Nepřednesený diskusní příspěvek.

Posl. Géryk:

Soudružky a soudruzi, chci se zastavit u té části vládního prohlášení, která se dotýká národních výborů. Vláda v něm zaujímá stanovisko, že se zaměří na další posílení postavení národních výborů a na vytváření podmínek pro jejich činnost. Současně se na ně obrací, aby se bezodkladně věnovaly svým úkolům, zejména aby zpracovaly své volební programy v duchu akčního programu KSČ.

Z vládního prohlášení vyplývá, že vláda si je dobře vědoma toho, jak mnoho bude záležet na aktivním a tvůrčím přístupu národních výborů jako zastupitelských orgánů lidu k realizaci stanovených programových cílů a že k tomu také přizpůsobí svoji praktickou činnost. Jsem přesvědčen, že vztahy k NV nelze zakládat přes ministerstvo vnitra tak jako doposud, že bude potřebí vytvořit jiné vazby - diferencované řízení - větší docenění.

Je velmi správné, že vláda ve svém prohlášení oceňuje práci NV v období revoluce a socialistického budováni. Je to správné zejména proto, že v práci NV dnes existuje určité přechodné období.

Vždyť za činností NV se skrývá obětavá práce desetitisíců poslanců MNV, MěNV, ONV a KNV. Nelze zastírat, že vedle obětavé a poctivé práce poslanců, ale i pracovníků, vedle jejich podílu na výsledcích budování, tedy vedle kladů, byly nebo jsou i určité nedostatky. V každém případě však je potřebí s rozhodností prohlásit, že NV ve svém celku dobře plnily své úkoly, a za tuto práci je potřebí funkcionářům i pracovníkům NV na dnešním zasedání NS poděkovat.

Nelze přehlédnout, že národní výbory budou přistupovat k realizaci Akčního programu KSČ a vládního prohlášení prakticky v prodlouženém volebním období s očekáváním změn jejich struktury a organizace v souvislosti s novým státoprávním uspořádáním - a také pod vlivem ostré kritiky nahromaděných nedostatků v našem životě, za které nesou pochopitelně také svůj díl odpovědnosti. Zde bych chtěl učinit jednu poznámku.

V zájmu rehabilitace desetitisíců poctivých funkcionářů, zejména v místech, by měly vzít na sebe i větší podíl odpovědnosti za minulé chyby a nedostatky vyšší orgány, včetně jednotlivých ministerstev i vlády.

Postrádám větší díl sebekritiky.

Jsem přesvědčen, že národní výbory ve svém celku aktivně podpoří vládu v jejím úsilí a budou významným činitelem v získávání podpory a iniciativy občanů při uskutečňování stanovených programových cílů.

Mám za to, že právě nyní po odstranění všech zábran, které brzdily uplatnění demokratických ústavních přincípů v praktické činnosti národních výborů, je nejvhodnější doba k tomu, aby se přešlo od jejich deklarování k důslednému uplatňování v každodenním životě. Je to velmi vhodná doba k tomu, aby se národní výbory odpoutaly od často jednostranného zaměření na řešení hospodářských a výrobních problémů a aby výrazně vynikla jejich politická úloha při poznávání skutečných zájmů a potřeb lidí, formování jejich souladu s celospolečenskými zájmy a při hledání optimálních možností jejich uspokojování.

K tomu však je třeba, aby národní výbory vycházely těmto zájmům a potřebám vstříc, aby se jejich činnost odehrávala před očima veřejnosti, aby výrazněji vynikla úloha jejich plenárních zasedání i jednotlivých poslanců. Při zvýšeně samostatnosti v rozpočtovém hospodaření a při rozvíjející se politické aktivitě lidí mohou národní výbory významně pomoci v řešení řady problémů a úkolů, které pomohou zlepšit život občanů.

Znamená to však daleko důsledněji než dosud projednávat všechny úkoly přicházející v úvahu k zařazení do volebních programů v obcích a ve městech s občany, s kolektivy pracujících na závodech i v družstvech, s organizacemi druhých politických stran, společenskými i zájmovými organizacemi a skupinami. Na úrovni okresů to vyžaduje daleko citlivější přístup k problémům a potřebám jednotlivých obcí a měst, rozvíjet účast místních a městských národních výborů na řešení problémů okresů a poskytovat jim účinnou odbornou pomoc.

