Předseda NS Laštovička: Vážené
Národní shromáždění, vážené
soudružky a soudruzi poslanci,
vítám vás k 22. schůzi Národního
shromáždění, kterou tímto zahajuji.
Vítám v našem středu novou vládu
republiky a prvního tajemníka ústředního
výboru Komunistické strany Československa
s. Alexandra Dubčeka. (Potlesk.)
Na schůzi je do této chvíle přítomno
250 poslanců, je tedy Národní shromáždění
schopné usnášení.
0mluveni jsou poslanci Koscelanský, Mináč;
Turečková, Škultéty, Zemanová,
Kodaj , Karlovská, Matoušek, Koucký, Kozelka,
Šorm, Dolanský, Fekete, Renczes, Škoda, Leflerová,
Indra, Prchlík, Voleník, Jedlička, Nový
a Rapoš. A ministr Oldřich Pavlovský.
Předsednictvo Národního shromáždění
vám navrhuje, abyste schválili tento pořad
schůze:
1. Sdělení o dopisu presidenta republiky o odvolání
a jmenování členů vlády a jmenováni
generálního prokurátora.
2. Změny v osobním složení orgánů
Národního shromáždění
a ve funkcích Národního shromáždění,
včetně volby členů nově ustaveného
výboru branného a bezpečnostního.
3. Zproštění dr. Josefa Litery z funkce předsedy
Nejvyššího soudu podle § 52, odst. 2 c zákona
č. 36/1964 Sb. a volba předsedy Nejvyššího
soudu podle § 46 odst. 1 zákona č. 36/64 Sbírky.
Na základě požádání předsedy
vlády bude zákon o struktuře vlády
projednán na příští schůzi
Národního shromáždění
za týden a na příští schůzi
bude též předneseno vládní prohlášení.
Předseda vlády rovněž požádal
o odklad podání zprávy vlády o případu
Šejny s tím, že bude podána po jejím
projednání novou vládou.
Též závěrečná zpráva
o strahovských událostech bude Národnímu
shromáždění předložena,
jakmile noví ministři materiál přezkoumají
a vypracují své návrhy.
Má někdo připomínky k navrženému
pořadu schůze či jiný návrh?
(Neměl.)
Nemá.
Dám tedy hlasovat. Kdo souhlasí s navrženým
pořadem, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
Děkuji. Pořad schůze je schválen.
Přistoupíme k prvému bodu pořadu,
to je
1. Sdělení o dopisu presidenta republiky Národnímu
shromáždění.
President Československé socialistické republiky
sdělil dne 8. dubna 1968, že podle čl. 62 ústavy
odvolal soudruhy Josefa Lenárta, poslance Národního
shromáždění, z funkce předsedy
vlády, inž. Oldřicha Černíka,
poslance Národního shromáždění,
z funkce místopředsedy vlády a předsedy
Státní plánovací komise, inž.
Josefa Krejčího, poslance Národního
shromáždění, z funkce místopředsedy
vlády a ministra těžkého průmyslu,
Františka Krajčíra, poslance Národního
shromáždění, z funkce místopředsedy
vlády, inž. Otakara Šimůnka, poslance
Národního shromáždění,
z funkce místopředsedy vlády a z funkce ministrů
soudruhy Františka Barbírka, místopředsedu
Slovenské národní rady, Václava Davida,
poslance Národního shromáždění,
prof. dr. Jiřího Hájka, Františka Hamouze,
poslance Národního shromáždění,
Karla Hoffmanna, Aloise Indru, poslance Národního
shromáždění, Josefa Korčáka,
poslance Národního shromáždění,
armádního generála Bohumíra Lomského,
poslance Národního shromáždění,
Boženu Machačovou, poslankyni Národního
shromáždění, Jána Marko, poslance
Slovenské národní rady, Karla Mesteka, poslance
Národního shromáždění,
dr. Aloise Neumana, poslance Národního shromáždění,
Františka Pence, poslance Národního shromáždění,
dr. Josefa Plojhara, poslance Národního shromáždění,
Josefa Smrkovského, poslance Národního shromáždění,
inž. Bohumila Suchardu, Samuela Takáče, poslance
Národního shromáždění,
Jindřicha Uhra, poslance Národního shromáždění,
Václava Valeše a dr. Františka Vlasáka.
Dále oznámil president republiky téhož
dne, že podle čl. 62 ústavy jmenoval inž.
