Především jsme byli toho názoru - a já osobně jsem také toho názoru - že např. spojování tohoto paragrafu s domovnickými byty by nutně vedlo k tomu, že by nikdo domovnické povolání nechtěl vykonávat, protože by se vystavoval dopředu riziku, že event. bude vystěhován, přičemž formulace "vážné důvody" je příliš vágní a může být posuzována přirozeně z různých aspektů.

Otázka dodržování domovního řádu a jeho vynucování byla podle našeho soudu otázkou, která může být přirozeně vynucována jiným způsobem než touto sankcí.

Pokud jde o socialistické soužití, zde pamatuje paragraf 184 občanského zákona na tyto případy, kde může dojít soudem ke zrušení užívacího práva, ovšem příslušný národní výbor se potom musí zabývat tím, kam takovou rodinu vystěhovat, protože dost dobře nemůže souhlasit, aby ty to rodiny byly prostě stěhovány na ulici. Domnívám se, že bychom pro výchovu takovýchto elementů příliš mnoho neudělali.

Jestliže by Národní shromáždění chtělo námětu s. Manďáka vyhovět, pak vzhledem k tomu, že se mi nezdá možné na této schůzi bezprostředně formulovat znění, které by odpovídalo všem aspektům, doporučoval bych, aby Národní shromáždění odkázalo znovu tento námět výboru ústavně právnímu, výboru pro národní výbory a výboru pro spotřební průmysl, obchod a služby, aby tuto otázku znovu posoudily.

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji poslanci dr. Kučerovi. Přihlásil se dále poslanec akademik Knapp.

Posl. akademik Knapp: Vážené Národní shromáždění! l já jsem požádal o slovo k návrhu soudruha Manďáka. Nemusím ujišťovat o tom, že jsem tak neučinil proto, abych dělal advokáta skutečně asociálním lidem. Záměrně jsem však řekl skutečně asociálním lidem. Takovýto návrh by totiž vyžadoval, aby byl konkretizován, protože v této velmi obecné podobě o něm nelze rozhodovat bez nebezpečí, že by navrhovaných sankcí mohlo být v praxi zneužíváno. Je něco jiného formulovat zákon a jinak to potom může vypadat v praxi, protože staré zkušenosti učí, že takové obecné klauzule jsou dosti choulostivé a mohou být v praxi aplikovány jinak, než bylo zamýšleno. To je jedna pochybnost.

Druhá pochybnost je v tom, zda by navrhované změny skutečně mohly posloužit cíli, který je návrhem sledován. Je totiž otázka, zda takové ustanovení, pokud by bylo do zákona dáno, by vůbec v praxi bylo aplikováno. O tom velmi pochybuji, protože koneckonců každý musí někde bydlet a sotva si lze představit, že budou prováděny exekuce vystěhování někoho na ulici. Tu je pak nebezpečí, o kterém jsme v ústavně právním výboru mnohokrát hovořili, že zákon, který se v praxi nepoužívá, neaplikuje, působí asi více škody než užitku. Proto se domnívám, že tato věc by měla být důkladně domyšlena ze všech aspektů, že by především bylo třeba uvažovat nejen o formulaci, ale hlavně o všech aspektech, které návrh s sebou přináší - sociálních i právních.

Omezuji se na nejstručnější vyjádření, protože se připojuji k tomu, co řekl posl. Kučera, že pokud by o tom mělo být vůbec rozhodováno, což v této obecné podobě nedoporučuji, bylo by nejprve vhodné přikázat projednání tohoto návrhu příslušným výborům a potom se k tomu po náležité úvaze vrátit. Děkuji.

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji s. Knappovi. Přeje si ještě někdo vystoupit? Soudruh Manďák.

Posl. Manďák: V praxi může být zneužito každého zákonného ustanovení.

Posl. akad. Knapp: Některého více, jiného méně.

Posl. Manďák: Národní výbory místní, okresní i krajské mohou zvážit, je-li vhodné vůči některému takovému živlu postupovat a vyvinout ostřejší tlak než u někoho jiného.

