Rovněž proces industrializace Slovenska nachází výraz i ve vlastním rozvoji Bratislavy. Mimo jiné má zde sídlo řada řídících hospodářských orgánů, které mají značný vliv na hospodářský život celého Slovenska.

Je tedy nesporné, že v městě Bratislavě převládá objektivně daný zájem ústředních orgánů nad zájmovou sférou západoslovenského kraje.

Vzhledem k tomu pak, že Bratislava zůstává i nadále rozvojovým městem - počet jejích obyvatel má do r. 1980 vzrůst na 350 000, bude třeba zajistit i další všestrannou investiční výstavbu, zejména bytovou a s tím související občanskou a technickou vybavenost, dále výstavbu na úseku dopravy, zdravotnických zařízení apod.

Nehledě k tomu, je třeba uvážit v této souvislosti i další významnou skutečnost, že Bratislava má intenzivní zájmy i v přilehlé územní oblasti. Jde zejména o zajištění prostředků a zařízení k zásobování vodou, energií, zemědělskými výrobky, dále k provádění investiční výstavby, k dopravě osob i zboží a k vytváření celkového zdravého životního prostředí.

K tomu cíli, aby všechny uvedené i další problémy mohly být řešeny co nejrychleji a nejefektivněji, je nutno vedle politických a ekonomických podmínek vytvořit i odpovídající právní předpoklady. V rámci toho je třeba zajistit i odpovídající prostor pro činnost orgánů a institucí celoslovenského dosahu a významu.

Národní výbor města Bratislavy, který je dosud v přímém řízení Západoslovenského krajského národního výboru, nemohl zatím vzhledem k uvedeným specifickým podmínkám zajišťovat operativně a s plným zdarem všechny úkoly vyplývající pro něho ze zvláštního faktického postavení města Bratislavy jako hlavního města Slovenska. Byla proto základem všech úvah, jejichž výsledek nachází výraz v předložených vládních návrzích zákonů, potřeba najít takový způsob řízení národních výborů působících na území města Bratislavy, který by byl za daných podmínek maximálně účinným a současně zabezpečil pružnou spolupráci s ústředními státními a ostatními orgány.

Za nejsprávnější a nejracionálnější východisko se pokládá zavedení přímého řízení Národního výboru města Bratislavy vládou, popř. Slovenskou národní radou bez dalších mezičlánků. Znamená to tedy, že národní výbor města Bratislavy bude ve smyslu Ústavy řízen vládou v rozsahu stanoveném zákonem i Slovenskou národní radou, respektive jejím předsednictvem.

V důsledku zavedení tohoto dvoustupňového řízení bude mít národní výbor města Bratislavy postavení krajského a zároveň i okresního národního výboru. Pokud jde o obvodní národní výbory v Bratislavě, budou mít zásadně postavení místních národních výborů, přičemž na některých úsecích jim bude svěřena působnost okresních národních výborů. Taková úprava je nezbytně nutná zejména ve správním řízení. Bude tím zamezeno, aby orgány Slovenské národní rady se nemusely neodůvodněně zabývat přezkoumáváním správních rozhodnutí. Podrobnou úpravu postavení, působnosti organizace národních výborů působících na území Bratislavy a jejich vzájemných vztahů zejména při výkonu státní správy provede zvláštní zákon Slovenské národní rady.

Pokud jde o ostatní státní orgány a organizace působící na území města Bratislavy, dojde dle návrhu k vytvoření zvláštního orgánu pro město Bratislavu jen u státní arbitráže. Důvodem je budoucí možnost vzniku arbitrážních sporů mezi Národním výborem města Bratislava a Západoslovenským krajským národním výborem. Naproti tomu by bylo neúčelným a nehospodárným vytvoření zvláštních orgánů s krajskou působností pro město Bratislavu u soudů, prokuratury a národní bezpečnosti. Proto podle navrhované úpravy by dosavadní krajská prokuratura, krajský soud i krajská správa SNB v Bratislavě i nadále vykonávaly svou působnost, jak pro území města Bratislavy, tak pro území západoslovenského kraje. Za tím účelem se navrhují v příslušných zákonech jen dílčí nezbytné úpravy dosavadní organizace.

Vážení soudruzi a soudružky, závěrem bych chtěl zdůraznit, že přijetím předložených vládních návrhů budou vytvořeny potřebné právní předpoklady pro všestranný politický, sociální, kulturní i národní rozvoj hlavního města Slovenska. Návrhy, jejichž obsah je v souladu s výsledky prosincového a lednového zasedání ÚV KSČ, byly vypracovány z iniciativy a v součinnosti s orgány Slovenské národní rady a ve zkráceném připomínkovém řízení projednány se zúčastněnými ústředními orgány.

