Předseda NS Laštovička: Vážené Národní shromáždění, vážené soudružky a soudruzi poslanci,

vítám vás k 22. schůzi Národního shromáždění, kterou tímto zahajuji. Vítám v našem středu novou vládu republiky a prvního tajemníka ústředního výboru Komunistické strany Československa s. Alexandra Dubčeka. (Potlesk.)

Na schůzi je do této chvíle přítomno 250 poslanců, je tedy Národní shromáždění schopné usnášení.

0mluveni jsou poslanci Koscelanský, Mináč; Turečková, Škultéty, Zemanová, Kodaj , Karlovská, Matoušek, Koucký, Kozelka, Šorm, Dolanský, Fekete, Renczes, Škoda, Leflerová, Indra, Prchlík, Voleník, Jedlička, Nový a Rapoš. A ministr Oldřich Pavlovský.

Předsednictvo Národního shromáždění vám navrhuje, abyste schválili tento pořad schůze:

1. Sdělení o dopisu presidenta republiky o odvolání a jmenování členů vlády a jmenováni generálního prokurátora.

2. Změny v osobním složení orgánů Národního shromáždění a ve funkcích Národního shromáždění, včetně volby členů nově ustaveného výboru branného a bezpečnostního.

3. Zproštění dr. Josefa Litery z funkce předsedy Nejvyššího soudu podle § 52, odst. 2 c zákona č. 36/1964 Sb. a volba předsedy Nejvyššího soudu podle § 46 odst. 1 zákona č. 36/64 Sbírky.

Na základě požádání předsedy vlády bude zákon o struktuře vlády projednán na příští schůzi Národního shromáždění za týden a na příští schůzi bude též předneseno vládní prohlášení.

Předseda vlády rovněž požádal o odklad podání zprávy vlády o případu Šejny s tím, že bude podána po jejím projednání novou vládou.

Též závěrečná zpráva o strahovských událostech bude Národnímu shromáždění předložena, jakmile noví ministři materiál přezkoumají a vypracují své návrhy.

Má někdo připomínky k navrženému pořadu schůze či jiný návrh? (Neměl.)

Nemá.

Dám tedy hlasovat. Kdo souhlasí s navrženým pořadem, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

Děkuji. Pořad schůze je schválen.

Přistoupíme k prvému bodu pořadu, to je

1. Sdělení o dopisu presidenta republiky Národnímu shromáždění.

President Československé socialistické republiky sdělil dne 8. dubna 1968, že podle čl. 62 ústavy odvolal soudruhy Josefa Lenárta, poslance Národního shromáždění, z funkce předsedy vlády, inž. Oldřicha Černíka, poslance Národního shromáždění, z funkce místopředsedy vlády a předsedy Státní plánovací komise, inž. Josefa Krejčího, poslance Národního shromáždění, z funkce místopředsedy vlády a ministra těžkého průmyslu, Františka Krajčíra, poslance Národního shromáždění, z funkce místopředsedy vlády, inž. Otakara Šimůnka, poslance Národního shromáždění, z funkce místopředsedy vlády a z funkce ministrů soudruhy Františka Barbírka, místopředsedu Slovenské národní rady, Václava Davida, poslance Národního shromáždění, prof. dr. Jiřího Hájka, Františka Hamouze, poslance Národního shromáždění, Karla Hoffmanna, Aloise Indru, poslance Národního shromáždění, Josefa Korčáka, poslance Národního shromáždění, armádního generála Bohumíra Lomského, poslance Národního shromáždění, Boženu Machačovou, poslankyni Národního shromáždění, Jána Marko, poslance Slovenské národní rady, Karla Mesteka, poslance Národního shromáždění, dr. Aloise Neumana, poslance Národního shromáždění, Františka Pence, poslance Národního shromáždění, dr. Josefa Plojhara, poslance Národního shromáždění, Josefa Smrkovského, poslance Národního shromáždění, inž. Bohumila Suchardu, Samuela Takáče, poslance Národního shromáždění, Jindřicha Uhra, poslance Národního shromáždění, Václava Valeše a dr. Františka Vlasáka.

