Preto by som doporučoval, aby nadpis nášho uznesenia znel:

Uznesenie Národného zhromaždenia ČSSR pre postup pri voľbe prezidenta republiky dňa 30. marca 1968 vo Vladislavskej sále.

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji. Má ještě někdo připomínku nebo dotaz? (Nikdo se nehlásil.) Nikdo.

Prosím tedy soudruha Kučeru, aby zaujal stanovisko.

Posl. dr. B. Kučera: Soudružky a soudruzi! Byly zde v podstatě dva návrhy. Pokud jde o návrh s. Žiaka, myslím, že je mu v podstatě možno vyhovět, i když toto usnesení může platit pro jakoukoli volbu presidenta republiky, tedy nejen 30. března 1968. Avšak jestliže se chceme usnést, aby platilo jenom pro tuto konkrétní volbu, myslím, že proti tomu není třeba vznášet žádné námitky.

Pokud jde o námitky k bodu 5 návrhu usnesení, myslím si, že nejsou oprávněné. Domnívám se totiž, že je třeba vycházet z toho, že podle jednacího řádu NS možno hlasovat jenom o návrhu, který je předložen těmi, kdož v Národním shromáždění jsou oprávněni návrh předkládat. V případě, že někdo nevyužije toho, aby hlasoval pro tento návrh vepsáním jména nebo jestliže dochází k tomu, že je vepsáno jiné jméno, které není předmětem návrhu, není možno na takovéto hlasování hledět jako na návrh. Z tohoto důvodu je třeba aby toto ustanovení bodu 5 v návrhu usnesení bylo tak, jak je formulováno.

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji. Posl. Kučera, který podával zprávu k tomuto bodu, trvá na znění čl. 5. Naproti tomu dva poslanci NS navrhli, abychom čl. 5 škrtli.

Posl. akad. Šorm: Soudružky a soudruzi, nejsem právník, ale domnívám se, že bychom měli postupovat asi takto: oficiálně je navržen jeden kandidát. O něm bychom měli hlasovat ano nebo ne. Jestliže z řad poslanců vzejdou další návrhy, měli bychom o nich hlasovat postupně tehdy, jestliže neprojde návrh první. Mám dojem, že tato volba je velice složitá. Prosím, kdyby se právníci k tomuto postupu vyjádřili. Tak bych si představoval normální volbu.

Posl. Pospíšil: V těchto místech není slyšet a nevíme, jaké návrhy vycházejí. Jak můžeme zodpovědně jednat o těchto otázkách?

Předseda NS s. Laštovička: Soudruh Pospíšil říká, že nebylo slyšet. Žádám naši techniku, aby byl náležitě zapojen mikrofon.

Posl. akad. Šorm (opakuje svůj návrh).

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji.

S. posl. Fierlinger: Soudružky a soudruzi poslanci, plně souhlasím s tím, co řekl akad. s. Šorm. Budeme hlasovat o určitém návrhu. Ten kdo nebude hlasovat, může to vyjádřit tím způsobem, že škrtne kandidáta a když tam bude mít napsáno jiné jméno, znamená to, že nesouhlasí s tímto návrhem. Jestliže vzejde z pléna nový návrh a první kandidát neprojde s třípětinovou většinou všech hlasů, můžeme se pokusit zvolit někoho jiného. Věcná situace je úplně jasná.

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji. Dále promluví posl. dr. Kyselý.

Posl. dr. Kyselý: Súdružky a súdruhovia poslanci, nazdávam sa, že ustanovenie bodu 5 je protiústavné. V návrhu sa hovorí o voľbe prezidenta republiky. Voľba nie je hlasovanie. Keď volíme, musíme mať možnosť vybrať si a keby sme nemali právo vybrať, tak som vo svojom poslaneckom práve obmedzovaný a v tom vidím tú protiústavnosť.

Druhá vec je, že sme sa na kandidátovi dohodli. To je iná vec. Ale tento bod 5 vzhľadom na to, že ide o voľbu, je podľa môjho názoru protiústavný a obmedzuje práva poslanca zvoliť si kandidáta.