Oldřicha Černíka, poslance Národního
shromáždění, předsedou vlády,
prof. dr. Petra Colotku, poslance Slovenské národní
rady, místopředsedou vlády, Františka
Hamouze, poslance Národního shromáždění,
místopředsedou vlády, dr. Gustava Husáka,
místopředsedou vlády, prof. Otu Šika,
DrSc., místopředsedou vlády, dr. Lubomíra
Štrougala, poslance Národního shromáždění,
místopředsedou vlády, Josefa Borůvku,
poslance Národního shromáždění,
ministrem a pověřil jej řízením
ministerstva zemědělství a výživy,
gen. por. Martina Dzúra ministrem a pověřil
jej řízením ministerstva národní
obrany, Miroslava Galušku ministrem a pověřil
jej řízením ministerstva kultury a informací,
prof. dr. Jiřího Hájka DrSc. ministrem a
pověřil jej řízením ministerstva
zahraničních věcí, inž. Julia
Hanuse ministrem a pověřil jej řízením
ministerstva lesního a vodního hospodářství,
inž. Miroslava Hruškoviče poslance Slovenské
národní rady, ministrem a předsedou Statní
komise pro techniku, inž. Václava Hůlu ministrem,
prof. dr. Vladimíra Kadlece ministrem a pověřil
jej řízením ministerstva školství,
Josefa Korčáka, poslance Národního
shromáždění, ministrem a pověřil
jej řízením Ústřední
správy energetiky, inž. Josefa Krejčího,
poslance Národního shromáždění,
ministrem a pověřil jej řízením
ministerstva těžkého průmyslu, JUDr.
Bohuslava Kučeru, poslance Národního shromáždění,
ministrem a pověřil jej řízením
ministerstva spravedlnosti, Boženu Machačovou, poslankyni
Národního shromáždění,
ministryní a pověřil ji řízením
ministerstva spotřebního průmyslu, Josefa
Pavla ministrem a pověřil jej řízením
ministerstva vnitra, Oldřicha Pavlovského ministrem
a pověřil jej řízením ministerstva
vnitřního obchodu, Františka Pence, poslance
Národního shromáždění,
ministrem a pověřil jej řízením
ministerstva hornictví, inž. Stanislava Rázla
ministrem a pověřil jej řízením
ministerstva chemického průmyslu, dr. Frant. Řeháka
ministrem a pověřil jej řízením
ministerstva dopravy, inž. Bohumila Suchardu ministrem a
pověřil jej řízením ministerstva
financí, Michala Štancla ministrem, prof. dr. inž.
Josefa Trokana ministrem a pověřil jej řízením
ministerstva stavebnictví, inž. Václava Valeše
ministrem a pověřil jej řízením
ministerstva zahraničního obchodu, dr. Františka
Vlasáka ministrem a předsedou Státní
plánovací komise, RNDr. PhDr. Vladislava Vlčka
ministrem a pověřil jej řízením
ministerstva zdravotnictví.
Nová vláda naší republiky předloží
své prohlášení na příští
schůzi Národního shromáždění,
jak jsem již oznámil.
Dále sdělil president republiky dopisem z 9. dubna
1968, že jmenoval dr. Miloše Čeřovského
generálním prokurátorem.
Soudružky a soudruzi, nová vláda nastupuje
k výkonu svých ústavních funkcí
jako nejvyšší výkonný orgán
státní moci v procesu rozvoje demokratizace naší
socialistické společnosti, v procesu uskutečňování
myšlenek a závěrů lednového pléna
ÚV KSČ a nástupu k uskutečňování
akčního programu KSČ. Její jmenování
spojují občané naší vlasti s
nadějí, že tíživé nedostatky
a překážky příznivého
rozvoje života politického, kulturního, našeho
hospodářství a životní úrovně
lidu budou účinně a úspěšně
odstraňovány, že se bez přešlapování
a zbytečných průtahů rozvine uskutečňování
hospodářské reformy, uspíší
strukturální přestavba výroby, dosáhne
zdravé efektivnosti výroby i zahraničního
obchodu a rozvine iniciativní zahraniční
politika v zájmu míru a pokroku i upevní
bezpečnost naší země.
Nové společenské podmínky umožňují
zdokonalit vztahy a spolupráci mezi vládou a Národním
shromážděním, která patří
k základním podmínkám úspěchu
společného díla.
U vědomí velikosti úkolů nové
vlády, její odpovědnosti i odhodlání
nově a účinně řešit problémy
blahopřeji ji jménem Národního shromáždění
i osobně k jejímu jmenování, s přáním
plného úspěchu v práci.(Potlesk.)
