V zájmu prohloubení socialistické demokracie ve volbách a rozšíření volebního práva zaručeného ústavou všem občanům od 18 let oba volební zákony do zastupitelských sborů přinášejí nové prvky, které nebyly obsaženy v dosavadní volební soustavě a které odpovídají současnému vývoji naší socialistické společnosti. Jejich cílem je prohloubit práva voličů na výběr kandidátů a zajistit tak, aby byli zvoleni takoví poslanci, kteří představují všechny vrstvy obyvatelstva, jsou oddáni lidu a věci socialismu a přitom svými schopnostmi dávají záruku, že zvládnou úkoly zastupitelského sboru, do něhož jsou voleni. Za tím účelem se vytvářejí vícemandátové volební obvody, v nichž bude navrhováno zpravidla o jednu třetinu až o jednu polovinu více kandidátů, nežli má být zvoleno poslanců. Volební obvody mají být stanoveny tak, aby na každého poslance téhož zastupitelského sboru připadal přibližně stejný počet voličů a aby u Národního shromáždění a krajských národních výborů nepřekračovaly hranice okresů nebo krajů. Vícemandátové volební obvody vytvářejí podmínky pro registraci více kandidátů, než má být zvoleno poslanců, což dává voličům reálnou možnost výběru. Umožňují navrhnout takové kandidáty, kteří budou co nejlépe odpovídat sociální, politické, národnostní a věkové struktuře obyvatelstva ve volebním obvodu. Ve všech třech předvolebních etapách se dává voličům možnost demokraticky ovlivnit výběr kandidátů za poslance. Zákony vytvářejí široké možnosti pro navrhování nejvhodnějších kandidátů za poslance v prvé předvolební etapě, kdy budou s voliči na předvolebních schůzích projednány všechny otázky související s volbami do zastupitelských sborů, jejich cíle a souvislosti s oprávněnými požadavky občanů ve vztahu např. k samostatné působnosti národních výborů, jejíž rozvoj bez účasti pracujících je nemyslitelný. Nejširší platforma orgánů a organizací sdružených v Národní frontě umožňuje občanům předkládat návrhy na poslance ve větším počtu, nežli jich bude voleno ve volebním obvodu.

V druhé předvolební etapě budou volební komise Národní fronty projednávat na schůzích s voliči návrhy kandidátů, jejich počet a pořadí. Přitom návrhy zákonů předpokládají, aby bylo v každém volebním obvodu navrženo zpravidla o jednu třetinu až o jednu polovinu více kandidátů, než kolik má být zvoleno poslanců. Také v této etapě mohou proto voliči demokratickou cestou ovlivnit výběr kandidátů za poslance. Po projednání s voliči navrhne volební komise Národní fronty vybrané kandidáty k registraci pro třetí předvolební etapu. V té pak navržení kandidáti Národní fronty za poslance do zastupitelských sborů se seznámí na předvolebních schůzích s voliči, ve volebních programech odpovědí na oprávněné požadavky občanů zjištěné v předchozích etapách a společně s voliči sestaví pak reálné programové plány. Vliv voličů na výběr a zvolení kandidátů vyvrcholí pak v den voleb, kdy volební zákony zaručují každému voliči, aby mohl podle svého ústavního obecného, rovného a přímého volebního práva v tajném hlasování plně vyjádřit svou vůli, kdo má být jeho zástupcem ve volebním obvodu.

Zvolen za poslance bude ten, kdo obdrží ve volbách nadpoloviční většinu platných hlasů a bude v pořadí na zvolitelném místě pro poslance. K platnosti voleb se vyžaduje účast nadpoloviční většiny voličů zapsaných ve voličských seznamech v daném volebním obvodu. Ti kandidáti, kteří obdrží při volbách nadpoloviční většinu hlasů a nebudou na zvolitelném místě pro poslance, budou zvoleni náhradníky za poslance a nastoupí podle pořadí do funkce poslance v případě jejího uprázdnění ve volebním obvodě (v případě jeho rezignace, úmrtí nebo odvoláni voliči). Nezúčastní-li se voleb nadpoloviční většina oprávněných voličů ve volebním obvodu anebo není-li zvolen potřebný počet poslanců, musí být konány nové volby, aby bylo zvoleno tolik poslanců, kolik je jich stanoveno pro volební obvod. Každý zvolený poslanec musí mít tedy bezpodmínečně důvěru nadpoloviční většiny voličů svého volebního obvodu.

