hospodářství do roku 1980; pro předsednictvo NS, které se touto zprávou rovněž zabývalo, připravil výbor své stanovisko.

Otázkou státních hmotných rezerv a úkoly na úseku skladového hospodářství ve zdokonalené soustavě řízení se zabýval výbor pro plán a rozpočet za účasti vedoucího Správy státních hmotných rezerv.

Výbor pro hlavní výrobní odvětví a dopravu dokončil průzkum a jednání s experty o některých vybraných otázkách silniční dopravy a pro jednal závěrečnou zprávu své dopravní komise o modernizaci silniční sítě a o výstavbě dálnic. Závěry, které výbor připravil v součinnosti s Ústřední komisí lidové kontroly a s ministerstvem dopravy, byly předloženy předsednictvu NS k informaci.

Z klíčových otázek rozvoje průmyslu a energetiky, které výbor soustavně sleduje, byla v podzimních měsících 1967 projednána zpráva o zajištění rozvoje výroby valivých ložisek a zpráva atomové komise výboru o postupu výstavby první atomové elektrárny v Bohunicích.

V souvislosti s oslavami výročí Velké říjnové socialistické revoluce věnoval výbor podstatnou část své říjnové schůze rozboru a zhodnocení výsledků hospodářské spolupráce naší republiky se Sovětským svazem, kterou vysoce ocenil jako rozhodující faktor plynulého rozvoje čs. ekonomiky v období od druhé světové války. Výklad k těmto otázkám přednesl místopředseda vlády inž. O. Šimůnek.

Výbor pro spotřební průmysl, služby, obchod a spoje rokoval o rozvoji služeb, místního průmyslu, výrobních družstev a bytového hospodářství v podmínkách nové soustavy řízení. Podle pokynu předsednictva NS projednal výbor také zprávu Ústřední komise lidové kontroly o prověrce služeb zabezpečovaných v oblasti městského hospodářství rozpočtovými organizacemi a zařazeními národních výborů.

Ve smyslu usnesení předsednictva NS, aby byly zkoumány faktory ovlivňující současnou úroveň stavební výroby, kontroloval výbor pro investiční výstavbu a stavebnictví svá doporučení k urychlenému rozvoji stavebnictví, která schválil v březnu 1966 a v únoru 1967. Výbor konstatoval pokrok v upřesnění celkové koncepce rozvoje odvětví i v analýze vlastní investiční výstavby v rámci ministerstva. Velmi kriticky však hodnotil celkové neplnění investiční výstavby, na kterém má ministerstvo stavebnictví značný podíl. Jednání bylo současně přípravou na projednávání přikázaných kapitol státního rozpočtu, k němuž provedli členové výboru další průzkumy, aby mohli všestranněji posoudit příčiny nedostatků ve stavebnictví a účinněji působit na jejich řešení.

Zemědělský výbor projednal informativní zprávu ministra zemědělství o přípravě a ustavování okresních zemědělských sdružení. Ministr zemědělství předběžně konzultoval v zemědělském výboru NS též zásady zákona o okresních zemědělských sdruženích, popř. zásady nové úpravy zákona o zemědělském družstevnictví. Poslanci uvedli své názory a zkušenosti z praxe, a to zejména z okresů, kde se již okresní zemědělská sdružení ustavují. Upozornil na řadu organizačních i věcných problémů, které je nutno jednotně řešit z centra.

Velmi podrobně se zemědělský výbor zabýval vládním návrhem zákona o některých dalších změnách v sociálním zabezpečení družstevních rolníků; návrh vlády projednal společně s komisí Slovenské národní rady pro zemědělství a podílel se spolu s výborem ústavně právním a výborem zdravotním na přípravě společné zprávy pro plénum NS, které má novelizaci zákona schválit ve své 17. schůzi.

Kulturní výbor přistoupil k projednávání zásadních koncepčních otázek rozvoje školství a kultury v příštích letech a v dlouhodobém výhledu. Zaujal stanovisko ke zprávě ministra školství o základních úkolech školství v období mezi XIII. a XIV. sjezdem KSČ a posoudil rovněž úvahu o výhledu rozvoje školství do roku 1980. Oba obsáhlé komplexní materiály jsou takového rázu, že se výbor bude v další činnosti vracet k podrobnějšímu pro jednání jednotlivých úseků.

Také ministerstvo kultury a informací rozpracovalo koncepci své činnosti, kterou kulturní výbor projednal a vzal se souhlasem na vědomí.

Zdravotní výbor se ve společné schůzi s komisí Slovenské národní rady pro zdravotnictví zabýval koncepcí dlouhodobého rozvoje zdravotnictví v ČSSR do roku 1980. K tomuto materiálu zásadního významu byla schválena doporučení k dalšímu rozpracování koncepce i k vytváření předpokladů pro její zajištění. V této společné schůzi s komisí Slovenské národní rady přijal zdravotní výbor důležitá doporučení k řešení zdravotnických a některých sociálních problémů cikánského obyvatelstva, zejména dětí.

V polovině listopadu 1967 začaly výbory NS projednávat resortní návrhy jednotlivých kapitol státního rozpočtu na rok 1968.

Podrobnější zprávy o jednotlivých schůzích výborů NS a o přijatých závěrech jsou průběžně uveřejňovány ve Zprávách pro poslance NS.