Dále oznámil president republiky téhož dne, že podle čl. 62 ústavy jmenoval inž. Oldřicha Černíka, poslance Národního shromáždění, předsedou vlády, prof. dr. Petra Colotku, poslance Slovenské národní rady, místopředsedou vlády, Františka Hamouze, poslance Národního shromáždění, místopředsedou vlády, dr. Gustava Husáka, místopředsedou vlády, prof. Otu Šika, DrSc., místopředsedou vlády, dr. Lubomíra Štrougala, poslance Národního shromáždění, místopředsedou vlády, Josefa Borůvku, poslance Národního shromáždění, ministrem a pověřil jej řízením ministerstva zemědělství a výživy, gen. por. Martina Dzúra ministrem a pověřil jej řízením ministerstva národní obrany, Miroslava Galušku ministrem a pověřil jej řízením ministerstva kultury a informací, prof. dr. Jiřího Hájka DrSc. ministrem a pověřil jej řízením ministerstva zahraničních věcí, inž. Julia Hanuse ministrem a pověřil jej řízením ministerstva lesního a vodního hospodářství, inž. Miroslava Hruškoviče poslance Slovenské národní rady, ministrem a předsedou Statní komise pro techniku, inž. Václava Hůlu ministrem, prof. dr. Vladimíra Kadlece ministrem a pověřil jej řízením ministerstva školství, Josefa Korčáka, poslance Národního shromáždění, ministrem a pověřil jej řízením Ústřední správy energetiky, inž. Josefa Krejčího, poslance Národního shromáždění, ministrem a pověřil jej řízením ministerstva těžkého průmyslu, JUDr. Bohuslava Kučeru, poslance Národního shromáždění, ministrem a pověřil jej řízením ministerstva spravedlnosti, Boženu Machačovou, poslankyni Národního shromáždění, ministryní a pověřil ji řízením ministerstva spotřebního průmyslu, Josefa Pavla ministrem a pověřil jej řízením ministerstva vnitra, Oldřicha Pavlovského ministrem a pověřil jej řízením ministerstva vnitřního obchodu, Františka Pence, poslance Národního shromáždění, ministrem a pověřil jej řízením ministerstva hornictví, inž. Stanislava Rázla ministrem a pověřil jej řízením ministerstva chemického průmyslu, dr. Frant. Řeháka ministrem a pověřil jej řízením ministerstva dopravy, inž. Bohumila Suchardu ministrem a pověřil jej řízením ministerstva financí, Michala Štancla ministrem, prof. dr. inž. Josefa Trokana ministrem a pověřil jej řízením ministerstva stavebnictví, inž. Václava Valeše ministrem a pověřil jej řízením ministerstva zahraničního obchodu, dr. Františka Vlasáka ministrem a předsedou Státní plánovací komise, RNDr. PhDr. Vladislava Vlčka ministrem a pověřil jej řízením ministerstva zdravotnictví.

Nová vláda naší republiky předloží své prohlášení na příští schůzi Národního shromáždění, jak jsem již oznámil.

Dále sdělil president republiky dopisem z 9. dubna 1968, že jmenoval dr. Miloše Čeřovského generálním prokurátorem.

Soudružky a soudruzi, nová vláda nastupuje k výkonu svých ústavních funkcí jako nejvyšší výkonný orgán státní moci v procesu rozvoje demokratizace naší socialistické společnosti, v procesu uskutečňování myšlenek a závěrů lednového pléna ÚV KSČ a nástupu k uskutečňování akčního programu KSČ. Její jmenování spojují občané naší vlasti s nadějí, že tíživé nedostatky a překážky příznivého rozvoje života politického, kulturního, našeho hospodářství a životní úrovně lidu budou účinně a úspěšně odstraňovány, že se bez přešlapování a zbytečných průtahů rozvine uskutečňování hospodářské reformy, uspíší strukturální přestavba výroby, dosáhne zdravé efektivnosti výroby i zahraničního obchodu a rozvine iniciativní zahraniční politika v zájmu míru a pokroku i upevní bezpečnost naší země.

Nové společenské podmínky umožňují zdokonalit vztahy a spolupráci mezi vládou a Národním shromážděním, která patří k základním podmínkám úspěchu společného díla.