Předseda NS s. Laštovička: Přeje si ještě někdo slovo? Posl. Pelikán. Uděluji mu slovo.

Posl. Pelikán: S návrhem zákona souhlasím. Mluvilo se zde ovšem o některých dalších aspektech bytového problému. K tomu bych chtěl také říci poznámku. Především bych měl ovšem jednu procedurální připomínku, která se týká i jiných novelizací, a to, že není správný postup, jestliže nám byl rozdán pouze vládní návrh, kterým se mění zákon, doplňky navržené výborem, ale nikoli původní text zákona č. 41/1964. Myslím, že by bylo správné a vhodné pro lepší orientaci poslanců, aby při novelizaci nebo změně byl rozdán celý text původního zákona a k němu po straně uvedeny doplňky, abychom si mohli ověřit některé skutečnosti a znovu složitě nemuseli hledat vysvětlení, poněvadž často to má vliv i na posouzení novelizace.

Dále jsem chtěl říci, že návrh je velmi správný jak pokud jde o vládní předlohy, tak i doplňky, které zde byly předneseny zpravodajem výboru a nesporně znamenají krok kupředu. Ale myslím, a to je naše zkušenost z volebních obvodů, že určité zvýhodnění majitelů rodinných domků nesouvisí pouze s textem zákona, ale že by bylo třeba se podívat na otázku jejich daňového zatížení. Uvedu zde dopis, který jsem dnes dostal a který vyšel jako podnět ze schůze, která se konala před 14 dny v Olomouci. V dopise se říká:

Socialistický bytový sektor převzal bytový majetek a stát doplácí na údržbu bytů ze státní pokladny, do které přispívají majitelé soukromých bytů částkou 2 mld korun. Přitom soc. sektor neplatí daně. Veškerý nájem pohltí údržba, která na to nestačí. Naproti tomu soukromému majiteli domu odčerpává stát 45 % hrubého nájemného jako bezpracný důchod, ač je prokázáno, že ani celé nájemné nestačí na údržbu domu.

V té souvislosti byla i s funkcionáři národního výboru velmi zajímavá diskuse, kde byl vznesen námět, zda by se neměla zvážit úleva pro majitele soukromých domků, alespoň těch, jejichž roční výnos nájemného nepřesahuje např. 3000 Kčs.

Tuto částku si netroufám sám hodnotit jako správnou nebo nesprávnou, ale dávám v úvahu ministerstvu financí i příslušným orgánům, zda bychom i tímto způsobem neměli přispět k tomu, aby se zlepšila péče o údržbu existujícího bytového fondu. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji. Přeje si ještě někdo slovo? (Nikdo.) Prosím soudruha ministra Kudrnu, aby zaujal stanovisko k předneseným námětům.

Ministr Kudrna: Soudružky a soudruzi, především několik slov k základnímu problému, o kterém se zde hovořilo, tj. k návrhu poslance Manďáka. Soudruh Manďák ve svém vystoupení hovořil o tom, že tato novela zákona je daleko přísnější než dosavadní zákon. Po vysvětlení s. Kučery a s. Knappa bych rovněž doporučoval, aby novela zákona byla přijata tak, jak byla navržena, protože tady v plénu nejsme schopni nový zákon formulovat. Doporučoval bych, aby ústavně právní výbor provedl během roku vyhodnocení uplatňování této novely v praxi a aby se udělala příslušná opatření.

Pokud jde o vystoupení generála Hečka, začnu tím, čím on skončil. Soudruh Hečko vidí hlavní problém v bytech, v jejich počtu, v možnostech ubytování. Samozřejmě tato novela vytváří daleko lepší podmínky a možnosti pro majitele vlastních domků, ovšem jsme si plně vědomi toho, že do všech důsledků to není možno vyřešit. Proč? Musíme si být vědomi toho, že dnes není bytů k dispozici tolik, abychom tyto lidi mohli vystěhovat do bytů jiných. Tyto otázky musí řešit koneckonců národní výbor. Soudruhu Hečko, myslím, že za daných podmínek je návrh novely maximem toho, co jsme mohli udělat. Rozhodující je praxe. Práva jsou vlastníkům rodinných domků dávána. Záleží na tom, aby nebyla jen na papíře, ale aby národní výbory mohly tato práva postupně uplatňovat.