V národních výborech bude také třeba připravit podmínky k tomu, aby v souladu s novou zákonnou úpravou, řekl bych citlivě, provedly rehabilitaci všude tam, kde v uplynulých letech došlo k nezákonnostem při rozhodování občanských záležitostí ve správním řízení.

Jsem přesvědčen, že právě aktivním přístupem k rozpracování a realizaci akčního programu osvědčí funkcionáři, poslanci i pracovníci národních výborů své organizátorské schopnosti i svou vůli uskutečňovat všechno to nové, co přináší demokratizační proces, že získají potřebnou autoritu národním výborům i sobě a soustředí kolem nich nejaktivnější občany.

Myslím také, že by vláda měla národní výbory ujistit, že řešení současných problémů národního hospodářství nepůjde v žádném případě na úkor národních výborů a že zdroje pro jejich řešení budou hledány především ve výrobě. Jde o to, aby se uvažovaná úsporná opatření neodrazila jen v oblasti národních výborů. Mluvím o tom proto, že v minulosti se potřeby v oblasti hospodářství řízeného národními výbory odsunovaly vždycky až na poslední místo. Národnímu shromáždění došla v současné době celá řada dopisů a rezolucí národních výborů. Žádají v nich změny v uspořádání okresů, změny jejich sídel, rozdělení sloučených obcí, změny v postavení městských národních výborů, zrušení krajů apod. Jde tu o otázky velmi závažné nejen z hlediska současných dnů, ale zejména z hlediska dlouhodobé koncepce vývoje osídlení a územně správního členění státu.

Chtěl bych proto podpořit stanovisko vlády k těmto otázkám, tj. aby se až do celkového uspořádání státoprávních otázek změny ve struktuře a organizaci národních výborů ani v územně administrativním členění státu neprováděly. Vycházím ze zkušenosti, které náš výbor získal v současném volebním období. Velmi důkladně jsme se zabývali zkoumáním problematiky měst i územního uspořádání obcí. Některé závěry výboru a návrhy, týkající se např. větší diferenciace pravomoci a podřízenosti městských národních výborů, nebylo možno uskutečnit proto, že se v době, kdy byl vypracováván a projednáván návrh zákona o národních výborech, nechtělo přistupovat ke změnám v ústavě. Hovořil o tom již i s. Vaverka. Mám za to, že nyní v souvislosti s přípravou nového státoprávního uspořádání bude možno takovou diferenciaci mezi městy daleko důsledněji provést.

Při zkoumání územního uspořádání obci jsme velmi pečlivě studovali nejen naše zkušenosti, ale i zkušenosti zahraniční - ze socialistických i kapitalistických států. Výsledky našeho zkoumání, které jsme získali za účasti celé řady předních odborníků, ukázaly, že ve vývoji územního uspořádání místních orgánů státní moci a správy se výrazně prosazují, zejména ve vyspělých průmyslových státech, tendence ke koncentraci, tj. k vytváření větších územních obvodů pro místní orgány, takových, ve kterých by mohly vykonávat celý rozsah své působnosti s maximální samostatnosti a kvalitně a v nichž by bylo možno vytvořit vhodné hospodářské, právní, organizační i kádrové předpoklady. Tyto otázky bude proto třeba podrobit důkladnému zkoumání a připravit přechod k novému státoprávnímu uspořádání pečlivě a plynule a vyvarovat se jakékoliv živelnosti. V drobení není projev demokracie.

Náš výbor se bude na přípravě nového státoprávního uspořádání aktivně podílet v úzké spolupráci s vědeckými institucemi, ústředními a slovenskými orgány i národními výbory. Chceme dosáhnout toho, aby zejména místní a městské národní výbory vyšly z tohoto procesu posíleny a vybaveny potřebnou působností k řešení všech závažných otázek rozvoje obcí a měst. Současně chceme také důsledně napomáhat v dalším prohlubování součinnosti mezi Národním shromážděním a národními výbory, zejména v zabezpečení účasti národních výborů na přípravě celé řady nových zákonných úprav, které se budou významně dotýkat národních výborů, jejich působnosti a činnosti.