U vědomí velikosti úkolů nové vlády, její odpovědnosti i odhodlání nově a účinně řešit problémy blahopřeji ji jménem Národního shromáždění i osobně k jejímu jmenování, s přáním plného úspěchu v práci.(Potlesk.)

Přistoupíme k druhému bodu pořadu, kterým jsou

2. Změny v osobním složení orgánů Národního shromáždění a ve funkcích Národního shromáždění, včetně volby členů nově ustaveného výboru branného a bezpečnostního.

Na prvém místě jde o přijetí resignace z funkce předsedy Národního shromáždění a o volbu nového předsedy Národního shromáždění.

Prosím nyní soudruha Fierlingera jako nejstaršího poslance NS, aby převzal řízení schůze a udělil mi slovo.

(Soudruh Fierlinger přebírá řízení schůze.)

Posl. Fierlinger: Soudružky a soudruzi, prosím soudruha Laštovičku, aby se ujal slova.

Předseda NS s. Laštovička: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, seznámili jste se již v tisku a někteří z mého prohlášení na stranické skupině komunistů-poslanců s mým záměrem resignovat z funkce předsedy Národního shromáždění, a to dnes před vámi činím. Hlavní motiv pro mé rozhodnutí vyplývá ze situace, která dnes vzniká pro Národní shromáždění v nových podmínkách a pro mne osobně též v důsledku různých okolností. Nové vztahy mezi vrcholnými státními orgány a orgány Komunistické strany Československa, které jsou výsledkem obrodného demokratizačního procesu, představují zcela nové podmínky pro činnost Národního shromáždění. Představují příznivou základnu pro vymýcení zbytku formalismu z práce Národního shromáždění, pro odstranění toho, co podvazovalo iniciativu poslanců a rozvoj činnosti Národního shromáždění v takové plnosti, jak to umožňuje a požaduje ústava. Nyní má být respektována autonomnost sféry působení Národního shromáždění, daleko více se mají uplatnit názory a zájmy občanů na půdě Národního shromáždění, příznivě se mění vztahy mezi vládou a Národním shromážděním.

Jsou to změny vpravdě převratné povahy poskytující rázem nové možnosti Národnímu shromáždění, ale zvyšující též podstatně jeho odpovědnost. Využití těchto možností a zabezpečení tohoto úkolu náležitým způsobem je úkolem nejbližší doby.

V této souvislosti si nutně kladu otázku, jak dnešní obsazení funkcí Národního shromáždění, včetně funkce předsedy, usnadňuje řešení tohoto úkolu. Je skutečností, že v posledních týdnech byly ve veřejnosti rozšířeny, dovolte mi říci, že neoprávněně, pochyby o mém postoji k soudobému obrodnému proudu v naší společnosti. Prohlašuji rozhodně, že můj skutečný postoj je jasný a pevný od začátku. Prokázal jsem to v řadě konkrétních stanovisek v nacionální otázce, v ekonomické problematice, v postoji k metodám práce vrcholných orgánů a vyjádřil jednoznačně kladný vztah k demokratizačnímu procesu. Netajím, že jsem zpočátku nesouhlasil s okamžitým rozdělením dvou nejvyšších funkcí. Vycházel jsem tehdy z názoru, že je třeba nejprve provést analytický rozbor a na jeho základě vypracovat promyšlený postup. Avšak ještě dva dny před koncem lednového pléna ústředního výboru KSČ jsem změnil stanovisko a tím přispěl k progresívnímu ujednocení v předsednictvu a též v plénu ÚV KSČ. Došel jsem v souhlase s jinými členy ústředního výboru k závěru, že bez okamžitého řešení kumulace nejvyšší státní a stranické funkce by skutečně nebylo možné uskutečnit včas a důsledně potřebná demokratizační opatření. To svědčí podle mého názoru rovněž o kladném postoji k demokratizačnímu procesu.

V duchu tohoto postoje a plného vnitřního souhlasu se závěry lednového pléna jsem v následujících týdnech vystupoval ve volebním obvodu, za návštěvy v zahraničí, v řadě veřejných projevů i v televizní besedě, umístěné na málo vhodnou dobu. V nich podstatnou část jsem věnoval propagaci závěrů lednového pléna ústředního výboru Komunistické strany Československa.