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji s. Kudrnovi. O závěr prosím poslance Jiránka.

Zpravodaj posl. Jiránek: Soudružky a soudruzi, při dnešním jednání dochází v diskusi k něčemu novému. Myslím, že posl. Manďák jako poslanec NS má plné právo, aby přednesl své návrhy. Pravda je to, co říká posl. Kučera i posl. Knapp, že není možné v tak krátké době zajistit výraznou formulaci, která by měla zákonu odpovídat. Proto jako zpravodaj se přikláním k diskusnímu příspěvku dr. Kučery a akad. Knappa, aby projednávání bylo staženo z dnešního programu, vráceno třem výborům k posouzení a aby tento vládní návrh byl schválen na příštím zasedání v březnu. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Soudruzi a soudružky, byly předloženy tři návrhy k posouzení:

1. vládní návrh novely zákona o bytech,

2. doplňkový návrh posl. Manďáka,

3. návrh zpravodaje, abychom projednání odložili až na březen. Proti návrhu posl. Manďáka se vyslovili dva poslanci, ministr Kudrna a zpravodaj, který ovšem žádá jeho zevrubnější posouzení v mezidobí do březnové schůze.

Myslím, že podle jednacího řádu je nyní vhodné, abychom se nejdříve vyjádřili v plénu k doplňkovému návrhu posl. Manďáka. Argumenty pro i proti jste slyšeli.

Posl. akad. Knapp: Mám námitku. Myslím, že o návrhu posl. Manďáka nelze hlasovat, protože nebyl formulován jako návrh změny zákona. K tomu, aby se mohlo hlasovat, je třeba, aby takový návrh byl podán.

Předseda NS s. Laštovička: Neměl-li posl. Manďák natištěný návrh, v tom případě není vlastně formálně pozměňovací návrh předložen.

Posl. Jirásková: Podle toho, co přednesl zprav. posl. Jiránek se domnívám, že ani zpravodaj není dostatečně přesvědčen o tom, že návrh zákona je dost dobře propracován a dopracován. Měli bychom tedy uposlechnout jeho výzvy, aby výbory NS návrh zákona znovu projednaly a předložily na březnové plenární schůzi NS. (Potlesk.)

Posl. Manďák: Souhlasím s návrhem zpravodaje.

Předseda NS s. Laštovička: Je zde návrh zprav. posl. Jiránka, aby plénum NS neschvalovalo vl. návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 41/1964 Sb. o hospodaření s byty, a vrátilo jej znovu k projednání výborům NS. Návrh zákona by byl předložen v příští plenární schůzi NS.

Protože vždy hlasujeme o návrhu zákona podle návrhu zpravodaje příslušných výborů NS, dávám tedy hlasovat o návrhu zprav. posl. Jiránka, jehož obsahem je odložení schválení vl. návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 41/1964 Sb. o hospodaření s byty, do příští plenární schůze NS.

Žádám ověřovatele posl. dr. Hrabala, Holáně a Lukačoviče, aby provedli sečtení hlasů.

Kdo je pro návrh zprav. posl. Jiránka, nechť zvedne ruku! (Pro návrh hlasovali 104 poslanci.)

Kdo je proti návrhu zpravodaje? (Proti hlasovalo 27 poslanců.)

Kdo se zdržel hlasování? (Osm poslanců.)

Vážené soudružky a soudruzi, zjišťuji, že Národní shromáždění není usnášení schopné, protože součet všech hlasů neznamená nadpoloviční většinu.

Končím schůzi Národního shromáždění.