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji. Promluví posl. Pelikán.

Posl. Pelikán: Soudružky a soudruzi, navrhuji konkrétní řešení, kterým bychom se dostali z této slepé uličky. Navrhuji, aby § 5 byl upraven takto: na hlasovací lístek, na kterém není uveden žádný kandidát, se hledí, jako by se poslanec zdržel hlasování. To znamená v praxi, že podle ústavy, kterou jsem si znovu prostudoval, není řečeno, kdo má právo navrhovat kandidáta na funkci presidenta. Mohou to být politické strany a nikoliv poslanci. Nemůžeme vyloučit možnost, že kterýkoliv poslanec může při hlasování navrhnout kohokoliv za presidenta. My všichni víme, že je zde dohodnuto, že kandidátem je armádní generál Svoboda, jehož vlastnosti známe. To je otázka našeho výběru. Ale bylo by správné, abychom otázku výběru ponechali tak, jak to odpovídá skutečnosti, a proto opakuji, že jediné možné řešení je to, že na hlasovací lístek, na kterém není uveden žádný kandidát, se hledí, jako by se poslanec zdržel hlasování.

Předseda NS s. Laštovička: Soudružky a soudruzi poslanci, pro vaši informaci chci sdělit, že jsem obdržel od stranických skupin poslanců Národního shromáždění i skupiny poslanců bez politické příslušnosti návrh, podepsaný jejich jmény, na volbu armádního generála Svobody. Existují tedy podepsané návrhy. Tyto skupiny se na tomto návrhu jednomyslně usnesly. Nemám zde písemný návrh od skupiny poslanců Komunistické strany Československa, která se rovněž jednomyslně usnesla na návrhu kandidáta. Jinak jsou zde návrhy písemně podány.

Promluví posl. Valo.

Posl. Valo: Vážené súdružky a súdruhovia poslanci, návrh súdruha posl. Šorma je neúnosný preto, že na kandidátke neni vytlačené meno. My tam meno vypisujeme. Kto bude hlasovať, píše tam meno toho, pre koho hlasuje. Keby sme povedali: áno lebo nie, nemôžeme to počítať. To by bolo možné len vtedy, keby boli kandidátky hotové s menom. Ale také nebudú. To je jedna vec.

Druhá vec: Nie som presvedčený o neústavnosti, ako namieta posl. Kyselý. Poslanec neni obmedzený, aby tam nedal prázdny lístok alebo použil iný postup. Musí brať na vedomie, že toto sa nemôže brať v úvahu, pretože o tom sa nejedná, to neni na dennom poriadku.

Poslanec mal možnosť navrhnúť iného kandidáta a keby prvý neprešiel, môže prejsť druhý. To je normálny postup.

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji posl. Valovi.

Dovolte, abych upozornil, že podle početního zjištění, které máme v této chvíli k dispozici, se asi 42 poslanců nevyjádřilo, poněvadž byli nepřítomni a omluveni. Ostatní se vyjádřili na schůzích stranických skupin a také na plenární schůzi. Měli bychom tedy vyhotovit lístky "ano" a "ne" pro ty, kteří podali návrh, a pro ty, kteří nepodali návrh, lístky prázdné. Takové rozlišeni je možné a lístky, na které se vepíše jméno, vyhovují podmínce demokratizačnosti voleb a umožňují každému poslanci, aby svobodně vyjádřil svou vůli tím, že tam jméno vepíše.

Promluví posl. Sachsová.

Posl. dr. Sachsová: Potřebovala bych objasnění. Jde o problém sice teoretický, ale je třeba s ním počítat. Ptám se, jak vyjádří poslanec nesouhlas s navrženým kandidátem, když nemá jiný návrh. Jak označí potom nesouhlas? Kromě toho se přimlouvám, aby nedosti jasný příslušný odstavec byl upraven ve smyslu návrhu posl. Pelikána.

