265 poslanců podle prezenční listiny.

Předseda NS s. Laštovička (zvoní): Vážené soudružky a soudruzi poslanci! Zahajuji schůzi Národního shromáždění. Dovolte, abych jménem Národního shromáždění uvítal presidenta Československé socialistické republiky soudruha Antonína Novotného. (Potlesk.)

Sděluji, že došlo rozhodnutí presidenta republiky ze dne 9. února 1968, kterým podle čl. 50 odst. 1 ústavy svolává zasedání Národního shromáždění.

Na schůzi je do této chvíle přítomno 265 poslanců, takže Národní shromáždění je schopné usnášení.

Na schůzi jsou omluveni poslanci: na první den s. Nový, Indra, Cvik, Šulek, Kettner, Karlovská na dopoledne, místopředseda vlády Krejčí na odpoledne. Na celé jednání, s. Hanúsek, Zemanová, Smrkovský, Šorm, Takáč, Kolder, Koucký, Kriegel, Pastyřík, Jedlička, Škultéty, Baran, Mandovec, Sabolčík, Hofman, Bureš, Krejčí, Dvorský, Priehodová, Trojan, Gabriška, Tomášik, Pištělka, Fišarová, Hronovský, Kopecká, Dolanský, Koscelanský, Jakubcová a členové vlády neposlanci s. Šimůnek, Valeš, na první den s. Hoffmann, na zítřek min. Sucharda.

Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi poslanci!

Letošní rok je pro naše národy a všechen lid historickým mezníkem a přehlídkou i prověrkou společenských, státních i lidských hodnot, které si nás lid v tomto dramatickém převratném století vybojoval a vybudoval.

Vstoupili jsme do roku 50. výročí založení společného samostatného státu Čechů a Slováků, jehož vývoj z vůle lidu vyústil do naší dnešní Československé socialistické republiky, která je nositelkou nejpokrokovějších tradic našeho lidu.

O socialistické kvalitě historického úsilí našeho lidu, o zajištěné národní svobodě, zabezpečené státní samostatnosti a suverenitě lidu rozhodl právě vítězný Únor roku 1948, jehož význam i aktuální revoluční odkaz jsme si v minulých dnech připomínali, zejména na zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa, ústředního výboru Národní fronty a vlády republiky v projevu prvního tajemníka ÚV KSČ s. Dubčeka.

Dovolte mi, soudružky a soudruzi, vzpomenout, že v rozhodujícím politickém boji vedeném dělnickou třídou a KSČ ve svazku s ostatním lidem o definitivní zajištění vymožeností lidové moci, o zajištění a rozvinutí výsledků národní a demokratické revoluce sehrálo pozitivní úlohu i tehdejší Ústavodárné národní shromáždění.

Únorové vítězství bylo výsledkem politiky KSČ, její dovednosti tvůrčím způsobem aplikovat na naše podmínky leninské učení o přechodu od kapitalismu ke komunismu. Strana dokázala získat většinu lidu pro socialistické přeměny v Československu a její aktivní účast na těchto přeměnách. Už v revolučním boji za cíle národní a demokratické revoluce dokázala semknout všechny vlastenecké a demokratické síly do široké Národní fronty. V tomto širokém spojení pokračovala i po vítězství v roce 1948 v obrozené Národní frontě až dodnes. To bylo vnitřním základem pokojného přechodu k socialismu v naší průmyslově poměrně vyspělé zemi.

Politika Národní fronty byla klíčem k tomu, aby se progresívní přeměny směřující k socialismu uskutečňovaly za účasti a podpory nejširších vrstev společnosti.

Komunistická strana Československa za těchto podmínek usilovala o přechod k socialistickým přeměnám pokojnými, legálními, ústavními prostředky. Vždy však ústavnost a parlamentní prostředky spojovala s demokracií lidových mas, s širokým proudem demokratického masového hnutí obou našich národů a národností.

Jinak chápala ústavní a parlamentní prostředky buržoazie a její reakční politická reprezentace. Spekulovala, že v Ústavodárném národním shromáždění přes vedoucí pozici KSČ náležela většina poslanců k nekomunistickým politickým stranám, spekulovala se svým zastoupením ve vládě a počítala i s postavením tehdejšího presidenta Beneše.