Soudružky a soudruzi poslanci, naše volební soustava podle navržených volebních zákonů vychází tedy důsledně z principu většiny jakožto stěžejní zásady demokracie a v celém postupu voleb dbá důsledně toho, aby tato zásada nebyla ničím narušena. Neexistují u nás žádná omezení všeobecného a rovného volebního práva, které patří všem občanům nad 18 let, pokud jsou způsobilí k právním úkonům. Náš volební systém nezná žádné omezení volebního práva, žádné cenzury, jak je uplatňují zpravidla buržoazní volební systémy, aby při volbách jejich prostřednictvím omezily nedemokraticky účast občanů na správě státu. Tímto způsobem bylo např. při posledních volbách v USA jenom předepsanou podmínkou trvalého pobytu vyřazeno z voleb 28 miliónů převážně černošského obyvatelstva a nemajetných vrstev, další milióny byly vyřazeny z voleb podmínkou majetkového cenzu, předepsanou zkouškou z angličtiny a ústavy.

Podle naší volební soustavy se zaručuje, aby každý poslanec v zastupitelských sborech lidu jednal jménem většiny voličů svého volebního obvodu, a nezíská-li důvěru této většiny, konají se nové volby. Podle buržoazních volebních řádů se většina často dociluje podivnou volební matematikou, při níž se stává, že některé politické strany, které při volbách vykazují menší počet hlasů, obdrží po volbách větši počet poslaneckých mandátů.

Naše volební soustava zajišťuje, aby voliči ve všech třech předvolebních etapách měli možnost demokraticky ovlivnit výběr kandidátů za poslance a v tajných volbách je zvolit. Přímého výběru kandidátů se voliči podle buržoazních volebních řádů vůbec nezúčastňují. Mohou si vybrat jenom některou z politických stran, pokud je ovšem připuštěna k volbám. Ve svých důsledcích tento volební systém vede až k tomu, že např. v USA má volič možnost si vybrat jednu ze dvou politických stran, které jsou obě ovládány velkým kapitálem. O kolik zde však buržoazie omezuje demokracii, o tolik více prostředků vynakládá na předvolební boj, který vydává za projev demokracie, který však je ve skutečnosti jenom bojem jedné skupiny kapitálu proti druhé za ovládnutí mocenských pozic ve státě. Voliči si však nemohou vybírat kandidáty za poslance a tím méně zvolené poslance po volbách nějak řídit a dávat jim podněty, to je výlučnou záležitostí bossů. Volič má jediné právo - jednou za čtyři roky zvolit některé z kandidátů vybraných bossem. Proto také složení zastupitelských sborů v západních státech vůbec neodpovídá sociálnímu složení těchto zemí. U nás jsou poslanci kandidáty Národní fronty, která představuje jednotu lidu. V našich volbách se nerozpoutává žádný předvolební boj, ale naopak naše volební soustava vede všechny voliče k tomu, aby se zúčastnili plně výběru svých představitelů v zastupitelských sborech, kteří i po volbách budou podle ústavy povinni být ve stálém styku s voliči a dbát jejich podnětů. Je třeba, aby to byli občané, kteří jsou na výši úkolů orgánů, do nichž jsou voleni, oddaní lidu a věci socialismu, kteří dávají záruku, že budou hájit zájmy voličů a slaďovat je se zájmy společnosti. Jediným předvolebním bojem je tedy u nás boj za kvalitu kandidátů, za lepší práci zastupitelských sborů, za větší účast pracujících v těchto orgánech, což znamená prohlubování socialistické demokracie.