Posl. Kučera: Soudružky a soudruzi, je třeba představit si celý průběh voleb. S. dr. Kyselý má pravdu, že každý poslanec má mít právo volební. Toto právo mu také nikdo nemůže upřít a neupírá. Proto kterýkoliv poslanec může ještě zítra vystoupit v plénu NS a podat svůj návrh. Ovšem návrhem, o kterém se bude hlasovat, je tento návrh jen tehdy, jestliže je předložen Národnímu shromáždění. To znamená: ne tehdy, jestliže při tajném hlasování je za plentou vhazován, aniž byl podán jako návrh NS, aby také ostatní poslanci o tomto návrhu mohli hlasovat. Článek 5 vychází z teoretického předpokladu, že je tu na kandidátce navrhován někdo, na němž se sjednotily skupiny poslanecké i bezpartijních, a že nyní může nastat situace, o které hovořila dr. Sachsová, že totiž nebude nikdo chtít pro tohoto kandidáta hlasovat.

V podstatě má dvě možnosti. Buď nevyplnit lístek a tím naznačit, že pro kandidáta nehlasuje, anebo vepsat jiné jméno, což má stejnou funkci, jako by pro kandidáta nehlasoval. Musíme vycházet ze zásadního ustanovení ústavy, že volba presidenta republiky tento fakt navrhování nijak nezdůrazňuje, ale musíme vycházet z jiného faktu, že návrhy mohou podat vyjmenované instituce, poslanci nebo skupiny poslanců.

Zdůrazňuji, že nikdo neomezuje právo poslance navrhnout dalšího kandidáta, ani ten fakt, kterým je podepsání listiny, podle niž se většina poslanců sjednotila na společném kandidátu.

Je ovšem fakt, že může kterýkoliv poslanec předložit návrh další. V tomto případě přichází v úvahu či. 8 tohoto návrhu usnesení. Čili oba dva články hovoří o volbě. V případě, že je jen jeden kandidát, platí článek pátý. Je-li několik kandidátů, platí článek osmý.

Domnívám se, kdybychom vypustili jeden nebo druhý článek, vytvoříme předem situaci, že buď nemůže být více kandidátů, že může být jen jeden, anebo vytvoříme situaci, že musí být více kandidátů. Domnívám se, že ty dva články nejsou v žádném rozporu, že vytvářejí podmínky pro demokratickou volbu a pro vyjádření eventuálního nesouhlasu s navrženým kandidátem.

Předseda NS s. Laštovička: Máme tu protinávrh vyjádřený s. Šormem a podporovaný s. Fierlingerem, aby byl lístek s označením: ano nebo ne. (Pohnutí.) Říkám, že byl podán návrh krytý dvěma poslanci. Je třeba se k němu vyjádřit hlasováním. (Přihlášky o slovo.) Dvakrát bylo předneseno závěrečné slovo, poněvadž již nebyly přihlášky. Přejete si pokračovat v diskusi, nebo hlasováním rozhodnout? (Hlasy: hlasovat.)

Musím dát hlasovat nejdříve o pozměňovacím návrhu. To znamená, aby na volebním lístku bylo napsáno: ano - ne. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku. (Posl. Fierlinger: Beru svůj návrh zpět.)

Dám hlasovat o původním návrhu, tzn. o usnesení NS ČSSR pro postup při volbě presidenta republiky s doplňkem s. Žiaka - 30. 3. 1968 ve Vladislavském sále.

Posl. Kratochvílová: ještě se nehlasovalo o návrhu s. Pelikána.

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji posl. Kratochvílové. Posl. Pelikán navrhuje, aby § 5 byl pozměněn.

Posl. Pelikán: Navrhoval jsem znění odst. 5 takto: "na hlasovací lístek, na kterém není uveden žádný kandidát, se hledí, jakoby se poslanec zdržel hlasování."

Posl. dr. Kučera: S tímto návrhem se ztotožňuji.

Předseda NS s. Laštovička: S. dr. Kučera před chvíli kvalifikoval toto jako odmítnutí. To znamená, že jen poslanci, kteří nevložili hlasovací lístek do urny, se zdrželi. Poslanec, který nevyplnil nebo napsal jiné jméno, hlasuje proti.