Mohu poukázat i na iniciativní návrhy o formách, pojetí i metodách práce Národního shromáždění v nových podmínkách, s nimiž jsem několikrát vystoupil od konce ledna. S těmito stanovisky byla veřejnost nedostatečně seznámena, ale naproti tomu veřejnými dotazy bylo šířeno zdání, jako bych snad kolísal a váhal.

Je pochopitelné, že to nemohlo nemít záporný odraz, poznamenávající nakonec i vztahy k Národnímu shromáždění a z části i v Národním shromáždění.

Rozsoudit tento stav a jeho příčiny bude možné až v dobách pozdějších. Nyní jde především o to, aby byla posílena důvěra veřejnosti k Národnímu shromáždění a jistota, že toto Národní shromáždění je s to využít nové možnosti a splnit své poslání, což je odvislé také zejména od uspořádání v osobním obsazení funkcí v Národním shromáždění.

Vítám proto možnost volby soudruha na funkci předsedy, který získal v minulosti a zejména v posledních týdnech velkou veřejnou autoritu, která podle mého názoru přispěje též ke zvýšení autority Národního shromáždění a přispěje kladně k tomu, aby úkoly Národního shromáždění byly úspěšně zvládány a přitom s plnou podporou a důvěrou veřejnosti. Z těchto důvodů soudím, že mé rozhodnutí je správné, odůvodněné a žádám proto vážené Národní shromáždění, aby mou resignaci přijalo.

Soudružky a soudruzi poslanci, dovolte mi, abych využil příležitosti a ze srdce vám poděkoval za soudružské vztahy podpory a porozumění v uplynulých letech, za inspirující pracovní elán a obětavost, za vytváření atmosféry, která byla stálým povzbuzením.

Léta, prožitá v tomto prostředí a ovzduší, počítám k nejsvětlejším obdobím svého života. Těším se z perspektivy, která se před námi všemi otevřela.

Děkuji též pracovníkům Kanceláře Národního shromáždění, která prošla vzestupnou cestou a jejíž výkon už v mnoha směrech dosáhl spolehlivé úrovně. Rostoucí měrou se Kancelář stává oporou nám všem.

Přijměte, vážené soudružky a soudruzi, upřímné přání mnoha úspěchů v příznivějších podmínkách, které si společně chceme vytvořit i změnami ve složení a personálním obsazení funkcí v Národním shromáždění. (Potlesk.)

Předsedající posl. Fierlinger: Soudružky a soudruzi, přeje si někdo slovo k prohlášení soudruha Laštovičky? Nikdo.

Přistoupíme k hlasování o návrhu na přijetí rezignace s. Laštovičky z funkce předsedy Národního shromáždění. Navrhuji, abychom hlasovali aklamací. Má někdo námitky? (Nikdo.)

Kdo tedy souhlasí s přijetím rezignace s. Laštovičky z funkce předsedy Národního shromáždění, nechť zvedne ruku! (Děje se.) Je někdo proti? (Nikdo.) Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Národní shromáždění přijalo rezignaci s. Laštovičky z funkce předsedy Národního shromáždění.

Soudružky a soudruzi, během téměř 4 let řídil soudruh Laštovička práce našeho Národního shromáždění, a to i v posledním údobí, kdy uzrávaly vážné úmysly naší strany a celé Národní fronty a kdy byly formovány nové zásady, kterými se bude řídit naše socialistická společnost. Tyto zásady zcela jistě dají našemu Národnímu shromáždění nové čestné místo, které mu přísluší v naší společnosti a v našem státě.

Soudružky a soudruzi, musím říci, že každý z nás poslanců pracoval podle svého nejlepšího svědomí a vědomí. Já mohu potvrdit to, co řekl s. Laštovička, že on po lednovém plénu zaujal naprosto pozitivní stanovisko k našim novým zásadám socialistické demokracie.

Chtěl bych přitom podtrhnout to, že během 4 let naše vzájemné vztahy se vyznačovaly naprosto otevřeným a upřímným přátelstvím. Myslím, že takové lidské vztahy by měly zůstat trvalým znakem našeho nového politického života. Vždyť stojí před námi nesmírně důležité a odpovědné úkoly, ke kterým bude třeba přistupovat s naprostou otevřeností, čestností a střízlivostí.