Začátkem roku 1948 požádali zástupci národních socialistů, Lidové strany a Demokratické strany o urychlené vypsání voleb a odmítali další jednání o ústavě. Spolupráce jednotlivých politických stran, zejména ve výborech, se výrazně zhoršila, nic nebylo možné dojednat. Bylo zřejmé, že reakce usiluje o kontrarevoluční zvrat všemi prostředky.

Komunistická strana vyjadřovala revoluční požadavky lidu, které život nastoloval a po nichž se volalo. Byla to zejména vůle pokračovat dále ve znárodňovacím procesu ještě před volbami, které měly být v květnu. Pravicové síly se postavily zuřivě proti dalším socialistickým požadavkům, proti zájmům pracujících. Tak se zjevně dostaly do příkrého rozporu se základními demokratickými zájmy většiny národa. Tak se vytvářela stále příznivější atmosféra pro to, aby květnové volby v roce 1948 přinesly uspokojení lidových požadavků a vítězství levicové kandidátce vedené komunistickou stranou.

Reakce odpověděla vytvořením protikomunistického tlaku a pokusem o reakční zvrat, jehož výsledek známe.

Až podnes vzbuzuje největší nelibost našich nepřátel právě ta okolnost, že porážka reakčního puče proběhla v ústavním rámci, řešení vládní krize bylo provedeno v souladu s ústavou z roku 1920 a v souladu s parlamentními zvyklostmi. President republiky nemohl přimět k demisi vládu Klementa Gottwalda bez parlamentu a tehdejší Ústavodárné národní shromáždění se nepostavilo proti zájmům a vůli většiny pracujícího lidu. Proto president Beneš nemohl odvolat předsedu vlády proti vůli Ústavodárného národního shromáždění, leč by byl sám porušil ústavu. A nemohl ústavně přinutit předsedu vlády, aby vzal zpět do vlády odstouplé reakční ministry. Ústavně neměl jinou možnost než demisi reakčních ministrů podepsat a doplnění vlády svěřit do rukou předsedy vlády Kl. Gottwalda.

Ústavodárné národní shromáždění sehrálo tak kladnou úlohu v boji o definitivní vítězství moci pracujících. Akční výbor parlamentní Národní fronty se obrátil tehdy na poslance s prohlášením, že lid očekává od Ústavodárného národního shromáždění splnění úkolů, pro které bylo zvoleno, to znamená vypracování ústavy, v které budou zakotveny vymoženosti revoluce, a přijetí zákonů k uskutečnění budovatelského vládního programu. Vyzval všechny demokratické poslance ke spolupráci a podpoře Gottwaldovy vlády, obrozené Národní fronty.

Na první schůzi ústavodárného Národního shromáždění po vládní krizi, schůzi, která se sešla 10. března 1948, pronesl s. Gottwald akční program své vlády. Tento program byl za účasti 230 poslanců ÚNS jednomyslně schválen příštího dne 11. března. Tak se naplnila závěrečná slova Klementa Gottwalda, pronesená v projevu o akčním programu vlády, kdy řekl: "Tento lid dal jasně najevo, že chce, aby konečně a jednou provždy se stalo skutkem, že všechna moc v tomto státě pochází z něho, z lidu. Vy jste zástupci lidu. Vy znáte dnes jeho vůli. Učiňte tedy, aby se vůle lidu stala zákonem." Tato slova zachovávají dnes i do budoucna plnou aktuálnost. Je stále platným požadavkem, aby socialistický parlament žil životem lidu, aby s ním byl v trvalém spojení, vyjadřoval a prosazoval zájmy pracujících a jejich jednotlivých vrstev, vyjadřoval vůli našich národů, vyjadřoval a prosazoval zájmy celé naší socialistické společnosti.

V tom je dnes plně aktuální odkaz Února 1948, je v tom stále aktuální a živý.

Otevřenost, s jakou v současné době Komunistická strana přistupuje ke kritickému hodnocení své vlastní práce i nedostatků a chyb, k nimž došlo v předchozí fázi socialistické výstavby, navazuje na demokratickou, lidovou tradici revoluční doby let 1945-1948 a jmenovitě únorových dní, kdy se stěžejní problémy řešily spolu s lidem a především lidem.

