Předseda Národního shromáždění s. Laštovička a místopředsedové s. Chudík, s. dr. Škoda, s. Leflerová.

Členové předsednictva ÚV KSČ: předseda vlády Lenárt, místopředseda vlády inž. Černík, dr. Dolanský, Dubček; kandidáti předsednictva ÚV KSČ inž. Kapek, Pastyřík, Sabolčík, CSc., Vaculík; tajemníci ÚV KSČ Koucký, dr. Štrougal; místopředseda vlády Krajčír, inž. Krejčí; ministři David, prof. dr. Hájek, Hamouz, inž. Hoffmann, Korčák, Kudrna, arm. gen. Lomský, Mestek, Penc, dr. Plojhar, Smrkovský, Uher, Valeš, dr. Vlasák.

Předseda NS s. Laštovička (zvoní): Vážené Národní shromáždění, vážené soudružky a soudruzi poslanci! Sděluji, že president republiky svolal svým rozhodnutím ze dne 10. listopadu t. r. zasedáni Národního shromáždění dnem 11. listopadu 1967. Na základě toho svolalo předsednictvo Národního shromáždění na dny 30. listopadu a 1. prosince 17. schůzi Národního shromážděni, kterou zahajuji.

Na schůzi je do této chvíle přítomno 265 poslanců, takže Národní shromáždění je schopné usnášení.

Na zasedání jsou omluveni poslanci: na první den soudruzi Voleník, Neuman, Rejnart, Krejčí Josef, na druhý den soudruh Homola, na celé zasedání soudruzi Macek, Hájíček, Nový, Šmejkalová, Šedík, Kučera Bohuslav, Mináč, Takáč, Priehodová, Indra, Závacká, Cvik, Prchlík, Hlína, Machačová, Hron, Sekaninová, Jedlička, Bichler, Jakubcová a ministři neposlanci soudruzi Sucharda, Marko a Barbírek, soudruh Hoffmann na druhý den.

Soudružky a soudruzi, v době od poslední plenární schůze odešel z našich řad dlouholetý poslanec Národního shromáždění soudruh Jan Harus (poslanci povstávají), významná osobnost našeho politického života, po celá desetiletí spjatá s československým parlamentem. Od svého mládí pracoval v dělnickém a komunistickém hnutí, byl zakládajícím členem Komunistické strany Československa a od roku 1924 byl členem jejího ústředního výboru.

Poslancem se stal po prvé v roce 1925, v době bouřlivých bojů dělnické třídy proti kapitalistickému panství. Za své komunistické přesvědčení a politickou činnost byl mnohokrát vězněn; byl jedním z nejvíce perzekuovaných poslanců, ale to neumlčelo jeho zaníceni a bojovnost.

Za druhé světové války vstoupil v Sovětském svazu do Rudé armády a později do Československého armádního sboru. Se svou jednotkou se zúčastnil i Slovenského národního povstání.

Po osvobození pracoval v nejrůznějších stranických a státních funkcích a od roku 1945 byl nepřetržitě poslancem Národního shromáždění. Za své mimořádné zásluhy byl vyznamenán vysokými řády a vyznamenáními československými i sovětskými.

Národní shromáždění uchová světlou památku soudruha Jana Haruse v úctě.

Děkuji. (Poslanci usedají.)

Soudružky a soudruzi, předsednictvo Národního shromážděni navrhuje tento pořad 17. schůze:

1. Návrhy výboru ústavně právního a výboru pro národní výbory:

- na vydání ústavního zákona o skončení volebního období Národního shromáždění, Slovenské národní rady, Nejvyššího soudu, krajských, okresních a vojenských soudů (tisk 147);

- na vydání zákona o volbách do Národního shromáždění (tisk 148);

- na vydání zákona o volbách do národních výborů (tisk 149);

2. Vládní návrh ústavního zákona o národních výborech působících v hlavním městě Praze (tisk 141) a vládní návrh zákona o hlavním městě Praze (tisk 142);

3. Vládní návrh usnesení Národního shromáždění, kterým se schvaluje vzorový statut městských národních výborů (tisk 143);

4. Vládní návrh zákona o některých dalších změnách v sociálním zabezpečení družstevních rolníků (tisk 138);

5. Vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění Československé socialistické republiky k souhlasu Vídeňská úmluva o konzulárních stycích, sjednaná ve Vídni dne 24. dubna 1963 (tisk 137);

6. Vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění Československé socialistické republiky k souhlasu Dohoda o výsadách a imunitách Mezinárodní agentury pro atomovou energii, schválená Radou guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii dne 1. července 1959 (tisk 129);

7. Zpráva předsedy Národního shromáždění podle článku 60 odstavec 2 ústavy o vydaných opatřeních předsednictva Národního shromáždění (tisky 139, 140, 146, 150);

8. Zpráva předsednictva Národního shromáždění o činnosti předsednictva a výborů Národního shromáždění za dobu od poslední schůze Národního shromáždění;

9. Odpovědi na dotazy a interpelace poslanců.

Má někdo připomínky k navrženému pořadu? (Nikdo se nehlásil.) Nemá. Dám tedy hlasovat. Kdo souhlasí s navrženým pořadem, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Děkuji, je zřejmé, že plénum Národního shromáždění navržený pořad schválilo.

Přistoupíme nyní k prvnímu bodu pořadu, kterým je

1. Návrhy výboru ústavně právního a výboru pro národní výbory na vydání

- ústavního zákona o skončení volebního období Národního shromáždění, Slovenské národní rady, Nejvyššího soudu, krajských, okresních a vojenských soudů

- zákona o volbách do Národního shromáždění a

- zákona o volbách do národních výborů.

Odůvodnění k těmto návrhům zákonů přednese místopředseda Národního shromáždění, předseda ústavně právního výboru, poslanec soudruh Václav Škoda; prosím, aby se ujal slova.

Místopředseda NS s. dr. Škoda: Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi poslanci, ústavně právní výbor a výbor pro národní výbory předkládají ke schválení Národnímu shromáždění tři zákony pro volby do zastupitelských sborů v příštím roce. Je to předně návrh ústavního zákona o skončení volebního období Národního shromáždění, Slovenské národní rady, Nejvyššího soudu a krajských, okresních a vojenských soudů, dále zákon o volbách do Národního shromáždění a zákon o volbách do národních výborů.

Všechny tyto předložené návrhy zákonů mají společný cíl, zajistit co největší účast našich občanů na správě státu prostřednictvím zastupitelských sborů podle směrnic zdůrazněných XIII. sjezdem KSČ, aby současně s rozvíjením socialistických výrobních vztahů v naší společnosti se dále rozvíjela socialistická demokracie. Volby do zastupitelských sborů jsou jedním předpokladem ke splnění tohoto cíle.

V zájmu prohloubení ústavního práva občanů volit své zástupce do zastupitelských sborů navrhuje se, aby ústavním zákonem byly odděleny volby soudců od voleb do zastupitelských sborů a ty aby v příštím roce byly konány ve dvou samostatných, od sebe oddělených volebních kampaních. Za tím účelem je nutné prodloužit ústavním volebním zákonem čtyřleté volební období poslanců Národního shromáždění a Slovenské národní rady a odsunout volby soudců do roku 1969.

Účast pracujících na správě socialistického státu se zabezpečuje především prostřednictvím zastupitelských sborů, a proto je nutno také volby do těchto sborů uspořádat samostatně a v předvolební kampani vytvořit předpoklady pro účast pracujících v těchto orgánech. Zastupitelské sbory pracujícího lidu v ČSSR jsou: Národní shromáždění, Slovenská národní rada a národní výbory. Naše socialistická ústava vychází z leninských principů budování socialistického státu a zakotvuje postavení zastupitelských sborů jakožto orgánů, jimiž pracující lid vykonává státní moc a od nichž je odvozena pravomoc ostatních orgánů státu.

S rozvojem socialistické společnosti význam zastupitelských sborů stále stoupá, nepřetržitě se rozšiřuje jejich pravomoc a zodpovědnost a s tím současně se vytvářejí další možnosti, aby stále širší masy pracujících se zúčastňovaly jejich prostřednictvím správy a řízení státu.

