Bude preto potrebné čo najefektívnejšie využiť jestvujúce prírodné a ekonomické podmienky, ako aj výhodnú geografickú polohu kraja a samozrejme tiež veľké zdroje pracovných síl.

V súvislosti s tým bude potrebné zaistiť dokompletizovanie priemyselných závodov a zvyšovať podiel finálnej výroby, ďalej umiestniť a budovať nové priemyselné závody v menej rozvinutých oblastiach nadväzujúcou výrobou na terajšie polotovary a tieto spracovávať na finálne výrobky.

Ďalej bude treba prehodnotiť doterajšie plnenie uznesení vlády č. 138 a 225/1966, aby investičné akcie, ktoré nie sú viazané surovinami a sú náročné na pracovné sily, sa navrhli umiestniť do ekonomicky menej rozvinutých oblastí Východoslovenského kraja. Zvlášť zvýrazňujem problém Prešovského okresu, kde sa nedarí plniť ani tie zámery, ktoré sa už zdali realizovateľné. Ide o závod Autobrzdy v Prešove, ďalej o problémy s výrobným programom v Agrostroji Sabinov, brzdenie akcie s dobudovaním Odevných závodov kpt. Nálepku v Prešove a rad ďalších, bez ktorých bude okres Prešov ďalej veľmi vážne zaostávať. Vzhľadom na to navrhujem, aby sa preskúmali možnosti, či by sa nedalo rozšíriť vládne uznesenie č. 426/67 na celý okres Prešov.

Nebudem ďalej tieto problémy rozvádzať, pretože podklady, ktoré krajské orgány SNR vláde poskytli, sú vyčerpávajúcim materiálom. V závere by som chcela podporiť návrh posl. Ircinga a Garaja, aby harmonogram vlády bol doplnení o riešenie problematiky zaostalých oblastí. Ďalej bude nevyhnutné v zmysle dnešnej diskusie zaistiť, aby Národné zhromaždenie ako celok, a nielen Výbor pre plán a rozpočet, kontrolovalo, ako vláda zaisťuje plnenie tých častí programov svojho vyhlásenia, ktoré pojednáva o problematike zaostalých oblastí. (Potlesk.).

Mpř. NS posl. Dohnal: Děkuji. Slovo má posl. Pokorná a připraví se posl. Tymeš.

Posl. ing. Pokorná: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, široce pojaté programové prohlášení vlády a harmonogram úkolů vyplývajících z tohoto prohlášení inspirovaly jistě každého poslance k tomu, aby se zamyslel nad tím, jakým způsobem se bude dotýkat toto prohlášení jeho volebního obvodu.

Osobně mne právě z tohoto hlediska zaujalo v programovém prohlášení otevřené konstatování, že prvním krokem k řešení současné situace musí být překonání vážných deformací, vzniklých v minulém období. Již z vystoupení řady poslanců přede mnou jasně vyplývá, že jedny z nejvážnějších deformací se projevují v pohraničních oblastech našeho státu. Hovořil o tom zvláště posl. lrcing, a i když se třeba budeme opakovat, vím že zkušenosti, že teprve opakované tvrzení se dostává do vědomí příslušných orgánů.

Připojuji se tedy svým vystoupením k těmto hlasům a upozorňuji vládu na další takovou oblast, která si nese chyby minulé politiky až do dnešních dnů. Je to můj volební obvod Frýdlantsko a Hrádecko v pohraniční části libereckého okresu.

Toto kdysi velmi vyspělé pohraniční území - průmyslově i zemědělsky - zásahy státní hospodářské politiky zaostalo, jeho obyvatelstvo tam nenalézalo uspokojivé existenční podmínky a nastal jeho odliv. Tento proces trvá dosud, dochází k prudkému poklesu pracovních sil a zvláště mladí lidé odcházejí do jiných oblastí. Tak se tento překrásný kout naší země pomalu a jistě vylidňuje - statistika o tom hovoří dostatečně jasně.

Hlavní příčiny tohoto stavu spočívají v převaze spotřebního průmyslu (zvláště textilní výroby) s nízkými výdělkovými možnostmi a v nedostatku pracovních příležitostí pro muže. Zaměstnanost žen v průmyslu na tomto území dosahuje téměř 54 % , mužů tedy jen 46 %, zatímco celostátně tomu je opačně. Jak zde tedy mají a mohou žít rodiny?

Nesprávná a v současné době ostře kritizovaná koncepce průmyslu v našem národním hospodářství, která neúměrně zvýrazňovala a zvýhodňovala postavení těžkého průmyslu a opomíjela důležitost a váhu spotřebního průmyslu, tak negativně ovlivnila celý život občanů i vývoj oblasti Frýdlantska a Hrádecka.