Naše volební soustava provádí tedy a důsledně zajišťuje základní principy demokracie a s rozvojem socialistické společnosti tato ústavní práva lidu se stále prohlubují, zatímco buržoazní volební systémy jsou prostředkem k omezení demokratických a namnoze ústavou garantovaných práv a svobod občanů. Toto omezování má ovšem svůj hluboký cíl a záměr, jímž buržoazie omezuje vliv zastupitelských sborů na řízení a správu kapitalistických států a omezuje záměrně činnost a pravomoc těchto sborů. Proto není náhodné, že v poslední době buržoazní teoretici ve svých dílech stále více hovoří o tzv. "krizi klasického parlamentarismu". Je třeba jim dát plně za pravdu v tom, že zastupitelské sbory tzv. "západní demokracie" ani svým složením nepředstavují sociální vrstvy západních zemí a jejich činnost je stále více omezována a jejich práva buržoazními ústavami a volebními řády podvazována. Zastupitelské sbory mohou být kdykoli výkonnou mocí rozpouštěny, jejich parlamenty mají jedině funkci zákonodárnou a rozpočtem rozhodují pouze o fiskálních příjmech a administrativních výdajích. Celé ostatní národní hospodářství, které je rozhodující pro rozvoj společnosti, a tedy celý vývoj společnosti jde mimo ně. Vliv zastupitelských sborů v západních zemích na základní otázky vnitřní a zahraniční politiky v těchto státech se stále zmenšuje.

Zcela rozdílně se vyvíjí účast lidu na správě státu v socialistických zemích v podmínkách socialistické demokracie. Účast mas na správě státu je základní podmínkou rozvoje každého socialistického státu a tomu odpovídá stálé prohlubování socialistické demokracie. Politickým cílem je, aby s rozvojem socialistické společnosti byla činnost a pravomoc volených zastupitelských sborů lidu stále větší, aby se tak stále rozšiřovala účast občanů na řízení společnosti. K tomu má podstatně přispět i navrhovaná volební soustava.

Soudružky a soudruzi poslanci, ústavně právní výbor a výbor pro národní výbory, které předkládají navržené volební zákony, jsou přesvědčeny, že jde o dobré návrhy, které povedou k dalšímu rozvoji činnosti našich zastupitelských sborů a k prohloubení socialistické demokracie. Jejich jménem doporučuji Národnímu shromáždění předložené zákony ke schválení.

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji s. Škodovi. Prosím posl. Zedníka, aby se ujal slova.

Posl. Zedník: Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi poslanci! Cílem, k němuž směřuje rozvíjení demokratických principů v našem životě, je umožňovat stále širší účast občanů na správě a řízení naší socialistické republiky. Předkládané nové volební zákony dávají seriózní základ k realizaci tohoto úsilí především tím, že zvyšují skutečný vliv občanů na výběr a volbu poslanců do zastupitelských orgánů. V tomto smyslu se demokratičnost naší volební soustavy prohlubuje tak, aby odpovídala současnému stupni vývoje naší socialistické společnosti. Zásadní principy vyzvedl ve své zpravodajské zprávě místopředseda NS s. dr. Škoda.

Vysoce kladně lze hodnotit skutečnost, že v souladu s osvědčenou tradicí zachovávají i tyto nové zákony princip, že kandidáti do funkcí poslanců jsou kandidáty Národní fronty. V tom je vyjádřena podle mého názoru zásadní přednost naší volební soustavy, neboť Národní fronta plně vyjadřuje socialistickou jednotu našeho lidu a v ní je třeba vidět všenárodní politickou základnu pro uskutečňování programu výstavby rozvinuté socialistické společnosti, ona je pod vedením komunistické strany politickým výrazem svazku všech pracujících, upevňujícím politickou a morální jednotu pracujícího lidu v ní sdruženého.

Tato jednota, ideově a organizačně zajišťovaná vedoucím postavením Komunistické strany Československa v boji proti silám staré společnosti a proti všem nesprávnostem a nedostatkům v poměru k pracujícím, není jednotou nahodilou. Tato jednota má své hluboké ekonomické kořeny, spočívající v likvidaci kapitalistické základny se starými třídami a v budování základny nové, socialistické, s novými třídami, žijícími v pevném svazku.