Základním článkem rozvoje socialistické demokracie a hlavním pilířem v soustavě zastupitelských sborů jsou národní výbory v obcích, okresech a krajích. Jejich činnost se bezprostředně dotýká všech občanů, a proto jejich pravomoc a zodpovědnost byla v současné etapě rozvoje naší socialistické společnosti podle směrnic XIII. sjezdu KSČ podstatně rozšířena. Nový zákon o národních výborech stanoví, že jenom zákonem je možno tuto rozsáhlou pravomoc měnit nebo omezit. Na svých územích jsou národní výbory nositeli veškeré státní správy a jenom zákonem může být její výkon svěřen jinému orgánu. Byla vyzdvižena a posílena funkce plén národních výborů jako místních orgánů státní moci a napojením komisí lidové kontroly ještě více zabezpečena realizace jejich usnesení. V rámci národních výborů byla posílena zejména pravomoc místních a městských národních výborů. Pro rozvoj socialistické demokracie je zvláště důležité, že národní výbory mají nyní možnost si vytvářet své vlastní zdroje hospodaření, které se neodvádějí do státního rozpočtu, ale zůstávají v plné dispozici národního výboru v zájmu rozvoje obcí a zlepšení životního prostředí občanů. Národní výbory se tak budou vyvíjet současně jako orgány samosprávy komplexně zabezpečující stále příznivější podmínky pro život občanů v místě. Samostatnou působnost národních výborů jako místních orgánů státní moci nelze omezit a je možno ji měnit jenom zákonem. Tím se vytvořily veliké možnosti pro další zvýšení zájmu občanů o práci národních výborů, pro další rozšíření účasti pracujících na jejich činnosti, a je proto důležité, aby volby do národních výborů byly konány odděleně jako samostatná volební kampaň a aby byly upraveny samostatným volebním zákonem. Tyto skutečnosti budou projednávány v předvolebních etapách voleb do národních výborů, podle nich budou občany vybíráni kandidáti za poslance do jednotlivých stupňů národních výborů a za účasti voličů budou sestavovány volební programy zejména do místních a městských národních výborů. Nebylo by proto správné, aby tyto záležitosti, rozhodující pro stále příznivější podmínky života obyvatel v místě, okrese a kraji, byly zatlačovány do pozadí, jak by tomu bylo při společných volbách do všech stupňů zastupitelských sborů.

Ve volbách do Národního shromáždění a Slovenské národní rady půjde předně o rozvoj socialistické státnosti v ČSSR. Proto se navrhuje, aby byly konány v období padesátého výročí vzniku samostatného československého státu. Československá socialistická republika je jednotný stát dvou rovnoprávných bratrských národů, Čechů a Slováků. Teprve vítězství pracujícího lidu umožnilo realizovat tuto stěžejní zásadu naší socialistické státnosti, zatímco v buržoazní republice rovnoprávný vztah obou bratrských národů nebyl vyřešen. Proto byla konstituována Slovenská národní rada jako národní orgán státní moci a správy na Slovensku, která se stala důležitou součástí jednotného celostátního řízení. Aby byla vytvořena skutečně stejná práva obou rovnoprávných národů, bylo Slovensko v průběhu posledních dvaceti let přebudováno v zemi moderního průmyslu a zemědělství, s moderním systémem školství apod. V tom spočívá jeden ze základních rysů naší socialistické státnosti. Socialistická ústava vybavila Národní shromáždění a Slovenskou národní radu rozsáhlými pravomocemi, aby se tak pracující prostřednictvím svých poslanců mohli zúčastnit správy a řízení státu nejen v národních výborech, ale i v těchto zastupitelských sborech. Na podkladě dokumentů KSČ o prohloubení činnosti Národního shromáždění a Slovenské národní rady, které se staly součástí usnesení XIII. sjezdu KSČ, byla v tomto volebním období činnost Národního shromáždění a Slovenské národní rady podstatně rozšířena. V období od přijetí socialistické ústavy se plně rozvinula zákonodárná funkce Národního shromáždění a v tomto volebním období se rozvíjejí jeho další ústavní funkce, tj. funkce kontrolní a aktivní účast Národního shromáždění na plnění klíčových úkolů socialistického státu v jednotné soustavě zastupitelských sborů. Napojením Ústřední komise lidové kontroly a ostatních komisí lidové kontroly na Národní shromáždění a ostatní zastupitelské sbory byly vytvořeny předpoklady pro reálnost jejich kontrolních funkcí, neboť hlavním posláním komisí lidové kontroly podle zákona je plnit úkoly uložené příslušným zastupitelským sborem. V rámci plnění tohoto úkolu sledují, jak se plní zákony a usnesení zastupitelských sborů.