V posledních měsících se náš Ústřední výbor Komunistické strany Československa zabýval hodnocením postupu plnění Iinie XIII. sjezdu KSČ, které dává ucelené směrnice pro další výstavbu socialistické společnosti ve všech sférách společenského života. Hodnocení dosavadních zkušeností ukázalo průtahy v realizaci této linie, ukázalo, že provádění této linie nebylo uspokojivé. Již říjnové plénum ústředního výboru z minulého roku konstatovalo, že realizace některých základních směrů našeho společenského rozvoje postupuje pomalu a nedůsledně.

Prosincové a lednové plénum ÚV KSČ zdůraznilo zvýšené nároky na práci strany, na to, aby zejména se všestranně rozvíjela vnitrostranická demokracie, úloha volených orgánů a vytvářely se na všech stupních v celé naší státní a společenské soustavě podmínky pro otevřenou výměnu názorů ke všem palčivým otázkám, kterými lidé žijí, a s nimiž se potýkají. Aby též byly správně vyřešeny vztahy mezi stranickými a státními orgány, aby činnost státních orgánů nebyla duplována, aby se vytvářel ve všech státních i nestátních orgánech, organizacích a institucích prostor pro tvořivou iniciativu lidí, pro jejich samostatnou činnost, pro zvyšování kvality práce a odpovědnosti kolektivních orgánů i jednotlivých funkcionářů.

Z lednového pléna ústředního výboru také vzešel závěr o nezbytnosti akčního programu, který stanoví, co lze reálně v nejbližší etapě našeho společenského vývoje uskutečnit, jaké obtíže a překážky musí být bezprostředně překonány, jakými cestami a prostředky toho dosáhnout, jak co nejrychleji odstranit hlavní příčiny pomalé realizace linie XIII. sjezdu a oprávněné nespokojenosti lidí.

Mám za to, že vyjádřím vaše smýšlení, soudružky a soudruzi poslanci, které čerpáte ze svého každodenního spojení s pracujícími, jestliže zdůrazním, že Národní shromáždění se hlásí k výsledkům prosincového a lednového pléna ÚV KSČ a plně je podporuje. (Potlesk.)

Přijaté stranické závěry otevírají nové možnosti pro Národní shromáždění, pro rozvoj aktivity jeho orgánů i poslanců. To umožní realizovat směrnici XIII. sjezdu i ducha a literu naší ústavy, která zakotvuje úlohu vrcholného reprezentanta vůle, zájmů a potřeb našeho lidu.

Národní shromáždění svými orgány a poslanci bude všemi prostředky podněcovat aktivitu a iniciativu našeho lidu, opírat se o ni, čerpat z ní poučení a podněty pro svou činnost. Národní shromáždění se plně staví za úsilí Komunistické strany Československa a jejího ústředního výboru vypracovat akční program našich celospolečenských úkolů pro nejbližší etapu. Národní shromáždění přispěje svými silami, zkušenostmi a prací svých orgánů a poslanců k rozpracování akčního programu a jistě vyjadřuji názor všech, že naše Národní shromáždění má vůli stát se pozorným a vnímavým nástrojem důsledného uskutečňování tohoto akčního programu.

Národní shromáždění je a bude strážcem a uskutečňovatelem principů, na nichž byl založen náš společný stát Čechů a Slováků, principů, na nichž je vybudována naše socialistická společnost, širokých a skutečně zajišťovaných občanských práv, které poskytují všem našim lidem prostor pro tvořivou práci a iniciativu pro uspokojování jejich vlastních zájmů a potřeb celé společnosti.