Přestárlý bytový fond se zde vyznačuje nízkou vybaveností a volá po obnově. Na Frýdlantsku je například 73 % bytů postavených ještě v minulém století, zatímco celostátní průměr hovoří jen o 30 %. Přesto může být podle dosavadních plánů na Frýdlantsku v tomto desetiletí postaveno jen 572 bytů, a to ještě za předpokladu, když si jich občané a závody postaví 205 ve svépomoci.

Zatímco tedy bytová výstavba, orientovaná dříve do oblastí těžkého průmyslu, byla vesměs financována státem, má si dnes tato oblast spotřebního průmyslu, s nízkou technickou vybaveností závodů a s nízkými výdělky pracujících, financovat tuto výstavbu ze zdrojů obyvatelstva a podniků sama.

Vyplývá z toho, že občané Frýdlantska a Hrádecka, kteří jako pracující převážně ve spotřebním průmyslu nesli dosud břemeno výstavby těžkého průmyslu na svých bedrech, budou touto finanční politikou v bytové výstavbě dále poškozeni. Je otázkou, zda budou vůbec schopni unést náklady této výstavby jenom ze svých zdrojů, když k tomu ještě uvážíme zdražení, které v bytové výstavbě nastalo.

Pokud se týká výstavby a údržby rodinných domků, uvádím námět, se kterým se na mne obracejí občané mého volebního obvodu - zda by konkrétní pomoc státu nemohla být vyjádřena např. v tom, aby stavební materiál na tyto účely, které přece jen ulehčují břemeno státní výstavby, nemohl být občanům odprodáván za ceny režijní nebo za ceny nižší než v maloobchodě.

Vím, že řešení těchto otázek a odpovědí na ně v současných poměrech našeho hospodářství nejsou snadné. Domnívám se však, že přinejmenším ve vytypovaných pohraničních místech je nutno podíl komunální bytové výstavby, financované z celospolečenských zdrojů, neprodleně zvýšit a jedině tak vůbec dosáhnout toho, aby bytová výstavba tam neuvázla na nedostatku finančních zdrojů podniků a obyvatelstva. Na Frýdlantsku a Hrádecku, podle mého názoru, toto vážné nebezpečí hrozí.

Neudržitelné podmínky jsou i v oblasti služeb všeho druhu, zvláště pak zdravotnických, v úrovni kulturních zařízení, komunikací atd., prostě všeho toho, co má tvořit základní předpoklady kulturního života občanů vyspělého státu.

Jsem přesvědčena, že vládě všechny tyto okolnosti nejsou neznámy. O to víc mne překvapilo, že jsem v harmonogramu úkolů, které si vláda stanoví, našla sice samostatnou pasáž, týkající se řešení tíživých problémů ve městě Praze, ale žádný úkol, který by se měl zabývat neméně tíživými problémy v pohraničí, které si podle mého názoru také zaslouží zvláštní pozornosti vlády.

Doporučuji proto - tak, jak již mnozí soudruzi poslanci přede mnou - aby harmonogram byl o tento okruh otázek rozšířen , a pokud se týká konkrétně mého volebního obvodu Hrádecka a Frýdlantska, žádám, aby této oblasti byly přiznány v rámci kategorizace pohraničí výhody vyplývající z vládního usnesení č. 100/66 pro území s extrémními životními podmínkami.

Další vážný problém, jehož bych se chtěla dotknout, je zlepšení přírodního prostředí. Vláda na něj reaguje v harmonogramu úkolů, kde se hovoří o vypracování koncepce ochrany přírodního prostředí jako celku. Využívám tedy této příležitosti, abych se v této souvislosti zde na půdě parlamentu již potřetí během posledních 4 let obrátila na nynějšího předsedu vlády s. ing. Černíka se žádostí o urychlené uzavření mezivládní dohody, která by měla pomoci vyřešit trvalé znečišťování ovzduší na Frýdlantsku působením provozu energetického kombinátu Turov v PLR a elektrárnami na území NDR.

Vystoupila jsem s interpelací k tomuto problému poprvé v roce 1964, podruhé při příležitosti projednávání zákona o opatřeních k ochraně ovzduší v dubnu 1967, kdy jsem zdůraznila stále stoupající ohrožení celého areálu Jizerských hor jako chráněného zalesněného území.

Poněvadž jednání na úrovni SPK nepřinášelo stále žádoucí výsledky, zainteresovala jsem do celého případu i ÚKLK, především s. ing. Gašparíka, a ministerstvo vodního a lesního hospodářství, tehdy ještě v čele se soudruhem Smrkovským. I když musím uznat, že zvláště tyto dva zmíněné orgány projevily velkou snahu a podnikly řadu různých kroků k navázání jednání s PLR a NDR, přesto musím konstatovat, že v současné době stojí celá záležitost zhruba ve výchozím bodě a vyměňují se pouze delegace, aniž by závěry jejich jednání dostávaly konkrétnější podobu.