Přistoupíme k druhému bodu pořadu,
kterým jsou
2. Změny v osobním složení orgánů
Národního shromáždění
a ve funkcích Národního shromáždění,
včetně volby členů nově ustaveného
výboru branného a bezpečnostního.
Na prvém místě jde o přijetí
resignace z funkce předsedy Národního shromáždění
a o volbu nového předsedy Národního
shromáždění.
Prosím nyní soudruha Fierlingera jako nejstaršího poslance NS, aby převzal řízení schůze a udělil mi slovo.
(Soudruh Fierlinger přebírá řízení
schůze.)
Posl. Fierlinger: Soudružky a soudruzi, prosím
soudruha Laštovičku, aby se ujal slova.
Předseda NS s. Laštovička: Vážené
soudružky a soudruzi poslanci, seznámili jste se již
v tisku a někteří z mého prohlášení
na stranické skupině komunistů-poslanců
s mým záměrem resignovat z funkce předsedy
Národního shromáždění,
a to dnes před vámi činím. Hlavní
motiv pro mé rozhodnutí vyplývá ze
situace, která dnes vzniká pro Národní
shromáždění v nových podmínkách
a pro mne osobně též v důsledku různých
okolností. Nové vztahy mezi vrcholnými státními
orgány a orgány Komunistické strany Československa,
které jsou výsledkem obrodného demokratizačního
procesu, představují zcela nové podmínky
pro činnost Národního shromáždění.
Představují příznivou základnu
pro vymýcení zbytku formalismu z práce Národního
shromáždění, pro odstranění
toho, co podvazovalo iniciativu poslanců a rozvoj činnosti
Národního shromáždění
v takové plnosti, jak to umožňuje a požaduje
ústava. Nyní má být respektována
autonomnost sféry působení Národního
shromáždění, daleko více se mají
uplatnit názory a zájmy občanů na
půdě Národního shromáždění,
příznivě se mění vztahy mezi
vládou a Národním shromážděním.
Jsou to změny vpravdě převratné povahy
poskytující rázem nové možnosti
Národnímu shromáždění,
ale zvyšující též podstatně
jeho odpovědnost. Využití těchto možností
a zabezpečení tohoto úkolu náležitým
způsobem je úkolem nejbližší doby.
V této souvislosti si nutně kladu otázku,
jak dnešní obsazení funkcí Národního
shromáždění, včetně funkce
předsedy, usnadňuje řešení tohoto
úkolu. Je skutečností, že v posledních
týdnech byly ve veřejnosti rozšířeny,
dovolte mi říci, že neoprávněně,
pochyby o mém postoji k soudobému obrodnému
proudu v naší společnosti. Prohlašuji
rozhodně, že můj skutečný postoj
je jasný a pevný od začátku. Prokázal
jsem to v řadě konkrétních stanovisek
v nacionální otázce, v ekonomické
problematice, v postoji k metodám práce vrcholných
orgánů a vyjádřil jednoznačně
kladný vztah k demokratizačnímu procesu.
Netajím, že jsem zpočátku nesouhlasil
s okamžitým rozdělením dvou nejvyšších
funkcí. Vycházel jsem tehdy z názoru, že
je třeba nejprve provést analytický rozbor
a na jeho základě vypracovat promyšlený
postup. Avšak ještě dva dny před koncem
lednového pléna ústředního
výboru KSČ jsem změnil stanovisko a tím
přispěl k progresívnímu ujednocení
v předsednictvu a též v plénu ÚV
KSČ. Došel jsem v souhlase s jinými členy
ústředního výboru k závěru,
že bez okamžitého řešení kumulace
nejvyšší státní a stranické
funkce by skutečně nebylo možné uskutečnit
včas a důsledně potřebná demokratizační
opatření. To svědčí podle mého
názoru rovněž o kladném postoji k demokratizačnímu
procesu.
V duchu tohoto postoje a plného vnitřního
souhlasu se závěry lednového pléna
jsem v následujících týdnech vystupoval
ve volebním obvodu, za návštěvy v zahraničí,
v řadě veřejných projevů i
v televizní besedě, umístěné
na málo vhodnou dobu. V nich podstatnou část
jsem věnoval propagaci závěrů lednového
pléna ústředního výboru Komunistické
strany Československa.