Jsem přesvědčen, že navrhovaná úprava zabezpečí, aby zájmy a potřeby města Bratislavy jako hlavního města Slovenska byly posuzovány skutečně z objektivních hledisek. Doporučuji proto vládní návrhy ústavního zákona o doplnění čl. 91 Ústavy a zákona, kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s úpravou postavení Národního výboru města Bratislavy, ke schválení.

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji ministru Kudrnovi. Zpravodajskou zprávu přednese posl. Garaj. Prosím, aby se ujal slova.

Zpravodajca posl. Garaj: Vážené súdružky, súdruhovia poslanci! Súdruh minister Kudrna nás v dvodovej zpráve oboznámil s potrebami, ktoré viedli vládu a Slovenskú národnú radu k predloženiu vládneho návrhu ústavného zákona o doplnení článku 91 ústavy a vládneho návrhu zákona o zmenách niektorých zákonov Národnému zhromaždeniu týkajúcich sa postavenia Národného výboru mesta Bratislavy.

Dovoľte mi, ako zpravodajcovi za výbor ústavnoprávny, pre národné výbory a pre spotrebný priemysel, služby, obchod a spoje poukázať na niektoré skutočnosti, ktoré potrebu riešenia Národného výboru mesta Bratislavy ešte výraznejšie zdvodňujú.

Doterajšia úprava postavenia, pôsobnosti a organizácie Národného výboru mesta Bratislavy v štruktúre národných výborov na okresnej úrovni sa ukázala nevyhovujúcou. Pre Bratislavu ako sídlo Slovenskej národnej rady - predstaviteľky svojbytnosti slovenského národa v jednom štáte dvoch rovnoprávnych národov Čechov a Slovákov, mesta, v ktorom sa sústreďuje celý politický, administratívny, vedecký a kultúrny život Slovenska, vyplývajú špecifické úlohy. Národný výbor mesta Bratislavy v doterajšej svojej pôsobnosti nemá možnosť plniť úlohy v žiadúcej miere v záujme zabezpečenia všestranného rozvoja Bratislavy. Na druhej strane nie sú vytvorené potrebné predpoklady pre činnosť Slovenskej národnej rady a iných celoslovenských orgánov a organizácií vo vzťahu k mestu, v ktorom majú svoje sídlo.

Uvedené skutočnosti bez zreteľa na to, že Bratislava je najvtším mestom Slovenska, odlišujú ju nielen od ostatných slovenských miest, ale okrem Prahy aj od ostatných veľkých miest v českých krajoch.

Bratislava nielen v súčasnosti, ale aj v minulosti, a to vzhľadom na svoju výhodnú polohu pre styk Karpát s Dunajom, hrala vždy významnú úlohu. Jej história siaha až do ďalekého obdobia, do čias rímskeho impéria. Na území mesta už od VI. storočia žijú Slovania a samotný názov mesta je tiež slovenského pôvodu. Už v X. storočí je známa pod menom Vratislavia, podľa Vratislava, syna Svätopluka kniežaťa veľkomoravského. V priebehu svojho ďalšieho rozvoja sa stala významným hospodárskym a kultúrnym strediskom a v XVI. Storočí hlavným mestom tej časti Uhorska, ktoré nebolo pod tureckou nadvládou.

Pri viac ako tisícročnej minulosti zaznamenala Bratislava najvtší hospodársky a kultúrny rozmach po oslobodení Československa slávnou Sovietskou armádou. Od toho času vzrástla zo 160 000 obyvateľov na terajších vyše 280 000 obyvateľov. Týmto počtom obyvateľov i rozlohou na ploche vyše 190 km² je tretím najväčším mestom v republike. Žije v nej 6,3 % obyvateľov Slovenska.

Hoci leží Bratislava excentricky, slovenský národ ju od nepamäti považuje za hlavné mesto Slovenska, o čom sa učili a učia aj naše deti od svojho vstupu do školy. Slovenský národ v Bratislave nachádza svoje národné a regionálne inštitúcie.

Vývoj Bratislavy na hlavné mesto Slovenska nebol náhod historicky podmienený. Má svoje zázemie jednak v postupnom rastaní obyvateľstva slovenskej národnosti, ktoré za posledné storočie sa stalo dominujúcim v meste (zo 16 % Slovákov v roku 1916 vzrástlo na 90 % v roku 1966), a jednak v rozmachu hospodárskeho a kultúrneho života.