Proto se tedy dnes potřetí, a doufám, že již naposled, obracím na vládu, aby maximálně přispěla k uzavření mezivládní dohody o řešení podmínek přírodního prostředí v pohraničních územích, neboť to vyplývá z úkolu v harmonogramu. Do doby, než tato dohoda bude uzavřena, žádám, aby veškeré ztráty na zemědělské a lesnické činnosti v oblasti Frýdlantska, které budou prokázány jako následky škodlivých exhalací z elektráren ležících mimo území našeho státu, byly hrazeny příslušným hospodářským organizacím z fondu, který se na ministerstvu vodního a lesního hospodářství vytváří z výnosu poplatků, pokut a penále za znečišťování ovzduší, jak o tom hovoří § 11 zákona o opatřeních k ochraně ovzduší. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)

Místopředseda NS posl. Dohnal: Děkuji. Dále bude hovořit posl. Tymeš, připraví se posl. Čubová. Bohužel, při delších diskusních příspěvcích nám rozhlas špatně funguje.

Posl. Tymeš: Soudružky a soudruzi, uplynul již týden od programového prohlášení naší nové vlády, což je jistě dosti dlouhá doba, abychom si mohli ověřit, jaký má ohlas v naší veřejnosti. Myslím, že ohlas je dobrý a že k nové vládě a k jejímu programu má náš lid důvěru. Nepochybuji o tom, že také my, poslanci, projevíme souhlas s vládním programem a poskytneme vládě plnou podporu v její náročné a odpovědné práci.

Programové prohlášení vlády vychází z akčního programu KSČ a myslím, že vcelku odpovídá našim možnostem a potřebám, je vypracován v novém duchu a je proto třeba s ním souhlasit.

Chápu projevy poslanců, kteří přede mnou mluvili o tom, že nejsou ve vládním programu konkrétně řešeny některé krajové a odvětvové problémy. Je také pochopitelné, že i když je souhlas s celkovou koncepcí vládního programu, v jednotlivostech jsou a budou různé názory. Myslím, že by nebylo možné ve vládním prohlášení zabývat se všemi problémy, které nás trápí, a zejména nebylo by ani možné říci, kdy a jak budou řešeny.

Ovšem jde o problémy tak palčivé a naléhavé, že se vláda s nimi musí zabývat a sama musí mít jasno, co a kdy můžeme uskutečnit. Všichni známe příčiny, které způsobily, že nyní máme mnoho požadavků skutečně naléhavých v oblasti terciární sféry, které se důrazně prosazují ze všech krajů a které v krátké době uskutečnit nelze. Nebudu hovořit o tom, co se třeba v Jihomoravském kraji od nás žádá a jak jsme byli kritizováni na krajské konferenci KSČ. Tyto problémy jsou ve všech krajích a je nespokojenost s tím, že skutečně v terciární sféře jsme značně zaostali.

V rozpravě k vládnímu programu bylo velmi mnoho kritických připomínek poslanců k zaostávání pohraniční oblasti. Připojuji se k těmto projevům a zejména k projevu s. Ircinga a mohu uvést, že výsledky průzkumu, které začalo projednávat předsednictvo NS, předložíme vládě a budeme žádat, aby k tomuto průzkumu a našim návrhům zaujala velmi jasné a konkrétní stanovisko. Při této příležitosti znovu opakuji svůj návrh, aby vláda přezkoumala dosavadní způsob preferencí jednotlivých krajů, což by se mělo ve svých důsledcích projevit už v návrhu státního rozpočtu na rok 1969. Loni na schůzi výboru pro plán a rozpočet jsem ukázal, že některé dlouhodobé preference nejen v odvětvích, ale i krajové, vytvářejí značné škody nejen hospodářské, ale i politické. Máme smutné zkušenosti, že trvá-li preference dlouhou dobu, s prostředky státními se nešetří.

Vím, že členové vlády mají těžkou hlavu z požadavků, které se na ně valí, i z těch, které dnes museli od nás poslanců slyšet. Oni nám ale mohou položit otázku: máme snížit investice do průmyslu, máme snížit rozestavěnost, provádět restriktivní politiku, snížit výdaje ve státním rozpočtu - a vy nás zavalujete množstvím požadavků, které jsou náročné na materiály a vyžádaly by si velké miliardové částky že státního rozpočtu. Myslím, že samozřejmě každý z nás ví, že nemůžeme chtít nemožné věci. Právem však vytýkáme, že v minulosti se na naše návrhy, v nichž jsme žádali snižování investic do základních průmyslových odvětví, nebral zřetel. Marně jsme žádali, abychom mohli zejména v investiční politice posuzovat alternativní návrhy. Dostaneme-li na základě důkladné analýzy opravdu zdůvodněné návrhy, vždy budeme mít odvahu hájit i věci nepopulární, jsou-li opravdu k prospěchu naší společnosti. Budeme trvat na tom, aby se zlepšila rozborová činnost a informace poslanců, aby se lépe využívalo vědeckých pracovišť i zkušeností a poznatků z praxe, které v NS tlumočí poslanci.