Mohu poukázat i na iniciativní návrhy o formách,
pojetí i metodách práce Národního
shromáždění v nových podmínkách,
s nimiž jsem několikrát vystoupil od konce
ledna. S těmito stanovisky byla veřejnost nedostatečně
seznámena, ale naproti tomu veřejnými dotazy
bylo šířeno zdání, jako bych
snad kolísal a váhal.
Je pochopitelné, že to nemohlo nemít záporný
odraz, poznamenávající nakonec i vztahy k
Národnímu shromáždění
a z části i v Národním shromáždění.
Rozsoudit tento stav a jeho příčiny bude
možné až v dobách pozdějších.
Nyní jde především o to, aby byla posílena
důvěra veřejnosti k Národnímu
shromáždění a jistota, že toto
Národní shromáždění je
s to využít nové možnosti a splnit své
poslání, což je odvislé také
zejména od uspořádání v osobním
obsazení funkcí v Národním shromáždění.
Vítám proto možnost volby soudruha na funkci
předsedy, který získal v minulosti a zejména
v posledních týdnech velkou veřejnou autoritu,
která podle mého názoru přispěje
též ke zvýšení autority Národního
shromáždění a přispěje
kladně k tomu, aby úkoly Národního
shromáždění byly úspěšně
zvládány a přitom s plnou podporou a důvěrou
veřejnosti. Z těchto důvodů soudím,
že mé rozhodnutí je správné,
odůvodněné a žádám proto
vážené Národní shromáždění,
aby mou resignaci přijalo.
Soudružky a soudruzi poslanci, dovolte mi, abych využil
příležitosti a ze srdce vám poděkoval
za soudružské vztahy podpory a porozumění
v uplynulých letech, za inspirující pracovní
elán a obětavost, za vytváření
atmosféry, která byla stálým povzbuzením.
Léta, prožitá v tomto prostředí
a ovzduší, počítám k nejsvětlejším
obdobím svého života. Těším
se z perspektivy, která se před námi všemi
otevřela.
Děkuji též pracovníkům Kanceláře
Národního shromáždění,
která prošla vzestupnou cestou a jejíž
výkon už v mnoha směrech dosáhl spolehlivé
úrovně. Rostoucí měrou se Kancelář
stává oporou nám všem.
Přijměte, vážené soudružky
a soudruzi, upřímné přání
mnoha úspěchů v příznivějších
podmínkách, které si společně
chceme vytvořit i změnami ve složení
a personálním obsazení funkcí v Národním
shromáždění. (Potlesk.)
Předsedající posl. Fierlinger: Soudružky
a soudruzi, přeje si někdo slovo k prohlášení
soudruha Laštovičky? Nikdo.
Přistoupíme k hlasování o návrhu
na přijetí rezignace s. Laštovičky z
funkce předsedy Národního shromáždění.
Navrhuji, abychom hlasovali aklamací. Má někdo
námitky? (Nikdo.)
Kdo tedy souhlasí s přijetím rezignace s.
Laštovičky z funkce předsedy Národního
shromáždění, nechť zvedne ruku!
(Děje se.) Je někdo proti? (Nikdo.)
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Národní shromáždění přijalo
rezignaci s. Laštovičky z funkce předsedy Národního
shromáždění.
Soudružky a soudruzi, během téměř
4 let řídil soudruh Laštovička práce
našeho Národního shromáždění,
a to i v posledním údobí, kdy uzrávaly
vážné úmysly naší strany
a celé Národní fronty a kdy byly formovány
nové zásady, kterými se bude řídit
naše socialistická společnost. Tyto zásady
zcela jistě dají našemu Národnímu
shromáždění nové čestné
místo, které mu přísluší
v naší společnosti a v našem státě.
Soudružky a soudruzi, musím říci, že
každý z nás poslanců pracoval podle
svého nejlepšího svědomí a vědomí.
Já mohu potvrdit to, co řekl s. Laštovička,
že on po lednovém plénu zaujal naprosto pozitivní
stanovisko k našim novým zásadám socialistické
demokracie.
Chtěl bych přitom podtrhnout to, že během
4 let naše vzájemné vztahy se vyznačovaly
naprosto otevřeným a upřímným
přátelstvím. Myslím, že takové
lidské vztahy by měly zůstat trvalým
znakem našeho nového politického života.
Vždyť stojí před námi nesmírně
důležité a odpovědné úkoly,
ke kterým bude třeba přistupovat s naprostou
otevřeností, čestností a střízlivostí.