Politika industrializácie štátu má na rozvoj Bratislavy nielen bezprostredný dopad, ale aj druhotný dopad cez rast celoslovenských národných, správnych a ekonomických inštitúcií, ktoré sa dobudovali v posledných dvoch desaťročiach v socialistickej industrializácii, kedy vznikol v Bratislave celý rad veľkých závodov, ako závod Mieru, Slovnaft, Palma, Meopta a ďalšie.

V procese industrializácie Slovenska sa Bratislava stala centrom chemického priemyslu celého štátu. Petrochemický závod Slovnaft, ktorý spracúva sovietsku ropu, bude dodávať v roku 1970 okolo 70 % všetkých produktov tohoto druhu v našej republike.

Významným postavením celoslovenského, ba aj celoštátneho dosahu je rozvoj vedeckotechnickej základne a vysokých škôl v Bratislave. Bratislava je sídlom Slovenskej akadémie vied a sídlom vyše 30 výskumných ústavov, z ktorých mnohé, napríklad Výskumný ústav zváračský, dosiahli medzinárodné úspechy. Podiel zamestnanosti vo výskume a vede sa zvýšil zo 4,2 % v roku 1960 na 5,6 % v roku 1965. V roku 1980 dosiahne počet týchto pracovníkov vyše 15 000.

Zvlášť bohatú historickú tradíciu má Bratislava vo vývoji vysokých škôl. Už od založenia prvej vysokej školy "Academia Instropolitana" Matejom Korvinom v roku 1467 stala sa mestom s rozvinutým školstvom. Najvyšší rozmach však na tomto úseku dosiahla Bratislava po roku 1945. Dnes má 5 vysokých škôl s 15 fakultami, ktoré navštevuje celkom 17 000 študentov denného štúdia a 9000 študentov popri zamestnaní. V meste je 11 odborných škôl, 8 vedecko-vzdelávacích škôl a 68 základných deväťročných škôl, ako aj iné.

O tom, že problém vysokých škôl je aj problémom celoslovenským, svedčí skutočnosť, že z celkového počtu študujúcich denného štúdia je asi 13 000 z rôznych častí Slovenska a tiež aj z českých krajov.

Napriek vysokému podielu priemyslu v ekonomike mesta, kde podľa stavu ku koncu roka 1965 pracovalo 50 587 obyvateľov z celkového počtu 166 215 zamestnaných osôb Bratislavy, prevažujúcou skupinou zamestnancov sú pracovníci vo vede, výskume, školstve, v správe a službách. Vyplýva to z funkcie centra Slovenska a sústredenia inštitúcií celoslovenského i celoštátneho významu.

Dynamický, až revolučný rast mesta Bratislavy a jeho postavenie hlavného mesta Slovenska prináša celý rad špecifických problémov, ktoré presahujú rámec nielen mesta, ale aj Západoslovenského kraja. V dôsledku toho Národní výbor mesta Bratislavy musí plniť aj úlohy, ktoré sa dotýkajú na rôznych úsekoch záujmov celého Slovenska.

Z týchto dôvodov javí sa nevyhnutým vyčleniť územie mesta Bratislavy zo Západoslovenského kraja a podriadiť Národný výbor mesta Bratislavy do riadiacej právomoci vlády alebo Slovenskej národnej. Za týmto účelom treba vykonať potrebné legislatívne úpravy, ak doplnenie ústavy, ako aj ďalšich celoštátnych zákonov, ako to navrhuje vláda po prerokovaní s orgánmi Slovenskej národnej rady návrhoch zákonov, ktoré máme dnes prerokovať a na pléne Národného zhromaždenia schváliť. Na základe týchto legislatívnych opatrení slovenská národná rada svojim zákonom vyšpecifikuje úlohy Národného výboru mesta Bratislavy, ktoré má plniť v záujme všestranného rozvoja hlavného mesta Slovenska.

Súdružky poslankyne, súdruhovia poslanci,

predložené návrhy zákonov sú prvými legislatívnymi opatreniami, ktorými sa v duchu rezolúcie pléna Ústredného výboru Komunistickej strany Československa pristupuje na novú cestu v upevňovaní bratských vzťahov oboch našich národov Čechov a. Slovákov a v posilňovaní jednoty nasej republiky.

Predložené návrhy, ako som už spomenul, sú nevyhnutné preto, aby Slovenská národná rada mohla svojím zákonom upraviť postavenie, pôsobnosť a organizáciu Národného výboru mesta Bratislavy a obvodných národných výborov na území mesta.

Ako zpravodajca za výbory ústavnoprávny, pre národné výbory a spotrebný priemysel, služby obchod a spoje odporúčam plénu Národného zhromaždenia schváliť:

1. Vládny návrh ústavného zákona o doplnení článku 91 Ústavy SR tak, ako je predložený vládou.

2. Vládny návrh zákona o zmenách niektorých zákonov v súvislosti úpravou postavenia Národného výboru mesta Bratislavy tak, ako je predložený vládou.