Zatímco kapitalistické výrobní vztahy nutně lidi rozdělují, socialistické výrobní vztahy vytvářejí podmínky pro politickou jednotu pracujících všech vrstev a všech národů a národností. A u nás právě existují tyto příznivé objektivní podmínky, z nichž při správné politice Komunistické strany Československa vyrůstá skutečná jednota v základních politických otázkách.

V našich volbách tedy není a nebude místa pro konkurenci a konflikty politických stran. Naopak, naše volby budou probíhat v atmosféře úzké spolupráce základních tříd naší společnosti a pracující inteligence. Jednota zájmů a cílů bude manifestována společnými kandidáty všech pracujících bez rozdílů sociální a politické příslušnosti, kteří budou kandidáty Národní fronty. Tato jednota je zároveň jednotou všech národů a národností obývajících naši socialistickou republiku. V tom, že kandidáti Národní fronty jsou společnými kandidáty všech národností a že do zastupitelských orgánů přicházejí stovky příslušníků z těchto skupin obyvatelstva, se výrazně projevuje i internacionální povaha naši volební soustavy.

Myslím, že skutečně demokratický charakter voleb nezávisí na počtu kandidujících stran, který je v kapitalistických zemích výrazem třídních protikladů a celkové anarchie společenského života. Projevem skutečné demokracie nemůže být kapitalistický systém dvou či mnoha stran, který ve volbách tříští hlasy pracujících a dává jim prakticky možnost vybrat si pouze mezi těmi, kdo je budou v příštím volebním období utlačovat. Jedině komunistické strany v kapitalistických zemích, pokud jsou v legalitě a mohou-li přes všechny právní i faktické zábrany získávat mandáty, hájí v parlamentech i v místních samosprávách nejvlastnější zájmy dělníka, rolníka, řemeslníka, inteligenta, zájmy na životě bez vykořisťování a bez nesvobody.

Projevem skutečné demokracie u nás je právě jednota pracujících a jejich semknutost kolem Komunistické strany Československa, jednota kovaná v boji proti vnitřním i vnějším nepřátelům socialismu i v boji proti našim vlastním chybám a nedostatkům. Tato jednota je projevem skutečné demokracie, protože znemožňuje, aby se pracující tříštili v boji za obranu míru a za vybudování socialistického řádu, v boji proti úsilí sil staré společnosti zabránit chodu dějin, zákonitě vedoucím k socialismu.

Další upevnění této jednoty, upevnění Národní fronty ve volbách do zastupitelských orgánů předpokládá nezbytně zvýšenou činnost všech organizací Národní fronty v celé předvolební kampani. Výchovou občanů k aktivní účasti na správě a řízení státu se musí ještě daleko důsledněji zabývat všechny organizace sdružující milióny občanů, kteří mohou zejména pro národní výbory znamenat neocenitelnou pomoc, budou-li soustavně vedeni, aby spojovali své členské povinnosti a své záliby s úkoly celospolečenskými.

Je třeba vidět, že volby v naší společnosti jsou také zejména nástrojem pro odstraňování nedostatků v práci státních orgánů i v práci zástupců lidu, kritikou zdola a sebekritikou. A nebudeme si zastírat, že vedle převahy kladných výsledků práce zejména národních výborů jsou tu i chyby národních výborů jako celku nebo jednotlivých funkcionářů, které vyvolávají u občanů oprávněná rozhořčení a roztrpčení. Lidem není lhostejná žádná otázka, mají přirozený smysl pro pravdu, čest, spravedlnost a velmi bystře a otevřeně odhalují nedostatky. Bude-li důsledně uplatňováno spojení národních výborů s lidem tak, jak říká ustanovení nedávno přijatého zákona o národních výborech, budou i takové kolize mezi pracujícími a národními výbory napravovány a řešeny.

Tím budou volby působit i k napomáhání odstranění byrokratických prvků v práci našich zastupitelských orgánů. Význam tohoto poslání voleb, zejména do národních výborů v souvislosti s uplatňováním nového zákona o národních výborech, který rozšiřuje pole činnosti těchto orgánů, nesporně vzroste.