V tomto volebním období se rozvinuly vzájemné vztahy mezi Národním shromážděním, Slovenskou národní radou a národními výbory, jak to vyžadují leninské principy budování státu, aby celá zastupitelská soustava byla budována na zásadách demokratického centralismu a aby jednotnou soustavou zastupitelských sborů - od místních až po vrcholné, byla demokratickou cestou zabezpečována jednota v uskutečňování politiky. Národní shromáždění projednává zprávy Slovenské národní rady a pomáhá rozvíjet její funkce jako národního orgánu státní moci a správy na Slovensku. Takto se v tomto období rozvinula zákonodárná funkce Slovenské národní rady ve věcech národní nebo regionální povahy a z její iniciativy byly přijaty i některé celostátní zákony. Podstatně se rozšířila rovněž v tomto volebním období činnost Slovenské národní rady při plnění úkolů celostátní povahy. Byly rovněž vytvořeny předpoklady pro vzájemné vztahy mezi Národním shromážděním a národními výbory podle čl. 48 ústavy. Získané zkušenosti byly vloženy do zákona o národních výborech, který stanoví, aby od příštího roku jeho platnosti Národní shromáždění usměrňovalo činnost národních výborů jako místních orgánů státní moci k plnění klíčových úkolů v oblasti hospodářské, kulturní, zdravotní a sociální, zevšeobecňovalo zkušenosti národních výborů a usnášelo se na opatřeních ke zlepšení jejich výstavby a práce. Jenom Národní shromáždění jako nejvyšší zastupitelský sbor je oprávněno upravovat působnost, pravomoc a organizaci národních výborů.

Uvedenými změnami v činnosti Národního shromáždění a Slovenské národní rady byly vytvořeny další veliké možnosti pro účast pracujících na řízení prostřednictvím poslanců těchto zastupitelských sborů, což zdůvodňuje, aby byla uspořádána samostatná volební kampaň do Národního shromáždění a Slovenské národní rady a její průběh aby byl upraven samostatným zákonem o volbách do Národního shromáždění a zákonem Slovenské národní rady o volbách do Slovenské národní rady.

Volby do zastupitelských sborů mají vytvořit úzké spojení mezi voliči a kandidáty Národní fronty, které se po volbách má stále prohlubovat, aby tak zvolení poslanci mohli zajistit plnou aktivitu zastupitelských sborů.

Zcela jinou funkci mají volby soudců, a proto se navrhuje jejich oddělení od voleb do zastupitelských sborů. Soudy mají v naší soustavě státních orgánů specifické postavení v dodržování socialistické zákonnosti a v ochraně práv a oprávněných zájmů občanů a organizací. Ze své činnosti jsou zodpovědny zastupitelským sborům a vyšší soudy jsou jimi voleny. Vztah občanů k soudcům jako k voleným funkcionářům je naprosto jiný nežli k poslancům zastupitelských sborů. Poslanci jsou podle ústavy povinni dbát podnětů svých voličů, kdežto zvolení soudci jsou povinni specifickými prostředky upevňovat socialistickou zákonnost podle ústavy. Volební kampaň u voleb soudců má směřovat k upevnění socialistické zákonnosti a k vytváření právního vědomí pracujících. Je proto správné, aby volby soudců byly odděleny, a navrhuje se, aby byly konány v průběhu roku 1969. Tyto skutečnosti zdůrazňuje vydání ústavního zákona, který je předkládán NS.

Soudružky a soudruzi poslanci, oba další předložené volební zákony do Národního shromáždění a o volbách do národních výborů přebírají předně z dosavadní volební soustavy celou řadu institutů, které se již v minulých volbách osvědčily a jsou výrazem socialistické demokracie. Je to předně osvědčený princip, že předvolební kampaň je poměrně dlouhá a je rozdělena na tři etapy, v nichž proběhnou předvolební schůze voličů. Předvolební schůze svolávají a volby řídí přímo občané prostřednictvím volebních komisí Národní fronty, obvodních a okrskových komisí. Navrhovaní kandidáti za poslance jsou kandidáty Národní fronty, která je u nás politickým výrazem svazku všech pracujících a představuje jednotu lidu. Nové volební zákony vycházejí z hluboce demokratické zásady, že o zvolení poslance rozhoduje většina voličů, jak to bylo upraveno i v dosavadním našem volebním systému.