Chápeme odkaz únorového výročí tak, že nás zavazuje, aby Národní shromáždění a vůbec všechny volené orgány lidu sehrály v úsilí Komunistické strany o progresívní rozvoj socialistické společnosti co nejaktivnější úlohu v duchu usnesení prosincového a lednového pléna ÚV KSČ. (Potlesk)

Předsednictvo Národního shromáždění navrhuje tento pořad 19. schůze Národního shromáždění:

1. Vládní návrh ústavního zákona o doplnění článku 91 ústavy a vládní návrh zákona o změnách některých zákonů v souvislosti s úpravou postavení Národního výboru města Bratislavy

1. Vládní návrh zákona o státním zkušebnictví

1. Vládní návrh zákona, kterým se doplňuje zákon č. 122/1962 Sb., o státní zemědělské, potravinářské a obchodní inspekci

1. Zpráva předsedy Národního shromáždění o vydaném opatření předsednictva Národního shromáždění

1. Zpráva předsednictva Národního shromáždění o činnosti předsednictva a výborů Národního shromáždění za dobu od poslední schůze NS.

6. Doplňovací volba členů výborů Národního shromáždění

7. Odpovědi na dotazy a interpelace poslanců.

Má někdo připomínky k navrženému pořadu? (Nebyly.)

Kdo souhlasí s navrženým pořadem, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Děkuji. Národní shromáždění schválilo pořad jednání schůze Národního shromáždění.

Přistoupíme k prvnímu bodu pořadu, kterým je

1. Vládní návrh ústavního zákona o doplnění článku 91 ústavy a Vládní návrh zákona o změnách některých zákonů v souvislosti s úpravou postavení Národního výboru města Bratislavy a společná zpráva výboru ústavně právního, výboru pro národní výbory a výboru pro spotřební průmysl, služby, obchod a spoje.

Odůvodnění k těmto vládním návrhům přednese ministr vnitra s. Kudrna.

Ministr vnitra s. dr. Kudrna: Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi poslanci, vláda republiky vám předkládá k projednání a ke schválení návrh ústavního zákona o doplnění čl. 91 Ústavy a návrh zákona, kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s úpravou postavení Národního výboru města Bratislavy.

Dovolte mi, abych úvodem k dnešnímu jednání poukázal na hlavní zásady, z nichž vláda spolu s předsednictvem Slovenské národní rady vycházela při přípravě zvláštní úpravy postavení, působnosti a organizace národních výborů, působících na území města Bratislavy.

Především pokládám za potřebné zdůraznit, že předložené vládní návrhy byly vypracovány v souladu s vytvořenými podmínkami a zejména se zřetelem na skutečnost, že město Bratislava je hlavním městem Slovenska.

Zvláštní postavení města Bratislavy jako hlavního města Slovenska vyplývá zejména z toho, že v Bratislavě, která je sídlem slovenských národních orgánů, se soustřeďuje politický, administrativní, kulturní, vědecký i hospodářský život Slovenska.

Postavení hlavního města Slovenska a jeho dynamický vzrůst přinášejí s sebou celou řadu problémů, jejichž řešení přerůstá rám města i západoslovenského kraje. V důsledku toho musí Národní výbor města Bratislavy plnit i úkoly, které se dotýkají na některých úsecích zájmů celého Slovenska.

Povaha a význam těchto specifických úkolů značně přesahuje náplň činnosti národních výborů v ostatních velkých městech republiky, přirozeně s výjimkou hlavního města státu Prahy.

Po osvobození v r. 1945 zaznamenala Bratislava ve všech směrech prudký rozvoj. Za historicky poměrně krátké období vzrostl počet jejích obyvatel ze 160 000 na téměř 290 000. V Bratislavě mají své sídlo nejvyšší slovenské stranické, státní a společenské orgány. Je tu dále soustředěna převážná část celoslovenských vědeckých a kulturních institucí, jako je Slovenská akademie věd, Slovenské národní divadlo, Slovenská národní galerie, Slovenské muzeum, vydavatelství, redakce časopisů a jiné instituce, které svou činností ovlivňují další rozvoj svébytné národní slovenské kultury. V dohledné době bude proto třeba např. urychleně vyřešit výstavbu ústavů a zařízení Slovenské akademie věd, nové budovy Slovenského národního divadla a dalších zařízení pro rozvoj Slovenska.

Na úseku školství je v Bratislavě v současné době soustředěna velmi široká síť vysokých a středních odborných škol. Studuje tu např. asi 18 000 vysokoškoláků, což představuje více jak polovinu československého počtu.