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji posl. Garajovi za společnou zprávu tří výborů. Můžeme přistoupit k rozpravě. Jako první je přihlášen s. Hladký, dále jsou přihlášeni posl. Zedník a posl. Pacner.

Posl. inž. Hladký: Vážené súdružky a súdruhovia, niekoľko mesiacov po schválení zákona o NV a takrečeno niekoľko týždňov po nadobudnutí účinnosti tohto zákona vraciame sa na pôde Národného zhromaždenia k otázkam postavenia mesta Bratislavy. Je to snáď nezvyklý postup v práci nášho NZ, avšak napriek tejto nezvyklosti je to postup iste veľmi správny.

Naše Národné zhromaždenie, povzbudené nedávnym rokovaním decembrového a januárového pléna ÚV KSČ, podporujúc plne ducha týchto zasadaní, prikračuje k náprave chyby, ktorá vznikla ako dôsledok nesprávnych metód v našej práci.

Dovoľte, aby som zrekapituloval krátko históriu okolo postavenia mesta Bratislavy. Nadobudol som totiž dojem, že niektorí jednotliví poslanci sa domnievajú, že k otázke sa vraciame preto, lebo sme my v NZ nemali v dobe schvaľovania zákona o NV politicky vyjasnenú otázku postavenia Bratislavy, alebo že sme nedostatočne vtedy zvážili fakty, ktoré sú nám teraz jasnejšie. Chcel by som poukázať na to, že veľká väčšina poslancov už vtedy mala veci jasné a bola pripravená otázky tak riešiť, obdobne ako sú dnes predložené.

Všetci sa pamätáme na prípravu zákona o národných výboroch, i na prvú jeho verziu z januára m. r., vzišlú z rokovania vo výboroch a tiež tlačou rozmnoženú. Tam sa hovorilo o Bratislave už ako o hlavnom meste Slovenska, jej národný výbor sa už priamo nepodriaďoval Západoslovenskému KNV, počítalo sa s centrálnym riadením Bratislavy.

V rokovaní výborov nebolo vážnejších pripomienok k takémuto postaveniu. Napriek tomu sa stalo, že pred plénom bol zákon predložený tak, že Bratislava zostáva v podstate v tom postavení ako v minulosti, že sa jej odoprelo v zákone, teda de jure to, čo de facto Bratislava už niekoľko rokov vykonáva - funkcia hlavného mesta Slovenska.

Za takéhoto zúženého priestoru sa poverila SNR, sama nedostatočne právomocou k tomu vystrojená, aby svojim zákonom doriešila postavenie Bratislavy. Všetky snahy SNR v tomto smere ústili do slepej uličky. Nespokojnosť so stavom vecí vyslovilo nielen plenárne za sadnutie Mestského národného. výboru v Bratislave, ale aj poslanci SNR, ktorí kritizovali, že zákon NZ vymedzil veľmi úzky priestor pre zákon SNR o Bratislave. S nevôľou prijímali mnohí poslanci pochybnosti o tom, či možno alebo nemožno označiť Bratislavu za hlavné mesto Slovenska, hoci mať národné hlavné mesto je prirodzeným atribútom každého moderného národa. Niektorí jednotlivci nevedeli totiž po dvadsiatich rokoch našej spoločnej socialistickej cesty pochopiť to, čo už na jej začiatku pochopil prezident Gottwald, keď prijímajúc čestné občianstvo mesta Bratislavy povedal: "Je pre mňa cťou stať sa čestným občanom hlavného mesta Slovenska - Bratislavy."

Vo výročných posledných dňoch Februára si i v tejto súvislosti s úctou spomíname na nášho prvého robotníckeho prezidenta.

I keď u jednotlivcov boli nejasnosti v tejto otázke, chcel by som zdôrazniť, že vo vedení ľudu u obidvoch našich národov má Bratislava svoje historicko-spoločenské miesto, že vždy bola chápaná ako druhé mesto po hlavnom meste Prahe. Ba mnohí žili v presvedčení, že úmerne významu týchto našich miest je ich postavenie už dávno primerane usporiadané ako výraz dvojjednotnosti nášho štátu i rovnoprávnosti našich národov.

Preto keď teraz prijímame doplňujúce zákony o postavení Bratislavy, dávame len právnu formu tomu, čo žije v našom ľude, v našich národoch. Poslanci NZ boli na tento zákonodarný akt už dávno pripravení a nebyť spomínaných zmien, iste by boli bez výhrad v júni m. r. prijali tieto formulácie tak, ako sú predložené dnes.