Chci zdůraznit, že mnohé problémy bychom mohli řešit, kdyby se lépe s veřejnými prostředky hospodařilo. Ukázali jsme v minulosti ve výborech i v plénu, že ne vždy a všude se hospodaří skutečně odpovědně. Doklady jsme mohli uvést zejména z výsledků kontrol ÚKLK, která je především orgánem NS. Považuji proto kontrolu hospodaření za velmi důležitou.

Lidé se nás často ptají, jestli velké dotace na ztráty hospodaření podniků jsou odůvodněné a oprávněné, zejména když čtou mnoho kritických hlasů v tisku. Jsem toho mínění a stále to zdůrazňuji, že bychom svého orgánu ÚKLK měli více využít a společně s ním kontrolovat vhodnost a nutnost dotací do neefektivní výrobní sféry. Měli by se této kontroly účastnit především poslanci těch výborů, které resortům schvalují rozpočtové kapitoly a problémy resortu také nejlépe znají. Jde o to, abychom nepřicházeli jenom s požadavky, abychom jen neříkali, vládo, dej, ale abychom také pomáhali vládě hledat zdroje a hledat úspory ve státním rozpočtu. Ostatně ne vše se má platit podle mého mínění ze státního rozpočtu. Máme přece mnoho příkladů, že podniky NV z vlastní iniciativy si postavily velmi nákladné zařízení, že se o ně starají a že tedy není vždycky správné, abychom všechno chtěli jenom že státního rozpočtu.

Vítám, že vláda současně s programovým prohlášením nám dala harmonogram úkolů, což je důležité zejména pro práci výborů NS. Tento harmonogram ukazuje, jak velké a odpovědné úkoly musí vláda řešit ještě v tomto roce. Z mnoha úkolů chci upozornit na úkol ministerstva financí, které má připravit návrh nutných úprav zdanění podniků, aby změny v odvodech podniků mohly být již v a. 1969. Lhůta pro ministerstvo financí je 4. čtvrtletí. Tato úprava však souvisí se státním rozpočtem na r. 1969, který podle dosavadních plánů má být projednán již na podzim t. r.

Vítám též prohlášení vlády, že v práci státních orgánů se musí spojovat demokratismus s odborností a vědeckým řízením a že vláda bude důsledně čelit byrokratizaci státních orgánů a administrativní monopolizaci moci. To je věc nesmírně důležitá a významná a myslím, že i zde bychom měli sledovat, jak vláda bude tento úkol plnit.

Řekl jsem, že vládu chceme podporovat v její odpovědné práci. Tuto pomoc podle mého soudu je možno vidět i v tom, že budeme důsledně kontrolovat, jak vláda a její orgány plní svůj program. Náročnost kontroly nejvyššího zákonodárného sboru na práci vlády není v rozporu s tím, že Národní shromáždění s vládou spolupracuje. Nám ani nyní nepůjde o to, abychom mluvili, obrazně řečeno, z oken, jen aby se vidělo, že vládu nebo její jednotlivé orgány kritizujeme, ale náš úkol vidím v tom, abychom všechny návrhy a činy vlády věcně a objektivně kriticky zkoumali. Být náročný na práci vlády, kritizovat nesprávné opatření, nehospodárnost, nedůslednost a vyvozovat z toho důsledky tam, kde by to bylo nutné, to je i naše ústavní povinnost.

Přitom nesmíme zapomínat na takovou samozřejmost, že chci-li náročně posuzovat práci druhého, musím být ještě náročnější na svou vlastní práci.

Nechceme a nebudeme kopírovat buržoazní parlament a také to nepotřebujeme. Myslím, že máme možnost a jsme schopni vytvořit nový typ socialistického parlamentu. Věřím, že komise, které jsme v minulé schůzi zvolili, připraví odpovědně návrhy, které budou v duchu demokratizačního procesu znamenat podstatné zvýšení úrovně naší zákonodárné práce, budou znamenat také vytvoření nových, lepších vztahů mezi vládou a Národním shromážděním.

O nový, socialistický parlament jsme se snažili již v roce 1946 a já jsem v tom směru podával konkrétní návrhy i po únoru 1948. Tehdy toto úsilí bylo marné. Dnes jsou však všechny podmínky a všechny předpoklady vytvořit skutečně socialistický parlament a my musíme tyto možnosti plně využít. Nesmíme zklamat naděje našeho lidu ani našich přátel v zahraničí. (Potlesk.)

Místopředseda NS s. Dohnal: Uděluji slovo s. posl. Čubové.