Posl. dr. Kučera: Soudruhu předsedo, chtěl jsem souhlasit s návrhem posl. Pelikána, že půjde jen o upřesnění toho, co je navrženo v tomto návrhu usnesení, a proto s ním souhlasím, poněvadž to odpovídá předchozímu výkladu. Nyní je to formulováno srozumitelněji. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Posl. Pelikán a posl. Kučera shodně souhlasí s touto změnou textu pátého článku: na hlasovací lístek, není-li na něm uveden žádný kandidát, hledí se, jako by se poslanec zdržel hlasování. (Hlasy: Ano.)

Kdo souhlasí s takovouto změnou či. 5, nechť zvedne ruku. (Děje se.) Děkuji. Kdo je proti. jeden. Zdržel se někdo hlasováni. Nikdo. Tím je schválena změna či. 5.

Dám nyní hlasovat o celém znění takto upraveného usnesení NS ČSSR pro postup při volbě presidenta republiky dne 30. března 1968 ve Vladislavském sále. Kdo souhlasí s takto upraveným návrhem usnesení, nechť zvedne ruku. (Děje se.) Děkuji. Kdo je proti? Nikdo. Kdo se zdržel hlasování? Nikdo. Takto pozměněný návrh usnesení je tedy schválen jednomyslně.

Soudružky a soudruzi, kdo souhlasí s tím, aby ověřovatelé Národního shromáždění, poslanci František Bubník, Jan Červinka, Emil Holáň, dr. Václav Hrabal, Magdaléna Lapárová, Jozef Lukačovič, Antónia Petrusová a Ferdinand Tomášil byli pověřeni Národním shromážděním jako komise Národního shromáždění sledovat průběh tajných voleb presidenta republiky, sečíst hlasy a podat písemnou zprávu předsednictvu Národního shromáždění a kdo souhlasí s tím, aby předsedkyní této komise byla poslankyně Petrusová, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Je někdo proti? (Nikdo.) Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Také nikdo. Děkuji.

Národní shromáždění pověřilo své ověřovatele sledováním průběhu voleb, sčítáním hlasů a souhlasí s tím, aby předsedkyní této komise byla posl. Petrusová.

Přistoupíme k čtvrtému bodu pořadu, kterým je

4. Návrh předsednictva Národního shromáždění na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon o jednacím a pracovním řádu Národního shromáždění.

Odůvodnění tohoto iniciativního návrhu předsednictva Národního shromáždění přednese poslanec Štefánik. Prosím poslance Štefánika, aby se ujal slova.

Posl. Štefánik: Vážené Národné zhromaždenie, súdružky a súdruhovia, zákon o rokovacom a pracovnom poriadku NZ nemal ustanovenie o zriadení branného a bezpečnostného výboru, tak isto ako nemal ustanovenie o zriadení výboru imunitného. Tým sa stalo, že pre otázky obrany nášho štátu a otázky bezpečnostné nebol špecializovaný orgán NZ a že o otázkach imunity poslanca muselo rozhodovať Predsednictvo NZ.

Predsedníctvo NZ sa podrobne zaoberalo touto problematikou, ktorá bola hlavne na úseku sledovania činnosti štátnych orgánov pre obranu štátu a pre bezpečnosť veľmi neutešená a rozhodlo sa na svojej schôdzi konanej dňa 20. marca t. r. predložiť Národnému zhromaždeniu návrh na zmenu a doplnenie rokovacieho a pracovného poriadku.

Predkladám vám z poverenia Predsedníctva NZ preto návrh na vydanie zákona, ktorým by sa rokovací a pracovný poriadok zmenil tak, že by bol zriadený výbor branný a bezpečnostný a že by bol rokovací a pracovný poriadok doplnený v tom zmysle, že výbor mandátový by prevzal úlohy spojené s otázkami poslaneckej imunity a jeho názov by bol doplnený tak, že by to bol výbor mandátový a imunitný.