Národní výbory se staly jedním z nejdůležitějších pilířů života našeho státu a přímými vykonavateli vůle pracujících při vítězném dobudování socialistické společnosti. Stávají se zrcadlem, ve kterém si lid ověřuje svou nerozbornou jednotu a své velké umění vytvářet podmínky k šťastnějšímu, bohatšímu a radostnějšímu životu.

Pomoc a přímá podpora občanů právě národním výborům se proto stává nedílnou součástí projevu socialistického vlastenectví, jehož prapor pozvedá celá Národní fronta pod vedením Komunistické strany Československa.

Jsme si vědomi, že úloha Národní fronty, všech jejích organizací roste a poroste s tím, jak se co nejaktivněji budou podílet na dalším postupu k vítězství socialismu v naší zemi, jak účinně budou čelit všem protisocialistickým a protispolečenským vlivům a přispívat k upevňování moci dělnické třídy a ostatních pracujících a zvyšování jejich účasti na řízení a správě socialistické republiky.

I Československá strana lidová jako jedna z organizací Národní fronty se bude nadále účinně podílet při uskutečňování linie dovršení socialistické výstavby všemi směry, silami a prostředky. Naše strana vítá pokroková ustanovení obsažená v předložených volebních zákonech, proto je bude ve své další činnosti uplatňovat a všech našich 20 poslanců bude jednomyslně pro předložené volební zákony hlasovat. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji posl. Zedníkovi. Přihlášky posl. Pacnera a Šubrta do diskuse se vztahují až k druhému bodu dnešního jednání. K projednávaným otázkám se přihlásil do diskuse posl. dr. Hrabal.

Posl. dr. Hrabal: Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi poslanci! Nechci se zabývat všemi projednávanými zákony, ale toliko návrhem zákona o volbách do NV a NS a vlastně jen jedním detailem těchto zákonů - tj. vícemandátovými volebními obvody. Již při projednávání návrhu zásad zákona o volbách do NV a NS byla zdůrazněna jedna nová zásada, totiž vytvoření vícemandátových volebních obvodů. Tato zásada se již od počátku setkala s mimořádným pochopením všech poslanců a funkcionářů i voličů a bylo dohodnuto učinit ji součástí nového volebního zákona. Všichni jsme si byli vědomi, že jednomandátový volební obvod má celou řadu nedostatků. Patří mezi ně na prvém místě skutečnost, že málokdy tento malý volební obvod může jedním poslancem vyjadřovat sociálně politickou strukturu volebního obvodu. Při jednomandátovém volebním obvodu by v současných podmínkách nebylo ani dobře možné, aby za každý volební obvod byl navrhován, registrován a volen náhradník a aby voličům byla dána možnost výběru mezi několika kandidáty ve finálním aktu voleb. Znamenalo by to - pokud bychom chtěli zachovat ostatní zásady volebního zákona - že za každý volební obvod by byl volen 1 poslanec a současně jeden jeho náhradník. Bylo by tedy nutno zvolit stejný počet poslanců i jejich náhradníků a tím by se mohly vytvářet i dost nevhodné osobní vztahy mezi poslancem a náhradníkem.

Jednomandátový volební obvod jednoznačně určoval voliči, kterého poslance má vyhledat a žádat na něm intervenci nebo zjednání nápravy. Pochopitelně, že volební obvody, v nichž kandidovali někteří členové vlády nebo jiní význační činitelé, byly v určité výhodě a také voliči z těchto volebních obvodů měli větší možnosti, bylo více pravděpodobné, že v jejich záležitostech bude zjednána náprava, že dosáhnou určité výjimky nebo že jejich záležitost bude znovu prověřována. Vím, že by to tak nemělo být, ale v praxi existoval rozdíl mezi možnostmi poslance-amatéra a poslance-význačného funkcionáře a tím se také dostávali voliči několika volebních obvodů do určitého nerovnoměrného postavení.